Ještě jednou o bankách: Peníze vznikají díky vašemu podpisu na smlouvě

Nechtěl jsem jednu smlouvu, ale předvedení toho vytváření z ničeho na celkové bilanci nějaké konkrétní banky.

I když: trochu jsem hledal a možná to pochopil (kdyžtak mne opravte):
Banka může vyrobit uvnitř sebe sama libovolné množství peněz tím, že vyrobí zároveň s půjčkou i přesně stejně velký vklad. Důležité ale je, že součet vkladů (tech vnitřních i z venku) musí být neustále větší, než součet úvěrů (opět vnitřních i z venku). Takže mi sice může půjčit peníze, které reálně nemá, ale jen za podmínky, že já ty peníze ponechám na účtu v té bance a ani si je nevyzvednu, ani nepřevedu jinam. To vše samozřejmě platí v součtu pro všechny klienty - jednotliví klienti mohou fungovat různě, banka si samozřejmě může sama půjčit (což je prakticky stejné, jako vklad od toho věřitele).
Pokud jsem to pochopil špatně prosím o ukázání chyby mé úvahy na konkrétní bilanci nějaké reálné banky.

ČR: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/banky_a_zalozny/pravni_predpisy.html

SR:
http://www.nbs.sk/sk/legislativa/uplne-znenia-zakonov-patriacich-do-kompetencie-nbs

Standa... chápete princíp podvojného účtovníctva? V článku sa o tom hovorí - rovnaká suma na MÁ DAŤ a na DAL. Takže vzniknú peniaze na účte klienta banky a zároveň v rovnakej sume pohľadávka banky voči klientovi. Taktiež vznikne výnos banky vo forme úroku a poplatkov, a v rovnakej sume záväzok klienta úroky a poplatky banky splatiť (ak by nebol úrok a poplatky za úver, tak by táto druhá operácia nebola). Treba sa najskôr oboznámiť s podvojným účtovníctvom, ak by to ešte stále nebolo jasné (avšak pri tomto vysvetľovaní sa vzďaľujeme od hlavnej témy článku - že tá prvá operácia je vytváraním peňazí z ničoho).

Myslím, že jsem popsal jinými slovy totéž, co Vy.

Úroky a poplatky chápu jako platbu za službu (provoz banky) a pojištění neschopnosti části klientů splatit úvěr. Můžeme se samozřejmě bavit, nakolik je to předražené - podle mne celkem dost.

Podle mne ale ty peníze musejí být reálné, jakmile opouštějí banku.

Mezi úroky a poplatky je propastný rozdíl, je třeba to rozlišovat. Poplatky jsou mravně ok, úroky ne.

Celá podstata vytváření peněz při poskytování nových úvěrů spočívá v tom, že
a) banka vytvoří dva zápisy, jejichž součet je nula, takže účet to sedí a jako by se nic nezměnilo
b) částka, která klientovi přistane na účtu v okamžiku realizace úvěry, nebyla bankou odnikud odepsána, přesunuta z jiného účtu.

Vytváření peněz z ničeho také dobře ilustruje povinnost 10% rezerv v poměru k poskytnutým úvěrům. To neznamená, že když má banka milion, může půjčit 900 tisíc, znamená to že když má banka milion, může půjčit 10 milionů, a ten milion má stále jako předtím, nikam nezmizí.
Odkázal bych vás skutečně na ten článek "bankovnictví pravdy a lži", kde je to vše podrobně vysvětleno.

"Banka může vyrobit uvnitř sebe sama libovolné množství peněz tím, že vyrobí zároveň s půjčkou i přesně stejně velký vklad."

Nie, nepovedal ste to, čo ja :) a nie je to tak, ako píšete. Banka nemôže vyrobiť ľubovoľné množstvo peňazí (ak pod bankou myslíme bežnú komerčnú banku, lebo je tu bankový zákon - odkaz som už dal - správne o tom píše aj Hox - existuje povinnosť držby rezerv v pomere k poskytnutým úverom). Navyše, banka pri zaevidovaní zmluvy o úvere nevytvára žiadny vklad. Vkladom sa rozumie vklad peňažných prostriedkov klientom banky na jeho vlastný účet v banke.

OK. Je tu tedy omezení množství úvěrů jako x-násobek rezerv.

Když jsem si bral úvěr, tak mi banka vyrobila úvěrový účet, na něm zaznamenala výběr o velikosti úvěru.
Na mém běžném účtu zaznamenala banka stejně velký vklad. Čím se to liší od případu, kdybych ty peníze fyzicky vybral a zároveň já nebo někdo jiný u té banky fyzicky uložil? Výsledek by přece byl stejný.

Rozdíl je v tom, že ten úvěrový účet předtím neexistoval a peníze vznikly výběrem z toho úvěrového účtu, z žádné jiného účtu banky nezmizely, nic se nesnížilo o odpovídající hodnotu, jen vznikla na úvěrovém účtu hodnota -X. Ale o to X banka žádný svůj jiný účet nesnížila.

Když jeden klient do banky přinese 1000 korun a druhý si od banky 1000 korun půjčí, tak přece tou půjčkou také tomu prvnímu nezmizí z účtu ta tisícovka. Princip je stejný: Banka nemá po jejich odchodu nic navíc ani naméně, ale je v ní jeden kladný a druhý záporný účet (které před příchodem těch klientů nemusely existovat a banka jim je mohla nově založit). Totéž se stane, pokud je klientem tatáž osoba.

Stále mlžíte téma. Když klient příjde a vloží do banky 1000 kč, tak ty peníze nejsou uloženy někde bokem na účtu klienta, ale jsou banky a banka se stává dlužníkem klient.

Podstata je v tom, že když příjde klient a vloží 1000 kč, tak banka může díky těmto 1000 kč půjčit až 10.000 kč, které nemá, které vzniknou okamžikem poskytnutí úvěru.

Tohle přece může banka udělat i tak.
Předpokládajme, že někdo založí banku s kapitálem (rezervou) 1000 korun (je to jen model).

Pokud se dohodnu s manželkou, ona bude každý den ukládat ráno v té bance tisícovku a já si tisícovku odpoledne půjdu do banky půjčit (v okamžiku mé výpůjčky má banka reálně v sejfu 2000 korun) abych vybranou tisícovku vzápětí předal manželce, tak za 10 dnů vzniknou v bance dva účty - na jednom, manželčině, 10000 vkladu a na druhém, mém, 10000 dluhu.

Kdybychom to zkusili jedenáctý den, tak už mi banka nebude moci půjčit, ptotože k mému úvěru 11000 by neměla dost rezerv (má pořád tu svou tisícovku, ale při povinných 10% rezervách by měla mít po půjčení 1100).
Takže jedenáctý den už to nezopakujeme.

Manželka se tedy po 10 dnech stává věřitelem banky, které půjčila 10000, já se stávám dlužníkem banky, od které jsem si půjčil 10000.

Přitom reálně existuje stále ta jedna tisícovka u nás doma a jedna tisícovka rezerv v bance. Žádné reálné peníze, které by opustily banku, nevznikly.

Finta je v tom, že dokud nezačnu svůj dluh splácet, manželka si nemůže ze svého účtu vyzvednout víc než tu tisícovku, kterou má banka v rezervách. Takže navenek nebyly žádné peníze vytvořeny - celou dobu banka pracuje jen se svou tisícovkou a s tisícovkou, kterou si přes ní posíláme s manželkou.

Chápu to správně?

Pokud ano, tak poskytnutí úvěru, kdy na jednom mém účtu peníze zmizí do záporna a na druhém mém účtu se stejná částka přičte, podle mne funguje úplně stejně.

Pokud má banka 1000 kč, tak vám může půjčit 10.000 aniž by do ní kdokoliv cokoli musel vkládat.

To mi sice může půjčit, ale já si půjčené peníze z banky nemůžu odnést. Ta banka je přece nevytiskne (pokud to není centrální banka).
Peníze jsou v ní zavřené na dvou účtech jen jako virtuální plus a mínus. Odnést si mohu nanejvýš tu tisícovku - alespoň do chvíle, než do banky někdo něco vloží.
Alespoň takhle to prozatím chápu.

Proto jsem se také ptal na příklad. Pokud by banka mohla vypouštět ven do oběhu víc peněz, než do ní zvenku do té doby přišlo (ve vkladech a poplatcích klientů nebo v tom, co si sam půjčila), mělo by se to asi nějak projevit na její bilanci. Zajímá mne jak se to projeví.

Standa, vidím, že sa snažíte pochopiť, ale nechápete. Zakaždým vykonštuujete nový nezmyselný príklad, v ktorom keď poukážeme na tú nezmyselnosť a vysvetlíme, ako to je... tak vymyslíte nový nezmyselný príklad.

Skutočne vám odporúčam prečítať si zákony, ktoré sa týkajú bankového sektora v ČR - link som dal. Ďalej je možné prečítať si knihy o svetovom bankovom systéme, o systéme finančných trhov... atď. Tak, ako sa tu nikto na tomto webe nenaučí za pár dní operovať oko, či mozog, je nereálne očakávaťucelené pochopenie fungovania svetového finančného systéme DO DETAILOV a KONKRÉTNE, ako to chcete vy.

Článok sa venuje téme: vytváranie peňazí z ničoho bankami, pri poskytovaní úverov a pôžičiek (popritom aj vytváranie peňazí z ničoho pri emisiách centrálnymi bankami). Článok je dobrý a v diskusii sme vysvetlili niečo aj navyše.

Na záver odporúčam video Americký sen - drsný animovaný film o americké centrální bance (český dabing)
: https://www.youtube.com/watch?v=P2xG2HkvzRI

> ....
> Alespoň takhle to prozatím chápu.

ne, tak to není. Poté, co banka vytvoří 2 zápisy, které se navzájem nulují (tento bod máte správně), tak z toho jednoho převede předmětnou částku na účet klienta, který s ní může dělat cokoliv, vybrat, převést do jiné banky, tyhle peníze se už neliší od ostatních peněz v oběhu.
Když pak klient poctivě splácí, tj. posílá částky+úroky na ten úvěrový účet čímž ho umořuje, tak se ty dvě čísla, které dohromady vždy dávají v součtu nulu, zmenšují až se vynulují. Ale nikoliv úroky, úroky si banka nechá jako zisk.

To, že úroky spolu s poplatky jsou součástí hrubého zisku bank, nijak nezpochybňuji.

Mne prostě jen zajímá v praxi ten mechanismus, který umožní bance vydat ven (například klientovi, který si právě půjčil a hned poté v hotovosti vybral v bance půjčené peníze) víc peněz, než kolik do ní jinudy přiteče.

Protože třeba podle té rozvahy Komerční banky, kterou jste zavrhl jako málo podrtobnou, to vypadá, že vkladů je v ní o dost víc než úvěrů. Takže pokud nezačne vklady vybírat najednou přes 10% klientů, má banka pořád dost ("skutečných") peněz navíc, které může komukoliv vyplatit jako úvěr v hotovosti.

S hotovostí tohle nemá obecně nic společného, banka může kdykoliv na zavolání svoje virtuální čísla proměnit na hotovost, zavolá jen do ČNB a nechá si přivézt pár palet bankovek. Hotovost dnes tvoří 2-3% peněz v oběhu, to není třeba vůbec brát v úvahu.

Mechanismus spočívá v tom, že jakmile banka ty nové peníze vytvoří podvojným zápisem, a tu jednu stranu převede klientovi na účet, takže s nimi může disponovat, tak už jsou to stejně dobré peníze jako jakékoliv jiné a klient je může převést do jiné banky úplně stejně jako peníze, které si na účet vložil on sám.

hox, je uplne jedno, co s tymi peniazmi urobi klient. ty chapes prevod do inej banky ako legalizaciu podvodu, teda ze peniaze boli vytvorene z nicoho. dolezite je, ze takto pozicane peniaze raz musi klient vratit spat. toto je podstata. co sa deje medzitym, je sumafuk. takze novo vytvorene peniaze su casom postupne stahovane spat splacanim klienta.

dolezity je samozrejme urok. ten je nieco navyse. dolezite je aj to, ked klienti nesplacaju. vtedy je to pre banku problem, preto sa isti nehnutelnostou, ci inou protihodnotou.

pokial by bol urok zarobeny poskynutim uveru, ktory ma za ciel nieco realne produkovat, tak tie uroky nie su az taky problem. nove peniaze totizto v systeme nieco vyrobia, a je velka sanca ze vyrobia, pretoze firmy predsa nechcu zkrachovat. takto su uroky kryte realnymi produktami.

problem dnesnej doby je, ze peniaze sa poziciavaju na vsetko mozne, pripadne su generovane na hry v kasine, ako si to nazval, pripadne pri produkcii kadejakych certifikatov na zlato, striero, co ja viem co, co ale este realne nie je vydolovane/vylovene/vyprodukovane a ani toho nie je, take mnozstvo ako sa deklaruje. toto je potom potrebne korigovat uz momentalne priamymi intervenciami centralnych bank, pretoze po 2008, teda po lehmanovi je to uz nastavene takto.

jh: zdá se mi že příliš nechápeš destruktivní roli úroku na celou společnost.
Jinak jsem nenapsal, že je to "legalizace podvodu", chápu velmi dobře jako to funguje, půjčování do existence je forma emise měny, která je ponechána bezstrukturní tržní regulaci. Tato samotná emise a vytváření peněz z ničeho problém až takový není, peníze se vždy dělají z ničeho, je to jen informace, problém s tímto systémem je vše ostatní spojené s tímto systémem, mající destruktivní vliv na celou společnost, je to absolutně nepřijatelné.

Například, emise nových peněz, které jsou třeba aby se ekonomika udržela v chodu, je tímto přenesena (místo aby ji řídil stát) na bedra lidí co si např. berou hypotéky, čímž se stávají finančními otroky a rukojmími banka, a navíc přeplatí bance stovky tisíc až miliony z ceny nemovitosti, druhak se kdykoliv mohou dostat do situace, že o dům příjdou.
Takže z něčeho (emise měny), co lze dělat společensky prospěšně a bezkrizově, je uděláno něco, díky čemuž se velká část populace stává finančními otroky a rukojmími bank, a díky čemuž banky parazitují na životě celé společnosti, nemluvě už o destruktivní protispolečenské roli úroku na celou společnost, to snad není třeba rozebírat.
Současný systém není jako celek nic jiného než okovy, způsob jak menšina parazituje na většině a kontroluje ji, a jak udržuje společnost v napětí a stresu.
Dnes 30-70% z koncové ceny zboží tvoří úrokové náklady a složené úrokové náklady, kdyby peníze nebyly půjčovány do existence a zatíženy úrokem, tak by bez toho, aniž by se cokoliv změnilo, byly ceny poloviční, nebo by stačilo pracovat poloviční dobu na stejnou životní úroveň. Už ti dochází, kde se propaluje neustále se zvyšující produktivita, která za poslední 20-30 let stoupla o desítky nebo stovky procent, ale přesto se pracuje stále déle?

praveze tomu co si napisal velmi dobre rozumiem a aj preto som napisal:
"pokial by bol urok zarobeny poskynutim uveru, ktory ma za ciel nieco realne produkovat, tak tie uroky nie su az taky problem."

ono vas energovariant je to same, pretoze poziciavat (na urok) sa ma len firmam => tie nieco realne davaju spat do ekonomiky. to, ze energovariant bude spravovat stat znamena, ze niekto musi zaplatit pobocky, uradnikov atd, na prevadzku takto vydavanych penazi. toto nieco, co bude treba zaplatit sa zaplati z penazi danovych poplatnikov, a v tomto pripade je to to iste, ako keby to tie peniaze na projekty vydala hocijaka komercna banka a urok sa bude chapat len ako peniaze navyse urcene na obsluhu poskytovanych uverov (opat bankovy uradnici, pobocky, atd..)

uz v mojich predchadzajucich prispevkoch pod inymi temami (o energovariante) som jasne povedal, ze nesmu byt poskytovane peniaze s urokom pre normalnych beznych ludi. toto sposobuje konkurenciu medzi ludmi, ktori sa snazia si urvat zvanec navyse, samozrejme na ukor druheho, a takto bojuju medzi sebou, co je neziaduce. naopak, konkurencia medzi firmami je vitana. takze tam je urok ok a sluzi na to, co som napisal vyssie.

abty sa ludia dostali k lepsiej zdravotnej starostlivosti, k peknemu prezitiu dochodku, k byvaniu, ci aby sa vyhrabali zo sraciek nezamestnanosti a pod. by bolo fajn mat doplnkove meny. tie vedu apriori k spolupraci a empatii!!! pozri si, ako funguje dochodkovy a zdravotny system v japonsku, to je ukazkovy model pre nas vsetkych ostatnych. pripadne ako na novom zelande centralna banka podporuje projekty lokalnych mien, aby zmiernila dosahy nezamestnanosti v oblastiach, kde skapal pes.

Když banka zavolá do ČNB, tak jí přece nepřivezou ty peníze jen tak. Předpokládal bych, že si je buď půjčí, nebo ČNB o jejich hodnotu sníží vklad, který ta banka má u ČNB.

Ale jinak asi už chápu.
Mé otázky byly nejspíš způsobeny jen jiným úhlem pohledu. To, jsem z mého úhlu pohledu bral jen interní zápisy banky, to z Vašeho úhlu pohledu jsou "stejně dobré peníze". Takže tam skutečně peníze vzniknou - stejně jako vzniklo těch 10000 v mém příkladu s denním vkládáním a vybíráním tisícovky. Jen se ušetří to běhání.

Navíc si myslím, že tímto způsobem "vyrábí" každý,kdo vede účty a půjčuje půjčené peníze. Jakmile se vklad bere jako jedny peníze a úvěr jako jiné peníze, tak jakýmkoliv půjčením peněz skrz prostředníka (banku) se ty peníze účetně zdvojnásobí. Jednou se počítají jako by věřiteli ležely na účtu banky a podruhé tak, že je má dlužník. A tímhle účetním zdvojnásobením vzniknou prníze z ničeho.
Je to tak?

Standa, zabúdate, že banky medzi sebou obchodujú, požičiavajú si peniaze, teda hlavne komerčné banky s centrálnou bankou. Pozrite si to video, ktoré som vám poslal. Sú tam aj konkrétne odpovede na vaše konkrétne otázka. Len sa obávam, že vám otvorí ešte viac otázok, než teraz máte :)

Proste... článok je dosť úzko zameraný (čo nie je zle, práve naopak - pochopme na začiatok iba základy a nechajme si to v hlavách trochu dozrieť) a vy chcete vedieť všetko o tom, ako banky vytvárajú peniaze a dávajú úvery a pôžičky. Video navyše aj poukazuje na spojitosť s centrálnymi bankami, zotročovaním ľudstva, vojnami, ústavou ako základným právnym predpisom atď.

Trochu jsem si to prošel, a myslím, že už chápu jak to funguje. Jen ten článek to podle mne vykládá poněkud zkreslujícím způsobem. Proto je to špatně pochopitelné.

Co podle mne je pravdou:
- banky vytvářejí de fakto peníze (byť nemají přímo tuto formu)
- množství "peněz", které takto mohou vzniknout, může být až takový násobek bankovních rezerv, jaké po žaduje centrální banka. (pokud musí být rezervy 1:2, mohou všechny banky společně v součtu "vyrobit" až dvojnásobek centrálně vytvořených peněz, pokud musí být rezervy 1:10, mohou vyrobit tesetinásobek)

Co podle mne není pravdou: že banka může vytvořit peníze jen tak úplně z ničeho v libovolném množství. Vždy ty peníze musí vytvořit jen z kapitálu (vkladů a majetku banky), který má v daný okamžik k dispozici.

S tímto souhlas, snad už si rozumíme :)

Deriváty jsou virtuální sliby a sázky, nepředstavují reálnou hodnotu a nemají vazbu na reálnou ekonomiku, proto jejich objem může být libovolný.

OK. V případě, že se nemají vazbu na reálnou ekonomiku, nemusíme je při diskusi o reálné ekonomice řešit.

Právě, že musíme. Deriváty dnes používají zejména hedgeové hyeny k útokům na celé ekonomiky. Tímto způsobem se například přenesla ekonomická deprese z USA do EU. A zkrachovaly či byly podstatně oslabeny zejména jižní ekonomiky spolu s Irskem. Tedy zeme PIIGS... Zbraně hromadného finančního ničení v podobě Credit Default Swaps, syntetických CDOs ve spojení s Naked Short obchody dokázaly spolehlivě rozvrátit fyzické ekonomiky. Byl to svého času Allan Greenspan a lidé kolem Larryho Sommerse, kteří tvrdili, že je jedno jestli v ekonomice existuje reálný nebo virtuální produkt. A zároveň prosadili zrušení Glass-Steagall systému, který odděloval komerční a investiční banky. Komerční nesměly obchodovat s deriváty a nesměly lézt do zelí investičním. Celá hypoteční krize v USA by nebyla tak ničivá nebýt derivátů nad ní. Svůj díl samozřejmě hrály i drogové peníze a systémový podvod jejich praní přes HUD. Americká ekonomika je z velké části založena na drogovém byznysu. Jedou v něm politici, tajné služby, banky i státní správa. HUD je potom jedním z mechanismů, jak legalizovat drogové peníze a vytvářet z nich fondy sloužící k financování politických stran ale také černého rozpočtu, který je dnes astronomický. Jen na dividendach a úrocích hodí cca dva biliony dolarů ročně... Z takových prostředků můžete financovat šedou vládu, koupit si jakoukoliv vládu na planetě či financovat soukromý vesmírný program.

Takže vazbu mají?

Mají i nemají. Jako virtuální produkt jsou od reálné ekonomiky (namístě je spíš výraz fyzická ekonomika) odtženy. Ale v momentě, kdy je použijete k útokům na měny i celé ekonomiky tak vazbu mají. Stejně tak jako má na ekonomiku vliv bankrotující bankovní systém. Deriváty se používají i samotným managementem bank k systémovému podvodu a tunelování bank. To umožnila teze Too big to Fail i systém socializace ztrát. Management se chová sebevražedně vůči svěřené bance. Vznikl tak výraz Suicide Bankers. To popisuje třeb William K. Black, bývalý regulační úředník americké vlády v The Best Way to Rob a Bank is to Own One: How Corporate Executives and Politicians Looted the S&L Industry https://www.amazon.com/Best-Way-Rob-Bank-Own/dp/0292754183

Ahoj Hoxi.
...
Aj mi ostatny, ktory sa k vam chceme pridat a doplnit vase kadre o svoj osobity prinos a nas pohlad na svet, by sme velmi ocenili snahu aj o nase pochopenie z vasej strany.
...
Dakujem ti teda za myslenku a ,,ziadost", ktoru primam a posielam ju aj spet.
myslim si, ze tu sa (teoreticky) vektor nasich cielov stretava. Otazkou teda je ako to dokazeme uplatnit v praxi...

Máte pravdu. Je to biliarda. A moje "systémová" chyba, kterou si rád opravuji. Je to dáno tím, že mnoho materiálů na toto téma v českém jazyce není. Tak jsem si to číslo, které je pro mne jako majitele běžné peněženky tak jako tak nepředstavitelné pouze "přeložil" a odvodil od té anglické. Jinak ještě poznámku. Sedí jak Hoxovo číslo, které je souhrnem burzovních transakcí, tak mé, které je souhrnem burzovních, mezibankovních a mimoburzovních transakcí - je ovšem nejspíš oporavdu velmi hrubým odhadem. Obě čísla budou dnes ale zastaralá, neboť se objevila v souvislosti s krizí z roku 2008. Pravděpodobně budou dnes ještě vyšší... Podstatné je, že přesahují více jak desetinásobek celosvětového HDP. Tedy zde máme astronomickou bublinu, která je prakticky nesplatitelná v celosvětovém měřítku.

Díky za vysvětlení.
Na deriváty se ještě podívám, protože ty mi prozatím připadají skutečně jako rozbuška s doutnákem.

vratme sa k tym derivatom. co je to teda derivat, preco je pre banky zaujimavy a v com spociva jeho riziko? napr sa teraz vela hovorilo o deutsch bank, ze je v kybli prave kvoli derivatom, zrejme ma toho vela nakupeneho, takze preco, ked je to taka dobrota, tie derivaty a banky to nakupuju vo velkom, je to taky problem zaroven? vdaka za vysvetlenie..

Deriváty jsou sázky.
Například CDS deriváty (credit default swap) spočívají v tom, že nějaký subjekt se přes ně jistí proti nějakému riziku, např. zvýšení úrokových měr. Platí tedy nějaké bance pravidelně nějakou relativně malou částku, a pokud dojde ke splnění určité podmínky, banka by teoreticky měla zaplatit zpět velkou částku.
Derivát je v podstatě slib banky že zaplatí, když se něco stane, a za to má stálý příjem, za tenhle slib. Vtip je v tom že objem derivátů je tak šílený (10x HDP planety), že žádný subjekt nemá prostředky na to, aby těm slibům dostál kdyby se opravdu něco stalo.
Je to časovaná bomba, bude se to celé mazat a nulovat, neb nic jiného s tím dělat nejde.
Údajně je problém taky v tom, že banky vymyslely důmyslný systém, kdy sice měly derivátů za tisíce miliard, ale tak, že se navzájem závazky nulovaly. S pádem Lehman Brothers se ale tenhle "magický řetěz" přerušil a už se to nenuluje jako předtím.

Hello Hoci bude ich určite čarovať z Tvojho majetku a budúcej práce prostredníctvom exekútora , du

Je to tehdy, když krachují lidé více než obvykle.
Pokud krachují jako obvykle, banka získává více a více majetku nacházejícího se v daném teritoriu.

Resp. když krachuje ročně cca 1% lidí, banka ztrácí peníze, ale získává majetek - mnohem více než ztratila peněz.
Pokud zkrachuje 10% lidí, tak díky pákovému efektu banka přijde o peníze a zkrachuje taky ... ale aktiva koupí jiná banka.

Banka nezískava viacej majetku na danom teritóriu... banka odčerpáva peniaze z daného teritória, čiže "normálni" ľudia viac ako na bežnú obživu nemajú... následne klesnú ceny pôdy a prídu Holandské a Dánske firmy si riešiť problém s potrebou presťahovania Holanďanov a Dánov do budúcnosti.

To, že banky krachují je naopak důkaz, že berou z ničeho, dřív nebo později se to někde musí projevit, proto je společnost neustále plná krizí a válek.

Standa... Je to tym, ze samotne banky tie peniaze nevitvaraju... To je len iluzia...
...
A bankovi system ma centra moci a tym su Centralne banky (Fed, ECB atd... MMF - no MMF je nieco ine ako Fed...).
...
Centralne banky riadia tok penazi na strukturnej urovni, teda rozhoduju o tom, ktora banka prezije a ktora nie.
...
Ked nejaku banku podla potrieb a planov GB, tak ju odstavia od poziciek. tak banka skrachuje

V článku se ale píše, že "... v současném bankovním systému komerční banky vytvářejí peníze z ničeho..."

Vy teď píšete "samotne banky tie peniaze nevitvaraju".

Vytvářejí tedy ty banky peníze, nebo je nevytvářejí?

Tomi mlží, komerční banky vytvářejí peníze z ničeho účtením zápisem (má dáti + dal, dohromady to dává vždy nulu) v okamžiku poskytnutí úvěru.

Uvnitř banky je jistě vytvářejí. To jsem si ověřil, když mi banka na jedné straně vyrtvořila záporný úvěrový účet a na druhé straně tytéž peníze připsala na kladný běžný účet.

Může ale banka takhle vytvořit peníze i navenek? Klienti si přece mohou vybrat ty peníze v hotovosti, nebo je převést do jiných bank (například zaplacením faktur dodavatelům).

Peniaze vytvaraju Centraßne banky napr. ECB na zaklade ziadosti (zmluvy) komercnej banky... Pytali ste sa ako je mozne, ze banki krachuju... No tak, ze centralna banka sa rozhodne tym zoadostiam nevyhoviet.
Alebo nie?

Takže se peníze vytvářejí jen v centrální bance a nikoliv v těch komerčních? Pak ale článek nemá pravdu když tvrdí, že je vytvářejí komerční banky z ničeho.
To, že komerční banka může za určitých okolností zkrachovat, pokud nedostane peníze z centrální banky, snad chápu a dává mi to smysl.

Ono je to tak ako sa pise v clanku, ale s tym, ze tie peniaze nevyda banka, kde si poziciame, ale centralna banka na zaklade ziadosti, cize zmluvy klienta s nejakou bankou. ... Preto banky krachuju...
.
Keby tie peniaze vytvarala hoci ktora banka, tak by nemohli skrachovat...
Ono ta banka vlastne nenesie ziadne riziko. Okrem toho, ze centralna banka coby ,,riecny pramen" ovlada tok penazi (ten kto ich vydava) ta rieka potom preteka cez ostane banki ku klientom (ustie). A potom sa vracaju s5 do banky na ucti velkych korporacii - koncernov...
...
U ludi tak nezostava vobec nic..
...
A samozrejme tie peniaze niesu nicim kryte... ,,Ich hodnota vznika az ich obehom" ... Keby si toto ludia uvedomili, tak ten system padne pretoze dnesne peniaze nemaju ziadnu skutocnu hodnotu. Je to to iste co pokresleny toaletny papier... Dokonca ten tialetaka vacsiu hotnotu ako petsto evrovka.
...
Je to obsaznejsie.
...
V kazdom pripade je to jeden velky ojeb.

Cize ked mas banku a niecim nahnevas strycka tak si skoncil, pretoze sice budes mat zmluvu s klientom, ale ked si strejda povie ze si ho nahneval a tie peniaze ti nevyda, tak si skoncil.

Pripadne je to prave o tom, ue tie peniaze musia vratit CB a ked ludia prestanu splacat, tak banka padne...
Je to prirodzene pokial....

Iba cb vydava peniaze a nikto iny si ich nemoze vytvorit a uz vobec nie s nicoho ako cb (fed, Ecb) a ono ich teda vytvoria na zaklade poziciek (zmluv banky s klientom) a este pytaju uroky.
...
To znamena, ze oni daju do obehu napr 1 milirdu, ale naspet chcu 1,3 miliardy... Inymi slovami, ked vezmeme vsetky peniaze s obehu a vratime ich do centralnej banky, tak este stale bude chybat ten urok.
...
Cize kolpas celeho systemu.

Ono vytváranie peňazí z ničo by nebol až taký problém, keby BEZuročné výnosi z požičania peňazí boli max na to aby boli kryté platy úradníkov (max do 5000eur/mes/uradníka pri súčasných cenách) a ostatné peniaze by znova mizli z účtovníctva.
Samozrejme hovorím o štátnej banke t.j. spoločensky vlastnenej banke.

V každom prípade by museli existovať peniaze emitované na inom základe ako pôžičky.

Dusan...
...
Pozickovi (urokovi) system je mozne zmenit a nieje potrebny.
- no ludia tym, ze sa im nechce manualne pracovat, pretoze ani nemaju, take naviki, pretoze ani nechapu preco je potrebne pracovat aj manualne - preto svoje deti nutia chodit do skoly (kde im GP programuje myslienki) - pretoze ako si myslia - aby mali skolu a mali sa dobre. Takto vitvaraju priestor pre zakonite zneuzitie vzdelavacieho systemu a vytvaraju ... Akoby som to ... Nepracovnu moralku..
...
A tym medavaju GP inu moznost ako je sucasny stav... Teda netenie ludi k praci urokom... Nie je to teda samotny urok co nas financne zotrocuje, ale nasa moralka.

Obchodovat s věcmi, které nemám je trestný čin. Zkuste prodat něco co nemáte a skončíte za katrem. Co však je dovoleno pánovi, není dovoleno volovi. Šílený je to, že banka se na úrokách napakuje za to, že vám půjčí něco, co nemá. Neumím si představit lepší byznys, lépe řečeno zlodějnu.

Trestný čin to samozřejmě není. Například zemědělci prodají svou úrodu už na jaře , kdy ji ještě nemají. Jinak výše popsané je nesmysl, zkuste založit banku bez peněz , co pojištění vkladů. Pokud chci založit banku musím vložit 500milionu v peněžní formě na předem určeny účet, takže tak jednoduché jak je popsáno výše to není.

To co popisujete je obdobné, jako mávání hůlkou kouzelníkem, aby odvedl pozornost od druhé ruky, která vytahuje zajíce z rukávu.

Jistě, jsou nějaké formální požadavky, ale to nic nemění na podstatě, že můžete založit banku s kapitálem třeba 5mld, abysme to nehnali moc dolů, a následně, aniž byste přijal jedinou korunu vkladů, můžete zcela legálně poskytnout úvěry v objemu 30mld kč a inkasovat z těch 30mld korun, které vznikly podvojným účetním zápisem v okamžiku poskytnutí úvěru/hypotéky, úroky, a v případě nesplácení bance propadne reálný majetek, kterým jsou jištěny, ačkoliv na začátku nebylo na straně banky nic, žádná reálná protihodnota.
A těch 5mld základního kapitálu nikam bance nezmizí, když poskytne 30mld úvěrů z peněz které nemá, nic se s nimi nestane.

Proč to neuděláte když je to tak jednoduché? Takto byste jednoduše získal za chvilku většinu majetku a mohl KSB přednášet profesionálně a uskutečňovat své myšlenky ?

Třeba proto, že normální a slušní lidé to považují za zlodějinu a nefér jednání, čili se jim to morálně příčí. Vás by bavilo být třeba lichvářem??

Protože nechci?

Na to aby si dostal v súčasnom systéme licenciu potrebuješ horu peňazí. Tú horu peňazí nezískaš len tak.

Pozrel som si slovenský zákon
http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Legislativa/_UplneZneniaZakonov/Z4832001.pdf

Na bankové povolenie je potrebné 16 600 000EUR.

Možná by bylo dobré ten model s bankou, která má 5 mld kapitálu a poskytne 30 mld půjček, ukázat někde v realitě. Existuje taková?

Které konkrétní banky takhle fungují? Zajímají mne názvy bank a odkaz na důkazy toho, že mají tento poměr (1:6) kapitálu (vlastní+vklady) a úvěrů - ale přitom nekrachují. Pokud má článek pravdu a celé je to bez rizika, tak by takové banky existovat měly.

Téměř všechny komerční banky dnes takto fungují, takže lze ukázat prstem na kteroukoliv, a poměr 1:6 je ještě velmi konzervativní, v ČR je zákonný limit tuším 1:10 a ve spoustě zemí světa je ještě nižší, např. 1:20, v tzv. daňových rájích často i 1:100 nebo není vůbec regulován.
Pokud chce člověk důkaz, lze třeba nastudovat materiály Bank of England, vysokoškolské učebnice a další zdroje, je to tam černé na bílém.

OK. Když všechny tak všechny.
Asi by stačil skutečně jen příklad:
Vezmu roční bilanci nějaké banky. Pod jakou položkou tam najdu peníze, vytvořené během toho roku z ničeho?

Nevím konkrétně, ale když si přečtete článek "bankovnictví pravdy a lži" s komentáři bývalého viceguvernéra ČNB, věřím že na to příjdete.

Můžeme to vzít z druhé strany, odkud se podle vás berou peníze, které jsou v oběhu?

Myslím si, že je vytváří (skutečně z ničeho) jen centrální banka.
Myslím si, že ostatní banky sice mohou vyrobit peníze "z ničeho", ale jen uvnitř sebe sama. S omezením podle rezerv, daným zákonem, jak jste mi už vysvětlili.

Pokud se podívám na jinou banku zvenku jako na černou skříňnku, tak si myslím, že nemůže vydat ven víc, než do ní zvenku do té doby vložili její akcionáři, vkladatelé, věřitelé a splatili dlužníci na splátkách a poplatcích.

Ale mohu se samozřejmě mýlit.
Neřeším samozřejmě nepřesnosti, dané zpožděním transakcí.

Banky můžou vyrobit peníze z ničeho při poskytnutí úvěru, ale jakmile si to člověk někam převede a něco s tím zaplatí, už je to neodlišitelné od jiných peněz.
Centrální banka také vytváří z ničeho (jinak to ani nejde), ale drtivá část dnešní peněžní zásoby byla vytvořena půjčováním do existence u komerčních bank.

Případně, dodejte nějakou bankovní rozvahu, můžeme se na to podívat spolu.

co třeba
https://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-financni-udaje/

Jsou tam tři roky, snad i základní údaje.
Pokud to není ono, klidně dodejte něco jiného.

Tohle je k ničemu, málo podrobné. Musel byste mít účetní uzávěrku nebo něco v tomto smyslu.

Co tam konkrétně chybí?
Co konkrétně musí ta uzávěrka obsahovat, abyste to mohl použít jako příklad?

Tak už mi to snad došlo. Rozvaha, na kterou jsem dal odkaz, je podle mého názoru dost podrobná k vysvětlení principu.

To, co článek označuje jako "peníze vytvořené z ničeho" je v tom rozpisu suma 580 miliard úvěrů klientům. Za peníze z ničeho se to ve smyslu článku označuje, ač jsou ty úvěry kryty penězi, které mají v bance uložené klienti ve výši 699 miliard.
Je to tak?

Když mrknete se na ten film "Money as Debt" otitulkovaný v linku výše, tam je vysvětleno přesně to na co se ptáte.
Ano, banka má vklady 699 miliard a poskytla úvěry 580 miliard, vtip je v tom, že že tyto úvěry 580 miliard NEBYLY POSKYTNUTY z těchto vkladů 699 miliard.
Tedy:
před poskytunutím úvěrů má banka 699 miliard vkladů.
po poskytnutí úvěr ve výši 580 miliard má banka stále 699 miliard vkladů.

Já si myslím, že ty vklady nemá.
Pokud by se klienti najednou rozhodli, že si peníze z těch vkladů vyberou, tak jim banka může vyplatit jen 120 miliard, protože zbytek poslala dál. Myslím, že tomuhle se říká "run" a banku to položí. Banka sice ty vklady má v evidenci, ale jení je schopna vyplatit dřív, než jí vrátí peníze její dlužníci.

A právě v tomhle rozdílu pohledů (vedení ve vnitřních podvojných účtech versus fyzická schopnost okamžitrě platit závazky) je asi zakopaný pes toho, proč jsem nechápal ty "peníze z ničeho". Podle Vás vklady existují v bance, byť je banka "pošle dál" v úvěrech, zatímco já si myslím, že je tohle počítání jen účetní fikce.

Poměrně slušně je to vysvětlené zde.http://leva-net.webnode.cz/products/svetova-kabala-2-dil-uzakonena-lichva-a-kradez/

Já tomu rozumím jen nerozumím že jsou všichni chytří vše vědí a skutek utek.

Jak to, jsou se k dispozici materiály koncepce a překlady z Ruštiny, videa, různé analýzy a je umožněna a adminem udržována tato diskuze, které se zdarma účastníte atd. Za mně poctivý pořádný kus práce bez nároku na odměnu.

Na to abyste si uvědomil, že jste si půjčil milion vytvořený za půl vteřiny z ničeho a vrátil dva na které pracujete tisíce hodin ve mzdě, na to nemusíte být moc chytrej. No a proč nejsme všichni lichváři a šmelináři? - kdo by pak pro nás pek chleba a šil trenýrky?

Těch 500 milionu jen jen "vstupní poplatek" pro členství v "klubu bankstérů". A to je dovoleno jen těm, kteří uměli krást a nebo alespoň parazitovat na ostatních skutečně ve velkém. Zličinný systém tlupo-elitarismu je nutno zlikvidovat i s jeho nositeli.

Nejen to,ještě se musíte narodit v té správné obřezané rodině.Ti ostatní,podlidé k tomuhle zlodějskému byznysu samozřejmě puštěni nejsou.

To je samozřejmě univerzální odpověď na vše. Oni me k ničemu nepustí, tak nic nedělám. Dobře ty:)