Aby bylo jasno: veškeré bankovní hypoteční a úvěrové smlouvy jsou v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatné

Kamagra Accion Terapeutica http://ggenericcialisle.com - Generic Cialis Regenon <a href=http://ggenericcialisle.com>canadian pharmacy cialis 20mg</a> Bagomicina Online

Postřeh je to dobrý - V současném systému ovšem neprosto nerealizovatelný. Celý tento světový systém stojí na nadvládě bank a banky nikdy nikomu nedovolí, aby jejich moc oslabil. Banky mají skutečnou moc - ovládají politiky a média.

To by musel celý současný systém naprosto zkolabovat a pak by teprva lidé hledali nějakou alternativu.

Jinak je to totální utopie.

Preco hned taka beznadej @ )

Polovina občanů ČR včetně starců a nemluvňat zažili exekuci.
https://www.youtube.com/watch?v=2a9Z7qoZOSI

K těm úrokům mám postřeh ze života. Mám známého, který si na venkově koupil starší chalupu. Potřeboval na to 1.500.000 Kč. Neměl ani floka, takže si vzal hypotéku na těch 1.500.000 Kč na dvacet let. Ted už kroutí asi tak 17. rok, takže se blíží pomalu ke konci. Nejen že bance musí zpět vrátit těch 1,5 mil. Kč, ale asi na úrokách bance dá navrch dalších 1,5 mil. Kč. Chalupa ho bude stát ve skutečnosti 3 mil. Kč přibližně, resp. více, protože chalupa vyžadovala další rekonstrukci. Na mé konstatování, že to je zlodějina odpověděl, že na tom nevidí nic špatného. Tak je zpracován novou dobou. Jo vážení, takhle se vydělávají peníze a dělají zisky.

"..na co stádům dary svobody, je třeba je řezat nebo stříhat..." (Puškin)

Trestné oznámenie podávam z dôvodu spáchania trestného činu genocídy a postupného ekonomického vyvražďovania skupín obyvateľstva uvrhnutím do takých životných podmienok, ktoré sú nezlučiteľné s právom na dôstojný život garantovaný ústavou Slovenskej republiky a medzinárodným dohovorom.

http://necenzurovane.net/mk/mk14.html

S trestnými oznámeniami neuspeješ, keď má mafia (klanovo-korporatívne záujm. skupiny) prokuratúru aj súdnictvo/súdy pod palcom! To by si mal vedieť.

On to vie

Prečo to potom robí?

Pánové myslím že se drobek pletete...to o čem se bavíte platí pro centrální nikoli komerční banky...komerční banky opravdu půjčují peníze klientů nebo získané na mezibankovním trhu...to že se ted na mezibankovním trhu dají pořídít levněji než od klientů je právě to co trh pokřivuje......vytvořením nových peněz se neděje z úvěru ale z úroků z úvěrů, který si banka zaúčtuje jako kdyby byl celý zaplacený a tak vznikne další peněžní zásoba M1.. Toto ale neodporuje tomu, že je to zlodějna to je jasná věc

Máš to tvrzení něčím podloženo? Obávám se že se pleteš, viz příslušný článek "Bankovnictví pravdy a lži", vyjádření Bank of england a desítky dalších zdrojů, které potvrzují to co je v článku.

Mozna je rozdil dan tim co je dovoleno kolonialnim bankam/pobockam v koloniich typu cr, sr... a co se deje primo u parazitu v centru?
Prece nebudou dotovat zotrocene ekonomiky kreditem z niceho...

Nemáte pravdu. Přesvědčím Vás jednoduše. Porovnejte celkovou bilanční sumu komerčních bank v ČR (téměř 6 bil. Kč) s rozvahou ČNB s celkovou bilancí necelých 1,9 bil. Kč. Oficiální údaje z ARADu ČNB. Po pravdě, ani není třeba zkoumat statistiky, stačí se seznámit s účetní osnovou bank a způsobem, jakým se zaúčtovává poskytnutý a čerpaný úvěr. Proti účtu vkladů to není :-)

Pre komerčné banky neplatí systém čiastočných rezerv, keď napr. pri peňažnej rezerve 10% a vklade 1000 000 dokáže banka teoreticky vytvoriť až 9000 000 nových peňazí?!

http://www.uctovani.net/multiplikace-penez.php#vypocet

1. Je známo, že banky mohou půjčit až 50 x více peněz, než samy mají k disposici. Tedy skutečně mohou vytvořit peníze škrtem pera. Tím parazitují na monopolu státu na tisk peněz, pokud vůbec stát takový monopol má, třeba FED je soukromý.
2. Velké banky TBTF (too big to fail) zkrachovat nemohou, položilo by to patrně ekonomiku daného státu. Tudíž jejich dluhy platí daňoví poplatníci. Neboli zisk patří bankám, riziko z podnikání (spíše s přílišného okrádání) je na daňových poplatnících. Půlka důchodců v Německu má prachy v důchodových fondech a ty investovaly spoustu peněz do řeckých dluhopisů (vysoký výnos, kolem 7%) ovšem pokud krachuje Řecko, napumpuje do něho peníze EU, potažmo Nemecko. Fondy důchodců v Německu jsou zachráněny penězi německých daňových poplatníků.
3. Co se týče zákonnosti transakcí bank, ty píší bankéři, platí si vládu, parlament i soudy. Možná naoko nechají padnout nějakou menší banku, ale větší kauzy nemají právní cestou šanci na úspěch.

Súhlasím.

Nemusíme chodit daleko,v materiálech zde je to detailně vysvětleno.Dokonce jsem to pochopil i já. http://leva-net.webnode.cz/products/svetova-kabala-2-dil-uzakonena-lichva-a-kradez/

Úrok zruší, ale o svoje zisky nepřijdou, navýší položku poplatek za poskytnutí půjčky, který rozloží do splátkového kalendáře... kdo chce psa bíti... :)

Úvěr typu "0.5 milionu s nulovým úrokem, poplatek za uzavření jen 350.000" by vyvolal mnohá pozvednutá obočí a procesy přemýšlení, což je z jejich pohledu nežádoucí...

To asi ano :) .. proto to budou maskovat jako poplatek za uzavření smlouvy třeba na měsíc... takže ta splátka nebude tak vysoká. Asi jako Provident, který má RPSN i 600% ale za 14 dní je to JEN 25% :)

Áno, takto by to bola ešte viac okatejšia úžera jak veľryba aj pre tú obyčajnú vykorisťovanú väčšinu! Ktorá keby to už potom nezbadala, tak už nikdy a potom nech jej treba!

Jediná porovnatelná odpověď se dá získat na otázku:
Chci si půjčit x Kč na y let. Kolik zaplatím vám včetně plateb předem, poplatků a povinných pojistek? Nezapomeňte také na odhady, banky mají své doporučené odhadce.
Stejnou otázku položit v několika bankách a porovnat si odpovědi. Rozdíly mohou být markantní.

Kde nemozu T-anky.....tam postavime B-anky :-)

Ahoj, rad bych si pro sebe ujasnil jeste par veci:

1. Co se deje s penezma, ktery banka dostava jako splatku hypoteky. Splatku jistiny skrta (byla vytvorena z niceho a v nic se vraci). Splatku uroku si nechava (to jest mnozstvi penez roste podle vyse uroku). Je to tak?

2. Co se deje v bance, kdyz drzitel hypoteky zkrachuje? Napr. probehne osobni bankrot. Musi banka doplatit uver ze svyho? Nebo ho proste jenom skrtne a posle zpatky v nic?

1) ano, úroky si nechává, ty se "neobrací v nic"
2) pokud klient nesplácí, banka musí jistinu umořit svými prostředky, které si nemůže za tím účelem nově vytvořit. Nicméně se zahojí na ručené nemovitosti, která jí propadne.

OK, je to tak jak jsem si myslel. To jest banka nese riziko pouze v extermnich pripadech (napr. nahly a vyrazny pokles cen nemovitosti)

Přesně.

To si nemyslím. Například ve Španělsku klesly drasticky ceny nemovitostí a lidé, kteří nebyli schopni splácet hypotéku, museli prodávat své nemovitosti hluboko pod cenou a rozdíl stále dlužili bance. Nakonec to dosahovalo takových rozměrů a bylo to natolik masovým jevem (včetně sebevražd), že byl španělský stát donucen zařídit, aby těm nejchudším jenom propadla nemovitost a rozdíl nemuseli splácet. Ale jak přesně se to řešilo mezi státem a bankami, to nevím. Myslím, že i u nás je to tak, že co se neumoří cenou prodané zastavené nemovitosti klient dále dluží.

Existuje niečo ako nedobytný dlh. Je jasné, že nejaké menšie percento pôžičiek a hypoték nebude splatených, ale banka je aj tak z dlhodobého hľadiska v pluse.

http://ekonomika.sulik.sk/ekonomicky-slovnik/nedobytny-dlh-bad-debt/

Již jsem to tu jednou vysvětloval v komentáři HOX napsal HOAX.
Hypotéka je speciální druh úvěru, kde banka jen "zprostředkovatel.
Banka (obchodní, hypotéční, investiční) na základě poptávky na investice do staveb podá žádost centrální bance na vydání ZHL ( jedná se o cenné papíry). Centrální banka žádost posoudí, vyhodnotí a vydá povolení k emisi tzv. Zástavních hypotéčních listů (ZHL) v přesně sjednané výši (např. 5mild.), které mají i pevně stanovenou splatnost a přesně stanovený roční, nebo půlroční úrok.
Tyto ZHL prodá banka na trhu zájemcům - soukromým čí právnickým osobám, a tím získá potřebný kapitál pro poskytování hypotéčních úvěrů.
Na základě takto získaných peněz poskytuje banka hypotéční úvěry.
Klient splácí hypotéční úvěr a tyto peníze se zaúčtovávají na účty, z nichž se vyplácí úrok majitelům ZHL ( ročně nebo půlročně podle kuponů na ZHL) a na vyplacení ZHL, jejich majitelům - těm, kteří si tyto ZHL koupili.
Banka má většinou desetinový někdy i procentní rabat z celkově provedené emise.

BS, Př 11,2

Nebol si to náhodou ty, čo tu raz dávnejšie táral, jak tu nikto nechápe finančnému systému a "chytrým" ekonomicko-finančným teóriám? Nechce sa mi to už hľadať.

Cituji z výše nalinkovaného materiálu Bank of England a očekávám tvoje vyjádření:

This article explains how the majority of money in the modern economy is created by commercial banks making loans.
"Tento článek vysvětluje, jak je většina peněz v moderní ekonomice vytvářena komerčními bankami při poskytování úvěrů."

One common misconception is that banks act simply as intermediaries, lending out the deposits that savers place with them.
"Obvyklý omyl je, že banky jednoduše fungují jako prostředníci, tj. půjčují vklady které si k nim uložili střadatelé."

This article explains how, rather than banks lending out deposits that are placed with them, the act of lending creates deposits — the reverse of the sequence typically described in textbooks.
"Tento článek vysvětluje, že banky namísto půjčování vkladů vytvářejí vklady poskytováním úvěrů - tedy naopak, než je to obvykle popisováno v učebnicích."

co se týká hypoték, je možné že je tam nějaké speciální režim, ale, po pravdě, nejspíš jen kouřová clona pro zakrytí popsaného mechanismu, kterou jsi ty osobně neprohlédl. Nebo vědomě mlžíš.

http://www.finance.cz/bydleni/hypoteky/abeceda-hypotek/hypotecni-zastavni-listy/

takže, otočil jsi to klasicky a z černé udělal bílou, neboť nikoliv HZL jsou krytím hypoték, ale HYPOTÉKY kryjí HZL jakožto investiční artikl, kterým banka distribuuje riziko z uzavřených hypoték na třetí subjekty, neboli celá operace nemá nic společného s popsaným mechanismem tvorby peněz a je jen návazná činnost bank, sekundární trh. Pozdravuj soukmenovce...

Buďte tak laskav, pokud nechcete si prostudovat učebnici o bankovnictví nebo platné zákony k provozování této činnosti, nechte si vysvětlit jak se používá GOOGL nebo Wikipedie. Tam si můžete základní informace najít.

Zkuste např. tuto adresu - https://cs.wikipedia.org/wiki/Hypote%C4%8Dn%C3%AD_z%C3%A1stavn%C3%AD_list

Jak 1,19

z uvedené adresy: "Hypoteční zástavní list je dluhopisový cenný papír, který může být podle zákona o dluhopisech emitován jedině bankou. Krytý je pohledávkami z hypotečních úvěrů."

Chápeme? Hypoteční zástavní list ... je krytý pohledávkami z hypotečních úvěrů. Napřed je hypotéka, pak je hypoteční zástavní list. Nikoli naopak.
Co se týká zákonů, sbírky zákonů jsou online, namísto invektiv dej odkaz na konkrétní pasáž, ze které vyplývá to co tvrdíš. Háček je v tom že nemůžeš, protože to tak není.

Podľa mňa má asi petr pravdu v tom, že hypotekárna banka je len sprostredkovateľom reálnych peňazí získaných z predaja HZL, k zákazníkovi, teda nevytvára ich škrtnutím pera samotného žiadateľa hypotéky (pôžičky) ako pri nejakom klasickom (spotrebnom) úvere. Iba následný výnos (dividendy) držiteľa HZL a banky je krytý pohľadávkami hypotekárneho úveru (splátkami hypotéky dlžníkom). Ja som to pochopil takto.

Nemá, protože HZL jsou jen investičním produktem, vznikajícím na základě už uzavřených hypoték, a k poskytnutí úvěru nemají žádný vztah. Jsou to sběrné produkty, analog "structured investment vehicles" (SIV), kterými americké banky přenesly dopad finanční krize 2008, vzniklé (technicky) kvůli poskytování hypoték všem i podvody, a bublině na americkém trhu nemovitostí.
Schéma SIV / HZL je následující: banka poskytne například 1000 hypoték, následně je "rozkouskuje" do mnoha HZL, a ty prodává jako investiční produkty. Investor si koupí HZL vlastně kupuje část zisku z úroků, banka distribuuje riziko z nesplacených hypoték na kupce. Tento proces se nazývá sekuritizace - vznik "cenných" papírů na základě nějakého podkladového aktiva, v tomto případě pohledávek z hypoték. "Cennost" v tomto případě spočívala v tom, že když Wall street sekuritizoval americké odpadní hypotéky jako AAA investiční produkty a prodával japonským důchodcům (čti: domorodcům do kolonií) v objemech miliard dolarů, když bublina praskla, odnesl to hlavně zbytek světa, nikoliv Wall Street a USA.

Už mi je to jasné, vďaka.

petr sa tu už asi neobjaví! :DD

Pokud ne tak škoda, sparring partner pro diskusi je užitečný, ale petr má nějaký problém s reagováním na argumenty ... na tu výše zmíněnou pasáž z materiálu Bank of England už jsem se ho ptal víckrát, reakce nenásledovala, jen další kolovrátek na téma "článek je hoax".

Čo znamená BS, Př 11,2? Dík

Navigace v Talmudu?

Nu a teď si to dejme dohromady s pádem jeřábu, který zbořil střechu rodinného domu. Hypotéka/úvěr "zastřešuje" mnoho rodinných domů. Je to odvážná domněnka, ale klidně by ten pád mohl znamenat pád řízení které vytvořilo hypotéční svinstvo.

Většina hypotéčních úvěrů je pojištěna na různé okolnosti, které by úvěrovanou nemovitost znehodnotilo, nebo nebyla schopnost úvěr splácet ( úmrtí, invalidita, atd......)
Mt 25,45

Nejak som nepobral, jak tvoj koment o poistení hypotéky súvisí s príspevkom, na ktorý reaguješ.

To Mt 25,45 je nejaká pasáž z Biblie?

žeby http://biblenet.cz/b/Matt/25#v45 ?

Banka žádné rizika nenese, protože na půjčky jsou záruky a když se projekt nepodaří seberou někomu například dům. A dále riziko nenese, když vytvoří z ničeho, protože o nic nepřijde.

Jó, kdyby měli vlastní peníze a riskovali jejich ztrátu půjčením, tak by to bylo správně. Vůbec při půjčce nikoho nezajímá, jak může být firma úspěšná, pouze hledí se pouze na záruky.

A co se stane, když banka zkrachuje obyvatelstvo zchudne a seberou se jim vklady, ne že někdo bohatý (který ovládá banku) o všechno přijde, protože špatně hospodařil a lidem vklady zůstanou.

Vidíte tu hru svěříte peníze a když banka zkrachuje máte utrum (nesete riziko), ale když si půjčíte a něco se zvrtne sedřou Vás z kůže (zase nesete riziko).

Ten kdo půjčuje by měl nést riziko, aby byl nucen půjčovat tomu o kom je přesvědčen, že bude úspěšný. To jsou investoři nezaměňujte je prosím s bankéři. Pouze investor nese investiční riziko. Nic na tom nemění, že banky investují a částečně mohou být investory. Úrok je zlaté prase a odepisuje ekonomiku bujením spekulační vrstvy.

Chybka se vloudila, reagoval jsem na Jeníka.

V té rozvaze chybí jeden aspekt. Banka sice při půjčce vytvoří novou hodnotu zcela z ničeho, avšak vytvoří si tím investiční riziko, jehož velikost je úměrná půjčené částce. Pokud by riziko nastalo, banka by jej musela krýt ze svých prostředků, o kterých v dané chvíli nelze hovořit, že si je jako hodnotu může opět vytvořit v podstatě "z ničeho". Úrok lze tedy chápat jako poplatek za míru investičního rizika, která souvisí s výší půjčené částky.

Chyba je v tvojí hlavě, tenhle pseudoargument neobstojí.

A ty Jeníku poznáš také teórie, ktoré sa nazývajú hra s nenulovou sumou, pri ktorých vždy vyhráva korporácia, ktorá určuje pravidlá hry (v danom prípade sa to týka globálnych úžerníkov) - skús si prečítať napr. teórie Hayeka a podumať, prečo práve jemu zavesili Nobelovú cenu a prečo žid Stiglitz (ďalší Nobelista), ktorý bol najskôr proti tejto teórii po čase zmenil názor na pravý opak.

Pri hrách s nenulovou sumou VŽDY vyhráva korporácia - úžerníkov, hoci pár subjektov (bankových, investičných..) s horším managementom môže aj skrachovať. Samozrejme vyhrávajú na úkor bežného plebsu a "jeho" politikov, ktorý pchajú hlavy do úverovej slučky.

Úrok nad cca 3%/rok (to je priemer hospodárskeho rastu ekonomík za veľmi dlhé obdobie ľudskej existencie) je vedome nesplatiteľný, čo samozrejme staré, prevážne židovské klany, veľmi dobre ovládajú..

Jedincov, národy, štáty dostali do úverovej smrtiacej slučky, z ktorej bez chápania ovčanov niet prakticky úniku.
Len post mortem..

Úrokový finančný fašizmus (genocída) má na svedomí ďaleko viac predčasných úmrtí ako všetky "horúce" vojny od počiatku existencie novodobých opičiakov, ktorí sa dnes politkorekne nazývajú ľuďmi..

"Bankujte s nami.." (primitívna re-klama slovenského úžerníckeho "bankového domu")

K světlým zítřkům..
Treba len dodať, že jedine úžerníkov...☺

"Každý sa musí rozhodnúť, či bude s nami, alebo s terorizmom."
(tupý G.W.Bush - ale v tom mal mimochodom v istom zmysle pravdu..☺)

S kým budeš "bankovať" ty Jeníku?

S finančným teroristami?

Ale FUJTAJXL pánové, to je fakt hnus. Tady existuje ve slušné formě jen souhlasná diskuse? Nemám problém s uvedenými východisky. Úrok je svinstvo z mnoha důvodů. Tomu článku ale rozhodně chybí vypořádání tohoto aspektu věci. Chybí, protože tam zkrátka není, Uvedl jsem k tomu určitou variantu a ta může být samozřejmě nesprávná, Poté bych očekával korektní protiargumentaci v tom smyslu, pokud banka půjčí, že nemůže již vůbec nic ztratit "ze svých jiných účtů" , a to ani když jí to splaceno nebude. Dozvídám se však pouze, že banka si své půjčky vždy vymůže, což není pravda a že používám pseudoargumenty. Pseudoargument a nesprávný argument - to je přece rozdíl vy pseudodiskutéři. :-) Takže pokud jste opravdu toho názoru, že půjčky pro banky nepředstavují opravdu žádné hmatatelné ekonomické investiční riziko, že je to pro ně jen z ničeho nic pára nad hrncem, tak se prostě divím, že nepůjčí úplně každému na všechno.

[osobní rovina -> http://pastebin.com/pkWKFw3s ]

Dobre napísané. Však sme aj na západe od roku 2008 videli, že aj keď niektoré banky skrachovali, tak ich majitelia o svoje prachy neprišli a dlhy zatiahli štáty.

[osobní rovina -> http://pastebin.com/fxQdEMmA ]

Banka nemôže požičať každému a to z jednoduchého dôvodu: na Zemi existuje obmedzené množstvo statkov a tí na vrchole pyramídy bankovníctva to veľmi dobre vedia (a tí ostatní sú kŕmení kadejakými šikovnými ekon. teóriami), že nejaké základné pravidlá musia existovať, aby len oni zostali na vrchole sociálneho rebríčka. Bez takýchto pravidiel by sa im ten úžernícko-paraziticko-vykorisťovateľský systém chytro opotrebil a rozpadol.

Jeníku, Jeníku..

Evidentne asi nechápeš "hry s nenulovou sumou" - skús si niekde nájsť k tomu zdroje.
Nikto predsa netvrdí, že globálny bankový kartel nejde do určitého rizika - je za siahodlhé minulé obdobia štatisticky spracované, že určité percento z úverov sa BanKham nikdy nevráti (je to niekde medzi 1,5 - 5 % podľa konjuktúry trhu), aj keď použijú "právne" a iné vydieračské páky (obdobne v hrách s nenulovou sumou pracujú napr. kasína, stávkové spoločnosti a pod., len s trochu inými pravidlami hry, ale podstata je rovnaká - kto určuje pravidlá hry, nemôže prehrať - zažil si, aby skrachovalo nejaké väčšie kasíno v Las Vegas, alebo v San Remo, či Monte Carlo?).

U bánk globálne pravidlá bankovej hry určuje cca 20 hlavných klanov (cca 1 000 persón = pomerne ľahko sa dohodnú, akú úrokovú sadzbu z úverov pridelia tým ktorým štátom).
U bánk sa pracuje s globálnou pravdepodobnostnou štatistikou a tí slabší sú pohlcovaní silnejšími, alebo skrachujú (vieš koľko stoviek malých a stredných bánk skrachovalo v takých USA za posledné roky?) - jedná sa o globalizačný objektívny proces koncentrácie riadenia..


Ty ale nechápeš, alebo nechceš pochopiť - podstatu...to je problém tvoj, ako aj mnohých ľudkov, ktorí dostali od Boha intelekt, aby ho používali.., preto monopolný kartel prevážne židovských klanov môže vôbec fungovať a "kultúrne" a sofistikovane okrádať VŠETKÝCH ovčanov Zeme (aj teba, ak vôbec chápeš, ako sa úrok prenáša do cien všetkých tovarov a služieb)!
Jedno z najväčších bremien zodpovednosti leží na ovčanoch USA, ktorí nepochopili prečo majú umelo do svojho fin. systému zavedený Fed a na ovčanoch Švajčiarska, v ktorom sa nachádza riadiaca centrála podvodného globálneho bankového systému.

Oh my God..

Po lopate:
Pri úverovo-finančnom systéme s ÚROKOM - VŽDY vyhráva globálna banková korporácia, vôbec sa nejedná o to, či skrachuje Deutsche Bank, alebo Česká Spořitelna, aneb židovskí Lehman Brothers...a tých, čo sú na vrchole pyramídy to ani absolútne nezaujíma..☺
Zisky (o to vyššie) si pripíše napr. Goldman Sachs, alebo BoA, či UBS, alebo Bank of China..v nejakom časovom horizonte.
Sumárne bankový kartel okráda ovčanov Zeme čoraz masívnejšie a aké je prerozdeľovanie ziskov tých, čo sú vysoko zasvätení až tak veľmi nezaujíma..
Ako na burze - keď jeden vyhrá, tak niekto (niektorí) musí zákonite prehrať.
V našom prípade však prehráva celé ľudstvo!!

Bankový "svet" je globálny a riadený z jedného centra - veľmi dlhý boj v dejinách prebehol, aby sa to tak zrealizovalo - novodobé počiatky siahajú k Bank of England (starodávne chápanie podstaty finančnej genocídy a ovládania obyvateľstva až do minulej (-ých) civilizácie).
Uvažujem, či ty Jeníku vôbec chceš pochopiť podstatu skrytého a sofistikovaného okrádania KAŽDÉHO OVČANA (i občana, lebo sa tomu nedá v dnešnom svete vyhnúť) ..

Asi ani NIE a to je aj tvoja tragédia nechápania a do istej miery amorality, ktorá sa negatívne prejaví v určitej miere aj v tvojom rode, národe..

No vidíš, teď jsi mi to lépe vysvětlil. Já to předtím z těch vašich okamžitých výpadů opravdu nechápal. Přemýšlel jsem tím úhlem pohledu, jak by banka mohla případně rozuměn či přijatelně odůvodnit svůj zisk (úrok) z půjčky ve které peníze skutečně vytvořila z ničeho. (V každém případě by mohla odůvodnit alespoň režijní náklady související s prací lidských zdrojů na tom, že zprocesovala půjčku. Apod.) A zkusil jsem poté variantu odůvodnění a vy jste se tu na mně sesypali jako vosy. A to já jsem příznivec tohoto webu a velký. Takže ty připomínky za kolik a pro koho kopu, to je fakt děs. Takhle přece nemůže probíhat diskuse. Není každý nepřítel, kdo vystoupí s protikladným názorem. Rozumné lidi lze přesvědčit - ale rozumně. Ne každý hned rozumí všemu a ne každý má stejnou informační bázi. Abyste mohli přesvědčovat lidi, nemůžete je mlátit hned po hlavách, že jsou pitomí. Mohou být přesvědčitelní. A vy můžete být samozřejmě také omylní. Nemyslím si že trpím tragédií nechápání, pokud se stále považuji za žáka života. Je spousta věcí, kterým nerozumíte třeba zase vy. Možná jakými klíčovými prvky je zničeno mezinárodní právo a systém jeho řádné aplikace. Ono je to v podstatě podobné - asi jako v těch bankách. Moc se o tom totiž veřejně neví a rozhodně nemluví. Myslím že si můžeme věřit. Ale měli bychom se navzájem informačně rozvíjet - vstřícně a ne kopdozadelismem. Věř mi, že chápu už dost a v podstatě souhlasím, ale tady jsem v jedné věci asi neporozuměl a neznal. - A s tím si zkus nyní promítnout ty reakce zde (včetně svých) na tento můj drobný přešlap. Může se stát. Ale já vám pořád naslouchal. Ocejchovali jste mne tady tak, jaký rozhodně nejsem - za to ti ručím. A co já s tím? Mohl bych si myslet, že to tady je banda lidí kádrujících člověka kterého nejsou schopni dobře odhadnout, protože nemají dobrý odhad. Takový závěr bych totiž udělat mohl. Mám k tomu pádné důvody. Ale nejsem pitomec. I vy jste přešlápli a já asi také. Já ale v dobré víře a přiměřeně slušně. Možná máte sami pocit ústrků a nedůvěry od jiných a cítíte je už ve všem a ve všech - chyba. Možná tímto svým přístupem odradíte některé přesvědčitelné. A to přece není dobře. Co myslíš? :-)

Veď nikto si asi Jeníku nemyslí, že by si bol pitomec, alebo žeby som sa ťa snažil kádrovať - veď všetci sme nejakí a nikto nemôže vedieť hoci len zlomok múdrosti ľudstva, alebo kde je "kameň úrazu".

Možno reakcia nebola úplne adekvátna, ale je tu o danej problematike tooľko toho popísané...
Ak som sa ťa dotkol, tak promiň -))

Drvivá väčšina ľudí sú v jadre dobrí, len sú systémom oklamaní a klamaní, a preto nedôvera z iných nie je na mieste a ani to nie je moja "parketa"..

Mne to vo výsledku príde pozitívne. Pozri, keby to Lux nerozbalil (a to on nezvykne) - ani ty by si nenapísal toľko o tvojom pohľade a rozhľade - aj Lux ťa už určite berie inak - v podstate vás to zblížilo :))))

WTF???!!! Priblíž mi to riziko, nejako som to nepochopil. Ak ma pamäť neklame, tak ty si sa tu už raz fajne strápnil pri podobnom článku o úrokoch, že?

[admin: ne, to byl někdo jiný, viz článek "jak půjčují banky"]

Je klást si otázky, uvažovat a samostatně přemýšlet - fajne strápnienie - pouze proto, že se člověk třeba splete? Kolikrát a v čem všem si se už fajne strápnil ty? :-) Takových fajne strápnených je tady mezi námi totiž 100%. Každý tak 1000 x za život. Nezlob se, já jsem slušný člověk a nevím proč bych měl mluvit tam, kde se štěká. Mám tady z toho fakt pocit bigótní bandy a to jsem dal jen jistý názor do diskuse a poslouchal, kdo co namítne, upraví, zkritizuje, popře, vysvětlí - to je snad normální v diskusní části.

Nicméně sám nejsem se sebou spokojen tím, jak jsi mně nakrkl tím výpadem, takže:

Není spor o tom, že banky (jako právnické osoby) při půjčkách vytváří peníze z ničeho. Vytvoří je z ničeho půjčkou a zvýší si tím aktiva. Jaká rizika pro banku (konkrétní právnickou osobu - netahejme do toho nyní globální korporáty a bankovní klany) se pojí s takto zapůjčenou částkou, pokud by nebyla splacená (a opět neuvažujme, že si to banka pokryje třeba z jiné loupeživé činnosti). To je totiž důležité. V tomto "izolovanějším pohledu" se skrývá existence či neexistence odůvodnění, za co si banka bere ten úrok. Pokud banka vysvětlí své riziko, které se pojí i s půjčkou provedenou "z ničeho", tak v principu alespoň něčím odůvodňuje ten úrok (může lhát, maskovat, mlžit, ale alespoň s něčím musí na stůl). Vaše názory jsem už pochopil. OK. Nemám s tím problém. Je tady ale někdo, kdo by mi zkusil napsat, jak by odpověděla chytrá banka, kdyby se jí zeptali na investiční rizika spojená s půjčkou, kterou vytvořila "z ničeho"?

Základem kritického analytického přístupu je přece pokus o odhadnutí názorové pozice protivníka. Já jsem si na něj dovolil modelově zahrát a uvedl jsem možný argument (který by třeba použila banka), který mi v té chvíli nepřišel od věci, ale možná opravdu nesprávný byl. S čím ještě lepším by mohla přijít banka? Zajímal by mne i modelový střet možných arguemntů, ale tady frčí jediná linie. Zkus to vzít za BANKU. Jak by ses v její pozici nařčení z nulového rizika všech půjček bránil, když tomu dobře rozumíš? Fakt by mne to zajímalo. Zcela upřímně.

V současné praxi banka může napůjčovat mnohem více než má a mít z toho zisk jako kdyby půjčovala reálné hodnoty, jediné riziko nese v případě, kdy to musí za dlužníky sama splácet. Takový argument by se dal chápat jako oprávněný jen v případě, kdyby banka zaplacené úroky zase vracela, pokud by riziko nenastalo. Dnešní výše úroků, pokud je chápat jako pojištění, odpovídá situaci kdy by banka nedostala zpět 1/4-1/2 veškerých půjčených částek, zatímco v reálu, viz statistika výše, se jedná o 1-5%.

Dále ten argument nemá žádný vztah k předmětné podstatě popsané v článku, tj. nekonečná výše úroku, tady bych odděloval "riziko" pro banku od tohoto.

Kdybychom to dále vzali takto, jako nikoliv úrok, ale "pojištění" z něhož by banka pokrývala to mizivé procento případů, kdy je opravdu v mínusu, pak by se muselo jednat o nějaký fixní poplatek poměrný k výšce úvěru, zhruba v relacích pojistného, tj. řádově nižší než úroky dnes, u hypotéky například na milion by to mohlo být celkově pár desítek tisíc = celkový přeplatek částky (pojištění domácnosti na škodu 1/2 milionu stojí pár stovek na rok...). Dnes se dlouhé hypotéky přeplácejí o desítky až stovky procent. Pokud bychom se tedy bavili o výši úroku, aby přeplatek byl podobně velký, byl by to odhadem úrok pod 0,5%.

Dále je práce banky, aby půjčovala jen tam, kde je riziko nesplácení rozumně malé. Zatímco dnes je motivace opačná, kvůli čemuž například vznikla hypoteční krize 2008.

Dále by připadal v úvahu fixní poplatek, z něhož by banka zajišťovala svou existenci, administrativu, ale to už je řeč o tom, jak by bankovní sektor měl fungovat v principu v ideálu, aby sloužil společnosti, nikoliv o současné situaci. Bankovní sektor je třeba chápat jako službu typu teplá voda, kanalizace, elektřina, odvoz odpadů... není žádný důvod stavět ho na piedestal. Bankovní služby společnost potřebuje, ale nikoliv být otroky bankovního systému. V principu stačí jedna banka na stát, současný stav kdy na jedné ulici v menším městě stojí vedle sebe 8 poboček různých bank je čisté plýtvání zdroji.

Banky reálně také vracejí zpět do reálné ekonomiky mizivé procento "zisků", drtivá část jde do virtuálních kasín na spekulace, což dále škodí společnosti = všem.

Dále je třeba oddělit věci jako hypotéky od podnikatelských úvěrů, tam banka obecně nemá právo na nic jiného kromě podílu ze zisku, a je její práce aby vkládala jen do životaschopných projektů.

V neposlední řadě je dobré se zamyslet nad tím, že když se banka chlubí že měla tolik a tolik milard zisk, jen informuje, o kolik okradla všechny ostatní.

Ano, dík. Mne by tam ještě zajímalo třeba riziko snížení hodnoty akcií banky s ohledem na složení jejich aktiv a pasiv, na které by hromady půjček z ničeho mohly mít také vliv (negativní), ale o akciích bank nevím fakt vůbec nic.

Banky to vědí, politici to vědí, jen stádo ovčanů nemá potuchy, jaká krádež se tu veřejně odehrává. Pokud nebude tlak od občanů, politik nemá šanci jít proti bankovnímu kartelu.

Příklad - podívejte se např. na migrační krizi. Jen proto, že občané z V4 od začátku byli proti kvótám, dalo to politikům střelivo a i nemožnost manévrovat směrem k totálnímu průseru, jaký se děje v Německu.

Tedy je to opět na nás všech: informovat, vysvětlovat, vychovávat a věřte, že za 5 let můžou být všude v médiích veřejné dotazy a diskuze ohledně legálnosti úroku.

Ak si to nebol ty, tak sorry. Viem, že predtým tu istý Standa niečo táral o úroku, ale ešte som myslel na nejaký skorší článok. Ale nie je to nič, čo by som musel silou mocou rozseknúť.

Dobre už zbytočne netáraj, mňa zaujímalo hlavne to investičné riziko, ktoré údajne banka nesie.

Jeníku, měl bych pro Vás protiargument. Porovnejte vlastní kapitál banky s objemem poskytnutých úvěrů, pak výši úročení vkladů (běžně pod 1% p. a.) s běžnou výší dividend přes 20 % p. a. v poměru k vlastnímu (vloženému) kapitálu akcionářů. Tam je zakopaný pes. V ČR je navíc poměr vkladů a úvěrů pro Západ až nepochopitelně vysoký, tak se to "holí" bez rizika na poplatcích. Na Západě případná "rizika" bank, resp. jejich akcionářů (o těch je tu řeč), ošetřili "bail-in"em pojatým tak, že vkladatelé se dostanou do pozice věřitelů a vzhledem k poměru vkladů k vlastnímu kapitálu tak převezmou větší část (prakticky většinu) rizik v případě problémů banky. Toto není teorie, v Itálii a Rakousku už se to stalo, příslušné předpisy platí v EU cca 1 rok.

Díky. To je fakt děs. Pamatuji na nějaký výrok nějakého trefeného amerického prezidenta, když s tím možná chtěl něco udělat: "Zabila mne banka!"