K energetickému standardu přes zlatý

K energetickému standardu přes zlatý

28.12.2014

 

k energetickému standardu přes zlatý.doc (1,2 MB)
k energetickému standardu přes zlatý.pdf (691,1 kB)

 


Dnes jsou všechny valuty tím či oním způsobem přivázány k takzvaným rezervním měnám, konkrétně k americkému dolaru. Situace vznikla patová, protože bezperspektivnost dolarového systému, odpojeného od jakéhokoliv zabezpeční byť ve formě zlata už od roku 1971, je očividná mnohým. Jednotlivé země hledají na dané historické etapě a v perspektivě přijatelné alternativy. Zde budeme mluvit o jediné adekvátní alternativě, konkrétně o energetickém standardu zabezpečení peněžních prostředků, o skutečných kurzech valut a možném dočasném přechodu Ruska ke zlatému zabezpečení a o cestě k energostandardu.

 

Rozdělení aktiv a dluhů

 

Existuje pozoruhodný graf vztahu nahromaděných aktiv a dluhů různých zemí.

Je možné vidět, které země jsou aktivními producenty a dodavateli, jak různorodé produkce (Čína, Rusko), tak i energetických surovin (Saudská Arábie) – jsou obarveny zeleně a světle zeleně; a jaké země žijí na dluh jak na úkor jiných zemí, tak na úkor budoucích pokolení, na které svalují problémy splácení svých dluhů – tyto země jsou obarveny červeně a oranžově. Zapamatujme si to rozdělení s poznámkou, že valuty zemí, obarvených červeně, jsou rezervními valutami: dolar, libra, euro, japonský jen, švýcarský frank.

Díky čemu ty země mají takovou pozici v rozdělení světových materiálních blah? Proč právě jejich valuty jsou „rezervní“? Čím jsou zabezpečeny? Zlatý standard byl jednostranně zrušen ze strany USA v roce 1971 a dnes se fakticky finanční systém drží na „důvěře“ k dolaru, která je podporována neustálou demonstrací síly, alespoň tak to vypadá na první pohled. Nicméně reálně je zabezpečen neustálým připojováním nových částí světa do dolarové zóny, obzvláště částí disponujících energetickými surovinami. Ta skrytá energetická rovina se po událostech tzv. „arabského jara“ stala dostatečně očividná mnohým a odrazila se i v lidové tvorbě:


Pokud pro podporu současného finančního systému je tak důležité rozšiřovat dolarovou zónu dokonce cestou porušování mezinárodního práva, pak co čeká svět, když se to stane z těch či oněch příčin nemožné? O krachu dolaru začali mluvit už mnoho let nazpět, jakmile pochopili, že bezměrné tištění nových a nových ničím nezabezpečených zelených papírků vede k jejich znehodnocování a dalším problémům. A zde přicházíme k otázce, jak se změní post-dolarový kreditně-finanční systém, co bude plnit roli zabezpečení valut v budoucnosti?

 

Invariant prejskurantu*

(* Původně „Preis-Courant“ z něm. Preis (cena) a franc. Courant (tekoucí, aktuální), angl. price-list, česky sazebník, seznam cen, ceník. „Invariant prejskurantu“ = zboží, v němž lze vyjadřovat cenu všeho ostatního zboží. V orig. Прейскурант, pozn.)

Formování stabilního finančního systému potřebuje podobně jako stavba domu hlavně dobré základy. Problém drtivé většiny humanitárních věd je absence zajištění metrologické konzistence – jednoznačné měřitelnosti (=identifikace) jevů, a to znamená procesů, které se budují na základě těch vědních disciplín. V přírodních vědách se metrologická konzistence zabezpečuje etalony, metodami měření a terminologií (názvy sledovaných jevů), jelikož předmětem výzkumu jsou z větší části přírodní procesy, kde je složité „nalhat“ s měřeními (tzn. vztažení nějakého etalonu k zkoumanému procesu), ačkoliv i zde jsou problémy, hlavně v oblasti současné fyziky. V ekonomické vědě je takovým základem, na němž se buduje finanční systém, invariant prejskurantu.

Invariant prejskurantu: produkt, účastnící se koloběhu zboží spolu s jinými produkty, jehož množstvím se vyjadřuje cena všech ostatních produktů. Cena samotného invariantu je vždy rovna jedné, odtud plyne i název termínu. V minulosti invariant také plnil funkci zboží – prostředníka – v dvouúrovňovém systému „produkt 1 → invariant → produkt 2“, to znamená, že funkce invariantu a funkce být platebního prostředku byly spojeny v jednom produktu. Nyní to není potřeba, protože po rozšíření „kreditních peněz“ a různých „peněžních náhražek“, nemajících jakoukoliv vlastní hodnotu, přestaly být funkce invariantu a platebních prostředků spojeny. Platební prostředky se staly pseudoinvariantem, proto penězi v naší době je to, co lidé vnímají a akceptují jako peníze. Invariant proto dnes může plnit jen svou bezprostřední roli – být vyjádřitelem cen všech ostatních produktů.

Přítomnost invariantu prejskurantu – zboží, jehož množstvím se měří (vyjadřují) ceny všeho ostatního zboží, je objektivní realita kreditně-finančního systému veškeré současné civilizace.


Dříve se drtivá většina produkce odvíjela od síly svalů – biogenní energie lidí a zvířat, účastnících se hospodářských aktivit. Proto adekvátním invariantem bylo v té době obilí, jakožto míra „biogenní energie“. Potom se platebním prostředkem na určitou dobu stalo zlato. Nicméně u něj se objevil problém: svázanost objemu možných financí v ekonomice s objemem těženého zlata, což stavělo pod otazník rozvoj dlouhodobých kapitálově náročných projektů, kdy ekonomika potřebovala růst, ale díky omezeným možnostem těžby zlata neměla dostatek potřebného oběživa. A v případě, pokud se v zemi objevil vysoký nadbytek zlata, jako se stalo ve Španělsku v době kolonizace Ameriky, důsledek byl znehodnocování peněz. Zlato a stříbro neodráží reálný stav věcí v ekonomice (díky tomu, že neodráží reálné energetické možnosti, nutné pro produkci), z čehož vyplývá, že invariantem být nemohou a valutová politika postavená na takovém principu je odsouzena v dlouhodobé perspektivě ke krachu.

Dnes se americký dolar, který byl původně zabezpečený zlatem, stal de-iure pseudoinvariantem, ve kterém se pokoušejí vyjadřovat ceny všeho ostatního zboží na základě nabídky a poptávky bez vazby na reálnou hodnotu.

Nicméně po průmyslových revolucích, aktivním rozvoji technosféry, se základem produkčních kapacit ekonomiky staly stroje a vybavení. Pro organizaci výroby se využívá elektrické osvětlení i vytápění, podniky v ekonomické činnosti využívají transportní služby vyžadující palivo atd.

V souladu s tím, reálným invariantem a jedním z nejvíce strategických zdrojů je energie v té či oné podobě: v minulosti biogenní povahy, dnes technogenní povahy. Energií se defakto zabezpečuje veškerá ekonomická činnost na planetě. Dnes stojí na pořadu dne jen otázka právního zakotvení tohoto faktu a s ním spojených důsledků pro kreditně-finanční systém. Vždyť pokud energií, přímo spojenou s produkcí výrobků, se musí zabezpečovat všechny valuty mezinárodního obchodu, pak při přechodu na energetický standard zabezpečení peněz se mohou vyjasnit příčiny disproporcí ve spotřebě materiálních blah, ukázaných na prvním grafu.


 

Energostandard zabezpečenosti peněžní jednotky

Ze základního kurzu fyziky je známé, že užitečná práce je rovna množství vložené energie násobené koeficientem účinnosti.

Ve vztahu k ekonomické činnosti to znamená, že spektrum produkce – roční HDP – je podmíněno následujícím:

  • koeficientem účinosti technologií a organizací produkce a rozdělením produkce v národním hospodářství;

  • a rozdělením energetických zdrojů jednotlivým odvětvím.

V roli invariantu může být vybrán libovolný produkt, ale za podmínek, kdy všechna odvětví a osobní život závisí na spotřebě elektroenergie, v roli invariantu je nejvíce vhodná kilowatthodina elektrické energie. V souladu s tím by měl v ekonomice fungovat energetický standard zabezpeční platební jednotky, který je určen vztahem (zlomkem):


 

roční objem produkce elektrické energie (kWh)

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––

objem platebních prostředků v oběhu


 

Energetický standard zabezpečení vnáší spojení energetického invariantu s platební jednotkou. Země, která přešla na energostandard zabezpečenosti platební jednotky, pevně váže objemy energie, které se účastní ekonomické činnosti v té či oné formě (čímž je charakterizována síla a potenciál ekonomiky), s objemem platebních prostředků – peněžní masou. Energostandard garantuje zabezpečení peněz hospodářskou produkcí a zdravím ekonomiky země, čímž zajistí metrologickou konzistenci všem finančním ukazatelům, což je nutné pro srovnatelnost výsledků analytiky a prognostiky na historicky delších časových úsecích, během nichž se ve struktuře HDP může mnoho změnit.


Energostandard ve světovém obchodu

Protože dnes jsou ekonomiky zemí těsně provázány do globální ekonomiky planety, pak zavedení energostandardu je třeba zkoumat ne v jedné konkrétní zemi, ale ve vzájemné činnosti několika zemí.


Varianty světového obchodu

Světový obchod může být reprezentován množstvím variant:

  • Valuta jednoho státu (nebo několika) vystupuje v roli světové „volně směnitelné“ valuty. Stát má parazitické příjmy díky právu emise. Tato valuta je takto zabezpečována ekonomickou produkcí jiných zemí. Cena valut ostatních zemí se v takovém případě domlouvá buď vzájemnou dohodou, nebo operacemi na spekulativních trzích („živlem trhu“) a může být jakkoliv vzdálená od poměru energetického zabezpečení valut.

  • Vytvoří se společná valuta pro několik států, které plně nahrazuje národní valuty. Problémy: je nutná dohoda těch států o organizaci nadstátního řízení jejího oběhu, tj. nadstátní daně, nadstátní dotace a pobídky, nadstátní politiky a její ekonomické zabezpečení, tj. státy-účastníci se musí zříct části ekonomických práv a politické suverenity v prospěch takového společeného centra. Něco na způsob SSSR či EU.

  • Vytvoří se fond nebo konsorcium, do kterého státy-účastníci systému vkládají část své peněžní masy, založené na energetickém standardu. Jiné země mohou za určitý kurz nakoupit valutu země a s těmi prostředky na jejím trhu koupit to, co je třeba. Energetický standard, který se bude využívat ve vzájemných operacích (tj. bude určovat vzájemné kurzy měn), určují země-účastníci podle předchozí domluvy.

Varianty počítání energostandardu

Řekněme, že dvě země se domlouvají na tom, že ve vzájemném obchodu přejdou na energoinvariant, vyjádřený v kilowatthodinách. Před tím, než to udělat, se potřebují domluvit na tom, jakou konkrétní variantu počítání energozabezpečení budou využívat. Je možné do čitatele postavit množství vyrobené energie, nebo spotřebované energie, „tuny paliva“, těžené energetické suroviny a další podobné ukazatele energetické síly země, a do jmenovatele je možné dát různě počítaná množství peněžní masy: M0 (hotovost), M1 (M0 + vklady), M2 (M1 + termínované vklady), M3 (M2 + státní obligace a další). V závislosti na tom se budou vzájemné kurzy měnit, ačkoliv ne výrazně.

Skutečné kurzy valut

Spočítáme kurz valut ve vztahu rublu, za použití ročního objemu vyrobené a spotřebované elektroenergie a objemu peněžní masy M2 daných zemí:

 


Je možné vidět, že rozdíly mezi kurzy, spočítanými podle produkce a spotřeby energie nejsou příliš velké a země se mohou lehce domluvit o nejlepší variantě.

Červenou barvou jsou označeny rezervní valuty. Poznamenejme, že jejich kurz je uměle zvýšen ve vztahu k rublu (i k ostatním měnám) několikanásobně, někde 3 – 4x, někdo dokonce 10 – 11x (!). Ukazuje se, že pro Rusko je nevýhodné kupovat produkci těch zemí, je třeba několikanásobně přeplácet energií a vlastní produkcí, při přepočtu na energostandard více než pětinásobně, a podnikatelé z daných zemí mohou klidně nakupovat v Rusku, Číně, zemích SNS a dalších, za „výprodejové“ ceny. A nyní si vzpomeňme na mapu rozdělení aktiv a dluhů ze začátku textu a srovnejme s touto tabulkou – korelace je úplná.

Uvedené kurzy měn na základě energetického standardu jsou spravedlivější, než dnešní valutové kurzy, protože odráží vztah reálných potenciálů ekonomik různých zemí.
 

(zdroj: http://ec.europa.eu/energy/publications/doc/2013_pocketbook.pdf)

 

Při zkoumání energospotřeby na jednoho obyvatele je možné vidět, že ve vztahu k tomuto ukazateli jsou možnosti jiných zemí stejné nebo dokonce nižší než ruské. Například ve spotřebě energie na jednoho obyvatele je Rusko před Anglií a kurz libry je přitom zvýšen ve vztahu k rublu více než desetinásobně.

Země, jejichž valuty plní v současnosti roli „rezervních“, budou nejspíše proti přechodu na energostandard zabezpečení, protože jim zmizí ty možnosti spotřeby, na které si zvykly, které jsou pro ně komfortní, ačkoliv podle úrovně energozabezpečenosti na jednoho obyvatele obecně nic neztrácí, dokonce získávají velké možnosti zlepšení své energetické zabezpečenosti, protože pravidla se stanou spravedlivějšími. Vždyť za posledních 10 let se tam energetická spotřeba na obyvatele postupně snižovala, zatímco v tzv. rozvojových zemích rostla, zvláště v Číně (tam více než 2,9 krát).


Je také třeba mít na paměti, že rozvoj se vždy nachází mimo zóny komfortu.

Ostatní země mohou dostatečně bezbolestně pro svou obchodní bilanci přejít na vyrovnání vzájemných kurzů valut skrz tu či onu variantu energostandardu, čmž zaroveň udělají pravidla obchodu průzračnými, pochopitelnými a hlavně čestnými.

Zajímavá je podhodnocenost běloruského rublu, ale pokud si vzpomenout jaké úrokové sazby tam jsou (minimum – 20-30%), pak zbývá Bělorusům jen popřát brzké zbavení se úvěrové kabaly.


Jaké jsou výhody přechodu na energostandard?

Kontrola emise

Především se stává výhodným držet dynamiku peněžní masy v určitých limitech skutečně nutných pro normální fungování ekonomiky.

Metrologická konzistence ekonomiky (účetnictví, statistik, srovnání → možnost reálného plánování)

Hospodaření na základě valuty, jejíž kurz se může jakkoliv měnit v průběhu doby, dělá účtování (v širokém smyslu slova) metrologicky nekonzistentním a proto z hlediska řízení neužitečným. Účtování na základě energostandardu dovoluje odhalit skutečný stav věcí v podnicích, v jednotlivých odvětvích a v ekonomice celkově.

Zákaz institutu úročení

Je také racionální zakázat úročení, protože generuje dopředu nesplatitelný dluh v ekonomice a jeho splacení metodou doplňkové emise může mít negativní vliv na energostandard, pokud růst cen není roven přírustku ekonomiky, jejího energopotenciálu. Vliv úroků je analyzován v článku „Centrální banka – přítel nebo nepřítel?“ (http://inance.ru/2014/09/izmena-centrobanka/).

Nová cenová politika

Pokud je výhodné, aby se peněžní masa nacházela na jedné úrovni nebo snižovala na úroveň, umožňující normální bilanci toku produktů mezi odvětvími, pak co dělat se situací, kdy ekonomika za rok vyrostla, řekněme o pět procent? Zde jsou dvě varianty řešení:

  • první variantanatisknout chybějícící množství peněz a tím vyrovnat množství peněžní masy a sourhnu zboží a služeb. Tak se to obecně zatím dělá na celém světě. Nicméně při takové variantě se nově natištěné peníze jednoduše dostávají do kapes těch, kdo ovládá finanční nástroje a úrok konkrétně. Navíc zvetšením peněžní zásoby neproporcionálně růstu energovybavenosti zhoršujeme náš energetický standard zabezpečení, snižujeme kupní sílu valuty a ulehčujeme zahraničním obchodním partnerům nákupy na našem trhu;

  • druhá variantazachovat peněžní masu na předchozí úrovni. Ale vyvstává otázka o distribuci těch 5% hodnot, které v ekonomice přibyly. Nástrojem, ohraničujícím spotřebu zboží, je cena. Pokud je zboží málo, cena je vysoká. Pokud je zboží přebytek, cena je nižší. To znamená, že těch 5% nového zboží je možné rozdělit na celou peněžní zásobu rovnoměrně, snížením ceny na zboží masové spotřeby (přesněji, na zboží které je součástí spektra přirozených demograficky podmíněných potřeb, tj.: vzdělání libovolně vysoké úrovně, zdravé jídlo, oděv, komfortní bydlení pro rodinu o několika pokoleních, sociální služby a volný čas pro samostatný rozvoj). Na zboží masové spotřeby je snížit cenu direktivně lehčí, pokud stát kontroluje dostatečné množství podniků, navíc je možné snížit ceny nepřímo – snížením cen na tzv. bázi prejskurantu, tj. na zboží, jehož cena má vliv na cenu všeho ostatního zboží (náklady transportu, ceny energií, hlavních vstupních surovin atd.).


 

Druhá varianta neškodí bohatým (včetně těch, kdo ovládá finanční nástroje ), jejich spotřeba zůstane na předchozí úrovni. Ale chudí se stanou o něco bohatšími. Při velmi nízké úrovni příjmů každé snížení cen základních potřeb velmi citelně zvyšuje možnosti a zabezpečení nízkopříjmových kategorií občanů. A se pokud politika snížení cen stává plánovanou, dlouhodobou a pravidelnou, pak se u lidí objevuje možnost plánovat svůj život, díky čemuž ve společnosti roste důvěra v zítřejší den, a co je nemálo důležité – motivace pracovat na systém, zabezpečující stále zlepšující se a spravedlivější podmínky života.

Při energetickém standardu zabezpečení platební jednotky je výhodné snižovat ceny v ekonomice.

Plánování rozvoje

Takže, pokud už funguje energostandard a přešli jsme na politiku snižování cen zboží masové spotřeby (podle spektra přirozených, demograficky podmíněných potřeb), pak se stává možným vést dlouhodobé plánování jak zvýšení podílu energetických zdrojů v proporci energostandardu, tak i dynamiky peněžní masy, která musí odpovídat dynamice výroby v reálném sektoru ekonomiky. Současný systém plánování rozpočtu je takový, že vyvolává disproporce jak mezi odvětvími (bankovní sektor neví co s prostředky, v zemědělství chybí), tak i během roku, protože na začátku finančního roku se všichni bojí „spálit prostředky“ a když nastupuje konec roku, jsou naopak neutracené peníze vrženy do ekonomiky, což vede jen k deformacím v organizaci technologických a výrobních vazeb.

Pokud přejít od rozdělování rozpočtu „od oka“ podle údajů o rozpočtových výdajích a stavu technologické kultury předchozích let, k výpočtům na základě meziodvětvové rovnováhy (při vytvoření vědomě splnitelných plánů ohledně odvětví, na základě existujících možností), pak se stane možným nejen prognózování budoucího stavu energetického standardu, ale i perspektiv dlouhodobé a superdlouhodobé spolupráce mezi zeměmi. Tak se bude cíleně formovat politika uspokojení přirozených potřeb společnosti s následným postupným snížením cen zboží tohoto spektra na nulu. Protože v systému, kde je toho či onoho zboží dost pro všechny, se hlavní nástroj ohraničení spotřeby – cena – bude postupně pohybovat směrem k nule.

Zlepšení technologické kultury

Výhodným se stane i růst kultury výroby a produkce, protože bude podporovat zvyšování energetického standardu, počítaného skrz spotřebu energie, protože charakterizuje schopnost ekonomiky zpracovávat stále větší objemy energie při produkci užitečného výsledku.

Z téže příčiny je výhodné snižovat výrobní náklady, zvyšovat efektivitu práce a tím osvobozovat energetické zdroje pro novou výrobu.

Výhodným se stane vytváření odolného a trvanlivého zboží, které dlouho vydrží, protože produkce zboží nízké kvality pro záměnu, po jeho předčasném pokažení, na sebe neustále váže energetické, surovinové i další zdroje včetně penežních prostředků.

Varianty předchodu k energostandardu v současných podmínkách

Neuvedli jsme všechny pozitivní účinky zavedení energostandardu, jako zlepšení kvality biosféry a zdraví lidí, což snižuje výdaje na medicínské zabezpečení a penze.

Podíváme se nyní na možné varianty přechodu od současného finančního systému k energetickému standardu.

Jaké musí být podmínky?

Za prvé, je nutné měkké „přistání“ dolaru.

Za druhé, je nutný „bezpečnostní polštář“ na moment přechodu k energostandardu v cílech budoucího rozvoje.

Za třetí, je nutné, aby kvůli těm krokům nepostrádali partneři, a v perspektivě by vyhráli a rychle se zorientovali, jakmile bude energostandard zaveden na globální úrovni.

Za čtvrté, je třeba „zóna klidu“, kam by mohli odejít někteří důležití „hráči“.

Za páté, je třeba připravit k přechodu jak veřejné mínění, tak i ekonomickou vědu.

Takovou variantou se může stát zavedení zlatého rublu na přechodné období. Příznaky toho, že právě k té variantě běží přípravy, existují. Zlaté zásoby Ruska činily k 29.říjnu 2014 podle údajů BBC 1149 tun. Ale i mnohé další země aktivně zvyšují své zásoby zlata: Ázerbajdžán, Kazachstán, Indie, Turecko, Mexiko, Filipíny. Čína se v roce 2013 stala nejaktivnějším spotřebitelem zlata (http://www.vz.ru/news/2014/10/29/712870.html, http://goldenfront.ru/articles/view/rossiya-vyshla-na-6-e-mesto-v-mire-po-zapasam-zolota-v-rezervah).

Navíc podle údajů prvního čtvrtletí roku 2014 Rusko zvětšilo těžbu zlata a celoroční objem může dosáhnout 492,76 tun.

Pravidla přechodu na zlatý standard vyžadují 100% podložení prostředků (seznámit se s nimi je možné zde: https://books.google.ru). Ruské zlaté a valutové rezervy dnes činí 419 miliard dolarů, což v převodu na rubly při kurzu dolaru 74 rublů za dolar dává 100%-ní krytí aktuální peněžní masy (viz tabulka níže).
 


 

Výše uvedená pravidla přechodu na zlatý standard předpokládají odstranění centrální banky jako nezávislé struktury při zabepečení 100% krytí rezervami a přechod k svobodnému bankovnímu systému. Kdo potom bude mít právo emise peněžních prostředků? V existujícím liberálním paradigmatu – komerční banky, které začnou emitovat soukromé peníze. Přitom regulátorem pro ně bude zlatý standard, který bude zadávat koeficienty spojující zlaté zabezpečení a objem peněžní masy. Nicméně co brání tomu, odstranit současnou centrální banku, fungující podle všech pravidel liberálního paradigmatu a vytvořit jiný orgán, řídící emisi platebních prostředků, a zachovat oběh rublů? Regulovat zlatý standard je při tom možné přes kontrolu objemů těžby zlata. A emisi prostředků realizovat skrz skupování za rubly vytěženého zlata, zvyšujíc takovým způsobem nabídku peněz o 2,4% ročně, pokud soudit podle údajů za rok 2013, a o 4,6% ročně, pokud soudit podle těžby zlata v roce 2014. To znamená že takovým způsobem je možné bez devalvace rublu zabezpečit růst ekonomiky přibližně o 4,6% ročně, pokud nasměrovat prostředky do reálného sektoru na projekty rozvoje.

Další okolnost přechodu na zlatý standard spočívá v tom, že přivazovat kurz k samotným zlatovalutovým rezervám nemá smysl, protože samotné zlato dělá v jejich objemu jen 8%, zatímco drtivou část tvoří valuty (dolar, euro, libra).

Proto zlatovalutové rezervy mohou být využity jen jako garance 100% krytí při odstranění existující centrální banky (nebo jejích pravidel) a přechodu na zlatý standard, zabezpečený už skutečnými zásobami zlata. Pokud propočítat kurzy valut na základě zlatého zabezpečení, po analogii s energetickým, vycházeje z objemu zlatých rezerv (https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%97%D0%BE%D0%BB%D0%BE%D1%82%D0%BE%D0%B9_%D1%80%D0%B5%D0%B7%D0%B5%D1%80%D0%B2) a vztažených k objemu peněžní masy, pak se nám ukáže velmi zajímavý obraz vzájemných kurzů valut:

Za prvé, zlatý kurs dolaru je lepší než energetický, což znamená, že bude v první řadě méně bolestivý pro americkou ekonomiku.

Za druhé, polštářem bezpečnosti Ruska jsou tytéž zlatovalutové rezervy, jejich role se ve srovnání s dneškem silně nezmění, na rozdíl od rychlého přechodu na energostandard, kdy by se prudce zmenšila. Při tom bude citelně zlehčen přechod k energetickému standardu, jak pro Spojené státy, tak i pro RF.

Za třetí, při zavedení zlatého standardu může výrazně ztratit Čína, nicméně nikoliv bez příčiny proběhla v polovině roku intenzivní jednání o energetických dohodách, zabezpečující pro Čínu polštář bezpečnosti a připravující půdu pro přechod Číny k energetickému standardu dříve než ostatní země. Celkově zeměpis posledních jednání prezidenta Putina se kryje s problémovými zeměmi, u nichž se kurz snižuje dokonce ve vztahu k energetickému standardu, ale z druhé strany, je to důvod k rychlému přechodu těch zemí od zlata k energostandardu, protože je pro ně výhodnější než zlatý standard. A protože praxe obchodu na základě vlastních valut se aktivně rozvíjí, pak není žádný problém přejít ve vzájemném obchodu ze zlata na energii (přesněji řečeno: přejít na určování vzájemného kurzu poměrem energetického zabezpečení daných měn). A Eurasijský svaz bude podle všeho tím mezinárodním subjektem, který jako první zavede obchod mezi členy na základě energetického standardu.

Za čtvrté, zónou klidu by se při takové variantě mohlo stát Švýcarsko, ve kterém, jaké překvapení, nedávno proběhlo referendum o zavedení zlatého standardu – prověřovali veřejné mínění před celoevropskou „zlatou bouří“. Symbolický je kurz euro a libry. Evropská zóna se rychleji připojí k výhodnějšímu energetickému standardu, ale Britové podle všeho ne.

Za páté, zlatý standard je pochopitelný jak profesionálům-ekonomům, tak není novinkou ani pro většinu obyvatelstva. A zlato je asociováno většinou se stabilitou a dostatkem. Proto je tak výhodný jako přechodná varianta, ve mnohém čistě psychologicky, protože po zavedení zlatého standardu je možné nasměrovat pozornost veřejnosti na téma „A čím dalším by se dala zabezpečit měna?“ a provést tak informační přípravu k přechodu na energetický standard.

 

Závěr

Zavedení energetického standardu a fakticky nové valuty na základě energetického zabezpečení za sebou automaticky povleče změnu politiky práce s peněžní masou; zavedení politiky snížení cen na zboží masové spotřeby (vcházející do spektra přirozených potřeb); zrychlení rozvoje technologické kultury, zvláště v aspektu racionálního využití energie a zavedení technologií druhotného zpracování; vytváření trvanlivé produkce namísto zboží s plánovanou životností, to bude zároveň podporovat snižování zátěže na biosféru; bude podporovat nahrazení urbanistické politiky megapolisů politikou rozsídlení do nevelkých měst/osad, kde budou komfortní podmínky pro život vícegeneračních rodin, což jako minimum výrazně zmenší problém péče o starší generaci, nemluvě už o podpoře místního zemědělství, družstevní výroby atd. – takové osídlené body (ideálně do 30. tisíc obyvatel) jsou plně schopné rozvinout se v ekologické a kulturní prostředí s technoparky a živou přírodou a sloužit tvůrčím prostředím pro rozvoj lidského potenciálu.

Zavést energostandard rovnou je problematické, protože ekonomické, informační a finanční prostředí a lidé si zvykli na určité vztahy a je nutné je posunout vzhledem k této zóně komfortu. Nástrojem se na přechodnou dobu může stát zlatý standard, který mnozí znají z učebnic historie a je v jejich myslích spojen se stabilitou. A schopnost systému k práci ve zlatém standardu podle analogie s energetickým vytvoří podmínky pro následný bezbolestný přechod k energostandardu.

 

zdroje:

http://www.proza.ru/2014/06/24/624

http://bourabai.ru/einf/electro.htm

http://ec.europa.eu/energy/publications/doc/2013_pocketbook.pdf

http://1prime.ru/finance/20141211/797758882.html

http://spydell.livejournal.com/503003.html

http://inance.ru/2014/12/energostandart/

 

Související materiály
 

 

 

Diskusní téma: K energetickému standardu přes zlatý

Energie = ropa

Славянин | 27.09.2016

Veškerou vstupní energií do systému současné technosféry je ropa. A všechny ostatní druhy (zdánlivě) získané energie je opět jen transformovaná ropa. (Kovy a těžební stroje se vyrábí jen pomocí ropy). Cena ropy tedy určuje cenu všech komodit, a výroba je až daleko za tím. A cenu ropy určují historky o jejím původu nápaditě vykonstruovaných majiteli ropy...

Energetický standard = nesmysl

pks | 19.08.2015

Energetický standard je nesmysl a horší, než aktuální stav - kdy je měna volná a záleží jen na nabídce a poptávce. Měna je tak v současnosti kryta celým spotřebním košem, z pohledu zahraničí je kryta celou strukturou exportu země. Pokud třeba Island bude mít 90% exportu ryby, tak jeho měna "je kryta" rybami, ale pokud začne exportovat dotykové 3D tablety, tak se poměr automaticky přerozdělí a část měny bude kryta rybami a část dotykovými 3D tablety - v poměru aktuálního exportu.

Vazba na jednu komoditu je nesmyslná a povede k nepoužitelnosti této komodity v reálném životě - např. zlatým standardem by musela cena zlata vzrůst minimálně 1000x a tak by na zlato nedosáhli šperkaři, zubaři ani elektronici. Dalším problémem je, že jsou výrazně zvýhodněni producenti dané komodity.

Re: Energetický standard = nesmysl

Cico Ciciak | 20.11.2015

Nezmysel si ty! Pletieš piate cez deviate! Nič také ako export v dnešnom ponímaní by v ideálnej spoločnosti budúcnosti nemalo existovať! Čo sa týka zlata, tak sa s ním v tomto koncepte uvažuje len na prechodné obdobie! Ak by sa osekali všetky finančné bubliny a zobrala by sa len reálna ekonomika, hospodárstvo a výroba podmienená reálnymi demografickými potrebami národa, tak by sa možno dala mena kryť aj zlatom! Áno, volakedy boli zvýhodnení tí, čo mali nasyslené zlato, dnes sú to tí, čo majú rotačky (fed)! Myslím si, že spravodlivejšie to bude tak, že budú mať výhodu tí, čo majú reálne bohatstvo (suroviny, energiu) a nie fiktívne!

Re: Re: Energetický standard = nesmysl

Standa | 01.07.2016

Reálným bohatstvím jsou i znalosti, technologie, invence.

Re: Re: Re: Energetický standard = nesmysl

miki | 01.12.2016

A na jejich realizaci je třeba energie.

.

Cico Ciciak | 22.01.2015

Raz volakto niekde povedal, že snažiť sa zavádzať zlatý štandard do ekonomiky, pokiaľ nemáš zlato, tak je čisté šialenstvo a bláznovstvo a cesta k zotročeniu prostredníctvom toho, čo zlato vlastní!!! To isté mi vychádza tu - zavádzať energetický štandard, pokiaľ nie si energeticky sebestačný, je číre bláznovstvo a šialenstvo, perfektná cesta k zotročeniu!!! Prachy treba kryť a zabezpečovať jedine vykonanou prácou!!! Štát má púšťať do obehu toľko peňazí bez úroku (udržovať peňažnú zásobu), koľko si vyžaduje situácia v ekonomike a v hospodárstve!!! Peniaze sa musia opäť stať iba jednotkou zmeny a potvrdením o vykonanej práci!!! Treba zbaviť peniaze statusu komodity a kopnúť všetky neprirodzené štandardy ako zlatý, energetický a neviem aký, do riti!!! Celý tento energo štandard mi pripadá len ako ďalšia habaďúra na nwo sprostredkovaná nežidoanglosasmi!!! Aj keď fakticky v tom môžu mať nakoniec beztak prsty tí predchvíľou spomínaní!!! Aiadnykože môže to byť spravodlivejší štandard než je dnešný (žiadny), ale inak neviem, nevyznám sa do toho a nerozumiem tomu!!!

Inak dobrá diskusia!!! Dík!!!

deriváty

popolvár | 29.12.2014

nemám podrobný prehlad o tzv. derivátoch a nie som od fachu, ale ani úplne mimo fachu, co sa týka finncného trhu. Ale ako to vidím a chápem, tak v podstate sú deriváty len odvodeniny od nejakých reálnych podkladových aktív - ci uz akcií, dlhopisov, komodít, hypoték, indexov a co ja viem, coho este. V podstate sú to produkty primárne urcené pre financné spekulácie a spekulantov. Ci sú to tzv. drobní investori, velkí spekulanti, fyzické, ci právnicke osoby - banky, poistovne, správcovské spolocnosti - ich úcel je jediný... A to (kedze je mnozstvo volných penazí, ktoré drzitelia z nejakých dôvodov nechcú, ci nemôzu vlozit do reálnej ekonomiky, chamtivost, snaha o bezpracný zisk, existencnou depriváciou do neba vybicovaná viera a túzba po rýchlom zbohatnutí) získat od týchto "investorov" docasné právo na rozhodovanie o ich peniazoch - ich pouzití a predovsetkým zarobit na tom - na poplatkoch a pod. Plus (ne)plánovaným prasknutím investicnej bubliny stiahnut inflacné peniaze z obehu, t.j. taký "financný holokaust" - poslúzili, neslúzia -> "zholokaustovat" a nový restart na starých princípoch, dokolecka, dokola krysí závod...
Prílis sa tým strasí, ale bude prasknutie tejto bubliny tzv. toxických derivátov tak destrukcné? No pre tých, co tam vrazili majland, ci vsetko, co mali v nádeji na svetlé zajtrasky - tak tí budú hlavickovat z desiateho poschodia... Ale budú tieto prachy chýbat reálnej výrobnej ekonomike? Sociálke? Státnemu rozpoctu? Asi nie, ved tak, ci tak boli mimo reality tieto prachy presunuté do virtuálneho "kasína" a reál bezal a bezí paralelne, riesiac vlastné úlohy a problémy. Uz sa to stalo neraz - zaknihujú sa straty, odpísu sa prachy a zivot ide dalej - nic nové pod Slnkom, uz to tu bolo. Akurát, ze zúfalci budú nie regionálni, ale celoplanetárni... Vrátane niektorých penzijných fondov, poistovní a pod. To by druhotne postihlo aj dalsích... Vsetky tieto investície, je jedno, kto je ich správcom, predajcom, depozitárom, majú jedno spolocné - doterajsie výnosy nie sú zárukou budúcich a majú len orientacný charakter - plus kazdý sa rozhoduje na vlastné riziko, a tým berie na sebe aj riziko prípadnej straty... Sú to negarantované investície. Tak to bolo. Az doteraz - vid. bezprecedentný krok USA o státnej záruke na tieto deriváty. Co je za tým, o tom môzme spekulovat:
regionálna elita USA si pripravila plán B (mozno uz zmenil prioritu na plán A) ak sa nepodarí udrzat petrodolár -> zachránit, co sa dá a urvat pri tom pre seba, co najviac. Padnúc petrodolár, padne globálna hegemónia, a tým zisky zo zbytku sveta. Takto si ich stratu nahradia aspon na domácej pôde - velké krízy, otrasy, sú vzdy plánované a ich cielom je vzdy presmerovnie bohatstva a výmena vlastníkov. Mozno by stálo za analýzu, kde, v akých spolocnostiach je vlastníkom aj sprostredkovane federálna vláda. Popritom pádom dolára sa budúci, mozno staronoví vlastníci USA elegantne zbavia aj záväzkov voci zbytku sveta. Ked sa im nepodarilo presadit svoj obraz globálneho usporiadania sveta, tak si ho zrealizujú aspon doma - Severná Amerika je pomerne slusné hrisko... A cas ukáze... USA obcania sú na to programovaní uz dlho - najzjavnejsie holywodskou "zombi" a postapokalyptickou filmovou produkciou. A fema tábory a pod. asi tiez nie sú len pre srandu...
A zbytok sveta? - no zabolí to, a cím skôr to pochopí, ze je cas na zmenu, zmenu k lepsiemu, tým kratsie ten pôrod nového-prerod starého bude trvat. Scenáre, programy uz dávno sú spracované - len ich zrealizovat. Vrátane zmien v bankovom systéme. Bude to sanca rozhodovat sa bez diktátu USA - otázkou je, kto sa zmocní riadiaceho kresla, resp. komu to bude umoznené a hlavne kým - to rozhoduje, kto zasadne do kresla...
Takto to vidím ja - asi som potreboval vliat do seba trocha optimizmu po vcerajsích deprivujúcich analýzach napr. Staneka na TA3...
Ze budúcnost spekulantov a "investorov" zabolí, to je jasné... Ale podstatné je, co to spraví s reálnou ekonomikou a spolocnostou - prejavy, riesenia atd. Skúste sa podelit so svojimi názormi, ale prosím, ak kritika, tak konstruktívna, t.j. co a preco nie a iný návrh, pohlad, názor.

Re: deriváty

Hоx | 29.12.2014

Deriváty (alespoň např. interest rates swapy) jsou reálně jen sázky o budoucí vývoj, kdy pointa je v tom, že jedna "zainteresovaná strana" takto pravidelně platí jakoby "pojištění" proti kurzům rizika, ale druhá strana (např. JPMorgan) reálně nemá ani zlomek prostředků, které by musela vyplatit, kdyby nastala nepříznivá varianta vývoje a musela by dostát závazkům. Deriváty jsou o penězovodech[jak už bylo poznamenáno], kterými "velcí hráči" sosají peníze od důvěřivců [reálný sektor] za domnělý přenos rizik, aniž by měli schopnost ty záruky jakkoliv realizovat v praxi.
Jsou to nuly v počítači nemající nic společného s reálnou ekonomikou, např. já se můžu vsadit o milion tun zlata, že za rok bude kurz dolaru nižší než dnes... a vůbec nejde o to, že milion tun zlata a) nemám, b) fyzicky ani na zemi asi neexistuje... vsadit se můžu a právě jsem objem derivátové bubliny zvýšil o milion tun zlata, s čímž se světová ekonomika nemůže vyrovnat, takže nevyhnutelně krachne... já to samozřejmě udělat nemůžu, ale JPMorgan & spol. To už nějaký ten rok provozují... jen se nesázejí o fiktivní zlato, ale fiktivní dolary. Derivát typu "interest rate swap" je dohoda dvou stran typu
"Budeš mi platit pravidelně mesíčně částku X, a pokud kurz dolaru klesne [stoupne] pod [nad] Y, tak já ti zaplatím částku Z, přičemž Z je mnohem větší než X" (poměr asi jako u pojistek na byt, auto...)
tzn. v té transakci není skutečného nic kromě pravidelného poplatku X, plynoucího většinou z produktivního sektoru ekonomiky -> JP Morgan a spol., a ten uváděný objem derivátů, jsa 10x větší než roční HDP celé planety, je pak součet všech "Z" všech uzavřených derivátových kontraktů... neboli jedno velké kulové, jde jen o to, jak se toho zbavit.

Re: Re: deriváty

Rony | 30.12.2014

Ahoj hox
dam Ti to sem odkial som to cital kukni tu 20 a 21 ci tam nejdes nepodmieneny zakladny prijem troska zaobalene napisany
ww.magnificat.sk/dokumenty/protokoly.pdf

Re: Re: Re: deriváty

popolvár | 30.12.2014

aj ked to nebolo urcené mne, zaujíma ma to... na str. 53 bod 22 - náznak nepodmieneného základného príjmu, bod 23 a 24 smerovanie k energoinvariantu. Inác tie posledné sedenia od 20-teho sú velmi zaujímavé - ich obsah odráza mozaikový svetonázor démonického typu...

Re: Re: deriváty

Oracle 911 | 31.12.2014

A práve si povedal to, čo Rišo nechce pochopiť.

Totiž keď sa banky nedostavia k záväzkom plynúcich z derivátov tak siahnu na peniaze klientov, čo podľa všetkého aj s predajom všetkých aktív nebude stačiť na vykrytie strát, tým pádom sa rozbehne lis na menu rôznych CB a tým skúpia všetky tieto deriváty.

Budú nasledovať 3 veci, ktoré povedú ku kolapsu:
-platobná neschopnosť bánk;
-neexistencia bezhotovostného styku medzi bankami a tým pádom aj firiem a súkromných osôb, čo je problém lebo len 1-2% meny je cash, zbytok sú len 1 a 0;
-hyperinflácia.

Ostatne, dlhopisy bridlicových ropných firiem, akcie týchto ropných firiem, na cenu ropy naviazané finančné nástroje a na ne naviazané deriváty odstrelia a v určitom ohľade aj odstrelili finančný systém Západu. A aby nastala skutočná katastrofa stačí k tomu krach jednej možno viacerých bridlicových firiem (na veľkosti záleží).

otazka k clanku

janko hrasko | 29.12.2014

niecomu nerozumiem.
1. v citateli je spotreba, v menovateli menova zasoba+-. ked zvysim spotrebu, tak si mozem vytlacit viacej penazi, ktore ekonomika "asi" potrebuje, pretoze sa vyraba viacej. tymto celym sa mi v konecnom dosledku zvysi hdp. potom dalsi rok zlepsim ucinnost nejakych zariadeni, klesne mi na nich spotreba. vyprodukoval som to iste mnozstvo, za menej energie, hdp zostava rovnake. to znamena, ze ak som mal v citateli 100 a v menovateli 100, tak pred rokom som mal hodnotu 1.0. teraz som spotreboval 90 a penazi mam stale 100, tak hodnota invariatnu je 0.9. to ale ja nechcem, pretoze potom povedzme draho nakupujem so zahranicia nejake vstupy. takze co teraz, znizim mnozstvo penazi v obehu a zaroben znizim ceny produktov, ako to bolo popisane? a teda hlavne, znizim mnoztvo penazi v obehu?
2. problem mam aj s tym, co je napisane, ze sa cena za jedlo znizi, no to asi nepojde. hlavne nie za zdrave jedlo. ak by ste chceli vediet, ako sa dostat k zdravemu jedlu, tak by ste vedeli, ze zoptimalizovat sa v tejto oblasti co to da, nieco vylepsit, to ano, ale zvysok musi aj tak zariadit clovek. teraz nehovorim o tom, ze sa musime vratit k motykam, ale jednoducho, ak chcete mat iba zradlo vyprodukovane strojmi, ktore budu stale ucinnejsie a mat mensiu spotrebu, tak sa bohuzial mylite, takto sa k zdravemu jedlu nedostanete. takze aj znizovat ho na 0, je nonsens, pretoze robota je to v pripade naozaj kvalitneho jedla velmi tazka..

Re: otazka k clanku

popolvár | 29.12.2014

to uz je na rozhodnutí kazdého státu. Celý zlatý, ci energoinvariant je v podstate len o dôvere v danú menu pre medzinárodné vysporiadanie., ze tá mena je niecim reálne, nejakou produkciou podlozená a nie je len virtuálnou entitou so slepou, dogmatickou vierou v nu. Aby sa nestalo, ze ich drzitel následne si tak môze tapetovat s peniazmi steny, co caká nielen drzitelov $. Je dobré si pozriet na túto tému vystúpenie v Zaznobinovej konferencii toho silnejsieho s briadkou (cca od polovice záznamu) - niekde v diskusi je odkaz...
Ad zrádlo - uz za socíku bola na základné potraviny záporná dan - ceny boli subvencované. Vsetko sa dá, je to vec sociálnej politiky státu, pri rozumnom hospodárení a prerozdelovaní je mozné v rozumnej miere subvencovat výrobu aj zdravých potravín s odzrkadlením sa v predajnej cene konecnému spotrebitelovi. Treba si uvedomit, ze zdravé jedlo -> zdravá populácia -> zvýsená produktivita -> znízené sekundárne náklady prechemizovanej potravy (zdravotníctvo, farmácia, sanácia zivotného prostredia a pod.)

Re: Re: otazka k clanku

janko hrasko | 30.12.2014

podstata dobreho zradla je v tom, ze vies, od koho ho kupujes. takze opat to naraza na to byt clovekom, pretoze dnes je moderne robit bio, v skutocnosti su to chemicke sracky, tak ako ostatne chemicke sracky. a ja ti ich z usmevom predam, ze su zdrave a dobre, no nekup to :) dalej, aj dnes mas subvencovanie, akurat je to iba pre velke podniky. kde je zaruka, ze v buducnosti dostanu aj ostatni? ved ten traktor je ovela energeticky uspornejsi, nez mala rodinna farma, ked sa to prepocita len cez energie. pripadne, ze ako je to dnes, kedze su subvencie, tak sa iba poorie a dostavas dostaciu, je sumafuk, ci tam nieco aj popestujes. subvencie, to znamena, ze na strane kto dava musi byt clovek a aj na strane kto dostava je tiez clovek. takze opat, potrebujes ludi, skutocnych ludi, aby to fungovalo. chcel by som tiez vidiet, ako by sa subvencovalo, ked jeden robi s traktorom a druhy robi inym sposobom, napr. ako p. slinsky. chapes, ze traktor ma 300 konskych sil, a slinsky je len jeden, spolu so svojim synom? tiez sa na to neda pozerat tak, ze niekto porobi rychlo traktorom tak je to to prave orechove, pretoze traktor totalne nici podnu strukturu, zatial co slinskeho metoda podu zuslachtuje a ponechava aj pre dalsie generacie. tu sa neda najst vzorec, ako subvencovat. no jedine ak tam hore sedi nejaky fakt sikovny clovek, ktory vidi aj za horizont, a povie si, slinskemu a jemu podobnym dam 10x viac, ako tomu s tym traktorom, hoci ma to dnes bude stat viac 20x ako ten traktor, ale v konecnom dosledku to prilaka dalsich a vytvori sa system malych rodinnych fariem, ktore vytvoria spolocenstva a to bude skutocna hodnota pre buducich potomkov. takze opat, musi byt clovek, ktory o tomto rozhodne. ziadne subvencie mirnix-dirnix. vobec cely tento system moze fungovat len ked su tam niekde aj ludia, ktori si nevidia len na spicku nosa. ako mne sa paci ta myslienka, ze to odstranuje otrocke platenie dane usa, pripadne, ze +- by sa to dalo pouzit na ekonomicke ucely, a vobec je tam model motivacie, ale nemoze to byt vytrhnute od celku. pretoze ked nejaky stanek, zacne zase vsetko len prepocitavat cez vzorce, tak mu vyjde, ze traktor je lepsi a bodka. mne z toho vychadza, ze nech sa vynajde cokolvek, tak bez ludi sa ten system neobide.

Re: Re: Re: otazka k clanku

Hоx | 30.12.2014

zdravé jídlo lze zajistit i plošně, hlavní je zde odstranění kapitalistických tlaků na zisk. Kvalita potravin posledních 25 let progresivně klesá, je zcela neporovnatelná s tím, co bylo v roce 89. Dnešní chléb = z 95% hnus, nemající s chlebem nic společného, totéž jogurt, totéž 95% ostatního sortimentu. V SSSR 50. let byla kvalita potravin zcela nedostižná v porovnání s dneškem, není to ani tak o tom zda vím od koho kupuju nebo ne, nebo zda sklízím kombajnem nebo ručně, ale o nastavení systému, jaké sleduje cíle. CO se s prvotními surovinami děje po sklizni a po cestě na stůl. Tehdy - potravinářské chemie nezbytné minimum, krátká trvanlivost zboží, čerstvost, orientace na chuť, ne na vzhled. Dnes všechno naopak, pomalu v každé potravině napočítáš 30-50 složek, z nichž 20-40 je tam navíc jen kvůli vzhledu, konzistenci a trvanlivosti, aby to mohl "hnít" někde rok ve skladech a na pultech to nebylo poznat... Pokud se podívat k podstatě, tak to co se dnes označuje jako "bio", to tehdy splňovalo bylo +- vše.

Re: otazka k clanku

Hоx | 29.12.2014

V článku jsou nastíněné zjednodušeně a schematicky hlavní principy, už tady o tom byla řeč vícekrát, v reálu by si to žádalo tým profesionálů a důkladnou přípravu a vymyšlení pravidel (a dohodu mezi státy), problémy jsou, ale nikoliv principiálního charakteru a zanedbatelné ve srovnání s tím, jaké škody způsobuje současný finanční systém nebo by způsoboval globální zlatý standard na delší dobu.
Jak je naznačeno, nějakým způsobem se ocenění hodnoty valuty musí účastnit i efektivita využívání energie, tj. produktivita práce. Je to tam, ale v tom zlomku to chybí. Obecně platí, že produktivita (síla) určité ekonomiky je víceméně přímo uměrná množství spotřebované energie, tj. podle trendu spotřeby energie se dá hodnotit skutečný trend ekonomiky, nikoliv papírové údaje, které můžou být mimo, např. HDP zvedne i masivní spotřeba dovozového zboží na dluh (ala Pobaltí po vstupu do EU), ale ekonomice to nepomůže. Základní myšlenka energetického zabezpečení měny je
a) zavést metrologickou konzistenci do ekonomiky a hlavně ekonomie jako vědy, tj. udělat konečně z ekonomiky vědu (pro představu, pokud by byl jeden metr každý den jinak dlouhý, nikdo by nebyl schopný nic postavit. Stejně tak v současné ekonomice není měřítko, etalon, což nepřímo způsobuje nepřekonatelné problémy - dolar jako pseudoinvariant kolísá denně)
b) umožnit validní vzájemné srovnávání síly ekonomik, mít jeden "ekonomický etalon" globálně všude stejný a neměnný
c) umožnit zjistit reálné kurzy měn

v každodenním životě se nic nezmění, jak člověk platil hudebníka nebo holiče bankovkami, tak i bude, jen se změní způsob určování vzájemných kurzů a odstraní se rezervní globální měna, jež dává výhody a parazitické příjmy té zemi, jejíž měna to je (dolarová renta).

tj. k otázce, v reálu by se do kurzů měn započítaval i nějaký koeficient produktivity, takže tebou popisovaný případ by nenastal. Koeficient produktivity lze poměrně lehce sledovat objemem produkce v porovnání se spotřebou energie. Pokud zvýším produktivitu, můžu snížit ceny a tím opět zhodnotím svou měnu.

princip:
(množství energie / množství peněz) = "kolik kWh připadá na jednotku měny"
je třeba chápat hlavně jako ilustraci principu, ne jako pravidlo připravené k použití. Eletřina je zde také z větší části sledovaný parametr, ne řízený, v reálu by manipulace s reálnou spotřebou byly vždy ekonomicky nevýhodné (např. spalovat energii bez užitku - jednak snižuji celkový koeficient produktivity, nic nevyrábím = škodím si, druhak tu energii musím vyrobit a zaplatit, vždy to bude větší cena než potenciální "zisk")

údaj "kolik kWh připadá na jednotku měny" je určující hlavně pro zjištění vzájemného kurzu dvou měn, jinak v praxi „k ničemu“. Tj. pokud by to v tomhle výpočtu vycházelo 1kč = 1kwh, a 1 dolar = 5kWh, (se započtením nějakého toho koeficientu efektivity u obou), pak kurz je 1 dolar = 5 kč.

Doplním.

Definitiva | 29.12.2014

Dnes existuje len a len ekonomická paveda a celé generácie pseudo ekonómov. O tzv. reálnej ekonomike nepočuť!!! Veda o ekonomike je hudba budúcnosti, ale je poznaná, vid. Stanek.

Boľavá bude úloha štátu pri stanovení-znížení cien. Všetci výrobcovia a obchodníci majú gény zvieracích inštinktov, t.j. zvyšovať ceny a bohatnúť, rýchle a za každú cenu, to nielen chazari sú takýto.
Potom sa môže stať, že štát bude chcieť znižovať cenu potravín, ktorá bude na hranici rentability a začne problém.

Centrálne banky zrušiť ihneď už dnes. Súkromné banky sú motivované na maximalizáciu zisku kvôli zvieracím inštinktom, teda zrušiť ich tiež.

Banka má svoju presne vymedzenú funkciu, tá musí byť presne definovaná, kontrolovaná a riadená. To dokáže iba silná autorita, štát a štátna banka. Bezúročné peniaze sú jediným zdravým spôsobom fungovania peňazí, ak sa toho Rudo Vaský dožije, tak v posledných minútach života bude mať blaho na duši, dnes je to zúfalec.

USD a civilizačná katastrofa v USA. Tí nevzdelaní ľudkovia žijú svoj Americký sen a bohatstve. Je načase sa zo sna prebudiť a asi sa nevyhnú tomu, že sa budú topiť v bahne. Je možné im vytvoriť podmienky na to, aby sa živili vlastnou prácou, aj naši cigáni sa musia živiť vlastnou prácou, vždy to tak fungovalo, kto to nevedel, ten zomrel. To je o pozitívnej selekcii ľudskej rasy, príroda má na to mechanizmy, človek sa z nich civilizáciou oslobodil a speje k zániku ľudskej rasy. Lebo dnes sa to menej schopné a bez produkcie množí rýchlejšie, ako človek produkujúci hodnoty a to menej schopné žije z cudzej práce /Bakalář, r-stratég/. Nech žijú a slušne dožijú, ale nesmú sa množiť. Mačka domáca sa tiež množí len do tej miery, do akej jej dám potravu.

NWO, svetovladá, dnešná moc: cirkev, dedičná moc, finančná oligarchcia, spolupracujúce mafie, globálny prediktor, fašisticko sionistická junta vládnuca v USA, títo nesmú mäkko pristáť, sú to zrúdy, genetické odchýlky, ktoré tisícky rokov budovali sociálne parazitický systém sveta, zotročovali ľudí, uvrhli ľudstvo do najväčšej duchovnej biedy, bránili ľudstvu v poznaní a v osídľovaní vesmíru, čím bolo ľudstvo odsúdené k zániku, lebo dnešný a minulý spôsob civilizácie na Zemi je neudržateľný. Tieto so životom nezlučiteľné genetické odchýlky sú neopraviteľné a podľa toho je treba s nimi naložiť. Reťaze a doživotný celibát v kameňolome. Som Slovan, humanista, nezabíjam. A do kameňolomu vodiť deti, aby mali odstrašujúci príklad.

Slováci v tabuľkách nie sú, ani Moravania, čo asi zodpovedá vnímaniu sveta, takto nás svet vníma, nijako. Ale nebolo to vždy tak. Treba si naštudovať dejiny, kto zničil Veľkú Moravu a prečo.

Putin to nezariadi.

Oracle 911 | 28.12.2014

A myslím tým mäkké pristátie US$, z jednoduchého dôvodu, nemá na to páky. Poviem aj prečo, finančné deriváty na účtoch bánk, lebo 191 biliónov t.j. 1100% HDP USA je naviazaných na úrokové sadzby (o ostatných derivátoch v sume 45 biliónov radšej ani nehovorím). Takže stačí jeden väčší výkyv a celý západný finančný je preč.

Pričom USA má oficiálne federálne dlhy vo výške 18 biliónov (vrátane záväzkov to je skôr 100 biliónov), k tomu sa zákonne zaviazali (v čase schválenia rezolúcie 758) na prebratie zodpovednosti za bankové deriváty (v podstate teraz deriváty maj štátne krytie).

Nielen že sa to nesplatí, ale potopí to celý finančný systém a Putin na to páky nemá aby aj USA zachránil.

Re: Putin to nezariadi.

Hоx | 28.12.2014

Putin sám ne, ale jde o to, zda je to i v zájmu "niekoho", aby byl prudký krach ( = ztráta řízení a možnost horké války)...
navíc ty deriváty jsou jeden velký vtip, 10x větší objem než HDP celé země... to může brát normální psychicky zdravý člověk, kromě ekonoma z wallstreetu, vážně? Stejně s tím nakonec nic nikdo nevymyslí, kromě toho to celé škrtnout, spíš se asi hraje o to, na co kdo ty deriváty použije do té doby, než se tak stane.

Re: Re: Putin to nezariadi.

:-))) | 28.12.2014

Je uplne fuk co si o derivatech a jejich objemu mysli normalni clovek.

Podstatne je ze existuji a plati, jaku vypsana PUT OPCE nebo paka, leverage pri obchodovani na forexu.

Jsou to sice virtualni, ale zcela funkcni penize za ktere si usa kupuji realna aktiva, vlady a a cele staty.

Jedina moznost jak je zastavit je MARGIN CALL

Re: Re: Re: Putin to nezariadi.

Brano | 28.12.2014

:-)))MARGIN CALL
"A navíc to není ani mooreovská levičácká báchorka pro naivní plebs. Je vyprávěná po lopatě a má zřetelného záporáka, ale určitě si během závěrečných titulků neřeknete: „Všechno jsou to svině, věšet je na kandelábry!“ Vlastně jsou kromě koženého Ironse všichni sympaťáci, kteří si jen chtěli vydělat svých pár milionů. Na drahá auta, drahé obleky, drahé obědy a luxusní šlapky. Bylo by jim přáno... kdyby jim nehaprovala matematika.

A TO JE TO PODSATNÉ....KDYBY JIM NEHAPROVALA MATEMATIKA...
a tá hapruje všetkým dnešným ekonómom...
jedine bezúročná ekonomika zodpovedá matematike...alebo ak úrok tak ho vkladat do štátneho rozpočtu...nie do vačku bankárov-to je falšovanie penazí..
Kedy to už konečne pochopíte????????

Re: Re: Re: Re: Putin to nezariadi.

:-))) | 29.12.2014

jsem si jisty ze vsichni traderi to chapou, nicmene to nevidi tak jednoduse.

Co Oracle?

Inflace v rozumne mire je motivacni prvek stejne jako nezamestnanost.

Matematicke spravnosti nijak exaktne urok nevadi, vadi jinym vecem.
Ano, pouzivat urok jako zisk statu je zajimave reseni.
Nicmene ja vidm primarni problem ne v uroku samotnem, ale v emisi penez fiat komercnimi subjekty.

Re: Re: Re: Putin to nezariadi.

Pe-tri | 28.12.2014

A ten (Margin Call) bude vyvolán automatizovanými obchodními systémy - počítače to zařídí/zřetězí samy:) Je to dnes zřejmě jen otázka dostatečně "tučné" černé labutě. Jak se to rozjede, asi to už nikdo nezastaví. Adié měkké přistání - spíše přistání do měkkého.
P.

Re: Putin to nezariadi.

Hоx | 29.12.2014

Jde o to, že varianta "prudký krach" není výhodná pro nikoho, kromě USA, leda by byla "zmenežována" tak, aby z ní USA nemohly mít užitek, což je dost riskantní operace... podle všeho byla varianta plavného přechodu vybrána už dávno, takže Putin na to ani nemusí mít páky, není to jeho záležitost (ve větší míře).

Re: Re: Putin to nezariadi.

Oracle 911 | 29.12.2014

Bude to prudký krach, lebo Ponziho schémy majú tú vlastnosť, že keď prestanú rásť prudko krachujú/kolabujú a podotýkam finančný systém a svetová ekonomika už nielenže vyčerpali možnosti rastu ale aj začali s kontrakciou pred niekoľkými mesiacmi.

Takže otázka znie: "Zosype sa to pod vlastnou váhou, alebo bude to riadený odstrel?"

Prvá možnosť je funkciou času, druhá otázka manažmentu. Preto hovorím, že "mäkké pristátie" aj s Putinovými schopnosťami (nerátajúc preňho neprístupné páky) je nemožné.
Čo je ale možné je riadiť ten odstrel tak, aby škody pre Rusko a jeho spojencov bol minimálny, a to už Putin dokáže.

Čo sa týka derivátov, sú zlým gigantickým vtipom, na náš úkor.
Zoberme neslávne "Mortgage Backed Securities" MBS (podskupina pre "Asset Backed Securities" ABS)-fungovalo to približne takto banky zobrali hypotéky a spojili ich do jedného finančného produktu, ktorú následne rozdelili na akcie a to predali pre špekulantov, zatiaľ to funguje. Lenže banky dali hypotéku prakticky každému, aj pre nesolventných, preto sa mohlo stáť, že banky to predávali s tým, že to platí za 101, na papieri to bolo 100 a skutočnosť je 99 kvôli nesolventným.
Podobne je to aj s ostatnými derivátmi, kde jednotlivé deriváty sú naviazané rôznymi spôsobmi na rôzne aktíva či ukazovatele.

Ďalšia vec je, že tu existujú aj deriváty z derivátov t.j. sekundárne, terciárne a kvartálne.

Re: Re: Re: Putin to nezariadi.

Kail | 29.12.2014

Oracle911, jak Tě tak poslední dobou sleduji raději přehodnotit aktiva v cenných papírech a poohlédnout se po něčem jiném. Prostě prodat a koupit něco. :-) Třeba zlato, které je hodně podhodnocené. Myslím zlato na zachování hodnoty na na spekulaci.
Měj se

Re: Re: Re: Putin to nezariadi.

čtenář | 29.12.2014

Pane Oracle, zeptám se takto - padne dolar a musí z toho být konec světa?? Reálně snad ne, jen zmizí virtuální peníze. Třeba tím, že se bohatým smaže třeba z účtu 6 či 9 nul. Budou chudí, ale na živu - oproti jaderné válce.
Dále taková úvaha - snad část amerických elit či armády tuší, že problém je v soukromých bankách + FEDu. Takže třeba po vypuknutí krize se armáda postaví za Obamu, znárodní se banky, zruší se burza, virtuální peníze se odstraní, deriváty se prohlásí za neplatné a pak je možno jet v nějakém spravedlivějším systému.
Prostě nevidím důvod, proč by pád dolaru měl vést k zániku lidstva, jak to leckdy prorokujete. A nějaké "kolateral damage" z oblasti vysokých bankovních kruhů jsou přípustné, ne?? Když se kácí les, létají třísky.. Co Vy na to ??

Re: Re: Re: Re: Putin to nezariadi.

Hоx | 29.12.2014

donedávna byl veškerý zahraniční obchod v dolarech, pokud finanční systém krachnout bez funkční náhrady, mělo by to skutečně katastrofální následky - defakto by zkolaboval import export, přerušily by se technologické řetězce. Něco jako stopnout krevní oběh, v tomto případě informační oběh. A dolarová pyramida má tu vlastnost, že když by se sesypala jedna část (deriváty), pravděpodobně by to rozhodilo nebo rovnou krachlo celý zbytek... proto je třeba dolar odstřihnout kontrolovaně a až tehdy, když bude náhrada v oblasti zahr. obchodu (což se aktivně budovalo celý tento rok).

Re: Re: Re: Re: Re: Putin to nezariadi.

Oracle 911 | 30.12.2014

Práve Rusko a jeho spojenci napr. krajiny BRICS vytvárajú alternatívu k US$ a k súčasnému Bretton-Woodskemu systému, ktorý ten systém aj nahradí.

Nezdá sa mi, že je to šité horúcou ihlou a mám podozrenie, že Ruský návrh bol pripravovaný roky tak aby vyhovovalo producentom reálnych hodnôt a nie tlačiarenskému lisu banksterov (aj tu sa dá postrehnúť túžba Rusov po spravodlivosti) a po kozmetických úpravách sa to implementuje. (anglické bankster=bankár+gangster-celkom výstižný výraz)

Násilné a rýchle odstavenie financovania USA od zbytku sveta by bolo znakom krízového riadenia a Rusi a Číňania to nechávajú ako poslednú poistku pre prípad keď "elita" USA totálne vymkne kontrole a vyvedie či chystá vyviesť nejakú hlúposť s katastrofálnymi následkami pre svet.

Re: Re: Re: Re: Putin to nezariadi.

Pe-tri | 29.12.2014

Kolaps dolaru => kolaps veškeré směny => kolaps výroby => kolaps zaměstnanosti => kolaps zásobování => kolaps sociálního smíru/systémů => kolaps zákonnosti => nárůst kriminality => nástup krizového řízení společnosti => nutnost donucovací regulace společenského života/občanské neposlušnosti, přídělové zásobování => nutnost vyhlášení výjimečného stavu => vznik pouličních gangů => pokračujte čtením knihy Ondřeje Neffa - Tma.

http://uloz.to/x97DfbN/ondrej-neff-tma-pdf

Re: Re: Re: Re: Re: Putin to nezariadi.

Rony | 30.12.2014

Ja som knihu Ondreja necital. V sucasnosti mam nohy v teple a nezalezi odo mna ci bude kolaps alebo nie, Zrejme si ho ani neviem predstavit v plnej nahote. Jedno viem ze vnutorne som nan pripraveny. Neplanujem kupovat zlato ani nic podobne.
O inom trosku napisem. Socialni magovia su zrejme pripraveni podstrcit prichod nejakeho mesiasa a stado padne opat na kolena ako pri zatmeni slnka v egypte. Sledoval som par videjok ze dobri mimozemstania nam chcu pomoct a podobne nezmysli. Ved staci nejaka dobra 3D projekcia prichodu spasitela a stado v pripade kolapsu poklakne. Pozrite napriklad tuto lesbu co siri. Spomina tam aj 11tku pripravenu pomoct, hviezdnych ucitelov no ved si urobte nazor.
http://youtu.be/yNr6s4qXmyc

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Putin to nezariadi.

Oracle 911 | 30.12.2014

"Socialni magovia su zrejme pripraveni podstrcit prichod nejakeho mesiasa a stado padne opat na kolena ako pri zatmeni slnka v egypte. Sledoval som par videjok ze dobri mimozemstania nam chcu pomoct a podobne nezmysli. Ved staci nejaka dobra 3D projekcia prichodu spasitela a stado v pripade kolapsu poklakne."

To bol originálny scenár, či sa o to pokúsia, to neviem povedať. Asi nie, lebo je tu alternatíva vo forme BRICS systému a KOB.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Putin to nezariadi.

Rony | 30.12.2014

Mna to napadlo aj v tej suvislosti, ze papez vypusta nejaku hmlu o tom ze tu bude len dva roky. A to robi v sucasnosti. Nic sa neda vylucit.

Re: Re: Re: Re: Re: Putin to nezariadi.

čtenář | 30.12.2014

Děkuji oběma. Takto může vypadat absolutně krizová situace. Záleží, jak by zareagovaly vlády, to je hlavní.. Zastavení obchodu a výroby "zbytného" zboží - auta, oblečení atd. na nějaký čas by nevadilo.
Hlavní, aby byly potraviny a energie. Ty by mohly (snad) vlády zajisit vyhlášením výjimečného stavu ev. zabavením potravin v obchodech atd. Pak by (opět snad) mohl mezi státy dočasně fungovat obchod s potravinami a energiemi bud výměnou, nebo na dluh - s pozdějším vyrovnám v nějaké nové měně.
Ale chápu, musely by všechny státy zareagovat stejně a mít DOBROU VŮLI tento krizový stav vyřešit. Nebo uzavřít hranice atd.
Pokud by to byl naopak důvod k napadení sousedů a vykradení jejich zásob zboží, pak je to návrat do středověku.
Na opravdu raději dál neuvažovat, hlavně at to dobře dopadne..
Zajímavé by bylo, položit toto téma panu premiérovi Sobotkovi - jak by reagoval. Asi by se pořádně zapotil, na to stát není určitě připravený..
Na konec přeji všem pěkný Nový rok a věřme, že vše dobře dopadne a za 10-20 let se zde všichni ve zdraví sejdeme..

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Putin to nezariadi.

wtpp | 31.12.2014

Je mi líto, stát který zde zbyl pro vás neudělá nic z toho co očekáváte.

Re: Re: Re: Re: Putin to nezariadi.

Oracle 911 | 30.12.2014

Objavili sa správy, že Obamu chystá armáda zatknúť v rámci vojenského puču ako v krajine 3. sveta (a USA už v istých ohľadoch je krajinou 3. sveta). Nemyslím si, že pre GP je to optimálny scenár ale pre národnú elitu USA odstránenie Obamy s heslami o reštaurácií ústavy môže byť pokus o znovunastolení hegemónie USA. Toto ale určite vyústi do občianskej vojny, ktorá bude povestnou ranou z milosti.
Otázka je, nakoľko GP môžu po tomto puči garantovať bezpečnosť svojich bábok?

Pán boh ochraňuj aby počas tej občianskej vojny v USA niekto vypustil atómovú raketu.

Samozrejme zánikom US$ a naňho naviazaného systému neznamená koniec ľudstva ani zďaleka (iba ak bude nasledovať atómová vojna), ale globálny Argentínsky kolaps či Zimbabwe by určite znamenal, alebo kolaps Rímskeho impéria v globálu (ak tento obraz vyhovuje viac).

Ale BRICS buduje alternatívny systém (v podstate už to je hotové), tým pádom budú kolabovať "len" regióny, najprv USA a EU, potom sa to uvidí.

Přidat nový příspěvek