Finanční systém jako nástroj genocidy a jeho budoucnost

Finanční systém jako nástroj genocidy a jeho budoucnost

9.7.2017

Hox

 

Současný finanční systém založený na úroku a frakčním bankovnictví je nástrojem v rukou internacistické globální mafie, namířený na generování neřešitelných problémů ve společnosti přes jednosměrné odsávání prostředků z produktivní ekonomiky. Bez nápravy finančního systému nelze vyřešit jediný globální problém lidstva, pojďme se proto podívat, jak by měl vypadat finanční systém, který nebude generovat neřešitelné problémy a bude ku prospěchu všem:

 

1) peníze slouží jen jako prostředek směny a účetní jednotka, nejsou zbožím;

2) bezúročná ekonomika, emisi peněz má pod kontrolou stát, který musí v prvé řadě vždy zajistit aby objem peněz v oběhu odpovídal objemu zboží a služeb v ekonomice;

3) světová rezervní měna patřící jednomu státu jako taková neexistuje, každý stát má vlastní měnu;

4) peníze pomalu ztrácejí hodnotu (několik málo procent ročně), pokud leží bez užitku ladem – princip demurrage;

5) síla měny (pro účely směny na jiné měny) je určena množstvím peněz v oběhu v porovnání se silou dané ekonomiky, kterou obsluhují.

 

Jak lze vidět, v současném finančním systému je všechno naopak, a to není omyl, jde o systém cíleně zkonstruovaný tak, aby z něj profitovala parazitující menšina a aby vytvářel napětí a problémy ve společnosti.

 

Jak by takový systém vypadal v praxi? Celkem jednoduše, byl by založen na energoinvariantu jako objektivním prostředku měření výkonu ekonomiky, vzhledem k faktu, že pokles nebo zvýšení spotřeby energií je indikátorem růstu / poklesu v reálném sektoru ekonomiky.

 

Otázka emise v kompetenci státu je řešitelná, jediné o co v takovém případě jde je kvalita řízení emise, kdy musí být zachovávána rovnováha mezi peněžní zásobou a objemem produkovaných hodnot (zboží a služeb). Když se provede emise nějakého objemu peněz navíc, a tyto prostředky se investují do reálné ekonomiky, například rozšíření kapacity výroby a zlepšení produktivity, a ve výsledku vznikne více zboží (hodnot) a zboží bude levnější, pak tato emise nejenže nezpůsobí inflaci, ale naopak bude podporovat snižování cen a zvyšování kupní síly měny, protože to jediné, čím je každá měna skutečně podložena, je síla ekonomiky, která za ní stojí. Na rozdíl od populárních mýtů, funkční měna nejenže nemusí být podložena zlatem, ropou nebo něčím podobným (to ve skutečnosti jen deformuje hospodářské vazby), ale podobným způsobem být podložená NESMÍ, protože reálně je podložená jen silou ekonomiky, kterou obsluhuje (pokud má nějaký subjekt garantováno, že měna je likvidní a lze za ní kdykoliv získat potřebné zboží, a neztrácí hodnotu, pak je podložená de-fakto a není třeba žádné další aktivum typu zlata, aby daná měna byla silná – silná je tím, co za ni lze získat). A jelikož primární podmínkou na měnu jako protředek směny, aby nevytvářela v ekonomice pnutí a krize, je to, aby peněžní zásoba v oběhu vždy odpovídala objemu zboží a služeb, pak právě z tohoto důvodu nesmí být vázána na nějaké umělé podkladové aktivum – v tomto případě by nemuselo jít s potřebnou pružností zvyšovat peněžní zásobu při růstu objemu ekonomiky.

 

Další podstatnou věcí, kterou je třeba si uvědomit ve vztahu k peněžnímu systému je to, že funkce směnného prostředku („krevní oběh ekonomiky“) a funkce uchování hodnot (spoření) jsou ve skutečnosti dvě různé funkce, které by měly být odděleny, pokud má finanční systém fungovat ve prospěch většiny. Tato otázka je úzce spojena s principem „demurrage“, pomalé ztráty hodnoty, pokud peníze leží ladem. Když se nad tím zamyslíme, zjistíme že současný princip úroku, kdy peníze, které necháme ležet na účtu, přinášejí zisk, je naprosto nesmyslný – v přírodě nic, co je ponecháno ladem, nepřináší nové hodnoty – buď se s tím neděje nic (málokdy) nebo to pomalu degraduje a ztrácí hodnotu (většinou). Ono je totiž naprosto absurdní, že by peníze, nechané jen tak, měly přinášet nové peníze (hodnoty, užitek), tento princip je jen maskovaný parazitismus – hodnoty tvoří lidé, nikoliv peníze. Peníze jsou ve své podstatě informací o nějaké hodnotě (provedené práci, dodaném zboží) a z toho vyplývajícího nároku na protihodnotu. Když si představíme situaci, že sousedovi dáme 10 bochníků chleba, a on nám podepíše papírek, že jsme mu je dali, a necháme tento papírek ležet 10 let v trezoru – znamená to snad, že nyní máme nárok chtít po něm 20 bochníků zpět, nebo že se tím, že ten papírek ležel 10 let v trezoru, nějak samo od sebe upeče 10 bochníků navíc, které by jinak nevznikly? Pochopitelně ne, a pokud budeme po sousedovi chtít více než jsme mu dali, bude to a) krádež a b) parazitismus. Stejně tak zde, princip „peníze ležící ladem dělají peníze“ je absurdní a jde proti přirozenosti všech věcí.

 

Princip pomalé ztráty hodnoty peněz, které leží ladem, je namířen také na to, aby peníze, které jako směnný prostředek ekonomiky mají v této roli fungovat, neležely bokem ve formě akumulace kapitálu / spoření, ale účastnily se ekonomického života. Jedná se opět o otázku, kde je třeba překonat učitý světonázorový blok pro její pochopení, je třeba se na funkci peněz dívat „z druhé strany“ a oddělit ji od funkce uchování hodnoty. V praxi se může jednat o hodnotu řekněme 2-3% ročně, pokud tedy necháme na účtu ladem 10 tisíc, po roce tam bude 9700. Ta „zmizelá“ část navíc nikam nezmizí, jen se přesune do kompetence státu, který ji použije na společensky prospěšné účely. Nejde o to někoho trestat, ale jen o to zamezit, aby peněžní zásoba ležela nevyužita, což by způsobilo problémy (nerovnováhu mezi penězi a objemem zboží). Pomalé ztrácení hodnoty také stimuluje ekonomickou a společenskou aktivitu, a hromadění majetku ztratí smysl. Tyto pozitivní efekty jsou potvrzeny historickými zkušenostmi z 30. let 20. století, kdy fungovala lokální měna založená na snižování hodnoty například v Rakousku (lokální měna města Worgl), a výsledkem bylo (během hospodářské krize) 10-násobné zvýšení produkce zboží a služeb a tím i prosperity, byla odstraněna chudoba.

 

Co se týká uchovávání hodnoty, může to být řešeno například možností „spořících účtů“ - smysl spočívá v tom, že jakmile někdo zjistí, že nějakou částku nebude nějakou dobu potřebovat, bude ji moct vložit na zvláštní účet, kde nebude ztrácet hodnotu, ale také ji nebude moct vybrat před určeným datem (případně pokud ano, s odpovídající změnou hodnoty jako na normálním účtu). Banka tedy získá informaci, že danou částku lze nějakou dobu využívat pro poskytování úvěrů, čímž se opět dostane do oběhu, a člověk získá zpět stejnou částku jako vložil. Tímto bude motivováno i půjčování / poskytování úvěrů – nikoliv tím, že dotyčný subjekt vydělá něco navíc, ale tím, že dostane nazpět stejně – podobně jako máme užitek z toho, že letos sousedovi dáme pytel brambor který máme navíc a shnil by nám, a on nám za rok vrátí pytel nových brambor, nikoliv starých shnilých. Finanční systém bude samozřejmě bezúročný a nebude založen na frakčním rezervním bankovnictví, banka bude moct půjčit jen to, co skutečně má, a participovat bude jen na úspěchu projektů, jí financovaných, a na tom, že z půjčených prostředků nebude ztrácet hodnotu ve prospěch státu, tj. celé společnosti.

 

Na tento systém se je třeba dívat z pozic, že inflace jako taková nebude existovat, a za danou částku člověk v budoucnu získá stejně nebo více, než za stejnou částku dnes. Parazitický a spekulativní segment finančního systém, a spekulativní segment ekonomiky nebude existovat jako takový, pojmy jako „rentiér“ a „žít z úroků“ (=parazitovat na ostatních) budou také absentovat jako takové. Ten podíl peněžní zásoby, o který se bude každoročně snižovat hodnota peněz, bude stát emitovat podle potřeby a financovat z něj společensky prospěšné nebo významné projekty. V praxi to bude fungovat tak, že to bude zároveň i harmonický mechanismus řízení peněžní zásoby: pokud se za daný rok objem ekonomiky zvedl, stát provede emisi nových prostředků, odpovídající ztrátě hodnoty peněz za poslední rok, plus něco navíc – aby to odpovídalo novému objemu ekonomiky. Pokud se objem ekonomiky z nějakých důvodů sníži, stát provede emisy jen části hodnoty, o kterou se snížila hodnota peněz za předcházející rok. Snižování hodnoty peněz může být prováděno jak elektronicky, evidováním data emise u každé jednotky měny (například, koruna z roku 2005 bude mít poloviční hodnotu, než koruna z roku 2015), ale to je technicky zbytečně náročné, nabízí se jednodušší řešení formou „daně“, například týdenního odepisování příslušného zlomku celkové hodnoty z každého účtu v zemi, který podléhá snižování hodnoty (pokud by např. roční míra poklesu hodnoty byla 3 procenta, pak týdně by se jednalo o 57 haléřů z každých 1000 kč). Hotovost lze v podstatě ignorovat, protože tvoří jen asi 2-3% peněžní zásoby v oběhu.

 

Banky jako takové se v tomto systému transformují jednoduše na službu, kterou společnost potřebuje (vedení účtů, transfery), ale která se v principu nijak neliší od jiných služeb které společnost potřebuje, jako například teplá voda a kanalizace nebo odvoz odpadků. A stejně jako neexistují objektivní důvody, aby například mafie popelářů ovládala ekonomiku a vlastnila stále větší podíl všech produkovaných hodnot, tak neexistují ani žádné důvody, proč by ji měla ovládat a vlastnit bankovní mafie, jako je tomu nyní díky institutu lichvy a možnosti vytvářet peníze z ničeho na základě frakčního rezervního bankovnictví. Co se týká „vytváření peněz z ničeho“, to samo o sobě může být v pořádku a nemusí, záleží jen na tom, kdo to realizuje (v čí prospěch) a jak kvalitně je emise řízena, protože v okamžiku, když se objem produkovaných zboží a služeb v ekonomice zvětší, pak je také objektivně třeba odpovídající objem peněz navíc emitovat – otázka je jen, v čí prospěch bude použit, zda ve prospěch celé společnosti (např. formou investic do infrastrukturních projektů) nebo ve prospěch úzké vrstvy parazitů, jako se děje dnes.

 

Tento princip řízení ekonomiky – emise peněz navíc v souladu s odhadem růstu ekonomiky v příštím období – aplikovalo Japonsko v letech 1950-1980, a byla to jedna z hlavních příčin japonského "ekonomického zázraku" té doby, vedle nízkých až nulových úrokových sazeb. V Japonsku se to dělalo tak, že se sešla zvláštní komise která spočítala, kolik škol, cest, obytných domů atd. má ekonomika v dalším období kapacitu postavit, a byla provedena emise, ze které se tento objem prací financoval. Tím, že emisí nových peněz byla pokryta tvorba nových hodnot, inflace nenastala, naopak, podporovalo to zvyšování kupní síly. Japonsko realizovalo algoritmus, popsaný výše, dokud mu to nebylo z nadstátních úrovní řízení v 80. letech zakázáno, což mělo za následek propad do desetiletí recesí a krizí.

 

Další klíčovou otázkou pro finanční systém, pokud má být ku prospěchu všem, je otázka zahraničního obchodu a světové rezervní měny nebo její absence. Pokud je světovou rezervní měnou domácí měna konkrétního státu, tak jako dnes (dolary USA), jedná se o mechanismus zdaňování zbytku světa a neoprávněných výhod – řečeno v kostce, USA tisknou papírky a kupují si za ně zboží celého světa, které proudí do USA, a USA budou vždy schopny tisknout papírky rychleji, než Arabové těžit ropu, než Němci vyrábět auta a tak dále. Kromě toho je ve hře ještě mnoho dalších mechanismů, kterými USA ekonomicky parazitují na zbytku světa z titulu toho, že dolar je světová rezervní měna a je na něm postaven mezinárodní finanční systém, toto téma je v dostupné literařute již dostatečně kvalitně popsáno.

 

Existuje tedy systém, umožňující spravedlivý světový finanční systém tak, aby díky němu neměl nikdo výhodu, ani nepřišel zkrátka? Existuje a je ve své podstatě velmi jednoduchý: „rezervní měna“ bude patřit všem a nikomu konkrétně. Jedná se o mechanismus, kdy v každém státu bude platit jen a výhradně jeho domácí měna, a kdokoliv bude chtít od tohoto státu něco koupit, bude si muset jeho měnu opatřit. Jedná se o princip energoinvariantu, ale ne v tom smyslu, že by někdo platit kilowatthodinami elektřiny, ale v tom smyslu, že energoinvariant bude sloužit pro určení směnných kurzů jednotlivých měn, vzhledem na fakt, že ekonomická aktivita a spotřeba energie jsou vzájemně závislé (přímá úměra) – pokud roste objem reálné ekonomiky a zvyšuje se produktivita práce, roste i spotřeba energie a naopak.

 

V praxi je pak každý stát zainteresován na spravedlivém určení kurzu a síly své měny, protože v normálním systému, jaký je popisován, způsobí odklon jakýmkoliv směrem ve výsledku společnosti jako celku jen problémy, i když nějaká zkupina z toho může do určité doby profitovat.

 

V praxi půjde o systém, kdy bude existovat nějaká nadnárodní struktura, nazvěme ji třeba Výměnná banka (VM), která bude realizovat operace získávání potřebné měny pro účely zahraničního obchodu. Obecné schéma je takové, že když bude stát A chtít něco koupit od státu B, tak si potřebnou měnu nakoupí od Výměnné banky za svou vlastní měnu, a za tuto získanou měnu koupí to co potřebuje ve státu B. Stát B naopak, za tuto měnu koupí to co potřebuje ve státu A, nebo v případě, že bude mít této měny méně nebo více než potřebuje, tak ji odprodá VM nebo od VM nakoupí. Schéma je jak je vidět dětsky jednoduché, jde tedy jen o určení kurzů jednotlivých měn, a zde přichází ke slovu energoinvariant jako objektivní parametr ekonomické produktivity a objemu produkovaných hodnot: každá měna se přepočte na ekvivalent „kWh“ podle vzorce

 

„spotřebovaná energie v ekonomice“ / „objem peněžní zásoby“

 

když poroste peněžní zásoba a neporoste spotřeba energie, síla měny padá a naopak. Důležité je, že tento přepočet má vliv jen na směnné kurzy měn a tedy uvnitř dané ekonomiky se nijak přímo neprojevuje, jen nepřímo, například zdražením nebo zlevněním zboží ze zahraničí. Tedy: PŘEPOČET NA KWH MÁ PŘÍMÝ DOPAD JEN NA SMĚNNÉ KURZY VŮČI OSTATNÍM MĚNÁM, to je veledůležitý bod, v samotné ekonomice nemá přímý dopad na nic, stejně jako například kolísání koruny k dolaru nemá přímý vliv každodenní ceny v obchodech.

Co se týká podmíněnosti výkonu ekonomiky množstvím spotřebovávané energie, to je potvrzeno praxí, když například Pobaltí zažívalo po vstupu do EU bouřlivý „ekonomický růst“, ve skutečnosti se ukázalo, že to byla spotřeba zahraničního zboží na dluh, nikoliv růst ekonomiky, a spotřeba energií to potvrdila, během daného období nebyl pozorován růst.

 

Co se týká vazby produktivity ekonomiky a spotřebovávané energie, pak je to dáno tím, že produktivita ekonomiky má kromě inovací také přímý vztah s parametrem, nazývaným „energovybavenost pracovního místa“. Je to přirozené, jeden traktor udělá práci za 100 lidí a jeden elektrický tkací stav třeba za 1000 lidí, tedy čím je výroba více automatizována a mechanizována, tím více je nahrazována lidská síla elektrickou a tím vyšší je produktivita práce celkově.

 

Základní body finančního systému budoucnosti tedy jsou:

 

1) emise peněz v kompetenci státu;

2) pomalá ztráta hodnoty prostředků v oběhu (analogie s přírodou, nové brambory mají větší hodnotu než loňské);

3) ale zároveň měna časem posiluje, díky zvyšování produktivity ekonomiky, což se projevuje v tom, že za nominální jednotku měny lze v budoucnu získat více nebo stejně, jako dnes, inflace ABSENTUJE;

4) funkce peněz jako prostředku směny oddělena od ostatních funkcí, které nyní mají peníze (spoření, uchování hodnoty);

5) půjčování je stimulováno tím, že subjekt dostane zpět stejně jako půjčil, nikoliv úrokem

6) bezúročný finanční systém a bezúročná ekonomika, banky mohou mít zisk jen z úspěšných projektů, které spolufinancují, nikoliv paušálně formou úroků bez ohledu na to, zda firma nebo projekt prosperuje nebo nikoliv

7) vzájemný kurz měn určen s pomocí energoinvariantu, univerzální světová měna, patřící všem a nikomu, je kWh elektrické energie

8) základní příjem zajistí základní prostředky k životu každému, uvolní napětí ve společnosti a umožní rozvinout tvůrčí potenciál – lidé budou mít možnost věnovat se tomu, co považují za užitečné a prospěšné, nikoliv tomu, kde se zrovna dobře, nebo alespoň nějak, platí. Jinými slovy základní příjem odstraní základní neduh současné ekonomiky spočívající v tom, že ekonomická aktivita směřuje tam, kde se dá vydělat, ne tam, kde je to společensky nutné, a vydělat se dá hlavně na degradačně-parazitických segmentech a potřebách (obsluhování „elity“).

 

Na tento systém se je třeba dívat z pozice toho, že celý systém celkově bude fungovat „tak trochu jinak“ než dnes, lépe řečeno, bude fungovat přirozeně, nikoliv postaveně na hlavu. Inflace nebude existovat jako pojem, peníze nebudou časem ztrácet hodnotu (za 10 kč si za 5 let koupím stejně nebo více než dnes), parazitický a spekulativní segment ekonomiky a finančního systému nebudou existovat z principu. Bankovnictví bude normální služba a bude vnímána podobně jako komunální služby, umělé výsadní postavení zmizí. Kumulovat kapitál nebude lukrativní ani přitažlivé, ani to nebude mít smysl – pokud vím, že nebudou žádné krize a kolapsy, měnové reformy a podobně, že měna bude buďto posilovat nebo si držet kupní sílu, že zboží základní životní potřeby bude vždy dostupné a kvalitní, pokud budou k dispozici bezúročné úvěry - bude mít nějaký smysl odkládat peníze bokem „na horší časy“? Jde o jiný pohled na život, o jiný přístup, jiné paradigma. Objeví se jistota v budoucnosti, jedna z hlavních věcí, která dnes chybí téměř všem společnostem; dostaví se pocit že věci spějou k lepšímu, nikoliv k horšímu, což je jedna ze základních životních potřeb člověka.

 

To poslední je úzce spojeno s dalším aspektem. Za jaké situace má normální člověk motivaci zodpovědně pracovat, bez ohledu na finanční ohodnocení, které může a nemusí být odpovídající? Odpověď je taková, že člověk je schopen a motivován zodpovědně pracovat na svém místě – to znamená hlavně převzít odpovědnost a iniciativu, chovat se k „cizímu“ jako ke svému – jen tehdy když vidí že věci spějou k lepšímu, že reálná kupní síla se zvyšuje, že se snižují ceny (při absenci inflace). Protože chápe/vidí, že práce je ku prospěchu všem a když bude každý zodpovědně pracovat, postupně se budou mít lépe všichni, nejen „vyvolení“. Při parazitickém finančním systému založeném na úroku a penězích jako dluhu, při kterém (nezávisle na nominálním růstu mezd) většina společnosti chudne a je přítomen pocit utahujících se šroubů, stále větší finanční nedostupnosti kvalitního bydlení atd. atd., tato motivace kvalitně pracovat na svém místě nikdy přítomná nebude.

 

Je to otázka prvořadého významu, protože buďto uvolňuje potenciál tvořivosti, díky kterému společnost udělá „skok do budoucnosti“, nebo ho naopak potlačuje. Každý si může udělat malý myšlenkový experiment: do vstupu do EU došlo k celkem výraznému zvýšení cen potravin, asi každý zná ten pocit, když jde do obchodu a jeho oblíbený jogurt je o 25% dražší a o 25% menší než před měsícem. Přičemž nejde o to, že by člověk neměl peníze, aby si jich nemohl koupit třeba 100, jedná se o psychologický diskomfort. A za další rok nebo dva bude tentýž jogurt opět dražší a menší. A teď si to zkuste srovnat se situací, kdy by tentýž výrobek v rozmezí několika let nejenže nezdražil, ale zlevnil, při zachování objemu a kvality, nebo ještě se zvýšením kvalitativních parametrů, a váš plat by také stoupl. Jinými slovy, máte například plat 20.000, a zatímco před několika lety jste za jídlo dávali třeba 5000 měsíčně, dnes za totéž jídlo dáváte už jen 3000 měsíčně a váš plat k tomu také stoupl. Vaše reálná životní úroveň dramaticky stoupla. A pokud by zároveň zůstaly stejné nebo klesly ceny na služby, nájem, byty, zdravotní péči? Jedná se o život v jiné realitě než dnes, kdy je situace přesně opačná: ceny sice klesají na auta a elektroniku, ale téměř u všeho, co člověk skutečně potřebuje (jídlo, střecha nad hlavou, ...), ceny stoupají a kvalita nebo dostupnost klesá.

 

Dalším příkladem současného na hlavu postaveného systému, který jde proti zájmu všech, jsou hypotéky. Bydlení je základní životní potřeba, při standardní dnešní hypotéce putuje bance podle délky splácení 30-50% konečné ceny, zaplacené novým majitelem, nehledě na to, že pokud se zpozdí se splátkami, banka s radostí využije možnost ho o nemovitost připravit, a člověk se tak stává hypotečním otrokem.

Naskýtá se otázka: bydlení je základní životní potřeba, proč by z realizace základní životní potřeby, z každého prodaného bytu/domu, přičemž při každé změně vlastníka, měl nějaký (zpravidla zahraniční) subjekt dostávat stovky tisíc až miliony „zisku“? Za jakého titulu, komu je to ku prospěchu? Společnosti ani státu zjevně ne, protože tyto prostředky se zpravidla do produktivní ekonomiky nevrací. Pokud by pro srovnání poskytoval bezúročné hypotéky na bydlení samotný stát, pak by tyto prostředky navíc, které v případě současné hypotéky jakožto splátky úroků mizí z ekonomiky buďto do zahraničí jako zisk z kolonie, nebo putují do spekulativního segmentu, zůstaly v místní ekonomice.

 

Ve skutečnosti neexistuje snad jediný současný problém, na kterém by neměl podíl institut zotročení společnosti skrz lichvu a půjčování peněz do existence. Jedná se o jednosměrné odsávání prostředků z ekonomiky směrem do bank a spekulativního sektoru, a ekonomika, aby nezkrachovala, musí stále zvyšovat „efektivitu“ a růst čím dál zběsilejším tempem, aby byla schopná držet krok s čím dál rychlejším odsáváním prostředků. To znamená exponenciální růst a exponenciální spotřebovávání zdrojů nikoliv proto, že to někdo potřebuje a někdo z toho má prospěch, ale proto, že by jinak systém zkolaboval. To má za následek proměnu člověka na další zdroj, plně v duchu principu 19. století „lidé musí umírat, aby kapitalismus prosperoval“.

 

Tím se dostáváme k dalšímu mýtu, kterým liberálně-tržní demagogové vymývají mozky sobě i ostatním: že nízká úroková míra způsobuje inflaci a s inflací je třeba „bojovat“ vysokou úrokovou mírou. Ve skutečnosti ÚROKOVÁ MÍRA ZPŮSOBUJE INFLACI, nikoliv naopak. Demonstrovat se to dá lehce. Ekonomika je postavená tak, že každý výrobce potřebuje úvěry, a náklady na obsluhování úvěrů (tj. úroky) musí zahrnout do koncové ceny zboží. Pokud je úroková míra vyšší, pak jsou náklady na obsluhu provozních úvěrů vyšší a musí být promítnuty do vyšší koncové ceny. Zvyšování cen pro spotřebitele se nazývá INFLACE. Je jasné, že čím vyšší úroková míra, tím vyšší jsou náklady výrobce a tím vyšší ceny všeho.

Další liberální mýtus tvrdí, že emise peněz způsobuje nevyhnutelně inflaci. To je lež, protože emise prostředků inflaci způsobit může a nemusí. Pokud putuje na spotřebitelské úvěry, pak pokud vznikne situace, že je najednou více peněz než zboží, skutečně dojde ke zvýšení cen. Ale v reálu je dnes situace celosvětové taková, že je přetlak všemožného zboží a nedostatek financí, kvůli jejich jednosměrnému odtoku směrem do bank a spekulativního sektoru ekonomiky – zboží je, kupní síla ne, a to je permanentní a neodstranitelný stav v ekonomice, postavené na institutu úročení. Pokud je ale nová emise peněz nasměrována na to, aby vyprodukovala nové hodnoty, pak žádná inflace NEVZNIKNE, naopak, jedna se o faktor zhodnocení měny. Názorný příklad: podnik vyrábějící například jízdní kola v malém objemu, kterých je na trhu nedostatek a kvůli malým sériím jsou drahé. Nyní uděláme emisi prostředků a provedeme za ně rozšíření výrobních kapacit tohoto podniku a modernizaci jeho vybavení, například automatizaci výrobních linek. Nyní tento podnik produkuje mnohonásobně více kol při nižších nákladech, díky čemuž jich může prodávat více a za nižší cenu než předtím. To znamená že reálně měna neztratila na hodnotě, ale získala, protože za jednotku měny lze nyní získat více než předtím, nikoliv méně, jak tvrdí mýtus. Nejde tedy o samotnou emisi, ale o kvalitu řízení emise a o to na co je použita; může způsobit jak inflaci, tak zhodnocení měny.

 

Viz také

Jak jsme se stali finančními otroky

Úrok, úžera a Lidská společnost - dvě neslučitelné podstaty

Energoinvariant

4. priorita zobecněných prostředků řízení - ekonomická

Ako a prečo sa písma robia «svätými»?

 

Diskusní téma: Finanční systém jako nástroj genocidy a jeho budoucnost

cista utopia

jh | 13.07.2017

poviem aj preco:
"Co se týká „vytváření peněz z ničeho“, to samo o sobě může být v pořádku a nemusí, záleží jen na tom, kdo to realizuje (v čí prospěch) a jak kvalitně je emise řízena, protože v okamžiku, když se objem produkovaných zboží a služeb v ekonomice zvětší, pak je také objektivně třeba odpovídající objem peněz navíc emitovat – otázka je jen, v čí prospěch bude použit, zda ve prospěch celé společnosti (např. formou investic do infrastrukturních projektů) nebo ve prospěch úzké vrstvy parazitů, jako se děje dnes."
vasa teoria za pouzitia energovariantu je v podstate analogou k citacii, ktoru som pouzil. vyzaduje totizto svedomie. a poviem to aj inak, ked uz budu mat ludia svedomie, nebudu potrebne ziadne peniaze. cela tato teoria je velmi pekna, je tam naozaj kopa myslienok s ktorymi sa da len suhlasit, ale vec sa ma tak, ze:
1. zvyhodnuje staty, ako rusko, ktore jednoducho maju pristup k nerastnym surovinam a mozu si tak zvyhodnit kurz (nadmernou vyrobou elektriny, bez potreby uvedenej v bode 2, nizsie..)
2. v skutocnosti energovariant nemotivuje robit vyrobu optimalnejsiu (t.j., ked vyrobim nove vyrobky za nizsej spotreby, podla vas toto nie je rast..)
3. spolu s bodom 2 predstavuje energovariant vacsi tlak na zivotne prostredie (nove jadrove elektrarne, co je ta najspinavsia vyroba na svete - viem, dostanem za toto vyjadrenie pohlavok, ale je to tak)
4. museli by ho prijat vsetci klucovi hraci, co nie je vobec predstavitelne

snazite sa urobit druhy extrem. vsetko dat do ruk statu. ano, urcite statu patria do ruk dolezite "assets" (voda, poda, lesy, ..), ale prave co sa tyka penazi, je to potrebne nechat na ponuku/dopyt. vysvetlim hned, ako to myslim, ale najskor este k Bernardovi Lietaer. odporucam od neho dostupnu knihu buducnost penazi, ktora v mnohom prekrocila svoj tien. ked ste uz spomenuli tu menu wrogl, tak ste taktne zabudli povedat, ze tato LOKALNA mena zila sama svojim zivotom. nebolo potrebne ziadneho EMITENTA! to je prdel co? a teraz spat. Lietaer nie je zasadne proti fiat menam, vid vas citovany uryvok z textu. teda, aby som to zhrnul, emitovane peniaze musia byt investovane vylucne do novej vyroby, potom taketo peniaze v ekonomike neposobia inflacne = zaver, ktory sa zhoduje s vasim. jediny rozdiel je, ze firmy samotne si cez konkurenciu = urok (urok je podla Lietaer konkurencny element) urcia, na co maju a cez ziskane uvery zafinancuju to, co chcu uviest na trh, pripadne to od nich zaziada stat. a teraz este k lokalnym menam. su potrebne ako sol do buducnosti, na financovia oblasti, kde je vysoka nezamenstnanost, doplnok k dochodkom, a celkovo sluzbam socialneho charakteru. vid japonsko, ktore vyrazne fici na lokalnych menach co sa tyka dochodkoveho systemu, pripadne tie 20-30 roky, kde bola obrosska nezamestnanost a nedostupnost penazi, ako to dokazuju rozne lokalne meny pouzite v rakusku a nemecku v tom obdobi. Lietaer sa dotkyna aj globalnej meny. navrhuje vytvorit kos, s 50-100 roznymi kovmi/tovarom a kazdy stat si bude moct cez tento kos nakupovat, co potrebuje. vyhoda je aj to, co spominate vy so sporenim. normalne by mali peniaze stracat na hodnote = rozhybe to ekonomiku. ak niekto ale potrebuje uchovat hodnotu, kupi si kos s produktami (peniaze teda momentalne nepotrebuje). ak bude niekto potrebovat nieco nakupit, preda svoj kos a je to.

zaroven, system ktory navrhol Lietaer je dobry aj v tom, ze sa da nan prejst okamzite a "mohol" by byt pre vsetkych okamzite stravitelny. nikde nie je napisane, ze casom musia zostat fiat meny, pripadne na nich naviazany urok. ja som tiez za bezurocnu ekonomiku, s mierne deflacnym charakterom (=vysoka motivacia robit veci optimlnejsie).

jh

Re: cista utopia

JaroX | 14.07.2017

Čistá utópia? No, ak si vezmeme, že západ obsadil Ukrajinu a obvinil z agresie Rusko, že nedovolil ruským športovcom štart na OH, atď... tak áno, akákoľvek dohoda Ruska so západom je čistá utópia. Pripustime na chvíľu, že Rusko donúti GP a západ k novému spravodlivivému svetovému ekonomickému systému...

Nič lepšie ako systém uvádzaný v článku, ale s použitím výrobnej (a nie spotrebnej) metódy výpočtu produktivity štátu som ešte nevidel. Lietaera som si pred pár rokmi trochu prebehol, a aj keď ho dôkladne naštudovaného nemám, podľa všetkého navrhuje dve roviny: jednu globálnu menu a množstvo lokálnych mien. Keď si vezmeme, že Lietaer pracoval (a možno naďalej pracuje) pre GP... a a keď si uvedomíme, že globalizácia ako skupovanie sveta prostredníctvom inštitútu úžery/úrokov je už takmer dokončený (95% bohatstva vlastní 5% populácie), tak je na mieste opatrnosť... Z info ktoré som si pozrel som nadobudol dojem, že Lietaer navrhuje nový systém, ktorý zabetónuje súčasné rozdelenie svetového bohatstva - aby v budúcnosti z elitárov takmer nikdo nemohol padnúť medzi otrokov a aby spomedzi otrokov takmer nikdo nemohol vystúpiť medzi elitu. To je môj hlavný problém s ekonomickým modelom, ktorý Lietaer propaguje. Priznávam, nemám ho dokonale naštudovaný, hádam si na jeho knihy nájdem niekedy viac času, ale momentálne študujem iné.

K tvojim 4 bodom:
1 - pozri si moje príspevky v tejto debate o zámene "spotreby energie v kWh" z čitateľa pre výpočet kurzu meny štátu na "tvorba výrobkov a služieb v kWh". Zároveň zoznam všetkých výrobkov a služieb s im priradenými hodnotami minimálnej energetickej náročnosti (spotreba el. energie, zem. plynu, ľudskej práce...), ako výsledok medzinárodného konsenzu. Niečo podobné už predsa dnes existuje - BAT (best available technique)...
2 - pri použití výrobnej metódy by bola motivácia zvyšovať efektivitu.
3 - ťažko mi hodnotiť, či by sa začali stavať nové jadrové elektrárne, alebo nie.
4 - G20 sa dohodne a hotovo, ostatní sa prispôsobia.

Re: Re: cista utopia

jh | 14.07.2017

odporucam ti v tomto pripade najprv si sadnut nad danou knihou a potom spekulovat. toto neber osobne, ale proste si sa netrafil do toho, k comu sa dopracoval Lietaer.

4 - G20 sa dohodne a hotovo, ostatní sa prispôsobia.
kaslem ti na taky system, kde sa dohodne g20 a ostatni sa maju prisposobit. to kludne moze zostat fiat.

3 - ťažko mi hodnotiť, či by sa začali stavať nové jadrové elektrárne, alebo nie.
a ako inak chces ziskat extra energiu?

2 - pri použití výrobnej metódy by bola motivácia zvyšovať efektivitu.
no to je mozne, ale potom by sme sa dostali spod mantry, ktora je skrz cely clanok => zvysena spotreba energia = automaticky viacej vyrobenych tovarov

bod 1)
Zároveň zoznam všetkých výrobkov a služieb s im priradenými hodnotami minimálnej energetickej náročnosti (spotreba el. energie, zem. plynu, ľudskej práce...)
ak to chces preniest do tejto podoby, tak to je konecna. uz to vidim, ako sa to bude pocitat. prepac, toto je neschodne. a vobec navyse nie je potrebne. ale pre energovariant samozrejme nutne. to zase chapem.

Re: Re: Re: cista utopia

JaroX | 14.07.2017

no tak vidíš, najprv hovoríš, že utópia, neschodné, a na koniec nutné.

Súčasný fašistický, otrokársky svetový ekonomický systém ... tak na ten zas kašlem ja. Chcem lepší, spravodlivejší systém. Ani toto zas neber osobne, ale... tento článok je v súlade s tým, čo tento web už roky hlása - svet sa z dôvodu bezohľadného liberalizmu a konzumu dostal na hranu svetovej katastrofy a hľadajú sa spôsoby, ako z tohto von, ako a čo zmeniť. "A ako inak chces ziskat extra energiu?" ... veď práve to - netreba získavať extra energiu, len treba zastaviť bezbrehé drancovanie prírodných zdrojov, treba začať viacej pracovať na obnoviteľnosti zdrojov, treba znížiť spotrebu 20% populácie, ktorá iba parazituje na výsledkoch práce 80% obyvateľov planéty, hlavne Veľká Británia, USA a Izrael, ale aj EÚ, a to viacerými spôsobmi - aj práve spomínanými kurzovými rozdielmi mien štátov.

Re: Re: Re: Re: cista utopia

jh | 15.07.2017

"no tak vidíš, najprv hovoríš, že utópia, neschodné, a na koniec nutné."
to, ze je to pre vas energovariant nutne, este neznamena, ze ja ako celok povazujem energovariant za riesenie, ktore je dobre. to si si proste ty tak vyhodnotil, ale v zasade si ma vobec nepochopil.
fiat v sucasnej podobe je zly, ale nevidim dovod, preco by sa to malo vyrovnat cez energovariant. ty v podstate nevidis ani to, ze tie prepocty, ktore si navrhol, by take slovensko, plne zavisle na energiach z vonka dostali do este prekernejsej situacie, ako je teraz, vobec by kvoli tomu nebolo mozne restartovat mnohe odvetvia lokalne v state, pretoze by sa to "neoplatilo". hlavne nech si rusko polepsi. ako hovorim, kaslat na taky system a vas sposobom uvazovania je mi uplne cudzi. toto nie je system pre svetlejsie zajtrajsky. je potrebny system, ktory bude samoregulovatelny, a to teda energovariant nie je.

tie staty co si vymenoval, tak parazituju nie kvoli spotrebe, ale kvoli tomu, ze maju:
1) kolonie, ktore drancuju
2) jebu sa do vsetkych statov, a zoberu si odtial co potrebuju, specialne je na tom afrika, stred a vychod eu
3) maju dolar, a tym parazituju
4) obmedzuju vyrobu inde, vselijakymi nariadeniami, clom a pod, a potom pretlacia svoju vyrobu uplne vsade, za svoje ceny

keby nemali kolonie ala afrika, ci stredna a vychodna eu, tak by sa u nich okamzite odohral prepad zivotnej urovne, nedostatok financii na dochodky a pod.

ja sam poznam vela zapadniarov, ktory nemaju vobec velku spotrebu, maju dobre postavene domy, takze nespotrebuju vela tepla na kurenie/chladenie, maju solar na vodu, solar na elektriku, maju 1 auto, castokrat aj stare, kupuju veci lokalne (tym odpada prevoz tovaru z tramtarie + menej obalov - plastov), moznoze si 2x za rok zbehnu niekam na dovcu letecky, ale nie je to pravidlo. do prace dochadzaju vlakom/metrom takze ideal. co chces od tychto ludi, kde sa maju podla teba uskromnit? vymenoval som v zasade vsetky druhy cinnosti, ktore ked nie su spravne, potrebujes 3 a viac planet, aby si prezil.

"netreba získavať extra energiu, len treba zastaviť bezbrehé drancovanie prírodných zdrojov, treba začať viacej pracovať na obnoviteľnosti zdrojov"
ty chces ale uplne novy sposob fungovania sveta. ty nechces len energovariant, ty chces skutocne svedomie na vsetkych urovniach. ty nechces kazitka. ty chces, aby cina prestala chrlit tie somariny vsetkeho druhu. ty chces, aby ludia neboli donekonecna oblovany reklamou, kup si novy telefon, dovolenku, auto, zober si uver. ty chce kompletnu zmenu systemu, smrt kapitalizmu a jeho nekonecneho rastu. toto bude mozne v buducnosti, ja sa pozeram na realne riesenia, nie na nesplnitelne sny. potom ale ako hovorim, uz nebude potrebne mat peniaze, pretoze svedomie to umozni. a tak sa vraciam na zaciatok svojho prispevku. pozri si moju prvu vetu hore a pochopis.

Re: Re: Re: Re: Re: cista utopia

JaroX | 15.07.2017

Pochopil som, že zo začiatku si považoval celý článok za utópiu, potom mnou navrhované zmeny v diskusii za neschodné, a nakoniec mnou navrhované zmeny za nutné k tomu aby tá teória s energovariantom bola funkčná a motivujúca k efektívnosti spotreby energie. V tom problém nebol a nie je. A ten posun od "utópie" k "nutnému" je na začiatok dobrý :)

Áno, chcem úplne nový spôsob fungovania sveta a v zavedení energovariantu pre výpočet HDP a kurzov mien štátov vidím veľmi dobrý krok k lepšej, spravodlivejšej ľudskej spoločnosti na Zemi. V takomto novom ekonomickom systéme by boli postupne odbúravané aj prekážky, o ktorých správne píšeš (1-4).

A k tomu, čo som neporozumel:
- ako myslíš to, že energovariant v článku (so zmenou výpočtu zo spotrebnej na výrobnú metódu v diskusii) by nebol samoregulovateľný (v porovnaní s ktorými už efektívne fungujúcimi, spravodlivými ekonomickými systémami?),
- možno sa mýlim, ale mám pocit, že tebe momentálne vyhovuje súčasný systém a chceš počkať, kým sa ľudská spoločnosť sama od seba uvedomí (osvietenie mimozemšťanmi?), zmení, a už nebude potrebovať vôbec žiadne peniaze. To za utópiu zas považujem ja. Chápem, že ľudia, firmy, štáty už sú zaradené v bežiacich procesoch a principiálna zmena uvádzaná v článku by vytvorila neistotu, určite aj krízy, zlyhania... takže prechod na takýto nový systém by musel byť postupný, s prechodným obdobím.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: cista utopia

jh | 16.07.2017

samoregulovatelny nie je preto, pretoze potrebujes stat ktory bude regulovat, kolko je potrebnej zasoby. naco je toto dobre, ked existuju moznosti, ktore funguju sami od seba?
"..kým sa ľudská spoločnosť sama od seba uvedomí.. .. a už nebude potrebovať vôbec žiadne peniaze.."
prepac, nejdem sa opakovat, ja len hovorim, ze ked bude svedomie, uz nebudu potrebne ani peniaze. to, ze sa ma spolocnost samouvedomit, to som nikde neuvdiedol. naopak hovorim, ze energovariant moze vyhovovat par silnym hracom s energiami a ostatni utru hubu. moze sa tiez stat, ze v rusku dojde k nejakej chybe lavky a sucasne smerovanie pojde inam. co potom? teraz je problem dolar, potom bude energovariant. preco by mal novy system vyhovovat 20 najsilnejsiim, preco nie vsetkym 200 statom rovnako na zemi? o tomto ja hovorim.

a vobec si nepochopil, co uvadzas v prvom odstavci. ja hovorim, ze energovariant potrebuje urcite parametre, ale ako celkom je to na dve veci.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: cista utopia

jh | 16.07.2017

..ale ako CELOK je na dve veci..

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: cista utopia

JaroX | 17.07.2017

Nechápem, ako môžeš z článku a aj tu z diskusie nevidieť to množstvo výhod predkladaného riešenia proti tomu, čo tu máme teraz... A áno, verím, že predkladaný model by vyhovoval viac než súčastný všetkým krajinám, ktoré nemajú záujem parazitovať na iných (a úplne všetkým ťažko niekedy budeš môcť vyhovieť).

Lietaerov model je ten, ktorý považuješ za samoregulovateľný, ktorý funguje sám od seba (alebo ktorý to potom je)?

Japonská plánovaná ekonomika

Hox | 13.07.2017

Byl tu dotaz na zdroj informace o plánovaném charakteru ekonomiky Japonska, náhodou jsem na to narazil (odtud - http://leva-net.webnode.cz/products/co-bylo-udelano-v-rusku-pod-vedenim-stalina-statistika/ )

V roce 1991 na sovětsko-americkém sympoziu, když naši „demokraté“ začali blahořečit „japonský ekonomický zázrak“, odpověděl jim japonský milionář Hiroshi Teravama: „Vy nemluvíte o tom hlavním, o vaší vedoucí roli ve světě. V roce 1939 jste vy, Rusové, byli moudří a my Japonci jsme byli hlupáci. V roce 1949 jste se stali ještě moudřejšími a my jsme byli pořád hlupáci. A v roce 1955 jsme zmoudřeli, a vy jste se proměnili v malé děti. Veškerý náš ekonomický systém je prakticky kompletně zkopírován z vašeho stalinského, jen s tím rozdílem, že u nás je kapitalizmus a soukromí výrobci, a nikdy nedosáhneme více než 15% růstu, zatímco pro vás při veřejném vlastnictví výrobních prostředků nebyl problém růst 30%. Ve všech našich firmách visí vaše slogany stalinské epochy.“

Re: Japonská plánovaná ekonomika

Standa | 16.07.2017

Existoval skutečně takový japonský milionář? Je o tom někde k dispozici nějaký doklad?

Pokoušel jsem se jeho jméno někde najít, ale objevuje se jen v souvislosti s touto historkou a nejstarší výskyt tohoto jména, který jsem našel, je z loňského roku.

Re: Re: Japonská plánovaná ekonomika

Hox | 17.07.2017

Hiroshi Teramachi:
http://archive.fortune.com/magazines/fortune/fortune_archive/1991/09/09/75462/index.htm

HIROSHI TERAMACHI, 67 Tokyo JAPAN $1.5 31.3% of THK Co., maker of ball-bearing-related products. With 70% of the Japanese market for ball-bearing products, THK is starting to pitch its products overseas. Founder Teramachi skipped university but holds some 800 patents related to his ball-bearing work and enjoys reading historical biographies and economics texts.

informace publikována v roce 1993 v knize Jurije Muchina, dále v různých zdrojích v 90. letech, v roce 2002 a tak dále.

http://www.japantool.ru/thk/history.shtml

https://www.thk.com/?q=ru/node/5496

https://7x7-journal.ru/post/84426/2016/07/18

Re: Re: Re: Japonská plánovaná ekonomika

Standa | 18.07.2017

Děkuji.
Nynálezce a výrobce kuličkových ložisek Teramachi vypadá jako skutečně existující osoba. Na rozdíl od původně zmiňovaného Teravamy, jehož jsem hledal marně.

Re: Re: Re: Re: Japonská plánovaná ekonomika

Hox | 18.07.2017

jj, to byl překlep autora původního článku

Treba ist medzi ludi/OTROKOV - k teme

Tomi | 13.07.2017

[spam, https://pastebin.com/57SgZnva ]

Pytate sa co navrhujem?

Tomi | 11.07.2017

[mimo téma, https://pastebin.com/Yxhh40em ]

Suhlasim, ale mam par otazok

Tomi | 11.07.2017

[mimo téma / osobní rovina https://pastebin.com/sgygQp8H ]

základný výskum

Kammerer | 11.07.2017

Mal by som takúto otázku. Na konci článku je príklad s podporou výroby bicyklov emisiou peňazí. V takomto prípade je zrejmý očakávaný dôsledok rozšírenia konkrétnej výroby.
Ako by ale bol v tomto modeli podporovaný / financovaný základný výskum ? Keď nie je zrejmé, či vôbec bude mať nejaké výsledky a ak áno, na čo budú použiteľné.

Re: základný výskum

Hox | 11.07.2017

Státní podpora, pochopitelně, případně interní náklady nějakých větších hospodářských celků.

Re: základný výskum

Hox | 11.07.2017

Když se na to člověk podívá z odstupem, tak zjistí že veškeré ostatní sektory kromě výrobního jsou ve vztahu k němu druhotné, protože výrobní sektor musí uživit všechny, kdo se zabývá něčím jiným, ve smyslu uspokojení demograficky podmíněných potřeb. Ale to ve skutečnosti není žádný problém, protože ze vzrůstající produktivitou je třeba stále menší počet lidí, například v minulosti bylo v zemědělství zaměstnaných nadpoloviční většina produktivního obyvatelstva, a dnes kolem 3-5 procent, kteří jsou schopni uživit všechny ostatní. Ve skutečnosti dnes stačí menšina produktivní populace na to, aby byly uspokojeny demografické potřeby všech v plném objemu, takže společnost má spoustu volných zdrojů, které může nasměrovat jiným směrem, třeba onen základní výzkum. To jen díky dnešnímu systému odsávání zdrojů do parazitujícího bankovního sektoru je společnost udržována v umělém napětí a uměle přezaměstnávána, a také díky cílenému snižování životnosti výrobků a institutu módy, který nutí stále vyrábět a spotřebovávat, ne proto že by to někdo potřeboval, ale proto, aby ekonomika nezkolabovala. Umělé vytváření poptávky, absurdní plýtvání zdroji.

Re: Re: základný výskum

Hox | 11.07.2017

Tomuto tématu se věnuje i právě překládaná kniha Ford a Stalin, jedna pasáž z poznámky pod čarou:

Spektrum výroby díky vědeckotechnickému a organizačnímu pokroku roste a nakonec – v rozvinutých zemích – dosahuje úrovně demograficky podmíněného dostatku. Avšak, není to doprovázeno strukturní transformací národního hospodářství, zkrácením pracovní doby, aktivizací tvůrčí aktivity obyvatel vně oblasti placené účasti na společenském sjednocení práce.
Místo posuzování cest řešení těchto problémů západní ekonomičtí analytikové posuzují problematiku umělé podpory zaměstnanosti obyvatel při existující strukturní organizaci výrobně-spotřebního systému, a ospravedlňují umělé zkracování životnosti výrobků a kult módy. Při tom sami přiznávají, že je možné navrhnout a vyrobit ledničky a pračky, ergonomicky optimální a s životností 20-30 let a více, a za pět let plně uspokojit poptávku po nich. Ale pak se ekonomika kapitalizmu zastaví, vzroste nezaměstnanost, což vyvolá růst kriminality atd. A to nelze dopustit.
V souladu s tím je tedy třeba pro podporu existujícího systému společenských vztahů – tj. davo-“elitarizmu“ - rozvinout průmysl zábavy (zbavit času ty, kdo nemá kde pracovat), a podřídit poptávku pravidelně se měnícímu kultu módy a snižovat životnost výrobků, aby bylo možné podporovat zaměstnanost a udržovat systém při životě.

Re: Re: Re: základný výskum

Kammerer | 11.07.2017

Súhlasím, v takto fungujúcom systéme by zdroje boli, myslel som, ale aj na organizačnú stránku veci. Lebo skutočnosť, že ľudia budú mať voľný potenciál - čas a schopnosti a záujem, je len prvý krok. Ale ani 100 zanietencov si urýchľovač typu CERN, len tak na záhrade nepostaví. Ale nakoniec v tom, čo píšete je v zásade odpoveď aj na túto otázku.
Dá sa povedať, že na tomto príklade vidieť tú spojitosť štruktúry a organizácie spoločnosti a jej finančného systému.

Re: Re: Re: Re: základný výskum

Cico Ciciak | 11.07.2017

> Ale ani 100 zanietencov si urýchľovač typu CERN, len tak na záhrade nepostaví.

Nerozumiem tomuto, čo tým myslíš.

(Mimochodom, urýchľovač v CERN-e je ľuďom podľa mňa na dve veci, a ja navyše v logu tejto organizácie vidím len 666. * https://en.wikipedia.org/wiki/CERN * Jeho účel bude najskôr iný, než ľudstvo skutočne posunúť v chápaní objektívnej reality ďalej. Je to najskôr pokus odviesť pozornosť ľudí od merita veci inam; zamestnať ich zbytočnou prácou.)

Re: Re: Re: Re: Re: základný výskum

Kammerer | 11.07.2017

Myslel som to ako príklad (extrémny), toho, že výskum dnes nie je o tom, že zanietený vynálezca majstruje doma v pivnici svoje vynálezy, ale sú potrebné zariadenia a laboratóriá a technika.

Nakoľko je konkrétne urýchľovač v CERN-e užitočný neviem posúdiť.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: základný výskum

Cico Ciciak | 11.07.2017

Už rozumiem, vďaka.

Súhlasím, že seriózny výskum je jeden z hlavných pilierov rozvoja spoločnosti, jedná sa o strategickú činnosť a tá musí byť zákonite podchytená štátom = celou spoločnosťou.
So strategickými vecami by sa nemalo obchodovať tak, ako napr. so zemiakmi alebo autami.

Nemysim ze koment bol mimo temu

Tomi | 10.07.2017

Clanok je o zotroceni financnym systemom a ja som hovoril aj o tom.
...
Tabakovy priemysel je sucast financneho/ekonomickeho systemu a v sucasnom nastaveni aj napriek systemovim povedzme "chybam". Aj napriek tomu sme to mi sami, kto rozhoduje o tom co podporime svojimi peniazmi. A ja som pojednaval o malej casti tejto skladacky. Pretoze clovek, ktory fajci podporuje tabakoce koncerny, (ktore vedu nie moc zodpovedny ludia a su sucast financneho systemu) a zatazuje (oslabuje) svoj stat, rodinu, ziv. prostredie a seba po zdravotnej a teda aj finanncnej stranke (liecba nasledkou). A ja som na tomto priklade pojednaval o tom co sa deje na povedzme psychologickej urovni.
...
Iste chapete ze finanncny system je sucastou (iba malou castou) ovela vecsie globalneho systemu ktory zahrna vsetky oblasti zivota a zasahuje aj do zivota rodiny - ma vpliv na klimu vo vnutri domacnosti -
Nedostatok penazi (horsie socialne prostredie) maju za nasledok napetie v domacnosti, kde su castejsie pripady napr. rozvodov. Rodicia casto frustrovany koli financnej sytuacii casto reaguju neprimerane (zatazuju si svedomie) , alebo v honbe za peniazmi sa o dieta ani nemozu (nemaju cas) postarat (cas na vychovu). . To pri vychove dietata skodi jeho rozvoju (dusevnemu aj telesnemu) v zlom socialnom prostredi su castejsie pripady alkoholizmu, drogovej zavistlosti, u dospievajucich aj rodicov. Co sa odraza aj na zivote (fungovani) statu lebo pre takto frustrovaneho a zufaleho (emocne nevyrovnaneho) cloveka je tazke pouzivat hlavu a tak nevedome skodi sam sebe aj okoliu...
Atd. Atd....
.....
Iste chapete, ze je to velmi obsazne vzhladom na zlozitost, komplexnost ci prepojenost velkeho mnozstva zloziek socialnych supersystemov (globalne brzstrukturne riadenie) a ich mnohych komponentov (navzajom previazanych pod systemov v podobe napr. roznych Institucii (strukturne risdenie) a ich vzajomne prepojenie pretinajuce vsetky oblasti kazdodenneho (vsedneho) zivota kazdeho cloveka.
...
A ja som pojednaval len o malej casti tohoto komplexu a konkretne o tom ako funguje bez strukturne riadenie, teda len o jeho malej casti. A to s "psychologickeho" (duchovneho) a biologickeho (chem.) hladiska. Ako sa dostavame do zajatia napr. Drogovich zavistlosti, ktore su finanncne (ale aj zdravotne (telesne aj dusevne) nakladne...

Re: Nemysim ze koment bol mimo temu

Tomi | 10.07.2017

Drogy su predca nastroj nepriamej genocidy 5 priorita. A za drogy sa plati (aj cigarety)...
....
To ci je moj komentar vhodny k danej teme, alebo nie by ale mali mat moznost zhodnotit ludia sami iba tak mozu byt konceptualne samostatny.
Preco im to pravo beriete?

Re: Re: Nemysim ze koment bol mimo temu

Hox | 10.07.2017

Sáms napsal že je to dokončení nějaké "minulé diskuse", ne snad? Co takhle dokončit "minulou diskusi" tam kde začala a necpat ji pod nesouvisející článek?

Re: Re: Re: Nemysim ze koment bol mimo temu

Tomi | 10.07.2017

Hox.
Ano. Bola to odpoved na otazku s minulej diskusie, ale perfektne sa hodila aj do aktualnejsej temi, pretoze vsetko je vzajomne prepojene - globalizovane

Re: Re: Re: Re: Nemysim ze koment bol mimo temu

Tomi | 11.07.2017

[příspěvek v osobní rovině, https://pastebin.com/GNwLRmpi
admin: chápeš co to znamená, že příspěvky v osobní rovině tu nemají co dělat? Příště už mažu natvrdo, poslední varování. ]

Re: Re: Re: Re: Re: Nemysim ze koment bol mimo temu

Tomi | 11.07.2017

Kto si ze razhodujes za druhych co je osobna rovina?

Re: Re: Nemysim ze koment bol mimo temu

Tomi | 11.07.2017

https://pastebin.com/dE7rEdZL

Re: Nemysim ze koment bol mimo temu

Nikdo | 10.07.2017

Ano je to důležité si to uvědomit. Kouření patří v úvodním obrázku do paraziticky degradační potřeby. Je to opravdu děsivé, že někdo má zisky a žije z naší případné závislosti. A je těžké se z toho dostat a největší břímě leží na postižené osobě, která musí opravdu chtít a když má navíc v okolí podporu může se to podařit.

Článek více cíli na mechanismy financování, tohle je o tom, že musíme ty peníze na něco potřebovat, skromný život dovoluje vyhýbat se půjčování, kdežto za požitky všeho druhu jsou bytosti ochotni se upsat čertu (vzít si na dluh). Protože je pomocí úroku ekonomika letadlo, aby se to udrželo déle jsou lidé lákáni a tlačeny do nadměrné a nesmyslné spotřeby.

A tomu smazanému článku jsi taky dal dost nevhodný nadpis "Odpoved na otazku s predoslich diskusii", kdyby se to úvodem vhodně propojilo a začlenilo jako třeba moje zkušenosti s bojem s nepřímou genocidou - 5 priorita, tak by to pravděpodobně prošlo. Sice by se to hodilo více k jiným tématům, ale budiž.

Ještě něco pozitivního by bylo dobré uvést, jestli znáš někoho kdo boj s kouřením vyhrál, někdo známý nebo ty sám?

Re: Re: Nemysim ze koment bol mimo temu

Tomi | 11.07.2017

Nikdo
Par ludi ano, ale nasli si ine.
Fajcit som neprestal, ale za to som zavesil na klinec pervityn a extazu.
Alkoholizmus sa stal prilezitostnym pitim a tym prilezitostiam sa vyhybam. Takze poharik je zriedkavi.
A marihuanu zacinam obmedzovat.
...
Par rad:
1.) Treba to prestat riesit (mysliet na to) odviest mysel k niecomu inemu - najst si cas na to co ta bavi a pri tom si vycistit hlavu aj srdce.
Robyt to co ta roby stastnym.
2.) netlacit na pilu - nedavat si vysoke ciele, ale postupne krok za krokom kracat k cielu. Inak ta to bude frustrovat a tym sa tovlen zhorsuje. Prvi den co si si zapalil si tiez nevyfajcil krabicku.
3.) posilovat volu - tym ze sme od mala vystaveny diktature, cize musime robyt ci ucit sa, to co sa nam povie, v tedy kedy sa nam to povie a tak ako sa nam to povie - tak je nasa vola neustale vystavovana utoku a slabne.
Rob veci, ktore treba urobyt, ale moc sa ti do nich nechce a zabijes 2 muchi 1 ranou (posilnis volu a urobys uzitocne)
a odkladaj veci ktore robys rad ci zo zvyku (ak je mozne to odlozit).
Napriklad si jeden tyzden sleduj kolko fajcis a ako casto, ak ti vyde 10 denne kazdu hodinu a 30 min tak dalsi tyzden fajci kazdu hodinu a 20 min a len 9 cigariet a takto postupuj kazdy tyzden.
...
Odskodni a omluv sa tym ktorym si uskodil a odlahsis soje svedomie tym ocistis srdce a potreba fajcit bude mensia.
.....
Mne v tom vsetkom pomahaju moje psy, moje okolie, rodina kamarati, moja domacnost (vies aky tu bol bordel?) priatelia, ale aj nepriatelia. Vyuzivam vsetko.
Ako som hovoril boh je vsetko.. On mi dava vsetko co potrebujem.
Aj tebe dava. Vyuzi co ti dal. Vyuzi to co mas k dispozicii

Re: Re: Re: Nemysim ze koment bol mimo temu

Nikdo | 11.07.2017

Díky Tomi, mám za to, že jsou to užitečné informace. Boj probíhá neustále na všech prioritách, to je život, kdo to nevzdá dosáhne pokroku a bude se vyvíjet dále v souladu s božím záměrem, tak mi to napovídá moje současné pochopení probíhajících procesů.

Re: Re: Re: Re: Nemysim ze koment bol mimo temu

Tomi | 11.07.2017

Rado sa stalo. No nie mne patri tvoja vdaka, ale Bohu.

ekonomickareforma.cz

Přemek | 10.07.2017

Hoxi, někdy je lépe se podívat, co vytvořily české hlavy, jimž jde o spravedlivé nejen finance. Projekt komplexní reformy je postaven na oddělení peněz od majeteku, na osobních a firemních transakčních nárocích, tj. do výše osobního limitu (dnes cca o 10 % nad průměrnou mzdou) profinancování každé uzavřené směny, vše na elektronickém transakčním systému. odpadá důvod vyvádět z oběhu spořením či jako rezervy kryjící riziko nesolventnosti, jež odpadne. Zjednodušeně řešeno, cca pouhá desetina dnešních peněz v oběhu bude stačit na obsluhu všech transakcí v reformovaném systému (ve zlomku vteřiny obsluha mé transakce, v následujícím zlomku vteřiny již obsluha tvé transakce). Energovariant je využitelný všude tam, kde dnes skalárně výkonově orientované měření HDP zkresluje reálný stav a vývoj ekonomik. Já a kolega Jiří Schlimbach máme občas prezentace k tématu na Svobodném vysílači Plzeň. K proveditelné komplexní socioekonomické reformě s důrazem na finanční subsystém se bez hlubokých finačně ekonomických a technickoekonomických znalostí neobejdete, znalost biosféry je skvělý bonus nás, multidisciplinaristů.

Re: ekonomickareforma.cz

cigarety | 10.07.2017

Jak by řešila reformovaná ekonomika, podnikatelský záměr na výrobu alkoholu, cigaret a jiných výrobků sloužících jednoznačně k degradaci? Zohlednila by nějak vliv na společnost a tím pádem by se to stávalo okrajovou záležitostí, protože by na tom mnoho vydělat nešlo?

Re: Re: ekonomickareforma.cz

Tomi | 12.07.2017

https://pastebin.com/AWm0gQ5T

Re: ekonomickareforma.cz

Hox | 12.07.2017

Ten projekt neznám, můžete v kostce napsat, do jaké míry je v souladu s výše uvedeným, případně konstruktivní kritiku uvedených principů? Je to také návrh finančího systému "natrvalo", nebo nějaká přechodná verze aplikovatelná v současných podmínkách?

.

Cico Ciciak | 10.07.2017

1 Prečo vlastne nestačí na porovnávanie jednotlivých ekonomík sveta HDP, ako doteraz, ale treba zaviesť tzv. energo-invariant?

2. Z internetu som dávnejšie zisti, že pri splácaní pôžičiek je pre dlžníka lepšia inflácia (vysoké ceny), lebo ak podniká, tak za draho predá a rýchlejšie splatí dlh než pri deflácii (nízkych cenách alebo klesaní cien).
Počas inflačného obdobia sa vraj odporúča zobrať si z banky pôžičku, lebo úroky vraj rastú pomenši.

Re: .

JaroX | 10.07.2017

To je predsa jednoduché:

1. V Izraeli vypestujú 1 tonu pšenice a predajú ju za 5mil. USD. V SR vypestujeme 1 tonu pšenice a predáme ju za 50 USD. Podľa metodiky výpočtu HDP je všetko v poriadku. Je to takto správne a spravodlivé? Nie. Na spravodlivé ocenenie výsledkov práce je nutné zaviezť energoinvariant a prepočítavať každú službu a každý tovar na kWh.

2. To závisí od toho, kde pracuješ. Ak napr. v školstve a máš 10 rokov fixný plat, hypotéku so zafixovanou úrokovou mierov na najbližších 5 rokov (a potom ti ju banka zvýši, argumentujúc inflačnými tlakmi), tak je ďalšie zadlžovanie sa najlepšia cesta k sebevražde. Ak podnikáš, máš kontrolu nad vlastným príjmom (napr. môžeš pracovať viac ako 8h denne, 7 dní v týždni) a vezmeš si pôžičku na nákup stroja, ktorý ti umožní rozšíriť ponúkané služby/výrobky alebo skráti čas výroby, tak by sa ti to mohlo finančne oplatiť. Otázka, ktorú už rieši málokto, je či sa takýto spôsob práce odrazí napr. na tvojom zdraví, medziľudských vzťahoch v rodine, na deťoch...

Re: Re: .

Cico Ciciak | 11.07.2017

Ak si spomínam, tak existuje presnejší výpočet - HDP na obyvateľa, ktorý zohľadňuje rôzne ceny toho istého zbožia v rôznych štátoch, slúžiaci na vzájomné porovnávanie ekonomík krajín.

Re: Re: Re: .

Cico Ciciak | 12.07.2017

Rudolf Vaský - Tretia cesta
---------------
https://uloz.to/!NQR2VfkP/rudolf-vasky-tretia-cesta-sk-pdf

Vyberám:

URČENIE CENY NAŠEJ KORUNY
-----------------
https://pastebin.com/TZkFstvt

Re: Re: .

Cico Ciciak | 11.07.2017

Energo-invariant vypadá fajn (hoci nie som odborník, aby som to dokázal pomocou pádnych argumentov - to je už na iných), hlavne v dnešnej dobe, keď si ľudstvo bez energie ani neškrtne (má väčšiu hodnotu než zlato a podobné, zámerne nanútené umelé etalónové hodnoty).

Re: Re: .

Jarda | 11.07.2017

Ad1) energoinvariant tuto věc neřeší, někde pro vypěstování tuny pšenice spotřebuješ několikanásobně více enerige než jinde(např. potřeba zavlažování, horší podmínky, zvlněný terén) a jsme tam kde jsme byli.
Energoinvariant zvýhodňuje neefektivní výroby s větší spotřebou, nenutí šetřit a snažit se pracovat efektivně, což je jednoznačně špatně

Re: Re: Re: .

Cico Ciciak | 11.07.2017

S tým prvým tvrdením sa dá súhlasiť,
ale s tým druhým už menej, lebo najprv by si musel vyriešiť problém, odkiaľ nejaký štát zoberie toľko energie, aby mohol ňou plytvať.
A štát s dostatkom zdrojov bude mať tendenciu ich predávať ostatným štátom a nie nimi plytvať, čiže reálne niečo vyprodukuje.
Skôr sa obávam rôznych manipulácií so štatistikami spotreby energie.

Re: Re: Re: Re: .

tatko | 11.07.2017

..mňa by zase v tejto súvislosti zaujímalo,ako sa prejaví napr. ručná výroba nejakého produktu - pre pochopenie to zveličím : štát sa sústredí na Zem šetriacu výrobu veľmi kvalitných, žiadaných,potrebných.. produktov s minimálnou spotrebou energie (napr.ručná práca) .Aký bude potom jeho "HDP" v porovnaní s podobným štátom vyrábajúcim napr. iba oceľ ( súč.metódou) ? Chápem to zle,ak si myslím,že ten prvý štát bude voči tomu druhému neporovnateľne chudobnejší ? Z toho mi ďalej plynie otázka tvorby ceny ..?

Re: Re: Re: Re: Re: .

JaroX | 12.07.2017

V princípe by túto otázku mal vyriešiť konsenzus ohľadom zoznamu všetkých služieb a tovarov, ktoré budú obsahom tohto nového ekonomického modelu. Ale ak sa pýtaš takto, tak určite budú dôležité prírodné danosti krajiny (všade je niečo - rudy, moria, rieky, nížiny na pestovanie,... , a ak nie, tak tam môžu vybudovať top školstvo, technologické party, vývojové centrá), počet obyvateľov v krajine, ich miera spotreby služieb a statkov (rozmaznanosť), ...

Celkovo budú chudobnieť krajiny, ktoré sa budú snažiť vyrábať v krajine to, na čo nemajú prírodné danosti a tie, čo budú platiť svoju štátnu správu, vojsko extrémne. Bohatnúť budú tie, ktoré sa najlepšie zladia s prírodou alebo aspoň nájdu spôsob ako prírodu neničiť a špecializovať sa na niečo, čo prírodné danosti až tak neurčujú (výsku-vývoj, high-tech, medicína).

Tvorbu ceny som napr. popísal ohľadom učiteľa - v Grécku s platom 2800 Drachiem a v SR s platom 800 SKK. Ak by takýto pomer panoval medzi Gréckom a SR vo všetkých platoch... pri identických výrobkoch a službách... potom by grécka mena bola o toľkoto slabšia voči slovenskej. Čiže pri nákupe výrobkov z USA, Číny, Ruska... by obyvatelia SR platili relatívne rovnako, ako Gréci (aj napriek tomu, že by číselne dostávali plat 800 namiesto 2800). Taktiež, keby išiel občan SR do Grécka na dovolenku, pobyt tam (bez započítania cesty tam, samozrejme) by ho vyšiel rovnako, ako Gréka.

Otázka tvorby ceny - žiadny problém. Vytvoriť si cenu môžeš akúkoľvek, ale kto ti to kúpi? Na domácom trhu musíš cenu nastaviť tak, aby ti to domáci kupovali. Na zahraničnom trhu ti to nikto nekúpi, ak si preplácal domácich zamestnancov a v iných krajinách to vyrábajú/pestujú efektívnejšie.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: .

tatko | 12.07.2017

Vďaka za odpoveď.

Re: Re: Re: .

JaroX | 12.07.2017

Jarda, energoinvariant počítaný výrobnou metódou, o ktorej som písal neznevýhodňuje neefektívne výroby (áno, súhlasím, že počítaný spotrebnou metódou by zvýhodňovať mohol).

Druhá vec - podľa mňa je úplne v poriadku, ak pšenicu na predaj na medzinárodných trhoch budú ponúkať iba krajiny, ktoré majú komparatívnu výhodu v pestovaní pšenice. Prečo by malo byť napr. také Grónsko vývozcom pšenice? A ak si nejaké množstvo pšenice pre vlastnú potrebu vypestujú (trebárs aj 100% vlastnej potreby) tak nech... Pri použití výrobnej metódy výpočtu energoinvariantu by sa pri výpočte sily ich meny v čitateľovi (produktivita hospodárstva) premietlo množtvo u nich vyrobenej pšenice v tonách KRÁT všeobecne dohodnutý koeficient potrebnej energie na vypestovanie 1t pšenice (a nie skutočne spotrebovaná energia). Takže pri tomto spôsobe výpočtu by bolo jasné, že každá krajina sa má zaoberať tým, na čo má prírodné danosti (efektivita).

Re: Re: Re: .

Oracle 911 | 13.07.2017

Dodávam, že to nie je len vec geografická ale aj technická otázka.

Sú trendy nápravy?

Definitiva | 10.07.2017

Otázka na Hoxa. Sú v dnešných procesoch trendy smerujúce k zmene finančného systému na bezúročný, v článku popisovaný?
Známy je zámer likvidácie petrodolára, vznik novej medzinárodnej meny krytej zlatom /dočasne/. Všetci vyznavači boha zisku ihneď a za každú cenu prídu o svoj amorálny zmysel života, všetci bohatci prídu o moc.
Ak vieme ako, tak vieme aj kedy? Demokracia to zaručene nevyrieši.

Re: Sú trendy nápravy?

Cico Ciciak | 10.07.2017

Tieto stránky sú práve o skutočnej demokracii (nie démon-kracii, davo-kracii, ktoré tu máme dnes) a skutočne demokraticko-občianskej uvedomelej a rozhľadenej spoločnosti, takže asi si zablúdil. :)

Inak: Aj otvorení otrokári v minulosti prišli o svoj chlebík, skrátka nezastavili vývoj, ktorí ich zvalcoval.

Re: Sú trendy nápravy?

Hox | 10.07.2017

Systém založený na úroku GP pochopitelně odstranit musí, protože je to faktor ohrožující civilizace, ale bude chtít opět vytvořit něco, co bude potlačovat lidský potenciál. Jedním z projektů GP jsou kryptoměny, snaha vyřešit některé problémy ale neměnit podstatu.

Nějaké vlaštovky jsou, např. diskuse o negativním úroku na účtu, ale je to pochopitelně implementováno tak, aby to bylo běžnému člověku ku škodě, protože za situace kdy je inflace a vše se stále zdražuje, je to zhovadilost.

Co se týká toho, jak konkrétně by se mohl současný systém (jakou posloupností kroků) přeměnit na takový popsaný v článku, konkrétní představu nemám je to dost zapeklitý problém který vyžaduje inside znalosti o reálném současném stavu. Velký problém je taky psychologická indotrinace liberálními mýty, trvající na západě 200-300 let, u nás podstatně méně, ale i tak mající nějakou sílu.

Energoinvariant je záležitost příliš složitá .

děda | 10.07.2017

Osobně také pochybuji že je objektivním prostředkem měření výkonu ekonomiky. Ale problém vidím především v jeho složitosti.
Je prakticky jisté, že podíl podvodníků a manipulátorů se v populaci tak hned nezmění. Pamatujíc válku, za poslední čtvrtstoletí pozoruji že roste mnohem rychleji. A jejich podíl v politice a státním aparátu je a bude obdobný, ne-li horší, jako dosud.
Ve složitém systému, tedy těžko občanům pochopitelném v principu, a už vůbec ne v detailech, si tyto elity opět bezmezně zařádí podobně jak to vidíme dosud.
Oproti tomu například zlatý standard je nepoměrně jednodušší a proto pro elity hůře znásilnitelný.
A také si nedovedu představit, jak by se dnešní politici v potřebném množství států byli schopni na něčem složitějším domluvit.
(A na něčem jednoduchém už vůbec ne. Právě proto, že by jim to ty machinace a deformace na které si zvykli ztěžovalo.)
Zdá se že vývoj k lepšímu finančnímu systému bude muset "jít silou". Pokud možno postupně, využitím v počátku i toho zlata, což se už děje.
Nezavrhuji zcela Energoinvariant, ale než by "se ujal", uplyne tak dlouhý čas, že s energiemi to bude asi úplně jinak.
(Budoucnost si doma prakticky už zkouším: zelenina a strava z 90% ze zahrady, spotřeba elektřiny 10% průměrné, topení 100% ze zahrady a kousíčku lesa, do Kauflandu sotva 4x za rok. Jediné co mi "chybí" je výkonná tiskárna bankovek - jenže už ji nepotřebuji. A lidé by se měli - spíš budou muset - vrátit na venkov. Toto je dnes možné pro důchodce, v budoucnosti to čeká nezaměstnané)

Re: Energoinvariant je záležitost příliš složitá .

Hox | 10.07.2017

Zlatý standard je slepá ulička, nikdy v historii nepřinesl prosperitu, naopak, jen krize a problémy.

Re: Re: Energoinvariant je záležitost příliš složitá .

graul | 10.07.2017

Presne.O zlatom štandarde ako o spáse nám hovoria "analytici" a špekulanti na finančných trhoch,ktorí tiež neustále omieľajú aj frakčné bankovníctvo.O tom ako sa dajú zo 100€ bankovky vytvoriť tisíce.Ale ten fígeľ ako úrok odčerpáva z reálnej ekonomiky peniaze a vytvára infláciu,to už nepovie nikto.Výborne to vysvetľuje Veličko v 14 časti Besedy o živote,ktorá je zameraná na ekonomiku.Ale nie je to podrobné,len v hrubých rysoch,čo aj sám na začiatku hovorí.

Re: Energoinvariant je záležitost příliš složitá .

graul | 10.07.2017

Oproti tomu například zlatý standard je nepoměrně jednodušší a proto pro elity hůře znásilnitelný.
děda,určite vieš,že ročná ťažba zlata je cca 3000ton,čiže trh so zlatom je malý a ľahko manipulovateľný práve tou bankovou elitou.
Priemysel aj so zdravotníctvom spotrebuje cca 10-12% ročnej produkcie,50% spotrebuje šperkársky priemysel,zvyšok centrálne banky a špekulanti.Z tohto vyplýva,že užitočnosť zlata je minimálna,to už skôr striebro má väčšiu užitočnosť,keď priemysel spotrebuje cca 45% ročnej ťažby.

Re: Energoinvariant je záležitost příliš složitá .

Len | 10.07.2017

Podle mě to nemůže celé fungovat. Pokud bude zachovatelný příjem, část populace je tak líná, že nebude dělat nic - prostě bude degenerovat. Problém je v tom, že na obsluhu složitých technických zařízení je potřeba vysoce kvalifikovaných lidí a ty lidi nebudou. Pokud je systém nebude od mala honit, lenost je přemůže. To co je tu popisováno je lepší socialismus. Pokud jsem například kuchařka ve školní jídelně a pracuji dobře, jak systém ohodnotí moji snahu, když je spolupracovnice lempl. Jsou práce měřitelné (za jednotlivce) a neměřitelné. Jak se vyřeší dlouhodobé úspory na nějakou dražší věc? Bude mít vůbec smysl se o cokoliv snažit?

Re: Re: Energoinvariant je záležitost příliš složitá .

Cico Ciciak | 11.07.2017

Uvidíme, keď to zavedieme do praxe, kto má pravdu, či pochybovači ale vizionári.

Treba sa pozrieť na to z tej lepšej stránky.

NZP je nutnosť aj z toho dôvodu, pretože potreba (nízko-kvalifikovanej) ľudskej práce v dôsledku využívania moderných výrobných technológii a techniky (automatizácie a robotizácie), neustále ubúda.

NZP a min. mzda sa bude musieť správne nadimenzovať, nikto nehovorí o luxuse.

Myslím si, že väčšina ľudí bude nejako pracovať, lebo človek nemôže nepracovať (človek je tvorca), ľudská práca má mnoho rôznych podôb (záhradka, v domácnosti, výchova detí, štúdium, umenie, ...) a nemožno sa na ňu pozerať len na základe kapitalistických stereotypov.

Honiť môžeš od mala doma napr. svoje deti, ale voči ostatným ľuďom nemáš žiadne právo takto postupovať.
Toto tu máme dnes a nikam to nevedie.

Kvalifikovaní ľudia budú tak, ako sú aj teraz, školský systém sa vymení za lepší.
Nie je problém.


> Pokud jsem například kuchařka ve školní jídelně a pracuji dobře, jak systém ohodnotí moji snahu, když je spolupracovnice lempl.

Tak ako doteraz, dostane výpoveď za porušenie pracovnej zmluvy a miesto nej zodpovedný vedúci alebo vlastník firmy zamestná inú.
Kde je problém?
Niektorí ho hľadajú aj tam, kde vôbec žiadny nie je.


> Jsou práce měřitelné (za jednotlivce) a neměřitelné.

Nerozumiem.
Ak máš na mysli ohodnocovanie pracovníka mzdou, tak podľa mňa sa dá mzda buď vypočítať, alebo subjektívne stanoviť (dohoda).


> Jak se vyřeší dlouhodobé úspory na nějakou dražší věc?

Podobne/normálne, ako aj dnes:
- sporiacim účtom,
- štátnou alebo súkromnou (banka) dlhodobou bezúročnou pôžičkou alebo hypotékou,
- štátnou alebo súkromnou investíciou

Je to uvedené aj v článku:

"4) funkce peněz jako prostředku směny oddělena od ostatních funkcí, které nyní mají peníze (spoření, uchování hodnoty)"


> Bude mít vůbec smysl se o cokoliv snažit?

Spýtaj sa sám seba.
A prečo by nemal existovať zmysel snaženia?
Ty žiješ a pracuješ iba pre zisk? Ak áno, tak mi je ťa vážne ľúto.
Ja osobne sa snažím stále robiť veci čo najlepšie, bez ohľadu na to, či ma za to niekto odmení alebo nie. Ako je to možné, keď kapitalisti tvrdia, že sa to nedá?! Som snáď jediný unikát na svete? Ťažko, keď napr. na tomto princípe funguje napr. časť internetu, charita, dobrovoľné práce a pod.


> Podle mě to nemůže celé fungovat.

Veď navrhni niečo lepšie, namiesto neustáleho kritizovania a tvrdenia, ako sa to nedá.
Navrhni, ako sa to dá.

Re: Re: Re: Energoinvariant je záležitost příliš složitá .

Cico Ciciak | 11.07.2017

Aj v článku sa uvádza, s čím osobne súhlasím (práve tento, pre mňa hlavný cieľ života - skutočne zlepšovať spoločnosť, mi v živote chýba - toto by ma napĺňalo a dodávalo energiu do života):

"To poslední je úzce spojeno s dalším aspektem. Za jaké situace má normální člověk motivaci zodpovědně pracovat, bez ohledu na finanční ohodnocení, které může a nemusí být odpovídající? Odpověď je taková, že člověk je schopen a motivován zodpovědně pracovat na svém místě – to znamená hlavně převzít odpovědnost a iniciativu, chovat se k „cizímu“ jako ke svému – jen tehdy, když vidí, že reálná kupní síla se zvyšuje, že se snižují ceny (při absenci inflace). Protože chápe/vidí, že práce je ku prospěchu všem a když bude každý zodpovědně pracovat, postupně se budou mít lépe všichni, nejen „vyvolení“. Při parazitickém finančním systému založeném na úroku a penězích jako dluhu, při kterém (nezávisle na nominálním růstu mezd) většina společnosti chudne a je přítomen pocit utahujících se šroubů, stále větší finanční nedostupnosti kvalitního bydlení atd. atd., tato motivace kvalitně pracovat na svém místě nikdy přítomná nebude a jen menšina lidí se silnou vůlí je jí schopna."

Odpoved na otazku s predoslich diskusii

Tomi | 10.07.2017

[mimo téma, https://paste.ee/p/tpusa ]

Planuje se prerozdeleni prirodnich zdroju?

Tony Clifton | 09.07.2017

Ohledne zelenych papirku a spotreby zdoju v USA mi vyvstava otazka, zda se uvazuje i o prerozdeleni svetovych prirodnich zdroju. Rusko svoji rozlohou zahrnuje 1/9 zemskeho povrchu s jeho poctem obyvatel 146 milionu, coz k celkovemu poctu obyvatel planety (7,4 mld) cini 1,97 %. Spojene staty maji svoje zelene papirky, Rusko prirodni zdroje a co ostatni svet?

Re: Planuje se prerozdeleni prirodnich zdroju?

Hox | 11.07.2017

V důsledku, je jedna planeta, jedno lidstvo, jedny přírodní zdroje. Buď se budou mít dobře všichni, nebo nikdo, nic mezi tím není dlouhodobě udržitelné. Současný stav rozdělení je dočasný.

.

Cico Ciciak | 09.07.2017

Nejaká moja kompilácia:
http://cicociciak.blogspot.sk/2015/01/bezurocna-ekonomika-alternativa-k.html

Námitka proti ekonomickému systému

Sony | 09.07.2017

Některé věci nedávají z principu smysl. Pokud pracují 100 hodin a vydělâm 10 tisíc korun pak je to mé bohatství vytvořené práci. To znamená že nechápu proč by mi ta hodnota měla klesnout zá rok o tři stovky. Čili za rok mi zbyde na účtě 9700 Kč. To znamená že jsem ten předešlý rok už nepracoval 100 hodin ale pouze 97 hodin? Já v tom vidím akorát obyčejnou daň, nic jiného. Pokud by byl takto systém nastavený tak ztrácí hodnotu má práce i mé služby. Nehledě na to že to omezuje osobní svobodu protože já nemusím být přece materiálně založený a můžu si žít s pouhými pár stovkami měsíčně. Systém mě nemůže nutit nakupovat věci a služby které nepotřebuji. Tak to je růst ekonomiky založený zcela umělé a bez přirozených potřeb.

Re: Námitka proti ekonomickému systému

Hox | 09.07.2017

Práce neztrácí hodnotu.
Zaprvé, měna se bude postupně zhodnocovat tím že se zvyšuje produktivita, takže za 9700 za rok si koupíte stejně nebo více, jako za 10.000 dnes.
Druhak je to jen opatření zaměřené na to, aby peníze neležely ladem a účastnily se ekonomického života, takže když víte že nebudete těch 10.000 rok potřebovat, uložíte na spořící účet, kde hodnotu ztrácet nebudou.
Ten "spořící účet" je stejný mechanismus, jako když sousedovi půjčíte nové brambory, a on vám za rok vrátí opět nové brambory, ne vaše staré.
Tím je odpovězen o další bod, o "nucení" něco kupovat.
A za třetí, peníze ztrácející hodnotu tu v minulosti byly a osvědčily se, důsledek vždy byl růst prosperity a osobní svobody.

Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Sony | 14.07.2017

Mě se to i přesto zdá přitažené za vlasy.

Zaprvé řekněme, že se bude měna, jak vy říkáte, neustále zhodnocovat každým rokem a např. za 40 let budu mít na účtě 1 Kč s tím, že tato hodnota se bude rovnat 10 000 Kč, které jsem měl na účtě před těmi 40 lety (berte prosím s rezervou). Když bude hodnota stejná, tak proč dělat takové machinace? Akorát bude docházet k deflaci a budou se muset vymýšlet menší měnné jednotky např. desetník, haléř, mini haléř, mikrohaléř, kvarkový haléř, neutrinový haléř atd., aby bylo možné rozměňovat tu 1 Kč, která má teď vysokou hodnotu, jako před 40 lety těch 10 000 Kč.

Za druhé dejme tomu, že i kdyby mi klesala číselná hodnota peněz na běžném účtu (nikoliv užitná hodnota peněz) a na spotřebitelském účtu by číselná hodnota byla konstantní, ale díky deflaci stoupala užitná hodnota peněz, takže by jsme to mohli pokládat jako opravdové spoření. Když si ale každý měsíc těch 10 000 Kč vyberu z běžného účtu, tak nikdo neuhlídá, jestli ty peníze používám, nebo nepoužívám a nikdo mě v tom ani nijak nemůže omezovat a ani si ty peníze půjčovat. Myslím, že to naráží na základní problém vaší teorie. Ledaže by se zavedli 100% digitální peníze, pak by to samozřejmě fungovalo. Nicméně naskakují jiné otázky, jestli by byl ten systém vhodný a ne nějak zneužitelný.

Podle mě by měl být finanční systém úplně jednoduchý. Čili hodnota peněz by byla více méně konstantní a každý si s nimi může bez omezení dělat co chce.

Re: Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Hox | 25.07.2017

Měna se bude zhodnocovat jen v tom smyslu, že budou klesat ceny v míře růstu produktivity práce a efektivity. Například dnes je možné zajistit materiální dostatek který byl v 60. letech minulého století při pracovní době 8h týdně, tolikrát se zvýšila produktivita práce.
Takže když budete mít na účtu 10 tisíc, za 40 let tam bude stejných 10 tisíc, jen si za ně koupíte více, žádná věda se nekoná.

Re: Námitka proti ekonomickému systému

JaroX | 09.07.2017

Veď práve to - tento systém má oslobodiť ľudí od otroctva a mamonu - aby "nemali potrebu" makať od vidím do nevidím a budovať si kariéru, presadzovať sa na úkor iných, byť "asertívni" atď. Po novom v práci urobiť čo treba, prípadne vylepšovať, inovovať, atď... ale nemakať od vidím do nevidím, radšej ísť domov a venovať sa rodine, spoznávať prírodu/svet, študovať diaľkovo vysoké školy, alebo len tak mať čas čítať knihy... Zmena systému je tu opísaná dobre, tento systém by rozhodne bol viac ľudský. Taktiež to vytvorí možnosti znížiť pracovnú dobu z 8h na napr. 5.

Re: Námitka proti ekonomickému systému

Cico Ciciak | 09.07.2017

> Systém mě nemůže nutit nakupovat věci a služby které nepotřebuji. Tak to je růst ekonomiky založený zcela umělé a bez přirozených potřeb.

Presne toto predstavuje súčasná forma kapitalizmu - sofistikované podvedomé otroctvo.

Re: Námitka proti ekonomickému systému

Z principu | 09.07.2017

Peníze jsou evidence skutečnosti a ne skutečnost sama. Když si něco potřebuji uskladnit na delší čas je potřeba vynaložit náklady na údržbu (entropie). Postavíte si dům a necháte ho a přijdete za padesát let a bude to ruina. Pokud si Ti co mají peníze trvají na tom, aby neztráceli hodnotu vykořisťují ostatní.

Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Hox | 09.07.2017

Přesně tak, to by měl pochopit každý.

Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Pe-tri | 10.07.2017

No tak jednoduché to zase není. Peníze jsou měřítkem ocenění někoho nějaké hodnoty na té které skutečnosti. Ta ruina může být po padesáti letech oceněna výš než v době kolaudace nehledě na to, že toto ocenění je individuálně podmíněné ...
P.

Re: Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Hox | 10.07.2017

Ocenění něčeho/někoho je až druhotná funkce, primární je "evidence toho co je". Peníze jsou mezně zobecněná informace o tom, co máme k dispozici, nikoliv subjektivní prostředek ohodnocení.
Příklad s ruinou je nesmyslný.

Re: Re: Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Pe-tri | 10.07.2017

[osobní rovina, https://pastebin.com/sjXqkASR ]

Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Standa | 10.07.2017

Na druhou stranu: zasadím stromy, za 50 let jejich hodnota vzroste.
Znamená ro, že ten, kdo dnes trvělivě sází les, aby měl v budoucnu dřevo, vykořisťuje ostatní?
A co člověk, který si spoří na stáří?
Je správné, aby ten, který si odkládá část mzdy, za ni v budoucnosti dostal rasantně méně, než dnes?

Re: Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Hox | 10.07.2017

A kdo říká, že by měl v budoucnu dostat "razantně méně"? Systém popsaný v článku naopak zajistí, že člověk v budoucnu dostane více.

Re: Námitka proti ekonomickému systému

Standa | 10.07.2017

Vždyť mu díky zpoplatněným vkladům neustále bude ubývat naspořených prostředků.

Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Hox | 10.07.2017

čtete málo pozorně.

Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Hox | 10.07.2017

Pokud člověk peníze vloží na spořící účet kde nebudou ztrácet hodnotu (určitý analog dnešním termínovaným vkladům), tak získá za nějakou dobu zpět stejně, o nic nepříjde ani nominálně, a díky tomu, že měna se mezitím zhodnotila, si reálně může koupit více.

Re: Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Standa | 12.07.2017

Výrobků, jejichž hlavní složkou je energie, si ale více nekoupí. Je to tak?

Příklad: Litr vody si ten člověk uvaří za stále stejnou částku (odpovídající 400 kilojoulům)?

A jak se změní hodnota jeho vkladu, když se změní velikost dostupné energie?

Příklad: nebudou prolomeny limity těžby uhlí, Česká republika bude během několika let vyrábět například o 30% méně energie. Jak se to projeví na cenách tuzemského, na cenách dovozového zboží, na vkladech a platech, pokud už v ní bude platit energetický ekvivalent?

Re: Re: Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Hox | 13.07.2017

> Výrobků, jejichž hlavní složkou je energie, si ale více nekoupí. Je to tak?

řeč je o průměrné kupní síle, ne jednotlivém zboží, a pro průměr to platí

> A jak se změní hodnota jeho vkladu, když se změní velikost dostupné energie?

jaká hodnota, nominální nebo kupní síla?

Ad příklad, pokles o 30 procent je v praxi blbost, to znamená kolaps hospodářství. Bavíme se o normální režimu fungování, ne o kalamitách typu jaderná válka nebo jiný kolaps.
To, jak se projeví pokles nebo růst energovybavenosti, je popsáno v článku.

Re: Námitka proti ekonomickému systému

Standa | 13.07.2017

Proč by měl být ten příklad blbost?
Například produkce primární energie v Německu poklesla za poslední čtvrtstoletí o víc než 35%. Chcete tvrdit, že tam byla jaderná válka nebo jiný kolaps?

Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Hox | 13.07.2017

Podstatná fráze: "za poslední čtvrtstoletí". To znamená cca o 1 procento ročně, kdy produktivita práce a výroby vzrostla během stejné doby o více než 35%.
Z původní otázky plynula situace, kdy klesne o 1/3 během krátké doby, což znamená kolaps ekonomiky.

Re: Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Standa | 13.07.2017

Nepsal jsem o "krátké době", ale o "několika letech".
A většina toho poklesu (pokles cca 25%) v Německu nastala pěhem 5 let.

Podobně poklesta ve Velké Británii produkce primární energie na začátku 21. století - a to dokonce zhruba o 60% za 15 let. Roční poklesy produkce primární energie byly v té době kolem 5-10%.

Re: Re: Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Hox | 22.07.2017

zjevně asi nechápeš že je rozdíl, pokud spotřeba klesne proto, že se něco neplánovaného stane (např. se pokazí elektrárna), tj. energie je třeba, ale není k dispozici, a mezi tím, když energie klesne proto, že prostě není v ekonomice třeba. Ty příklady co uvádíš jsou mj. nejspíš důsledkem přemisťování výrob do rozvojových zemí, takže tady není co řešit. Pokud jsou důsledkem zvyšování produktivity využívání energie, tak také není co řešit, koef. produktivity se zahrne do vzorce.

K otázkám:
"Jak se to projeví na cenách tuzemského, na cenách dovozového zboží, na vkladech a platech, pokud už v ní bude platit energetický ekvivalent?"

Pokud je řeč o normální situaci (zvyšování efektivity, ne deindustrializace nebo neplánovaná nehoda),
pak jsou odpovědi a) nijak negativně b) nijak negativně c) nijak d) pozitivně. Pokud ale člověk pochopí to, co je uvedeno v článku, odpoví si na to lehce i sám.

Re: Námitka proti ekonomickému systému

Standa | 22.07.2017

Rozdíl mezi plánovanou/ neplánovanou změnou výroby či potřeby energie (podle metodiky toho invariantu) by přece neměl hrát roli, pokud má energie být skutečným invariantem směnného kursu měny.
Prostě se vždy vydělí množství oběživa spotřebovanou energií (nebo vyrobenou při výrobní metodice výpočtu) za určitý čas a to dá kurs ku stejně spočítaným měnám ostatních zemí.
Jakmile se do toho začnou dodávat bulharské konstanty a vyrovnávací koeficienty efektivity, ztrácí energoinvariant smysl, protože se stává variabilním právě prostřednictvím těch koeficientů. Bude to pak variant a nikoliv invariant.

Co přesně máte na mysli slovy "nijak negativně"? Že lidem nebude vadit, když se výrazně změní ceny některých produktů?

Příklady Británie a Německa spočívaly nikoliv v přesunu výroby, ale v poklesu těžby energetických surovin. Psal jsem o produkci primární energie. Británii začala docházet ropa v Severním moři, v Německu klesala těžba uhlí. V obou zemích sice poklesla i spotřeba energie, ale mnohem (několikrát) méně, než její produkce. Británie se například stala z celkem velkého vývozce primární energie v roce 2000 jejím velkým dovozcem o několik let později.

Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Hox | 25.07.2017

V článku je uvedeno, že je řeč o energii spotřebované v ekonomice, nikoliv o výrobě na export apod., takže píšete bludy.
Pokud v Německu klesla výroba mnohem více než spotřeba, pak Německu musí importovat a nijak se to netýká úrovně spotřeby v ekonomice, opět mlžení z vaší strany, viz předchozí bod.
Co se týká konstant a produktivity, produktivita se mění pomaleji než objem výroby, a kromě toho se dá její změna lehce spočítat porovnáním objemu vyrobené produkce versus spotřeby energie, o žádnou "bulharskou konstantu" se nejedná. V článku to není proto, ať se zbytečně schéma nekomplikuje, je to technický detail.
Problém je v tom že stále nechápete některé základní věci uvedené v článku a vaše argumentace je pak nesmyslná, protože popisujete něco o čem nikdo nemluví. Můžu doporučit jen opět se nad celou věcí zamyslet a přečíst si ty principy ještě jednou.
O významu energoinvariantu je řeč výhradně ve vztahu kurzů jednotlivých měn, nemá vliv na ceny ani kupní sílu ani cokoliv jiného uvnitř ekonomiky, je to jen pomocný parametr, jak se opřít o něco objektivního a měřitelného.

Re: Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

graul | 10.07.2017

Myslím,že tvoja námietka je vyriešená existenciou "sporiacich účtov".
Boli by to iné ako bežné účty,z tých by si dostal toľko,koľko by si tam vložil.S tým,že by mali časovú viazanosť,napríklad min 1 rok.Po uplynutí viazanosti by si peniaze buď použil,alebo by si ich opäť "uzamkol" na ďalší rok.Podľa časovej viazanosti by banka vedela aké projekty môže financovať.Je rozdiel požičať firme na nákup novej,už dostupnej technológie na zvýšenie efektivity výroby,ktorá sa prejaví okamžite a požičať na výskum a vývoj novej technológie,ktorej účinky sa prejavia o napr. 10-20 rokov.

Re: Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Hox | 10.07.2017

Příspěvek totiž popisuje situaci kdy se člověk nestará, pak skutečně dochází k úbytku hodnoty. I o ten les se musí starat, aby z něj nevznikl prales. A když bude mít vzrostlý les, opět se musí starat, aby se neznehodnotil. Zemědělec se taky musí starat, není to o tom že na jaře zasadí a na podzím sklidí, a mezitím se na to pole ani nepodívá.
Situaci, kdy se někdo nestará, odpovídá situace s tím, kdy někdo nechá ležet peníze na účtu ladem, pak je v pořádku že pomalu ztrácejí hodnotu. Když se stará a dá peníze k dispozici ostatním, na tu dobu, co je nepotřebuje, pak dostane stejně, a reálně více, protože měna mezitím zhodnotila a za X let bude mít větší kupní sílu.

Re: Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Nikdo | 10.07.2017

(moje nepozornost "Z principu" měl být nadpis a místo něj můj nick)

Jde o princip, že je potřeba se i život (o procesy) starat (jít svým úsilím proti entropii). ne že někdo nějak k něčemu přijde a vy ostatní se se teď starejte o mne a moji rodinu na věku věků (jak to dělá parazitická menšina, která navíc nikoho dalšího k rozhodování nepustí a entropie pak se postará rozpad).

Když zasadíš strom, tak si musíš také zabrat a koupit ten pozemek a oplotit ho a hlídat, jinak tam přijdeš za padesát let a oplotil si ho někdo jiný a řekne to je moje, hold on se to postaral, tak je to jeho. Tím, že zasadíš strom nemáš nárok automaticky na něj a všechno co z něho vzejde nárok. Všechno jsou procesy, do kterých jsme nuceni se neustálé začleňovat.

To je zvrácené myšlení, že když pomohu nějakému zrodu je všechno co z toho vzejde automaticky moje (děti nám také nepatří a žijí svůj život, ale v některých kulturách to takhle zvrácené je).

Re: Námitka proti ekonomickému systému

Standa | 14.07.2017

Hmm - takže pokud odjedu na dovolenou, zamknu byt a přijdu za dva týdny, tak je naprosto správné, že tam mezitím přijde někdo jiný, vymění zámky a nepustí mne tam? Holdem se postaral a ten byt je jeho? Jen proto že jsem se do procesu bydlení ve svém bytě nějakou dobu nezačleňoval?

Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

JaroX | 14.07.2017

:)

Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Nikdo | 19.07.2017

Jsi blbý nebo navedený nebo troluješ nebo všechno dohromady?

Ten byt máš koupený nebo pronajatý - jsi začleněný do probíhajících procesů. A u příkladu stromu jsem ukázal, že tam jsou další výdaje a další procesy, do kterých je potřeba se začlenit, například si koupit nebo pronajmout pozemek. Nelze zasít o nic se nestarat a sklízet. Musí se podchytit všechny související procesy, žádné samo se to nefunguje. Zdánlivě to jde ve společnosti, ale je to skrytě na úkor druhých.

Re: Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Standa | 20.07.2017

1. Myslím, že zrovna používání "ad hominem" argumentačních klamů je hezkým příkladem troplování.
2. Les může mít člověk také koupený nebo pronajatý. Sejně jako byt. A pokud jej koupí a dále pronajímá: čím se to liší od vložení kupní ceny do banky a inkasování úroků?
3. Chcete říci, že lesy nemohou růst, pokud se o ně opravdu nikdo nestará? To snad ne. Jak by potom mohly fungovat bezzásahové zóny v národních parcích? To by tam nemohl vzniknout les?

Re: Re: Re: Re: Námitka proti ekonomickému systému

Nikdo | 22.07.2017

Takže vrátíme se na začátek a budu se tvářit, že pouze nechápeš:

Spor se vede o to, že nelze nebýt začleněn do probíhajících procesů a mít zisk z ničeho.

Tvrdil jsi, že stačí zasadit strom a pak přijít až vyroste a očesat a mít zisk. To máš tak malou paměť, že si to nepamatuješ (jasný příznak záměrného trollování).

Na to jsem oponoval, že to je neúplné, protože si musíš ten pozemek pronajmout a nějak chránit. (zde ty jako správný psychický trockista to obracíš proti mně a podsouváš, že les si člověk může koupit, což jsem uvedl, že dokonce musí).

Dále jsem se snažil o zevšeobecní, že všechno co se dělá se musí nějak začlenit do probíhajících procesů a že nelze zasít, nestarat se a sklízet a ukázal jsem jako nemravnou takovou snahu.

Na to jsi neměl argument, tak jsi zatrolloval s bytem, pokud by byl ten příklad odpovídající. Tak by to byl byt bezdomovce, který si ho nepronajal a odjel na "dovolenou" a vrátil se a mezitím by si někdo ten byt koupil a začal v něm bydlet.

Od začátku vím, aby bylo jasno, že jsi troll, ale alespoň se snažíš držet jako by v argumentační rovině, ale zde jsi překročil míru (tuto diskuzi za sebe tímto končím a už se sem to číst nevracím).



Příklad s bytem

Standa | 03.08.2017

Příklad s bytem byl podle mne naprosto odpovídající a byl (alespoň podle mne) argumentem.
Stejně jako si mohu (či jak píšete musím) koupit les a vysázet tam stromy, tak si mohu (či musím) koupit byt a vybavit jej. V obou příppadech mohu ten majetek na nějakou dobu opustit. U lesa podle Vás může přijít někdo jiný a prohlásit jej za svůj. U bytu to tedy musí platit stejně.
Uznávám ale, že přechodem ao ad hominem jste ze svého pohledu spor vyhrál.Z mého úhlu pohledu jste ovšem použil argument klacek.

Kult čiernej Madony.

Oracle 911 | 09.07.2017

Bol tu článok o stredovekom finančnom systéme tzv. kultu čiernej Madony.
Tam sa rozoberal duálny fin. systém z meny a peňazí.
Mena vtedy bola obilie, dobytok resp. čokoľvek čo malo hodnotu a bolo spotrebované ale kazilo sa. Informácia o druhu a kvantite bola zaznamenaná na drevených paličkách/doštičkách, ktoré sa nazývali rováš (angl. tally stick-ostatne výraz "má toho na rováši dosť" musí mať nejaký podklad) a ktoré slúžili aj ako zmenka v lokálnej ekonomike.
Peniaze boli zlaté, strieborné a medené mince a primárne slúžili na medzinárodný obchod a uchovanie hodnôt.
Podobný systém bol istý čas rozšírený aj v cisárskej Číne a slúžilo na financovanie infraštruktúrnych projektov.

To znamená, že:
-potreba medzinárodných zúčtovacích domov (clearing house) odpadá ak sa použije zlatá a strieborná zmenka na medzinárodný obchod (kým sa nezavedie energoinvariant to sa aj určite udeje);
-Hox sa dopustil dosť rozšírenej chyby keď zamenil pojmy mena a peniaze.

Re: Kult čiernej Madony.

JaroX | 09.07.2017

Hospodársky rozkvet a kult Čiernej Madony 16

Více zde: http://leva-net.webnode.cz/products/ako-a-preco-sa-pisma-robia-svatymi/

Re: Re: Kult čiernej Madony.

Cico Ciciak | 09.07.2017

Možno myslíš toto:

Bezúročné peníze a rozvoj - V diskusii sú kvalitné príspevky od Luxa
---------------------------------------------
http://leva-net.webnode.cz/products/bezurocne-penize-a-rozvoj/

Funkčné hospodárstvo spoloCnosti - Asi od Luxa, aj v diskusii sú kvalitné príspevky od Luxa
-----------------------------------------------------------
http://leva-net.webnode.cz/products/funkcne-hospodarstvo-spolocnost/

Niečo áno, nie skôr nie

JaroX | 09.07.2017

S článkom v princípe súhlasím, ale s niektorými časťami je ťažko súhlasiť:
(1.) 2) bezúročná ekonomika, emisi peněz má pod kontrolou stát, který musí v prvé řadě vždy zajistit aby objem peněz v oběhu odpovídal objemu zboží a služeb v ekonomice;
(2.) 5) síla měny (pro účely směny na jiné měny) je určena množstvím peněz v oběhu v porovnání se silou dané ekonomiky, kterou obsluhují.
(3.) Jak by takový systém vypadal v praxi? Celkem jednoduše, byl by založen na energoinvariantu jako objektivním prostředku měření výkonu ekonomiky, vzhledem k faktu, že pokles nebo zvýšení spotřeby energií je indikátorem růstu / poklesu v reálném sektoru ekonomiky (a jiný neexistuje).
(4.) V praxi je pak každý stát zainteresován na spravedlivém určení kurzu a síly své měny, protože v normálním systému, jaký je popisován, způsobí odklon jakýmkoliv směrem ve výsledku společnosti jako celku jen problémy, i když nějaká zkupina z toho může do určité doby profitovat.
(5.) V praxi půjde o systém, kdy bude existovat nějaká nadnárodní struktura, nazvěme ji třeba Výměnná banka (VM), která bude realizovat operace získávání potřebné měny pro účely zahraničního obchodu.
(6.) zde přichází ke slovu energoinvariant jako objektivní parametr ekonomické produktivity a objemu produkovaných hodnot: každá měna se přepočte na ekvivalent „kWh“ podle vzorce
„objem peněžní zásoby“ / „spotřebovaná energie v ekonomice“

když poroste peněžní zásoba a neporoste spotřeba energie, síla měny padá, pokud naopak roste.


Môj pohľad:
(1.)" objem zboží a služeb v ekonomice" - myslí sa tu iba novo vytvorené tovary a služby? Pozemky a nehnuteľnosti sú v tomto novom modely tiež tovarom??? Navyše, ich ceny nie sú rovnaké ani len v rámci obce/dediny, nieto ešte v prípade rôznych miest, regiónov ... Ako vypočítame objem tovarov a služieb v ekonomike, aby sme mohli určiť potrebné množstvo peňazí domácej meny v domácej ekonomike? (Dnes sa počíta výkon ekonomiky dvoma metódami: výrobnou a spotrebnou, alebo teda ich kombinácia.) Ako sa bude postupovať v prípade umeleckých diel, kde sa jedná o individuálne, jedinečné výrobky/tovary, ktorých cenu je vskutku ťažké vyčísliť?
(2.) problém analogický s prvým, akurát je tu upresnené, že objem peňazí v ekonomike má rásť/klesať v priamej úmere k rastu/poklesu produkcie ekonomiky. Ale čo so statkami, ktoré v danom štáte už sú - pozemky, budovy, umelecké diela? Navyše, rôzne krajiny sveta majú rôzne modely sociálneho, zdravotného, dôchodkového zabezpečenia - poskytujú svojim občanom rôzne úrovne služieb... ťažko vytvoriť jeden svetový systém, bez "zrovnoprávnenia všetkých ľudí na svete" - aby sme mohli oceniť služby s týmto spojené... (hodinová mzda rovnaká na celom svete)???
(3.) A čo s efektívnosťou? Ak štát vydá nariadenie na povinnú výmenu energetického agregátu/pece/motora za novší, efektívnejší, lepšie využívajúci energetické nosiče... takto sa zníži spotreba energie v danom štáte... a zníži sa sila danej ekonomiky, sila meny, a životná úroveň tam žijúcich ľudí? Bolo by to spravodlivé? Pri dlhodobej výrobe, výskume a vývoji, pri zvyšovaní objemu produkcie... dochádza k znižovaniu jednotkových nákladov produkcie (efekt skúsenosti, znižovanie chybovosti, prestojov, havárií... znižuje náklady na výrobu jedného kusu výrobku a zároveň zvyšuje počet vyrobených výrobkov - prečo by mali byť ľudia potrestaní znížením kúpnej sily ich mzdy v domácej mene a znížením ich životnej úrovne?)
(4.) Tak napríklad Dzurinda a Mikloš po 1998 na Slovensku - zrušenie zákona o neprivatizácii strategických podnikov, odovzdanie celého finančného sektora zahraničným/cudzím firmám a štátom. Vykonávatelia rôznych farebných revolúcií - ak ich dav neubije, užívajú si odmenu za to, že dovolici cudzincom okradnúť štát/národ/obyvateľstvo.
(5.) Tu je asi nevyhnutné zachovanie existenie určitej "elity", GP, asi sa jedná iba o mieru, že koľko.
(6.) Energoinvariant v kWh = objem peňažnej zásoby / spotrebovaná energia v ekonomike
Tu vidím problém energetickej efektivity, ktorý som už popísal vyššie. Navyše, akým spôsobom bude oceňovaná práca obyvateľov krajiny pracujúcich v službách? Napríklad v štátnych službách, v školstve, zdravotníctve... Predpokladám, že mzdy a platy v takomto novom svetovom finančnom systéme, by sa odvíjali od času strávaného pracovníkom v práci (človeko-hodiny, strojo-hodiny...).
Jedným príkladom by mohlo byť Grécko pred a po hospodárskej kríze (detailne situáciu nepoznám, ale zdá sa, že v správe štátu a nižších územných celkov bolo v Grécku zamestnaných príliž veľa ľudí - v porovnaní s produktivitou výrobnej časti národného hospodárstva).
Druhým by mohol byť teoretický príklad zo Slovenska - keby sme zamestnali 300 000 v súčasnosti dlhodobo nezamestnaných Cigánov/Rómov/Bezdomovcov/Narkomanov iba tak "akože" v dajme tomu štátnej správe alebo školstve. (Nesmejte sa, dlhodobo nezamestnaní Rómovia sú aj v súčasnosti zamestnávaní napr. ako pomocní učitelia/vychovávatelia v školách pri práci s "problémovými alebo zaostávajúcimi" deťmi.) Aký by to malo dopad na energoinvariant slovenskej meny v rámci svetového systému kurzov mien? Verzia A: Ak by štát nezvýšil čitateľ "objem peňažnej zásoby" (nárast objemu platov v štátnej správe/školstve by vykryl inak, než zvýšením celkového objemu peňažnej zásoby), a ak by po započítaní "produktivity" nových 300 000 zamestnancov v štátnej správe/školstve vzrástol menovateľ "spotrebovaná energia v ekonomike", tak by došlo k zníženiu kurzu slovenskej meny oproti ostatným menám - znížila by sa životná úroveň všetkých obyvateľov Slovenska (tovary dovážaná z iných krajín by sa stali menej dostupnými - drahšími). Verzia B: Ak by štát zvýšil čiteteľa proporcionálne k zvýšeniu menovateľa (nových zamestnancov by odmeňoval rovnakou hodinovou mzdou ako doterajších), k zmene energoinvariantu a životnej úrovne by nedošlo (ale bolo by to spravodlivé?). Verzia C: Ak by štát zvýšil čitateľa viac, než by sa zvýšil menovateľ zlomku - dodatočná emisia peňazí v štáte ako dôsledok prijatia 300 000 dlhodobo nezamestnaných do štátnej správy a školstva by bola vyššia, než nárast spotreby ľudskej energie (to jest štát by týchto nových zamestnancov platil lepšie, než už dlhodobo zamestnaných) - došlo by k nárastu energoinvariantu a životnej úrovne obyvateľov štátu. Bola by teda správnym riešením verzia C??? :)
Záverom: V princípe s témou a riešením v článku súhlasím, len hovorím, že niektoré "detaily" bude ešte nutné dopracovať. A aby som len nekritizoval, vyslovene sa mi páčili uvádzané mechanizmy: princíp "demurrage" spojený so "sporiacimi účtami", transformácia bánk na podnik služieb evidencie a spravovania účtov obyvateľstva, podnikov, a štátnych územných celkov, a aj iné.

Re: Niečo áno, nie skôr nie

Hox | 09.07.2017

Spotřeba energie je indikátorem vyrobených hodnot, takže je logické že když se zvyšuje peněžní zásoba a hodnoty zůstávají konstantní, nastupuje inflace.

Co se týká produktivity, ta v reálu vždy stoupá pomalu a rovnoměrně, žádné skoky v makropohledu nejsou, a víceméně stoupá stejně celosvětově, takže se může z posuzování asi vynechat, nebo se může zavést nějaký koeficient produktivity, se kterým se bude počítat, to je na domluvě.

ad 1, objem zboží a služeb. Jde o princip, konkrétní metodika je otázka na tým expertů, ekonomů a statistiků.

ad 2., pro začátek lze začít třeba tak, že se vezme objem peněžní zásoby která v daném státě už je, a z ní se určí relativní síla měny skrz parametr energie. Dále se bude peněžní zásoba regulovat s ohledem na relativní růst k základnímu stavu, případně se udělá nějaká korekce, pokud je peněžní zásoba příliš malá v poměru např. k HDP. Primární je zrušit úrok, jako mechanismus odsávání peněz parazitickým spekulativním a bankovním sektorem, to samotné vyřeší drtivou většinu problémů, zbytek je maličkost.

> Ak štát vydá nariadenie na povinnú výmenu energetického agregátu/pece/motora za novší, efektívnejší, lepšie využívajúci energetické nosiče... takto sa zníži spotreba energie v danom štáte... a zníži sa sila danej ekonomiky, sila meny

naopak, při zvyšování produktivity se síla ekonomiky zvyšuje, za jednotku měny půjde koupit více než dříve. Viz také bod 1. Tady se směšují dva pojmy, síla ekonomiky a relativní kurz měny k ostatním měnám.

ad oceňování obyvatel ve službách. Služby jsou druhotný sektor, vzájemným praním ponožek se k prosperitě nikdo nepropracuje, tzv. "ekonomika služeb" je mýtus, krytí parazitování na koloniích, kam se přesunula výroba. Primární je sektor výroby, který musí uživit i všechny, pracující ve službách a dalších sektorech.

Re: Re: Niečo áno, nie skôr nie

Oracle 911 | 09.07.2017

Mám na teba otázku:
Ak sa rozšíria prakticky nevyčerpateľné zdroje energie na základe čoho sa bude emitovať obeživo?

PS: Čo sa týka ekonomiky služieb súhlasím s tebou do bodky.

Re: Re: Re: Niečo áno, nie skôr nie

Hox | 09.07.2017

Praktický komunizmus. Ale to už se bavíme o trochu jiné situaci a hudbě budoucnosti, to nemá smysl sem teď montovat.

Re: Re: Re: Niečo áno, nie skôr nie

marvo | 10.07.2017

to s tou "tesla" neobmedzenou energiou mi zišlo na um rovnako asi tak v polovici inak fajn článku... nejako extra hlboko som to zatiaľ nepremyslel, no nemyslím, že by práve toto bol technicky neriešiteľný problém - v podstate by to bola najskôr asi vec prenosovej sústavy + efektívneho merania....

Re: Re: Re: Re: Niečo áno, nie skôr nie

JaroX | 12.07.2017

Veď toto rieši práve to, ak namiesto "spotreby energie v kWh" tam "dáte vytvorené služby a tovary prepočítané na kWh". Načo by niekto vyrábal viac energie, než čo porebuje pre seba + dokáže výhodne predať na svetovom trhu?

Čo sa týka "tesla" neobmedzenej energie - veď tam všade upozorňujú, že je to energia z reaktora v jadre Zeme - v prípade nadmerného odčerpávania by došlo ku katastrofe so zánikom ľudskej civilizácie.

Osobne si myslím, že v Hoxovom článku a zdroch, z ktorých čerpal, sa uvažuje so "spotrebou energie" len preto, že je to jednoduchšie, rýchlejšie, pohodlnejšie... ale zároveň je to nepresné, diskriminačné, pravdepodobne aj nemotivujúce (k znižovaniu energetickej náročnosti výroby).

Re: Re: Re: Re: Re: Niečo áno, nie skôr nie

Oracle 911 | 13.07.2017

2 omyly:
1) Prakticky nekonečné množstvo energie znamená to, že energia nebude smerodajná.
2) Teslova energia je primárne energia plazmosféry Zeme, tak atmosferického ako aj telurického. Nehovoriac o tom, že Teslov vynález je v podstate oddeľovací ochranný transformátorom s funkciou bezdrôtovej distribúcie.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Niečo áno, nie skôr nie

JaroX | 14.07.2017

1 - takže model uvádzaný v článku by bol iba prechodný, do doby kedy bude možné vyrábať bezpečne neobmedzené množstvo energie kdekoľvek? Hox už v tejto diskusii povedal, že ďalším krokom by bol skutočný komunizmus, zdá sa že asi aj áno.

2- nie som fyzik, videl som iba pár videí o teslovom vynáleze a súvis s pyramídami. Vychádzam z toho, čo tam bolo povedané. Uskutočniť ani odborne zhodnotiť to neviem, ale uvedené riziká ohľadom magnetickej ochrany Zeme, ukotvenia Mesiaca na obežnej dráhe Zeme atď sa mi zdajú opodstatnené.

Re: Niečo áno, nie skôr nie

Standa | 15.07.2017

ad 2 - na "ukotvení" Měsíce nemá získávání elektrické energie z ionosféry, slunečního záření nebo jiných podobných zdrojů prakticky žádný vliv. Jedná se o jevy, které jsou od sebe vzdáleny o mnoho a mnoho řádů (setrvačná energie Měsíce je mnohem a mnohem větší)

O souvislosti mezi Teslovým transformátorem a pyramidami jsme tu už pod jedním článkem vedli diskusi. Podle mne to podle popisů ve videích nemůže fungovat.

Re: Re: Re: Re: Re: Niečo áno, nie skôr nie

Oracle 911 | 13.07.2017

Samozrejme mám n a mysli technogénnu energiu lebo biogénna energia je potrebný na chod organizmu človeka.

Re: Re: Niečo áno, nie skôr nie

JaroX | 09.07.2017

Ja len nesúhlasím hlavne s týmto: "Celkem jednoduše, byl by založen na energoinvariantu jako objektivním prostředku měření výkonu ekonomiky, vzhledem k faktu, že pokles nebo zvýšení spotřeby energií je indikátorem růstu / poklesu v reálném sektoru ekonomiky (a jiný neexistuje)."

Možno je to len v tom, že chápem princím energoinvariantu inak. Tiež si myslím, že objektívne je potrebné merať výkon ekonomiky energoinvariantom (a nie ohodnotením v rôznych menách, ktoré sa medzi sebou vymieňajú pri rôznych kurzoch = USA, GB, Izrael and company parazitujú na zbytku sveta). Len nesúhlasím, že by vo vzorcoch mal figurovať objem vydeklarovanej spotrebovanej energie. Možno by bolo vhodnejšie vytvoriť zoznam tovarov a služieb, ktorým by bol priradený ekvivalent v energoinvariante (ocenenie každej služby a výrobku v energoinvariante, pričom by bol samozrejme potom problém s umeleckými dielami...).

Poviem skutočný príklad: Dva analogické podniky, jeden na Slovensku, druhý na Ukrajine. Vyrábajú rovnaké množstvo výrobkov rovnakej kvality (všetko ostatné je rovnaké), ale... spotreba zemného plynu v ukrajinskom závode je o 50% vyššia (lebo kašlú na šetrenie energiami, "plyn tečie z Ruska takmer zadarmo", načo by mali kupovať drahé technológie s ktorými tam teraz aj tak nikto nevie pracovať, ktoré by znížili spotrebu plynu na jednotku produkcie závodu).

Asi by nebolo spravodlivé v takomto prípade povedať, že ukrajinský závod je o 50% výkonnejší, lebo spotreboval za rok o 50% viac zemného plynu...

Re: Re: Re: Niečo áno, nie skôr nie

JaroX | 09.07.2017

teda nie o 50% výkonnejší, lebo zemný plyn nie je jediný zdroj energie potrebný na výrobu daných výrobkov... mne v princípe ide o to, že iba toho dôvodu, že spotrebovaných bolo niekoľko viac % energie, je ťažko vyhlásiť, že sa jednalo o výkonnejší závod/ekonomiku.

Re: Re: Re: Niečo áno, nie skôr nie

Hox | 09.07.2017

Jednotlivé excesy být můžou, ale v makropohledu platí, že křivka spotřeby energie poměrně přesně kopíruje skutečný výkon ekonomiky. Příklady typu ukrajina krade plyn nemá smysl rozebírat, to je exces, a tady je řeč o principech.

Jinak, energoinvariantem se výkon ekonomiky neměří, od něho se jen odvozují vzájemné kurzy měn. Na vnitřním trhu nemá žádný dopad, jestli bude hodnota kWh připadající na jednotku měny dvojnásobná nebo poloviční. Ale je to jen jedna z metod kterou se dají určit vzájemné kurzy měn, jedná se o návrh, funkční hlavně mezi přibližně stejně vyspělými ekonomikami. Pokud bude spolu obchodovat průmyslová inovativní ekonomika s exportérem surovin, tak je třeba jiný mechanismus. Ale i ten exportér surovin bude mít spotřebu energie odpovídající produktivitě, jen to bude hrát menší roli v určení vyrovnaného kurzu měny.

Hlavní princip je, že každá země má zájem na tom, aby její kurz byl určen správně - cílem je hledat řešení, ne problémy. Ze špatného kurzu nemá dlouhodobý prospěch nikdo. Také není udržitelné, aby dlouhodobě existovalo rozdělení na "rozvinuté" a "rozvojové" země, pokud to tak bude, lidstvo zanikne.

Re: Re: Re: Re: Niečo áno, nie skôr nie

JaroX | 10.07.2017

Ten energoinvariant si myslím, že som videl vysvetlený trochu ináč, než v tomto článku. Už si nie som istý, či od Velička. Skúsim pohľadať... asi v niektorom dieli Besedy o živote.

Išlo tam o to, že každá služba a každý výrobok, sa dá vyčísliť v minimálnej potrebe energie. Výkon hospodárstva štátu je tak možné vyčísliť v kWh. Zároveň sa eviduje masa peňazí v obehu. Kurz každej meny by sa potom vypočítal, ako výkon hospodárstva v kWh DELENO objem peňažnej zásoby v danej mene. V prípade Slovenska a slovenskej koruny by to bolo napr. 100 kWh/SKK, v prípade Česka by to bolo napr. 120 kWh/CZK. Na nákup 50 CZK by si potreboval 50*(120/100) SKK = 60 SKK. Takýto zápis by mal väčšiu vypovedaciu hodnotu, lebo zvýšenie hodnoty kWh/SKK by znamenal rast kurzu SKK = zvýšenie hodnoty meny (zníženie by znamenalo pokles kurzu). V prípade použitia vzorca z článku, by to bolo naopak.

Uvažoval som aj o tom, či by mala byť evidovaná SPOTREBA ENERGIE, ako uvádzaš v článku, alebo lepšie VÝROBA ENERGIE ako som uviedol vyššie. Ono... jedná sa vlastne o analógiu súčasného stavu, keď sa používa na výpočet HDP spotrebná metóda alebo výrobná metóda (v praxi sa to asi vždy kombinuje). Mne príde zmysluplnejšia výrobná metóda.

Re: Niečo áno, nie skôr nie

Standa | 10.07.2017

Otázkou je, c máte na mysli "výrobou energie".

Příklad:
Pokud se ve České republice vytěží milion tun uhlí: je to výroba energie, nebo není? Spotřeba energie to určitě je (pohon rypadel, doprava).
Když se to uhlí odveze do Rakouska, je to výroba energie? S tím milionem tun uhlí byla vyvezena i jeho chemická energie.
V Rakousku se uhlí spálí v elektrárně a tím se jeho chemická energie přemění na elektrickou energii a energii tepla. Je až tohle výroba energie?

Re: Re: Niečo áno, nie skôr nie

JaroX | 10.07.2017

Príklad 1: Zamestnanec, napr. učiteľ v štátnej škole. Povedzme, že človek je v princípe nositeľom energetického potenciálu (tá energia v ňom môže byť použitá pre blaho spoločnosti, ale aj nemusí). Tohto človeka zamestnáme ako učiteľa, bude pracovať 8h 5dní v týždni. Na konci roka pri výpočte jeho príspevku k výkonnosti hospodárstva, ním vytvorenú SLUŽBU vypočítame ako čas strávený v škole vyučovaním KRÁT spoločensky uznaný koeficient kWh (pre každú službu a výrobok bude iný koeficient).
Pri výpočte kurzu meny štátu, v ktorom pôsobil, pôjde tento konkrétny príspevok produkcie tohto konkrétneho človeka do ČITATEĽA, jeho plat bude v MENOVATELI. V krajinách, ktoré produkujú rovnako, ale platy sú vyššie, bude aj kurz meny NIŽŠÍ = takže pri dovolenkách v zahraničí alebo nákupe tovarov a služieb zo zahraničia nebude dochádzať k deformácii spravodlivého rozdelenia výsledkov práce (nebudú niektoré národy bohatnúť na iných, tak ako je to teraz).

Príklad 2: Ťažba uhlia je výroba energie a takto vyťažené uhlie by sa prepočítalo na kWh a išlo by do čitateľa pri výpočte kurzu meny danej krajiny. Vždy by sa na kWh prepočítaval výsledok činnosti - služby alebo tovar - takže k započítaniu potreby pohonu rýpadiel, dopravy, pracovnej sily pracovníkov atď by už nedošlo (prepočítalo by sa na kWh iba to vyprodukované uhlie). Takto by sa postupovalo v prípade VÝROBNEJ metódy, o ktorej som písal.

V prípade použitia SPOTREBNEJ metódy výpočtu produktivity hospodárstva by sa do čitateľa pre výpočet kurzu meny v danom hospodárstve započítal práve ten pohon rýpadla, doprava, pracovná sila pracovníkov. Vyprodukované uhlie by sa neprepočítavalo na kWh. Ak by bolo toto uhlie spotrebované niekde inde ale vrámci daného hospodárstva, tak by sa započítalo do čitateľa pre výpočet kurzu meny danej krajiny. Ak by bolo toto uhlie vyvezené do zahraničia, pri spotrebnej metóde by sa do výpočtu kurzu meny krajiny (kde bolo uhlie vyrobené) nezapočítavalo (započítalo by sa v krajine, kde bolo spotrebované).

Re: Re: Re: Niečo áno, nie skôr nie

Standa | 12.07.2017

Tvůrci těch koeficientů budou mocní lidé. Umožní jim obohacovat či ochhuzovat skupiny obyvatel podle vlastní libovůle, stejně tak jako ovlivňovat směnný kurs. Myslíte si, že by všichni odolali pokušení - ať už pomoci těm, jež by subjektivně považovali za potřebné, tak pomoci těm, již by jim dali nabídky, jež nelze odmítnout?

Re: Re: Re: Re: Niečo áno, nie skôr nie

JaroX | 13.07.2017

Súhlasím, že vytvorenie takého zoznamu všetkých výrobkov a služieb s priradenými koeficientami kW na výpočet kWh bude problematické, ale... s ničím lepším som sa ešte nestretol. Toto by skutočne bolo spravodlivé riešenie.

Ako možný problém vidím, že niektoré krajiny a národy by si chceli vytvoriť monopol na niektoré výrobky a služby. V extrémnom prípade by VB, USA, Izrael a Švajčiarsko robili high-tech, výskum-vývoj, medicínu a liečivá a nedovolili by žiadnemu národu venovať sa tomuto ... (v danom zozname by sa snažili samozrejme priradiť vyššiu energetickú hodnotu/náročnosť výroby pre to, čo sami vyrábajú, aby dosiahli vyšší kurz ich meny a vyššiu životnú úroveň ich obyvateľov).

Lenže aj tak by sa jednalo o výrazné zrovnoprávnenie ľudí a národov v porovnaní s tým, čo tu máme teraz. Taktiež by bolo jasné, prečo niektoré krajiny sú bohatšie než iné a tie chudobnejšie by na to mohli poukazovať. Súčasný systém je extrémne zahmlený, komplikovaný a nespravodlivý.

1 | 2 >>

Přidat nový příspěvek