5.9.2016
Hox
Nedávno vyšel na "Aeronetu" článek o Stalinovi a revoluci, protože se z něj však, jemně řečeno, nedá nic pochopit, vznikl tento text.
Bolševismus je proud marxismu nebo něco jiného?
Zde je třeba jít k podstatě. Bolševismus, nehledě na český význam a používání tohoto slova, je odvozenina od slova „bolšinstvo“ (většina) a znamená hájení dlouhodobých strategických zájmů většiny. Bolševismus (ve svém původním významu) existoval v lidské společnosti odedávna, v 20. století jen získal název. Kdo je „bolševik“? Ten, kdo prosazuje dlouhodobé strategické zájmy většiny (což je obvykle nevýhodné a nebezpečné), v protikladu k těm, kdo hájí zájmy privilegované menšiny (což je obvykle materiálně a jinak výhodné).
Bolševismus tedy nevznikl na sjezdu Ruské sociálně-demokratické strany v roce 1903, tam se jen zažil název, neb se objevila frakce (menšinová), která o sobě prohlašovala, že prosazuje zájmy pracující většiny.
Celá situace se z hlediska chápání komplikuje tím, že jak bolševici, tak trockisté používali stejný - marxistický - terminologický aparát, navíc existovali jak přesvědčení marxisté-trockisté, tak marxisté-bolševici, tak i ti, kdo nechápali rozdíl. Analogie s dneškem: Putin používá stejnou terminologii (demokracie, volný trh, příznivé podnikatelské klima, boj s korupcí, …) jako 5. kolona, mající za cíl rozprodej vlasti (historie se opakuje: Stalin versus trockisté, Putin versus liberálové = trockisté dneška).
Co se týká roku 1917, bolševici nikoho nesvrhávali, únorovou revoluci provedli liberálové-zednáři a občanská válka začala v létě 1917. V říjnu (listopadu) se obrazně řečeno „moc válela na ulicích“ a bolševici byli jediní, kdo ji byl ochotný zvednout. Z odtajněných dokumentů vyplývá, že carský Generální štáb je vnímal jako jedinou sílu schopnou zachránit zemi a podporoval je.
Pozice „otce národů“ byla připravována pro Trockého (Bronštejna), ale po smrti Lenina zasáhla Vyšší moc – Trocký onemocněl a než byl schopný mít na něco vliv, řízení převzal Stalin.
Čím Stalin „zradil revoluci“
Plán zákulisních plánovačů světových dějin byl následující:
-
v Rusku se odehraje marxistická revoluce;
-
Rusko exportuje revoluci do celého světa a samo poslouží jako jateční maso, v procesu zanikne;
-
výsledek: globální marxistický pseudosocialismus = kryptootrokářství, a Rusko neutralizováno jako faktor.
Cíl Stalina byl: vybudovat skutečný komunismus v jedné zemi a likvidace marxismu, namísto exportu revoluce.
Stalin ve skutečnosti překazil plány GP třikrát: poprvé, když vypudil trockisty-internacisty (kteří v říjnu 1917 obsadili 90% pozic) a změnil kurs SSSR, podruhé, když porazil Hitlera, potřetí, když odepsal marxismus publikací „Ekonomické problémy socialismu v SSSR“, čímž odepsal projekt, na kterém kurátoři biblického projektu pracovali 100 let.
Globální prediktor (globální zákulisí, kurátoři biblického projektu) se snaží zlikvidovat Rusko mnoho staletí, jako hlavní překážku realizace plánu nastolení globálního kryptootrokářského systému, a je jim zcela jedno, jakou vnější podobu bude tento systém mít – zda marxistickou nebo „demokratickou“. GP si nejpozději na počátku 19. století uvědomil nutnost likvidace buržoazně-liberálního projektu, na němž „jel“ Západ, kvůli hrozbě vyčerpání biosféry a nesmyslného plýtvání zdroji v závodech ve spotřebě. Zapouští tedy do společnosti informační modul „marxismus“, který má s prodlevou několika generací tento problém řešit světovou marxistickou revolucí a nastolením systému, mnohem šetrnějšímu k biosféře Země, kde měli být vládnoucí „elitou“ židé podle principu „všichni jsou si formálně rovni, někteří jsou si v praxi rovnější“.
Základní nástin některých procesů od té doby:
-
V Rusku globální zákulisí vychovává revoluční kádry prostřednictvím segregace židů a „výnosu o kuchařčiných dětech“ (zamezení přístupu ke vzdělání nemajetným vrstvám), propagací marxismu.
-
Vyvoláním 1. světové války se řeší najednou mnoho cílů, jedním z nich je marxistická revoluce v Rusku, ke které situace k roku 1917 uzrála (i nemalou zásluhou Romanovců a církve).
-
Plánem je „permanentní revoluce“ = celosvětová marxistická revoluce na ruských bodácích, ale zasahuje vyšší moc a Stalin spolu se stoupenci (bolševici = skuteční komunisté) přebírá otěže;
-
GP začíná připravovat Hitlera pro případ, že se Stalin vymkne kontrole a začne realizovat vlastní konceptuální moc, jdoucí proti zájmům GP. Jednalo se o mnohovariantní dlouhodobý plán: pokud zvítězí Hitler, budou cíle GP řešeny přes něj, pokud zvítězí SSSR, bude expanze marxismu řešena postupnou měkkou metodou na základě mezinárodní prestiže SSSR a tím i marxismu;
-
SSSR poráží Hitlera, mezinárodní prestiž SSSR, komunistického hnutí a marxismu stoupá do té míry, že západní levicoví intelektuálové pomáhají SSSR z přesvědčení, tajné služby nemají kádrový problém, lidé na různých pozicích sami aktivně pomáhají; až do r. 53 je v plánu tatáž celosvětové marxistická revoluce, jen „soft“ (salámovou) metodou – metodou „kulturní spolupráce“, na základě prestiže a atraktivity, nikoli silou.
-
V roce 1953 Stalin píše „Ekonomické problémy socialismu v SSSR“, kde poukazuje nepřímým způsobem, v marxistické terminologii, na nutnost zbavení se marxismu, poukazuje na jeho metrologickou neprůkaznost, čímž mu defakto vynáší smrtelný rozsudek;
-
GP je nucen improvizovat – zařizuje vraždu Stalina a „odhalení kultu osobnosti“ na 20. sjezdu KSSS v roce 1956, projekt neutralizace buržoazně-liberálního projektu s pomocí marxismu definitivně padá, od tohoto okamžiku se přehazuje výhybka na plán konvergence pseudosocialismu a kapitalismu, v SSSR je spuštěn proces „destalinizace“, v kapitalistickém táboře je nastartován proces biologické a kulturní degradace – hippies, drogy, LGBT, sexuální revoluce, rock + rap, porno, feminismus... obecně celý kalibr podpory paraziticko-degradačních potřeb, kult spotřeby a zábavy, mravní rozvrat. V literatuře se namísto sci-fi objevuje žánr fantasy, začíná být budován kult „skvělého nového středověku“, ze sci-fi mizí komponenta vědy a techniky v pozitivním smyslu (kromě dystopií a post-apokalyptismu).
-
Od 70. let socialistický blok defakto kapituluje a začíná fungovat jako dárce surovin, aby Západ vydržel dokud nebude připraven jeho rozpad (v 70-80. letech byl Západ v těžké vleklé krizi, ze které se dostal teprve v 90. letech, kdy si začal parcelovat zisky z pádu socialistického bloku);
-
Na konci 80. let je SSSR a soc. blok metodou „kulturní spolupráce“ připraven ke krachu, v plánu je na základě „šokové terapie“ natolik „vyléčit“ obyvatelstvo SSSR od kapitalismu, aby samo volalo pro návratu marxismu nebo fašistické diktatuře (tzv. Harvardský plán na 3 pětiletky: 1. Gorbačov, 2. Jelcin, 3. SSSR 2.0 nebo fašismus pod kontrolou GP). Plán padá díky tomu, že v roce 1995 Zjuganov odmítá vyhrát ve volbách a vítězí znova Jelcin, který měl na začátku volební kampaně podporu 1-3%. Na základě nově sebraného SSSR 2.0 měla být provedena demontáž Západu.
-
Nicméně GP ztrácí kontrolu nad procesy a řízením – díky pádu SSSR se objevuje KSB, volně přístupná; regionální „elity“ USA se vymykávají kontrole, a nakonec, objevuje se Putin, který umožňuje spustit novou „sborku“ Ruska na základě alternativní koncepce vzniklé „zespodu“, nikoliv na výtvoru GP.
-
Díky znovuzrození Ruska (čemuž v roce 1999 nikdo nevěřil a jakýkoliv analytik by se tehdy vysmál tvrzení, že Rusko dnes bude tam, kde je) je GP nucen zbrzdit proces vytváření islámského „evropského chalífátu“ (likvidace buržoazního projektu cestou biologické likvidace a vyhynutí jeho stoupenců) a znovu improvizovat, přizpůsobovat se nové situaci, kdy Rusko realizuje svou globální koncepci a globální politiku, jdoucí proti plánům GP
-
Odpis USA se také nedaří tak jak má, dochází k fázovému (časovému) posunu, GP je nucen vynakládat energii na neutralizaci snah regionální elity USA vyvolat 3. světovou válku a udržet si tak svůj status.
-
USA dneška = SSSR roku 1990, Trump je člověk, který má za úkol realizovat transformaci USA na stát žijící na svůj účet, a ústup z role světového četníka a velmoci. Pokud ve „volbách“ regionální „elita“ USA přehraje GP a zvítězí Hillary, je pro USA plánovaná občanská válka. Paradoxně, jediná šance USA na světlou budoucnost (relativně, v porovnání s ostatními variantami) je americká obdoba „perestrojky“ a spolupráce Rusko-USA na zcela jiných principech než dnes, mimo rámce GP (viz analytika „úsvit spravedlnosti“).
Můžeme si tedy všimnout, že rozšíření liberálně-buržoazního projektu do celého světa nikdy nebylo záměrem GP, je to z hlediska GP selhání, chyba řízení - podle jeho záměrů měl zmizet nejpozději v první čtvrtině 20. století globální marxistickou revolucí.
Dodatek - vysvětlení pojmu bolševismus:
Bolševizmus, jak učí dějiny KSSS, vznikl v roce 1903 na II. sjezdu RSDRP (Ruské sociálně demokratické dělnické strany) jako jedna ze stranických frakcí. Podle tvrzení jejich protivníků bolševici před rokem 1917 nikdy netvořili opravdovou většinu členů marxistické strany, a proto oponenti bolševiků v těch letech vždy měli námitky proti názvu, jaký si sami udělili. Tento názor však pramenil z toho, že ti různorodí menševici nepochopili podstatu bolševizmu.
Bolševizmus není ruskou modifikací marxismu, a není to stranická příslušnost. Obrat „židovský bolševizmus“, použitý Hitlerem v Mein Kampf, je už úplně nesmyslný, protože bolševizmus je projev ducha Ruské civilizace, a ne ducha nositelů doktríny biblického globálního otrokářství na rasovém základě.
Bolševizmus existoval před marxismem, existoval v ruském marxismu, určitým způsobem existuje nyní a bude existovat i nadále.
Jak prohlašovali sami bolševici, členové marxistické strany RSDRP(b), byli to právě oni, kdo v politice hájili strategické zájmy dělnické většiny obyvatelstva mnohonárodnostního Ruska, takže právě jen oni měli právo nazývat se bolševiky. Nezávisle na tom, nakolik bezchybně bolševici vyjadřovali své strategické zájmy a byli jim v životě věrní, nespočívá podstata bolševizmu v číselné převaze přívrženců nějakých idejí nad přívrženci jiných idejí a nemyslícím davem, ale v následujícím:
V upřímné snaze vyjádřit a uvést do života dlouhodobé strategické zájmy pracující většiny, která si přeje, aby nikdo neparazitoval na její práci a životě. Jinými slovy, v každé epoše spočívá reálně historická podstata bolševismu v činorodé podpoře přechodného procesu směřujícího od stávajícího davo-„elitářství“ k mnohonárodnostní lidskosti Země budoucí éry.
Menševizmus je opakem bolševizmu, neboť objektivně vyjadřuje snahu parazitovat na práci a životě prostých lidí – většiny (большинства) – všech těch, kteří se pokládají za něco „elitářsky“ výše postaveného. Marxismus je také menševismem, nejen psychickým trockismem (trockismus je psychická patologie, posedlost, šílenost viz práce Vnitřního prediktoru SSSR – Smutné dědictví Atlantidy. Trockismus je „včerejšek“, ale vůbec ne „zítřek“; a psychický trockismus je vždy menševizmem.)
Viz také:
Za co nenávidí Stalina a Beriu
Co bylo uděláno v Rusku pod vedením J.V.Stalina (statistika)
Informační báze KSB