Energoinvariant. Principy nového měnového systému

Energoinvariant. Principy nového měnového systému

návrh bankovky "1 energorubl"

18.11.2014

leva-net

 

Segment z obhájené diplomové práce "Význam ropy, rublu a dolaru v geo -ekonomických procesech".

Publikováno se svolením autora. Téma energoinvariantu a na něm založeného peněžního systému zde bylo už nejednou probíráno (štítek energoinvariant), je příjemnou zprávou, že toho téma je u nás už nejen předmětem diskusí na alternativních stránkách, ale i předmětem diplomových prací. Gratulujeme.

 

 

 

3.4 Nová měna

Ze zprávy HSBC:1Příliš liberální přístup k monetární politice federálního rezervního systému přibližuje krach dolaru, protože nutí země s rozvojovou ekonomikou (například Čínu) vytvářet nový monetární systém”.2

Na základě závěrů analýzy z kapitoly 3.1 Federální rezervní systém lze předpokládat, že očekávané oslabení role dolaru není ovšem nezbytné, a proto se musí počítat s nějakou alternativou. V následujícím výkladu budou popsány základní principy jedné z možných přijatelných alternativ.

Během posledních třiceti let se rozvíjely a stále se rozvíjí různé projekty státních a unijních měn. Nejznámější z nich je euro, které není třeba prezentovat, protože je dobře známo, ale existuje i několik dalších projektů.

Od ledna roku 2012 má Latinská Amerika novou měnu. Nazývá se sucre a slouží zatím k provedení bezhotovostních operací mezi členy zemí organizace ALBA (Alianza Bolivariana para los Pueblos de Nuestra América - Bolívarský svaz pro lid naší Ameriky)3, takže je virtuální náhradou dolaru. Sucre určitým způsobem připomíná euro, a to nejenom svým poměrem k dolaru (kurz sucre k dolaru je 1,25),4 ale i tím, že se používá v rámci sdružených zemí, a že sucre nejdříve stejně jako euro existovalo v podobě bezhotovostní měny a v budoucnu se plánuje jeho použití i v hotovostních operacích.

Prezident Venezuely Hugo Chávez komentoval zavedení sucre následovně: „Nová měna je pro nás lepší než dominance dolaru. Je to šance vytvořit jedinou regionální měnu”.5

Nová měnová jednotka v zemích Asie podobně jako sucre, bude bojovat o své dobré umístění. Asijská měna je nazývána ACU. Byla založena 1. března roku 2006 a je vlastně průměrem hodnot měn Japonska, Číny, Jižní Koreje a dalších deseti zemí, které jsou členy ASEAN6 (Sdružení národů jihovýchodní Asie).

Poptávka po asijských měnách ve světě stabilně roste.7 Valutové rezervy nejvyspělejších ekonomik Asie v současnosti převyšují 3 biliony dolarů a jejich celkové rezervy ve zlatě se rovnají ročnímu rozpočtu Spojených států.8

V důsledku úspěšného hospodářského rozvoje Číny během posledních let se zraky ekonomů při hledání alternativy dolaru v případě změny světového finančního systému, založeného na dominanci dolaru obracejí na Čínu a její juan. K budoucímu posílení juanu jsou skutečné předpoklady, ale důležité je, že nový systém, bez ohledu na to jestli bude budován na bázi juanu, eura, rublu nebo jiných měn, by měl nejenom vystřídat dolar v existujícím systému, ale především odstranit ty problémy, které nedokázal vyřešit dolar během doby své dominance. Hlavní otázkou je, na jakých principech by měl nový systém fungovat.

 

Princip nového měnového systému

Původ peněz a historie jejich vývoje jsou nerozdílně spjaty s rozvojem výroby a obratu zboží. Zvláštní místo mezi komoditními penězi patřilo především obilí a skotu. Například v Chammurapiho zákoníku9 byly platby obilím oceněny na stejné úrovni jako platby zlatem. Propojování peněz se skotem a obilím (jak bude prokázáno později) nebylo náhodné.

Například slovo "rupa", které se překládá ze sanskrtu10 jako “skot“ je základem názvu indické měny "rupie". V poezii Homéra byli býci zmiňováni jako měrná jednotka při platbách ve starověké Tróji. U starověkých Němců se jako měrná jednotka také zmiňuje «kráva». Ve starověkém Rusku se peníze dlouhou dobu nazývaly "skot", až do přechodu na kovové peníze. Peršané, Tataři a dokonce i lidé z kmene Zulu v Africe používali skot namísto peněz.11

Tyto okolnosti jsou spojeny s tím, že do 20. století měla výroba biogenní povahu, protože 95 procent produkce se vyrábělo na základě svalové síly zvířete nebo člověka, takže dispozice dostatečných biogenních zdrojů garantovala určitou úroveň rozvoje hospodaření. Nezbytným zdrojem pro reprodukci svalové síly bylo obilí. Objemy vypěstovaného obilí a množství skotu byly těsně spjaty, a proto v dané etapě hospodářského vývoje skot i obilí mohly plnit funkci peněz.

Obilí bylo hlavním ekvivalentním zbožím, které tvořilo základ výroby pro všechno ostatní zboží. Nicméně permanentně plnit funkci peněz obilí nemohlo, a to zejména v důsledku náročnosti jeho skladování, jeho heterogenity a nestability kvality obilí. Proto obilí, které do 20. století bylo ekvivalentem, bylo de facto12 nahrazeno kovem, který se stal ekvivalentem de jure,13 protože do procesu jeho výroby (zejména do procesu získávání zlata) stále vstupovalo obilí jako zdroj energie svalové síly při jeho výrobě. Skutečnost, že se obilí stávalo ekvivalentem, se potvrzuje i tím, že v 16. století, když začala masová přeprava zlata (a jiných kovů) z Ameriky do Evropy, ceny obilí ve zlatě vzrostly 3 až 5 krát.

Vlastnosti kovu oproti obilí jsou vhodnější pro plnění funkce peněz. Kov je homogenní a je lépe skladovatelný atd. Nicméně jednoznačná vazba kovového invariantu s obilovým invariantem znamenala energetickou podstatu peněz bez ohledu na jejich formu: mince nebo bankovky (anebo elektronické peníze).

Ke konci 20. století proběhly radikální změny v principech hospodaření a povaha výroby se stala více technologickou. Proporce se změnily opačně: 95 procent zboží se vyrábělo na základě technogenní energie a zbytek (5 procent) stále na základě biogenní energie. V současné době výroba téměř každého výrobku je založena na technologické energii, a proto právě technologická energie je invariantním zbožím. Pokud je zapotřebí porovnat cenu výroby několika produktů z různých technologických odvětví, základem pro srovnání bude výše spotřeby energie, která je spojena s těžbou a výrobou.

Invariant prejskurantu14 existoval v realitě vždy, i když jeho funkce byly plněny různými hmotnými statky. Jak zde bylo popsáno výše, nejdříve tuto funkci plnilo obilí nebo skot, poté měď, stříbro a zlato, následně pouze zlato. Od roku 1971 (po zrušení vazby dolaru na zlato) lidstvo v podstatě poprvé ve své historii ztratilo měřící jednotku pro ekonomické veličiny.

Světové zásoby zlata jsou omezeny, ale množství statků a služeb neustále roste. K roku 2012 celkové množství zlata, které bylo na světě během historie vytěženo, činilo 174 100 tun.15 Organizace “Světové minerální zásoby” odhadla celkové zásoby zlata na světě na 87 100 tun.16 Z demografických prognóz je patrné, že obyvatelstvo bude stále růst, proto se množství statků a služeb bude zvyšovat.

Návrat do minulosti a zavedení zlatého standardu nebo přiznání jiné měny invariantem je v současných podmínkách světového rozvoje pouze krátkodobým řešením. Zásoby zlata nejsou schopny pokrýt rostoucí objemy obratu statků a služeb. Invariant je potřebné zvolit na základě jeho vhodnosti pro řešení různorodých úkolů v oblasti prognózování, modelování a řízení makroekonomických systémů.

V důsledku technologické povahy výroby musí být invariant založen na energii pro výrobu. V současnosti nejde bez elektřiny vyrobit ani produkt, ani službu. Proto dříve nebo později lidstvo přejde ke zvolení energetické jednotky na funkci invariantu prejskurantu.

Pro měření spotřeby elektrické energie v domácnosti, v hospodářství a pro měření výroby elektřiny v elektroenergetickém průmyslu se používá kilowatthodina (kW⋅h) – jednotka měření vyrobené a spotřebované energie.17 Při zavedení invariantu, založeného na energii, by byla kilowatthodina nejvhodnější jednotkou pro její použití ve funkci invariantu. Energetický standard založený na kW⋅h by dával záruku souladu mezi ročním objemem produkované elektrické energie a množstvím peněz v obratu. Ostatní energetické zdroje (jako ropa, plyn atd.), které jsou měřeny v tunách, mohou být snadno přepočítány na elektrický ekvivalent.

Hlavními výhodami kW⋅h jako invariantu jsou:

- homogenita energie (kW⋅h je stejný jak v Africe, tak i v Evropě atd. Zlato se však rozlišuje v závislosti na ryzosti);

- snadná přeprava (jednoduchost při distribuci a navíc se v současné době vyvíjejí technologie, které umožní předávat energii i na velké vzdálenosti. Zlato a ostatní kovy mají velkou váhu, jsou náročnější při skladování a potřebují, aby byla zabezpečena jejich ochrana);

- přirozená potřeba (zlato je vyžadováno v podstatě jenom v klenotnictví a zčásti v elektrotechnice; kW⋅h odpovídá mnohem širšímu spektru oblastí: provoz strojů a zařízení, topení, klimatizace, osvětlení, počítače, běžné přístroje atd.);

- snadná kalkulace při zavedení fixované jednotky kW⋅h;

- rozpoznatelnost a bezpečnost (s pomocí měřících přístrojů lze jednoduše ověřit “pravost” Wattů. Zlato sebou nese větší riziko padělání.)

Zvýšení produkce energie umožňuje rozšiřovat výrobu a rozvíjet služby. Při zvýšení produkce energie se zároveň emitují i peníze kryté touto energií. Emise dalších peněžních prostředků jsou při tom vždy vázány na zvýšení objemů energie na vstupu, a to pomocí koeficientů účinnosti výrobních technologií. Takže rozvoj se vůbec nebrzdí, jako tomu bylo při omezeném množství zlata (které v podstatě k reálnému životu a výrobě není potřeba), ale naopak je podporován.

Zavedení standardu energovybavenosti přinese pevnou vazbu emise peněz a množství zboží, protože množství produkce v podobě výstupu je proporcionálně rovné objemům energie na vstupu. Při takovém přístupu lze budovat stabilní finanční systém, ve kterém je množství peněz v těsném souladu s množstvím zboží a služeb. Emise dodatečných peněžních prostředků je podmíněna zvýšením objemů energie, která je zapojována do výroby. V praxi vazba objemů zapojované energie a výroby je také potvrzována tím, že opravdu spolehlivým parametrem pro posouzení ekonomických tendencí jsou integrální ukazatele spotřeby energie neboli sledování trendu spotřeby energie.

Zde je také potřeba zdůraznit to, že při energetickém standardu by hodnota měny nebyla zajištěna množstvím energetických zdrojů ve vlastnictví státu, ale množstvím energie, která je skutečně spotřebována ekonomikou daného státu. V tomto případě nejde o žádnou diskriminaci těch států, které nemají k dispozici velké zdroje surovin. Například při zachování stejných objemů výroby po zavedení energetického standardu by japonský jen měl silnější pozici než ruský rubl.

Při krytí peněz energií bude emise peněz směřovaná přímo do reálného sektoru ekonomiky. Kromě toho zavedení energoměny přinese řadu dalších pozitivních účinků, které však nejsou předmětem zkoumání této práce (jde o řešení metrologických problémů, inflačních problémů atd.).

Podle různých výzkumů18 budou jedním z hlavních trendů budoucna obnovitelné zdroje energie, které směřují k ještě větší integraci energie v procesech hospodaření.

V současné době regiony a jejich měny plánované na role světových měn (například Čína) mají možnost vytvořit nový systém na základě energetického standardu. Současně se ale musí zaručit podporou regionu, který má dostatek energetických zdrojů jako například Rusko nebo OPEC. Uplatňování tohoto systému je ovšem jednodušší, pokud má stát pod kontrolou svůj energetický průmysl, protože se téměř nesetkává s odporem ze strany velkých monopolů energetického průmyslu. Politika Ruské federace byla v tomto směru popsána v části, která se věnovala ropě.

Z tohoto pohledu je patrné, že Čína se stára o pěstování dobrých a spolehlivých vztahů s Ruskem, na což ukazuje nejenom těsná spolupráce v rámci řady ekonomických projektů, ale také podpora pozice Ruska na mezinárodní úrovni při řešení konfliktů v Sýrii a na Ukrajině. Rusko se vůči Číně chová stejným způsobem.

Rusko má dostatek zdrojů pro realizaci této myšlenky v praxi a pro přechod na energoměnový systém, a to i na bázi ruského energorublu. Pro stabilitu této měny potřebuje Rusko především začít prodávat svůj export (nejde jenom o ropu, ale i o uhlí, dřevo atd.) za svou vlastní měnu a ne za cizí, jako tomu je v dnešní době, kdy Rusko realizuje své exportní dodávky za ničím nekryté peníze emitované Spojenými státy.

Řešení těchto otázek je spojeno s již zahájeným procesem reforem v CB RF v rámci jediné orientace na nacionalizaci Centrální banky. Proto jedna z částí této práce byla věnována problémům v politice CB RF, které se mohou stát překážkami na cestě rozvoje Ruské federace v tomto směru. Při zavedení energoměny se předpokládá, že právo kontroly emise bude předáno vládě Ruska pod odpovědnost sdruženého Ministerstva pro sociální a ekonomický rozvoj. Do jeho struktury by mohly být také zapojeny oddělení Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu. O možnosti těchto změn se také zmiňoval i prezident Ruské federace Vladimír Putin během svého posledního proslovu k Federálnímu shromáždění v prosinci roku 2013.19

Jak bylo zjištěno během psaní této práce, první kladné názory na zavedení energoměny byly ohlášeny už v osmdesátých letech minulého století v rámci Mezinárodní geografické unie (angl. International Georgaphical Union).20 Generální konstruktér Sovětského svazu Pobisk Kuzněcov se také hodně věnoval koncepci energoměny v osmdesátých letech, ale po rozpadu SSSR se transformovaly vědecké instituce a koncepce energoměny se dočasně v Rusku nerozvíjela. Později na konci devadesátých let byly zformulovány základní principy energosystému (které jsou krátce popsány v této práci).

Ve prospěch systému energoměny se už hlásili ekonomové Ruské akademie věd21 (Jakovlev A.N., Južnyj M.A., Sajfullajev R.R., Balackij E.V., Abdullajev R.P, Pokrovskij K.J. a další členy akademie).22 Během posledních pěti let se koncepce energoměny rozvíjela na bázi vědeckých skupin dvou vysokých škol v Petrohradu a Moskvě. A v současné době je zahájena spolupráce nad problematikou energosystému s Kazachstánem a Čínou.

Poprvé byla koncepce energorublu široce ohlášena v rámci Evropského parlamentu v Bruselu během konference “Energetický dialog mezi Evropou a Ruskem”, která probíhala 13. až 14. září roku 2010.

Dalším významným krokem této koncepce se stalo Mezinárodní Fórum Čínské Akademie společenských věd, které probíhalo 16. až 17. listopadu 2013 v Pekingu. Koncepce energoměny, která by pravděpodobně mohla nahradit dolarový systém, byla předložena a vysvětlena vědeckou skupinou Státní vysoké školy zemědělské v Petrohradu.23

Lze konstatovat, že řada zemí a zejména Čína projevila značný zájem o tento systém. V prosinci roku 2013 (měsíc po skončení fóra) do Státní vysoké školy zemědělské v Petrohradu přijela delegace z Číny, která se skládala z vicepremiéra Číny Liú Yándōng, ministra kultury Číny Cai Wu a ještě dalších šesti delegátů, kteří jsou také představitelé dalších ministerstev na funkcích minimálně náměstka ministra nebo ministra. Jednání se podle rektora Státní vysoké školy v Petrohradu týkalo přístupů ohlášených v rámci fóra, zejména otázek konceptuálního přístupu k finančním systémům a konkrétních perspektiv mechanismů energoměn ve světě.

Za týden po této návštěvě přijela další, již větší delegace z čínské provincie Guǎngdōng,24 která se skládala z představitelů téměř všech oborů: administrativa, podnikání, školství atd. Jak potvrdil rektor Státní vysoké školy zemědělské v Petrohradu PhD. Viktor Efimov, projekt energoměny se vážně vyvíjí v rámci spolupráce Číny a Ruska.

Koncepce energoměny dostala značnou podporu ze strany pedagogických pracovníků: profesoři Státní vysoké školy mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO),25 Moskevské ekonomické fórum26 a organizace Mladá Eurasie27 se zabývají rozvojem těchto myšlenek.

 

Jak by mohl byt zaveden energosystém

6. října 2007 Bělorusko, Rusko a Kazachstán podepsaly smlouvu o založení Celní unie.28 V roce 2009 na úrovni hlav států a vlád bylo přijato a ratifikováno 40 mezinárodních smluv, které tvořily základ fungování Celní unie. Několik dalších zemí ohlásilo své přání také vstoupit do této unie a nad možností jejich členství se v současné době pracuje (jedná se o Tádžikistán, Kyrgyzstán, Arménii, Moldávii, Uzbekistán, Ázerbájdžán, Turecko, Vietnam, Indii, Irán a Sýrii).29 Práce nad sdružením s uvedenými státy se rozvíjí i v rámci projektu «Eurasijský svaz». Existující Celní unie (Bělorusko, Kazachstán a Rusko) je v současné době vhodnou bází pro zavedení energetického systému. Vědecká skupina ze Státní vysoké školy zemědělské v Petrohradě jako první krok nabízí v rámci této unie vytvoření tzv. «energozóny», regionu, na jehož území se začne používat energoměna.

Při zavedení energoměny by byl v rámci tří zemí (Celní unie) postup následující: nejdříve musí být založena nová měna (v dalším vysvětlení bude tato měna nazývána «energo») a nová instituce, která je ve většině studií, věnovaných se problematice energoměny nazývána “centrální bankou”. Tato instituce má ale větší podobnost spíše s «clearing housem»,30 protože do její funkce nepatří ani půjčování pod úrokem, ani uchovávání vlastních aktiv, ale jen poskytování některých služeb (budou popsány níže). Princip fungování je bližší neziskové organizaci.

Zavedení kW⋅h je v tomto systému potřeba proto, aby mohly být určeny kurzy jednotlivých členských zemí unie vůči energoměně («energo») a tím pádem i pak vůči sobě navzájem. Určení poměru kW⋅h k «energo» je podobné, jako určení poměru dolaru ke zlatu v roce 1944. Výběr množství kW⋅h, které se bude rovnat jednomu «energo», může být zvoleno i v poměru “1 energo = 1 kW⋅h“ nebo například v poměru “1 energo = 10 kW⋅h“. Důležité je, aby se jednou na tomto poměru dohodlo a dále se pak již neměnil. Po tomto zvolení vzniká skutečný invariant prejskurantu, protože množstvím jednotek kW⋅h lze vyjádřit ceny ostatních produktů na trhu.

Předpokládá se, že se na území každého ze členských států Celní unie bude obchodovat pouze v domácí měně každého státu. Čili všechny země si zachovají svou vlastní měnu. Instituce «clearing house» bude emitovat energoměnu «energo», která bude sloužit k jedinému účelu, a to k nákupu měny toho státu, se kterým je potřeba uskutečnit obchod.

Každá členská země unie exportuje za svou měnu a importuje za měnu státu, ze kterého daný import pochází. V «clearing house» členské země unie nakupují «energo» a měny ostatních členských států unie se nakupují taktéž v «clearing house», jen za již získané «energa».

Každá ze zemí unie si založí účet v «clearing house». Na tento účet může vložit určitou částku peněz ve své domácí měně. Například Rusko vloží 1 mil. rublů a koupí určité množství «energo», které odpovídá poměru této měny k «energo». Kurz jednotlivých měn k «energo» lze určit na základě jednoduchého vzorce: “spotřeba energie v ekonomice státu (v kWh) děleno množstvím peněz státu v oběhu”. Pokud země nic neprodává, pak nikdo od ní nepotřebuje její měnu pro uskutečnění obchodu. Proto je spravedlivé, aby síla měny byla přímo úměrná skutečné energovybavenosti ekonomiky neboli objemům energie, které byly zapojovány do ekonomiky této země.

Ve zkoumaném příkladu Rusko dostane na svůj účet X «energo», které odpovídají poměru «energo»/rubl. «Clearing house» po této operaci získá měnu Ruska, rubly. Stejným způsobem postupují ostatní členské země energosystému: dostávají «energo» na svůj účet a «clearing house» získává měnu ostatních států unie.

Takový systém bude umožňovat mezinárodní obchodování bez nutnosti použití rezervních měn, které dříve nebo později zvýhodní postavení toho, kdo emituje tuto měnu (jako je tomu v případě dolaru u Spojených států). Navíc zvýhodnění jedné ze stran je vyloučeno tím, že «clearing house» nebude patřit žádné ze zemí, ale bude nezávislou institucí. Nakonec nebudou zvýhodňovány státy, které disponují většími zásobami přírodních surovin, protože síla jejich měn nebude podmíněna jejich bohatstvím, ale reálným výkonem jejich ekonomik, měřeným přes spotřebu energie.

Systém zlatého standardu nemůže zaručit výše jmenované výhody, protože bud’ bude zvýhodněn jeden z účastníků systému, který se stane emitentem, nebo se zvýhodní ten, který disponuje většími zásobami zlata a tím by mohl negativně působit na ostatní členy systému v závislosti na svých vlastních výhodách.

Zavedení systému bude postupné, ale jak již bylo zmíněno, princip kooperace členských zemí Celní unie je ideální pro aplikaci energosystému právě mezi Běloruskem, Kazachstánem a Ruskem. Systém je výhodný i tím, že jakýkoliv stát má možnost se zapojit do tohoto systému bez negativních důsledků a navíc si zachovat svou vlastní měnu.

V rámci spolupráce Ruska a Kazachstánu při prosazování daného projektu již byla vytištěna první vzorová série energorublů s nominálem od 1 do 100 energorublů.31Jak bylo oznámeno na začátku dubna,32 ekonomické sankce ze strany Spojených států proti Rusku mohou výrazně urychlit proces zavedení alternativní měny Celní unie.

 

 

Celá diplomová práce ke stažení: uloz.to/xUwqVhFt/dp-vyznam-ropy-rublu-a-dolaru-v-geoekonomickych-procesech-pdf

 

 

Poznámky, zdroje:

1HSBC - Holdings P.L.C - multinacionální finanční instituce poskytující bankovní služby. Sídlo holdingu je v Londýně.

2TELEGRAPH.HSBC bids farewell to dollar supremacy. Daily Telegrapf [online]. 2013 [cit. 2013-09-08]. Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/finance/comment/ambroseevans_pritchard/6211858/HSBC-bids-farewell-to-dollar-supremacy.html

3„ALBA je mezinárodní organizace Latinské Ameriky. Zakladatelé ALBA jsou Venezuela a Kuba. Posláním ALBA je sociální, ekonomická a politická integrace Latinské Ameriky a zemí Karibiku.”

Zdroj: INOSMI. Zánik dolaru. Překlady zpráv [online]. 2013 [cit. 2013-07-02]. Dostupné z: http://www.inosmi.ru/latamerica/20120607/193246211.html

4LATINSKÁ AMERIKA DNES. Informace, zprávy a postřehy z Latinské Ameriky [online]. 2008 [cit. 2013-07-01]. Dostupné z: http://latinskaamerikadnes.cz/2010/01/podcast-prezident-v-chile-devalvace-ve-venezuele-sucre-nova-mena/

5ROSSIJSKAJA GAZETA. Trial dollar. Zpravodajský portál [online]. 2013 [cit. 2013-07-01]. Dostupné z: http://www.rg.ru/2009/04/20/valyuta.html

6ASEAN je regionální organizace, která byla založená v roce 1967. Členy ASEAN jsou Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Myanmar, Singapur, Thajsko, Vietnam. Za hlavní cíle organizace jsou považovány: ekonomický, sociální růst a kulturní rozvoj členských zemí. V současné době členy kooperují taky ve vojenské a politické oblasti.

Zdroj: ASEAN. Informace o zemích jihovýchodní Asie. První český internetový magazín o zemích jihovýchodní Asie [online]. 2010 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.asean.cz/

7ROSSIJSKAJA GAZETA. Dolar a OSN. Zpravodajský portál [online]. 2014 [cit. 2013-09-08]. Dostupné z: http://rg.ru/2009/09/08/valuta-site.html

8ROSSIJSKAJA GAZETA. Dolar a OSN. Zpravodajský portál [online]. 2014 [cit. 2013-09-08]. Dostupné z: http://rg.ru/2009/09/08/valuta-site.html

9 Jeden z nejstarších dochovaných zákoníků.
Zdroj: ANTIQUUS. Právo a zákony - Chammurapi[online] 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://antiquus.blog.cz/0712/pravo-a-zakony-chammurapi

10Sanskrt (v české transkripci samskrtam/sanskrtam) je jeden z nejstarších jazyků světa.
Zdroj: SANSKRT. Úvodní stránka[online] 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:http://www.sanskrt.cz/

11EFIMOV, Viktor. Ekonomická abeceda. Elektronická knihovna [online]. 2005 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.finbook.biz/description.html?prm=187, s. 59

12De facto je latinský výraz vyjadřující „ve skutečnosti“ nebo „v praxi“.
Zdroj: ABZ SLOVNÍK. De facto[online] 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z:http://www.slovnik-synonym.cz/web.php/slovo/de-facto

13De jure je latinský výraz znamenající „podle práva“ nebo „právně”.
Zdroj: ABZ SLOVNÍK. De facto[online] 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z:http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/de-iure-lat-de-jure

14 Původně „Preis-Courant“ z něm. Preis (cena) a franc. Courant (tekoucí, aktuální), angl. price-list, česky sazebník, seznam cen, ceník. „Invariant prejskurantu“ = zboží, v němž lze vyjadřovat cenu všeho ostatního zboží. V orig. Прейскурант

15GOLD.ORG. Managing gold reserves. Gold Industry Information[online] 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.gold.org/reserve-asset-management/managing-gold-reserves

16URALGOLD. Portál o zlatě. Zlato Uralu [online]. 2010 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://uralgold.ru/wiki/Мировые-запасы-золота

17SROVNÁNÍ CEN ELEKTŘINY A PLYNU 2014. Kilowatthodina[online] 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z:http://www.cenyenergie.cz/kwh/

18STÁTNÍ UNIVERZITA V MOSKVĚ. Web-Knihovna disertačních práce. GEOGR.MSU [online]. 2005 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.geogr.msu.ru/science/diss/diss/

19Proslov Vladimíra Putina k Federálnímu shromáždění. In: Youtube [online]. 2013-12-12 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=PIT4Fd-eSMg

20SITUATION. Web-Knihovna. Situation.ru [online]. 2012 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.situation.ru/app/j_artp_187.htm

21 Ruská akademie věd (neboli Rossijskaja akademie věd) je nejvyšší vědeckou instituci v Ruské federaci.

22 MAXPARK. Energokoncepce. Sociální sit [online]. 2012 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://maxpark.com/community/3782/content/1859821

23STÁTNÍ VYSOKÁ ŠKOLA ZEMĚDĚLSKÁ V PETROHRADĚ. SPBGAU [online]. 2009 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://spbgau.ru/

24 Během posledních let se Guǎngdōng stala jednou z nejrozvinutějších provincií Číny. Současně má Guǎngdōng nejvíce obyvatel z ostatních provincií Číny.
Zdroj: KM. Multiportál [online] 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.km.ru/turizm/encyclopedia/guandun

25STÁTNÍ VYSOKÁ ŠKOLA MEZINÁRODNÍCH VZTÁHŮ V MOSKVĚ. MGIMO [online]. 2005 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mgimo.ru/

26YEURASIA. Web-Knihovna. Yeurasia.org [online]. 2012 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://yeurasia.org/2012/12/16/юрий-кофнер-предлагает-введение-энер/

27YEURASIA. Web-Knihovna. Yeurasia.org [online]. 2012 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://yeurasia.org/library/pragmatic_eurasianism/

28EUROASIJSKÝ EKONOMICKÝ SVAZ. Celní unie a Euroasijský svaz[online] 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z:http://www.evrazes.com/customunion/about

29EUROASIJSKÝ EKONOMICKÝ SVAZ. Celní unie a Euroasijský svaz[online] 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z:http://www.evrazes.com/customunion/about

30Neboli s zúčtovacím střediskem.

31První vzory energorublů - viz. příloha číslo 4.

32MK.RU. Nová euroasijská měna. Zpravodajský portál. [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z:http://www.mk.ru/economics/article/2014/04/09/1011735-novaya-evraziyskaya-valyuta-budet-nazyivatsya-altyin.html

 

 

Diskusní téma: Energoinvariant. Principy nového měnového systému

Электрообогреватель Для Дома

ShawnJag | 07.03.2024




Обновлено 9 фев 2017Проектируем и производим электронагреватели - ТЭНП ТЭНУ ТЭНБ ХН и ПХН, СКП, КЭН, сложные системы электрообогрева, мощные электронагреватели (до 540 кВт)


Купить Запчасти На Двигатель Briggs Stratton

MarcusRix | 01.03.2024







Катушка Для Триммера Mtd 710

MarcusRix | 16.02.2024







Запчасти Для Газонокосилки Викинг

MarcusRix | 07.02.2024







Керамический Обогреватель Для Дома

ShawnJag | 04.02.2024







Sorry toto nema hlavy paty

Houter | 06.10.2022

Ked uz inspirujte SA öd Rudo Vasky

Tretia cesta

Disorders vasculitic, depressed sorrows, fenestration clubbed.

aajjeqzu | 14.04.2020

[url=http://mewkid.net/when-is-regylia/]Cialis Coupon[/url] <a href="http://mewkid.net/when-is-regylia/">Cialis</a> ruh.tsit.leva-net.webnode.cz.hsl.uw http://mewkid.net/when-is-regylia/

Disorders vasculitic, depressed sorrows, fenestration clubbed.

aajjeqzu | 14.04.2020

[url=http://mewkid.net/when-is-regylia/]Cialis Coupon[/url] &lt;a href=&quot;http://mewkid.net/when-is-regylia/&quot;&gt;Cialis&lt;/a&gt; ruh.tsit.leva-net.webnode.cz.hsl.uw http://mewkid.net/when-is-regylia/

Disorders vasculitic, depressed sorrows, fenestration clubbed.

aajjeqzu | 14.04.2020

http://mewkid.net/when-is-regylia/ - Cialis Coupon &lt;a href=&quot;http://mewkid.net/when-is-regylia/&quot;&gt;Cialis&lt;/a&gt; ruh.tsit.leva-net.webnode.cz.hsl.uw http://mewkid.net/when-is-regylia/

The yield, track unneeded legal vascular.

dibaboko | 13.04.2020

http://mewkid.net/when-is-regylia/ - Cialis <a href="http://mewkid.net/when-is-regylia/">Cialis Online</a> kmp.cwyv.leva-net.webnode.cz.djw.wa http://mewkid.net/when-is-regylia/

The yield, track unneeded legal vascular.

dibaboko | 13.04.2020

http://mewkid.net/when-is-regylia/ - Cialis &lt;a href=&quot;http://mewkid.net/when-is-regylia/&quot;&gt;Cialis Online&lt;/a&gt; kmp.cwyv.leva-net.webnode.cz.djw.wa http://mewkid.net/when-is-regylia/

Svět plný akademických teorií

Věžák | 26.11.2014

Miluji novátorství lidí, co většinou nikdy nic produktivního a užitečného vlastnoručně nevytvořili, a tváří v tvář největší globální krizi, co planeta kdy zažila, fantazírují úplně mimo realitu a kontext statu quo. Až tahle zchátralá a systémovou rakovinou prolezlá struktura kasina plného podvodů padne pod tíhou dluhů, v nastalém chaosu nebude časoprostor ani myšlenka na nějaký energoinvariant. Stabilizace, řešení chaosu povede k tomu, že se lidé vrátí k tomu, co představovalo po 5000 let měnové historie pevný bod, záruku stability a rovné podmínky a pravidla pro všechny. Tím je zlatý standard v nějaké aktualizované variantě, zejména pro mezinárodní obchod a zúčtování. Chci připomenout, že celá Euroasie i Lat. Amerika neakumuluje fyzické zlato ve svých rezervách pro nic za nic. Ano, přes všechnu propagandu banksterských centrálních bank, zlato a do jisté míry stříbro jsou jediné skutečné peníze. Tvrdí to dokonce už i Greenspan a BIS, která povýšila tyto kovy do preferovaného ranku 1. extratřídy devizových rezerv. Držme se proto "při zemi", všechno má svůj čas, místo a okolnosti maximální mezní užitečnosti. Řešení chaosu nelze dosáhnout experimentování v nejnevhodnější okamžik. A chaos budou řešit jen lidé - vyhrabou z minulosti něco, co fungovalo, něž něco, o čem nikdo neví, jak by to mohlo fungovat a jaké negativní vedlejší efekty by to mohlo mít. ještě žádná válka nezničila fyzické zlaté rezervy, ale energetické zdroje lze dnes zničit či zneprovoznit jednou raketovou salvou. Závěrem : je fajn, že lidé přemýšlí a plánují, ale řvu smíchy, když třeba v Bruselu zcela vážně formulují plány do roku 2050, když nikdo při smyslech neví, co bude zítra. A to zítra není žádná nadsázka.

Re: Svět plný akademických teorií

Spajdy | 27.11.2014

" ... a zlato se bude válet po ulicích a lidé ho budou nevšímavě překračovat ... "

Re: Svět plný akademických teorií

Brano | 12.12.2014

Aj Ty Věžák si rovnaký teoretik ako tvorca energoinvariantu...
zlatý štandard je debilita...to by kg zlata muselo stát 1 bilion dolárov ...nerozumieš ani Ty peniazom
Ničím nekryté tzv.fiat peniaze sú najlepším vynálezom ludstva na výmenu tovarov a služieb. Ovšem ich emisiu može vykonávat iba štátom a verejnosťou kontrolovaná štátna banka a musia sa požičiavat každému bez úroku..t.j. štátu,občanovi ,firme.
To je celé...a všetky meny sa dajú takto urobit.Len treba eliminovat tých čo toto nechcú a ožobračujú ostatných tým že majú legálne povolené falšovanie penazí...sú to nezávislé, nekontrolovateľné Centrálne banky...
tot vsjo...žiadna iná veda ani zložitost vo finančnom systéme nie je

VE

Spajdy | 24.11.2014

A jak do toho zapadá volná energie? Nebo se s ní nepočítá?

Re: VE

Spajdy | 25.11.2014

Jde mi totiž o následující věc.

Pokud by měna byla reálně krytá nějakým množstvím energie, pak by ten, kdo má doma přístroj na VE, v podstatě tvořil nekonečný množství peněz. A kdyby se VE rozšířila masově, tenhle systém by se zhroutil jako domeček z karet.
Když uvážím, že patenty i funkční přístroje na VE existují už bratru nějakých 100 let, ale jsou agresivně potlačovány, co mi z toho vychází? Že kdyby byl nastolen Vámi prezentovaný systém krytí měny energií, tak by ti na nejvyšších místech potlačovali VE stejně agresivně jako ti, co jsou u moci teď a VE by zůstala v trezorech. Pro oba tyto systémy by plošné zavedení VE bylo rychlým rozsudkem smrti. Nevidím v tom tedy žádný krok správným směrem. Tohle je vlastně jediná věc, která mi vadí na DVTR.

Má k tomu někdo z autorů prosím komentář?

Nechal bych to podrobně posoudit,

děda | 22.11.2014

nenápadně, zvrhlým politikům, podezřelým lobbistům, korupčníkům, miliardářům, kriminálníkům, korporacím, atd.atd.
Pokud by nový systém považovali za přijatelný, bude jasné, že by nepřinesl žádný pokrok.

Co sa meny tyka

Mirek | 21.11.2014

vsetko bolo povedane davno, len zatlacili aby sme to nevedeli
http://dolezite.sk/old/V_tazkych_casoch_29.html

2. cast

Mirek | 21.11.2014

Tady je doplnek. Doporucuju pouzivat Chrome, preklada skoro perfektne.
http://communitarian.ru/publikacii/finsys/elektrichestvo_v_kachestve_valyuty_argumenty_za_i_protiv_12042013/

toto nemůže fungovat

dsan | 20.11.2014

páni inženýři, kapku selského rozumu a nohy na zemi. Toto nemůže fungovat !

Re: toto nemůže fungovat

Hоx | 21.11.2014

Konstruktivní kritika je vítána, ale na to co jste napsal se zatím nedá příliš reagovat.

Re: toto nemůže fungovat

Houter | 06.10.2022

Tvorcovia teorie maju vsetko LEN rozumu deficit

Prvy priklad je z Ruska
Zastarale motory stare technologie neefektivne postupy=velka spotreba energii, ekologia v prdeli, s vysledkom vela meny ENERGO

Druhy priklad z Japonska
Nove motory nove technologie vsetko svetove a ekologicke=mala spotreba energie a preto aj malo peniazkov ENERGO

ZRAZILI STE SA S KONOM? ALEBO SO SLONOM?

TAKTO SVET NEFUNGUJE A ANI KVOLI PUTINOVI NEBUDE !!!

TUTO TEORIU PREROBIT !!! VELMI RYCHLO !!! SAMI SEBE ROBITE HANBU :(

el. energie

petr | 20.11.2014

Stačí se podívat na snímky z kosmu na území, ve které je noc. Tam je vidět, jak se zbytečně plýtvá elektrickou energií, nebo jak se v zimě přetápí administrativní či výrobní budovy. Případně jak jedou v létě klimatizace nebo mrazící boxy , které jsou důležité pro zajištění výroby. Na tom by měly být založeny nové peníze? To snad ne !

Re: el. energie

Hоx | 21.11.2014

nejen na tom. Pokud máte studii dokládající, že energie spotřebovaná v neproduktivních sférách je v drtivé převaze, sem s ní...

Re: Re: el. energie

petr | 22.11.2014

Není třeba žádné studie. Stačí si zajít za jakýmkoliv firemním energetikem, který dojednává pro výrobní podnik odběr energie. Nejlepší to bude z oblasti hutí ( např. výroba hliníku, nebo speciálních ocelí), či chemické výroby. Tam můžete zjistit a statissticky porovnat, kolik je nutné energie na samotnou výrobu, pomocnou výrobu např. příprava forem, uprava výrobku podle požadavku odběratele atd., potřebnou energiei na činnosti sociální, hygienické, ekologické, administrativní, bezpečnostní , skadovaní atd. které nařizují různé vyhlášky a zákony podle dané země. Jinak, v každé zemi, oblasti jsou růné potřeby energie na jednotku dahého výrobku. Nedovedu si představit, že by to mohlo být v rámci Evropy, či celosvětově zavedeno.
To se týká i zemědělství. Farmář na Ukrajině, kde je rovina bude mít jinou spotřebu paliv než farmář na Jesenicku..
A to ještě nerozvádím modernizaci výrobních procesů a strojů.
Podle navržené metodiky by nějlépe na tom byli ti, ktřeří použijí staré stroje či výrobní zařízení s velkým energetickými nároky, kdežto země s moderním zařízením a stroji by byly na tom špatně!!!
Navržený systém založený na KWh je totální nesmysl.

Re: Re: Re: el. energie

Hоx | 23.11.2014

Samozřejmě koeficient efektivity (produktivity) používání energie by do rovnice vstupoval také, součástí tohoto koeficientu je i modernizace, s tím se počítá. Je odpozorováno (můžete se informovat například na vývoji "pobaltských tygrů" po vstupu do EU), že existuje přímá úměra mezi spotřebou energie a výkonem ekonomiky.
Na námitky o tom, že nejlépe by na tom byli majitelé starých "nenažraných" strojů a postupů lze namítnout, že to bere v úvahu jen jednu stránku věci - v praxi by takoví producenti byli naprosto nekonkurenceschopní a rychle by vymizeli, energii, o které je řeč, je totiž třeba vždy v prvé řadě zaplatit, takže v reálu bude naopak přirozená snaha efektivního využívání energie, opak by se rovnal sebevraždě ekonomiky. Jde prostě o nějaký adekvátní prostředek, jak měřit sílu měny silou ekonomiky, která za ní stojí. Konkurenční boj, konkurenční pravidla a důsledky trhu tím nikdo neruší.

Re: Re: Re: Re: el. energie

petr | 23.11.2014

Sílu měny stanovují 1. Banky, 2. Oligarchové přes koupené politiky 3. Rozhodnutí nevolených úředníků v EU a burzovní spekulanti - podívejte se na FOREXovou burzu.
Co se týče konkurence a volného thu, tak o tom bych vůbec nemluvil.
Např.stačí, když někdo vykřikne že Boeing sestřelilo Rusko - aniž by to někdo dokázal a hodnověrně prokázal, okamžitě jsou skoro celosvětově politiky uvaleny sankce, které velmi postihují výrobce a odběratele v mnoha zemích. A takových případů ve větším či menším rozsahu je na světě plno.
Jak je vidno z vaších kometářů, žijete ve skleníku a s nedstatečnými informacemi z reality.

Re: Re: Re: Re: Re: el. energie

Hоx | 23.11.2014

>Sílu měny stanovují 1. Banky...
Zatím. Je to tak podle vás správně?

Ad spekulace, v tom je jeden z hlavních aspektů, přivázáním síly měny k reálnému ukazateli nebudou spekulace možné. Nepochopil jste hlavní bod, že v popisovaném modelu bude kurz určován ne svévolně, ale bude fixní v rámci nějakého časového období (měsíc, čtvrtletí, rok)... "problémy" které uvádíte se ho tak vůbec netýkají.
Plus, veškeré současné kasíno ve formě forexu a burz bude muset být stejně brzy likvidováno, slouží čistě jen spekulativním ziskům = parazitování a jakýkoliv pozitivní vliv nebo roli pro produktivní sféru už dnes dávno nehrajou.

O "volném trhu" jsem vůbec nemluvil, jde o triviální konkurenceschopnost a racionální chování. Pokud vzít dvě modelové firmy, vyrábějící srovnatelnou produkci se srovnatelnými náklady, a jedna z nich by měla puštěnou celoročně 24h denně baterii přímotopů (+v létě klimatizaci na dvojnásobný výkon), cenu elektřiny by musela započítat do ceny zboží a velmi rychle by se odebrala do nebytí. Sankce, manipulace které zmiňujete nemají k tématu žádný vztah.
Obecně bych se zeptal: považujete současný model za správný? A pokud ne, máte lepší alternativu?
Říct že názorový oponent žije ve skleníku je jednoduché, ale bez argumentů jsou to jen prázdná slova.

Re: Re: Re: el. energie

Hоx | 23.11.2014

Navíc v zájmu každého státu je mít kurz měny na reálné úrovni, podhodnocený nebo nadhodnocený kurz vždy ekonomiku poškodí, vydělají na tom jen některé menšinové subjekty, proto bude zájem vynucený realitou vždy a) šetřit energií (efektivně využívat) a b) mít kurz na reálné úrovni, který nebude poškozovat ekonomiku jako celek.
Popsaný systém nejsou "závody o co nejvyšší kurz", který by nějak automaticky garantoval prosperitu... určitě si můžete představit, jak by skončila "ekonomika" založená na produkci a spotřebě energie, která by nic reálného neprodukovala.

Re: el. energie

Hоx | 21.11.2014

Jde o to, že téměř na jakoukoliv hospodářkou činnost potřebujete energii, bez ní dnes už ani ťuk. Jak už bylo ilustrováno jinde, spotřeba energie a trend její spotřeby věrně odráží reálný stav ekonomiky.

Re: Re: el. energie

petr | 22.11.2014

Ano, pokud se to vezme jako jako intelektuální či akademická úvaha, máte pravdu.
Realita a firemní praxe je o něčem jiném.
Vím něco o firemním plánování, o sjednávání smluv o odběru energické energie s energetickými rozvodným závody, o sjednávaných parametrech pro odběr el. energie, o pokutách při jejich překročení nebo neodebrání. A samozřejmě to všechno má vliv na kalkulace cen atd.....

Re: Re: Re: el. energie

Hоx | 23.11.2014

ale já mluvím o realitě, o makrorealitě přesněji řečeno - trend spotřeby energie poměrně přesně odráží trend zdraví ekonomiky. To je realita, kterou si můžete sám ověřit. Konkrétní firemní plánování a dohody o odběru energií s tím nemají souvislost, jde o makroekonomiku, statistiku.

od autora

Hоx | 20.11.2014

K tematu energomeny lze taky poznamenat, ze v posledni dobe pomalu zacinaji propagovat pouzitelnost energie.
Napriklad v jedne z ovsem nejpopularnejsich pocitacovych her "Civilizace" v posledni verzi v podobe penez se pouziva elektroenergie (pred tim to bylo zlato).
Nebo v rade zemi Evropy nabira silu reklama elektrocaru (auto na elektricke energie). V Rusku se to taky propaguje.
atd..

Re: od autora

Ferko | 23.11.2014

Tesla pránuje vyrábať v Nemecku batérie.

http://www.aktuality.sk/clanok/266037/tesla-planuje-postavit-v-nemecku-podnik-na-vyrobu-baterii/

Zlatý štandard

Mag | 19.11.2014

Myslím si, že zlatom štandarde toho bolo popísané dosť veľa
a nesúhlasím s autorom tohoto príspevku, čo píše o zaltom štandarde o zvýhodňovaní "vyvolených".
Zlato alebo stiebro sú zatiaľ jediné komodity, ktoré dokážu vyjedriť skutočnú hodnotu obchodu, veci, tovaru, služieb ai.
Zlato a striebro príp. drahé kovy to sú jediné skutočné peniaze. TO BY BOLO VHODNÉ SI UVEDOMIŤ AKO PRVÉ!!!!
Dejiny dostatočne ukázali dosť príkladom čo si ľudstvo pamätá a to od antického Grécka po súčastnosť- USA, každá ríša, či štát, čo opustili Zlatý štandard skončila - zanikla.
V skatrke: Zlatý štandard nedovoľuje to, čo vie vytvoriť Mena a to žiť na dlh.

Re: Zlatý štandard

popolvár | 19.11.2014

no o tom zlatom standarde má trocha iné skúsenosti a dejinné príklady clovek v tomto rozhovore:
http://leva-net.webnode.cz/products/carsky-general-kontrarozvedky-proti-svetovym-bankerum-valentin-katasonov/
zlatý standard nie je a nikdy nebude trvalým východiskom. Môze byt prechodnou etapou a aj tá bude trvat maximálne 1-2 desatrocia. Ja viem, ze zbozným zelaním kazdého, kto zainvestoval do zlata, je, aby sa preslo k zlatému standartu...

Re: Re: Zlatý štandard

Mag | 24.11.2014

Je jedno či zlato alebo energo štandard - ide o vyjadrenie určitej hodnoty.
V prvom rade si je dobré uvedomiť, čo sú peniaze, čo je mena (prípadne bankovky).
Taktiež je dos dokumentov o FIAT peniazoch- doporučujem si to pozrieť ...
Pokiaľ mi je zrejmé rusi pripravujú zlatý rubeľ a Čína taktiež skupuje zlato asi len tak z rozmaru komunistických vedúcich.
Zlatý štandard bude obnovený, či sa to niekomu páči alebo nie.
USA-ci so svojími FIAT bankovkami ťahajú celí svet do pekla a nie zlato.
Zlato je v skutočnosti len obyčajný kov so svojími špecifickými chem-fyzik. vlastnosťami.
Vždy sú to ľudia, čo priraďujú veciam nejakú hodnotu. Raz sú to cibuľky tulipánu, potom nejaké sklíčka, či USA WC papier.
Prečo zlato? Preto, že sa vždy a v každej dobe dá overiť jeho rýdzosť a je stále to isté, či už pret 10-tis. rokmi, tak dnes, tak o 10- tisíc rokov v budúcnosti.
Nap. diamanty oproti zlatu majú výlučne subiektívnu hodnotu.

Re: Re: Re: Zlatý štandard

Brano | 12.12.2014

Boha...chlapi..naštudujte si niečo...a hlavne pochopte ako fungujú a načo fungujú peniaze...a potom trepte nezmysly o tom aký dobrý je zlatý štandard...ja tie nezmysly co tu píšete už nemožem čítat...no a energoinvariant...to je ako keby blázon v kazajke vymyslel fúrik s piatimi kolesami...a velmi sa z neho tešil....len keby ho potlačil zistil by že nefunguje...

mne nie je jasný terminus technikus "štandard energovybavenosti"

stanley | 19.11.2014

chápem to ako idealizovaný dohodnutý normatív spotreby energie na jednotku produkcie .... už sme došli, omama.
energia z vodného diela na veľtoku, z veternej elektrárne, jadrovej elelektrárne, bioplynovej stanice,solárnej elektrárne má iné vstupy a od toho závislú hodnotu výstupu trebars vyjadrenú v kWh. Taktiež je rozdiel v spotrebe energie pri výrobe tanku, balistickej rakety s jadrovou hlavicou alebo rolexiek, notebooku či iphonu ...alebo len tak zbytočným svietením prekurovanímchladením,dopravovaním prázdnymi el. vlakmi. A potom sme presne tam, kde sme dnes - neochota dohodnúť sa. Potom prichádza do úvahy iba silové riešenie. K rozdielom medzi jednotlivými národnými menami dochádza iba pri medzinárodnej výmene tovarov a služieb. Potom globalizácia má výhody iba pre rozvinuté krajiny. Rozvojové krajiny budú vždy hrať druhé husle alebo si budú musieť najsť také technicko_technologické riešenia, ktoré sú im k dispozícii byť sebestačným k tomu prispôsobiť aj svoj demografický vývoj, čo chvíľu trvá, alebo vyvážať lacnú pracovnú silu-otrokov ale kam a za čo?!!! Za kilowathodiny? A ten "príjemca" tých LPS nebude mať snahu ich vyzbrojiť a nech si idú "nakupovať" za výstrely k susedom? Skončí to "jedna kamenná sekera dve kože" a opäťsa bude písať rok 30000 p.n.l. a potom môžme špekulovať či Boh stvoril prv nás na svoj obraz alebo opicu a sme na ceste k Božej dokonalosti alebo k opici.

Re: mne nie je jasný terminus technikus "štandard energovybavenosti"

Hоx | 19.11.2014

ad standard energovybavenosti, jedná se zjednodušeně o množství energie, které připadá na jedno pracovní místo. Jde o produktivitu výroby. V 90. letech dělali Rusové analýzy, ze kterých vyplynulo, že v USA je oproti Rusku 2x vyšší produktivita práce, a 2x vyšší spotřeba energie. V dalších ekonomikách se potvrdil podobný poměr - produktivita práce je přímo uměrna energovybavenosti pracovního místa. Proto je to klíčový pojem.
Polopatě: pokud budeš orat voly, jsi schopný řekněme pěstovat na 10 Ha. Pokud budeš mít traktor a kombajn, budeš schopný zasít a sklidit 10-100x větší plochu. Pokud bys měl (zatím neexistující) flotilu robotické automatické zemědělské techniky, budeš schopen obdělávat například 10000x větší plochu, než pokud bys měl k dispozici jen pár volů.
Jiný příklad, vezměme dřevozpracující závod. Pokud vyměnit parní pilu za elektrickou, stoupne automaticky produktivita na jedno pracovní místo několikanásobně. V automobilce např. průmysloví roboti namísto ručního svařování, opět skok v kvalitě a produktivitě. Podobně v mnoha odvětvích (ne ve všech ale ve většině, a ve výrobních téměř všude) se produktivita práce (pracovního místa) odvíjí od energovybavenosti pracovního místa. kWh je zvolen proto, že bez elektřiny dnes prakticky nevyrobíš nic a ostatní energ. suroviny se dají přepočítat na kWh, defakto už se tak děje - faktura na plyn je také v kWh a ne v metrech krychlových.

Proč ne, ale těch potíží, které bude ještě potřeba řešit...

Pe-tri | 19.11.2014

Jen namátkou:
1. 95% procent technogenní energie je myslím, přece jen nadsazené číslo.
2. Stabilita přepočtu jiných druhů energií na kWh není konstantou (věcnou ani časovou).
3. Mechanismus úpravy kurzů národních měn na "energo" v čase - tržní nebo arbitrární ? A kdo by měl být rozhodčí s posledním slovem (a dostatečnou silovou pozicí učiněné rozhodnutí prosadit) ?
4. Spotřeba elektřiny není jenom výrobní povahy, ale i běžná spotřeba domácností - tedy opatrně s tou přímou úměrou mezi spotřebou a produkcí. Čím víc přímotopů v akci tím silnější národní měna ?
5. Co nové druhy "volné" energií v šuplících elity?
6. Mechanismy verifikovaného měření energie vstupující do stanovování kurzů národních měn ?
7. Různé algoritmy přechodu jednotlivých zemí na tuto měnu (jejich motivace).
Atd...
P.
ps. Věřím či spíše doufám, že tohle a mnoho dalšího je již promyšleno. I tak je zde ale stále klíčový problém - mocenské reakce dolarové opozice vůči takovýmto záměrům. Spíš to vidím na účelové ad hoc bartery mezi jednotlivými zeměmi, alespoň v přechodném období pádu stávajícího dolarového etalonu.

Re: Proč ne, ale těch potíží, které bude ještě potřeba řešit...

Hоx | 19.11.2014

3) ani jedno ani druhé, vyplývá z rovnice, svévoli nepodléhá.
4) makroekonomicky ta úměra platí, výkon ekonomiky je úměrný spotřebě energie, to je odpozorováno. Z úmyslného propalování energie bude v dohledné době vždy víc škody než užitku (někdo ji musí vždy zaplatit), neviděl bych to jako problém, možná marginální jev, ale nic zásadního. Navíc spotřeba, neúčastnící se výrobního procesu (vytápění domácností atd) je pravděpodobně konstanta, nebo velmi pomalu se měnící, takže předpokládát, že velké procento změn ve spotřebě energie se týká právě změn spotřeby v produktivní sféře ekonomiky. Samozřejmě vše co tu píšu jsou jen základní myšlenky, principy, pro reálnou aplikaci je třeba to důsledně propracovat týmy expertů, navrhnout postupy, metodiky, pravidla atd..
uvedené námitky nevidím principiální rázu, například co se týče problému korelace spotřeby energie a toho, jaká část je spotřebována ve produktivní sféře, je dispozici celá škála už existujících a nyní sledovaných makroekonomických parametrů, takže by to mělo být realizovatelné celkem jednoznačně, a veškeré "excesy" by měly jít poměrně jednoduše identifikovat podobně jako dnes jsou hromady metrik sledování finančních trhů, kdy prakticky při libovolné "podezřelé" operaci většího měřítka se "rozsvítí kontrolka", byť třeba až zpětně s nějakou prodlevou.

Re: Re: Proč ne, ale těch potíží, které bude ještě potřeba řešit...

Pe-tri | 20.11.2014

Ok, rozumíme si. Nic triviálního, ale ani neřešitelného.
P.

Nie som zástancom energoinvaiantu v tejto forme.

Oracle 911 | 18.11.2014

Z jednoduchých dôvodov, sú to zväčša technického charakteru:
1) Jednotlivé typy energií sa nedajú zamieňať napr. energiu nafty v nádrži vozidla sa nedá zameniť za energiu vody za priehradou. Pozor hovorím vyslovene o zamieňaní nie o vyjadrení alebo o transformácií.
2) Táto civilizácia používa energiu hlavne vo forme nosičov t.j. chemicky viazanú energiu na prepravu a na výrobu elektrickej energie (vrátane štiepnych materiálov hoci je to fyzikálny proces, predsa je to energia zlúčenín) a veľmi málo energiu slnečného žiarenia, vodných tokov alebo vetra.
3) Elektrická energia sa vyrába z ostatných zdrojov.

To znamená, že základom meny by mala byť nejaká tepelná jednotka a sekundárne k tomu kWh. Prevod z tepelnej jednotky do elektrickej by sa dialo pomocou konverzných čísiel ktorá zohľadňuje typy elektrární, účinnosť elektrární, výkon elektrární atď.

Otázka znie na základe čoho by sa mali rátať konverzné čísla veterné, solárne, vodné a jadrové elektrárne, že by na základe spotreby energie/paliva na výrobu ich súčiastok (sem rátam aj výrobu jadrového paliva) a skompletizovanie?

Re: Nie som zástancom energoinvaiantu v tejto forme.

Hоx | 18.11.2014

dle mého to chápeš úplně naopak, v daném modelu (a je to tam výslovně později uvedené, i když zpočátku se mluví o vyrobené energii) naprosto nejde o množství vyrobené el. energie, nebo množství nerostných zdrojů, ale o množství elektřiny spotřebované danou ekonomikou, protože existuje přímá úměra mezi spotřebovanou elektřinou a vyprodukovanými statky. Takto v případě konkrétní měny slouží energoinvariant jen k určení, kolik kWh se "skrývá" za jednotkou dané měny a tímto se vzájemně určují kurzy jednotlivých národních měn popsaným mechanizmem.

Pokud udělat základem tepelnou jednotku jak navrhuješ, tak dostaneš právě jen jinou formu petrodolaru, jménem třeba "plynorubl", a všechny výhody pro majitele energo zdrojů.

Re: Re: Nie som zástancom energoinvaiantu v tejto forme.

Oracle 911 | 19.11.2014

Ešte raz opakujem, elektrina sa vyrába hlavne pomocou tepelnej energie spálením hlavne chemických nosičov t.j. plyn, ropa, uhlie a sem sa dajú zaradiť aj štiepne materiály lebo pri svojom štiepení uvoľňujú teplo.

Druhá vec čo hovorí v prospech tepelnej jednotky je, že doprava je ešte stále prevažne postavená okolo tepelných strojov t.j. okolo motoroch s vnútorným spaľovaním. A pokiaľ viem doprava je jedným z najväčších konzumentov (asi 2.) chemickej technogénnej energie a tým pádom by došlo k vylúčeniu dosť veľkej časti ekonomiky.

Inými slovami, kWh spotrebovanej elektrickej energie, ktorý JE derivát nejakej tepelnej energie uvoľneného spaľovaním alebo štiepením látky ZATIAĽ nie je vhodný invariant. Nehovoriac o tom, že podľa akého kľúča by šla konverzia tepla zo spáleného paliva počas prepravy na kWh spotrebovanej elektriny? To je problematika účinnosti konverzie tepla na elektrinu.

Akonáhle sa masovo presadia elektrické autá ktoré získavajú elektrickú prevažne z iných zdrojov ako sú tepelné zdroje ktoré využívajú spaľovanie alebo štiepenie látky tak kWh invariant je OK, inak nie.

Re: Re: Re: Nie som zástancom energoinvaiantu v tejto forme.

Mag | 19.11.2014

Bolo by vhodné ujasniť si pojmy a dojmy.
Je úplne jedno v akých jednotkách vyjedriš ENERGIU, či kWh alebo J (Joule ) a taktiež je úplne jedno o aký prejav energie sa jedná.
Tepelná, elektrická, voľná ai. Energia je ždy a bude len energia a či premeniš mechanickú na tepelnú a opačne je taktiež úplne jedno.
Ide tu o nie produkciu, ale o spotrebu enrgie a táto spotreba je aj v tomto primitívnom svete - myslení dobre merateľná.
Zbytočne sa pitváš v nepodstatných veciach.
Takže skús to premysleť znova.

Re: Re: Re: Re: Nie som zástancom energoinvaiantu v tejto forme.

Oracle 911 | 19.11.2014

Energiu sa vyjadriť kde v čom, aj v konskej sile na hodinu, o to tu nejde.

Ide o to, že napr. premena tepelnej energie na usporiadaný pohyb elektrónov vo vodičoch sa dá urobiť viacerými spôsobmi:
-pyroelktrickým kryštálom: http://en.wikipedia.org/wiki/Pyroelectric_crystal ;
-termoelktrickým článkom;
-klasicky t.j. pomocou ohrevu vody a parnej turbíny.

Každý z týchto možností konverzie v závislosti od použitých materiálov, usporiadania má určitú účinnosť atď. Podobne to je s konverziou elektrickej energie na mechanicku (a naspäť) alebo tepelnej na mechanickú (a naspäť).

Dôležitá vec, podľa KSB/DVTR energia, priestor, čas ako pojmy sú sekundárne k pojmom matéria, informácia a miera. Teda energia je rozdiel v stave hmoty oproti nami zvoleného etálonového stavu. To znamená, že jeden typ energie nie je ako druhá, pretože za etalón môžeme zvoliť kde čo.
Z toho vyplýva, že na konverziu jedného typu energie na druhý typ potrebujeme hmotný systém ktorý má určité nároky na svoj chod.

Takže ktorý proces a ktorý typ energie použiť ako etalón?

A ja hovorím, že TERAZ použiť kWh elektrickej energie ako etalón je chyba, lepšie je použiť ako etalón BTU/J tepelnej energie, dôvody som uviedol.

Re: Re: Re: Re: Re: Nie som zástancom energoinvaiantu v tejto forme.

J. | 19.11.2014

BTU/J je pre väčšinu populácie úplne neznáma vec, watty a kilowatty pozná každý

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nie som zástancom energoinvaiantu v tejto forme.

Oracle 911 | 19.11.2014

Čo je Watt? Joule za sekundu a to sa učí na základnej a strednej škole, a Jouly teoreticky pozná tiež každý. ;)
BTU je trocha obskúrna jednotka používaná profesionálmi v energetike to priznávam.

Nič ale nemení na tom, že kWh elektrickej energie je zatiaľ nevhodná, lebo momentálne využívame primárne tepelné zdroje aj na výrobu elektrickej energie aj na transport.

1 | 2 >>

Přidat nový příspěvek