31.5.2017
Vnitřní prediktor SSSR
«K současné situaci», č.6 (102), 2011
Na Západě je církev bez Boha, v Rusku Bůh bez církve.
V Rusku je centrum na periferii.
V.O.Ključevskij
Pravdivý a svobodný je jejich věštecký jazyk a s Vůlí Nebeskou se druží...
O výsledcích voleb do Dumy, politických perspektivách a bezprostředné „matričně-egregoriální“ demokracii.
20111229 K soucasne situaci 102 - Pravdivý a svobodný je jejich věštecký jazyk.doc
20111229 K soucasne situaci 102 - Pravdivý a svobodný je jejich věštecký jazyk.pdf
20111229 K soucasne situaci 102 - Pravdivý a svobodný je jejich věštecký jazyk.odt
1. výsledky voleb
Začněme od toho, že jsme spokojeni s výsledky voleb do Dumy 4.12.2011 nezávisle na tom, zda:
-
to byly nejčestnější volby v historii postsovětského Ruska a falšování mělo charakter chyby měření,
-
nebo se reálné výsledky odlišují od ohlášených do té míry, že většina by v nové Dumě patřila nějaké jiné straně než Jediné Rusko.
Výsledky voleb odpovídají tomu, co jsme hodnotili jako nejoptimálnější variantu v naší poznámce „Ať už hlasujete za kohokoliv, stejně bude výsledkem: každý národ si zasluhuje takovou vládu, jakou má“ z října 2011. Níže bude ukázáno, proč si každý národ „zasluhuje takovou vládu, jakou má“.
Protestní demonstrace proti oficiálně ohlášeným výsledkům byly poměrně málo početné a největší počet elektorátu sebraly v Moskvě. Jeho je možné charakterizovat jako emocionálně vybičovaný dav, neschopný myslet, který je tak či onak pod vlivem politických technologů a manipulátorů – včetně těch zahraničních sil, které se snaží už mnoho staletí řešit „ruskou otázku“ jednou provždy, včetně varianty jejího řešení s pomocí domácí „progresivní veřejnosti“.
Příčiny takového hodnocení výsledků voleb z naší strany spočívají v tom, že:
-
Všechny strany se odlišují od sebe navzájem mlhavými představami o tom, jak by se měl spravedlivě organizovat život lidí ve společnosti, kterými oblbují „elektorát“, a opírají se různé větve jedné a té samé sociologicko-ekonomické vědy, která obsluhuje biblický projekt zotročení lidstva ve jménu Boha, která má za cíl, aby společnost pod nadvládou jejích idejí nebyla schopná realizovat skutečnou suverenitu ani v ekonomice, ani v dalších oblastech života.
-
Pod nadvládou tohoto systému falešné demokracie, vypracovaného na Západě, domácí „elektorát“:
> částečně ztrácí politickou aktivitu a lumpenizuje se, v důsledku čehož je s každými volbami těžší a těžší dostat ho k urnám;
> a částečně získává rozum, přestává být „elektorátem“ a tvoří základ politického uspořádání budoucího obrozeného Ruska.
-
Na pozadí tohoto se rozvíjí a šíří se ve společnosti (a nejen v Rusku) sociologicko-ekonomická teorie Koncepce společné bezpečnosti, namířemá na dosažení suverenity v řečišti Bohoděržaví a navrhující, že předtím, než člověk vejde do aktivního politického života, je zavázán osvojit si určité minimum fungujících znalostí o řízení. Nově zvolené obsazení Dumy to nepovažuje za nutné a za svou povinnost před společností.
2. Jak se ve skutečnosti řídí Rusko
Nyní k tomu, proč každý národ zasluhuje tu vládu, kterou má. Představy o tom, jak se řídí Rusko, které jsou vlastní většině politicky aktivního obyvatelstva, jsou neadekvátní. To, co reálně probíhá, je možné schematicky zobrazit tak, jak je to uvedeno níže.
Na obr.1 linie se šipkami označují směr informačních potoků v přímých a zpětných vazbách kontur řízení, podporovaného danými subjekty a samořídícími se objekty. V případě, že se jedná o teokratický stát, pak hierarchie odpovídajícího egregoriálně-religiozního kultu bude umístěna mezi bloky „Lidský segment Noosféry“ a „Státnost“.
Jestli je stát světský, pak konfese, včetně hierachie každé z nich, jsou sociální skupiny v obyvatelstvu a každé z nich odpovídá vlastní egregor v Lidské segmentu Noosféry.
Jak je vidět na obr. 1, celé to tvoří polycentrický systém, zahrnující do sebe několik supersystémů („Obyvatelstvo“, „Přírodní prostředí“, „Noosféru“, „Zahraničí“1) a mnoho center řízení, z nichž každý disponuje svým hierarchickým statusem (možnostmi řídit jiné přímo nebo zprostředkovaně) v celkovém systému; k tomu navíc, hierarchický status každého centra se může měnit v průběhu času a vzhledem k různým úlohám řízení. To se podstatně liší od primitivního schématu, nuceného „elektorátu“ jak liberálními, tak i „patriotickými“ médii a politikařícími činiteli: „Zlý Putin = specialista na eutanazii Ruska v procesu jeho likvidace s cílem uvolnění území Ruska pro Západ - Medvěděv – strana Jediné Rusko - „elita“ - běžní lidé – a další domácí a zahraniční osoby a struktury.“
Díky tomu, že společnost (obyvatelstvo) je z úhlu pohledu dostatečně všeobecné teorie řízení (DVTR) určitá množina vzájemně vložených supersystémů, kde každému z nich odpovídá vlastní segment Noosféry (tj. egregor) – pouštět se do analytiky probíhajících procesů bez chápání toho, co je to supersystém, jaké procesy mohou v supersystémech probíhat, a co jsou to egregory – znamená odsuzovat se na získání dopředu vadných výsledků, jejichž obětí se nevyhnutelně část podobných „hoře-analytiků“ stane. Nic dobrého nečeká ani ty, kdo se takovou analytiku opírá. Proto, pokud je pro někoho nadále nepřijatelné být částí „elektorátu-hlupoktorátu“, pak je třeba číst „tlusté knihy“ a srovnávat to, co je v nich napsané, podle svědomí s životem.
Také poznamenáme, že na obr. 1 je pořadí rozložení subjektů a objektů na vertikální ose ve směru shora dolů v souladu s hierarchickým statusem procesů řízení, které realizují ve vztahu k hierarchicky nižším procesům: „Všedržitelnost“, „Přírodní prostředí“, „Lidský segment Noosféry“, „Státnost“, „Byznys-moc“, „Obyvatelstvo“. Na obrázku 1 je byznys-moc hierarchicky umístěna pod státnost, jak to obecně má být v občanské společnosti a v demokratickém státu.
3. «Autopilot matričně-egregoriálního řízení»
Odedávna jsme psali o tom, že naše země funguje na „autopilotu“ egregoriálního řízení své cesty v matrici možností, odpovídající jejím ideálům – civilizačnímu smyslu života. A uváděli jsme i příčinu: „elitarizovaný“ režim se zabývá dalším v pořadí pokusem vybudování rodově-klanového zřízení s dědičnou klanovou „elitou“, a proto nechápe dlouhodobé strategické cíle společensko-historického rozvoje, ani si nepřeje je chápat, tím spíše pracovat na jejich uskutečnění navzdory kořistným zájmům klanů, které se dostaly ke státní moci a byznys-moci a řídí se principem „dostali jsme se k moci, tak teď si to užijeme“.
Přitom v Rusku se odehrává konflikt mezi státní a byznys-mocí na téma, kdo z nich je v té dvojici hlavní a kdo má pro koho pracovat a komu sloužit: zda byznys státnosti, nebo státnost byznysu. Ve světě existuje mnoho zemí, kde byznys moc dávno ovládla státnost (první z nich – USA: „co je dobré pro General Motors, to je dobré pro Ameriku“), ačkoliv vnějškově to vše vypadá „velmi demokraticky“. Dnes globální zákulisí usiluje o to, aby se taková situace stala normou všude.
«Elitarizovaná» státní a byznys-moc v Rusku (stejně jako v jiných davově-“elitárních“ kulturách) hodnotí obyvatelstvo výhradně jako přírodní zdroj, který stojí mimo jakoukoliv korporativní etiku těch, kdo sám sebe považuje za „elitu“, a ne jako lidi, kterým má vláda sloužit, řešit ty jejich problémy, které lidé sami nemohou vyřešit buď vůbec, nebo je nemohou řešit dobře.
Pro běžného člověka (tj. který není součástí vládní a byznys moci a je tak či onak podřízen oběma) představuje největší zájem následující kontura cirkulace informací, a ve stejné míře – moci, kterou je on schopen získat nezávisle na politických deklaracích o demokracii a jejím popírání v reálné politické praxi „elitarizovanými“ klany státnosti a byznys-moci. Na obrázku 1 je to kontura „Všedržitelnost Boží ⇄ jedinec jako člen obyvatelstva ⇄ lidský segment Noosféry Země, která je schopný ovlivňovat bezprostředně jak státnost, tak i byznys-moc, tak i obyvatelstvo, tak i přírodní prostřední, tak i zahraničí.“ Při tom:
Z úhlu pohledu subjektnosti jedince, právě samotný člověk je začátkem a završením té kontury řízení, ačkoliv Všedržitelnost v něm je objektivně nevyšší úroveň řízení, a člověk v něm realizuje misi Božího zástupce na Zemi.
Ale je možná i varianta, kdy jedinec sám vylučuje Boha ze svých kontur cirkulace informací a odklání se od vykonávání mise zástupnictví Boha na Zemi. V tom případě koná v mezích Božího Dopuštění, ačkoliv zbytek kontury „Všedržitelnost Boží ⇄ jedinec jako člen obyvatelstva ⇄ lidský segment Noosféry Země, která je schopný ovlivňovat bezprostředně jak státnost, tak i byznys-moc, tak i obyvatelstvo, tak i přírodní prostřední, tak i zahraničí.“ může zůstávat v jeho dosahu natolik, nakolik mu to dovoluje jeho egregoriální status.
Tato varianta se realizuje při nelidských typech uspořádání psychiky jedince, a může být doprovázena posedlostí – buď egregoriální, nebo běsy, nebo kombinací obou.
Konflikt obou uvedených variant je hlavním konfliktem v Noosféře a v životě globální civilizace.
Tvrzení o tom, že „země funguje na autopilotu egregoriálně-matričního řízení“, charakterizuje jeden z projevů tohoto konfliktu v životě. Podrozumívá, že úřednický korpus, byznys-“elita“ a další obyvatelstvo ve své většině žijí a konají v souladu se schématem, uvedeným na obr. 2.
Od schématu č.1 se schéma č.2 odlišuje tím, že některé bloky jsou na něm očíslovány a vybarveny. Bloky 1,2,3,4 dohromady tvoří uzavřený (v smyslu Dostatečně všeobecné teorie řízení) systém, který se autonomně samořídí v těch mezích, které pro něj připouští hierarchicky vyšší všeobjímající řízení, představené plným schématem obr.1 a obr.2. V sestavě tohoto systému je možné vydělit dva podsystémy (bloky „2,3,4“ a bloky „3,4“), z nichž každý také představuje uzavřený systém, samořídící se v mezích, dovolených mu hierarchicky vyšším řízením.
Přičemž situace je taková, že podle názoru drtivé většiny představitelů bloků 2, 3 a 4 – blok 1 neexistuje. Z úhlu pohledu těch představitelů bloků 2, 3 a 4, kteří nejsou přesvědčenými ateisty, a vyznávají tu či onu egregoriální relígii idealistického ateizmu, je Všedržitelnost Boží buď nevyzpytatelná, nebo je lhostejná k tomu, co se děje na Zemi. Ten i onen názor je údajně osvobozuje od nutnosti zamýšlet se o cílích Všedržitelnosti, cestách a způsobech jejich dosažení, o své osobní spoluúčasti ve Všedržitelnosti a o mravně-etických závazcích před lidmi a Bohem, které v důsledku toho vznikají. Z úhlu pohledu ateistů neexistuje nejen blok 1, ale i Všedržitelnost, a vše se odehrává ve vzájemné interakci bloků 2, 3 a 4, a také s přírodním prostředním a zahraničím.
Aktivita bloku 1 v řečišti Všedržitelnosti se projevuje v různých událostech, z nichž některý způsobují mystický strach a nechápání u těch, pro koho blok 1 neexistuje, a Bůh je jakoby lhostejný k tomu, co se děje na Zemi, v důsledku čehož oni jakoby mohou páchat všechno, co chtějí. Ve spojení s tímto má smysl podívat se na výrazy V.Putina a S.Šojgu na fotografii, udělané na místě leteckého neštěstí u Smolensku 10. dubna 2010, ve kterém zemřela „velkopolská(panská) elita“ v čele s prezidentem Kačinským – k šoku a údivu veškeré „elity“ a „bratanů“-zednářů po celém světě.
Jak bylo poukázáno výše, bloky 2, 3 a 4 také tvoří uzavřený systém, samořídící se v souladu s několika řízeními vyšší hierarchické úrovně. Pokud se omezíme na zkoumání systému jen v sestavě bloků 2 a 4 (byznys-moc je možné při posuzování leteckého neštěstí u Smolensku vyloučit), pak:
-
smrt „velkopolské elity“ se ukáže jako náhoda, tj. jako událost, nemající příčiny ani cíle v jakékoliv algoritmice řízení. Právě z tohoto důvodu ateisté a další „pragmatici“ nepřijali událost, ke které došlo u Smolensku 10.4.2010, jako signál Shora poukazující na nutnost zamyslet se o mravně-etických aspektech vzájemných vztahů státní a byzny-moci se společností (obyvatelstvem), s Noosférou a Božím Záměrem.
-
nebo bujná fantazie vykresluje představy, jak podle zadání „krvavé gebně“ (KGB/FSB) byla u Smolenska zorganizována mlha, jak byla dispečerská služba zaměněna za „zabijáky“, kteří navigovali polský Tu-154 v mlze do země, jak putinský specnaz dorážel výstřely do hlavy ty, co přežili, jak potom KGB/FSB bránila vyšetřování a podobné nesmysly o cynické vraždě „polských světců“ „tím ruským dobytkem“.
Ale pokud posuzujeme schéma vzájemných vztahů a vazeb subjektů na obr.2 v plné sestavě bloků, pak nevyhnutelně vyvstanou mravně-etické otázky: o co amorálního a neetického usilovali zemřelí? Nebo proč byli natolik neschopní pro realizaci Božího Záměru, že se všichni tak či onak ocitli na jedné palubě letadla, které čekal zánik v leteckém neštěstí v procesu matričně-egregoriálního řízení „náhodami“, mezi nimiž jak se mnohým zdá, nemůže být jakákoliv spojitost a vazba typu příčina-důsledek?
Přesto, navzdory pohledům většiny:
-
Bůh je, a On jako Tvůrce a Všedržitel není lhostejný k tomu, co se děje na Zemi;
-
a egregory také existují (viz práce VP SSSR „Základy sociologie“, část 1, kapitola 4: „Struktura osobnostní psychiky a vytváření kolektivní psychiky“);
-
neexistují lidé, kteří by žili vně spojení s egregory a nedisponovali nějakým egregoriálním statusem, podmíněným jejich reálnou mravnosti, v každém z egregorů, se kterým jsou spojeni;
-
a každý egregor se charakterizuje cíli, o které usiluje (na/pro které pracuje), a algoritmikou jejich dosažení, do které se v té či oné roli (statusu) ukazuje zavlečenými mnoho lidí, kteří často ani nepodezřívají o existenci sebe navzájem a o existenci egregorů;
-
a to vše tak či onak stojí za schématy na obr. 1 a 2 a projevuje se v běžící politice (jedna z definic politiky: umění možného), která, realizujíce jednu jedinou možnost z množiny možností, se stává svým přechodem do minulosti bezalternativně završenou historií.
4. Varianty a perspektivy jejich realizace
Za všemi slovy o demokracii, o právu a dodržování zákonů, o občanské společnosti, o modernizaci a obnovení země na základě inovačního rozvoje stojí strategická volba jedné z třech variant budoucnosti.
První varianta. Lid - pracovní dobytek, „elektorát-hlupoktorát“, přírodní zdroje. Úřednický korpus je vládnoucí „elita“, a byznys-moc je nejvíce privilegovaná vrstva otroků. Tj. všichni slouží klanově-elitární státnosti, která slouží svému egoizmu.
V globální politice znamená cesta k tomuto cíli konflikt obnovované (v určité kvalitě) Ruské říše (ne nutně jako monarchie) se vším ostatním světem. Dosažení cíle je problematické, udržení výsledku po dosažení cíle je neméně problematické.
Druhá varianta. Lid - pracovní dobytek, „elektorát-hlupoktorát“, přírodní zdroje. Vládnoucí „elitou“ je byznys-moc, a státnost je jí podřízena. Tj. všichni slouží klanově-elitárnímu byznysu, který slouží své touze obohacovat se a egoizmu. Věrchuška byznys-“elity“ jsou transnacionální židovské klany, které uzurpovaly bankovní sféru v globálním měřítku, a z toho vyplývá že všichni mají sloužit jim a jejich pánům a kurátorům pod heslem „Milujte židy, milujte židy a buďte jim navěky oddaní!“
V globální politice to v jednom aspektu znamená podporu nositelů mentality, loajální biblickému projektu zotročení lidstva ve jménu Boha, v politice, v byznysu, v umění, ve vědě, a v druhém aspektu – všichni jsou rukojmí kutátorů biblického projektu, což znamená projekt „zlaté miliardy“ a likvidaci a potlačení „nadbytečného dobytka“, neloajálních a protivníků systému, těmi nebo oněmi prostředky.
Pokud analyzujeme strukturu protestujících proti výsledkům voleb 4.12.2012, pak jsou to ve své většině stoupenci této varianty. Ta okolnost, že oni sami až na malé výjimky nechápou, co páchají a na realizaci jakých cílů pracují, je neospravedlňuje; tím spíše, že si ani nepřejí vědět, co páchají.
Třetí varianta. Rusko přestává být zemí hlupáků a lumpů, ve společnosti panuje jedna etika pro všechny bez jakýchkoliv dvojitých mravně-etických standardů typu „oni všichni musí... a já nemusím nic a nic nikomu nedlužím“. Státnost a byznys-moc slouží národu, společnosti se rozvíjí na základě určitého uvědomování si Božího Záměru, které se upřesňuje dialogem s Bohem v souladu se svědomím.
V globální politice znamená cesta k dosažení tohoto cíle: v jednom aspektu – nechápání ze strany zbytku světa toho, co probíhá v Rusku a o co Rusko usiluje (viz epigraf č.1); v druhém aspektu – konflikt s kurátory biblického projektu zotročení lidstva a jejich pochopy a bioroboty, ve kterém oni vystupují proti Záměru se všemi z toho pramenícími důsledky – jak pro ně samotné, tak i pro ty kdo nepřizná jejich vládu.
Profesní svaz byrokratů, s jeho politicky formalizovaných oddělením „Jediné Rusko“ je pro první variantu, ale jeho realizace vyžaduje uvědomnění určité imperské ideovosti a čestnou službu říši a její ideologii, čehož byrokracie není schopná.
Byznys-moc a „kancelářský plankton“, ze kterého časem vyrůstají top-manažeři, je pro první variantu, ačkoliv takové věci jako „biblický projekt zotročení lidstva“ a role židovsko-judejské diaspory a jejich představitelů v byznysu, ve vědě, v umění a v politice – se do jejich primitivního vědomí neukládají a proto jsou z jejich strany hodnoceny jako blouznění „patriotů-marginálů“ a „konspirologů“.
Národ je pro třetí variantu2. Ale v tom stavu, v jakém se nachází drtivá většina obyvatel Ruska, je ta varianta „nerealizovatelná přímo hned“ a proto „vertikála moci“ – státnost – zformovaná osobně V.Putinem v minulosti – při všech jejích nedostatcích – je nutnou záštitou budoucnosti země před realizací druhé varianty banderlogy – upřímnými liberály a jejich cynickými kurátory.
V konečném důsledku se realizuje třetí varianta. Ale cesty k ní mohou být různé:
-
Liberálové mohou být schopni realizovat heslo „Dolů s Putinem!“ a přijít k moci. V tom případě může pokračování v politice řešení „ruské otázky“ jednou provždy vést k ruské vzpouře – nesmyslné a nemilosrdné, během které mohou být mnozí liberálové (trockisté dneška) jednoduše postříleni bez mrknutí oka a výčitek svědomí. Poté bude následovat proces obnovy země po další revoluci/chaosu. Tj. je to opakování scénáře chaosu 16-17. století v nových historických dekoracích (Putin = Boris Godunov, Medvěděv = Lžedmitrij a tak dále).
-
Putin už pronesl klíčová slova (dále v textu tučně).
«Ve vystoupení před stoupenci v úterý (27.12.2011) premiér Vladimir Putin také kritizoval opozici, která se pokouší zpochybnit výsledky voleb, aniž by při tom sama měla program a jasné cíle, informuje "Interfax". "V čem je zde problém? Nemají jediný program, programů je mnoho, ale neexistuje jediný program, jasné a pochopitelné způsoby dosažení cílů, kterou jsou nejasné, a nejsou lidi, kteří by mohli něco konkrétního udělat"3, — prohlásil Putin.
"Když se skládá taková situace, pak hned jde řeč o tom, delegitimizovat, devalvovat vše co probíhá ve veřejném prostoru, včetně a především ve oblasti volebních procesů, voleb.“ - řekl Putin. „Rozumí se, v naší zemi, a i v jakékoliv jiné zemi vždy existují síly, vždy byly a budou, pro které není důležitá perspektiva rozvoje, ale brownůw pohyb“ - prohlásil. Aby dokreslil svou tezi, premiér připomněl trockistický slogan „Cesta je vše, konečný cíl nic“.
"Ještě zopakuji: takoví lidé jsou, a vždy budou. Nechť, mají právo na existenci a dokonce si myslím, že je třeba se k nim chovat s respektem“, - řek premiér.(http://www.newsru.com/russia/27dec2011/putin_onf.html).
Tím že Putin vzpomenul v určitém politickém kontextu, orientovaném na budoucnost, trockizmus, a ve své podstatě psychický trockizmus (viz práci VP SSSR „Smutné dědictví Atlantidy“, fakticky vešel jako minimum do kontury řízení „jedinec jako člen obyvatelstva ⇄ lidský segment Noosféry Země, která je schopný ovlivňovat bezprostředně jak státnost, tak i byznys-moc, tak i obyvatelstvo, tak i přírodní prostřední, tak i zahraničí“, a jako maximum (protože ohlásil princip „nezabiješ“ - „mají právo na existenci“), do kontury řízení „Všedržitelnost Boží ⇄ jedinec jako člen obyvatelstva ⇄ lidský segment Noosféry Země, která je schopný ovlivňovat bezprostředně jak státnost, tak i byznys-moc, tak i obyvatelstvo, tak i přírodní prostřední, tak i zahraničí.“ Vešel v roli jednoho z egregoriálních lídrů, čímž nastartoval práci egregoriální algoritmiky, namířené na neutralizaci psychotrockizmu v Rusku – tentokrát v jeho liberálně-buržoazní variantě.
Protivníci tohoto – jak z řad liberálů, tak z řad „patriotů“ - by neměli být moc aktivní na téma „Dolů s Putinem!“, protože:
-
za prvé, start byl dán a dále egregoriální algoritmika pracuje v automatickém režimu;
-
za druhé, V.V.Putin není jediným (viz epigraf č.2), kdo disponuje subjektností programátora nebo egregoriálního lídra v nejvýznamnější kontuře realizace moci a bezprostředně „matričně-egregoriální demokracie“ (v principu dostupné pro osvojení každému – pokud je přítomno odpovídající mravní zaměření) - „Všedržitelnost Boží ⇄ jedinec jako člen obyvatelstva ⇄ lidský segment Noosféry Země, která je schopný ovlivňovat bezprostředně jak státnost, tak i byznys-moc, tak i obyvatelstvo, tak i přírodní prostřední, tak i zahraničí“. On je jen jediný, kdo je vidět...
Při tom, po neutralizaci psychotrockizmu v jeho liberálně-buržoazní větvi, odborový svaz byrokratů-státníků se může pokusit uskutečnit svůj ideál – variantu obrození Ruské říše, v nějakých nových formách. Ale tento se může realizovat jen jako nějaký dočasný výsledek – základ pro uskutečnění třetí varianty v podmínkách stabilního státního řízení, zdokonalujícího se v podmínkách osobnostního rozvoje množství lidí v řečišti třetí varianty – Bohoděržaví.
-
Konflikt „elitarizované“ státnosti a „elitarizované“ byznys-moci bude stabilně běžet a obnažovat hloupost a defektnost těch i oněch, což bude podporovat osobnostní rozvoj množství lidí v Bohoděržaví a realizaci třetí varianty metodami bezprostřední matričně-egregoriální demokracie. Slova Alexandra Sergejeviče Puškina z „Písně o věšteckém Olegovi“, které tvoří název této práce, dávají každému klíč k vcházení do toho procesu... A liberálové, stejně jako všichni další, by měli mít zájem na realizaci právě této varianty, protože jen v ní existuje garance před ruskou vzpourou – nesmyslnou a nemilosrdnou, protože v této variantě se realizuje Vyšší smysl.
Vnitřní prediktor SSSR
23 — 28 12. 2012
1 Zahraničí je na schématu spojeno s „přírodním prostředím“, aby nebylo třeba kreslit pro každý stát duplikát schématu.
2 Jsou důvody se domnívat, že i Bůh je pro tuto variantu, to je možné pochopit ze slov Krista, i z Koránu.
3 Co se týká takového přístupu, V.V.Putin má pravdu, problém je však v tom, že ani jedna ze stran v Dumě na tuto otázku také nemůže odpovědět, protože jediná jasně osvětlená a ohlášená koncepce za více než 20 let je Koncepce sociální bezpečnosti, a ta není po chuti „elitářům“ ani adeptům vstupu mezi „elitu“...
Informační báze KSB