20.2.2014
Asymetrická odpověď Putina na zadržení ruské rybářské lodi Senegalem
6. ledna senegalská armáda pronikla do ekonomické zóny Gunei-Bissau, kde legálně rybařila ruská loď. Vynutili si vstup na palubu, jedné člence posádky dokonce během obsazení lodi zlomili ruku. Loď zajali a odvlekli do Dakaru (hlavní město Senegalu). Ukázku absolutní propagandy o této události předvedl třeba týden.cz. Jak se později ukázalo, Senegal nebyl ani po několika týdnech schopný oficiálně sdělit, proč loď zadržel, z čehož vyplývá, že se jednalo o čistou provokaci, kde Senegal hrál jen roli nástroje. Senegal není defakto stát, je řízen Francií, ale ani Francie není suverénní, do značné míry „leží“ (nyní, po 12.2. je asi přesnější spíše „ležela“) pod USA. Kořeny této provokace je třeba hledat zde. Událost samozřejmě vyvolala diplomatický incident, dalo se to sledovat v médiích. Dnes už je vše víceméně po všem, jediným kdo utrpěl byla Francie, resp. prezident Hollande.
Putin často používá asymetrickou odpověď a ta v tomto případě vypadala následovně: Hollande s vládní delegací jel kolem 11.1. do Saudské Arábie potvrdit dříve podepsaný miliardovou zbrojní zakázku (detaily o zakázce například zde). Setkal se se sobě rovným s hlediska pozice, tj. saúdským králem. Ten mu ale oznámil, že ze zakázky nic nebude (nebo ji zrušil, pokud už byla natvrdo podepsána, na detailech nezáleží) a bez vysvětlení ho poslal za svým ministrem obrany, ten že mu vysvětlí proč. Hollande se tedy zvedl a poslušně šel za ministrem obrany (jde přece o miliardy, a co kdyby...), který mu oznámil, že nic nebude a také bez vysvětlení ho poslal za svým náměstkem, který mu prý vysvětlí, proč. A Hollande opět poslušně šel za náměstkem, který mu sdělil, že se s ním nemá o čem bavit a s tímto ho nechal vyprovodit. To znamená, nějaký náměstek ministra obrany Saudské arábie vypoklonkoval prezidenta Francie a odmítl se s ním bavit. To vše se odehrálo pod zraky médií, minimálně arabských. Čili veřejné ponížení prezidenta Francie a tím i Francie.
O co zde šlo a jak to, že je toto odpovědí Putina? Odpověď je následující: Senegal byl jen nástroj, regionální elita USA byla objednavatelem incidentu s rybářskou lodí a prostředníkem realizace se stala Francie, jejíž je Senegal bývalou kolonií. Bylo tedy třeba dát signál ostatním zemím, že pro ně není prospěšné podílet se (plnit rozkazy) na provokacích Washingtonu. Mediální spin-doktoři ihned po tomto fiasku francouzské diplomacie rozehráli sexuální skandál, aby tuto událost překryli (sexuální skandály v politice se obvykle dělají s cílem někoho odstřelit, nebo zamaskovat jinou událost). Proto o tom nelze najít skoro nic médiích.
Zbývá otázka: jakto, že odpověď Putina byla realizována Saudy, údajně vazaly a spojenci USA? Jde o to, že Saudům je jasné, že USA jdou ke dnu, a tak se snaží hledat cesty, jak v novém světě přežít, protože svým chováním si nadělaly spoustu nepřátel. Princ Bandar, hlava saúdské rozvědky a zřejmě reálně nejmocnější člověk v zemi, nedávno navštívil Moskvu a s Putinem mluvili několik hodin za zavřenými dveřmi. Mediální interpretace tehdy byla, že Bandar přišel Putinovi vyhrožovat a domáhat se výpalného výměnou za to, že zařídí, že v Soči nedojde k teroristickému útoku. Reálně tam Bandar jel v podstatě prosit Putina o podporu a sondovat možné vztahy a to, zda je rusko ochotné stát se novou „střechou“ nad Saudy namísto USA. Od té doby jednu dobu jezdil Bandar do Moskvy v podstatě jako do práce, je zřejmé, že probíhala intenzivní jednání. A incident s Hollandem indikuje, že k nějaké domluvě došlo. Saudská arábie je teď podle všeho skrytým spojencem Ruska, minimálně v některých ohledech (není vyloučenou, že některé tamní zájmové skupiny pracují stále na USA – byl by to klasický příklad, kdy jedna a tatáž struktura je realizátorem protichůdných zájmů, o čemž je podrobněji psáno například v článku „Jak chápat globální politiku“).
Olympiáda v Soči a Ukrajina
Z hlediska globální politiky jde v Soči o sport až na posledním místě. Hlavní vítězství Rusko získalo už tím, že ji úspěšně realizuje. Soči má a bude mít pro korporátní média Západu a jim podřízené informační okruhy (tj. např. i náš mainstream) efekt opičí pracky, kdy jediné čeho dosahují a dosáhnou je zhnusení vlastních občanů nad jejich chováním. Olympiáda jako superzbraň měkké síly pomůže prolomit informační blokádu Západu ve vztahu k Rusku ve vztahu ke svým občanům (globálně Západ už informařní válku dávno prohrál, což sám i nejednou přiznal ústy různých činitelů).
Ohledně Soči již bylo napsáno celkem dost, podle časových možností bude publikován rozsáhlejší materiál o roli Soči z hlediska egregoriálního řízení (pozn.: může být egregoriální manipulace/kontrola, ale může být i matričně-egregoriální demokracie), proto jen krátce. Současné násilí a pokus vyvolat na Ukrajině občanskou válku je přímou reakci USA na svou de-fakto kapitulaci 12.2. To, že začali operaci ještě před koncem olympiády však svědčí o jejich slabosti a bezvýchodné situaci. Jejich strategie byla jednoduchá - buďto přinutit Janukovyče rezignovat, nebo ho přinutit zakročit silou, výsledkem čehož by byly jatka. To by dalo "znepokojenému světovému společenství" možnost vojenské intervence, protože by získali nějaký incident ("Janukovyč střílí do dětí!"), jímž by se pokusili legitimizovat své kroky v očích "světové veřejnosti". Tím, že zdivočelé bandy militantů začaly v Kyjevě vraždit ještě před koncem Soči, ztrácí tento scénář jakoukoliv možnou podporu. Zvýšení brutality "protestujících" v posledních dnech je dalším pokusem pomocí emocí dosáhnout varianty "jatka", protože Janukovyč udělal jedinou možnou věc, ani nerezignoval, ani nerozehnal Majdan násilím, tj. zvolil třetí cestu. Takto se Majdan vaří v kotli vlastní nenávisti a potřebuje podporu (energetickou-egregoriální a finanční) zvenku, namísto aby byl generátorem energie pro procesy, které "operátoři" tohoto scénáře chtějí realizovat. Proto ta brutalita, je to pokus udělat z Majdanu zdroj utrpení a smrti, spirálu negativních emocí, a tím z něj udělat energetický zdroj pro matričně-egregoriálně řízené procesy (přibližně řečeno).
Nepřímá potvrzení kapitulace USA
V posledním týdnu lze pozorovat různé mediálně reflektované události, často drobnosti, které zapadají do mozaiky kapitulace USA 12.2. Například, Alžír "najednou" oznámil úmysl nakoupit ruské zbraně místo evropských či amerických. Alžír byl vždy tradiční zónou vlivu Francie, ale Francie byla od demise de Gaulle "pod" USA. Oznámení Alžíru znamená, že kontrola ze strany Francie/USA nad Alžírem slábne nebo zmizela. Jde o to, že zbraňové (a jiné, ale hlavně tyto) nákupy "kolonií" jsou v anglosaské sféře vlivu vždy formou dotace "metropole"... něco sice dodáno je, ale 2x, 3x, ... nkrát předraženě (například: Indie v lednu zrušila zakázku, ve které měla koupit 12 britsko-italských vrtulníků za 770 milionů USD, kdy cena jednoho vrtulníku je ale normálně 21 milionů USD. 12 x 21 = 252).
Aktualizace (21.2.): další oznámení podobného druhu - Egypt zakoupí v Rusku zbraně za 3 miliardy dolarů. A všimněte si data - 14.2.2014