Funkčné hospodárstvo spoloCnosti

Funkčné hospodárstvo spoloCnosti

10.6.2014

Dodatek k článku Bezúročné peníze a rozvoj

 

Vďaka novodobým mystériam v TV (v tejto chvíli v TV správach - "zadlžovanie sa je čoraz výhodnejšie..":) ) a "vedeckým" ekonómom a ich pritakávačom si mnohí ľudia myslia, že bez úžery (kreditno-úverového systému s úrokom) nemôže normálne fungovať trhové hospodárstvo. A drvivá väčšina si myslí, že to tak bolo vždy a inak to ani nie je možné.

V článku je spomínané obdobie rozkvetu určitých regiónov v stredoveku, keď sa peniaze znehodnocovali v závislosti od času - v stredoveku alternatívne znehodnocujúce sa meny doplňovali dominantný peňažný systém. V knihách to bude asi rozvedené aj širšie (zatiaľ som ich nečítal).

Chcem však ísť ku koreňu problému, kde asi vznikla v zvrhlých hlavách myšlienka, ako rozvíjať zdravú rozkvetajúcu spoločnosť a ako ju dusiť a ničiť na 4. priorite informačných zbraní.

V starovekom Egypte bol ešte efektívnejší a dokonalejší fin. systém ako to bolo v "zlatom období stredoveku".
Systém demurrage (znehodnocovanie uložených peňazí) bol rozpracovaný na všetky menové štandardy, pričom ako invariant sa používal vtedajší najviac so životom spätý tovar - obilie (preto dnes je logicky najvýhodnejší energoinvariant = kWh).
Demurrage sa regulovalo v závislosti od mesiaca a dokonca i dňa - znehodnocovanie skladovaných zásob obilia, aby to motivovalo ľudí mať "peniaze" v obehu a nechať ich pracovať pre celú spoločnosť.
Podľa papyrusových zápisov ide o veľmi "starú tradíciu", ktorá fungovala výrazne vyše 1 000 rokov. Predpokladá sa, že obdobie vlády Amen-hotepa III a jeho syna Amen-hotepa IV (Achn-aton) bolo obdobie najväčšej prosperity a moci starovekého Egypta.
Achnaton sa dostal spod vplyvu žrecov kultu Amona(Amena) a zaviedol poriadok v ekonomike, odstavil od moci predajnú "elitu", dal možnosť dvíhať sa bežným ľuďom, zastavil agresívne vojny, zrušil trest smrti, zakázal poľovačky na zvieratá, rástol počet obyvateľov, stavali sa paláce a chrámy nielen pre "vyvolených", vzdelávanie zaviedol do širokých más, hoci nie všetci vedeli používať hieroglyfy (ale tzv. hieroglyfický rýchlopis a neskôr devotické písmo). Pracovný čas trval 8 hodín s prestávkou na obed, ale bolo veľa sviatkov, takže z každých 50 dní bolo len 18 pracovných pre všetkých (stačí porovnať s dnešným novodobým otrokárstvom v mnohých transnacistických korporáciach).
Systémy zavlažovania boli stavané na stáročia a boli tak dokonalé, že ich závidel celý okolitý "svet". Výnosy obilia boli najvyššie široko ďaleko a cca 10x (!) prevyšovali priemer Stredomoria. V Egypte bola bezprecedentná produkcia produkcia potravín a iných bežných spotrebných tovarov.
Všetko to poukazuje na to, že peňažný systém založený na znehodnocovaní peňazí (a nie na úrokovej exponenciálnej ú-rakovine) viedol k takýmto výsledkom rozkvetu regionálnej civilizácie Egypta.
Celá prosperita sa zrútila, keď Rimania nahradili egyptské peniaze, ktoré boli založené na obilnom invariante za vlastný úžernícky finančný systém.
Ale to už GP s tandémovým riadením dávno opustil Egypt, so svojim experimentálnym "dieťaťom" - židovstvom, ktorého základná úloha bola niesť jeho úžernícku doktrínu do celého sveta (Izaiáš v Starom zákone) s cieľom globálneho dobytia sveta pre nadžidovského Globálneho parazita, a to skúpením sveta za úrok (nikdy nevyprodukovanú prácu).

Za čias Ptolemaiov sa Egypt premenil na rozvojovú kolóniu a degradoval až do dnešného stavu, ktorý je na svetelné roky vzdialený od starovekej silnej a rozvinutej veľmoci.
Tu je vidieť, ako dokáže najvyššia moc, tzv. Konceptuálna riadiť spoloCnosť na vyšších prioritách infozbraní (1.-4.) k širokému rozkvetu.
Tí, čo neovládajú vyššie rangy riadenia, zákonite smerujú k degradácií a deštrukcií nimi riadených kolektívov v rôznych oblastiach života (natalita, nezamestnanosť, dôchodky, živ. úroveň, soc. zabezpečenie ai. - sú umelo vyvolávané problémy rakovinou úžery z dielne globálneho sociálneho inžinieringu).

Úra(o)kovinou sa urýchlil proces koncentrácie bohatstva v Rímskej ríši do určitých rúk "elít", čo bol aj jeden z hlavných zdrojov jej naslednej degradácie, rozkladu a nasledného zániku (ďalším dôležitým faktorom degradácie Ríma bolo zvrátené historické pseudokresťanstvo s jeho dvojitými morálnymi štandardmi).

Žiaľ tieto priaznivé obdobia rozvoja spoloCnosti sú historikmi vytrvalo zamlčiavané (2. priorita infowars), najmä od 19. storočia, kedy novodobá úžernícka koncepcia začala na Západe dominovať.

Koľko posledných odtikavajúcich minút bude ešte dominovať záleží od "úverovej revolúcie 1. stavebnej " v hlavách debilitami kŕmených ovečiek..
(V programe "Máte slovo" judaistky Jílkovej hodil do placu nejaký odvážlivec aj otázku, kedy bude zrušená úžera, ako jeden zo základných prvkov nešťastia ľudí - Babiš len
niečo zamekotal a rýchlo to zvrátil nejaký opálený seladon v opozícií k Babišovi z TOP 09 - meno som si nezapamätal - s tvrdení, že Izrahell skúšal bezúročné bankovníctvo a skoro úplne skrachoval a musel sa vrátiť k úžerníctvu...celkom ma pobavil..:)
A samozrejme horúca téma bola rýchlo uprataná na iné koľajisko zavádzania tlupy..).


Ja osobne tiež nevnímam energoinvariant, ako niečo dokonalé, najefektívnejšie riešenie krytia meny. Časom možno prídu aj lepšie riešenia a energoinvariant beriem ako model len na prechodnú dobu, keď v určitý moment´nasýtenia populusu objektívnou info sa budú musieť aj ich platení p-osl(r)anci postaviť proti globálnemu systému a odňať nezákonne "sprivatizované" monopolné právo emisie ničím nekrytého obeživa z rúk globálnej periférie GP, čo sú prevážne judaistické klany.

V dnešnej technokraticko-informačnej dobe asi najvystižnejšie koreluje potreba plne krytého obeživa (keď chápeme pôvodný účel vytvorenia peňazí, ako prostriedku tovarovej výmeny a nie systémového prostriedku na genocídu celých národov) so životom - produkciou a službami na zabezpečenie potrieb spoločnosti, ktorá je úmerná spotrebe el. energie.
Biogénna energia dnes tvorí 5-10 % spotreby, podľa rôznych odhadov a odvetví a tak odhad "správneho" množstva obeživa v danej ekonomike sa dá určiť pomerne presne a chyba je prijateľná. Ináč v dlhšom časovom horizonte vyskočí chyba riadenia, a tá sa prejaví v podobe zákonitej inflácie.
Od zavedenia FED-u stratil dolar viac ako 98 % svojej vnútornej hodnoty a euro už skoro 20 % od r. 1999!

Ak si dobre pamätám, tak pri globálnom zavedení energoinvariantu by najviac získali malé štáty s vysokým energetickým potenciálom (je to myslené per capita), ako Island, Nórsko, SAE, Kuvajt...dobre by na tom bolo napr. Rusko a USA a v nie veľmi výhodnej pozícií by boli naše krajiny, EÚ, Čína a ešte horšie napr. Japonsko.
Druhým významným faktorom by bola úroveň technológií, ktorých produkciu by si energeticky "slabšie" štáty museli vymieňať za energonosiče.
Predpokladám, že zavedenie energoinvariantu nebude globálne, ale ten štát alebo nejaký union(môže si to dovoliť len pár štátov na svete izolovane), ktorý to prvý zavedie bude mať "najtvrdšiu" menu na svete a určitý nezanedateľný náskok.

Z dlhoročných globálnych štatistík je zrejmé, že rast výroby(spotreby) el. energie je v konjukurálnych rokoch 1-3 % ročne a len veľmi zriedkavo pri nejakom boome dosahuje 5 %. Kto koľko energie vyprodukuje alebo koľko musí nakúpiť apod. v dnešnej infodobe je všeobecne známe, a tak nejaké podvody s "prepaľovaním" energie sú ľahko odsledovateľné a navyše je tu trh (ako nástroj), ktorý veľmi rýchlo "odhalí" neefektivitu alebo plýtvanie.(ale môžu sa zaviesť viaceré pomocné kritéria a koeficienty na sprehľadnenie energo-materiálnych tokov, či hodnotenia technológií - na čom sa už dávnejšie pracuje cez rôzne globálne organizácie ISO, TQM,ratingy porovnateľných technológií ai.).

Nemožnosť efektívneho skladovania energie vnímam ako zrejmú výhodu energoinvariantu, lebo takto odpadne hromadenie a špekulácie j-eliťákov, ktorí si platia rôzné koumavé mozgy, aby rôznymi pseudovedeckými metódami a ťahmi okradli menej chápajúcich j-eliťakov a plebs pre svoj zištný prospech.
(viď základné pravidlo tlupo-elitarizmu : "Každý podľa miery chápania pracuje na seba a podľa miery nechápania na toho, kto chápe viac.")
Ale to tu už myslím si bolo viackrát popísané, tak aby som sa neopakoval.

Ak v starovekom Egypte pri dobrom žreckom riadení ľudia pracovali 18 dní počas 50 kalendárnych, tak to znamená, že robili zhruba polovicu dnešného uzákoneného prac. času (v dlhšom časovom horizonte).
Kde sme po toľkých stáročiach vedecko-technického pokroku dnes? Kto prežiera tzv. technologickú dividendu a skrytú otrockú prácu bežných ľudí na degradačno-parazitické potreby zhruba vieme.
Už len postupne premeniť ovčanov na tých uvedomelých a chápavých občanov...:)


 

Diskusní téma: Funkčné hospodárstvo spoloCnosti

inspirácia

popolvár | 12.06.2014

dámy a páni, srdecná vdaka za excelentnú a informacne nabitú diskusiu. Tá bola pre mna tak inspirujúca, ze dnes doobedu mi prichádzali na um velmi zaujímavé myslienky. Nezvyknem to robit, ale dnes som si ich poznamenal ako osnovu na kratsí clánok (dúfam, ze ho v najblizsej dobe nejako zostylizujem.) Preco to písem? V podstate máte kazdý zo svojho uhla pohladu pravdu. Dôvodom rozporných stanovísk je to, ze kazdý riesi túto otázku pre iný výsek, etapu celkového budúceho vývoja financ. systému. Niekto riesi a pozerá sa na to cez obdobie najblizsích zmien, niekto je uz o etapu dalej, niekto riesi az nastavenie ideálu...

NIELEN O JAZYKU RUSOV Рыбников 6 июня 2014 года

Miroslav | 12.06.2014


... o zámene slov - manipulácii s podvedomím na úrovni jazyka... aj.

http://www.youtube.com/watch?v=aw38uSKbp0k

Re: NIELEN O JAZYKU RUSOV Рыбников 6 июня 2014 года

Hox | 12.06.2014

Má to jakoukoliv spojitost s tématem článku?

Re: Re: NIELEN O JAZYKU RUSOV Рыбников 6 июня 2014 года

Miroslav | 12.06.2014

Má... Rybnikov objasňuje mnoho o peniazoch, manipuláci, keď sa virtuálna hodnota vymieňa za reálne premety – tovar.
Klamanie siaha až do hĺbky jazyka.

K robotě

Lin | 11.06.2014

Moc nerozumím peněžnímu "systému", tak se raději zdržím nějakého "troušení myšlenek".
Jen mě moc zaujala pasáž o otrocké práci. :)
S návazností níže na Uda, který píše, že dnes by stačilo k zajištění nutných prostředků k životu pracovat 2 hodiny.
Zajímavé... :)
Docela by mě zajímalo, kdo z lidí dnešního "moderního technologického světa" si právě tohle uvědomuje = že jsme na tom hůř, než otroci nebo nevolníci kdysi.
V pondělí byl prý poslední den, kdy jsme ještě pracovali na stát, od úterka prý pracujeme na sebe.
Není to ale dle mého úplná informace, protože se jedná je o daně a povinné odvody, jinak existuje mnoho skrytých poplatků pro stát, které se v tom nezohledňují.
Takže - když porovnám s robotou v temném středověku, jsme na tom mnohem hůř... Tenkrát totiž platilo v nejtužších dobách (ale nebylo to všude stejné, záleželo na době a na pánovi), že se robotovalo 3 dny v týdnu a to osm až dvanáct hodin - podle ročního období - a s nárokem na hodinu přestávky.
Dnes pracujeme stále víc a někteří "páni podnikatelé" by nejraději, abychom pracovali 7 dní v týdnu a místo mzdy byli vděční, že vám "pan podnikatel dal práci"...
Hm... a to nám za "socíku" ve škole vyprávěli, že až se zapojíme do pracovního procesu, budeme díky technologiím pracovat nejprve 6 hodin denně a naše děti už jen 4 hodiny denně (počítáno na pětidenní pracovní týden).

Re: K robotě

stretnutie | 12.06.2014

Lin,zdravím,asi je to telepatia,ale presne nad tým aj ja rozmýšľam. Ono klasické"všetko je inak". Včera večer som videla skupinku žien v strednom veku,teda v mojom,ako idú na nočnú smenu do miestnej fabriky(nejaká tá káblikáreň)Šli zhrbené,hlavy dolu,pretože som naozaj empatická,tá vlna zúfalstva ma silno zasiahla. Toto boli otroci,o tých,čo nám hovorili,neviem komentovať,týchto otrokov som videla na vlastné oči. Poznám české "rčení" Za krále Holce,za groš byla ovce-Král Holec je ten mladučký král ,on umrel 17 ročný,volal sa Ladislav Pohrobok. zdá sa,že v tom čase bol groš veľmi silný. Skúsim si zistiť prečo. Zdá sa mi ,je to absurdné,ale Ty mi rozumieš, no,mám ten pocit, sa musíme vrátiť cca 500 rokov dozadu,aby sa spoločnosť trochu uzdravila,čo si o tom myslíš ? Asi som cvok,ale fakt si myslím,že to bolo v stredoveku lepšie

Re: Re: K robotě

Lin | 12.06.2014

Rozmýšleli jsem nad stejným. A jestliže si myslíš, že ve středověku bylo líp (tedy - hlavně co se týká otrocké práce), pak jsme za blázny obě. :-)
Nemusíme se vrátit "nazpět časem", to ani nejde. Co ale musíme docílit - to je zbavení se lichvy.
Níže v diskusi dal moc pěknou odpověď Lux.
Víš, stačí se zamyslet nad tím, proč, když si od banky půjčíš třeba 50 tis. Kč, chtějí zpět skoro dvojnásobek? Proč? A proč tě ještě (finančně) pokutují, když jim chceš vrátit peníze dřív? Neměli by být naopak rádi?
Jak už jsem psala, financím a jejich tokům moc nerozumím. Ale co jsem pochopila, tak peníze nesmějí "ležet". A banka zdůvodňuje své vysoké úročení laikům tím, že jako "mohla financovat, ale peníze půjčila tobě, takže žádá jakoby ušlou investici". Jenže tys ty půjčené peníze nestrčila pod polštář, ale investovala (pustila do oběhu), takže vlastně nikde "ladem" neležely. Tak proč tak vysoký úrok? A to nechci mluvit o tom, že ty půjčené peníze ani nejsou banky, ale jejích klientů.
A co ještě k otročení... Proč jsem nabyla dojmu, že nyní je to horší, než v otrokářské době?
No... kdysi byli otroci vlastně zbožím a majetkem určité ceny. Už od starého Říma měli otroci od svého pána střechu nad hlavou, jídlo a oblečení (=prostředky nutné k životu). Nedostávali sice žádnou mzdu, ale když to převedeš na dnešek, tak mnohá mzda ani na tyhle prostředky, nutné k životu, nestačí.
A může tu někdo namítnout, že tehdy byl pán také pánem nad životem či smrtí otroka a to dnešní "zaměstnavatel" není. Pravda... jenže podmínky v mnoha "zaměstnáních" jsou tak stresující až nelidské (viz tvůj příklad "fabriček"), že to vždy odnese zdravotní stav a život se tím zkrátí. Také spousta lidí je po "výkopu" z práce v neřešitelné životní situaci a není málo těch, kdo pak sklouznou do kolotoče půjček a úroků, nemožnosti splácet... až se některé životy končí katastrofou...

Re: Re: Re: K robotě

stretnutie | 13.06.2014

Dobré ráno,je pre mňa cťou Lin,sa tu s Tebou stretnúť. A to myslím fakt vážne. Čo sa týka toho stredoveku,uvažujem,prečo má takú otrasnú povesť. Iste,predstavíme si zápach ,špinu a pokazené zuby...a tiež morové epidémie,negramotnosť.Napriek tomu,chcem Ťa upozorniť,že tie výstavné domy,zaradené do kultúrneho dedičstva sveta (konk.gotické námestia v Telči,Českom Krumlove atď,aby nebola reč len o katedrálach)stavali .....resp.ich majitelia boli,pekári,krajčíri, jednoducho remeselníci. Chcem tým povedať,že v pravde "remeslo má zlaté dno" sa môže tiež skrývať návod,ako si dnes zachrániť ľudskú dôstojnosť.

Re: Re: Re: Re: K robotě

as | 07.08.2014

Tak to te zklamu, to byli mestane. NApriklad praha okolo sebe mela slamy, které byly zklikvidovány při velké přestavbě prahy na konci 19 století. Po těch domech, kde bydleli ti co fakt dělali už nic nezbylo.
Stačí se podivat na seriál zlá krev a ten druhé, kde je ukázáno kdo měl ty krásné domy.

otazka

paulo | 10.06.2014

Nerozumiem tomu terminu "znehodnocovanie meny v case" ved nasa mena je prave v case znehodnocovana kvoli inflacii prameniacej z urokov. Takze v com by bol ten rozdiel zhehodnocovania?

Re: otazka

Hox | 10.06.2014

je to vysvětleno v článku, na který Lux reaguje. Termín je demurrage a s inflací nemá žádné styčné body.

Re: Re: otazka

udo | 11.06.2014

Jednoducho povedané:
Úrok len imituje nevyhnutne pre udržateľnú(na biosfére systematicky neparazitujúcu ekonomiku) potrebné stárnutie peňazí.

Presnejšie:
Úrok so svojim dvojčaťom Fiat money frakćných rezerv(nićím nekrytých a podľa potreby skutoćnou starou faskou tlačených lóvov) automaticky generuje infláciu,
keďže ho pri monopole tlačenia(falšovania) peňazí,
logicky aj z matematického hľadiska proste nie je možné splatiť.

Hoc aj v jeho(úroku) minimálnej forme.
Rozmýšľajte:
Dáte do systému "dlhovo-úrokových" 100 Euro na 10% ročne a obeť Vášho podvodu, krádeže musí vrátiť po roku 110 Euro.
Odkiaľ ich vráti, keď ich nemá?
Presne..musí si znova požičať, aby ich vrátila.

..a v prípade, že ide o x+1 pôžičku, musí rezaná ovca stiahnuť tých 10 Euro z obeživa nezávisle od toho, či prišlo k nejakej optimalizácii výroby, alebo nie. Tým sa pomocou inflácie zákonite nezákonne kumuluje obeživo(a presnejšie všetky zdroje) v rukách emitenta, šakala. Ten si len stráži vśetkými možnými prostriedkami monopol na falśovanie peňazí. Každého konkurenta "eli"mínuje, ako mu vraj jeho kolektívny krvilačný klanový duch, „boh prikázal“, preferujúci vyvoleného parazita na oprátke..a tak sa pomocou imitácie prirodzeného demurrage dostáva s matematickou presnosťou postupne automaticky podvodom potichu ku všetkým zdrojom. Už len nejako presvedčiť ostatných, že ide o „prirodzenú normu“ života a načasovať „prijateľnosť krádeže“ podľa známych periód kolektívnej pamäte(viď.obecne dobre známe javy z odboru sociálnej psychológie)tak, aby si to nevšimli.
Ľudovo: Dostatočne pomaly variť žabu..podľa druhu..

Skrátka: vytvoriť ilúziu „benefitu pre všetkých“, začínajúc od svojej najbližšej kastovej periférie.
T.j. šikovne preDať hovadám ten podvod(gr.hekatomba).

.. Asi ako.. že veď heroin ľudia chcú a máme tú tú deÁmonKraciu, kde sa každý slobodne rozhodnuť môže. Héro, „H“ je predsa taký príjemný a každý kto ochutná jeho „blahodárnosť“(zoberie si „uver, či neuver) už nebude pochybovať. A smrť(exekúcia) je len „osobným zlyhaním“, neporiadnosťou, lenivosťou jedinca a so samotným HEROinom nemá predsa spoločného vôbec nič. Je to len sprostá „konšpirácia“
..Áno, isto i v Nemecku, kto za vojny začal niečo špekulovať o koncentračných táboroch, bol tiež verejnosťou považovaný za konšpirátora..tak, ako dnes.. babka v r.´89 vravievali

Toľko ešte raz narýchlo k uvedenému prastarému známemu infernálnemu kruhu ničenia ekonomiky, ktorá funguje už len na odsávaní krvi, zdravia obetí sociopatických upírov exkremetujúcich na vśetkých korpo-či skôr koprofilov v rúcajúcej sa pyramíde pod sebou.

Pri dnešnej úrovni technologizácie, keď sú oproti antike "otrokmi" vlastne stroje, by dnes na definované primárne životné potreby nemalo byť potrebné pracovať viac, ako cca.2 h denne, ak sa dobre pamätám.. T.j. max.10h týždenne, pričom to čislo sa stále znižuje. Podľa rôznych metodík výpočtov z celkovou odchýlkou cca.0,5h. Všetká ostatná práca slúži len kumulácii zdrojov na ďalšie "akvizície" OSSOS adminov = globálne finančno-kulturologicko-vojenské operácie a vytváranie umelého stresu=depriváciu, aby obete podvodu nemali čas myslieť.

Ovčana len štvete ako koňa, ak ho už vlastne nepotrebujete, keďže máte auto(stroje) a len sa s ním “hráte” , samoľúbo týrate, vnímate ho z pozície svojho sluhu stále viac ako konzumenta “vašej biosféry”, konkurenta. A prečo? Lebo môžete..zatiaľ..kým ho v tuposti uzdy držíte..dostatoćne idiotizujete..aDiotizujete

V tomto zmysle majú jeliťáci z hľadiska svojej morálky a miery chápania žiaľ isto pravdu.
Už nepotrebujú vďaka technologickému vývoju toľko otrokov(zamestnancov).
Stále menej a čo s nimi? Bude sa vám chcieť “darmožráčov umelo zamestnávať”, hoc aj sprostosťami, vymýšľať im robotu vo svojej “štatnej správe”, processing a forwarding v káporáciách, či “drajvovať ich a forsovať “ v militaristických “neziskovkách”. Skôr či neskôr prejde tá “zábava” tak vás, ako aj vašu pernofériu. Navyše ona “chybička krásy” z nevyužitého potenciálu inDiviDuí masy vám I tak- I tak raz v noci krk zlomí..bo ako sa správen vraví “Nespať nemôžete stále”., či :
“V noci spať treba a spať treba dobre, inak chýb v riadení vznikne hodne”
Odb.”Zdravý spánok je kľúč úspešného riadenia osudu.”
..z autosynchronizačných dovodov optimalizácie alGoRytmiky podvedomia,
ako sme tu neraz podrobne rozoberali aktívnu prácu so spánkom..a intro VM

Re: otazka

David | 11.06.2014

Peniaze podobne ako tovar, ktorý reprezentujú stárnu. To je ich prirodzená vlastnosť. Umelo je to riešené infláciou. Prirodzene sa to rieší tak, že peniaze majú expiráciu, strácajú v určitom čase svoju platnosť. Takto funguje veľa lokálnych alternatívnych mien aj v súčasnosti Takýto systém potom nepotrebuje úrok a funguje na iných princípoch. Gesseli a Kennedyová o tom výborne píšu, ale aj oni len vychádzajú z pôvodnej práce R. Steinera z roku 1922 "Národohospodársky kurz" kde problém stárnutia peňazí ako prvý v modernom zmysle popísal do hĺbky. Podrobne a verejnosti zrozumiteľne o probléme stárnutia peňazí a bezúročnom systéme aj s praktickými príkladmi, som písal v svojej knihe "Zodpovedná spoločnosť" vi´d http://duchovna-veda.webnode.sk/kniha-zodpovedna-spolocnost/

Re: Re: otazka

Pe-tri | 11.06.2014

Co to vlastně jsou peníze ? Reprezentant zboží ? Pro mne nikoliv a proto ani neplatí teze, že peníze přirozeně stárnou. Vysvětlím.
Peníze mají ve svých "genech" to, že to jsou stvrzenky o tom, že skutečně vlastním (mám dispoziční právo ke směně) to - nějaký obecně uznávaný, univerzálně použitelný majetek (zde nově říkáme invariant) - čím jsou tedy i kryty/podloženy. Historicky to bylo samozřejmě zlato. Důležité je si uvědomit, že se lidé museli postupně naučit a akceptovat konsensus, vyjadřovat ostatní, specifický majetek v jednotkách tohoto univerzálního majetku/ivariantu (oceňovat). V každodenní praxi se postupně ujalo (z celé řady praktických a bezpečnostních důvodů), předávat si ve směně místo tohoto univerzáního majetku pouze ony stvrzenky potvrzující, že jej vlastním. A tak když jedinec vydal nějaké peníze/stvrzenky, automaticky se tím ponížilo množství jím vlastněného invariantu, aniž s ním jako takovým musel jakkoliv nakládat. Prostě měl napříště méně svrzenek, tedy méně invariantu. Šlo to proto, že stvrzenky/peníze byly a jsou přenosné. Na rozdíl od jiných, nepřenosných cených papírů (třeba některých typů akcií). Nakonec se výměna svrzenek stala natolik běžnou, že lidé přestali cítit potřebu chodit si do bank vyměňovat stvrzenky za invariant, protože ho pro směnu už nepotřebovali. A teprve zde nastupuje podvod jménem úrok a inflace a jejich důsledky. Bankéři si samozřejmě všimli, toho, že lidé nechávají invariant u nich v depozitech aniž by si ho vybírali, což je přivedlo na myšlenku, vydávat nekryté stvrzenky - úvěry a inkasovat z nich "nové" stvrzenky v podobě úroků. A právě tento posun vedl k tomu, že aby bankéři dosáhli toho, aby bylo z čeho úroky hradit, vědomě a uměle zavedli do praxe znehodnocování v podobě tzv. inflace, která je primárně určena k nominálnímu krytí nárůstu stvrzenek v oběhu (bez souběžného adekvátního nárůstu objemu invariantu!) v důsledku nárůstu úroků, což byl jejich bezpracný a podvodný zisk.
Závěr, stvrzenka, vystavená nanominální podíl na majetku nemůže z principu stárnout ve smyslu znehodnocovat se. Prostě podíl 100 měny je stále 100 a nikoliv 95. Diskutované časové znehodnocování se tedy týká nikoliv stvrzenky samotné, ale objemu invariantu, který stvrzuje. Sice tak stále máme podíl 100 měny, ale zítra, na rozdíl ode dneška nikov na majetku třeba 1 miliarda, ale již jen na majetku 900000. V praxi se to ale realizuje opačně, tj. nemanipuluje se s invariantem (kterého je stále +- stejně), ale s nárůstem objemu falešně vydaávaných stvrzenek, které tak v přeneseném slova smyslu jakoby nejsou kryty, tj. nestvrzují co tvrdí. Jak tedy vidíme, peníze/stvrzenky nemají se zbožím či službami, za které je směňujeme nic moc společného. Množství stvrzenek v oběhu by mělo korespondovat s množstvím invariantu který stvrzuje a nikoliv s množstvím zboží s lužeb, které jsou sekundárního charakteru. Je jasné, že s nárůstem lidských ekonomických aktivit narůstá objem dostupného zboží a služeb, čehož podmínkou je nárůst invariantu a potažmo stvrzenek o něm a právě protose navrhuje do role invariantu jednotka elektrické energie, protože na rozdíl od historického zlata, splňje dvazákladní předpokldy na to být moderním invariantem. 1. - přímno souvisí s nárůstem civiliuační produkce a 2. - je možné jeho objem v ekonomickém oběhu kvalifikovaně řídit, tj. může růst souběžně s růstem ekonomických aktivit, které svojí inteligentní nabídkou podporují.
Vámi navrhovaný systém, kdy peníze mají expirační dobu a po ní přestanou "fungovat" (majitel automaticky ztratí dispoziční právo a proto se jich snaží co nejdříve zbavit, rozhodně dřív než zcela zkorodují:) je samozřejmě principiálně zcela něco jiného (uměle násilného) a zamyšlení se nad ním ponechám na jindy.
P.

Re: Re: Re: otazka

David | 11.06.2014

Nárast hmotných statkov sa nedosahuje nárastom objemu peňazí ale zrýchlenim ich obehu t.j, čím rýchlejší je cykus (kratšia expiračná doba) tým sa viacej vyprodukuje statkov (alebo daruje do neziskovej sféry) a služieb bez nárastu objemu peňazí. Stárnucé peniaze fungovali niekoľko 100 rokov úspešne v Európe v čase gotiky a rannej renesancie, výsledkom je neperekonateľná gotická a renesančná výstavba miest stredovekej Európy- zhruba až do vzniku moderného bankovníctva. Peniaze ak sa nepoužijú totiž vo funkci predaj/kúpa ich ďalšiou funkciou je byť darom. Takže v prípade ich expirácie sa prudko zvyšuje prísun peňazí do kultúrnej sféry ako prirodzený dôsledok. Mcenáštvo je tak prirodzeným dôsledkom stárnutia paňazí. Ďalším úspešným príkladom fungovnia stárnucích peňazí bol v 20. stor. Worgl, stačí vygugliť...ďalej množstvo lokálnych mien...napr. chiemgaur.de v Nemecku .

Re: Re: Re: Re: otazka

Pe-tri | 11.06.2014

Ohledně alternativních peněžních systémů doporučuji k přečtení knihu od Bernarda Lietaera: Budoucnost peněz. Ovšem ani on nepracuje s digitálními, decentralizovanými návrhy, takže jak to bude dál zatím (v to že současný systém je neudržitelný se všichni shodneme), alespoň mně, jasné není.
Nicméně mohl byste se víc rozepsat (případně i odzdrojovat) o tom, že rozvoj středověku byl umožněn aplikací finančního systému na principu stárnoucích peněz ?
Díky
P.

Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Hox | 11.06.2014

vygůglit "zlatý věk středověku", "medieval golden age", případně sehnat příslušné monografie, nejsem si ale jistý, že jsou v češtině. Nějaké info viz pdf "encyklika, úrok a hřích" z článku.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Pe-tri | 11.06.2014

Mrknu na to, nepopírám, že takováto lokální měna mohla někde, okrajově chvíli i úspěšně fungovat, ale tvrzení, že na ní je postaven údajný zlatý rozkvět středověku mi připadá hodně odvážné. Pokud jsem to tedy správně pochopil.
P.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Hox | 11.06.2014

ad dřívější příspěvek, peníze jako předělně zobecněný pojem jsou informace, informace o tom, co reálně je, o vytvořených hodnotách. Ekonomika je jako dva proudy opačným směrem - jedním směrem plyne zboží a služby, v protisměru oběživo, krev ekonomiky.

Co se týká přirozené měny ztrácející pomalu hodnotu, ve zmiňovaném období nebyla ani moc lokální, ani krátkodobá, naopak, fungovala několik staletí, i když to z dnešního pohledu může vypadat jako odvážné tvrzení... dá se to dohledat.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Lux | 11.06.2014

Ahoj Pe-tri,

ba veru aj ja som sa v škole učil o temnom stredoveku s obrovskou biedou a primitívnym spôsobom života, morovým Božím dopustením atď., ale ako hovoril nemenovaný rabbi na smrteľnej posteli synovi: "Synku, všetko je ináč."

Hold nie nadarmo je chronologická informačná zbraň na 2. pozícií po svetonázorovo-metodologickej. Ak by ľudia poznali svoju pravdivú históriu, tak by ju začali hodnotiť a pýtať sa, prečo sa kedysi ľudia mali lepšie ako teraz (s ohľadom na dané podmienky vývoja), čo je ten zázračný "elixír", ktorý to umožňuje alebo znemožňuje a kto ho uvádza do obehu..atď.

Takže zhodnoť sám selským umom pár nasledujúcich info z kníh rôznych bádateľov, kde patrí aj tebou spomínaný Bernard A. Lietara, ktorý o "zlatom veku stredoveku" taktiež písal vo svojej knihe "Duša peňazí", no kniha vyšla v Belgicku len s malým nákladom a veľmi rýchlo zmizla ( zasvätená periféria sa rýchlo o to postarala ):

1) Európsky stredovek pokrýva vyše 1 000 rokov a temná doba je charakteristická pre ranné obdobie 5.-7. stor. a najmä pre neskoré obdobie 14.-15. stor., ktoré je dokonca strašné a práve to vytvorilo jeho pochmúrny obraz.
2) Obdobie približne od 10. stor. po 13. stor. je kvalitatívne výrazne iné a rôzni autori ho nazývajú aj "obdobím katedrál" (vtedy ich bola postavená väčšina) alebo "revolúčne obdobie", či "prvá európska renesancia".
3) R. 1079 pápež Gregor III nariadil každému biskupovi vytvárať centrá vyššieho vzdelávania a medzi r. 1180 - 1230 sa zjavili prvé univerzity a abstraktné vedy ako matematika sa objavili vtedy a nie v renesancií v 16. stor. ako sa obyčajne učí.
4) Podľa archeologických nálezov sa zistilo, že v tomto období bol vysoký štandard života v záp. Európe : napr. žena v Londone bolo o 1 cm v priemere vyššia ako dnes a muži až r. 1988 prerástli svojho predka z 10.-12. stor. Ako príčina sa uvádza dostatok a kvalita potravín - anglosasi na britských ostrovoch bývali v drvivej väčšine v čistých miestnostiach, jedli jednoduché, ale kvalitné jedlá, boli silní a zdraví, mali zdravé orgány, zuby a telo. Vo Francúzsku bol v 13. stor. obrovský demografický boom. Ale zo 14. - 15. stor sa už našli zväčša len chatrné a krehké kostrové pozostatky.
5) Toto obdobie je charakteristické tým, že platil tzv. antiúžernícky systém a platili sa dane za úložky peňazí (demurrage), čím sa aktivizoval zvýšený obeh peňazí a rôznorodé investície. Demurrage bola tá "neviditeľná ruka", ktorá riadila kvalitu ekonomiky a jej rozkvet.
6) Peniaze sa neakumulovali, ale používali sa na zvýšenie kvality života, zeme, zariadení, nástrojov. Masovo sa budovali veterné mlyny, studne, mosty a cesty, katedrály..
7) Bol zaznamenaný masový výrub lesov a ich zámena za poľn. pôdu, najmä v 12. stor., zvyšovali sa výnosy z pôdy ich lepším obhospodarovaním - v priemere až 2x, začali sa využívať viaceré technické a technologické postupy v mlynoch a na pílach, čím sa prudko zvyšovala produktivita práce.
8) Rozvíja sa masová výroba textilu, keramiky, kožiarskeho tovaru, papiera...výrobné náklady klesajú aj v dôsledku rastu kvality riadenia, novými technológiami vo výrobe a transporte ai.
9) Prebieha revolúcia v každodennom živote: domy sa začínajú vykurovať uhlím, osvetľovať sviečkami, masovo sa začína v domácnostiach používať sklo, papier, keramika...budujú sa prvé skleníky, objavujú sa nové odrody, nastáva prudký rast chovných zvierat (napr. v Anglicku bolo 8 mil. oviec na 5 mil. ovčanov), mäso prestáva byť vzácnosťou a významne rastie produkcia a konzumácia sýrov, oleja, ovocia, spotreba vlny a koží...
10) V Beamonte (FRA) bol r. 1268 zaznamenaný kalorický denný príjem na úrovni 3 500 kcal/osoba (dnes v rozvinutých štátoch je to v priemere 3 300 kcal), v opátstve Montenburg v r. 1312 od 3 500 po 4 000 kcal/osoba a r. 1310 benátsky námorník "zošrotil" 3 915 kcal denne.
11) Nastáva burlivý rozvoj miest a dedín a mestá sa premieňajú v 12.-13. stor. z voj. opevnení na obch. a priemyselné centrá. Obchodníci vytvárajú špeciálny sloj, majú siete pomocníkov a partnerov, vedia čítať a písať a vytvára sa špeciálny účtovný systém. Najmä na severe Talianska, v Holandsku v nemeckých hansach, Katalánsku vznikajú bohaté komunity. Prvý krát v stredoveku sa obyčajní ľudia, ak boli dostatočne šikovní a pracovití, mohli stať bohatými (materiálne).
12) Bolo to veľké obdobie budovania, čo bolo nikdy nevídané v takom rozsahu a nebývalý stavebný boom sa po r. 1300 zastavil tak náhle, ako aj pred 3 storočiami začal. Postavili sa obrovské množstvá katedrál, chrámov, kláštorov s celkovou vybudovanosťou infraštruktúry opátstiev, ktoré boli väčšie ako menšie mestá. Celkovo na cca 30 mil. obyv. západnej Európy pripadal v priemer 1 kostol na 200 obyvateľov a niekde aj menej!
Drvivá väčšina katedrál, kostolov nepatrila ani cirkvi ani šľachte - "dom boží" bol národný dom, kde mohol každý prísť, jesť, pospať si, podiskutovať. Katedrály slúžili na národné zhromaždenia popri cirk. obradoch a spravovala ich špeciálna inštitúcia, ktorá bola právne i finančne nezávislá.
Tak ako písal vyššie David Sulík - nadbytočné peniaze sa tiež mecenášsky darovali, alebo investovali do grandióznych stavieb, ktoré vtedy plnili úlohu dnešných turistických miest alebo typu Disneylandu. Keď nebolo možné držať úspory v peniazoch (lebo sa zámerne znižovala ich hodnota, t.j. kupná sila), tak sa investovali do projektov, ktoré vydržia generácie a budú prinášať príjmy ďalším generáciam. Koľko ľudí dnes ide pozrieť napr. Notre Dame a platí potomkom budovateľov a investorov za rôzné služby po stáročiach.
13) Všetky tieto evolúčne trendy dosahujú kulmináciu okolo r. 1300, po ktorom následuje prudký pokles a regresia niekoľko storočí. Po r. 1300 sa periodicky objavuje všelikde hlad, a potom nastupujú epidémie. Prvá epidémia moru prišla napr. do Anglicka r. 1347, ktoré potom periodicky pustošila. Hlad zachvátil Európu v r. 1315-1316 a vtedy vymrelo asi 10 % obyvateľov. Ľudia jedli mačky, potkany, plazov, zvierací trus a bol rozšírený aj kanibalizmus.
14) V r. 1308-1309 sa v Londýnskej City prudko zvýšili ceny obilia a v r. 1316 bol veľký nedostatok obilia a niektorí ľudia kradli deti - a jedli ich. Po r. 1300 začala v Európe upadať ekonomika, nastal pokles dopytu a následne aj populusu, lebo nastalo obdobie krátkeho života s chatrnou a zlou výživou.

Čo si myslíš, ktorý dominantný faktor tento hlboký úpadok Európy spôsobil?

Prišla mi totiž návšteva, takže pokračovanie asi až zajtra.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Hox | 11.06.2014

trochu OT, nemáš bližší info o té knize Lietaera, případně zda se dá sehnat?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Pe-tri | 11.06.2014

Lietaer se mj. angažuje i zde: http://www.transaction.net/money/. Ale jeho knihu zmíněnou Luxem neznám.
P.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Lux | 12.06.2014

Ahoj Hox,

ako som písal - vyšla s veľmi malým nákladom a bola veľmi rýchlo stiahnutá (vykúpená) z obehu a ani sa mi nepodarilo nejaký text tejto knihy nájsť na nete. Viaceré citácie z nej sú však uvedené v prácach VP.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Pe-tri | 11.06.2014

Ahoj Luxi,
dík za tvá infa. V současnosti je mohu sotva potvrdit nebo vyvrátit, ale jedno je jisté. Stačí vědět, že úrok byl v západním světě poprvé legalizován až v roce 1545 Jindřichem VIII. (A že Anglie byla po Holandsku první zemí, kde se k moci dostali mason/protestanti je všeobecně známé.) Do té doby patřila lichva mezi smrtelný hřích z největších a prakticky všechny ŘK církevní koncily ji tvrdě zapovídaly. Je tedy logické, že v době, kdy ŘK církev tahala za delší konec provazu než světská moc, neměli to úžerníci snadné a v důsledku zřejmé existence bezúročné ekonomiky, lze soudit, že obecně převažovala bezúročná feudální ekonomika (vrchnost účtovala primárně v penězích, poddaní většinově v naturáliích). Jestli vedle toho skutečně existoval i záporný úrok z hotovostních depozit, to fakt nevím. Ale i kdyby, při (z dnešního hlediska zanedbatelném) množství transakcí tehdejších majitelů hotovosti (vrchnosti) to nemohl být rozhodující faktor případné ekonomické efektivnosti a prosperity. Tím mohl být právě onen fakt provozování bezúročné emise měny pod státní kontrolou. Vždyť je již dostatečně známo, že i Hitlerovi jeho sponzoři umožnili tímto způsobem vyřešit ekonomickou situaci Výmarské republiky a rozjet německý, meziválečný ekonomický zázrak. Kennedymu to naopak zase nedovolili. => Hlavní průser = úrok/lichva. Zbavme se ho a máme vyřešenu většinu dnešních ekonomických problémů (mimo ty, který z procesu zbavení se úroku nově vzniknou).
P.

ps1. Nepřehlédněme že v počet populu byl v roce 2000 cca 6500 milionů, v roce 1250 cca 300 milionů (tj. cca dvacetina).

ps2.
Sumerové nazývali svoji měnu/invariant šekel, kde "še" znamená pšenice a "kel" byl mírou velikosti dnešního bušlu. Asi věděli proč svázali měnu s realitou (tzv. dnešní krytí nebylo krytím, ale samou podstatou měny - neboli alternativním a univerzálním vyjádřením hodnoty smluvené jednotky pro život nezbytné komodity).

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Lux | 12.06.2014

Ahoj Pe-tri,

v tom stredoveku to bolo trochu zložitejšie.

Bývalí egyptskí hiero-fantos mali zavedený v starovekom Egypte finančný systém, ktorý bol výrazne efektívnejší a prepracovanejší ako tomu bolo v stredoveku, a preto aj vtedy stačilo pracovať pri rastúcom rozkvete v priemere polovicu dnešného zákonného prac. času. Dokázali nájsť vysoko efektívnu spätosťreálneho života a života peňazí, čo už som spomínal vyššie (invariant obilie).
To si však nechali pre seba a tichý jed úžery pracoval aj v "zlatom období stredoveku". Hoci RKC zakazovala úžeru kresťanom, tak doktrína Starého zákona, Tóry a Talmudických výkladov ju predurčovala pre judaistov, ktorí ju aj "poctivo" vykonávali. V minulosti som sa trochu dotkol rádu Templárov, ktorí spadali v jurisdikcii priamo pod pápeža a tí veselo aj v tom období úžerníčili (mnohokrát cez rôzne skryté poplatky alebo mechanizmy výmeny mien apod.). Tí v podstate vytvorili základy moderného úžerníckeho bankovníctva (inflačného), kde sa mnohé prvky využívajú dodnes.

V spomínanom období "zlatého veku stredoveku" fungoval tzv. duálny monetárny
systém. Na jednej strane "oficiálne" peniaze vladára, ktoré boli viac či menej inflačné a paralelne sa silne rozmnožili alternatívne menové systémy s demurrage, čím sa zrýchľoval ich obeh v ekonomike, čo výrazne napomáhalo vtedajšiemu rozkvetu.

Príčin pomerne rýchleho kolapsu európskych ekonomík bolo viacero - napr. určité vyčerpanie poľn. pôd, istý stupeň preľudnenia, no dominantným faktorom bola výrazná zmena vo finančnom systéme.
Vieme, že všetky procesy sú riadené, a tak si možno hierofantici v GP povedali, že stačilo rozkvetu a rýchleho demografického boomu, lebo pracujúci dobytok by im mohol rýchlo "prežrať" vtedy známy svet.
Ktovie akí emisári poradili vtedajšej chamtivej "elite", ako si nabaliť ešte viac vrecká:
Postupne od 11. stor. začal tzv. proces remonetizácie so znižovaním obsahu vzácneho kovu v minciach, t.j. ich znehodnocovanie. Spočiatku tento proces mal dlhšie časové intervaly (1 x za niekoľko rokov), lebo ovčania i niektorí dvorania silne protestovali, ale časom nabral na akcelerácií. Tak napr. arcibiskup z Magdeburgu Vikman znižoval hodnotu peňazí vo svoj prospech 2x do roka, no vojvoda saský Johann II počas 18 ročnej vlády to urobil 86 x od r. 1350 - 1368 a jeden z panovníkov Poľska menil mince 4x do roka.
Takto tí, čo riadili razbu peňazí zväčšovali ich objem na úkor nižšieho obsahu drahého kovu.
Inflácia nenechala na seba dlho čakať a to bolo katastrófou pre tých, čo žili napr. z fixného príjmu ( majitelia pôdy s dlhodobou rentou, nájomní pracovníci ).
Miesto duálneho fin. systému sa čoraz viac presadzoval monopolný stav jedinej centralizovanej meny, ktorá strácala hodnotu, a tak príjmy z demurrage boli neefektívne. Kráľovská moc nad peňažným systémom bola postupne inštalovaná vojenskou silou.
Napr. Filip IV Pekný vo FRA mal v rokoch 1298-99 príjmy z mincovní (zo znehodnocovania meny) 1,2 mil. livrov a z ostatných zdrojov (dane apod.) len 800 tis. livrov.
Pre bohatých ľudí bolo výhodnejšie držať peniaze a občas ich nechať v mincovni preraziť na väčší objem za určitý poplatok, ako mať v bankách úložky s demurrage.
A po určitej dobe nastáva devastujúca kríza bankovníctva, čo najlepšie dokumentujú záznamy krachov navyspelejších bankových domov ( compagnias ) v TAL. V r. 1330 - 47 sa banky vo Florencii, Benátkach, Perugii ai. poskladali ako domčeky z karát ( 2 vtedajšie bank. giganty Perugia r. 1343 a Bardi r. 1346).
Čiže jedným z dominantných faktorov prudkého poklesu a katastrofálnej krízy po r. 1300 bolo významné zníženie rýchlosti obehu peňazí v ekonomike, čo vyvolal postupný širší prechod od meny s demurrage k normálnym inflačným peniazom. Z jasných príčin sa peniaze s demurrage otáčali rýchlejšie v porovnaní s obyčajnými peniazmi, ktoré sa akumulovali u j-eliťákov. Fenomén deficitu peňazí v tom období je veľmi dobre známy špecialistom na dané obdobie (treba porovnať analógiu s umelo vyvolanou globálnou krízou v r. 2008, ktorá ešte potrvá pár rokov).
Zníženie rýchlosti obehu peňazí nebolo vyvolané ani tak fyzickým nedostatkom zlata a striebra, ako vymiznutím demurrage peňazí a koncentráciou bohatstva v rukách "elít".
A tento proces sa odvtedy ťahá dodnes, používajú sa síce sofistikovanejšie metódy, ale základný mechanizmus je rovnaký.

Čiže stredoveké skúsenosti v krátkosti zhrniem:
Finančný systém s nákladmi na ich úschovu (demurrage - časové znehodnocovanie peňazí) vyvolal "zlatý vek", pričom si málokto uvedomoval podstatu tohto ekonomicko-investičného modelu.
Keď sa od lokálnych mien výrazne ustúpilo a zaviedol sa monopol deficitných (inflačných) peňazí, tak sa ekonomiky zrútili a ľudia sa dostali do temného stredoveku s morovými ranami, keď vymrelo podľa rôznych odhadov od 1/3 po 1/2 populusu v Európe.

Odstránenie úroku(úžery) teda ešte samo o sebe nestačí na plný rozkvet oikonomos pre blaho celej spoloCnosti..

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Pe-tri | 13.06.2014

Díky za informace Luxi, promyslím si je a poohlédnu se po dalších zdrojích a pokusím se diskutované myšlenky ohledně ekonomiky středověku ještě dále zkonkretizovat a logicky uspořádat. Určitě se k tématu budeme opakovaně vracet. Faktem je, že k současné, velmi neblahé centralizaci měnové emise se muselo dojít nějakou vývojovou cestou pod nějakou konkrétní motivací.
Zatím ještě jednou díky.
P.

Re: pro Luxe

Lin | 12.06.2014

Můžu mít typ na tvou poslední otázku? :)
Rytíří chrámu. Nejen templáři, ale vlastně všechny ty spolky "bojovníků o svatou zemi". Nashromáždili tam ohromné majetky a ve svých domovinách začali půjčovat na úrok, vlastně jako předchůdci dnešních bank.
Trefila jsem se? :)

Re: Re: pro Luxe

Lux | 12.06.2014

Ahoj Lin,

odpoveď je vyššie v reakcii na Pe-triho.
Tí bojovníci z "Tempelhofov" tiež zdárne priložili svoju ruku k dielu.
Takže čiastočne si sa trafila. :)

Re: Re: Re: otazka

adsfsa | 11.06.2014

Sám si odpovídáš, jenom nechceš připustit a stále se držíš nepravdivé premisy stvrzenka=trvalá hodnota.

Peníze byly pouzity ne na uchování hodnoty(jak špatně píšeš), ale na umožnění směny. Tj. ty máš krávu, ale soused chce hrnek, takže jsou peníze, které tuto směnu mají jako prostředník umožnit. Tj. ty i máte místo výměny nějakou hodnotu v penězích, ale ty musíte vyměnit za něco jiného. Bohužel ty chceš změnit smysl peněz jako prostředníka směny na uložení trvalé hodnoty. Což, ale není důvod jejich existence. I kdž na tom budeš trvat, je to jako trvat, že auto Octavia je na vození lidí a zároveň na vození štěrku na stavbu domu. "Lze" to k vození štěrku použít, ale na druu stranu to zároveň ukazuje nesmysl tu oktavku takto pouzivat a zaroveň ti demostruje, že se octavka ničí víc než je zdráva...

Takžepotvrzení-směnka-peníze jsou určeny pro směnu, ale bohužel nejsou určeny na uchování hodnoty v delším časovém měřítku, pouze v časovém měřítku pro další směnu.
Otázka je má to být 1měsíc, 1/2 roku, rok?

Je mi jasné, že na stavbu domu by lidi potřebovali víc než by jsi "našetřil", ale to lze překonat hravě "bezúročnou půjčkou" od státní banky, která by financovala velké projekty, které by se pak zpětně "splácely".

Takže za mě jsi nepochopil funkci peněz a přisuzuješ jim vlastnisti, které sprincipu nemohou mít bez toho aby to nelikvidovalo trh či účastníky trhu a "předem vybraných jednotlivcům" do nedávalo na úkor ostatním hodnotu bez toho aby něco vyrobili či vytvořili...

Re: Re: Re: Re: otazka

Pe-tri | 11.06.2014

Nemyslím že jsi se trefil.
Jednou z implicitních funkcí peněz totiž doposud vždy bylo uchovávat hodnotu, minimálně tu, za kterou jsi stvrzenku/peníze nabyl (práce, směna). Tato funkce peněz se vyjadřuje kupní silou. Pokud pak chceme jakési nové peníze/braktáty zbavit této její funkce (uchovávat hodnotu) a navíc její kupní sílu v čase degradovat (proto abychom stimulovali jejich oběh ve smyslu čas jsou peníze), potom už to nebude žádná stvrzenka mající vztah k mém majetku, ale pouze jakýsi neatraktivní prostředek, který naprosto ztratí vnitřní logiku, protože užitek/výnos z něho nebude adekvátní nákladům vynaloženým na jeho pořízení. Dostanu mzdu ve funkčně okleštěných pseudopenězích/braktátech a když je rychle neutratím, tak jsem vlastně pracoval zadarmo. Rovněž si vůbec neumím představit, jak by probíhalo oceňování, když jednotka braktátu by neměla relativně konstantní hodnotu/kupní sílu, tj. např. předvčerejších 100 braktátů by mělo kupní sílu dnešních 90.
S tvrzením, že plnohodnotné peníze z principu nemohou plnit funkci uchovatele hodnoty nelze mnou souhlasit. Mj. by se plně ztratila jejich další funkce, kterou zmínil Hox výše a to funkce nositele informací (třeba o kvalitě produktů). Nevěřím, že by lidé dokázali rozlišovat cenu zboží v braktátech, které by měly časově závislou kupní sílu.
P.
O funkci peněz coby prostředku směny nepíši, protože to je více než evidentní.

Re: Re: Re: Re: Re: otazka

popolvár | 11.06.2014

peniaze - iným slovom "obezivo" - cize jeho primárnou funkciou je obiehat, kolovat, a v tomto kolobehu byt nositelom informácie o moznosti výmeny tovaru, sluzby.
Takisto toto: "Dostanu mzdu ve funkčně okleštěných pseudopenězích/braktátech a když je rychle neutratím, tak jsem vlastně pracoval zadarmo" je pomýlený záver z chybného predpokladu. Peniaze, obezivo, totiz primárne pre zivot nepotrebujeme, potrebujeme to, co si za ne môzme vymenit. A tie pseudopeniaze omedzenou platnostou vlastne nútia cloveka k tvorivej cinnosti, ked zvysné obezivo po uspokojení základných potrieb prezitia, zivota pretransformuváva na konkrétne hodnotné veci (reálie, technológie, infrastruktúra, ekológia...) ak ich nepremárni na zbytocnosti - ale to ho donekonecna bavit nebude... Vtedy sú peniaze skutocným obezivom - krvou tela ekonomiky a stimulom rozvoja spolocnosti. Akonáhle je umoznené casovo neobmedzené uchovanie hodnoty, stimulujú sa nizsie povahové crty cloveka, ako: pohodlnost, lenivost..., co má za následok potlacenie tvorivosti a ustrnutie vývoja jak jednotlivca, tak spolocnosti. Preto zidia ako nositelia koncepcie biblického zotrocenia, sú sekundárne aj nositelia idey penazí v dnesnej podobe ako deprivacného nástroja rozvoja cloveka...
Vzdy si len treba vyskladat, kto konkrétne za cím je a aké sú aj jeho dalsie skutky (po ovocí poznáte ho)... A planý strom dobré ovocie nikdy neprinesie, aj ked je naoko vábivé...

Re: Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Pe-tri | 11.06.2014

Ten můj závěr je prakticky platný, nezávisle na teoretických předpokladech a akademických úvahách ohledně toho, která z funkcí peněz je primární, která sekundární a která terciální.
V mém světě je spíše pomýlené tvrzení o tom, že časově neomezené uchování hodnoty peněz stimuluje nižší povahové črty člověka. Jak už jsem psal výš, problémem není existence uchování hodnoty coby jedné z funkcí peněz, ale úrok/lichva (judaismem podporovaná, ŘK církví a koránem zapovězená), která s matematickou jistotou likviduje prosperitu a přesměrovává a koncentruje bohatství do rukou menšiny.
P.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Hox | 12.06.2014

uchovávání hodnoty nemá být funkcí oběživa - pokud je, přináší to jen problémy a krizové tlaky.
Navíc - jednalo se přibližně o 5 procent ročně, o rychlém ztrácení hodnoty nemůže být řeč. V dnešním systému, kdy reálná inflace je o dost vyšší, ten argument není platný - dnes ztrácíš hodnotu rychleji, než tehdy, pokud neinvestuješ.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Pe-tri | 12.06.2014

To už ale ztrácíme smysl pro realitu a rozlišení. Myšlenka existence oběživa bez toho, aby mělo nějakou hodnotu je evidentní nonsens (hodnotou je samozřejmě jeho kupní síla). No a pokud se to myslí tak, že má apriorně oběživo ztrácet svoji hodnotu (podobně jako ztrácí zboží svoji jakost), potom to zas není nic jiného než inflační oběživo (Margrit Kennedy píše 25% ročně), ze kterého budou lidé vždy utíkat, jen místo do mecenášství (ve feudálním světě bez finančního trhu) do dnešních produktů finančního trhu např. akcií. Ne. Prostě když vyměním svůj bušl standardní kvality pšenice za jeden šekel, tak budu vždy v budoucnu chtít kdykoliv uskutečnit i zpětnou konverzi. To že pšenice stárne nemůžu přenášet na šekel, protože stará pšenice má nižší hodnotu než čerstvá, což se projeví její nižší cenou vyjádřenou v šekelech (v poměru hodnoty nekvalitní pšenice k pšenici kvalitnější).
Opakuji, merito problémů nezpůsobuje funkce peněz coby samozřejmý a implicitní uchovatel hodnoty v podobě její kupní/směnné síly, ale úrokové hrátky/podvody/lichva a jejich moderní důsledky typu frakční bankovnictví, derivátový trh, burzovní spekulace atd... Bránit lidem uchovávat si kupní sílu nelze a stimulovat ekonomiku je potřeba jinými, zejména inteligentními investičními prostředky či produkty.
P.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Hox | 12.06.2014

úrokové hrátky/podvody/lichva a jejich moderní důsledky typu frakční bankovnictví, derivátový trh, burzovní spekulace jsou samozřejmě hlavní problém, ale pokud je cíl dlouhodobý bezkrizový rozvoj, funkce úložiště hodnoty a oběživa musí být odděleno. Jinými slovy, peníze jako oběživo nesmí mít hodnotu samy o sobě, jsou jen prostředkem směny, informací o hodnotě, či provedené práci.
Úložiště hodnot může například být speciální banka, ve které by peníze nepodléhaly demurrage, či jakýkoliv jiný hmotný statek.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Pe-tri | 12.06.2014

V podstatě ti jde asi o to, jak zařídit, aby ideálně nepadělatelný informační nosič kupní síly (kovová mince) nebyl sám o sobě hodnotný, jak se to stalo se zlatem, kdy cenný kov (v roli nepadělatelného nosiče) začal být hodnotnější než kupní síla kterou představoval. Tento problém však, jak nevyřešil ani v podstatě bezcenný papírový nosič bankovek (náhrada kovových mincí), protože kupní síla je hodnotou (směnným právem držitele) samou o sobě a není závislá na formě svého vyjádření. A tak nelze oddělit od sebe tuto hodnotu (kupní sílu) a možnost jejího (ne)uplatnění tedy uchovávání, tak jako nelze od sebe oddělit dvě strany téže mince. A to teď nepolemizuji o tom, jestli to je skutečně vůbec potřeba. Prostě princip peněz je jako vše ostatní v hmotné rovině duální a protikladné (reciproční/jin-jangové), kdy jednou stranou pomyslné mince oběživa je hodnota reálné komodity (směňovaného zboží) a druhou tatáž hodnota vyjádřená (oceněná) v celospolečensky konsensuálně smluveném (mj. i jeho nosičem vyřešeném) invariantu.
P.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Hox | 12.06.2014

nepřesvědčil jsi mě, ale už bychom se asi opakovali, argumenty jsou napsané... za sebe tedy končím

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Pe-tri | 12.06.2014

Souhlas, je třeba to nechat uležet.
P.

Re: Re: Re: Re: otazka

Oracle 911 | 13.06.2014

Úspory=odložená spotreba a to je slobodná voľba každého ako dlho chce odložiť svoju spotrebu, tým pádom obeživo mal by mať aj funkcie uchovávateľa hodnoty.
-
Obeživá vyvinuli z komodít, ktoré človek používal a je to svojim spôsobom ešte stále komodita napr. v Ríme základom peňazí bol dobytok (tak ako to je v niektorých Afrických krajinách), v Egypte obilie, soľ, mušle kaori, zlisované čajové lístky, železné prúty a zlato a striebro na šperky. Boli to zlatníci ktoré začali vydávať štandardizované kúsky zlata a striebra a orázítkovali ich vlastným cejchom a tak vznikli mince ktoré uľahčili obchod.
-
Čo ale schvaľujem sú 2 veci v rámci duálneho systému:
-komoditné lokálne meny na rozprúdenie ekonomiky, niečo na spôsob Egyptských zmeniek na obilie (poľnohospodár odniesol do štátnej sýpky preňho prebytočné obilie a za to dostal zmenky ktoré potom vymieňal za potrebný tovar, tieto zmenky potom obiehali v ekonomike ako obeživo, ktoré sa potom keď niekto chcel tak vymenil naspäť na obilie, samozrejme je to len hrubý opis);
-meny ako uchovávateľa hodnôt, pri ktorej je horný limit pre každú rodinu aby nenastal koncentrovanie moci a výrobných prostriedkov.

Re: Re: Re: Re: Re: otazka

Pe-tri | 14.06.2014

V podstatě souhlasím s tím doplněním, že ten limit/výše nadbytečných peněz by mohl určovat hranici, od které by oběživo začalo stárnout, čili ztrácet na kupní síle, jak doporučují zastánci užitečného vlivu demurrage. Tedy jakýsi hybridní model.
P.

Elektrina sa vyrába, nedá sa skladovať a transportné straty môžu byť aj tretinové.

Oracle 911 | 10.06.2014

Toto sú moje hlavné výhrady proti kWh invariantu.

Oproti tomu keď predsa len niekto chce zviesť nejaký energetický štandard, tak nech je to suchý zemný plyn s určitou výhrevnosťou, a potom z toho odvádzať cenu pre ropy (je ich až 32 typov) a uhlia (asi toľko kategórií ako pre ropu).
Prečo? Väčšina elektrickej energie pochádza z elektrární spaľujúce fosílne palivá, pričom aj náš transportný systém ich využíva v plnej miere a nie elektrinu.

Potom sa dajú na ňu uviazať a zavádzať rôzne (lokálne?) komoditné meny alebo môže sa môže otočiť a zlato/striebro bude štandardné 1 a bude sa uvádzať, že na ich ťažbu koľko tepelných jednotiek bolo použitých a potom na ne naviazať (lokálne) komoditné meny.

Keby to niekomu nedošlo, takéto meny by boli kaziace meny.

Re: Elektrina sa vyrába, nedá sa skladovať a transportné straty môžu byť aj tretinové.

Hox | 10.06.2014

jeden ze základních problémů, bloků diskusí o finančním systému je neoddělování funkcí oběživa a "uchovávadel" hodnot nebo prostředků vyrovnávaní účtů zahr. obchodu. Pokud ty funkce nejsou rozdělené, nastává velký problém.
Dovedu si představit emisi měny v kompetenci státu, regulovanou popsaným způsobem, a v bilaterálním zahraničním obchodu systém vzájemných zápočtu (OTC countery, nebo jak se to jmenuje, bez použití třetí měny) - jednoduše se sleduje vývoz/dovoz a +-saldo se se třeba jednou měsíčně vyrovná domluveným "uchovávadlem" hodnoty, například zlatem, stříbrem nebo čímkoliv jiným, na čem se strany dohodnou. To je bez problémů. Ale zavádět zlato jako oběživo je ekonomická sebevražda.

Nicméně, tvoje hlavní výhrada ve skutečnosti žádná výhrada není, protože vyplývá z nepochopení - v popsaném systému funguje energie jen jako parametr, podle něhož se odhaduje množství emise na další období. NIC VÍCE. Žádné transporty, ztráty, nemožnost skladovat, havárie elektráren nemají na nic vliv.

energoinvariant se dá shrnout do jedné věty: Stát emituje nekryté oběživo (kryté důvěrou) nezatížené úrokem a množství určuje podle spotřeby energie v dané ekonomice, protože existuje přímá úměra mezi spotřebou energie a tvorbou hodnot.

Re: Re: Elektrina sa vyrába, nedá sa skladovať a transportné straty môžu byť aj tretinové.

Oracle 911 | 10.06.2014

Obeživo bol často aj uchovávateľom hodnoty.

Zlato ako obeživo, o tom sa dá polemizovať na jednej starne by sa malo dovoliť aby sa kolovalo nejaké množstvo zlatých/strieborných mincí ako obeživo, na strane druhej drahé kovy sú nepraktické.

Kryť obeživo len dôverou je nebezpečná vec, z jednoduchého dôvodu pokiaľ sa neudržiava konštantný objem je to recept na katastrofu. Dôvod, dôvera sa buduje pomaly, ale sa stráca rýchlo.

Ešte väčšiu katastrofu spôsobuje odhad, niekedy to vyjde niekedy nie a štatistiky sem štatistiky tam je to nedôveryhodná metóda na emisiu peňazí.
Na odhad ekonomickej aktivity v krajine, na to sa dá použiť, ale od toho objem obeživa nesmie závisieť inak nikto nebude môcť efektívne plánovať do budúcna.

Možno som sa nevyjadril dostatočne jasno, mám na mysli duálny systém:
-lokálne obeživo (vydávané obcou, VÚC atď) na podporu miestnej ekonomiky;
-štátne komoditné peniaze slúžiaci na medzinárodný obchod (komoditné meny);
-tvrdá mena slúžiaca na vyrovnanie salda alebo na sporenie či ako jednotka medzinárodnej pôžičky na potrebné investície.

Re: Re: Re: Elektrina sa vyrába, nedá sa skladovať a transportné straty môžu byť aj tretinové.

Hox | 10.06.2014

"Obeživo bol často aj uchovávateľom hodnoty." - pravda, ale to taky bylo často katalyzátorem krizí.

Tebou takto navrhovaný systém vypadá ok, otázka je, zda je to nutné dělat tak složitě. Nemyslím si, že ty rizika o kterých píšeš nejsou řešitelné: celé by to samozřejmě muselo být pod veřejnou kontrolou, trend spotřeby energie by plnil funkci predikce, jako zpětná vazba, na jejímž základě by se dělaly korekce, by byla tekoucí inflace/deflace. Byl by stanoven rozumný cíl, udržet inflaci například v rozmezí +- 2 procenta, ale dlouhodobě aby průměr vývyků byl blízko 0, žádná inflace ani deflace. Tedy - trend spotřeby energie - základ pro predikci, tekoucí inflace/deflace - základ pro korekci. Při eliminaci destrukčního deformačního vlivu úroku a složeného úroku by parametr inflace/deflace byl velmi vypovídající a použitelná.
Zbývá ještě jeden moment, demurrage, které by takto postavená měna obsahovala, jak je popsáno v knize Margrit Kennedy. Řekněme do tří až pěti procent ročně. To by působilo proti hromadění oběživa jako akumulace bohatství, a tím vyřazování části oběživa z účasti na ekonomickém životě. Ale - prostředky, uložené v bankách k tomu určených, by mohly nepodléhat demurrage, protože banka je může poskytnout dále, takže efekt steriliace oběživa by nenastal. Musely by to být samozřejmě termínované vklady, aby banka mohla rozumně plánovat.
Dalším efekt demurrage by spočíval v tom, že by umožňoval pružně měnit množství oběživa bez nějakých explicitních zásahů, jednoduše neemitování nové várky by se rovnalo zmenšení objemu oběživa, emitování na úrovni demurrage by se rovnalo zachování objemu, emitování nad úroveň demurage = nárust atd.

Re: Re: Re: Re: Elektrina sa vyrába, nedá sa skladovať a transportné straty môžu byť aj tretinové.

Oracle 911 | 11.06.2014

Keď úplne zabránite ľuďom hromadiť obeživo resp. určitý typ obeživa, tak začnú hromadiť 2 veci:
-fyzické bohatstvo teda nábytok, klenoty, umelecké diela atď čo povedie k navýšeniu konzumu, čo v konečnom dôsledku zničí planétu;
-začnú hromadiť výrobné kapacity, zdroje atď čo tiež neskončí dobre.

Takže zabránenie hromadiť ľuďom obeživo ktoré drží hodnotu je nesprávna cesta, nehovorím že netreba zaviesť horný limit a ani to že kaziace/komoditné meny sú nesprávnou vecou, len to, že nesmieme zabrániť aby ľudia vytvárali bezpečnostné rezervy na dlhšiu dobu.

Čo sa týka elastického obeživa resp. elastického množstva obeživa, to vďaka (centrálnym) bankám a Keynesianizmu máme. Nejako sa to nám neosvedčilo. :)

Z historického hľadiska môžeme povedať 3 veci:
1) Ten kto má prístup ako 1. k nove emitovanému je vo výhode a tomu zabránili len kvality Stalina. Vo vašom systéme to ale nesmieme očakávať, že sa objaví Človek s rovnakými kvalitami.

2) S tým že neustále upravuje množstvo obeživa rozkolíše sa ekonomika. Pričom keď korekcia objemu obeživa je rovnaká alebo približne rovnaká ako rýchlosť obehu či je jeho celočíselným násobkom tak sa nastane rezonancia čo v konečnom dôsledku zničí ekonomiku a je to jedno či je to za 2-5-10 rokov, konečný výsledok je katastrofa.

3) Keď sa pozrie na USA, len v rokoch 1929-33 bol problém viazanosť obeživa a uchovávateľa hodnoty. Prečo? Pretože FED sa stal bankou bánk, a tie od neho požičiavali na špekulácie, a keď poklesli ceny, tak nuž dopadlo to ako dopadlo. nehovoriac o tom, že predchádzajúce 2 poklesy cien nepoškodili ekonomiku (iste banky skrachovali, ale ekonomika bola pevná), pretože tie poklesy boli vždy dôsledkom etablovania nových technológií. (V skratke keď sa zavádzali nové technológie, došlo k nárastu cien lebo zaviesť technológie je dosť drahé ale akonáhle sa nové technológie sa rozšírili, tak jednak došlo k poklese produktov a následne aj k likvidácií prebytočných kapacít.)

Re: Re: Re: Re: Re: Elektrina sa vyrába, nedá sa skladovať a transportné straty môžu byť aj tretinové.

Hox | 11.06.2014

to co píšeš neodpovídá historické zkušenosti, oběživo s demurrage fungovalo ve středověku nejedno století. Co se týká pružné emise, nikde není psáno, že se to musí nějak výrazně měnit, může to klidně zůstat i desetiletí téměř beze změny. Ale jakmile se objeví inflace / deflace, může to být signál že množství oběživa neodpovídá potřebám a je ho třeba upravit. Obecně pokud počítat s bezkrizovým rozvojem, pokud při konstatní (optimální) money velocity připadá na jednoho obyvatele optimální množství peněz, oběživa, pak při prosté změně počtu obyvatel, aby byly optimální parametry uachovány, je třeba množství oběživa upravit.

Výhoda z včasného přístupu k novým penězům, které mají dnes banky atd., v popsaném systému nebude. Nová emise totiž jde výhradně na produktivní účely, převážně infrastrukturní projekty, v každém případě na společensky potřebné investice, nikoliv spotřebu. V japonsku s tím mají zkušenost cca 20-30 let a fungovalo to, žádné podobné tlaky to nezpůsobovalo. Pokud totiž jde nová emise na infrastrukturní projekty, tj primárně stavebním firmám atd., tvoří se nové hodnoty, takže ty peníze pak nejsou v ekonomice "navíc".

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Elektrina sa vyrába, nedá sa skladovať a transportné straty môžu byť aj tretinové.

Oracle 911 | 12.06.2014

Keby v súčasnosti to šiel na produktívne účely, tak by to bolo fajn. Lenže sa to nedeje, kto dáva svoje papierky do reálnej ekonomiky resp. do infraštruktúry je Čína, a aj ona narazila na limitujúce faktory na svojom území, preto kupuje všetko za svoje rezervy kým je čo a potom pošle US$ tam kde patrí, naspäť do USA a tá hyperinflácia bude smrteľná pre USA. Chcem tým povedať kým čína investovala do rozvoja, tak v USA hrajú s akciovým trhom (detto EU).
V tom Vaša poznámka je na mieste.
-
Moja poznámka sa týkala emisií na základe kWh a tá môže fluktuovať dosť, nielen medzi sezónami ale aj medziročne (o denných cykloch ani nehovorím).
-
Napadla ma ešte 1 vec, keď cca 80-90% populácie žije v prostredí, ktorá stabilne zabezpečuje základné potreby t.j. obydlie, jedlo a energiu na rôzne účely, tak verejné projekty sa môžu financovať aj zo zbierok tzv crowdfunding a to aj tak, že množstvo obeživa je konštantná.
Takéto prostredie by zabezpečovali rodové statky v rámci rodových osád a tým pádom škrečkovanie by bolo zbytočné pre 80-95% populácie (lebo permakultúrny systém statku by predstavoval hodnotu a zabezpečoval obnovu potrebných vecí) a biogénna energia by bola zas dominantná.
-
Posledný odstavec môjho príspevku je viac menej odpoveďou aj pre Popolvár.

Re: Re: Re: Re: Re: Elektrina sa vyrába, nedá sa skladovať a transportné straty môžu byť aj tretinové.

popolvár | 11.06.2014

len k jednému bodu:
"Keď úplne zabránite ľuďom hromadiť obeživo resp. určitý typ obeživa, tak začnú hromadiť 2 veci:
-fyzické bohatstvo teda nábytok, klenoty, umelecké diela atď čo povedie k navýšeniu konzumu, čo v konečnom dôsledku zničí planétu;
-začnú hromadiť výrobné kapacity, zdroje atď čo tiež neskončí dobre."
A to je dobré, lebo to budú robit len docasne, lebo na rozdiel od pohodlne skladovatelných papierikov, vsetko to, co si vymenoval je velmi nepohodlné a zatazujúce... Az im to docvakne, tak s tým prestanú, lebo zistia, ze to vlastne primárne nepotrebujú. Ustane kumulovanie (skreckovanie) bohatstva do uz jedinca zatazujúcej a skutocný zivot obmedzujúcej úrovne v akejkolvek podobe - papieriky, zlato, diamanty, nehnutelnosti, fabriky...
Väcsina z nás stále uvazuje v depriváciou vyvolaných pokrivených náhladoch a poziadavkách na zivot... Stále len sa snazíme nieco modifikovat v rámci existujúceho systému, koncepcie - cize v podstate to danému systému ako urcujúcemu prispôsobujeme. Je potrebné aj pri zmene ponímania a úcelu aj penazí vychádzat z iného ako aktuálne platného systému, koncepcie, ktorý trvale skutocný rozvoj nepodpodporuje, ale naopak...
Ak budeme vychádzat z koncepcie podporujúcej trvalo skutocný rozvoj, tak zistíme, ze otázky o forme a spôsobe uchovania hodnoty sú irelevantné, lebo potreba trvalého zabezpecenia uchovania hodnoty v podobe penazí v akejkolvek forme primárne nebude dôlezitá...

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Elektrina sa vyrába, nedá sa skladovať a transportné straty môžu byť aj tretinové.

Pavel | 16.12.2014

Dokonalé! Peníze vlastně nepotřebujeme (dlouhodobě, pokud se budeme vyvíjet k lidství). Vtip je v tom, že jsme se zotročily penězi (čehož lze snadno zneužít), které umožňují demonstrovat naši prestiž a převahu nad ostatními (jeden z kořenů zla je soutěživost). Znám příběhy lidí, kteří realizovali svůj potenciál bez peněz. Prostě svým nadšením a úsilím strhli ostatní a ty jim ty prostředky, když to viděli s radostí dali (pro člověka je dávání daru radost a obohacuje ho, démon tohle nezná). Pokud nebudeme soutěžit a dokážeme se domluvit, pak se nějaký prostředek směny vždycky se najde :) Nepotřebujeme řešit primárně systém, nýbrž potřebujeme nejdříve být lidmi. S lidmi bude fungovat jakýkoliv systém s démony žádný.

Přidat nový příspěvek