Pro chápání globální politiky jsou třeba určité předpoklady a je třeba znát několik věcí. Co se předpokladů týká, je třeba mít základní přehled o globálním historickém procesu a fázi, v jaké se nyní nacházíme, tj. mít základní představu o kontextu "odkud-kam" ve vztahu ke globálnímu historickému procesu. Globální politika není geopolitikou (ta je druhem zahraniční politiky), je politikou prováděnou ve vztahu ke všemu lidstvu, týkající se všeho lidstva. Realizována je bezstrukturním způsobem, proto hledat sídlo "globální vlády" v principu nemá smysl.
Globální politika je nadřazena geopolitice a zahraniční politice, zahraniční politika je zase nadřazena vnitřní politice. Pokud nějaký státní představitel tento princip nechápe a začne realizovat politiku, která se dostane do konfliktu s globální politikou (popřípadě, jeho vnitřní politika se dostane do konfliktu se zahraniční politikou nebo geopolitikou), časem nevyhnutelně přichází krach a korekce zvoleného směru, často s katastrofálními důsledky. Jedním z klíčů úspěchů Putina je to, že realizuje kroky na úrovni globální politiky, nikoliv "jen" zahraniční nebo domácí politiky.
Jelikož globální politika GP se realizuje na základě bezstrukturního řízení, není s to reagovat na výzvy ihned. Proto můžou nastat případy, kdy vnitřní nebo zahraniční politika nějakého státu zasahuje do globální politiky, zpravidla jen dočasně (nyní například politika USA, kdy tamní regionální elita se snaží uskutečnit své zájmy, čímž "leze do zelí" globální politiky jejíž vektor cílů se přestal shodovat s vektorem cílů USA, proto USA obrazně řečeno dostanou po prstech). Opačný směr zasahování je mnohem častější, protože globální politika z principu v určité míře zasahuje do politiky všech jednotlivých států.
Některé principy, kterými se řídí globální politika GP/P (globálního prediktoru/parazita):
1. je realizována často skrze státní struktury určitého státu, přičemž dané struktury můžou reprezentovat různé zájmy - jak národní zájmy daného státu, tak cíle globální politiky, které můžou být v někdy i v přímém rozporu se zájmy státu, přes jehož struktury se realizují. Děje se přes konkrétní osoby v daných strukturách, které jsou vědomě nebo nevědomě orientovány na globální konceptuální moc a realizují její cíle. Tak například byl přes americkou administrativu realizován příkaz k prohledání letadla Evo Moralese, ačkoliv to těžce poškodilo americké zájmy a obraz USA ve světě, nebo byl rukama holandských silových složek zbit a uvězněn ruský diplomat, ačkoliv na tom Holandsko samotné nemělo žádný zájem a bude z toho mít jen potíže.
2. tajné služby a rozvědky nikdy nereprezentují jen zájmy daného státu, vždy jsou částečně "napojeny" i na další centra zájmů (GPP) (platí pro významější státy, rozvědka Kokosových ostrovů nikoho zajímat nebude..). Je to podmíněno tím, že jejich členové nemají nikdy celou informaci, jednotlivé buňky vždy znají jen minimální nutný rozsah informací pro realizaci úkolu, a také nemají právo ptát se na důvody těch či oněch operací, jinými slovy, nemají možnost ověřit původ těch či oněch příkazů.
Události globální politiky se dějí denně, jen se o většině člověk nikdy nedozví. Ty, o nichž se dozvědět má možnost, se dělí úslovně do tří skupin: události samotné, události mediální ("signály") a události, jež mají obě složky, reálnou i mediální.
Události samotné jsou konkrétní události, které jsou průvodními jevy či důsledky procesů globální politiky, nebo mají na globální politiku vliv. Příkladem z historie budiž vítězství Stalina nad trockisty v letech 1925-30, jež mělo dalekosáhlé důsledky pro globální politiku (musela být přizpůsobena nové situaci, původní plány putovaly do koše), či odstoupení Summerse z kandidatury nástupce Bernankeho na postu šéfa FRS (klan, jež ho tlačil, v zákulisí prohrál).
Události mediální jsou informační události, publikované v určitých "vlajkových lodích" establishmentu, jako například New York Times, které signalizují (těm, kdo jsou schopni to pochopit) o změně nebo chystané změně směru v globální politice, nebo jsou potvrzením změny postoje v nějaké probíhající otázce těm, kdo to ještě nepochopil. A kdo to nepochopí ani tak, ty čeká "nabití tekvice", protože budou nadále pracovat na předchozí směr v okolních podmínkách, které se změnily. Příkladem budiž nedávný článek Putina v New York Times.
Třetí skupinou jsou události mediálně reflektované, mající i symbolický význam, tj. události, které se byly uskutečněny zčásti, nebo hlavně proto, aby mohly být medializovány. Většinou se jedná o varování někomu, nebo působení na matrice ve snaze zvětšit pravděpodobnost nějakého scénáře. Příkladem varování je nedávný útok na obchodní dům Westgate v Keni - "Westgate" = "brána západu", kde teroristé v prvé řadě pozabíjeli všechny bělochy. Ve spojení s názvem obchodního centra je to varování GP Západu - "nemáte tady (v Keni, potažmo Africe) co dělat..". Co se týká působení na matrice mediální metodou, některé příklady jsou popsány v knize Poslední gambit.
Chápání globální politiky se tak redukuje "jen" na úkol identifikovat v informačním šumu události globální politiky všech tří skupin a správně je interpretovat.
Je také třeba chápat, že kdykoliv je GP přinucen adaptovat se na novou situaci (v důsledku selhání vlastních plánů), vždy přidá nějaký "bonus" navíc, kterým sleduje opět čistě vlastní cíle. Tak například když bylo nutné pro zachování sociálního smíru zavést na Západě v polovině 20. století "sociálku", byla zavedena "sociálka" v reálu na vyšší úrovni, než v socialistickém bloku, ale jako bonus také "juvenálka" a další schémata řízené budoucí samolikvidace společnosti (GP se dlouhodobě snaží snížit populaci cca na 1 miliardu, juvenálka a podpora LGBT je jedním z mechanizmů určených pro Západ - LGBT individua děti zpravidla nemají a umírají brzo).
Co se týká obecných kontur "odkud-kam" za posledních 150 let v některých aspektech, v mém chápání: GP si už na začátku 19. století uvědomil sebevražednost kapitalizmu a buržoazního liberalizmu, Marx & spol. a pokus o světovou revoluci byl pokusem o demontáž kapitalizmu dříve než přejde do fáze extrémní nadspotřeby a likvidace životního prostředí = snahou o omezení a globální kontrolu spotřeby. Tím, že se (díky Stalinovi) nezdařil, a Stalin zároveň zasadil marxizmu smrtelný úder svým "Ekonomické problémy socializmu v SSSR", kde ukázal marxizmus jako imitační nástroj, se GP od té doby nachází ve stavu spíše krizového řízení, než predikce-korekce, protože přišli o nástroj, na kterém pracovali 100 let, a náhradu připravenou neměli. Po smrti Stalina byl nejdříve spuštěn pomalý manévr zničení SSSR (jakožto systému s větším potenciálem), završený rychlým manévrem perestrojky, od té doby běží se střídavým úspěchem manévr likvidace "agitpunktu" a výkladní skříně kapitalizmu, USA, jež se blíží k završení.
Některé události poslední doby, z nichž "trčí" globální politika, nebo události, mající přesah do globální politiky:
Den po skončení letošního summitu G8 vypukly "spontánní" protesty v Brazílii, Turecku.
Tanečky Západu kolem Sýrie obecně, konrétně například jakoby náhodné utrousení Kerrym poznámky o tom, že pokud Sýrie zlikviduje chemické zbraně, důvod útoku pomine, kdy ho následně operativně Lavrov "chytil za jazyk", výsledkem čehož bylo v dalším procesu dosaženo řešení krize, která měla potenciál vyvolat světovou válku. [Pokud trvat na "náhodě" v politice a neřízeném procesu, vznikal by obraz, kdy třetí světová válka byla odvrácena v důsledku žvanivosti Kerryho a rychlé reakce Lavrova (Kerry vzápětí řekl, že to tak nemyslel, že ty byla jen rétorická otázka)... ve reálu to celé byla dopředu promyšlená akce z hlavy Putina, za podpory Obamy a se souhlasem GP].
Dokud byl na programu útok na Sýrii a Erdogan poslušně plnil určitou roli, o Kurdech nebylo slyšet a přerušili aktivity proti Turecku. Jakmile díky Putinovi přestal být útok na Sýrii na pořadu dne, a "služby Turecka" jako invazní armády přestaly být třeba, kurdský problém vybuchl s novou silou, Kurdové okamžitě oznámili konec příměří s Tureckem. To jest Kurdové v Turecku jsou schématem vlivu GP na Turecko. Podobné schémata fungují i jinde - Ujguři v Číně, kavkazský region v Rusku, (doplň dle potřeby..).
Dopis papeže Putinovi během summitu G20.
Fakt publikace článku Putina v New York Times.
Kauza Snowden - pokus GP buďto potvrdit podřízenost Ruska Americe, nebo vyvolat těžký konflikt Ruska s USA, nejlépe válečný. Obě varianty by byly ve prospěch GP a neprospěch buď Ruska, nebo Ruska i USA, ale nerealizovala se díky Putinovi ani jedna z nich, ale třetí..
Zbití ruského diplomata Borodina v Haagu rukama holandských silových složek.
Útoky na další ruské diplomaty v poslední době po světě (Libye, Panama).
"Odstřelení" Strauss-Kahna přes aféru s pokojskou.
Zabití amerického konzula v Libyi v roce 2012 (signál GP směrem k USA na téma "kdo je v domě pánem").
Mnichovská řeč Putina v roce 2007.
Valdajská řeč Putina letos.
Putin na obálce Time s textem "svět podle Putina".
Plakáty s Putinem v námořnické uniformě a nápisem "My s Putinem", které se objevily nedávno v Římě (zpráva eurazijského křídla GP atlantickému křídlu o tom, že v tvůrčím konkurzu na řešení syrské krize se s nimi nepočítá a řešení bude hledáno v tvůrčím konkurzu eurasijské křídlo-Putin).
Oznámení o údajném nálezu min v suezském průplavu (signál od GP Západu - pokud budete dělat problémy, můžeme ho i zavřít).
"Public stunt" s vynořením ruské ponorky v Milánu (opět signál-varování od eurazijského křídla atlantickému křídlu GP)