Jak jsme se stali finančními otroky

Jak jsme se stali finančními otroky

23.1.2017

F.J.

 

Poznámka redakce: článek na téma, co už zde bylo v principu mnohokrát rozebráno (např. zde, zde). Přišlo mailem od čtenáře F.J.

 

Je to můj názor a nikomu jej nevnucuji. Pokud se někde mýlím, rád se nechám poučit. Všude slyšíme, že na to či ono nejsou peníze. Ale není tomu jinak?

Ekonomika, je jeden ze základních pilířů společnosti. Na ekonomice jsme bytostně závislí. Je klubkem problémů, se kterým je nutné zacházet velmi obezřetně. To klubko je velmi zamotané a zatáhneme-li za špatný konec, tak jej ještě více zamotáme, nebo zamotané ještě více utáhneme.

V úvodu je nutné uvést jednu podstatnou věc. Současný svět je po produkční stránce jiný, než byl na konci 2. světové války. Zatímco po skončení války byl problém lidi nasytit, obléci a zajistit jim základní životní potřeby, tak dnes díky nárůstu efektivity produkce to problém není.

Ekonomika prošla ke konci století radikální proměnou. Dosáhla schopnosti uspokojit poptávku. K uspokojení poptávky stačí práce menšího počtu lidí. Přičemž efektivita produkce neustále roste. Paradoxně tento přelom nebyl doprovázen odpovídající změnou na úrovni řízení ekonomiky. K jistým změnám došlo, ale změny se udály ve prospěch menšiny na úkor většiny.

Rozpor mezi stavem produkce a způsobem jejího národního a světového řízení vyúsťuje do celé řady negativních důsledků a krizí.

Pokusím se popsat podstatu mechanismu fungování celosvětové ekonomiky, který umožňuje malé skupině lidí koncentrovat ve svých rukách většinu světového bohatství.

Na úvod vysvětlení několika výrazů.

 

Produkční a neprodukční ekonomika

Produkční ekonomika

Pokud někdo, osoba, firma, vyrobí výrobek, dodá zákazníkovi zboží, tak vytvoří nějakou konkrétní službu vůči zákazníkovi. Obchodník musí nakoupit zboží, správně s ním nakládat a dopravit jej na místo kde si jej zákazník koupí. Dodavatel nakoupí materiál a služby a zkompletuje je do výrobku, nebo služby a dodá je zákazníkovi. Tedy v obou případech byla vytvořena nějaká konkrétní přidaná hodnota, za kterou si dodavatel oprávněně účtuje odměnu. Celková cena samozřejmě kromě přidané hodnoty obnáší ještě náklady na zboží, materiál a služby.

Neprodukční ekonomika

To je ta část ekonomiky, která dosahuje zisku tím, že žádné konkrétní služby neposkytuje. Například spekulace na burze, spekulace s měnovými kurzy a podobně. Pokud levně nakoupí akcie a pak je draho prodají tak jedinou službu, kterou poskytli, je služba sama sobě. V reálu žádnou službu, kterou by mohli ostatní lidé, nebo firmy spotřebovat, nebo využít, neposkytli. Nedodali zboží zákazníkovi, nedodali službu, nebo výrobek jiným lidem. Jen hraním si s čísly vykázali zisk. Tento zisk však není žádnou reálnou službou. Za takto fiktivně vydělané peníze však na trhu nakupují. Tedy přisvojují si výsledky práce ostatních, výsledky práce, která byla realizována v produkční ekonomice.

 

Peníze

Za peníze je možné vydávat cokoli (platidlo), co splňuje tyto znaky:

  • Jsme ochotni za to směňovat svoji práci
  • Jako platidlo to akceptují i ostatní lidé
  • Toto platidlo akceptuje státní administrativa

V momentě, kdy svoji práci směníme za takovéto platidlo se z potištěného papírku, nebo čísla v bankovním systému stanou peníze kryté skutečnou hodnotou – hodnotou naší práce.

 

Proč jsou potřeba nové peníze

Postupem času jsme se naučili, efektivněji obdělávat a sklízet pole. To co dříve dělalo 10 lidí celý den, udělá 1 člověk s technikou za zlomek původního času. Díky technologickému pokroku vyrábíme více, rychleji a efektivněji. Daleko více se specializujeme. Čím dál méně věcí si zabezpečujeme sami. Vznikají nové firmy a služby, které nám dodávají levněji a kvalitněji to, co se nám již nevyplatí, abychom si zabezpečovali sami. Z toho důvodu více nakupujeme. Tedy roste objem směny a s tím roste potřeba většího množství peněz v oběhu. Nehledě na to že roste počet lidí jako takových.   

Je to obdobné, jako když člověk roste. S tím jak roste, potřebuje mít více krve. K udržení funkčnosti větší a rozvinutější ekonomiky potřebujete více peněz. Pokud jich je málo ekonomika skomírá, pokud jich je hodně tak dochází k jejich devalvaci. Udržení správného množství peněz v ekonomice je úkolem centrální banky. Správné množství peněz je složitá otázka, ale v podstatě lze říci, že jich má být jen tolik, aby je bylo neodkladně možné směnit za zboží a služby na aktuálním trhu.

 Množství nových peněz ovlivňuje centrální banka tím, že definuje základní úrokovou míru. Pokud usoudí, že je peněz málo tak ji sníží a obráceně.

 

Jak vznikají nové peníze

Nové peníze se dostávají do ekonomiky v zásadě formou půjček, hypoték a úvěrů.

Firma, nebo člověk přijdou do banky a řeknou, že potřebují půjčit. Banka prozkoumá jejich schopnost splácet a řekne, že to bude za těchto a těchto podmínek a s takovou úrokovou sazbou. Pokud obě strany toto akceptují, dojde k podpisu smlouvy.

Banka do účetních knih zanese povinnost dlužníka uhradit dluh proti povinnosti věřitele připsat dlužníkovi na jeho účet smluvenou částku. Banka svoji povinnost splní tím, že připíše na účet dlužníka smluvenou částku.

Co je, ale velmi důležité je skutečnost, že banka na účet dlužníka nepřevedla svoje peníze! Ona je vygenerovala z ničeho. Se souhlasem centrální banky tam napsala číslo – vytvořila nové peníze. Banka nevzala svoje peníze a neposkytla je dlužníkovi na účet! Ona je prostě vygenerovala z ničeho, banka tam jen napsala ničím nepodložené číslo.

Vlastně podložené. Svolením centrální banky - protože je nutné uvést nové peníze do oběhu - protože roste ekonomika – protože tuto funkčnost delegovala na soukromé banky. 

Takto vygenerované číslo získá skutečnou hodnotu až v momentě, kdy je za něj někdo ochoten dodat službu, nebo zboží. V tomto momentě se na nově vzniklé číslo v bankovním systému, nebo na nově vytištěný papír - peníze nabalí hodnota práce a z čísla, nebo potištěného papíru se stanou standardní peníze odrážející hodnotu práce.

Bohužel toto platí i o ziscích neprodukční ekonomiky. Akceptujeme je a směňujeme za ně hodnotu vzniklou v produkční ekonomice.

 

Jak to je s úroky

Pokud někdo pronajímá svůj byt tak se zříká částí svých práv ve prospěch druhého. Umožňuje mu užívat svoji věc. Tedy poskytuje druhému službu. Oprávněně požaduje odměnu za tuto službu – nájemné. Obdobně lze pochopit, že když někdo půjčí někomu své peníze tak si účtuje úrok, je to taková obdoba nájmu.

Je také pochopitelné, že banka účtuje poplatky za vedení účtu, za vyřízení žádosti, posouzeni schopnosti klienta splácet – to jsou skutečně poskytnuté služby, které někdo musel v bance udělat a banka oprávněně za tyto služby požaduje odměnu.    

Jenže! Jakým právem banka účtuje úroky za peníze, které její nejsou a nikdy nebyli. Které jen vytvořila prostým napsáním čísla do účetních knih?

 

Splátky jistiny

Další skutečnost, která si zaslouží naši pozornost, je to, kam se podějí splátky jistiny. Splátky úvěru, hypotéky se dostanou na účet soukromé banky!

Tedy banka nám nepůjčila svoje peníze, jen z ničeho vygenerovala peníze a ve svém důsledku je na její účty připsána jak jistina, tak úroky.

 

Přelévání peněz do neprodukční ekonomiky

Co s těmito penězi banka provede? Začne tyto peníze točit v neprodukční ekonomice ve snaze získat víc. Banka je takzvaně investuje. (Těch investičních možností je mnoho, ale mají stejnou podstatu)

Obchoduje se s akciemi a se spoustou dalších finančních produktů, komodit, firem apod. s cílem levně koupit a draho prodat. Jenže! Ceny těchto komodit se mění bez ohledu na jejich skutečnou hodnotu. Jejich aktuální hodnota je ovlivněna prohlášeními politiků, vhodnými zprávami v tisku a různými krizemi, aférami a dokonce i takzvanými chybami počítačů. Je to sofistikovaný systém na ovlivňování aktuální ceny těchto produktů a generování zisku.

Prostřednictvím finančních prostředků a správných kontaktů lze dosáhnout toho, aby se tu a tam podpořilo politické prohlášení, přihrála se štědrá reklama a další benefity spřízněným novinářům, aby došlo k podpoře rebelů a politické opozice v daném regionu, financovala se investigativní novinařina zaměřená na konkrétní cíl, nebo se dostatečně zabezpečili IT specialisté, jejichž vinou došlo v počítačích k chybě. Pak stačí ve vhodný čas vydat pokyn k nákupu, nebo prodeji.

 

Kde končí peníze z produkční ekonomiky

Firmy, které obchodují na burze, nebo které burzy vlastní jsou vlastněny třeba i zprostředkovaně právě těmi kteří jsou schopni takovéto pokyny vydávat. A tyto firmy vlastníkům vyplácí podíly, tak jak si vlastníci určí.

Takže úroky a splátky jistiny poté co projdou strukturou neprodukční ekonomiky nevyhnutelně skončí na jejich účtech.

A tyto peníze jsou poté zpět realizovány v neprodukční ekonomice. V neprodukční ekonomice vzniká přetlak finančních prostředků a iniciuje vznik dalších a dalších finančních produktů a investičních příležitostí. Dochází k chybám a podvodům. Za finanční produkty jsou vydávány i takové, jejichž reálná cena je nulová, nebo mizivá. Draze placení absolventi prestižních škol vymýšlí způsoby jak vytvořit fiktivní zisk hraním s čísly. Podstatná je však kumulace obrovských objemů finančních prostředků v pochybných finančních produktech. Pak stačí, aby se někdo začal pídit po skutečné hodnotě dotyčného produktu a je na světě další finanční krize.

 

Co je na tom špatně

Vše! Samozřejmě že způsob kdy si malá skupina přivlastňuje výsledek práce většiny je ze zásady nespravedlivý. Ve své podstatě jde o naše zotročení.

 

Ale je tu ještě jeden daleko větší problém!

Ten problém souvisí s úroky.

Vysvětlil jsem, jak se nové peníze do rostoucí ekonomiky dostávají.

K vysvětlení problému provedeme značné zjednodušení. Ekonomika fiktivního státu roste 2% ročně, nové peníze se do ekonomiky dostávají jednou za rok, úvěry se splatí za rok.

Potřebujeme tedy novými penězi pokrýt 2% nárůst ekonomiky. Necháme komerční banky, aby v hodnotě 2% vytvořily nové peníze. Banky to provedou formou hypoték a půjček a zatíží je úroky. Podíváme-li se po splácení těchto půjček a hypoték na stav ekonomiky, tak zůstatek peněz v oběhu je nižší, než byl na začátku této operace. Z ekonomiky byly kromě splátek jistiny odčerpány navíc ještě úroky. Peněz v oběhu produkční ekonomiky ubylo.

Takže na další období je potřeba vytvořit více nových peněz a další rok ještě více a pak ještě více. Postupně dojde k situaci, kdy se do neprodukční ekonomiky přes úroky odčerpají i původní zásoby peněz a je třeba nové peníze vydávat i na úhradu úroků.

Do tohoto momentu byl časový cyklus vytváření nových peněz konstantní. Od tohoto momentu je však nutné tento časový cyklus zkrátit. Protože se musí půjčovat stále více, tak tento proces neprobíhá lineárně, ale progresivně.

Je otázkou, kdy se tento proces zadrhne a co se poté stane.

 

Důsledky tohoto stavu

Uvedu jen, co mne napadne, všímavý čtenář těch důsledků kolem sebe uvidí daleko více.

Především dochází k degradaci morálních hodnot. Sdělovací prostředky vše sledují přes peníze. O slušnosti a morálce se tak nemluví jako o penězích.

Aby bylo možné potřebu nových peněz uspokojit, zejména vzhledem ke stále kratšímu cyklu, tak jsme v současné době svědky takových věcí jako.

  • Snižování úrokových sazeb až do záporných úroků (banka dostane jistinu – stejně z vlastních peněz nic nepůjčila)
  • Refinancování půjček – jedna půjčka je umořena druhou a mohou být vygenerovány nové peníze
  • Půjčování peněz i těm, kteří jsou poté uvrženi do existenčních problémů  

Přebytek peněz v neprodukční ekonomice tlačí na hledání způsobů jejich zhodnocování

  • Investice – chovají se obdobně jako půjčky a hypotéky ale cestou dividend významně odvádějí peníze z produkční ekonomiky, obdobně jako úroky
  • Zelené projekty – jedná se o umělé vytvoření reálně neexistujících problémů, jejichž řešení jsou jednotlivé státy přinuceny financovat
  • Trh s firmami – nakoupit a rozprodat, nebo nákladově optimalizovat, zlepšit ziskovost firmy a výhodně prodat. Po koupi firmy jsou do firmy nasazeni 3A manažeři (jak řekl jeden můj přítel - angličtina, arogance a nic neumí), kteří provedou nákladovou optimalizaci. Propustí část zaměstnanců, jejich povinnosti převedou na zbylé zaměstnance bez navýšení platů a připraví firmu na prodej. Vytváří se strach o pracovní pozice a nezaměstnanost.
  • Trh se zbraněmi – je to nejziskovější investice, ale je třeba zajistit odběr zbraní a munice. To se daří vhodnou podporou „opozičních sil“ a najatých žoldáků. Barevné revoluce a ostatní konflikty.
  • Migrace, potravinové a podobné pomoci třetímu světu – podobně jako zelené projekty, uměle vyvolaný a při životě udržovaný problém, jehož řešení jsou státy donucené financovat. Na konkrétním řešení tohoto problému profituje řada organizací, s vhodnou vlastnickou strukturou.
  • Vytvoření atmosféry studené války – donucení stran studené války k navýšení prostředků na financování armád a zbrojení.
  • Vyvolání velkého ozbrojeného konfliktu. Obě světové války byly po této stránce nejziskovější.

Těm, co ovládají světovou ekonomiku, jde takzvaně jen o zisk. Kolik lidí za to zaplatí životem je pod jejich rozlišovací schopností.

 

Diskusní téma: Jak jsme se stali finančními otroky

Re: Pro J.

Cico Ciciak | 07.02.2017

Nerozumiem, prečo tu s týmto nehoráznym offtopicom obťažuješ.

Pro J.

Tony Clifton | 02.02.2017

Tony Clifton 1. február 2017 o 22:35
J., ze pozdravuji Adama

Odpoveď
J. 1. február 2017 o 23:32
Existujú ľudia čo odídu bez rozlúčenia a existujú ľudia čo sa stále lúčia a nikdy neodídu. Na teba očividne sedí to druhé…

Odpoveď

J, lidé jsou skutečně různí a to je dobře. Jsou třeba lidé, kteří zřejmě pod licencí vytvoří určité webové stánky a stanou se hlavním propagátorem určité myšlenky k uchopení moci ve společnosti. Jsou lidé, kteří nějakou formou chtějí „získat“ ostatní pro určité myšlenky, např. ke skutečné demokracii (viz. základní materiály) a přitom ve skutečnosti demokracii obecně považují za zlo. Jsou lidé, kteří něco ukradnou, dejme tomu třeba takovou diskuzi. Jsou lidé, kteří s nadšením nějaký čas vykonávali jistou práci zdarma a po určité době se z nenadání začnou zpětně hlásit o svoji nesmluvenou odměnu a následně začnou jiného vydírat, protože si v tu samou chvíli „vzali“ něco do zástavy. Jsou lidé, kteří někoho jiného pomlouvají za to, že jiným maže příspěvky a rozdává jim bany a takové chování mu mají natolik za zlé, že je to, dle jejich názoru, opravňuje ke krádeži a vydírání a přitom sami se následně chovají možná ještě hůře. Jsou lidé, kteří jinému v diskuzi umožní jen někoho pozdravovat, následně na něj reagují a místo umožnění odpovědi mu udělí další ban. Někteří lidé jsou komici a někteří lidé jsou zase šašci, kteří touží po moci. Z toho důvodu pochopitelně nesnáší demokracii a vyžívají se aspoň v banování jiných. Sám si můžeš posoudit, zda čistě náhodou nepatříš do některé z výše uvedených skupin

Skutečná hodnota dolaru

Franta | 25.01.2017

Podle tohoto článku je US dolar nadhodnocen 20X (ve srovnání se skutečnou cenou zlata a množstvím peněz v oběhu). https://srsroccoreport.com/historical-official-data-reveals-golds-value-should-be-20-times-higher/

Základní problém

Josef K | 24.01.2017

Základní problém je ten, že v kapitalismu neexistují peníze na zaplacení nadhodnoty (úroku, zisku). Zjednodušeně řečeno suma výplat bude vždy menší než cena zboží včetně zisku. Z toho plyne, že v každém výrobním cyklu je potřeba nejdříve dostat zpět všechny výplaty a pak ještě nějak sehnat ten zisk. K tomu se používají různé finty o který autor píše, ale základní problém je neexistence peněz na zisk. (Ty lze však získat zahraničním obchodem - viz Čína, dluhem - viz všechny ostatní státy a koloniemi - tak dopadla východní Evropa, včetně nás)
S rostoucí produktivitou práce by se měla měna neustále zhodnocovat, to vypadá logicky, ale není tomu tak z různých důvodů a hlavně to nefunguje u ničím nekrytých peněz (tedy kromě krytí armádou).

pohledavka

karas | 24.01.2017

Chci se zeptat. ..? Banka jako i firma uctuje ve vykazu zisku a ztrát a bilanci tedy aktiva a pasiva..ty se musí rovnat ..když banka poskytne úvěr připíše tuto částku do aktiv..otázka zni co si napise do pasiv...? Diky za odpověď

Re: pohledavka

Cico Ciciak | 24.01.2017

Do pasív by si banka mala pripísať rovnako sumu o výške poskytnutého úveru (t.j. istinu bez úroku), ktorú musí v prípade nesplatenia dlhu dlžníkom odpísať zo svojich vlastných zdrojov (nie som si úplne istý).
To ale nie je vôbec dôležité.
Podstatný je fakt, že banky obecne, resp. tvorcovia/vlastníci/správcovia globálneho finančného parazitického systému sú dlhodobo v zisku (nemôžu prehrať), samozrejme určitá časť bánk nižšieho rangu (amatéri) skrachuje.

Re: Re: pohledavka

pohledavka | 24.01.2017

Ja si myslim ze to prave je velmi dulezite ...jestlize do pasiv banka zapise zavavazek tak jej také musí dříve nebo později splatit takze tímto nové peníze nevzniknou...z inkasovaný úrok jde bance do zisku a tak teoreticky by mohly nové peníze vzniknout... Ja myslim ze by jste měli rozlišovat mezi komerčními a centrálnimi bankami...to očem tady celou dobu mluvíte dělají centrální banky ..nikoli bežná komerční banka - tedy alespon v česku...K.

Re: Re: Re: pohledavka

Hox | 24.01.2017

tady to máte podrobně vysvětleno:

http://leva-net.webnode.cz/products/aby-bylo-jasno-veskere-bankovni-hypotecni-a-uverove-smlouvy-jsou-v-rozporu-s-dobrymi-mravy-a-tudiz-neplatne/

na začátku úvěru je nulová hodnota, banka jednoduše napíše stejnou částku do aktiv i pasiv, tím je součet opět nula takže to sedí.
Jak klient splácí jistinu, umořuje se ta částka z pasiv, takže na konci je opět nula, ale všechna suma zaplacených úroků tvoří "zisk" (krádež) banky.

Takže komerční banky
a) vytvářejí peníze z ničeho při poskytnutí úvěru
b) suma úroků a dalších poplatků jde jim do zisku
c) suma jistiny se při splácení opět nuluje, peníze mizí z existence

Jediný "problém" pro banku nastane když úvěr není splácen, pak musí jistinu umořit vlastními prostředky, které si nemůže vytvořit z ničeho.

Centrální banka také tvoří peníze "z ničeho", ale to je trochu jiný příběh. Reálně tvoří prostředky emitované centrální bankou zlomek peněz v oběhu, které jsou vytvovořeny z ničeho komerčními bankami.

Re: Re: Re: Re: pohledavka

Cico Ciciak | 24.01.2017

Presne takto si to myslím aj ja, súhlasím s tvojim príspevkom, aj s týmto:

"Reálně tvoří prostředky emitované centrální bankou zlomek peněz v oběhu, které jsou vytvovořeny z ničeho komerčními bankami."

Vďaka za jednoduché vysvetlenie Hox.

Re: Re: Re: pohledavka

Cico Ciciak | 24.01.2017

V bankovníctve čiastkových rezerv (viď "multiplikačný efekt") súkromné banky skutočne vytvárajú peniaze z ničoho (presnejšie z počiatočného finančného základu alebo vkladu).
Na tom nič nemení ani fakt, že istina úveru sa po úspešnom splatení dlžníkom nakoniec "spáli" a banke zostane len úrok = jej zisk.
Pretože, kým sa tak stane, tak súkromné banky cez nové pôžičky/dlhy nachrlia ďalšie nové peniaze do obehu (napr. peňažná zásoba eura v menovej únii sa za posledných 10 rokov rovnako zvýšila a stále rastie - s čím klesá hodnota meny - podobne, ako keď riediš hustú polievku vodou).
A takto to musí neustále pokračovať (ak si dobre pamätám, tak táto potreba neustáleho požičiavania/zadlžovania rastie exponenciálne), inak by sa celý finančný systém zrútil, nakoľko na zaplatenie úrokov normálne v ekonomike neexistuje dostatok peňazí, tie sa musia dostať do obehu zase len cez ďalšie pôžičky/dlhy.

Toľkoto nových peňazí môže banka vytvoriť napr. z vkladu 10, pri peňažných rezervách 10%:

http://i.imgur.com/JteL8ES.jpg

https://www.uctovani.net/multiplikace-penez.php#vypocet

To znamená, že banka vytvorí z vkladu 10 pri peňažných rezervách 10%, až 90 nových jednotiek peňazí, ktoré emituje do ekonomiky skrze úvery/dlhy.
Takže celková peňažná zásoba ekonomiky sa zvýši na 100 jednotiek peňazí.

Re: pohledavka

Rothschild | 28.01.2017

Na strane pasív je to účet klienta. Keď k nám vložís peniaze, je to naše pasívum. Keď ti poskytneme úver, na strane aktív je to ten úver a strane pasív suma pripísaná na tvoj účet :D

.

Cico Ciciak | 24.01.2017

Vďaka za článok

.

Cico Ciciak | 24.01.2017

"Těch investičních možností je mnoho, ale mají stejnou podstatu"

Kasína!

Re: .

Cico Ciciak | 24.01.2017

"Je otázkou, kdy se tento proces zadrhne a co se poté stane."
Dakedy sa prebytočný "tlak v kotli" čiastočne upúšťal pomocou regionálnych alebo svetových vojen.
Skrátka dlžník, zbytočná "bio-masa", infraštruktúra sa zlikvidovali a strelivo spotrebovalo a ekonomika mohla začať rásť (resp. cyklus/kolobeh sa mohol začať) odznova.

Re: Re: .

Cico Ciciak | 24.01.2017

"Snižování úrokových sazeb až do záporných úroků (banka dostane jistinu – stejně z vlastních peněz nic nepůjčila)"

Istina sa po splatení dlhu "spáli".

Re: Re: Re: .

Cico Ciciak | 24.01.2017

"Zelené projekty – jedná se o umělé vytvoření reálně neexistujících problémů, jejichž řešení jsou jednotlivé státy přinuceny financovat"

Pozor, ekologické problémy sveta (znečisťovanie a drancovanie prírody...) sú reálne!

Re: Re: Re: Re: .

Cico Ciciak | 24.01.2017

"Trh se zbraněmi – je to nejziskovější investice, ale je třeba zajistit odběr zbraní a munice. To se daří vhodnou podporou „opozičních sil“ a najatých žoldáků. Barevné revoluce a ostatní konflikty."

A vytváraním globálnych strašiakov, ako je medzinárodný terorizmus (DAESH).

Re: Re: Re: Re: Re: .

Cico Ciciak | 24.01.2017

"Migrace, potravinové a podobné pomoci třetímu světu – podobně jako zelené projekty, uměle vyvolaný a při životě udržovaný problém, jehož řešení jsou státy donucené financovat. Na konkrétním řešení tohoto problému profituje řada organizací, s vhodnou vlastnickou strukturou."

Pozor, drancovanie a vykorisťovanie 3. sveta západom a jeho globálnym kapitálom je reálny fakt a problém sveta.
To len, aby bolo jasno.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: .

Cico Ciciak | 24.01.2017

"Těm, co ovládají světovou ekonomiku, jde takzvaně jen o zisk. Kolik lidí za to zaplatí životem je pod jejich rozlišovací schopností."

Nie tak celkom.
Od určitej úrovne ide čiste iba o moc, nakoľko celý globálny finančný systém je pod kuratelou globálnych banksterských klanov a sociopatov.
Moc je najsilnejšia droga a peniaze sú len jeden z prostriedkov (4. priorita riadenia stáda) na jej dosiahnutie!

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: .

Cico Ciciak | 24.01.2017

... banksterských klanov a sociopatov, ktorí si v podstate môžu vytvoriť toľko peňazí z ničoho, koľko len chcú.

jak by to mohlo být správně

Nikdo | 23.01.2017

Finance jak autor říká plní obdobnou funkci jako krev v těle. Se samotnými financemi není problém je to forma evidence (např. energo-variant by dobře řešil regulaci množství peněz v oběhu). Problém je s parazity, kteří si na evidenci zavedli monopol a zneužívají svého postavení. Místo řízení finančních toků ku prospěchu všech řídí do své kapsy co to jenom jde (jako pokladník, který by nebral hodinovou sazbu, ale bral by si z každé částky, která mu projde rukama nějakou z toho poměrnou část - tak to teď funguje - za chvilku by měl nejvíc peněz ze všech - jako mají nejbohatší rodiny).

Banky nesmí být soukromé a právo vydávat nové peníze má mít pouze stát. Stát si pak může regulovat investice do různých odvětví, do infrastruktury, do vzdělání apod. dle potřeb obyvatelstva. Jenže teď stát slouží elitám k prosazování jejich zájmů, místo, aby stát umravňoval elity.

Re: jak by to mohlo být správně

Franta | 23.01.2017

Podle energoinvariantu preiskurantu je dolar zhruba 11X nadhodnocený, euro 10X a britská libra 8X. Podle Big Mac indexu je ruský rubl 3X podhodnocený, podle jiných ukazatelů, např. cen služeb, je podhodnocen ještě víc, tak 5X-6X.

Zmanipulované statistiky

Franta | 23.01.2017

Někde sem četl, že skutečné americké HDP je aspoň 3X nadhodnoceno, protože je do něj započítána šedá a černá ekonomika, kdežto v ruském HDP je započítána jen čistě reálná ekonomika. To by znamenalo, že ruské HDP je větší než to americké, podle těchto (zmanipulovaných) tabulek je ruské HDP poloviční. https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_států_světa_podle_HDP_na_obyvatele Ekonom Peter Schiff uvadí, že díky masivní deindustrializaci v USA, 84% lidí v USA pracuje v sektoru služeb, kde se nevyrábí skutečné hodnoty, např. hasiči, policajti, trenéři fitnes atd. Podle metodiky počítání nezaměstnanosti z 80. let je skutečná nezaměstnanost v USA těsně pod 23%! http://www.shadowstats.com/alternate_data/unemployment-charts Dále skutečná roční inflace v USA je tam poslední roky pod 6% a ne oficiálně udávaná 2% http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts Průměrný roční růst HDP v USA za poslední roky není 2%, ale -2% http://www.shadowstats.com/alternate_data/gross-domestic-product-charts

Re: Zmanipulované statistiky

dusan 2 franta | 24.01.2017

no zaújmavý článok a gratulujem, samozrejme neviem ako Rusi ale amici si zarátajú do gdp aj predaj sexfilmov, lekárske ošetrenia atď, ale napr lekárske výkony - to by mala byť asi pasívna strana, produkcia zbraní ak ich nevyveziete je zase pasívum, neviem ako to je ale domnievam sa že to takto rátajú
du

Re: Re: Zmanipulované statistiky

dusan 2 franta | 24.01.2017

no a potom je ekonomika holanska taká ako ruská, du

Chyba v uvahe

Michal | 23.01.2017

"Splátky úvěru, hypotéky se dostanou na účet soukromé banky!

Tedy banka nám nepůjčila svoje peníze, jen z ničeho vygenerovala peníze a ve svém důsledku je na její účty připsána jak jistina, tak úroky."

S tymto pohladom sa stretavam casto a je zavadzajuci. Problemom je ze vacsina z nas nema skusenost a nie je odbornikom v danom obore...
Peniaze si banka nevymysla, rovnako si ich poziciava na medzibankovom trhu a hlavne v centralnej banke tj.ECB.
Takze tam konci vymyslena/vytlacena istina. Vsetkemu sa docitate v uctovnej zavierke kazdej banky.
Po pochopeni, bude snad vektor chyby o nieco mensi...

Re: Chyba v uvahe

Hox | 23.01.2017

To je nesprávná informace, banka ve skutečnosti v momentě uskutečnění půjčky/hypotéky vygeneruje peníze z ničeho, žádné půjčování od CB apod. tam nehraje roli. Jen nesmí překročit frakční limit, takže když má v kolonce "aktiva" 1 milion, může půjčit 10 milionů, ale nikoliv 11, pro ilustraci.

Co se týká tvrzení, že splátky putují bance, to je správné, tak to je. Autor se plete v otázce jistiny, ta je umořována splátkami půjčky a mizí z existence.

Takže, pokud si někdo vezme hypotéku na 1 milion, za X let zaplatí bance řekněme 1,8 milionu, tak čistý zisk banky je 0,8 milionu.

technické detaily viz http://leva-net.webnode.cz/products/aby-bylo-jasno-veskere-bankovni-hypotecni-a-uverove-smlouvy-jsou-v-rozporu-s-dobrymi-mravy-a-tudiz-neplatne/

Mimochodem, veškeré bankovní půjčky s nenulovým úrokem jsou podle platného českého právního řádu protiprávní a nezákonné, protože spadají pod pojem "nemravně vysoké úroky", který český právní řád zná a judikát Nejvyššího soudu určuje jako nemravné tuším 4x vyšší úroky, než je střední hodnota na bankovním trhu v daný okamžik. A jakékoliv nenulové úroky z nulové hodnoty jsou nekonečně vysoké...

Re: Re: Chyba v uvahe

čtenář | 24.01.2017

Typický příklad - úrok na účet u banky 0,01%, úrok za kontokorent 12,5%.

Re: Re: Chyba v uvahe

Michal | 26.01.2017

musim dalej nesuhlasit, ziadne vytvaranie generovani penazi sa nedeje, to robia CB rovnako umorovanie,palenie istiny sa nedeje.
To co mate na mysli frakcnym limitom 1/10 sa nepocita z aktiv ale z kapitalu banky ktora je akciovkou. tj je to kapital/aktiva(to co je napoziciavane, hypoteky atd)
Teda ked ma banka vydane akcie=kapital 1mld moze napoziciavat 10mld= aktivum

rovnako prikladam uctovnu zavierku konkretnej banky, a na strane 123 mozte vidiet celu suvahu

Aktiva 12 mld
Pasiva 10,7mld z toho napr:
8,5 mld vklady od ludi, firiem
1,6mld hypo zalozne listy
0,4mld pozicky z CB a inych bank
Kapital 1,2mld
Takze vsetko sedi ..aj 1/10 frakcny limit

https://www.vub.sk/files/sekundarna-navigacia/financne-ukazovatele/vyrocne-spravy/vub_vs2015_en.pdf

Re: Re: Re: Chyba v uvahe

Hox | 26.01.2017

Mýlíš se, viz třeba

https://goo.gl/3YYxXl

už jsem konverzaci na toto téma několikrát měl a nechci opakovat, tak se nebudu rozepisovat, ale to co jsem napsal ti potvrdí i Bank of England ve svých oficiálních materiálech:

půjčky (podmět) vytvářejí (koho co) vklady, nikoliv naopak.
Nakonec jsi to sám napsal, banka má 1 mld může půjčit 10 mld, které se vytvoří okamžikem půjčky.

Re: Re: Re: Re: Chyba v uvahe

Michal | 26.01.2017

ved prave o tom tu cely cas hovorim a ide mi o to nech v tom nie je gulas a nech to je kazdemu jasne.
Ano, ako som napisal kapital 1mld a napoziciavane 10mld. Avsak tych 10mld je tiez pozicanych a nie vycarovanych. Presne som aj rozpisal odkial su pozicane...
Ano, ako pises Bank of England mi to potvrdi, ale iba to co tu cely cas hovorim...lebo Bank of England je CB! Anglicka..
Cize cely cas len chcem povedat ze CB vytvaraju/emituju peniaze, ale sukromne banky nie.
A zial CB Europskej mumie je ECB, nad ktorou ma kontrolu EK.

Re: Re: Re: Re: Re: Chyba v uvahe

Hox | 27.01.2017

Ne, ty říkáš něco jiného, co neodpovídá realitě.

> Avsak tych 10mld je tiez pozicanych a nie vycarovanych

toto není pravda, prostuduj si lépe ten materiál "Bankovnictví pravdy a lži" a komentáře bývalého viceguvernéra Centrální banky, odkaz je v článku na který jsem dával link.

Ve skutečnosti je to přesně naopak než píšeš - drtivou většinu peněz z ničeho vytváří komerční banky.

Aby bylo jasno: komerční banka v okamžiku poskytnutí úvěru NEODEPÍŠE danou částku ze žádné svého účtu, ale jen jednoduše napíše příslušnou částku zároveň do aktiv i pasiv, takže dohromady to dává nulu.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Chyba v uvahe

Michal | 04.02.2017

problem je v tom, ze co povazujeme za realitu.
Podla mna je realita to co sme schopni dokazat, odvodit, podlozit.

Ja som uviedol financnu zavierku konkretnej banky, kde nie su ziadne pasiva, o ktorych hovoris, je tam iba to co som uz raz napisal.

Na druhej strane ty uvadzas ako fakt anonymny clanok, ktory len prezentuje nazor..

Tvoje vysvetlenie je opat len uvaha/nazor, ktory treba dokazat.

Ak mas toho viac, uved/najdi viac in-formacii, aby sme sa priblizili k realite.

Re[7]: Chyba v uvahe - užitečný idiot

Pavel | 05.02.2017

Takoví jako Vy Michale jsou užiteční idioti a díky nim systém může fungovat. Za takovéto lidi jaku vy jsou ti nahoře vděční. Svůj vděk vám oplatí multikulturním obohacením nebo válkou.
Bohužel ten systém má v sobě s matematickou přesností zakódovánu i svoji sebezkázu.

Zkus se zamyslet, proč obyčejný člověk musí trávit v práci většinu času a na druhá straně bankéři mají osobní letadla a létají třeba po golfových hřištích na celém světe? To snášejí zlatá vejce?

Re: Chyba v uvahe

Cico Ciciak | 23.01.2017

Hovorí ti niečo bankovníctvo čiastočných rezerv a multiplikačný efekt?

Re: Re: Chyba v uvahe

Michal | 26.01.2017

"bankovníctvo čiastočných rezerv" som popisal uz hore vyssie,
'' multiplikačný efek" je v podstate to, kolko potrebuje vytlacit € CB na vytvorenie investicie 1€. Neviem presne, ale tento ukazovatel je dnes katastrofalny, neviem presne ale 7-15€
Ak mas presnejsie data uved ich, budeme mudrejsi

Re: Re: Re: Chyba v uvahe

Cico Ciciak | 28.01.2017

Nebalamuť tu ľudí človeče!
Inak, CB sú defakto (neoficiálne) súkromné firmy! To ti ale na ekon. univerzite neprezradia, resp. o tom sa v štandardnom ekon. manuáli nedočítaš.
Podstata je tá, že celý súčasný globálny finačn. systém je na...! A to neokeciaš, tak neviem, o čo ti vlastne ide (mám tušenie), to vieš len ty sám.

Re: Re: Re: Re: Chyba v uvahe

Michal | 04.02.2017

Nuz, neviem preco ma obvinujes z balamutenia, ci mas patent na pravdu?
Verim, ze vacsina ludi v zivote nevidela vyrocnu spravu nejakej banky, tak urcite sa nieco naucili...

Ja cely cas pisem o jednej konkretnej konkretnej veci a ty opat odbocujes, takze kto tu okeciava..
S tym co tvrdis suhlasim:
"CB sú defakto (neoficiálne) súkromné firmy"
"celý súčasný globálny finačn. systém je na...!"

ale nic to na veci ktoru tvrdim nemeni, lebo to s nou nesuvisi.

O co mi ide sa dozvies ak si od zaciatku pozorne precitas, co som napisal.



urok

Paulo | 23.01.2017

Pekna uvaha, az na to, ze rovnaky efekt by to malo keby banky poziciavali svoje peniaze, pretoze urok ako taky je problemom.

vysledok?

mdmml | 23.01.2017

Musim podakovat za clanok a taktiez o lithiu. Len chcel by som polozit otazku. Aky je z toho vysledok? Anlyza vykonana , problemy pomenovane , procesy identifikovane..... A? Chyba mi tu riesenie, navrh postupu na odstranenie tohoto stavu... Vytvorenie koncepcie, ktora tomuto stavu predchadza... Ospravedlnujem sa , ale v tom pripade, ako dalej.....

Re: vysledok?

Hox | 23.01.2017

Nezabloudil jste tu nějak omylem? :)

Koncepce řešení je hlavním obsahem těchto stránek, viz sekce Knihy a Materiály VP SSSR

Re: Re: vysledok?

mdmml | 24.01.2017

To nie, nezabludil, som tu velmi casto, denne. Len vseobecna aplikacia koncepcie rieseni do praxe, zivota, ide dost z tuha :)

nejenom financ-otroci

Matěj | 23.01.2017

Omlouvám se, text náhle odlétl, fíííí

Neboť v každém z nás hnízdí takový, ovšem ne-příliš povedený exemplář zakrslého elitáře. Matěj

Re: nejenom financ-otroci

Cico Ciciak | 23.01.2017

Hovor za seba.

Re: Re: nejenom financ-otroci

Matěj | 23.01.2017

Promiňte mi. Ulétl mi nejenom text, ale i ono množné číslo. Matěj

Re: Re: Re: nejenom financ-otroci

Cico Ciciak | 23.01.2017

V podstate s tebou súhlasím.

Re: Re: nejenom financ-otroci

Hox | 24.01.2017

> Hovor za seba.

Ne tak zhurta. Matěj mluví jenom o tom, že každý má v sobě předpoklady k démonismu, a pokud budou lidé jen skuhrat na "elitáře" aniž by pracovali na zlepšení vlastní mravnosti a míry chápání, nic se nezmění. Nepříliš šťastně napsáno, ale podstata sedí.

Re: Re: Re: nejenom financ-otroci

Cico Ciciak | 24.01.2017

S tým určite súhlasím.

Re: Re: Re: Re: nejenom financ-otroci

Cico Ciciak | 24.01.2017

Len ja osobne si neviem predstaviť, že by som úmyselne využíval svoje postavenie alebo výhodu zamestnávateľa na zdieranie svojich zamestnancov.
Tiež by mi svedomie nedovolilo využiť svoju výhodu napr. na orabovanie slabšieho alebo hlúpejšieho jedinca, napr. slepca, dôchodcu.

Re: Re: Re: nejenom financ-otroci

Matěj | 24.01.2017

Dík, Hoxi.
Ale mám pocit, že ono nestačí pouze být mravný, chápat, mít svědomí a v tomto smyslu řídit svoje soukromé osobní, rodinné, či internetové konání. Je také nutné přijmout, že po těchto "do jisté míry" zvládnutých osobních kvalitách musí nevyhnutelně následovat odvaha přijmout zodpovědnost. A to v co nejširším slova smyslu, než je pouze ono - Já a Rodina. Za tímto segmentem totiž následuje celá a to nejenom sociální škála. Pak teprve se dá do určité míry mluvit o té nejvyšší struktuře lidské psychiky. Neboť ta je završena pouze v odvaze řešit, vyřešit a užívat!
Tím chci říct, že diskuse je pouhá příprava na to nejdůležitější, což je doposud skryté v mlze, či kouři. To, že si vyjasníme tisíciletý čachr s financemi, dějinami, politikou a vším co nás obklopuje, ještě naprosto neznamená, že budeme mít odvahu k tomu začít to také smysluplně řešit. Čímž teprve pak, pokud to budeme provádět v rámci Vyššího Záměru, bychom mohli uvažovat o své kvalitě lidství.
Ve všech internetových debatách se hovoří o jednotlivých konkrétnech. Ovšem je tu naprostá neexistence představy o tom, co by pak už konečně mělo následovat! Když už teď nebude kriticky co nejpřesněji vyjádřována posloupnost oněch kroků, tak se pouze znovu někdy, někde potkáme v cíli tohoto směřování, tedy v ještě vyleštěnějších formách davo-elitarismu. Matěj

1 | 2 >>

Přidat nový příspěvek