Apollo mýtů zbavené

Apollo mýtů zbavené

29.10.2017

 

Po vraždě Stalina nastavil GP kurz na likvidaci socialistického projektu v důsledku toho, že Stalin vyřkl nad marxismem smrtelný rozsudek ve své práci „Ekonomické problémy socialismu v SSSR“, a pokračování projektu marxismu po této události hrozilo tím, že intelektuální kapacita socialistické společnosti bude stačit na to, aby odhalila imitačně-provokační podstatu marxismu, a začalo by budování skutečného komunismu, nikoliv pseudokomunismu založeného na marxismu.

GP potřeboval několik desetiletí, aby ze sovětské společnosti vyprchal duch stalinismu a aby byla možná demontáž socialistického bloku. Rozpad SSSR začal v roce 1953, nikoliv v 80. letech, a dlouhá desetiletí po vraždě Stalina byla prováděna politika záměrné diskreditace a likvidace všeho životaschopného, co vzniklo ve stalinské epoše, a posilování toho defektního, co tam také vzniklo. Ale i přes tuto plánovitou snahu likvidace socialismu, prováděnou Chruščovem a jeho týmem, k 60-70. letům 20. století začalo být jasné, že základy položené ve stalinské epoše jsou příliš silné a životaschopné a že hrozí, že Západ a kapitalismus v hospodářské a kulturní soutěži se socialistickým blokem prohrává a pokud se nic neudělá, prohraje. Zvlášť markantní to bylo v oblasti kosmických technologií a úspěchů, kdy USA klopýtaly daleko vzadu a propast mezi schopnostmi a technologiemi SSSR a Západu (USA) se zvyšovala.

Pro pochopení dalšího scénáře je nutné chápat jednu klíčovou věc – SSSR se pod vraždě Stalina dostal opět pod kontrolu GP, který ovládal přes svou periferii nyní jak SSSR, tak Západ. Pravá a levá ruka, stejné řídící centrum. Samozřejmě v mezích a omezeních, kterými disponuje konceptuální moc a zednářská periferie, není třeba si myslet, že někdo dostával konkrétní příkazy strukturním způsobem.

Po „šoku ze Sputniku“ a dalších úspěších kosmického programu SSSR tedy GP vymyslel operaci Apollo, operaci, která měla vrátit USA ztracenou prestiž a zajistit vítězství Západu ve studené válce, a tím i zajistit demontáž socialistického bloku a zabránit nebezpečí, aby intelektuálně silná společnost SSSR nabyla vlastní konceptuální moci a dostala se z pod kontroly GP (což se nakonec stejně stalo, vznikem autorského kolektivu „vnitřní prediktor“ a publikací Mrtvé vody v roce 1992, respektive tímto tento proces započal).

Něco na způsob „operace Apollo“ potřeboval Západ a biblický projekt (v režii GP) jako sůl, protože moc USA jako výkladní skříně kapitalismu je založena na image a prestiži (mýtus „amerického snu“, mašina Hollywoodu a další aspekty), byl to stroj, stojící na prestiži a image – odeberme prestiž a celá budova se složí jako domeček z karet. A právě prestiž bylo to, co USA díky ruským kosmickým úspěchům rychle ztrácely. Bylo tedy třeba akutně něco dělat a to „něco“ vešlo do historie jako projekt Apollo. Byl to skutečně ohromně náročný a promyšlený projekt, a úspěšný (hodnoceno podle stupně dosažení cílů), jediné co to nebylo, je projekt kosmického programu a letů na Měsíc. Byl to projekt mediální simulace kosmického programu a letů na Měsíc.

 

Jak byla operace realizována?

 

Navzdory rozšířenému přesvědčení, že „by to přece nešlo zfalšovat“, byla realizace velmi proveditelná. Veškerá mazanost spočívala v tom, že téměř nikdo ani v samotném programu, v NASA, nevěděl, že se jedná o imitační projekt. Věděly to vybrané struktury v armádě a tajných službách, které operaci podporovaly, vědělo to pár lidí ve vedení projektu a věděli to samotní „astronauti“, kteří byli postaveni před hotovou věc a neměli na výběr. Těch pár co mělo svědomí a odmítlo, bylo fyzicky zlikvidováno (požár v kapsli během zkoušek, uhořeli 3 astronauti). Řídící středisko v Houstonu a tisíce a tisíce dalších lidí neměli o ničem podezření a skutečně celou dobu svědomitě řídili průběh misí, jen nevěděli o tom, že se nebaví s posádkou na oběžné dráze, ale s vojenským satelitem, který funguje jako retranslátor na vojenskou základnu, kde astronauti sedí v teple a v suchu.

 

Proč Američané nemohli na Měsíc úspěšně poslat člověka?

 

Důvodů je spousta, napřed však vyjasněme několik věcí. Američané měli motor a raketu, schopnou dosáhnout oběžné dráhy a Měsíce (Saturn I/IB, Delta), a měli technické možnosti posílat na Měsíc sondy a umisťovat tam aparáty. Na to kapacity raket Delta nebo Saturn IB bohatě stačily a to není předmětem sporu. V inkriminované době vzlétalo několik raket s vojenským nákladem měsíčně a cíle těchto misí jsou dodnes utajené, takže prostor „tam nahoře“ cokoliv zařídit a naaranžovat byl. Poslat na Měsíc člověka je však kompletně jiná úroveň techniky a nutných schopností a to Američané neměli ani vzdáleně, a nikdo ani vzdáleně nemá tyto možnosti a technologie ani dnes.

V prvé řadě Američané neměli motor s potřebným tahem. Pro misi na Měsíc s lidskou posádkou je nutné dostat na vysokou oběžnou dráhu náklad přes 100 tun, dodnes nebyla sestrojena raketa těchto možností, pokud nebereme v úvahu sovětskou N1, která by to zvládla, kdyby nebyla administrativně zaříznuta před svým dokončením.

Motor F1, který údajně poháněl raketu Saturn 5, je výjimečný snad v každém ohledu. Do té míry vybočující z pravidel a tehdy i dnes dosahovaných parametrů, že do té doby ani od té doby nic obdobného nevzniklo. Ve světle faktu, že téměř vše z „měsíčních misí“ NASA ztratila nebo bylo ukradeno, že „měsíční kamení“ byly USA schopné Sovětskému svazu poskytnout až poté, co Sovětský svaz daroval svůj měsíční prach USA, a ve světle faktu, že „plod konstruktorského génia“ v podobě motoru F1 nezanechal, stejně jako vlastně celý program Apollo, v technickém pokroku jakoukoliv stopu, můžeme mluvit o tom, že to byla opět jen imitace funkčního motoru a imitace funkční rakety.

Funkční technická řešení a objevy totiž mají tendenci zanechat v technice nesmazatelnou stopu. Například motor současného tanku T-90 je několikátá vylepšená generace motoru tanku T-34, který byl ve své době převratný, s několikanásobně menší spotřebou a vyšším výkonem. Současné špičkové rakety Sojuz jsou několikátou generací vylepšení původní rakety Sojuz ze 60. let, která byla taktéž převratná ve své době. Všude, kde vznikne nějaké převratné technické řešení, pozorujeme bez výjimky další evoluci daného řešení, vylepšování parametrů a tak dále. V případě všech bez výjimky technologií a řešení, které údajně byly použity v programu Apollo, však nic podobného nepozorujeme – zmizely stejně rychle, jako se objevily. Máme tedy věřit, že geniální úspěch amerických vědců a inženýrů, ve své době špičkové a převratné řešení, po sobě nezanechalo žádné stopy, a kromě toho NASA ztratila veškerou dokumentaci a know-how, takže dnes už na tento úspěch není možné navázat, a ani nikdy v minulosti na něj nebylo navázáno, ani nebyl učiněn žádný pokus na něj navázat?

To je zhruba totéž, jako kdyby například Škoda auto prohlásila, že vyvinula revoluční motor s výkonem 100kw a spotřebou 1 litr na sto kilometrů, který byl úspěšně nasazen v jednom případě a pracoval bezchybně, a následně se vrátila k vývoji motorů s spotřebou 5-7 litrů, a veškerou dokumentaci k převratnému motoru ztratila a zapomněla v čem ta převratnost spočívala, takže to nejde zopakovat.

Podobným způsobem „vyčnívá“ oproti veškerým tehdejším i dnešním raketovým motorům svými parametry „motor-zázrak“ F1, který údajně umožnil cesty na Měsíc, a následně všichni zapomněli jak se vyrábí a technická dokumentace „se ztratila“.

Podobně se „ztratily“ nebo „byly ukradeny“ veškeré hmotné artefakty, týkající se letů Apollo s lidskou posádkou. NASA se povedlo úspěšně ztratit jak „měsíční kamení“, tak veškeré originály filmů a fotek, tak veškerou dokumentaci k raketám Saturn a motorům F1. Jak pohodlné.

 

Někdo namítne, že přece start rakety Saturn 5 pozorovaly přímo i přes TV obrazovky miliony lidí. Zde se opět dostáváme k tomu, že vše týkající se raket Saturn a motorů F1 je nějaké nestadardní, výjimečné. Například, rakety Saturn zcela unikátním způsobem odhazují 1. stupeň, celá raketa spíše vybuchne, než že by odhodila vyhořelý stupeň, a stejně tak během letu s prvním stupněm je pozorováno prohořívání obalu prvního stupně, což je opět unikátní jev v celé historii raketové techniky. Všechny tyto podivnosti získají vysvětlení, pokud uděláme předpoklad, že startující „Saturn 5“ byla konzerva, vnější obálka kolem menší funkční rakety Delta nebo Saturn IB, že tedy startovala funkční raketa s kovovým „prezervativem“ navíc. Výpočty dokládající, že s pozorovanou rychlostí a zrychlením nemohl „Saturn 5“ nikdy dosáhnout oběžné dráhy, jsou jen třešničkou na dortu. Další varianta je, že motory F1 sice fungovaly, ale měly mnohem menší výkon než deklarovaný, a stačily zhruba na to, aby se Saturn 5 odlepil od země (šlo to velmi ztuha), odletěl ze zorného pole pozorovatelů a po pár desítkách vteřin nebo po pár minutách spadl někde do Atlantiku. Astronauti na palubě nebyli, mezi jejich nastoupením do kabiny Apollo a startem uběhlo vždy cca 1,5 hodiny a nástupní můstek skýtal dostatek prostoru, aby se mohli nepozorovaně vrátit, v tomto nebyl technický problém.

 

Málokdo ví, že poslední zkoušky rakety Saturn 5 v dubnu 1968 NASA vyhodnotila jako selhání, selhalo mnoho klíčových systému a hlavně vibrace překročily povolené meze. Pak následuje půl roku pauza rovnou ostrý let rovnou s lidmi – drtivý úspěch, a pak následuje mnoho dalších stoprocentně úspěšných misí bez jediné katastrofy, pokud nepočítáme „daň žánru“, thriller kolem Apollo 13. Dává smysl? Jen pokud si uvědomíme, že v dubnu 1968 poté, co poslední zkouška skončila selháním, bylo rozhodnuto přejít k programu imitace letů. Žádný kosmický projekt neprobíhal tak úspěšně a tak bezchybně jako Apollo, každý pokrok vpřed byl vždy doprovázen katastrofami a selháními, jen Apollo je výjimka. Ale to by nás už nemělo překvapovat.

Matematika je ve skutečnosti ještě nemilosrdnější. Každá mise Apollo s lidskou posádkou sestávala z mnoha kroků a komplexních operací, jako například odhazování stupňů rakety, opětovné zážehy motorů, spojování modulů, přistávání na Měsíci, opětovný vzlet atd., přičemž během zkoušek zdaleka ne vše fungovalo ideálně a selhání byly na denním pořádku (připomeňme, že poslední zkouška rakety Saturn před lety s posádkou skončila oficiálně selháním, a to se jednalo jen o primitivní vzlet rakety na oběžnou dráhu). Pokud každá z těchto operací bude mít spolehlivost 99%, potom při počtu 15 operací během mise je celková naděje na úspěch 86%. Pokud by spolehlivost každé operace dělala 98%, naděje na celkový úspěch je už jen 74%. Při spolehlivosti dílčí operace 95% je to už jen 46% a při spolehlivosti dílčí operace 90% je to už jen 20%. Do takové mise by nastoupil jen sebevrah. Přesto všechny mise Apollo, s výjimkou Apollo 13, byly stoprocentně úspěšné a technicky bezchybné, ačkoliv poslední test před lety s lidskou posádkou byl oficiálně vyhodnocen jako selhání.

To jsou technické a pravděpodobnostní aspekty, pak existují argumenty řekněme přízemní – mise trvaly mnoho dní, záchod k dispozici nebyl, ke konci by se jejich skafandry už podobaly pytlům s výkaly, smrad uvnitř kapsle musel být ke konci nesnesitelný. Přesto na fotkách po přistání vidíme hladké, vysmáté, dokonale oholené odpočaté tváře. Na tiskové konferenci je však z nějakých důvodů dobrá nálada přešla a tiskovka připomíná spíš mučení a výslech, než nějaký triumf. Astronauti se snaží říkat co nejméně detailů, přesto se zamotávají a zakoktávají, leze to z nich jako z chlupaté deky. Všichni z nich působí, že jediné co chtějí je mít to co nejrychleji za sebou a někam zmizet. Jejich další osudy jsou také nezáviděníhodné – zpravidla odchod z kosmického programu, psychické problémy, uzavření před společností, nějaká ta předčasná umrtí. Armstrong odmítl přísahat na Bibli, že byl na Měsíci, a udeřil tazatele pěstí do obličeje.

 

O čem to vše vypovídá? Vše sedí na verzi, že se jednalo o mediální projekt, nikoliv kosmický, a tato verze také zapadá do scénářů globální politiky 2. poloviny 20. století. Projekt Apollo byla operace globální politiky řízená z nadstátní úrovně, probíhala za spolupráce USA a kolaborujícího vedení SSSR, těch samých kádrů, kteří o 15-20 let později prodali svou vlast za větší výběr klobásy a džínsů.

 

Mnoho aspektů této operace zde již bylo dříve probráno, viz například materiály

Západ a SSSR - jak ve skutečnosti probíhala "studená válka" (3)

O co reálně šlo v operaci Apollo

Program Apollo a zastánci v nesnázích

Rusko opět oficiálně informačně otevírá kauzu Apollo, další střípky do mozaiky

Američané na Měsíci nebyli. Sovětský svaz věděl pravdu, ale mlčel

 

V kostce, operace Apollo nelze pochopit bez chápání globální politiky a globálních scénářů 20. století. Po vraždě Stalina vedení SSSR kapitulovalo před GP a Západem (detailní analýza viz kniha Ford a Stalin zde na stránkách), a od 70. let fungoval SSSR jako "dárce orgánů" kosmických technologií pro USA, a začal také zdrojově podporovat Západ, dodávat ropu a plyn, aby to Západ přežil, než socialistický blok řízeně zkolabuje (v 70. letech byl Západ v těžké systémové krizi, chytil druhý dech jen díky akcím SSSR). Důvod, proč socialistický blok zkolaboval v 90. letech a nikoliv třeba v 70. letech, je setrvačnost sociálních supersystémů, kdy řízení může dělat jen takové změny, které řízený objekt akceptuje (v negativní variantě se jedná o mem "pomalé vaření žáby"). Řízení sociálního supersystému se dá přirovnat k řízení rozjetého vlaku nebo řítícího se stáda buvolů - lze jen mírně korigovat směr, při pokusu o ostrou zatáčku přichází katastrofa. Prudké změny (revoluce, převraty) jsou také součástí řízení, ale až poté, co je na ně společnost patřičně zpracována a co je sama žádá a uskuteční. Cesta, jak společnost může přestat být ovládaným objektem, davem bez vlastní vůle a konceptuální moci (tj. rozhodování o svém osudu), je jen jedna jediná - zvyšovat vlastní míru chápání a pracovat na své mravnosti, neboť průměrná míra chápání dané společnosti a její průměrná mravnost jsou objektivní parametry, které musí každé řízení respektovat a které určují budoucnost dané společnosti.

 

Co se týká imitačního projektu Apollo, bude použit nadstátním řízením na odpis a diskreditaci USA a Západu a kapitalismu celkově, až příjde čas. "Žába" už se začíná pomalu zahřívat (GP připravuje informační pole, nadstátní řízení si zde opět nemůže dovolit žádný prudký manévr):

 

Diskusní téma: Apollo mýtů zbavené

lety na Mesiac

daniel | 14.12.2017

zaujímavá téma,pridám vlatný postreh. V 50 rokoch boli lety v poriadku,no oni ešte nechápali, že výška letu družíc 400-700 km ešte nie je kozmos ale len akási stratosféra.Všetky družice lietajú v tejto výške. plochozmemci tvrdia že vo výške 1000 km je teplota vyše 1000oC, čo je hranica ktorá je raketou neprekonatelná.Myslím že aj rusi aj američania na to prišli že žiadny kozmos nejestvuje, a spomínaná hranica je neprekonatelná,ked chceli letieť vyšie ako na obežnú dráhu. No nemohli uznať že Zem je planéta. Rusi to dokázali vlastne nevystrelením obrovskej rakety ktorá mala letieť na mesiac a američania to sobchodovali ako svoju predstíž filmovým podvodom. Preto sa už žiadne pokusy neopakovali,lebo vesmír v podobe našich predstáv nejestvuje. Všimniete si hviezdy v rovnakom postavení po tisíce rokov , keby sme rotovali 1600 km za hodinu a rútili sa 360 000km rýchlostou okolo slnka tak by sme nevideli hviezdy v rakmer rovnakom postavení po tisíce rokov. Plochozemci majú v mnohom pravdu,i ked si myslím že nie vo všetkom,lebo žijeme v ilúzii,zrkadla či holograme ktorý je nedefinovatelný rozumom.

Re: lety na Mesiac

daniel | 15.12.2017

ešte nech mi nikto vysvetli ako funguje raketový motor vo vakuu. Na obežnej dráhe je to možné,lebo tam existujú molekuly vzduchu, plynov či iných častíc o ktoré sa raketový motor môže oprieť. No ako by to fungovalo mimo obežnej dráhy kde môže byť iba vakum či teplota blízko absolutnej nule. Myslíte, že existuje iný motor ako raketový, ktorý vo vesmíre môže horieť,vdaka obohatenému palivu kyslíkom,no aká reakcia môže nastať,ked sa nemá o čo oprieť ? Ako vysvetlili američani a rusi tento paradox ? Vie to niekto ? Lebo zákon akcie a reakcie by mal byť neuprosný.

Re: Re: lety na Mesiac

Standa | 28.03.2018

Lépe je použít zákon zachonání hybnosti. Ten říká, že součet všech m*v v uzavřeném systému se zachovává. (m je hmotnost, v rychlost každé samostatné částice)

Laicky silně zjednodušeně:
Na jednu stranu letí spálené palivo, na druhou raketa. Raketa se při tom opírá stěnami trysky o molekuly plynů, které z motoru vypouští.

súhlas

trakovicky | 12.12.2017

članok na jedno nadýchnutie,super

Nelze letět do vesmíru!

Ferenc | 02.11.2017

Článek je pěkný a pravdivý. Ale jednu věc je třeba zmínit-nelze letět do vesmíru. To znamená,že ani usazovat nějaké sondy na povrch Měsíce nelze. Civilizace je ve fázi,kdy nejsme ani schopni určit,zda je Měsíc planeta s pevným povrchem,či jen obrázek na nebi nebo disk.Prostě to nevíme.Všechny záběry s oběžné dráhy jsou podvod,vytvořený digitální animací. Rusové tu hru také hrají. A bajky o zkoumání vesmíru např. Hubblovo teleskopem už vůbec nelze brát vážně!!!

Re: Nelze letět do vesmíru!

Petr | 03.11.2017

Měsíc vůbec neexistuje, je to jen iluze :-)

Re: Nelze letět do vesmíru!

M.C. | 03.11.2017

Nedávno jsem četl, že uvnitř zeměkoule je ještě jedna, větší.
Nějaký Josef Švejk to říkal, že to slyšel v kavárně.

Re: Re: Nelze letět do vesmíru!

llkj | 03.11.2017

Co teda znamená mise apollo 20, slyšeli jste o tom?, že je utajená a tak.

Re: Re: Re: Nelze letět do vesmíru!

M.C. | 04.11.2017

Něco jsem o tom četl, ale už je to delší dobu a moc si z toho už nepamatuju.

https://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/2145-zahada-mise-apollo-20-aneb-doslo-v-roce-1976-k-tajne-expedici-na-mesic-za-ucelem-pruzkumu-neznameho-kosmickeho-plavidla-1/

Re: Nelze letět do vesmíru!

Pavel | 09.11.2017

Milý Ferenc - hlupáci jsou všude, s tím se nic dělat nedá.

Mimochodem dělají se satelity Microcube a i obyčejný tým lidí di může udělat takový satelit a nechat si ho poslat na oběžnou dráhu. Pokud to někdo popírá, tak je na tom stejně jako když ve středověku někdo tvrdil, že země je placatá a šiřitele nepohodlných názorů upaloval.

Jediná léčba vaší nedostatečnosti je vzdělání. Pokud jste toho ještě schopen.

Re: Re: Nelze letět do vesmíru!

tvoje vzdelanie | 15.12.2017

je o ničom, družice lietajúna obežnej dráhe vo výške 400-700km to to nie je vesmír. Priemer Zeme je vraj 12.000kma výška 400km je len druh statosféry, takže nedá sa letieť vyššie,je to nemožné.vedia to američani a rusi, a možno to budeš vediet raz aj ty,ked odhodíš svoje predsudky a pýchu že si znalý.

Re: Re: Re: Nelze letět do vesmíru!

Standa | 28.03.2018

Družice GPS a GLONASS létají přibližně 20 000 km vysoko. Jejich signál si každý může přeměřit z různých míst Země a trigonometricky ověřit jejich vzdálenost. Z posunu frekvence jejich signálu si lze ověřit i jejich rychlost. To, že by létaly jen ve výšce stovek kilometrů, je snadno změřitelný nesmysl.

MIMO TÉMU

malý Človek | 01.11.2017

Zdravím všetkých návštevníkov tohto webu. Prosím vás, koľko ľudí z vášho okolia ešte navštevuje tieto stránky a celkovo sa zaujíma o KSB? Pýtam sa to vážne. Z môjho bohužiaľ nikto...

Re: MIMO TÉMU

Lukáš | 01.11.2017

V mojem okolí je 5 lidí, kteří jsou schopni číst články na tomto webu a chápat je, ale studovat knihy KSB jsou líní. Jinak jsem se v v životě fyzicky setkal s jediným, který knihy kupuje a studuje. Čili, jak tušíte, Pjakina sice už zná kde kdo, ale ponořit se do vědění obsaženém v KSB je záležitost úzké skupiny lidí. Kolik jich skutečně je, si můžeme vyvodit podle online připojených lidí.

Prohořívání prvního stupně

Standa | 31.10.2017

Co se přesně myslí tím prohoříváním prvního stupně?
Něco podobného, jako je vidět na Sojuzu?
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/30337466261_fe90aa9aed_o.jpg
https://cdn1.img.sputniknews.com/images/104648/71/1046487157.jpg

Re: Prohořívání prvního stupně

Hox | 31.10.2017

Hoří celý spodní stupeň, tam, kde by se nic podobného nemělo vyskytovat. Prohořívá zevnitř.

Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Standa | 31.10.2017

I ty Sojuzy na fotkách mají při startu oheň po bocích jedenapůltého stupně vysoko nad ústím trysek. Také prohořívají zevnitř?

Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Hox | 31.10.2017

Mezi Sojuzem a tím, co se děje u Saturnu 5, je kvalitativní rozdíl.

Re: Prohořívání prvního stupně

kvalita | 31.10.2017

V obou případech jsou po bocích prvního stupně plameny.
(Jsou plameny)/(nejsou plameny) je kvalitativní kritérium.
Neměl jste spíše na mysli kvantitu? Pak by ji ale bylo dobré v nějakých jednotkách vyčíslit.

Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Hox | 31.10.2017

Já tam kvalitativní rozdíl vidím, pokud vy ne, pro mě za mě, klidně si myslete co chcete, cílem není někoho přesvědčovat.

Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Hox | 01.11.2017

Řeč pochopitelně není o startu, ale o pozdější fázi.

Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Standa | 01.11.2017

Problém je v tom, že ze startů Sojuzu se mi nedaří najít boční záběry z těch pozdějších fází letu. Jen záběry zezadu a pak animace doplněná žánrovými obrázky z kabiny. Proč nedávají kameru několik kilometrů po směru letu? Že by něco tajili?

Nejlepší, co jsem našel, je asi tohle:
https://youtu.be/I8ykwb0X0m0?t=127

Re: Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Hox | 01.11.2017

Na těch záběrech Sojuzu je vidět, že nic podezřelého se tam neděje, všechno v normě. Když si najdete obdobné záběry Saturn, dějí se tam věci, proto jsem zmínil kvalitativní rozdíl.
Také si můžete porovnat záběry odhazování 1. stupně u Saturnu a Sojuzu, opět se dějí věci. Pozorovatelé na Zemi si tehdy mysleli, že Saturn explodoval.

Re: Re: Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Standa | 01.11.2017

Pokud je to v normě, tak je normou, že celý spodek rakety není vidět přes plameny. To asi splňují obě rakety.

U Sojuzu je vždy vidět jen odhazování bočních bloků. Máte někde i záběry odhazování prvního stupně a především zážeh motorů druhého? Já je nenašel.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Hox | 01.11.2017

U Saturnu jsou k dispozici záběry z boku, kde je dobře viditelné že tam hoří něco, co by nemělo.

Re: Prohořívání prvního stupně

Standa | 01.11.2017

Jsou u Souzu dostupné záběry ze stejné minuty letu a nějakého podobného úhlu?
Pokud ano, můžeme to porovnat. Pokud ne, je hypotéza o unikátnosti jevu skutečně jen hypotézou, vytvořenou bez porovnání dat.

Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Hox | 01.11.2017

Klidně porovnávejte, jestli tomu chcete věnovat čas. Pro začátek by nebylo špatné si najít ty záběry Saturnu, o kterých je řeč, podle všeho jste je vůbec neviděl, nebo snad ano? Často diskutujete o něčem, co jste neviděl?

Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Standa | 01.11.2017

Ano, velmi často diskutuji o tom, co jsem neviděl. Pokud diskutuji o hudbě nebo mluveném slovu, tak diskutuji o tom, co jsem slyšel. Pokud o chuti jídla tak o tom co jsem chutnal. Pokud o vůních, tak o tom, co jsem čichal. Diskutuji třeba i o elektřině a rádiových vlnách, které jsem také přímo neviděl.

Záběry Saturnu jste argumentoval Vy a autor článku. Proto by asi bylo dobré, kdyby je dodal ten, kdo jimi argumentuje. Já jich viděl celkem dost, ale třeba to nebyly přesně ty, které jeden z vás myslel. Sám také ke svým argumentům na vyžíádání dodávám odkazy.

Re: Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Hox | 01.11.2017

Jenže mým záměrem není někoho přesvědčovat. Kdo chce, ten si ty záběry najde (není jich zas tolik, jsou to ty samé co se víceméně všude opakují) a podívá se na vlastní oči, a ideálně si udělá názor, zda je tam něco nestandardního nebo nikoliv, až poté co to viděl a prozkoumal. Taková diskuse jako v tomto vlákně je z mého pohledu o ničem, připomíná mi debatu o tom, kolik andělů se vejde na špičku jehly.

Re: Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Hox | 02.11.2017

Ještě k naší starší diskusi zde: http://leva-net.webnode.cz/news/apollo-11-chyba-v-uvaze/

Vy jste tam psal úvahu o tom, že je to stín ze splodin, ne z rakety. Přemýšlel jsem o tom a myslím že to neprojde, na záběrech je sloupec splodiny přibližně stejně velký jako raketa, není 3-4x delší, což by bylo třeba pro vysvětlení rozdílu v rychlosti.

Re: Re: Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Standa | 02.11.2017

Podle mne je ten plamen několikrát delší.
Pokud vezmu tuhle sekundu videa:
https://youtu.be/XSLRMdYSA9M?t=133

... tak lze rozeznat na stínu relativně tenkou raketu, za ní kouli plynů těsně za motory, a za tím stín dlouhých plamenů (které jsou sice už téměř neeviditelné, ale horké plyny by stejně měly jako konkávní čočka odklonit světlo a tím vytvořit stín).

Zkusím dohledat obrázek, který jsem si tenkrát udělal - vložil jsem si vedle stínu záběr letící rakety z lepšího úhlu a celkem to sedí. Obrázek ale slíbím tak do týdne - myslím, že to mám na počítači, který teď nemám poruce (možná i dřív, pokud to mám uložené jinde).

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Hox | 03.11.2017

Z tohoto videa nejde nic poznat, to chce nezávislý zdroj na tomto. Problém je, že ten plamen by musel být dlouhý 300-450 metrů, aby se tím vysvětlila rychlost, a to jsem nikde u žádné rakety ani vzdáleně neviděl, je to řádově menší délka.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Standa | 06.11.2017

Podle mne ten stín rozpoznatelný je. Vlepil jsem po porovnání fotku Saturnu z jiného zdroje:
http://www.motocom.cz/apollo/Apollo_stin1.jpg

Jinak: několikanásobně delší plamen, než je samotná raketa, vyrobí i Sojuz (odhadem 150-200 m).
https://youtu.be/po40dT1TsrI?t=156
https://youtu.be/4-vgbq4PD2Q?t=149
Saturn, který byl zhruba 2,2x vyšší, ale řádově těžší, by tedy měl těch 300-450 metrů zvládnout.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Hox | 07.11.2017

Na těch sojuzech není nic průkazného, protože při tom úhlu už není vidět přes plamen raketa a nejde porovnat délku, při dřívějších záběrech je cca stejná jako raketa (maximálně), nikoliv 3-4x delší.

Ad obrázek s tím vlepeným záběrem. Tady to dle mě právě dokazuje, že to nesedí. Rozeberme si to. Na této vteřině letu má Saturn letět už kolem 1km/sec. Výpočty z pohybu stínu vycházející z délky 110m dávaly výsledek rychlosti 200-250 m / s., to jest 4x méně než je třeba pro dosažení orbity.
Kdyby to bylo tak jak píšete, to znamená že bychom viděli stín rakety i stín plynů zároveň, tak by celková délka toho stínu byla zhruba 250 metrů (horní hranice), což stále dává 2x menší rychlost než je třeba.
Z toho vlepeného záběru je právě dobře vidět, že plamen je zhruba stejně dlouhý jako raketa, určitě není 2x nebo 3x delší, což by bylo třeba po to, aby ta rychlost odvozená z inkriminovaného videa seděla s tou, která tam měla být a která je nutná pro dosažení orbity.

Re: Prohořívání prvního stupně

Standa | 07.11.2017

Podle mne délku toho chvostu horkých plynů hrubě podceňujete:

Vizte porovnání délky na jiných záběrech:
http://www.motocom.cz/apollo/saturn_stin1.jpg

Mimochodem: proč nejsou prakticky nikde k vidění záběry Sojuzu během 2. minuty letu zabrané ze strany? Pokud jsem jen špatně hledal, byl bych vděčen za odkazy.

Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Hox | 08.11.2017

Podívejte se ale na ten stín na mraku pořádně. Tam je cca 4-5 delší než raketa, pokud je to skutečně stín plamene. Na tom výše je to cca 2x, maximálně 2,5x, nesedí to.
I z toho vlepeného záběru pro srovnání je vidět, že proporce nesedí. Další věc co se mi tam nezdá, v tuhle dobu už měla být raketa tak 15-25 kilometrů daleko, jestli mě neklame pamět, dalo by se analyzovat, jestli velikost na záběru sedí s velikostí, jak by to mělo být vnímáno v této vzdálenosti. Subjektivně mi to opět nesedí.

Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Standa | 08.11.2017

Myslím, že rychlost i vzdálenost toho Saturnu poněkud přeceňujete. Podle mne ten stín vznikl někdy těsně po 1. minutě letu (60-70 sekunda) - zhruba v době, kdy měl Saturn podle letového plánu dosáhnout rychlosti 1 Machu - neboli 300 m/s. Délku svého stínu podle mne raketa urazí zhruba 0,7-1 sekundy. Stín dlouhý kolem 300-450 metrů by tedy měl odpovídat.
Výška by měla být ještě hodně pod 10 km.

Velikost záběru nezanalyzujeme, pokud nebudeme znát ohniskovou vzdálenost objektivu a velikost aktivní plochy snímacího prvku.

To, že je stín plamenů vidět proti stínu rakety relativně větší než odpovídá záběrům rakety ze strany je podle mne dáno tím samým čím u Sojuzů: - úhlem promítání. Stín rakety je podle mne utopený ve stínu plamemmé koule těsně za raketou, protože po deváté hodině bylo Slunce ještě relativně nízko.

Ve obrázcích, které jsem vložil, je podle mne délka plamenů přibližně 2,5-3 násobek délky rakety.

Váš odhad 108 sekunda letu podle mne nesedí ani s videem, které je u článku. Saturn se tam začne pohybovat v 0:56, stín se objeví v 1:12. To nedává dohromady ani zdaleka 100 sekund.

Jako možný zdroj údaje o rychlosti a výšce bych navrhl tohle video, kde ten stín podle mne vznikl přibližně v době přechodu z barevného na černobílý záběr.
https://www.youtube.com/watch?v=Vg9WolsXbIA

Re: Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Hox | 08.11.2017

Těch 108 vteřin je bez debat, plynulo to ze stopáže videa, které jako jediné poskytovalo první asi 3 minuty jedním záběrem bez střihu. Kdyby 108 vteřin nesedělo, poukázal byste na to už dávno.

Re: Re: Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

Standa | 08.11.2017

Přesnou stopáží jsem se doposud nezabýval a vzal jsem za bernou minci číslo, které jste předložil. Na první pohled mi hned nedošlo, že 108 sekund není minuta a několik sekund. Teprve teď jsem porovnával stopáže videí v dekundách a koukl i znovu i na Vámi udané číslo - pak mne to teprve trklo.

Na tomhle videu: https://youtu.be/TmHABUfjYPI?t=258
je také nepřerušený záběr od startu (4:18) až po vznik stímu (5:21) Tedy 63 sekundy. Původní video z článku je nedostupné (takže už vím, které jiný diskutér myslel) - ale třeba ještě někde vyplave.

Re: Re: Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

standa | 02.11.2017

Teď koukám, že jsem Vám ten obrázek tenkrát poslal.

Re: Re: Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

asdf | 06.11.2017

zajimave, chtel jsem se na to video podivat, a pise mi to "This video is unavailable." Vam taky? Neni to nekde zazalohovane?
Jestli to opravdu schvalne stahli tak to celou kontroverzi kolem apolla dost posiluje...

Re: Video

Syanda | 06.11.2017

Které z mnoha videí, jež jsme tu probírali, má být "to"?

Re: Re: Video

Hox | 07.11.2017

Tuším že jsme ho tu neprobírali.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prohořívání prvního stupně

stanoTN | 13.12.2017

Na rakete SaturnV bol dobre viditelny jav zvany recirkulacia, ked je cast plynov z raketovych motorov nasavana naspat po rakete "proti prudu". Je to dane tlakovymi podmienkami v okolo rakety a deje sa to na vsetkych raketach. Na Saturne to bolo len velmi dobre vidno .....Takovému jevu sa hovorý kavitácia .Doplň si vzdělání. Je to způsobeno špatnou konstrukcí trysky z nízkou účinností .V horších případech dochází k explozím. zo fora kosmo.cz

Ztráta vzorků z Měsíce

AlPra | 31.10.2017

Dobrý den děkuji za perfektní shrnutí. Mohl bych poprosit ó zdroj informace ztráty vzorků z Měsíce ? Pokud někdo má odkaz byl bych moc vděčen. Je to pro jednoho nevěřícího Tomáše.

Re: Ztráta vzorků z Měsíce

Hox | 31.10.2017

stačí použít strejdu gůgla, např. https://www.space.com/13878-nasa-apollo-moon-rocks-misplaced-lost-report.html

Re: Ztráta vzorků z Měsíce

Hox | 31.10.2017

Jinak, pro zasmání, poté co USA začaly v propagandistických cílech rozdávat "měsíční kamení" na všechny strany, bylo to vždy zatavené v takovém plexiskle a pěkném luxusním balení, aby to nešlo bez poškození zkoumat, což bylo politicky nevhodné, ničit dárek od USA. Ale tuším v holandsku kolem roku 1999 to přesto jedna univerzita zkoumala, a zjistilo se, že je to zkamenělé dřevo ze Země.

Re: Re: Ztráta vzorků z Měsíce

Standa | 31.10.2017

V Holandsku něco našli po letech zahrabané v pozůstalosti nějakého politika. Nejspíš toho Holanďana někdo napálil.

Jinak: vzorky ke zkoumání se půjčovaly pracovištím, které o ně zažádaly. Vzorky ze všech Lun i Apoll (půjčené z Ruska, kam se dostaly z USA výměnou za ruské vzorky) se zkoumaly i u nás.

Re: Re: Re: Ztráta vzorků z Měsíce

Nikdo | 31.10.2017

Nestačí uvést, že se zkoumali. Je potřeba uvést kdo, kdy a kde jsou na internetu výsledky toho výzkumu.

Re: Re: Re: Re: Ztráta vzorků z Měsíce

Standa | 31.10.2017

Jejich články vyšly ve vědeckých časopisech v předinternetové době a bude nejspíš třeba zajít do nějaké vědecké knihovny se zaměřením na fyzikální chemii.

Jedna krátká ukázka článku třeba zde:
https://link.springer.com/article/10.1007/BF02514032

Máte tam i odpověď na otázku "kdo".

Re: Re: Re: Re: Re: Ztráta vzorků z Měsíce

Hox | 31.10.2017

Jednak to mohou být sovětské vzorky, které USA dostaly, jednak to mohou být vzorky z automatických sond, jednak to může být "syntetický" materiál vyrobený podle parametrů skutečných vzorků, které USA měly od SSSR.
Spojené státy slíbily SSSR vzorky, ale jaksi je nebyly schopné dodat, asi rok, stále nějaké zdržení a "problémy", teprve až USA dostaly pár gramů skutečného měsíčního prachu od SSSR, se věci "najednou pohly" a to co předtím rok nešlo, najednou šlo. Zvláštní, že? :)

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ztráta vzorků z Měsíce

Standa | 31.10.2017

Kdy dostali američané ty ruské vzorky?
První vzorky totiž dostali čeští vědci přímo od NASA, a to už v červenci 1970. Jenže ruská sonda přivezla první vzorky až na konci září.
Teprve další vzorky se k nám dostaly už jen oklikou přes Rusko, protože normalizace pokročila a přímé kontakty s USA ustaly.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ztráta vzorků z Měsíce

Nikdo | 31.10.2017

Stále zapomínáte na již potvrzený fakt, že nejvyšší vedení SSSR spolupracovalo s USA, pokud by tomu tak nebylo už by všichni věděli, že na měsíci nebyli. Předat si tajně vzorky to je úplně ta nejjednodušší věc z celého komplotu.

Tajné vzorky

Standa | 31.10.2017

Vzorky z letu, který se uskutečnil až čtvrt roku po zkoumání těch vzorků?

Re: Tajné vzorky

Hox | 31.10.2017

Asi jste si něco spletl, viz neuvěřitelné příhody měsíčního kamení na zemi:
https://www.youtube.com/watch?v=55K1SThAQ88

Re: Re: Tajné vzorky

Standa | 31.10.2017

Ano, skutečně neuvěřitelné. Proto tomu také nevěřím.

Re: Re: Re: Tajné vzorky

Nikdo | 01.11.2017

Víra je slepá, lepší je poznání.

Re: Re: Re: Re: Tajné vzorky

Standa | 01.11.2017

Přesně tak.

Re: Re: Re: Re: Re: Tajné vzorky

Nikdo | 01.11.2017

Jsem rád, že se v tomhle shodneme :) Mimochodem rád bych znal Tvoje stanovisko jestli to není tajné:
a) byli na měsíci
b) nebyli na měsíci
c) nevím jistě

Re: Tajné vzorky

Standa | 01.11.2017

C.
Já totiž nevím kromě tautologií nic jistě.

Re: Re: Re: Tajné vzorky

Nikdo | 01.11.2017

Pjakin se opírá o veřejně známá fakta, kde lze to co říká zpochybnit?

Re: Re: Re: Re: Tajné vzorky

Standa | 01.11.2017

Je to jeho vyprávění někde v písemné podobě? Pokud ano, tak bych to zkusil rozebrat. Ve videu se špatně hledá to, co chci znovu projít a obecně se mi lépe čte než poslouchá.

Re: Re: Re: Re: Re: Tajné vzorky

Nikdo | 01.11.2017

Takže něčemu nevěříš a ani nevíš čemu :), tak tomu já neříkám poznání.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tajné vzorky

Standa | 01.11.2017

Pokud chcete příklad, tak například nevěřím tvrzení, že veškeré přesvědčení o přítomnosti Američanů na Měsíci je založeno na jediném slovu. (doufám, že jsem to zopakoval dobře, pokud ne, opravte)

Re: Re: Re: Tajné vzorky

Hox | 01.11.2017

> Ano, skutečně neuvěřitelné. Proto tomu také nevěřím.

Čemu?

Re: Re: Re: Re: Tajné vzorky

Standa | 01.11.2017

1. Ničemu s výjimkou tautologií. Jsem skeptik.
2. Konkrétí příklad jsem už uvedl.

Re: Re: Re: Re: Re: Tajné vzorky

Hox | 01.11.2017

V tom videu výše Pjakin uvádí následující informace:
V lednu 1971 se uzavírá dohoda mezi SSSR a USA o vědecké spolupráci, součástí je dohoda o vzájemné výměně měsíční horniny (SSSR měl tehdy několik málo set gramů prachu, USA měly formálně už desítky kg horniny).
Dále se nic neděje, USA dělají mrtvého brouka, a v červnu 71 SSSR z vlastní iniciativy předává USA několik gramů měsíčního prachu.
Ubíhá rok, kdy USA dělají stále mrtvého brouka, a teprve v dubnu 1972 plní USA svou část dohody a daly nějaké vzorky měsíčního kamení SSSR.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tajné vzorky

Standa | 01.11.2017

Do Československa ale půjčili Američané několik gramů vzorků už v létě 1970 - tedy půl roku před zmíněnou dohodou.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tajné vzorky

Hox | 01.11.2017

Pokud se bavíme o výměně SSSR-USA, tak zapůjčení vzorků do ČSSR není k argumentaci relevantní.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tajné vzorky

Standa | 01.11.2017

Je ovšem relevantní k vyvrácení předpokladu, že Američané mohli své vzorky falšovat až po obdržení těch ruských.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tajné vzorky

Hox | 01.11.2017

Jakým způsobem?

Re: Tajné vzorky

Standa | 01.11.2017

Pokud byly americké vzorky k dispozici třetím stranám před Pjatkinem popsanou výměnou, tak buď byli Američané schopni dokonale falšovat vzorky dávno před popsanou smlouvou a výměnou s Rusy a nebo skutečně ty vzorky dovezli sami.
V obou případech je argumentace tou výměnou v 1971-1972, jako zdrojem znalostí Američanů o měsiční hornině, lichá.

Re: Re: Tajné vzorky

Hox | 01.11.2017

Pokud je skutečně měli, tak nemuseli rok a půl zdržovat, říká logika.

Re: Re: Re: Tajné vzorky

Standa | 02.11.2017

Nebo se tomu také může říkat vzájemné škádlení velmocí či jejich administrativ.
Různé obstrukce na sebe obě strany uvalovaly tenkrát a podobmné věci dělají i dnes.

Re: Re: Tajné vzorky

Hox | 01.11.2017

ps. odkud pochází toto tvzení, dá se někde ověřit?

"První vzorky totiž dostali čeští vědci přímo od NASA, a to už v červenci 1970."

Re: Re: Re: Tajné vzorky

Standa | 01.11.2017

Proběhlo o tom několik článků novinami.

Jeden z novodobých novinových článků:
https://technet.idnes.cz/cesi-v-kosmu-kdyz-nam-americane-posilali-kousky-mesice-p1g-/tec_vesmir.aspx?c=A111108_112234_tec_vesmir_vse

Ověření:
Na programu konference o Měsíci z ledna 1971 je zmínka o jejich referátu skutečně uvedena pod číslem 1129: https://www.lpi.usra.edu/meetings/lsc1971/toc.shtml

Článnek o výsledcích provedené analýzy, publikovaný v březnu 1972, je dostupný zde:
https://www.researchgate.net/publication/234173078_Radioanalytical_determination_of_elemental_compositions_of_lunar_samples

Re: Re: Re: Re: Tajné vzorky

Standa | 02.11.2017

Oprava překlepu: článek samozřejmě vyšel v roce 1971, nikoliv 1972.

Re: Re: Re: Re: Tajné vzorky

Hox | 02.11.2017

díky, podívám se na to.

Re: Re: Re: Re: Re: Ztráta vzorků z Měsíce

Nikdo | 31.10.2017

Děkuji za zdroj, měl bych problém to vyhledat. Potvrdilo mi to již dokázané (že na měsíci nebyli), vysvětlení je mimo vlákno (řešíte fotky) a nepřeji si to dále natahovat, protože to považuji za nekonstruktivní.

Re: Re: Re: Ztráta vzorků z Měsíce

Nikdo | 31.10.2017

Takže se prodávali vzorky a falešné vzorky. A když někdo zjistí, že to není hornina z měsíce, tak se řekne, že je to falešný vzorek. Ne tímto způsobem se pravdy nejde dobrat, musí se na to jinak.

Re: Re: Re: Re: Ztráta vzorků z Měsíce

Standa | 31.10.2017

Zkusme se třeba odrazit od toho, komu všemu daly vzorky kosmické agentury podle svého vlastního prohlášení.
Všechny ostatní vzorky bych navrhoval prohlásit za nedůvěryhodné rovnou. U těch, které byly podle kosmických agentur někým zkoumány, můžeme zkusit najít kritéria pro určení věrohodnosti.

Re: Re: Re: Re: Re: Ztráta vzorků z Měsíce

Nikdo | 01.11.2017

Není zcela jasné jestli rozumíš psanému textu a jeho obsahu. Zkus si to přečíst ještě jednou. Máme falešné a údajně pravé vzorky a kdokoliv se u některého prokáže, že není z měsíce prohlásí se za falešný. Co na tom změní nějaké prohlášení, vždycky mohou říci, že vzorek někdo vyměnil nebo že se původní ztratil.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ztráta vzorků z Měsíce

Standa | 01.11.2017

Rozumím textům.
Šlo mi ale o to, že se má cenu věnovat jen těm vzorkům, které od počátku daná kosmická agentura prokazatelně někomu předala. Které byly prohlášeny za falešné a kým?

Ten holandský kus uhlí by mělo cenu řešit jen tehdy, pokud by existovalo z minulosti prohlášení NASA o tom, že jej skutečně tomu politikovi vydala.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ztráta vzorků z Měsíce

Nikdo | 01.11.2017

Opravdu nechápeš nebo jenom odvádíš pozornost? NASA celý podvod pomáhala organizovat, takže jakékoliv údaje z organizace, která poztrácí kde co (například dokumentace) je zcela nedůvěryhodná.

Jediné o co se lze opřít je existence falešných a údajně pravých vzorků (kdyby to bylo dokázané nevedli by se o tom spory), což je prostor pro nekonečné mlžení a proto se na to musí jinak. Už to chápeš?

Muselo by to být důkladně a nezpochybnitelně podchycené hned po letu (taková převratná událost), ale to nešlo protože to byl podvod, asi tak.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ztráta vzorků z Měsíce

Standa | 01.11.2017

Právě o ty falešné a údajně pravé vzorky mi jde. Údajnost pravosti berme z prohlášení kosmických agentur, které je poskytují. Vzorky, které nejsou pravé ani údajně, nemusíme zkoumat vůbec. Podle čeho ale ověříme skutečnou pravost či falešnost?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ztráta vzorků z Měsíce

Marek Z. | 07.11.2017

Standa: Argumentujete sice dobře, nicméně už jen ten samotný pojem "vzorky" by mohl vydat na odbornou studii. Byl to prach? Byl to kus kamene? A jak velký? Podle upřesnění definice "vzorek" vyplyne i možnost jeho získání. Malý vzorek je možné přivést sondou. A jako důkaz, že na Měsíci byla raketa s lidskou posádkou, na to je potřeba dovést jako důkaz pořádný kousek, který nelze dopravit jiným způsobem, jinak je to neplatný důkaz, který lze opatři jinými způsoby. Platí, že pokud někdo někde byl, musí být schopen to nadevší pochybnost prokázat ve vlastní zájmu a předložit všechny potřebné důkazy vědeckou metodikou. Nikoliv aby se laici museli dohadovat a dokazovat, že tam žádná posádka nebyla. To je poněkud trapné.

A když si poslechnete např. Amstronga, jak autenticky líčí přistání na oficiální konferenci NASA, jak líčí ten zážitek, zjistíte, že ten člověk nemá v sobě vůbec nic než prázdno a naučený text, plus se cítí maximálně trapně. Nevylíčil jediný dojem, jediný z tak ohromné události v jeho životě. A to už mluví samo za sebe. Proto mu také zakázali podávat informace na veřejnosti, protože to neuměl vůbec věrohodně okecat. A když k němu přiskočili s Biblí, aby ve jménu Boha odpřísáhnul, že chodil po Měsíci, tak skoro utek, šašek :-)

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ztráta vzorků z Měsíce

Standa | 07.11.2017

Tu konferenci jsme tu už rozebírali. Podle mne měli všichni tři dojezd po předchozím volném večeru - prvním od příprav ke startu.

Co se týče vzorků: mátte to v odkazech, které jsem uvedl.

Vědeckou metodikou důkazy podali. Nebo Vám ty stovky rozborů a záznamy pozorování připadají málo? Jak byste si konkrétně takové důkazy představoval? Můžeme podle těchto kritérií potom zkusit pro porovnání ohodnotit i další ší americké, ruské nebo i české výkony.

Mimochodem Země _ část 1

Majko | 31.10.2017

https://pastebin.com/Yj2p3F4d

Muchin

jik | 30.10.2017

Pramenem tohoto článku je pravděpodobně Muchin - pokud vím, byl to on, kdo to takto pospojoval. Ale chci nadnést jedinou záležitost, která vypovídá o tom, že opravdu Saturn V existoval - Spacelab.
Tedy:
1) Jak by ho Amíci dostali bez Saturnu V na oběžnou dráhu při hmotnosti 77 tun?
2) Pokud měl jinou hmotnost, jaká asi mohla být, vzhledem k velikosti stanice? Jaká byla skutečná velikost stanice?
3) Anebo mohli použít to, o čem snad původně uvažovali, že ho na oběžné dráze složí z několika dílů? Zase - jak by to bylo s nosiči?

Který z těchto scénářů to byl?

Re: Muchin

Hox | 30.10.2017

Skylab byl také jen mediální projekt, o tom svědčí dost indicií.

Re: Re: Muchin

jik | 30.10.2017

To již není tak jednoduché. Letěli tam sověti a byly vysílány záběry - ze stavu beztíže. Tady by se toho museli účastnit i sovětští kosmonauti - koneckonců amíci měli víc, než 3 mrtvé, bylo jich okolo 10 astronautů. A tady chcete kompromitovat i sovětské kosmonauty? Něco nejspíš amíci do vesmíru dostali.
Ale teď si uvědomuji jednu záležitost, která by tomu nasvědčovala: sovětské Sojuzy měly atmosféru podobnou pozemské, zatímco amíci měli čistý kyslík při tlaku ~1/4 atmosféry. Jak to bylo řešeno?

Re: Re: Re: Muchin

Hox | 30.10.2017

Výstup z činnosti Skylabu byl kromě mediálního nula. Poté, co jakoby shořel v atmosféře, NASA prohlásila, že se v další činnosti ohledně orbitální stanice opře o "sovětské zkušenosti", nikoliv o vlastní technologie, ačkoliv pokud byl Skylab realita, měli být napřed. To je jen jedna ze spousty indicií. Co se týký záběrů beztíže, nejsou až tak průkazné, jsou tam podivnosti.

Re: Re: Re: Re: Muchin

jik | 30.10.2017

Ještě upozorním na jednu skutečnost, která nasvědčuje letům na Měsíc. Jde o mravní rovinu a lidi, kteří na tomto projektu pracovali. Tedy technici. Tito bezesporu špičkoví lidé nikdy neshodili to, že se jedná o kamufláž. A, upřímně řečeno, technik, který musí pracovat velmi precizně, musí být velmi dobře stimulován - a to především mravně. Jinak by ty rakety nelétaly, ale vybuchovaly. V tomto směru jsou pro mě tito lidé podstatně důvěryhodnější, než nějací exaltovaní umělci, jako třeba ten Kubrick.
Ono by to chtělo toto téma pečlivě nastudovat a to je na dlouho. Po večerech zábava na půl roku. Můj odhad je, že 2:1, že tam neletěli - ale zatím ne víc.

Re: Re: Re: Re: Re: Muchin

Hox | 30.10.2017

Do dubna 1968 byl záměr tam skutečně letět, pracoval na tom Von Braun se spičkovým týmem. Když se ale ukázalo že je to nad jejich síly (poslední test Saturnu V byl ze strany NASA vyhodnocen jako selhání), bylo rozhodnuto přehodit kolej na imitaci vesmírného programu. Po tomto datu se začínají dít podivné věci, je tam spousta podivných umrtí lidí, kteří měli k NASA blízko, von Braun dostává padáka spolu s celým týmem, který vyvíjel Saturn V, padáka dostávají stovky inženýrů, a nastupuje nové vedení. Zjevně Braun neměl žaludek na to, aby se toho účastnil, a pro jistotu vykopli i ty skutečně schopné inženýry, kteří skutečně mají často mravní hodnoty v pořádku.
Dále tato epopej pokračuje tak, že po selhání rakety Saturn jsou odvolány další zkoušky a je oznámeno, že další let bude už naostro s lidmi, což vyvolá bouři kritiky ze strany odborné veřejnosti, z USA, Anglie i SSSR. Ale vyměněné vedení je klidné a nereaguje, není proč, protože nikdo nikam nepoletí.
Apollo mise následují jedna za druhou, s nulovým přínosem, pokud nepočítáme očůraný patník na měsíci, přesně do okamžiku, kdy vedení SSSR oznámí, že se zříká svého vlastního měsíčního programu, a voala, cíl splněn, NASA okamžitě ruší už oznámené a naplánované další mise, bez udání důvodu, astronauti putují do důchodu kde mají psychické problémy, a Saturn putuje do muzea a na šrot, a co se týká dalšího využití těchto raket a motorů, je instantně zapomenuto, že kdy vůbec něco existovalo. Zároveň začíná USA dodávat SSSR obilí za cenu menší než tržní a začne v SSSR stavět na vlastní náklady průmyslové objekty, například závod KAMAZ, a předává technologie automobilového průmyslu do rukou SSSR, ke své škodě, zadarmo. Tady se jedná o to, že Rusku se podařilo získat důkazy o celém projektu - kapsli Apollo, vylovenou z moře, která měla být v té době v kosmu - a probíhá handl, co USA dají za nezveřejnění.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Muchin

M.C. | 30.10.2017

Sověti vylovili právě kapsli Apollo 13, proto muselo Apollo 13 ,,havarovat", Američané nemohli vysílat do světa záběry z úspěšného přistání, když nebyli se Sověty dohodnuti na dalším postupu a kapsle se nacházela na palubě sovětské nákladní lodi.
Vrácena byla po několika měsících v Murmansku za účasti maďarských novinářů, kteří tam byli původně kvůli něčemu jinému, ale byli připuštěni i k této akci, aniž jim samozřejmě kdo řekl podrobnosti. Fotky z toho existují.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Muchin

Standa | 31.10.2017

Proč ale ta navrácená "kapsle" vypadá na fotkách jinak, než ostatní kabiny Apolla? (žádná okénka, místo dvěří jen navařený plát)

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Muchin

el-sabi | 31.10.2017

Standa,
kedy opäť poletia američania na Mesiac ?
Ved stačí zdokonaliť -zmodernizovat mesačné technológie z rokov 60ych. a môžu robiť taxikárov na Lunu pre celú Planétu.

Re: Muchin

Standa | 31.10.2017

Nevím.

Musk sice slibuje už několik let vypuštění dostatečně silné rakety (vlastně svazku tří raket, které teď už celekm spolehlivě vypouští), ale stále se to odkládá. Průběh jeho slibů a odkladů je zde: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/11/SpaceX_Falcon_Heavy_schedule_delays.png

K Měsíci (zatím bez přistání) by mohl někdo letět tak rok od ozkoušení téhle veklé rakety - pokud na to někdo dá potřebné stamiliony dolarů.

Technologie Apolla jsou ale i na dnešek sakra drahé a překonané. Jediné, co se z původního Apolla mělo před deseti lety využít, byly vodíkové motory z horních dvou stupňů Saturnu.
Program jejich vylepšení po 5 letech a několika celkem úspěšných pozemních zkouškách usnul, ptotože mezitím Obama zrušil vývoj rakety, pro kterou byly motory určeny.

Re: Re: Muchin

el-sabi | 31.10.2017

Ak prebehne Perestrojka USA a američania budú musieť žiť za svoje peniaze a nebudú môcť rabovať zdroje celého sveta ,tak neviem ,neviem ,ako sa chcú po druhý krát a tentoraz už naozaj fyzicky dostať na Lunu .
Ozaj ,prečo používajú RD 180 ?ako superVeľmoc by mali mať najmä vlastné technológie,teda motory /po tom ako v rokoch 90ych mohli rabovať kozmické technológie v jeľcinovskom Rusku /.
Dokonca sa američanom páčili aj motory NK33.to snáď nemyslia vážne !!!veď ako píšete Vy . "apollonske " technológie sú už prekonané ,tak musia byť prekonané technológie NK33.
Nesúhlasím s Vami ,že technológie z Apollo sú prekonané .ak tam /na Mesiaci boli vtedy / ,tak tieto technológie stačí už len rozvijat , a môžu ísť opäť na Mesiac.maju na čom budovať ,najmä môžu vedcov z toho obdobia opäť prizvať k prácam na 2.pristati Štátov na Mesiaci .
Musk,
vyvíja elektromobily /zatiaľ slepá cesta vývoja /,chce letieť na Mars ,škridly na dome využíva ako solárne elektropanely.hotovy génius .
Čo zajtra vymyslí ,aby ohúril Planétu ?automatickú prevodovku pre americkú Babettu 210 ?

Re: Re: Re: Muchin

Standa | 31.10.2017

Nevím co vymyslí zítra.
V kosmických nosičích ale už letos jeho firma počtem startů téměř dohnala Rusko Od začátku roku 2017 je prozatímní skóre Musk 16 startů : Rusko 17 startů).
Motory má vlastní.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Muchin

M.C. | 31.10.2017

To nevím, nebyl jsem u toho.
Tipl bych si, že buď:
1. Při otvírání poškodili otevírací mechanismus a nešlo to už znovu zavřít, tak to vyřešili zavařením.
2. Byla to jenom prázdná krabice, ve které nebylo vybavení, které by tam mělo být a tak museli zajistit, aby se tam cestou nemohl nějaký zvědavec podívat. Námořníci a vojáci jsou také zvědaví.
3. Případně tam to vybavení původně bylo a oni si ho nechali jako suvenýr a nechtěli, aby se to hned zjistilo.
Můžeme hádat.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Muchin

Standa | 31.10.2017

Ale kdo ty body 123 udělal?

Falešná kabina by navíc měla vypadat jako skutečná - právě proto, aby uvěřitelně hrála tu skutečnou kabinu Například by měla mít zapuštěná okna (nebo alespoňě jejich atrapy) a další znaky běžného modulu Apolla.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Muchin

M.C. | 01.11.2017

Teoretizuju:
Ad 1. Neodborným otvíráním by to poškodili Rusové, samozřejmě.
Ad 3. Případné vybrakování zařízení kabiny, pokud tam nějaké bylo, by byla také práce Rusů. Osobně této možnosti moc nevěřím, uvedl jsem ji pro úplnost.
Ad 2. Nedokážu posoudit, jak moc byla kabina propracována do detailů a nad čím bylo mávnuto rukou: ,,Však to stejně zblízka nikdy nikdo nepovolaný neuvidí. Stačí když to bude vypadat uvěřitelně zezdola, když bude raketa stát na rampě." Fotky, které jsem viděl byly udělány cca z 50 metrů a pocházely z novin, což při tehdejší tečkové technologii tisku fotek v novinách fotkám na ostrosti nepřidalo.

Nikdy mi nešlo do hlavy, proč vlastně Američané používají přistání do moře, když ve vnitrozemí USA se taky najdou velké neobydlené plochy bez výrazných terénních překážek, kam by se dalo přistávat bez ohrožení astronautů i lidí na zemi.
Zbytečně se tím celá věc komplikuje, navrhnout padáky pro měkké přistání na zem přece není problém.
Rusové přistávají na zem od začátku, těm to nevadí, proč?

Vysvětlením by mohlo být, že Rusové nepotřebují přistání tak dalece inscenovat, mohou přistát doopravdy a maximálně kosmonauti zahrají novinářům, kteří dorazili později než záchranný tým, ještě jednou otvírání vstupu a vylézání z kapsle.

přistání

Standa | 01.11.2017

- existují i fotky s celkem velkým rozlišením (https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/apollo_13_liftoff-ksc-70pc-160hr-4.jpg) Ale je fakt, řa ani na nich moc detailů vidět není.

Co se týče přistání do moře: dává to větší volnost místa přistání. Apollo muselo balancovat několik kritérií pro volbu dráhy (oblet radiačních pásů, přesný úhel vletu do atmosféry, poloha Měsíce při odletu z něj). Z nízké oběžné dráhy je to snazší, když se vždy po 24 hodinách dráha vrátí nad místo startu.

Jinak: Rusové zpočátku sice přistávali na zem, ale kabinu nedokázali dost ubrzdit, takže se posádka vystřelovala ven a přistávala na vlastním padáku. Zjevně tedy návrh takových padáků zpočátku problém byl. Teprve později připojili k lodi brzdídí kakety pro měkké dosednutí. Tenhle systém nějaký čas tajili (jinak by Gagarinův let asi neuznala letecká federace)

Re: přistání

M.C. | 01.11.2017

Jsme se nepochopili, já jsem měl na mysli fotky z toho předávání v Murmansku, ty jsou černobílé a v novinové kvalitě.

Dejme tomu, že dráha letu Apolla byla kapku komplikovanější, ale to asi nebyl hlavní důvod, protože lodě Mercury a Gemini, které létaly pouze okolo Země přistávaly taky do vody.

O tom Gagarinovi to vím, v 80. letech se to už oficiálně přiznávalo, že přistál na padáku mimo kabinu.

Re: Re: přistání

Standa | 02.11.2017

První lodě mercury létaly jen po balistických křivkách. USA jsou ve směru rovnoběžek trochu kratší než SSSR a hustěji obydlené - zvlášť na východě, což je směr letu raket. Jedním z důvodů mohlo být, že na moři nebude muset armáda někomu lézt na střechu pro kabinu s opičkami a platit škody. Vyzkoušeného systému se pak drželi i dál.

K tomu modulu v Murmansku : našel jsem čtyři fotku v různých kvalitách. Modul vypadal skutečně jen jako hrubý model bez jakýchkoliv podrobností., ale s fukčně vypadajícím systémem na špici.

Re: Re: Re: přistání

M.C. | 02.11.2017

No, já bych řekl, že východně od mysu Canaveral se moc husté osídlení nenachází - leda až na druhé straně Atlantiku.
Proto ten kosmodrom postavili právě tam.
Jestli máte na mysli plochu pro přistání, tak nikde není psáno, že kosmická loďmusí obletět Zemi přesně nad stejné místo.
Se mrkněte jak daleko mimo osu se při jediném obletu dostal Gagarin, a to ani nechtěl, odchylka byla důsledkem nepřesností a poruch. Úmyslnou změnou směru při více obletech by mohli uhnout ještě víc, už Glenn myslím letěl třikrát dokola.
Apolla už na původním úhlu startu nebyly závislé vůbec.
Ale dejme tomu.

Sověti taky nehledali kosmonauty po celém Sajúzu. ten rozptyl místa přistání není zas tak velký (přesné čísla se mi teď nechce hledat). Jestli obvykle našli kosmonauta z vrtulníků řádově do hodiny, tak kruhová odchylka musela být poměrně malá, vždyť kruh o poloměru 10 km má plochu 314 km2, u poloměru 20 km už je to 1256 km2 atd.
Sem tam se problémy vyskytly. Někdo z prvních kosmonbautů, teď nevím kdo, málem přistál na střeše vagónu jedoucího vlaku.

Re: Re: Re: Re: přistání

Standa | 02.11.2017

Právě proto, že se tam nachází jen oceán, museli mít připraveno přistání do vody. První americké rakety dělaly jen velké skoky, neobíhaly Zemi. Takže při startu z Floridy nemohly přistát jinam než na vodu. Stejně tak při případné havárií musí přistát na vodu.

Co se týče Gagarina: odchylka není způsobena žádnou poruchou, ale rotaci Země. Oběžná dráha jej sice dovede přesně zpět na místo startu, ale Země se pod ním mezitím pootočí o přibližně 2000 km na východ. Pokud chtěli sověti zajistit, aby nepřistál na cizím území nebo v oceánu, musel jít dolů buď hned po prvním obletu, nebo až po jednodenním letu. Na ten ale neměl zásoby.

Re: Re: přistání

M.C. | 02.11.2017

Tu je docela hezky rozkreslená cesta Apolla 11 tam i zpět:
https://sites.google.com/site/yoctocosmos/poster_high.jpg
I s přibrzděním ,,skokem" o atmosféru.

Re: Re: Re: přistání

Standa | 02.11.2017

Hezké a podrobné. Dík za odkaz.

bezchybná argumentace

Přemek | 30.10.2017

Dlouho jsem s tímto mýtem také bojoval, zprvnu nekrtické nadšení nad "dalšími lidmi tam v kosmu" přes "těch pár anomálií je divných a vysvětlení chabá" až po "řízený fiktivní projekt". Kritickým myšlením se moje maličkost dostala až ke znalostem globální politiky a samozřejmě i ke KSB a DVTŘ, u nichž považuji za nezbytné drobné korekce vzhledem k úrovni českého kritického myslitele a jeho rodových zkušeností. (Mas)Média se osvědčila jako nástroj řízené fikce.

Apollo

Václav | 30.10.2017

Díky za článek.
Dle mého američani na Měsíci nikdy nohou nestáli. Sám za sebe mám tři důvody (a nikoli ty obligátní - vlajka vlaje/nevlaje, prach, odrazy, záření atd..., to lze vždy nějak vysvětlit):

1.) Dnes, po padesáti letech, NIKDO není schopen něco takového zopakovat, a to ani v horizontu příštích 20 let. Kde je ten problém, že?
2.) Jak také zcela správně uvádí článek, jsou dějiny kosmonautiky lemovány katastrofami jako průvodními jevy extrémních požadavků a podmínek, aby člověk byť jen opustil atmosféru. Tady, při o několik řádů složitějších podmínkách ("odlet" modulu od rakety, přistání, vzlet, manévrování a napojení zpět na raketu), bez možností reálných simulací atd..., NIKDY žádná katastrofa nenastala. Zázraky se dějí?
3.) Rusové, kteří byli buď napřed (rakety, dobývání kosmu) nebo pozadu, ale dotáhli se a předběhli (jaderné a termonukleární zbraně); když američani postavili raketoplán, rusové ho postavili taky; kteří i Lunochod na Měsíc dostali; tak tihle rusové, kteří nikdy nehleděli na lidské ztráty, se NIKDY o přistání člověka na Měsíci ani NEPOKUSILI. Proč? To nebylo o technické zaostalosti, jak trubači západních hodnot stále vytrubují.

Re: Apollo

Standa | 30.10.2017

1. Problém je v penězích. Žádný stát už nechce dát potřebné miliardy.
2.Nedějí. Z vyslaných 7 výprav jich nakonec přistálo jen 6. Exploze na palubě, která vyřadí z provozu půlku lodi, by se asi za alespoň malou katastrofu považovat dala.
3. Pokusili. Ale jejich měsíční raketa vždy pohořela už při startu. Doslova. Navíc ruský náskok v kosmu byl v řadě případů jen v řádu měsíců.

Re: Re: Apollo

Hox | 30.10.2017

Vývoj rakety N1 byl úspěšný, jen byl uměle předčasně zastavený. Při poslední zkoušce raketa pracovala bez potíží asi 100 vteřin nebo 150 vteřin, problém nastal až 4 vteřiny před koncem práce prvního stupně , lze předpokládat, že pokud by to kolaboranti ve vedení SSSR nezařízli administrativně, další vývoj by to bez problémů vyřešil.
Jinými slovy, fiasko to nebylo, vývoj probíhal graduálně, to že to nevyšlo napoprvé je u takto složitého komplexu normální.

Re: Re: Re: Apollo

Standa | 31.10.2017

Ani já si nemyslím, že by N1 byla vyložené fiasko. Ale do dalšího vývoje a výroby raket pro lety na Měsíc už nikdo nechtěl strkat ty obrovské peníze, kolik už program spolykal a kolik by polykal dál.
Rusové i Američané navíc chystali nové a lépe vojensky vyiužitelné projekty - raketoplány. (kde ten ruský systém Energija-Buran byl podle mého názoru technicky o dost lepší)

Re: Re: Re: Re: Apollo

Hox | 31.10.2017

Pouze domněnky, navíc nelogické.

Re: Apollo

Standa | 31.10.2017

Co je podle Vás nelogického třeba na domněnce, že ruský systém Energija byl technicky lepší než Spaceshuttle?

Re: Re: Apollo

Hox | 31.10.2017

Nelogický je váš argument o tom, že SSSR zrušil těsně před dokončením úspěšný vývoj rakety N1 z finančních důvodů.

Re: Re: Re: Apollo

Standa | 31.10.2017

Politici se dost často rozhodují nelogicky.
A tady byly prozatím vidět jen havárie. Úspěch v tom vidí technik, který ví, jak je komplikované něco velkéhoa komplikovaného vyvinout.
A nejde zdaleka je o finance, ale především obecně o zdroje (schopné inženýry, speciální materiály, specializované výrobní kapacity), které jsou omezené. Pokud se politici rozhodli napřít úsilí jinam, mohli ty zdroje využít jinak, než na stavby jednoúčelových měsíčních raket.

Re: Re: Re: Re: Apollo

Hox | 31.10.2017

Takoví idioti skutečně ve vedení kosmického programu ani v politice SSSR nebyli, aby napřed utratili miliardy a úspěšný projekt těsně před koncem stopli, "protože se to nevyplatí", když entuziasmus, zdroje i vše ostatní potřebné pro to, aby to skončilo úspěchem, bylo. Pokud byste se seznámil s memoáry vedoucích a inženýrů, co pracovali na N1, potrhal byste se z vlastní argumentace smíchy.

Re: Re: Re: Re: Re: Apollo

Standa | 31.10.2017

Nějaké vzpomínky techniků jsem četl. Spali na zemi, dělali nevyspalí od nevidím do nevidím, aby stihli raketu dostavět. Prakticky nebylo možné něco nepokazit, byť se snažili dělat co šlo.

Počátkem 70. let se rozbíhal program Saljut, který také potřeboval zdroje.

Re: Re: Re: Re: Re: Apollo

jh | 02.11.2017

najvacsi problem bol, ze uz nebol koroljev. a bolo to nakoniec o peniazoch, pretoze nedokazali "vyladit" n1 prave kvoli tomu, ze tam niekto nebol taky dalsi ako on.
n1 bola absolutne genialna raketa, uz samotnym motorom, ktory vznikol prave na popud koroljeva. problem vsak bol, ze tych motorov tam bolo tusim 32 v prvom stupni a bolo tam na mrte trubiek, ktore k tym motorom viedli a jednoducho to tato infrastruktura nebola schopna pri starte zvladnut. bolo to potrebne prekopat, mozno zvacsit ten motor, dat ich tam menej, ale viacej silnejsich, mozno to lepsie odskusat na zemi, mozno pouzit este lepsie materialy, v kazdom pripade, po smrti koroljeva tam uz nebola sila to realne a hlavne v dostupnom case rychlo prekopat.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Apollo

Standa | 02.11.2017

Motorů bylo 30.
Silnější nebo jiné motory by už nestihli vyvinout - vývoj takového motoru trvá velmi dlouho. Navíc ty motory byly velmi povedené - na těch nebylo třeba měnit prakticky nic.

Lepší řešení trubek by určitě pomohlo, ale třeba stačilo jen upravít detaily konstrukce rakety tak, aby přetížení a vibrace méně ovlivnily tok paliva a především lépe doladit polomechanický "software", který synchronizoval práci tolika motorů.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Apollo

jh | 02.11.2017

tie motory su fakt na tu dobu proste genialna zalezitost, ktora vyplynula z geniality koroljeva a toho machra na prudove motory, neviem ako sa volal.

problem pri vyvoji takehoto zariadenia, akym n1 bola je, ze tie detaily o ktorych hovoris, to si vyzadovalo opat genialneho ducha, ktory koroljevom zmizol. ono, koroljev bol nielen sikovny, co sa tyka navrhov, on si ich vedel zjavne aj odmenezovat smerom k politbiru. toto po nom uz dalsi nedokazali, takze tie "detaily" uz nedozali poriesit a projekt n1 musel zakonite skoncit.

Re: Re: Re: Re: Apollo

ufon | 01.11.2017

Raketoplan bylo nakladni letadlo do vesmiru s pridavnou nadrzi a pomocnymi startovacimi raketkami, kdezto Rusove meli jen raketu na kterou pripevnili z boku větroně ve tvaru raketoplanu, aby to vypadalo stejne. Co je na tom technicky lepsi? Tak velky vetron na boku to musel tak brzdit, ze moc neverim, ze nekam vyletel.

Re: Re: Re: Re: Re: Apollo

Standa | 01.11.2017

Odpor vzduchu je stejný ať je tam stejně velké "letadlo" nebo "větroň". (a Buran větroněm nebyl, protože musel na konečné dráze zaparkovat už vlastní silou)

Ruská raketa byla technicky lepší proto, že měla mnohem efektivnější boční stupně,(sice o něco slabší než u amerického rakeplánu, ale zase jich bylo víc, takže i celkový výkon byl větší) možnost několika variant konfigurace, a to, že na bok šlo připnout prakticky cokoliv - nebyli vázáni na nutnost vynášet pořád stejné letadlo jen s trochou nákladu. Zkusili dokonce tou raketou vynést funkční maketu vojenské stanice. Ta ale nespustila svůj motor pro přechod na správnou dráhu, takže jim po chvíli zase spadla někam do do Pacifiku.

lunar rover

M.C. | 30.10.2017

Mimochodem, nevíte někdo, jakým způsobem byl v přistávacím modulu upevněn tzv. Lunar Rover, čili měsíční vozidlo a jak ho složili za povrch Měsíce?

Re: lunar rover

M.C. | 30.10.2017

Sorry... na povrch Měsíce...
Váha vozítka je něco přes 200kg.

Další dotaz:
Nejznámější foto astronauta na Měsíci je vyfoceno tak, že Slunce svítí zprava zezadu, což jasně indikuje ostrý stín astronautových nohou, kde povrch Měsíce ve stínu je naprosto temný. Přesto přední část skafandru astronauta je poměrně dobře osvětlena.
Čím proboha? Když na Měsíci není atmosféra, kde by se světlo mohlo rozptýlit a není tam jiný zdroj světla než Slunce.
Další podivností je naprostý amatérismus takto koncipovaného záběru - udělat fotku člověka tak, abych měl Slunce za fotografovaným je začátečnická chyba. Podle stop na povrchu je vidět, že astronaut na to místo přišel z místa poblíž fotografujícího schválně kvůli pořízení fotky, není to záběr pořízený ,,za chodu".

Re: Re: lunar rover

Standa | 30.10.2017

Máte-li tou známou fotkou na mysli tohle: (https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9c/Aldrin_Apollo_11.jpg), tak zdroj světla najdete na téhle fotce:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8b/5927_NASA.jpg/477px-5927_NASA.jpg
Zdrojem světla je celá světlá stěna modulu. (Na obou fotkách by měla být vpravo tatáž noha modulu.)

Fotky v protisvětle za použití odrazné desky je celkem používaná technika, kterou jim mohli poradit instruktoři fotografování. Propagační fotky byly součástí programu.
Amatér tuhle techniku obvykle nepoužívá a snaží se mít Slunce v zádech.

Re: Re: Re: lunar rover

M.C. | 30.10.2017

No jo, ale kde na té druhé fotce máte jakou odraznou desku?
Vidím tam jenom modul a jeho části obalené ,,zlatou" fólií se značně nerovným povrchem, to by spíše ,,házelo prasátka" než přisvětlovalo. Něco jako prasátka jsou ty dvě světlé čárky uprostřed stínu Aldrinova těla.

Přisvětlení rozptýleným odraženým světlem se používá, jenže s tím si můžete hrát v ateliéru nebo i venku s normálním fotoaparátem, kde máte hledáček, u moderních přístrojů displej a můžete si zkontrolovat, jestli scéna vypadá tak jak má a ne u přístroje, který máte napevno pod bradou na prsou, kde si nemůžete zkontrolovat ani co fotíte, který se neumí intenzitě osvětlení sám přizpůsobit (jsme v roce 1969 a práci s expozimetrem v rukavicích si nedovedu moc představit) a políček na filmu je omezené množství.
Pokud se nemýlím, tak foťák je ta krabička na prsou, na které je napsáno E. ALDRIN.

Na fotce Aldrina je noha modulu v rohu fotky a podle počtu šlápot a perspektivy bych si tipl, že astronauti stojí tak 2-2,5 metru od sebe dál ne. Čili Aldrin stojí tak ty tři metry od modulu.
Na té druhé fotce je viditelné, jak je astronaut oproti modulu malý a že zlatě obalené části má ještě nejméně půl výšky postavy nad hlavou. Pokud by to přisvícení způsobovaly tyto fólie, tak by muselo působit i šikmo shora dolů (protože podle krátkých stínů terénních nerovností svítí Slunce dost shora) a nebyl by takový ostrý a temný stín na helmě astronauta a za jeho nohama.
Zejména helma má určitě stejnou nebo větší odrazivost než zbytek skafandru a tento efekt by se tam musel výrazně projevit.
Odrazivost skafandru byla zřejmě vysoká, viz ,,záře" na vnitřní straně nohavic, kde osvětlená nohavice odráží dost světla na tu druhou ve stínu.
Odrazivost měsíčního povrchu je výrazně nižší, ale i tam by muselo být nějaké přisvětlení vidět.
Místo toho jsou oba stíny stejně tmavé jako stíny terénních nerovností v pozadí.
Z porovnání obou fotek plyne, že Armstrong musel při focení stát někde mezi těma nohama vpravo a Aldrin někde poblíž pravé zadní nohy, aby seděl směr stínů a to, kde se v průzoru helmy zrcadlí Armstrong a nějaké dvě zabodnuté tyčky(není poznat co to je). Mimochodem, jsou to určitě fotky ze stejného přistání?

Aldrinův stín se zrcadlí i na průzoru jeho helmy a v odrazu je vidět výrazně vyšší intenzita osvětlení okolo jeho hlavy, která směrem do stran světlo výrazně ubývá, což by u slunečních paprsků nemělo být.

Další nesrovnalostí jsou krátké stíny terénních nerovností, které ukazují na zdroj světla ve výšce a stín Aldrinových nohou, který je výrazně delší než nohy a k tomu stín na helmě sahající až za polovinu (na přivrácenou část ke světlu) a dále fakt, že horní část batohu je ve stínu.
To přece u Slunce, které je oproti Měsíci obrovské a ohromně vzdálené, takže jeho paprsky musí být prakticky rovnoběžné, není možné.
Jiná věc by byla, kdyby zdrojem osvětlení scény byl reflektor umístěný asi ve výšce horní hrany batohu kousek vpravo vzadu mimo záběr. Po tom by ty stíny seděly a vysvětlovalo by to i proč je světlo zezadu - aby se světlo reflektoru neodráželo v průzoru helmy přímo do objektivu a nebylo v něm vidět. Potom už bych bral to přisvětlení tou zlatou fólií, na tak krátkou vzdálenost by to působit mohlo. Anebo byl vpravo vzadu za modulem ještě jeden reflektor s odraženým světlem do klasického deštníku.
Mimochodem, proč tam ta fólie vůbec byla?
Jsou v ní obalené jenom některé části modulu vesměs vespod, horní část ne, proč?
Na téhle fotce nemá co přisvětlovat, přesto modul není zcela tmavý a vlajka na něm je krásně vidět
https://www.treking.cz/astronomie/apollo-11-8.jpg
Mimochodem, vlajka na tyčce stále vlaje, i když už u ní dávno nikdo nestojí.


Ještě jedna ,,přiblblá" otázka na závěr: Proč jsou astronauté a jejich rekvizity barevné a povrch Měsíce je černobílý(šedý)?
Vypadá to, jako by někdo na černobílém snímku vykoloroval to, co chce zdůraznit.
Na snímku na wiki je povrch Měsíce hnědý:
http://keithlaney.net/ApolloOrbitalimages/AS11/as11-44-6609.jpg
Tady má taky nějaké barvy:
http://www.ian.cz/redsys/upload/153-Apollo17.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a2/Lunar_rocks_distribution_lmb.jpg/300px-Lunar_rocks_distribution_lmb.jpg

Re: Re: Re: Re: lunar rover

Standa | 30.10.2017

Odraznou deskou je celý modul. Zvlášť světlé plastové krycí fólie. Proti relativně tmavé měsíční krajině to byl výrazný zdroj světla.

A koneckonců i ta krajina sama o sobě dost svítí. Nejsou tam mraky, které by odstínily sluneční svit. To je také důvod, proč není třeba příliš řešit expozici: Citlivost ISO 65, clona někde mezi f/5.6 a 11 a čas 1/100-1/200 jsou tak akorát na prakticky všechno.

Foťáky nemuseli ani moc směrovat, když měly úhel záběru kolem 50°. To je slušný širokoúhlý objektiv který stačí namířit jen velmi přibližně. I tak se občas netrefili. Koneckonců i ta fotka, kterou zmiňujete, se obvykle publikovala s přidaným černým pásem navrchu, aby měla lepší kompozici (na originále je batoh přilepený k hornímiu okraji snímku).

Jsou to fotky ze stejného přistání. Náhled všech barevných fotek z vycházky Apolla 11 je třeba zde: https://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/Ap11_Mag40.jpg


Co se týče ubývání intenzity světla kolem vlastního stínu: To můžete pozorovat i na Zemi. Zkuste si někdy za slunečního dne vyfotit vlastní snín na čerstvé oranici nebo štěrku (podstatné je, aby to byl porézní poměrně tmavý povrch, neuhlazený vodou, větrem ani lidmi). Možná se budete divit, jak hezká Vám vznikne kolem stínu nasvětlená svatozář. Totéž uvidíte na fotce zrcadlla (hledí přilby), v němž se bude odrážet stín toho zrcadla na stejné oraniici. Podobně funguje i tmavá louka.

Co se týše barevnosti: Zkuste si vyfotit Měsíc bez jakýchkoliv barevbných "vylepšení" , která foťáky nebo fotografické softy dělají. Jakou bude mít barvu?

Co se týče fólie: snižovala tepelné namáhání konstrukce modulu.
Odstínila konstrukci jak od přímého osvětlení Sluncem, tak od přímého vyzařování tepla do prostoru. Lesklá nebo bílá barva snižuje navícl hodnotu toku energie . Díky tomu nedostala subtilní konstrukce tepelné šoky.

Re: Re: Re: Re: Re: lunar rover

M.C. | 31.10.2017

OK. Tak jste jakž takž vysvětlil přisvětlení na fotce Aldrina.
Ale co s tím přisvětlením modulu na straně ve stínu, tam žádná další fólie, která by odrazila světlo zpět nebyla. Navíc ta vlajka z toho ještě vylézá - že by byla z nějakého superodrazivého materiálu?
Tentýž problém je s nápisem UNITED STATES.

Já fotografuju neurovnané nebo jen hrubě urovnané povrchy po terénních úpravách poměrně často a občas se mi podaří vyfotit i svůj stín, nebo stín člověka stojícího vedle mě. Prošel jsem si fotky ze staveb za letošní rok a takovýchto fotek jsem našel osm. Vámi popisovaný jev není na žádné, takže je to zřejmě ptákovina.
Na tom přehledu fotek, který jste linkoval jsou čtyři fotky, kde kromě stínu astronauta a ,,svatozáře" okolo něj nic zajímavého není, zřejmě to tak dotyčný vyfotil úmyslně. Jenže tohle by mu plošný zdroj neudělal, tam by světlost povrchu plynule ubývala směrem dozadu, nebyl by tam světlý flek uprostřed.

Vyfotit si Měsíc in natura jsem dosud neměl možnost a vzhledem k tomu, že už mi táhne na 50 a mám vyšší tlak, tak už by mě asi nevybrali ani kdyby se tam mělo v dohledné době letět. Proto musím pracovat s tím, co vyfotili jiní. Co s tou fotkou dělali si nemůžu zkontrolovat jinak než právě srovnáváním. Vybral jsem fotky, které na první pohled nevypadají přibarvovaně. Možná jsou.

Proč tedy touto fólií nebyl modul pokryt celý? Zabalená je spodní část, která měla víceméně jenom mechanickou funkci, modul na ni dosedl a následně posloužila jako startovací rampa, ale obytná a přístrojová část, kde je udržení teploty daleko důležitější tuto ochranu nemá. Divné.

Pominul jste ty podivné Aldrinovy stíny a dlouhovlající vlajku.
Atmosféra na Měsíci není, ale gravitace ano, a i když vezmu, že je šestinová, tak by v řádu max deseti dvaceti sekund měla vlajka znehybnět a už se nepohnout.

Nemám čas snímky analyzovat detailně, to jsou jenom takové do očí bijící nesrovnalosti.

Stín a jiné

Standa | 31.10.2017

Ke stínu:
Tohle jsem si zkoušel také několikrát a světlo okolo stínu mi při splnění výše uvedených podmínek vyšlo.

Efekt je silný, pokud se použije širokoúhlý objektiv (Haselblady Apolla měly 60mm objektiv na 6x6 film - tedy asi 5,5 cm široké i vysoké políčko filmu) a fotí se to ráno nebo večer (Apolla přistávala za měsíčního rána).

A to, že měsiční povrch udělá kolo kolem stínu, si můžete změřit foťákem i ze Země. Pokud vyfotíte na Měsíci nějaké rovné místo se selenopisnou délkou 45° od jeho středu jednou za úplňku a jednou za čtvrti (v obou případech bude na tomhle poledníku osvětlené stejně paprsky se sklonem 45°), uvidíte, že za čtvrti bude to místo tmavší. Pokud totiž svítí Slunce za fotografem (to je za úplňku), měsíční povrch odráží víc světla. To bylo známo už astronomům v 19. století. Proto také je tzv. astronomické albedo Měsíce o dost větší než průměrné.

In natura si můžete vyfotit Měsíc, pokud obrátíte foňák ve sprábnou dobu na oblohu.

Přístrojová část modulu byla samozřejmě také zakrytá - silnějšími plastovými panely. Hermetická kovová kabina byla až pod kryty.

Co se týče vlajky: V prostředí, kde není vzduch, který ny tlumil pohyby tyče, sa ta tyč dlouho chvěje jako velká ladička. Gravitace tam nehraje roli - kmitavou soustavou je hmotnost (nikoliv tíha!) tyče proti její pružnosti. Rozdíl je jen v absenci tlumení vzduchem A každé zavadění o tyč ji rozechvěje znovu.

Ke stínům: Aldrina možná v dalším příspěvku zítra. Bez obrázku , kam by se daly zakreslit konkrétní směry paprsků světla a označit konkrétní terénní nerovnosti, které máte na mysli, se to blbě vysvětluje. A obrázky se sem do diskuse nejspíš vkládat nedají.

Re: Stín a jiné

M.C. | 31.10.2017

Pokud to vám při osvětlení Sluncem a ne reflektorem vyšlo, tak je zřejmě příčina tohoto jevu jiná, protože dle vašeho popisu by to muselo vyjít i mě.
Anebo jste si to na místě vymyslel, protože jste nemohl vědět, že se zabývám stavařinou, mj. i úpravami terénu a budu mít takové fotky pro srovnání po ruce. Protože běžný člověk obvykle nefotografuje svůj stín na nerovném povrchu hlíny nebo štěrku.

Na to, abych si mohl vyfotit ze Země něco na Měsíci, aby ta ostrost snímku stála za to, bych musel být aspoň amatérský astronom a mít nějaký slušný dalekohled, což nemám.
I tak by mi to rozmazávala atmosféra.

Vámi popisovaný jev sice funguje, ale nevysvětluje ty hry světel a stínů na předmětném snímku, spíše naopak ukazuje na to, že zdroj světla byl bodový, při plošném osvětlení povrchu Sluncem a jeho fotografování zblízka by k tomu nedošlo.
Stát na Zemi, kde odražené světlo z Měsíce přichází už víceméně z jednoho směru, protože to, které se odrazilo stranou se rozptýlilo a na místo, kde stojím já nedopadá, je jedna věc.
jiná věc je stát na povrchu Měsíce, mít ho všude okolo sebe a zachytávat do objektivu světlo, které se na nerovném prašném povrchu odráží do všech stran a úhlů, přičemž se rozhodně nedá říct, že přímo zpět ke zdroji a tím i do objektivu, pokud mám Slunce za hlavou a foťák před obličejem, se odráží většina záření.

Na fotkách mého stínu na nerovném povrchu hlíny nebo štěrku nepozoruju ubývání světlosti povrchu ani směrem k sobě, ani do stran, pouze směrem do dálky a zdaleka ne tak příkře jako na fotkách Apolla.
Holt Slunce je Slunce a reflektor je reflektor.

Skicnul jsem to do té fotky a poslal Hoxovi mailem s žádostí, aby ji do článku přidal.

Re: Re: Stín a jiné

Hox | 31.10.2017

Dal jsem to sem: https://s1.postimg.org/51re3c800f/Aldrin_Apollo_11_ozna_en.jpg

Re: Re: Re: Stín a jiné

Standa | 31.10.2017

Odpovím večer.
Použiju ale scan, bližší originálnímu záběru. (https://www.hq.nasa.gov/alsj/a11/AS11-40-5903HR.jpg).
Ta fotka, kterou jste předložili, je nahoře nastavená černým pruhem, dole oříznutá, má zvýšený kontrast a malé rozlišení. Oříznutí a nastavení se pozná podle křížků: ten největší musí být na neupraveném snímku uprostřed.

Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

Marek | 31.10.2017

Mna by zaujimalo, ake hodinky vydrzia minus 170 stupnov, potom nahle su vystavene slnecnemu ziareniu, ktore ich ohreju na 100 stupnov celzia a tak hore dole a este ukazuju cas vo vakuu. Wow. Sem s nimi.

Re: Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

Marek | 31.10.2017

Jo, este k tym hodinkam mi neda... Ked posielam kozmonautov do riti na mesiac a chcem aby sa synchronizovali podla casu, isto ich nebudem nutit davat si na ruky hodinky zo zeme, ked neviem ci budu fungovat ale im to pacnem do helmy, kde mam istotu, ze v stabilnej atmosfere a tlaku isto budu bezpecne fungovat. A ked uz som chuj a dam ich na ruku, tak ne hentak ale dake integrovane, bohaaa....

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

Nuovi | 31.10.2017

Podobne je to aj s tym fotakom a hlavne filmom v nom, celuloid ani iný nosič svetlocitlivej vrstvy v tej dobe používaný taký rozdiel teplôt neustojí.

Foťák

Standa | 31.10.2017

Kodak v té době už celuloid nepoužíval.
Používal materiál Estar, který původně vyvinul pro špionážní družice. Ty pracují také v kosmu za podobných podmínek. V době letů Apollo měli s tím materiálem už mnohaleté zkušenosti.

Já jsem si pro jistotu zkusil doma normální film povařit a dát do mrazáku, obojí ustál.

Re: Foťák

Nuovi | 01.11.2017

dať do mrazáku pri -20 a pri - 100 je kapánek rozdiel, a spraviť to pri každej otočke +- 200°C je holt rozdiel, na družiciach to môže fungovať, lebo technické riešenie prístroja je určite iné, ale na tej kamere obscure to asi bude problém. Podobne ako autonómny skafander a skafander pripútaný k lodi hadicou, kde možnosti chladenia-ohrevu su diametrálne odlišné.

Re: Re: Foťák

Standa | 01.11.2017

Podle mne se ten foťák neměl šanci na Měsíci ochladit na tak nízkou teplotu. Na měsíční povrch dopadalo době přistání výprav několik set wattů sluneční energie, kterou ten tmavý povrch přeměnil na teplo. Takže povrch zářil stejným tepelným výkonem. To odpovídá podle zákonů o záření černého tělesa teplotám kolem nuly Celsia.

Co se týče chlazení skafandrů: sublimace vody do vakua to celkem spolehlivě řeší. Je to samoregulující se řešení, udržující v jednom místě studenou vodu. Skafandry se tak chladí dodnes. Ohřívat ten vnitřek netřeba. Člověk sám vytvoří několik set wattů tepla, které dobře izolovaný skafandr udrží. Stačí jen pomocí směšovacího termostatu zchlzovat cirkulující chladivo na příjemnou teplotu a po vycházce doplnit vypařenou vodu.

Re: Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

Standa | 31.10.2017

Dodnes se prodávají. Ale pokud o ně opravdu stojíte, připravte si přibližně 100000 korun nebo 4000 euro. Jmenují se Omega Speedmaster.
Výrobce garantoval odolnost proti teplotním šokům a funkci ve vakuu. Jen teplotní rozpětí zaručovali trochu menší než uvádíte.

Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

M.C. | 01.11.2017

Fotka Aldrina:
Jo, tahle je opravdu o dost lepší a umělé zvýšení kontrastu na té, kterou jsem posuzoval já vysvětluje jednu věc, která mi přišla trochu divná - velmi tmavý vlastní stín na helmě - vzhledem k jejímu tvaru to bylo neobvyklé. Na té vaší verzi to vypadá rozhodně lépe, s tím už problém nemám.
Právě zastíněný vrch helmy a batohu představuje problém.
Stíny v dolní části mají ten směr co jste nakreslil, výrazně šikmo - což ukazuje na osvětlení shora, jenže horní plocha batohu je zastíněná a helma, která batoh o pár čísel převyšuje, je zezadu a z boku osvětlená, ale její vrch je ve stínu.
Nenacházím pro to jiné vysvětlení, než že je zdroj světla zhruba v úrovni vrchní plochy batohu.
Pokud by z tohoto úhlu svítilo Slunce, musel by Aldrinův stín vypadat podobně jako ten váš na tom poli.


Tahle fotka z mise Apollo 16 je ještě podivnější:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4c/Apollo_16_LM_Orion.jpg
Je braná proti Slunci, na místě odkud je focená už žádná další odrazná plocha není, leda snad měsíční povrch, ale proč je potom zlatá fólie nasvícená jenom uprostřed a vpravo, zatímco vlevo je tmavá, kromě zářící vlajky a nápisu.
Kdyby bylo přisvětlení dílem odrazu od povrchu, mělo by být i vlevo, kde je povrch okolo modulu více ozářen než vpravo, jenže vlevo je tma, jenom vlajka a nápis září. Jak je to možné?
Plochy modulu orientované šikmo dolů jsou jakž takž nasvíceny, zatímco plochy otočené šikmo vzhůru jsou tmavé.
To si bez dalšího zdroje rozptýleného světla vpravo u země poblíž fotografa nedovedu představit.

Re: Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

Standa | 01.11.2017

Vlevo byla původně ta zlatavé fólie na balíku s vybavením, který je na fotce už sundaný. Je z ní vidět cípek v hromadě sundaného obalu. Není-li už na boku modulu folie, těžko ji tam budete hledat. Modul měl navíc různá místa různě tmavá. Například kolem oken byl černý, aby odraženíé světlo neoslňovalo piloty. Podobně tmavá byla izolace kolem orientačních trysek.

Kolem místa přistání byly také nějaké kopce, které odrážejí světlo.
Posuďte podlepanoramatu 360°, jehož součástí je i předvedená fotka: /alsj/a16/AS16-116-18583HR.jpg

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

M.C. | 02.11.2017

Fólie:
Zlatá fólie je i na ploše s vlajkou, je to vidět na fotkách z jiných úhlů. Bylo by to nelogické, aby po vybalení materiálu zůstala část plochy nechráněná, když všechny ostatní odpovídající plochy chráněné jsou. Zmačkaná fólie po vybalení materiálu je tam vidět taky.
Navíc na Zemi nemohli stopro vědět, v jaké orientaci vůči Slunci modul přistane.

Viz například (náhodně vytaháno z internetu):
https://www.zive.cz/GetThumbNail.aspx?id_file=800944412&width=500&height=1200&q=100
http://astronomia.zcu.cz/obr/kosmolety/apollo/Apollo12foto11.jpg
http://tapety.netfun.cz/tapeta/lunarni-modul/2/
https://simotron.files.wordpress.com/2016/07/13735626_997853553667352_4937156817371298314_o.jpg?w=774&h=759
http://pravda.tode.cz/wp-content/uploads/2017/05/apollo-11-mesiac-kozmonauti-vlajka-usa-171433-1.jpg
https://www.treking.cz/astronomie/prvni-lide-na-mesici12.jpg

I v muzeu je pod vlajkou fólie:
http://pohodovka.eu/Apollo/-apollo-11-5-po-letech.jpg
http://www.ondraseknj.cz/wp-content/uploads/2014/06/DSCN9478.jpg

To je na fotkách taky vidět, že některé plochy jsou jakoby šedozelené nebo šedo žluté a jiné jsou matně šedočerné. To se dělá i na letadlech, že plocha, která by mohla odrážet sluneční paprsky pilotům do očí se natře matně černou barvou nebo pogumuje, což je odolnější.
Ty kopce nevím nevím, jsou dost daleko.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

Standa | 02.11.2017

1. Co by bylo třeba chránit? Prázdné nádrže od paliva a konstrukci, kterou nečekalo už žádné přistání?

2. Na Zemi směr přistání znali: bude to se Sluncem v zádech. Přistání bylo vždy v první čtvrti (přibližně týden po novu+- několik dnů aby jim vyšlo mědíční ráno) Na krásném schematu, které jste vložil, je vidět, že přistávali proti směru rotace Měsíce. Přilétali tedy vždy se Sluncem za sebou (nebo spíš šikmo za sebou - dráha byla trochu skloněná)
3. Fotky jsou převážně z jiných misí. V muzeu asi nikdo nesundával z modulu přístrojové vybavení. U skákající fotky na boku modulu pod vlajkou už fólie není.
4. U kopců i krajiny je z hlediska osvětlení důležitý prostorový úhel, který zaujímají z pohledu osvětlovaného předmětu. Vzdálenost nehraje žádnou roli. Roli ale hraje sklon terénu - východní svahy budou ráno svítit víc.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

M.C. | 02.11.2017

1. Zřejmě bylo třeba konstrukci chránit, zbytečně to tam určitě nedávali. To jste psal vy, že konstrukce byla subtilní a bylo nutno ji chránit proti teplotním změnám. V kovech se teplo vedením přenáší rychle, tak
Pokud se nemýlím, čekala spodní konstrukci ještě role startovací rampy - nebylo to tam kvůli tomu? Aby proud plynů z trysek nepoškodil nohy modulu a spodní část se nezhroutila dříve, než tah motoru dosáhne hodnoty dostatečné k odlepení od rampy?
Nejsem konstruktér modulu, ale právě ty (skoro)prázdné nádrže paliva bych proti přehřátí chránil. Taková nádrž, kde je trochu paliva na dně a je plná výparů dokáže udělat slušnou paseku, pár letadel už na to doplatilo.
Asi to tak nějak bude, protože pokud vím, vracela se jenom ta vrchní část a ve fólii je jenom ten spodek co zůstával na Měsíci.
Na téhle fotce to vypadá, že se právě astronaut hrabe v nějakém vaku z téže fólie, nebo ho sundává dolů. Vak už je skoro dole a nad ním je fólie v celé ploše a na ní je vlajka.
https://www.treking.cz/astronomie/apollo-11-8.jpg

2. To jsem si neuvědomil, že průzor s ovládáním pro přistání a start byl zřejmě jenom jeden. potom je samozřejmě logické, že astronaut přistával tak, aby měl slunce za sebou (nebylo nutno úplně přesně za sebou, stačí když ho neoslňuje) a před sebou osvětlený povrch.
Mě spletlo, to, že modul přistával ve finále kolmo na tři symetricky umístěné nožky a z toho jsem mylně vyvodil, že je jedno jak přistane.

3. Fotky jsou z různých misí, ale to by nemělo vadit, konstrukce modulu se principiálně nelišila.
Nepřebíral jsem se galeriemi na nasa.hq, na to jsem neměl čas, vybral jsem co mi internet nabídl. Vzhledem k tomu, že na nich fólie na diskutovaném místě vidět je (někde lépe, jinde hůře) považoval jsem to za postačující.
Já i u fotky se skákajícím astronautem tu fólii okolo vlajky vidím. Sice ne všude, ale je tam vidět lesklý vrchní lem, lesklý rámeček okolo vlajky a lesklý obdélník vlevo od vlajky.
Asi jsem na to přišel - v tom místě je dutina ve které byl ten vak s materiálem, proto je ten prostor ve stínu. Fólie tam je, ale protože se fakticky jedná o vnitřek krabice, tak je ve stínu a není moc vidět.
Zůstává problém vlajky, ale tam už mohla být i podsvícená.

4. O kopcích polemizovat nebudu, tam se není o co opřít, nemáme ani přibližné údaje.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

konečny vladimir | 02.11.2017

Jste vedle jak tá jedle.Tá startovací část LM, nemá pod sebou ani místo pro odvádění splodin motoru a né že bude opalovat nohy přistávacího modulu. Je to fantasy magorie. Jen technický analfabet může věřit motorickému přistání v té době. Svíta na lepší časy. Program morfeus, blue origin ,falkon, dává naději že do 10 let někam mimo Zemi, motoricky přistaneme.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

zero | 08.11.2017

"Kolem místa přistání byly také nějaké kopce, které odrážejí světlo. "

To je tak logické, jak kdyby pozemské kopce pokryté třeba ornicí, výrazně odrážely světlo.

Filmaři využili faktu že Měsíc svítí a všeobecného přesvědčení. že je to způsobeno odraženým světlem. Měsíc neodráží podstatně světlo. Je to podobné situaci, kdy jedete v noci po neznačené silnici uprostřed zoraných polí. Tmavý asfalt splývá s tmavým oraništěm a řidič má problém rozlišit silnici a oraniště kvůli nízké světelné odrazivosti.

Měsíc svítí podstaně více elektrickým výbojem, podobně jak zářivka. Jedna elektroda je Slunce, druhá Měsíc. Tzn.že svítí prostor před Měsícem ze strany od Slunce.

Re: Stín a jiné

Standa | 08.11.2017

Zářivka září luminiscencí povrchu svých stěn. Výboj sám svítí mimo viditelné spektrum a proto není vidět. Pokud je Vaše podobenství se zářivkkou správné, musí tedy zářit měsíční povrch.
A pokud byste měl pravdu se z85en9m prostoru, měli bychom vidět za Měsíce ve čtvrti sloupec světla od Měsíce směrem ke Slunci. Vidíte něco takového? Nevidíte. Tak vidíte. ;-)

Jinak: ta oranice na Zemi také odráží světlo. Jina byste místo ní viděl jen jenolitě černou plochu. Jenže na Zemi září mnohem víc modrá obloha, která je na Měsíci černá.

Re: Re: Stín a jiné

zero | 09.11.2017

Pokud je Vaše podobenství se zářivkkou správné, musí tedy zářit měsíční povrch.

Výborná dedukce! A on také září. My tu záři vnímáme jako bílou, nebo snad stříbřitou barvu. Tím že elektrický výboj probíhá víceméně v pro nás neviditelném spektru světla, odráží z Měsíce jiné barvy než jaká je skutečná barva jeho hornin.

Složení měsíčních hornin je z většiny shodné s pozemskými, takže tento výboj mění skutečnou barvu Měsíce (od bílé, přes šedou,hnědou černou a rezavou) na nám známou stříbrnou.

A pokud byste měl pravdu se z85en9m prostoru, měli bychom vidět za Měsíce ve čtvrti sloupec světla od Měsíce směrem ke Slunci. Vidíte něco takového? Nevidíte. Tak vidíte. ;-)

To záření tam je a sám jste si to správně zodpověděl. Akorát není vidět! Potřebuje hmotu, aby se nám neviditelné záření změnilo ve viditelné. Světlocitlivá vrstva jako v zářivkových trubicích tam není, vzduch také ne, ale je tam povrch Měsíce.

Omlouvám se za malou fintu, kdy jsem odvedl pozornost jiným směrem. Není důležité zda se jednalo o odražené světlo Měsíce, nebo světelný výboj. Jde o to, že filmaři nevěděli o elektrické povaze vesmíru vůbec nic a proto do studia nasypali zeminu která vypadá tak jak vidíme Měsíc ze Země. Ale to není skutečná barva měsíčního povrchu. Barvy měsíčních hornin jsou téměř shodné s pozemskými. Filmaři se usvědčili sami tím, že použili mnoho odstínů šedé.

Re: Re: Re: Stín a jiné

Standa | 09.11.2017

V čem podle Vás ten výboj probíhá, když zároveň tvrdíte, že tam není hmota a zároveň že tam vzniká záření? V zářivce vzniká to neviditelné UV záření ve hmotě, jež ji vyplňuje. Pokud by tam hmota nebyla, záření by uvnitř zářivky nevznikalo.

Jinak: pokud by filmaři chtěli, mohli si přečíst romány českého spisovatele J.M.Trosky. Tam je elektrický Vesmír důkladně rozebrán: Arne posune páčku reostatu o několik bodů, rozsocha Aeronautila zajiskří, a ten se vydá na další pouť za dobrodružstvím, přitahován další elektricky nabitou planetou. :-)

Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

zero | 09.11.2017

V čem podle Vás ten výboj probíhá, když zároveň tvrdíte, že tam není hmota a zároveň že tam vzniká záření? V zářivce vzniká to neviditelné UV záření ve hmotě, jež ji vyplňuje. Pokud by tam hmota nebyla, záření by uvnitř zářivky nevznikalo.

Vy neznáte princip výbojky, že se tak blbě ptáte?

Re: Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

Standa | 09.11.2017

Princip výbojky znám.
Jedná o trubici, ve které je plyn o tlaku od několika milibarů do několika barů. Tím plynem prochází proud - výboj. V některých výbojkách září viditelným světlem přímo ten plyn, v zářivkách se UV zážení plynu - nejčastěji par rtuti - přeměňuje na viditelné světlo z větší části až na luminoforu jejích stěn. Bez luminoforu by ve viditelném spektru jen slabě modře světélkovaly.

Aldrin

Standa | 01.11.2017

Ta helma není svrchu celá zastíněná. Hranice vlastního stínu je na ní viditelná až dost daleko doleva.
Nezapomeňte, že ty foťáky měly dost velký úhel záběru. Focené je to podle mne ze vzdálenosti jen kolem 3,5 metru. Vršek postavy je proto zabírán už z podhledu. S šedesátikilovým batohem na zádech musela být postava dost předkloněná (na polohu težiště postavy s batohem nemá šestinová gravitace vliv), proto vidíme i vršek batohu.
Podle mne tedy stačí k vysvětlení toho stímu jen jeden primární zdroj světla a předklon postavy.

Určení vzdálenosti: Postava je na snímku vysoká zhruba 3 cm (křížky jsou po 1 cm). Aldrin měřil necelých 180 cm. Objektiv měl ohnisko 6cm. Výpočet: 6*180/3=360cm.

Re: Aldrin

M.C. | 01.11.2017

To vidím, že hranice stínu sahá až doleva a zadní část je osvětlená celá. To je v pořádku, to je projev toho, že je světlo poněkud zezadu.
Problém je, že stín sahá i za střed helmy doprava. A tam by při tom směru, který ukazuje stín Aldrinových nohou a který jste vyznačil, rozhodně sahat neměl. Zhruba tam, kde stín začíná vpravo, by měl začínat vlevo a střed helmy by měl být na světle, protože nad ním není nic, co by mohlo stín vrhat. Batoh je za helmou a je níže než helma. Horní plocha batohu je taky ve stínu, což by neměla - co ji mohlo zastínit?
Výpočet vzdálenosti nerozporuju, na té neoříznuté fotce je stop v popředí více, tak to klidně může 3,6 metru být.
Vršek postavy trochu z podhledu zabírán je, protože foťák je na prsou, ale ten rozdíl nebude víc než 50-60 cm oproti vrchu helmy, jestli podle vašeho výpočtu odpovídá jeden křížek na výšku zhruba 60 cm. U širokoúhlého objektivu by to nemělo zas tak vadit. Navíc poloha objektivu vůči předmětu může způsobovat zkreslení tvaru nebo viditelnosti, ale na vlastní stín předmětu nemá poloha objektivu vliv, to je věcí vzájemné polohy předmětu a zdroje světla.
A o tom je tu celou dobu řeč.

Astronauti trochu v předklonu chodili, to je vidět na většině fotek, kde je záběr z boku, i zde je vidět mírný předklon a lehce pokrčené kolena. Jenže to nestačí, aby mu to při takovém úhlu osvětlení, který ukazují nohy hodilo takovýto stín na vrch helmy, to by musel být předkloněn jak hokejista na buly.

Jestli bude v dohledné době nějaký jasný den, tak to zkusím.
Vyčíhnu si situaci, kdy bude stín postavy zhruba dvojnásobný vůči postavě, tak jako na fotce a položím vedle kopačák.
Případně takových fotek udělám po půlhodinách víc, ať vidím jak se stíny změní.

Re: Re: Re: Stín a jiné

Standa | 31.10.2017

Zkusil jsem do fotky udělat šipky, které spojují bod na hranici stínu vlastního se stínem toho bodu na hranici stínu vrženého.
Bohužel jsem ale na vrchu skafandru žádně takhle jasně definované dvojice bodů nenašel

Při kritičtějším zkoumání je možná špatně šipka u lokte - ten má nejspíš stín až za okrajem fotky.

http://www.motocom.cz/apollo/aldrin_osvetleni.jpg

Re: Re: Stín a jiné

Standa | 31.10.2017

Rozhodně jsem si to nevymyslel.
Kdysi jsem vyfotil třeba tohle:
http://www.motocom.cz/apollo/hotspot2.jpg
http://www.motocom.cz/apollo/na_poli.jpg
http://www.motocom.cz/apollo/hotspot3.jpg

Na složené fotce je vidět, jak se ta svatozář hezky drží stínu.
K dispozici mám pro nedůvěřivce samozřejmě i surová data z foťáku (formát .raw, v tomto případě konkrétněji .nef) a další podobné fotky (vybral jsem ale ty, kde je to vidět nejlíp)

Co se týče světla od Měsíce: podstatný je úhel, jehož vrchol tvoří osvětlené místo, jedno rameno prochází zdrojem světla a druhé rameno pozorovatelem.

Proto jsem psal o focení různých fází Měsíce. Pokud to chcete přesněji:
O úplňku je ten úhel přibližně mezi 1° - 6° (0 je to při zatmění Měsíce). Ve čtvrti je 90°. Pokud tedy Měsíc fotíte postupně po několika dnech, dostanete stejné místo na Měsíci nasvětlené z různých úhlů. Objektivy foťáků Apolla měly úhel záběru kolem 50°na šířku, a ještě vác úhlopříčně. - to odpovídá přibližně rozdílu 100 hodin při simulování tohoto jevu při focení ze Země.

Re: Re: Re: Stín a jiné

Nuovi | 01.11.2017

Ejha, ale ten les na fotke je vidieť, keby ho fotili na misii Apollo, tak by bol v tme ako v černoškinej..., tam všetky snímky končili cca 2-3 m za tieňom. Asi nemali takú dlhú halu :)

Re: Re: Re: Stín a jiné

M.C. | 01.11.2017

K fotkám stínu na poli:
Nejblíže podmínkám na povrchu Měsíce je ta první fotka s tím zasetým polem.
Světlejší místo okolo stínu tam vidět je, ale nedrží se hlavy - nejsvětlejší plocha se rozšiřuje směrem dozadu.
To je spíš způsobeno postupným zmenšováním úhlu mezi slunečním paprskem, který vytváří stín a směrem pohledu pozorovatele (resp. foťáku), protože čím dál, tím méně vidím místa ve stínu a plocha se mi opticky jeví světlejší.
Tento jev funguje jak směrem do dálky, tak směrem do strany, protože čím více do stran, tím více vidím mezerami mezi vystupujícími hroudami jejich vržené stíny, kdežto přímo přede mnou je zákryt úplný.
Trochu to matou ty šikmé čáry, ale když si uděláte kolmice na směr stínu, tak je vidět, že směrem do stran odstín tmavne velmi pomalu.
Na těch mých fotkách to vypadá velmi podobně, jenom tmavnutí povrchu do stran je úplně minimální, protože jsou dělány mezi 9 a 16 hodinou v období květen až srpen, takže je Slunce výrazně výše než na těch vašich.
Na fotkách ze zelených porostů ,,svatozář" okolo hlavy vidět je, ale to je natolik odlišný povrch od Měsíce, že je to pro naše účely irelevantní. Tam je to zřejmě způsobeno ,,utlučením" odražených paprsků mezi rostlinami, což narůstá do všech stran a kombinuje se to s výše popsanými jevy. To si zkusím někde taky vyfotit.

Zpět k fotkám z Apolla:
Proč tedy na fotkách z Měsíce je okolo stínu vyloženě světlý flek a intenzita osvětlení povrchu na pár metrech rapidně klesá na rozdíl od té fotky z pole, kde je ten pokles výrazně pomalejší?
Rozptyl světla v zemské atmosféře to způsobovat nemůže, ten způsobí pouze to, že stín není tak temný, protože na zastíněnou plochu dopadají paprsky odražené od molekul vzduchu, což na Měsíci nefunguje, tam by ve stínu měla být úplná tma.

Ten úhel mezi zdrojem světla, osvětleným místem a pozorovatelem je důležitý i na Zemi, protože paprsky se ani u nerovných povrchů neodrážejí do všech směrů úplně rovnoměrně, se zvětšujícím se úhlem množství světla klesá, ale když se nejedná o jeden bod nebo malou plochu s výrazně odlišným okolím, ale jedná o plochu, která zaplňuje prakticky celou fotografii, tak se tento jev projevuje podstatně méně, viz to zaseté pole.

Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

Standa | 01.11.2017

Podle mne je měsíční povrch do jisté míry podobný i té trávě.
Alespoň podle těchto vzorků má o dost členitšjší strukturu než pozemský štěrk.
http://www.eng.auburn.edu/~dbeale/ESMDCourse/SiteImageFiles/Chapter4/image087.gif
http://ascelibrary.org/cms/attachment/18582/514956/5.jpg

Jinak: úhlové rozdíly nasvětlení měsíčního povrchu je možné měřit i ze Země. Proto jsem psal o možnosti fotit Měsíc několik nocí, během kterých se naskenují jednotlivé úhly. Podle porovnání astromomického a průměrného albeda činí ten rozdíl zhruba dvojnásobek. Ale neměřil jsem si zatím průběh té změny.

Re: Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

Nuovi | 01.11.2017

podľa tejto fotky https://www.hq.nasa.gov/alsj/a15/AS15-99-13445HR.jpg je povrch mesiaca viac-menej rovnako svetlý/tmavý, ale na fotkách z povrchu je vidieť na cca 20-30m, ďalej je už iba pitch-black, horizont neexistuje čo je somarina. Súdruhovia v štúdiu to akosi nezvládli.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

Standa | 01.11.2017

Povrch Měsíce odráží výrazně víc světla ve směru, ze kterého je osvícen. To vědí astronomové už přes 100 let.

Proto je vždy kolem stínu fotografa světlejší místo. Na odkázané fotce je ale úhel nasvětlení povrchu po celé ploše velmi podobný a velmi odlišný od směru, ze kterého je snímána.

Světlý kruh by tam vznikl, kdyby loď fotila rozumně širokoúhlým objektivem svůj vlastní stín (který by samozřejmě při té vzdálenosti nebyl vidět).

Re: Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

M.C. | 02.11.2017

Sorry, ale už začínáte tárať somariny, ako by povedali bratia Slováci.
Vždyť se podívejte do popředí fotky, o které tu celou dobu diskutujeme, jak jsou v ní přesně otištěné stopy podrážek i se vzorkem. Navíc je to vyfoceno na malou vzdálenost. Ta zrnitost odpovídá hrubšímu písku.
Že jsou na Měsíci i hrubší částice, o tom nepochybujeme, ale okolo modulu je na povrchu viditelně téměř souvislá vrstva jemného materiálu, který nějakým podivným řízením osudu nebyl proudem plynů z trysky při přistání rozfoukán po okolí a to ani z míst bezprostředně pod modulem.
Tvrdý podklad je až pod tím a místy vystupuje na povrch. Z fotek je podle hloubky stop vidět, že vrstva písku není všude stejně tlustá, někde je jenom poprašek, jinde je silnější vrstva.
Ten první link vede zrovna na fotky částic okolo 1mm, focené pod mikroskopem, to není dobrý příklad, za štěrk se u nás obvykle považuje kamenivo nad 4mm.

Je mezi zde virtuálně přítomnými ještě někdo, kdo je toho názoru, že se povrch Měsíce na diskutovaných fotkách podobá pozemské trávě?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stín a jiné

Standa | 02.11.2017

U těch částic mi nešlo ani tak o velikost, jako o tvar.
Na Zemi jsou částice ohlazené vodou a větrem. Tyhle vllivy na Měsíci nejsou. Proto mohou výt částice hrubší a členitější.
Protto tam také lépe drží pohromadě a jinak odráží světlo.

Spíš si zkuste změřit vyfocením tu odrazivost Měsíce. Každou hodinu se posune po obloze o půl stupně, mezi dvěma nocemi tedy ukáže o maličko širší vějíř odrazových úhlů Slunce-povrch Měsíce-foťák, než fotka z Apolla mezi dvěma křížky (cca 10°). Za čtyři noci by mělo být vidět, jak se s úhlem odrazivost mění.



Re: Re: Re: lunar rover

Nuovi | 30.10.2017

Preco na tej fotke ma Aldrin pokrceny skafander, ved musel byt natlakovany, aby mu nezovrela krv, tu je ako z nepodarenehob flamu, vid lavy rukav, tam je to proti akejkolvek vakuovej logike.

Re: Re: Re: Re: lunar rover

Standa | 30.10.2017

Protože vnější ochranná vrstva skafandru není hermetická.
Vnější vrstva skafandru se nedělá hermetická ani dnes - proto mají pokrčený skafandr i montéři na ISS.

Hermetická vrstva je skrytá až pod ochrannou tkaninou.
Vypadala přibližně takhle:http://www.collectspace.com/review/S71-24537-A7L_without_outerlayer01-lg.jpg

Re: lunar rover

Standa | 30.10.2017

Byl složený a připevněný boku modulu. (http://www.collectspace.com//review/ap15-S71-31409.jpg)
Na povrch ho vyklopili pomocí uvolňování lan přes kladky.
Při vyklápění se rover zároveň rozložil a zaklapl do provozní podoby (podlaha se vyklopila dopředu a dozadu, kola z těch vyklopených částí se dále vyklopila do stran).
Schéma třeba zde:
https://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/SP-350/i14-6b.jpg

Místo, kde byl upevněn na modulu, lze na fotkách najít podle malého visícího "žebříčku", který tam po jeho uvolnění zbyl.

Re: Re: lunar rover

M.C. | 31.10.2017

No a v tom je právě ten problém.
Rover se spouští postupně dolů a přitom se zároveň rozkládá aby byl víceméně rozložený ještě ve visu a na povrchu už astronauti rozložili jenom sedadla a další drobnosti.
Mezi operací 3 a 4 musely zadní kola popojet po povrchu cca půl metru směrem od modulu, aby bylo možno vyklopit přední část.
Tady je ten postup popsán podrobněji:
https://www.hq.nasa.gov/alsj/a17/A17_LunarRover2.pdf
Při operaci 4 už není zadní část roveru zavěšena.
Jestliže už v okamžiku, kdy se rover celý ocitl na povrchu musely být za zadními koly minimálně půlmetrové stopy v prachu, tak jak je možné, že existují fotky roveru, kde okolo kol žádné stopy nejsou? Jenom stopy bot astronautů.
Navíc rover složený na povrch by nutně stál mezi nohama modulu předkem k modulu. Na některých fotkách ale v tomto místě modul vůbec není a pod koly žádné stopy nejsou. Jak se do takové pozice ten rover dostal?
https://www.odpovedi.cz/otazky/image/72535e92ae5078209f70f6cd3d258fec
http://www.americanmoon.org/images/JAXA_Apollo15Rover.gif
http://www.rogerswebsite.com/wp-content/uploads/visual-lightbox-plugin/126/images/94__apollo_15s_lunar_rover.jpg

Třeba tady je vidět místo uložení roveru na modulu a na zemi jsou stopy ukazující, že rover z místa sestavení odjel po svých. Stopy kol jsou dobře viditelné, v popředí jsou ještě jedny, kde je vidět jak ve vyšší vrstvě prachu, prach zvednutý zadními koly stopu částečně zasypal.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4c/Apollo_16_LM_Orion.jpg
Povšimněte si zde jasných ploch fólie ve stínu a tmavé plochy ze které září vlajka a nápis. Přitom i zde byla podkladem stejná fólie, je to vidět na jiných fotkách. Zase si ,,nějaký darebák" pomohl přisvícením zprava zespodu, protože horní plochy modulu jsou tmavé.
Tu je rover po opravě blatníku a za kolem žádná stopa není.
https://www.obrazky.cz/?q=obr%C3%A1zky%20lunar%20rover&fulltext&mm=2#utm_source=search.seznam.cz&utm_medium=hint&utm_term=obr%C3%A1zky%20lunar%20rover&utm_content=obrazky&id=ac20c0b126b8771d
Ani tady ne.
http://kosmonautika.cz/images/apollo17/pohled.jpg

Zřejmě se jim pokaždé nechtělo se s dvěstěkilovým roverem tahat anebo s ním popojíždět, protože v atmosféře by se jemný zvířený prach usazoval hodně dlouho a tak ho přemisťovali na nějakém zvedacím zařízení.

Re: Re: Re: lunar rover

Standa | 31.10.2017

Podle mne je odpovědí šestinová gravitace spolu s vrstvou prachu. Jakékoliv kopnutí rozhodí ten prach do okolí a zasype stopy. Proto je tam, kde se posádka chvíli motala (například při opravě blatníku) vidět nanejvýš její stopy.

Pokud se podle Vás zvířený prach neusazoval: proč na všech filmových záběrech hned (do několika sekund, jak to odpovídá měsíční gravitaci) padá?

Jinak k fotce http://www.americanmoon.org/images/JAXA_Apollo15Rover.gif

Tady je fotka o něco stranou a stopy tam v dálce jsou, zatímco těsně kolem vozu jsou rozkopané.
https://www.hq.nasa.gov/alsj/a15/AS15-82-11120HR.jpg

Re: Re: Re: Re: lunar rover

M.C. | 31.10.2017


Kdyby to bylo rozkopnutím prachu při chůzi, musely by být v první řadě zasypané prachem ty předchozí stopy bot a ty zůstaly většinou ostré a čisté. Přesypané prachem jsou jenom tam, kde se astronauti pohybovali delší dobu a to ještě ne moc, jako třeba na fotce s opraveným blatníkem, kde není ani stopy po nějaké stopě kola ani před ním, ani za ním.
Stopy kol nejsou ani tam, kde se posádka nepohybovala vůbec.

Já jsem netvrdil, že se prach neusazuje, prach se usazuje všude, kde má na čem a něco ho k tomu nutí, jako například elektrostatický náboj nebo gravitace.
Na Měsíci se právě prach musí usadit celkem rychle, protože tam jemné částečky nenadnáší proudění vzduchu. Jediné, co na ně působí jsou síly, které je uvedly do pohybu a následně už jenom gravitace.
Filmový záběr si zrychlím nebo zpomalím jak potřebuju, to nic nedokazuje.

Ať se dívám jak se dívám, na té poslední fotce stopy kol nevidím.
Tady je právě nádherně vidět každá stopa astronauta a za koly roveru nic.

Re: Re: Re: Re: Re: lunar rover

Atanda | 31.10.2017

Tu fotku si zkuste zvětšit (má mnohem větší rozlišení než obrazovka, v prohlížečích se obvykle zvětší po klepnutí do fotky) a podívejte se doleva. Pokud nic neuvidíte (stopy jsou jen o odstín tmavší než terén), zkuste si v nějakém fotoeditoru zvětšit kontrast.

K rychlosti filmových záběrů: zkuste vzít některý ze záběrů z měsíčních misí a napište, jaká by podle Vás měla být jeho správná rychlost (ta, jíž byl podle Vás snímán). Pokud se tam hýbe více věcí, můžeme zkusit podle chování porovnat jejich tíhu a setrvačnou hmotu. Tíha těles je na Měsíci 6x menší (ovlivní svislý pohyb a sílu na podložku v klidu), setrvačná hmotnost je tatáž (má vliv na zrychlený vodorovný pohyb a dynamické síly).

Re: Re: Re: Re: Re: Re: lunar rover

M.C. | 01.11.2017

OK, už to vidím, hned za roverem to není moc dobře vidět, asi kvůli sklonu terénu, ale jsou tam.
No dobře, na jedné fotce jsme stopy našli, ale co s těmi ostatními?

S tím videem to můžem zkusit, pokud bude z jiného zdroje jak YT. Třeba bude něco přímo na nasa.hq.gov
Ale má to jeden zásadní háček - kde vezmeme hmotnost posuzovaných věcí. Bez ní nespočítáme ani tíhu, ani setrvačnost.
Z odhadů od pasu nám můžou vyjít dost veliké kraviny.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: lunar rover

Standa | 01.11.2017

V prvním přiblížerní stačí počítat s poměrem obou veličin. A ten je pro každou hmotnost na jednom tělese pořád stejný (jiný na Zemi než na Měsíci)

K ostatním fotkám: pokud není popsáno odkud přesně jsou, je dost náročné dohledat okolní fotky. Tuhle jsem hledal asi 20 minut (včetně porovnání okolních fotek).

Klidně zase některou vyberte a zkusím pohledat.

Dnes by to bolo velmi "nakladne"

Peter | 30.10.2017

Zaujimave je, ze coraz viac filmov(posledne desatrocie) si robi "dobry den" z misii na mesac. Tazko uverit, ze tam boli viac krat. Dalsi argument, ze dnes by to bolo neskutocne "drahe" a nakladne :) spracovanie-vuroba materialov, elektronika sli dopredu, zlacneli ale dnes je to drahe.

Vnitřní prediktor by nám mohol objasniť kauzu PHOBOS

politbyro | 29.10.2017

To je blbosť. Na Mesiaci byť mohli, len sa im tam nijako zvlášť nepáčilo..
Rusi by skôr mali riešiť ako odčiniť blamáž Phobos1 a Phobos2 a nie filozofovať na podvodmi či traumami konkurencie..

Re: Vnitřní prediktor by nám mohol objasniť kauzu PHOBOS

el-sabi | 29.10.2017

Rusi by mali porozmýšľať aj ,
prečo im havarovali rakety so sputnikmi pre GLONAS .
dokonca raz mali haváriu rakety ,kde boli až tri satelity určené pre GLONAS.
Oni aj rozmýšľali ,že prečo sa tieto havárie stali .a zistili ,že to boli aj sabotáže.preto zopár menežerov skončilo vo väzení.myslim ,že jedného v tomto roku niekto vo väzení zavraždil .aby nespieval.
Nemusím Ti vravieť ,kto mal záujem na havárii ruských rakiet.
Ktorí "partňjor " by to mohol byť /nápoveda je slovíčko -liberálna demokracia /.

Re: Vnitřní prediktor by nám mohol objasniť kauzu PHOBOS

Hox | 29.10.2017

Co je blbost?

Re: Re: Vnitřní prediktor by nám mohol objasniť kauzu PHOBOS

Politbyro | 03.11.2017

Blbosť je nazývať americký vesmírny program ohľadom Mesiaca podvodom. Mnoho bolo naozaj reálne, vyretušovali nanajvýš tak pristátie posádky.

Re: Re: Re: Vnitřní prediktor by nám mohol objasniť kauzu PHOBOS

asdf | 06.11.2017

Taky si myslim ze v ramci standardni KOB dikce neni vubec nutne aby americane na Mesici nepristavali. Proste jim GP pomohl a soucasne zasabotoval sovetsky kosmicky program (v cemz pokracuje prakticky dodnes, viz Phobos, mars 98 atd atd...). Tim se vyresil problem jak pozdvihnout ameriku a demoralizovat vychodni blok, aby se stalinsky program cesty k opravdovemu komunismu ktery setrvacnosti stale pokracoval a hrozil uskutecnenim i pres chruscovovskou kontaminaci.

A aby USA zas prilis neposilily (coz by vedlo k jeste vetsim problemum s jejich statni elitou nez dnes), tak jim "darovat" vietnam a v dusledku toho tezkou vnitrni krizi a financni problemy, kvuli nimz dalsi ambiciozni extenzivni kosmicky vyzkum radeji stopli. Vzdyt na sovety zvitezili tak co...

výborný článek

Bříza | 29.10.2017

Výborně, stručně pospojované souvislosti. Článek vhodný i pro předložení lenochům, kteří nejsou schopni studovat dlouhé a náročné materiály KSB.

Kozoroh 1

martin böhm | 29.10.2017

V roce 1977 nebo 78 dávali v kinech film Kozoroh 1.Bylo to o falešné misi na měsíc.Jeden astronaut jim utekl ,snažili se ho zabít, celkem klasická hoňka.Už si moc nepamatuju detaily,bylo mi 14 let.Možná by stálo za to vydět film dnes.Kdyby ho někdo někde objevil...

Re: Kozoroh 1

getlo | 29.10.2017

Malo to byť na Mars, a skús "uloz.to"

Re: Kozoroh 1

M.C. | 29.10.2017

Měl jsem ho na DVD, musel bych pohledat.

Re: Kozoroh 1

Jura | 29.10.2017

JJ, tehdy to byl pro malé kluky zážitek. Když jsem to nedávno pouštěl kamarádům, tak jim přišly efekty již zastaralé.

A jde opravdu ve filmu o misi na Mars.

Re: Kozoroh 1

m | 30.10.2017

https://uloz.to/hledej?q=kozoroh+1

Re: Kozoroh 1

Mart'as | 30.10.2017

Zajimavost - Jeden z hercu tohoto filmu,jeden z astronautu v tom filmu,byl O.J.Simpson ..

USA je len krajinou reklamy,nafúkanej dôležitosti a kolotoča peňazí

A.D. | 29.10.2017

nič viac,nič menej.Podvod na podvod a k tomu propaganda o výnimočnosti-to je pravá tvár USA.Obyčajného gangstra,ktorý sa nezmenil od svojho vzniku.Prečítajte si o tom,ako USA "obchodovali" a "dodržovali" zmluvy s Indiánmi-tak sa chovajú ku všetkým podnes.Dravá vypočítavosť,intrigánstvo,korupcia,kult násilia a lží nadobli obludné kontúry.Na mesiaci američania nikdy neboli,čo je dokázateľné celkom poľahky.No problémom je,že USA ešte stále drží mainstream za opraty svojimi vytvorenými sieťami spoločností,ktoré všetky majú vystopovateľný pôvod informácií vo Washington Post a agentúre Reuters-hlasné trúby západnej propagandy.Stačí sa pozrieť,ako dokážu ignorovať realitu,vysielať lži,ktoré si dokáže každý poľahky overiť na internete a trúbiť nezmysly,ktoré si nakoniec s odstupom času odporujú.Cestou,ako s týmto bludárením u aj jednoduchých občanov a starých ľudí bez intenetu,je vziať USA ich mediálnu hračku a konečne očistiť žurnalistiku a spravodajstvo.Tým by USA vznikli obrovské problémy,ktoré by už stažka zaplátali rečami o Putinovi a Rusku.A práve to sa začína realizovať.Kocky sú hodené.

Nieco na tom je

Jozef | 29.10.2017

Avatar.

Pristavaci modul

Slovan | 29.10.2017

Pristavaci modul na Mesiaci je lajdacky urobeny akoby deckom zo zakladnej skoly, pouzity alobal a karton. Fotky su az smiesne.

Re: Pristavaci modul

Standa | 30.10.2017

I ruské Sojuzy jsou zvenku obaleny tkaninou. http://www.exoplanety.cz/wp-content/uploads/2010/03/Soyuz_TMA-6_spacecraft.jpg

Znamená to snad, že se jedná jen o směšné dětské nafukovací modely?

Re: Re: Pristavaci modul

Nuovi | 01.11.2017

Hádam ale vidíte rozdiel medzi zručnou remeselnou prácou Sojuzu a fušerinou a la pristávací modul Apollo. Ak nie, očný to porieši.

Re: Re: Re: Pristavaci modul

Standa | 01.11.2017

Uznávám, že Rusové mají v současnosti lepší obalovače, než Američané před téměř půlstoletím.

Van Allenove pasy

rony | 29.10.2017

nepustia za svoju hranicu nic zive, Putin to uz verejne ozvucil ako problem letu na Mars ale to iste plati spatne pre Apollo.

Re: Van Allenove pasy

Fx | 30.10.2017

Tak pokud to řek Putin, tak je to daný:)

Re: Van Allenove pasy

asdf | 06.11.2017

nesmysl, viz napr. http://www.braeunig.us/apollo/VABraddose.htm
staci kdyz nepoletite tim uplne nejhustsim mistem a/nebo se tam nebudete moc dlouho zdrzovat (tj. napr. zadny iontovy pohon a pomale nabirani vysky a rychlosti atd...)

Ovsem problemy letu na Mars jsou, ale ne v podobe nejakych radiacnich pasu u Zeme ale to ze let tam a zpet trva cca rok, plus pobyt na Marsu, kde take neni atmosfera kdovijak tlusta aby pred slunecni a kosmickou radiaci chranila (rika se ze radiace tam staci na sterilizaci pudy cca desitky centimetru pod povrch). Pokud pry tedy kosmonauti pri letech k Mesici prisli o cca par procent bunek ocni sitnice, a ten let trval par dni, tak pro let k Marsu to uz opravdu problem byt muze...

Planetolet k Marsu bude zrejme muset byt podstatne robustnejsi konstrukce nez Apollo, tluste steny, magneticke stineni, a tedy velka hmotnost a nutny nuklearni pohon, a tedy velmi narocne a v dnesni dobe skoro nemozne... A predstava habitatu na povrchu jakozto nafouklych stanovych hal jak to nasa obcas prezentuje je take dosti naivni..

Sojuz - Apollo

M.C. | 29.10.2017

Tam je těch nesrovnalostí více, nedávno jsem narazil na článek, který podobným způsobem rozebírá projekt společného letu Sojuz-Apollo a taky je tam celá řada nesrovnalostí a podivností, jako třeba, že na fotografiích z beztížného stavu visí drobné detaily oblečení astronautů vždy stejným směrem.
Najdu link a hodím to sem.

Už jsou připravovány i děti, že přistání na měsíci je imitace

DušanBe | 29.10.2017

Něco pro děti:
https://www.youtube.com/watch?v=QfHJbN6u44A

A dospělí jsou připravování dalším filmem (komedií :):
https://www.csfd.cz/film/402289-moonwalkers/galerie/?type=1

Definitiva

Nikdo | 29.10.2017

Nebyli na měsíci. Čím jsem si byl jistý do teď na 99%. Po přečtení článku je to 100%. Zde jsou efektivně uchopená a seřazená známá fakta, že je to zcela zřejmé.

Přidat nový příspěvek