Jazyková diverze aneb pozor na úžasné věci

Jazyková diverze aneb pozor na úžasné věci

19.11.2013

Hox

 

Došel jsem postupně k názoru (nejen já, mimochodem, ale budu zde mluvit za sebe), že český jazyk se stal v minulosti terčem informačního útoku určitého druhu, s cílem podměny nebo odstranění pojmů a tím ztížení formování obrazů (tj. duševního modelování) o určitých věcech, s vedlejším cílem ztížení porozumění s okolními národy. Cílem mohla být i záměna významu některých slov o 180%, neboli z pozitivních na negativní a naopak. Jedná se o informační agresi na 1. prioritě, světonázorové, což by mělo zafungovat jako velká červená cedule "pozor - zasluhuje vnímání!" (nikoliv k mému textu, ale k jevu, který se budu snažit trochu popsat.)

Příkladem záměny negativního za pozitivní je v současné době hojně používáné slovo "úžas", "úžasné", i když i v češtině zůstala stopa původního významu ve spojení např. "stát v němém úžasu", což může být sice způsobeno jak pozitivní, tak negativní událostí, ale podle významu slova "úžas" v okolních slovanských jazycích byl původní význam jednoznačný - v tomto případě ekvivalent "stát v němé hrůze". Pokud vycházet z toho, že jazyk je objektivní realita, která v nějaké míře odráží nějaké hlubší zákonitosti (tj. jsou slova, které se pro popis nějakých jevů hodí objektivně více, než jiné, či - pro každý jev existuju nějaké "ideální" slovo ("pra-slovo"), které nejlépe vystihuje podstatu jevu), a dost nasvědčuje tomu, že to tak je, pak záměna negativního za pozitivního ve slově "úžasné" v současné každodenní češtině není triviální záležitost, nad kterou by šlo mávnout rukou, a není zřejmě bez následků (jakkoliv slabých či "časově" vzdálených). Dá se na to dívat i z jiné stránky: naši předkové pravděpodobně tisíce let používali slovo "úžas/úžasné" ve významu "strašné, hrozný, hrůza" atd. Pak někdo zaměnil obrazovou=významovou část slova (či se to stalo kulturním "samo"řízením), a nyní například řekne muž své milované ženě "jsi úžasná!". Na podvědomé či egregoriální úrovni však má "úžas/úžasný" stále původní význam, nemyslím si, že ty tisíce let používání slova v konkrétním smyslu mohou jen tak zmizet, a tak nastává přinejmenším určité pnutí mezi vědomím a podvědomím jak toho, kdo to vyslovil, tak toho, na koho to bylo cíleno. Nevím jak kdo, možná že můj pocit ze slova "úžas/úžasný" je už ovlivněn znalostí jeho významu v jiných jazycích, nicméně osobně z něj mám divný pocit. Podobných slov s přehozeným významem je v češtině více, teď nicméně nemám v hlavě konkrétní seznam. Jedno vlastně ano - "pozor", foneticky stejné slovo znamená v ruštině "ostuda".

 

(Aktualizace: ohledně pojmu "život" v následujícím odstavci jsem se pravděpodobně spletl a je to zčásti jinak, viz diskuse pod článkem. Díky všem za připomínky a podněty.)

Další kategorii diverze (nazývejme to třeba takto) demonstruje slovo "život". Problém je zde v tom, že v ruštině znamená jak "břicho", tak slovo stejného kořene ("životnoje") znamená "živočich", což je zcela odlišný význam. Náš "život" se rusky řekně "žizň", což připomíná naše "žízeň". Například "živočišný typ psychiky" (jedinec, který je ovládán primárně svými instinkty) se řekne rusky foneticky "životnyj typ psychiky". To vzbuzuje řadu otázek. Například, proč se "život", tedy zásadní pojem se sakrálním přesahem, řekne česky slovem, které má v ruštině význam "břicho" a spojitost se živočišností. Vzhledem k tomu, že ještě před pár staletími, nemluvě o tisíciletích, "ruština a čeština (téměř) totéž byla" (jak se vyjádřil nejeden dobový vzdělanec), v jednom z jazyků došlo k záměně původního významu=obrazu(ů) daného slova. Nabízí se otázka, kdo a za jakým účelem, případně kdy se to stalo. Slovo je totiž kód, míra, a každé má konkrétní vliv na objektivní realitu, vlastní danému kódu = slovu = míře. Otázka by se dala postavit i takto (předpokládejme zde, že původní význam slova "život" je ten, který se uchoval v ruštině): jaký vliv na český národ / českou společnost má fakt, že slovo, které má spojeno s obrazem "život", odpovídá z hlediska svého kódu/míry obrazu "břicho, živočich"? O tomu, že původní význam slova "život" se uchoval v ruštině, nikoliv češtině, může svědčit například slovo "živůtek", které s životem nic společného přímo nemá, ale s oblastí břicha ano.

Teď k tomu, kde podle mého proběhl hlavní útok: odstranění některých pojmů a slov, které mají vztah objektivní realitě, oblastem pravda-lež, pravda-nepravda, správné-špatné-nesprávné atd. Pokud předpokládat, že čím dále do minulosti, tím si byly slovanské jazyky podobnější (a není důvod o tom pochybovat), člověk nevyhnutně dochází k závěru, že někdo z češtiny doslova "chirurgicky odstranil" jistou kategorii slov, a nechal jen "pravda", "lež", "nepravda", "správné", "špatné", "nesprávné", "dobro", "zlo".

Když se člověk seznámí s ruštinou (nevím, do jaké míry to platí o ostatních jazycích, angličtina je například v tomto směru chudší než slovanské jazyky obecně), zjistí, že ke každému z výše uvedených slov má ruština přesný ekvivalent, a navíc má ještě mnoho slov z dané kategorie, které v češtině jednoduše nemají protějšek. Asi nejmarkatnější je to v případě slova "Istina", ruština zná jak "pravda", tak "istina" (a ještě několik dalších významově podobných), ale nejsou to synonyma - i profesor ruského jazyka by vám asi velmi dlouho vysvětloval, jaký je přesně rozdíl mezi "pravdou" a "istinou" (případně "Istinou" s velkým "I"), hlavní problém totiž nespočívá v tom, že čeština nemá adekvátní slovo, ale hlavně v tom, že nositel českého jazyka nedisponuje většinou adekvátní obrazy v mysli = významy. Na jednoduchém příkladu, je to jako byste stáli před úkolem vystihnout podstatu 10 obrazů (smyslů, významů, pojmů) pomocí 5 obrazů (smyslů, významů) - protože v daném jazyce by jednoduše těch 5 obrazů (=významů) většině rodilých mluvčích chybělo. Je to tak proto, že množinu obrazů, které jedinec do života získá, formuje z velké části rodný jazyk a kultura, získání dalších obrazů nad rámec daného jazyka/kultury, a podvědomí a mysl pracuje v obrazech, nikoliv slovech, už je osobní záležitost (práce) každého jedince (proto se říká, že znalost cizích kultur a jazyků obohacuje, nicméně... záleží i na kvalitě, nejen kvantitě). Odstranění některých pojmů z češtiny je tak informačním útokem na úrovni vnímání a chápání světa (tj. na nejvyšší, 1. prioritě) právě z toho důvodu, že připraví následující generace o skupinu obrazů mysli, ve kterých mohou myslet, modelovat, s-trojit ... svou budoucnost, mimojiné.

"Istina" má v češtině určitý ekvivalent jen jako přídavné jméno: např. spojení "istinný význam" odpovídá "pravý, původní význam". Jako podstatné jméno však čeština "původnost, pravost" sice zná, ale nemají ten význam, který má "istina" v ruštině (kdysi možná byl), nemluvě už o ekvivalentu "Istině", což je pojem mající hlubší smysl, který se projevuje třeba ve spojení "usilovat o přiblížení se k Pravdě".

Vzniká pocit, že v češtině některé objektivní významy=obrazy z této oblasti nejsou vůbec, a zbytek je nějakým způsobem významnově rozmytý, s cílem vše relativizovat a nedat možnost se přesně vyjadřovat a vystihnout určité věci (buď výsledkem kulturního "samo"řízení v minulosti, nebo záměrně informační agrese). Odtud možná plyne národní rys dělat si ze všeho srandu, včetně sebe, což osobně nepokládám jen za plus, je to mince dvou stran.

Ona rozmytost se projevuje například v následujícím: v češtině slovo "pravda" není jednoznačným pojmem (=lexika+význam), v různých kontextech má různé významy, zatímco například ruština má pro každý z těchto významu zvláštní slovo. Například v roli hodnocení jevu/události, ve smyslu toho, zda nějaký popis víceméně odpovídá realitě, můžeme hodnotit (zjednodušeně) - pravda/polopravda/lež. Ale toto hodnocení v sobě nezahrnuje morální aspekt - například adekvátně popsaný projev satanizmu jedince bude mít hodnocení "pravda", což ale nemá nic společného s významem Pravda ze spojení "usilování o přiblížení se Pravdě" (například jakožto celoživotního ideálu). Slova, která se v češtině běžně používají v hodnocení adekvátnosti popisu jevu a jevu samotného, obsahují kořen "prav" (pravda, správnost, pravost, ...), který ale má hlubší, morálně podmíněný význam, který je odražen například v ruském slově "праведник"(pravednik), což se do češtiny překládá jako "svatý, světec" (ale ruštiná má pro "svatý" slovo "svjatoj", další příklad chybějícího pojmu). Jedná se o podvědomé smývání hranice mezi svévolí jedince a objektivní pravdou (Pravdou), ve smyslu předurčení smyslu života, nebo technicky, shody vektoru cílů jedince s vektorem cílů hierarchicky nejvyššího řízení. Přitom se samo nabízí slovo pro tento případ, které "prav" neobsahuje - "věrnost", "věrný popis" namísto "pravdivý popis" atd. Tak je to například v ruštině, kde je běžné používat pojem odvozený od "věrnost, věrný" jako hodnocení pravdy/nepravdy v určitých situacích - "eto verno", což se překládá jako "je to pravda". A tady by mohla následovat logická otázka učiteli ruštiny v české škole: pokud "eto verno" znamená "je to pravda", jak se překládá ruské "eto pravda" a "eto istinno". Ruština zná v této oblasti pojmů více, pro zajímavost: "pravda", "istinna", dále, něco může být uděláno "pravedno", "pravilno", "verno", "istinno", "pravdivo", pokud zůstat na pozitivní straně. Ale vysvětlení jemných nuancí posledních pěti pojmů musím nechat na někom jiném, vědět bude nejspíš pouze rodilý mluvčí.

 

Diskusní téma: Jazyková diverze aneb pozor na úžasné věci

Pravda ide ruka-v-ruke s istotou.

Metod J. Sláv | 03.11.2017

Nový pohľad na slovenčinu / slovančinu nájdete tu:
https://skutocna-historia-slovanov.blogspot.sk/

Čeština je poklad

Motlajs | 29.12.2016

Čeština je poklad. Tím samozřejmě myslím i slovenštinu. No narychlo zbastlené, ale zachránili, co se dalo a položily nesmrtelný základ. Kde by byla čeština bez moravských či slovenských nářečí..., že...

Je nás cca 15 miliónů nosičů/přenašečů/virů.

Zabít nás jen tak nemohou (nelze jen tak vymazat existující), takže jen směle do osvěty po světě. Možná nás zneaktivní, ale dřív či později stejně budeme aktivovaní opět se obrodíme (až do skonání světa).

Ruština je více zru(i)no(vo)vaná.

Němčina je divná. Tam ty "slovany" zkérovali. Chuděry, Dojčiatká von (čti ven/von) DEUTSCHLAND...


SCHULD - DLUŠ

Z východu na západ běží slunce - psalo se z východu na západ.
A pak se to otočilo o 180 stupňů, takže jsme se o-s-tup-(idn)-ili

Souvislosti a poznani

Slawoy Kagimier | 23.11.2014

Vazeni spoludiskutujici amat. badatele prinasim zde temata, jez nerozvedu, tot necham na kazdem osobne, a ktere stoji, pokud jste nane jeste nenarazili, za premitani o jazyku, zvycich a pojmech nasich vespolek. Tedy:
- mnoho zmen slov puvodnich vezi v jejich zamernem i nahodnem zkomoleni, vedeli jste kuprikladu ze vyjmenovane slovo Ruzyn potazmo Ruzyne dnes oznacuje puvodne prazskou naves, nyni prazskou ctvrt nedaleko letiste? Rusíň (Rusin)?
- vedeli jste, ze nazev Zlicin prazska ctvrt drive vesnicka, nedaleko obchodniho centra u dalnice na Plzen je odvozen od zlocinu presneji Zlejcin?
-mimochodem v jeho katastru se stal novodoby kulturni zlocin, totiz ze nadnarodni zahr. spolecnost zde znicila vyznamne arch. naleziste slovan. osidleni, ackoliv mohli jejich prvni hypermarket Globus v CR postavit napr. o 300m vedle a artefakty i pamatku nezlikvidovat?
-doporucuji objevit rozdilnosti v klavesnicich a jejich rozlozeni, uvedomeni ze nase klavesnice je velmi kompatibilni s zapadem kvuli latince, avsak narody jako Bulhari, Rusove, Belorusove, Srbove, Makedonci, Rekove, Indove maji urcity hendikep v dnesni globalizaci.
-zde souvislost pobaltske jazyky, chorvatsko, ceskoslovensko je vice ovlivnovano (viz pomer nevyvaz. informaci v mediicch o svetskem i cirkevnim svete, kde maji azbuku (i alfabetu) oproti rimskok. Vatikanem nez pravosl.)
-zamyslenim se na slova a pouziti s korenem zlo- dej, cin, rad, un, duch, vestny, nebo i kou -zlo, zelnik ci kouz(e)ldenik
-nase slovo bot, robot ve svete od ceskosl. robotnika, roboty a moci pouheho romanu od K. Capka jej rozsirit, srovnej s neblahym svetovym pojmem tuneling z tunelovani CSFR, CZ a SK republiky
- jak jiz bylo zde napsano: proc a jak nektere jazyky nemaji ci maji h, ch (zde nevyhoda dvojpismene, dve klavesy misto jedne, neexistujici font ackoliv by stacilo jej pridat napr. jako shift+h ci klavesu extra ci misto jine nepouzivane)
-uvedomeni zvyhodneni anglosaskeho sveta nejen ergonometrii klavesnic, anglictiny, norem ale i morseova abeceda versus cetnost samohlasek ve slovanskych - pro nas nevyhodne
-uvedomeni, ze normalizaci pisma na latinku v ru, ua by byl prinos informacne-ekonomicky-konzumni avsak prave proto ze sw tak nestalo nebyli zniceny i zaznamy a tradice, narodopis i zapadnich slovanu, kde naopak mistni ustavy nejsou financovany na ukor cizackych kateder a oboru)
- uvedomeni si zkazonosne zasohovani cirkve po tisiceleti na sebeurceni viz nasilne krty, zniceni rodne viry nepratelskou papazskou (a nazvani jej hanlivym oznacenim pohanstvi ci modlarstvi), vnuceni latiny a nemciny jako uredni jazyky, kolonizace, likvidace a exulanstvi a vrazdeni nasich onyvazel pred i po r 1620. Doslova vyloupeni cennosti hmotnych i duchovnich Svedy (literatura, sochy, obrazy)
-zamlcovana fakta (arcibiskupy a jezuity palenou) o prvnim pred cyrilsko-metodejskym pismu Slovanu (ale i Germanu a Nordickych kmenu atd.) viz Runove abecedy
-kulturni genocida ceskeho, moravskeho, luzicko-srbskeho naroda ponemcenim viz vychova slechty nemecky, sluhove mluvici nemecky, osidlovani a zabavovani uzemi franc., nemeckou slechtou po popravenych ceskych panech na starom. namest
-uvedomeni si ze lze jen tezko obnovit cesky jazyk, kdyz nepovrazdena inteligence (viz J.A.Komensky atd.) zde chybela a matersky jazyk vlivnych bylo vyhodnejsi pouzivat, tisknout noviny, psat dopisy, ucetnictvi jelikoz to bylo i povinne. S tim souvisi i tvorba novych slov v citi jazyce.
-zavazna nedocenenost cirkevnim terorwm stredoveku upaleneho Jana Husa viz prinos k uprave pisma tzv. nabodenicka jiz v teto dobe pokrokove zavedeni diakritiky kdy jine zeme az temer do dnesnich dnu psali misto jednoho pismena dve jina, prodlouzeni samohlasky misto efektivni carky znakem navic.
-zde je zajimave ze kazdy dnesni jazyk ma sve prednosti ruzny pocet casu a sklonovani avsak univerzalnost versus pocet znaku a trefnost oznaceni blizkych hlasek jako je d ď c č s š
-je jiste lepsi ustaleni psat misto napr. noschenee nošení, schwestca švestka, czesnek, česnek, naše Věra i Víra je z viera ale proc psat wiedienee misto vědění. Roossnoct miato různost
-uvedomeni si komplikovanosti dobovych i v blizskych jazycich promen a zamen napr. ze nase tvrde y je vlastne ruske j a recke ypsilon i anglicke j treba v yes. Ze ceske J se v nemeckem svabachu prepisovali jako g. Ze Polaci maji sve cz a my č ze maji w kde my v a nase w je ze slov prejatych. Ze mame zbytecne ú a ů i když vyslovnost je stejna. Ruske b je nase v, rusky znak pro slabiku ja je u nas ze dvou pismen protoze ja je i z jedne hlasky a samohlasky. Nektere jazyky nemaji ch nektere ctou misto h g nebo ch
-uvedomeni ze hlaskove pismo a latinka je dnes nejvyhodnejsi i v pocitacovem a informacnim odvetvi napr. jen cca 25-40 pismen staci na utvoreni slov a vet a zapamatovat, vyrobit litery pro tisk nez nejakych 7000? piktogramu v cinstine, japonstine, korejstine
-v teto souvislosti i ze prekazka asijkeho sloziteho pisma vuci evrope a americe nebrani vyspelosti jejich kultur
-zde zajimava souvislost Cina, Tajwan ma strukturou i vyslovnosti podobny jazyk jako Vietnam, ten vsak pouziva pismo zalozene na latince. Podobne zbytek Osmanske rise v podobe Turecka nepouziva arabske nebo perske jak by se vzhledem k pribuznosti dalo cekat
-fenomen nareci a slangu ci spisovnosti napr. slezske, chodske, nebo domluva mezi Rakusanem, Sasem, Bavorem a Švycarem
-nasi krajane a jejich uzivana/zapomenuta rec v Rumunsku, Ukrajine (puvod nazvu udajne jako Okrajina Rusi)
-dominamce anglictiny, spanelstiny, francouzstiny, portugalstiny jakozto nasilnicky relikt kolonizace a otrokarstvi srovnej dosud trvajici ekonomicke vyhody pro obyvatele techto mocnosti versus nade vnitrozemska zeme. Take likvidace puvodnich obyvatel a tim i jejich kultury, jazyka ci dokoce i pisma (Aztekove, Inkove, Kmerove), zbytecne rozkradeni vojaky US v Iraku tabulek s klinovym pismem atd.
-zlomyslne zatajovani ci jen vyberove uverejnovani sbirek vatikanskych a svedskych i nemeckych tykajicich se ceskych zemi
-vztah ceskych uradu k narodnim ceskym pisemnym pamatkam - archivy vyplavene pri zaplavach ackoliv tomu slo zabranit jejich vhodnejsim umistenim z dosahu rek a spodni vody. Jiste i vysoce vzacne knihy ve sklepich Klementina a Narodni ci mestske knihovny, voj. archiv v Karline nedaleko rozvodnene Vltavy byly rozpusteny v kanalizacnim koktejlu a kultura na papire stovky let uchovana byla nenavratne znicena vykaly potkanu i lidi
-je znamo ze kazdym stehovanim ci vytopenim a vyhorenim zmizi i neposkozene knih. jednotky bud ze zameru nebo pro prilezitost napr. prodej do zahranici, trofej brigadnika, papir do kamen ci likvidace nepohodlne historie
-zjisteni ktera slova byla prvni a pribuznost/podobnost v ostatnich jazycich napr. jo, ja, yea mama, mather, voda water, godina, hodina, hour, (h) uher, Lípa, Lipsko, Lippen
-humorna podobnost a slovni hratky napr. hradky, hratky, řiť, řiď, kni hovna, k ámen, mýt, mít, mýto, Luna, S Lunce, Koruna, koruna, korona, kröne, zlá s laskavou i plavovláska z lásky laská vlásky a oblázky, Volky nevolky, nezvorat zorat ranneji radeji vrannym ořem pole dole, ty vole, ma je vůle a v úle podel pole jest ma posledni vůle
-domaci pojmenovani nazvu mesicu, kdezto ve slovenstine i rustine a nemcine
-nebat se pouzivani archaismu jako synonym i casto napr. alebrž, kterak, řkouc, jsa, chtĕjíc, kdož, majíc, přisedivši, béře, jinaký, jinotaj, hledavse, nu
-zastaveni u slova protože:
kolik lidi jejichz materska rec je cestina toto slovo pouziva a kolikrat v pomeru se slovem poněvadž? Na prvni "pohled" a bez vyzkumu se zda, ze prevahu ponevadz spise uslysime u starsi generace, v krajich s polskou mensinou a u ostatnich velmi zridka az vubec neni to skoda?
-zato vliv amer. filmoveho prumyslu jiz propasoval o.k. oukej do nemciny, cestiny i cinstiny. Odpoved na otazku prece jde nahradit krasnym nasim jazykem treba: dobra! dobře? ruzumiš? tak jo! jasne!
mimochodem, kdo muze za svetove zavidenou ukradenou obchodni znacku OK na csa letadlech? V ci prospech?
-zde podnet pro zamysleni v cizich databazich jsme vedeni jako TCH, CS, CZ, SK nebylo by z propagacniho a ekonomickeho hlediska se nerozdelit a pouzivat. Na mezinarodnich soutezich a znackach sjednocene cs? Tak jako napr. USA us. Vite ze jiz nemame koncovku napr. www.neco.cs ale byv. Jugoslavie ma stale krome novych domen i www.neco.yu Rusko ma stale krome ru a rf i www.neco.su.
Dokonce i byvala DDR tusim ponechala SNR reliktni dvojznakovou krome de
-v teto souvislosti je dobre prozkoumat priciny politicko kosmeticke i traskripcni varianty nazvu jako DDR NDR, NSR SNR BRD, CCCP SSSR USSR, USA SSA. Pokud piseme Spolkova republika Nemecko jako SNR a nikoliv po nemecku BRD potom je spravne pouzivat i SSA jako Spojene staty americke a nikoliv USA. To same plati i nazvy Germany misto Nemecko nebo Deutchland v AJ. Hungary misto Madarsko. Ci napr. prislusnik naroda v cestine Cikán, slovenstine Cigán namisto novodobe utvoreneho Rom ackoliv prislusnici tohoto naroda sami sebe nazyvaji a predstavuji cigan, cikan. Z cik. romale - slova clovek je kymsi "najednou" vytvoreno Rom! S jakym nepoctivym zamerem?? Pod vlekem predpojatych medii i diktatem samozvanych o.s. przni osloveni na Rom ci Romak. Ackoliv bezny Cikan v mediich pouziva dosud spravnejsi cigan, tak jako v ostanich zemich (vcetne pojmu gypsi). Absurdita nasilneho prejmenovani by byla obdobna jako rikat nemcum dojcove z dojcland ci spise maňáci odvozenim mann clovek jako u romale rom.

Re: Souvislosti a poznani

arpad | 31.05.2015

Autor se tváří jako jazykový odborník, a přitom se sám dopouští jazykové diverze. Kde jste, prosím vás, slyšel nebo četl slovní spojení "pokud vycházet"? Zkuste si to přečíst nahlas. Netahá vám to uši?
Disponovat čím, nikoliv disponovat co!

Omlouvam se ale nekoli upresneni

Olga Sera | 11.07.2014

Omlovam se za cestinu, muj rodny jazyk je rustina. Hodme zajimavy clanek. Opravdu preklad slova Istina mne chybi, pouzim vyraz Vyssi Pravda. Ale musim rict ze i v rustine mne chybi analogy ceskych slov - treba "tesim se" musim rict jako "zdu s neterpenijem" ale to neni ono. Dovolte opravu - "zivot" v rustine neznamena zivocich - zivocich se preklada jako zivotnoje. V stare rustine slovo zivot melo stejny vyznam jako v cestine. A msylim si ze bricho bylo spojovano s zivotem jako misto kde se ten zivot nachazi. Jinak cestinu mam hodne rada a zda se mi mnohym blizsi k staroslovanskemu jazyku, ktery castecne zmane z pohadek, nez rustina. Ta prosla velkymi zmenami v 19 a hlavne 20 stoleti, i umyslmymi zamenami.

Ř

Lukas | 23.04.2014

Výborné čtení a spousta zajímavých informací v diskuzi. Díky moc.
Chtěl bych se zeptat, jestli někdo z vás ví, proč je v češtině ř. Polština má také ř, asi trochu "měkčí" (můj pocit). V jiném jazyce jsem se s ř nesetkal. Díky

DNA lze měnit zvukovými vzorci – včetně mluvené řeči

ushiro | 05.05.2014

Snáď sa to tu nestratí.

Citácia z 1. časti:
Ruský biofyzik a molekulární biolog Pjotr Garjajev se svými kolegy prozkoumal také vibrační chování DNA.
V konečném součtu zněl jejich závěr takto: „Za použití laserového ozařování samotné endogenní DNA fungují živé chromozomy přesně stejně jako holografický počítač.“
To znamená, že se jim například podařilo upravit určité frekvenční vzorce (zvuky) a zakódovat je do paprsku podobného laseru tak, že jím mohla být ovlivněna frekvence DNA – a tím pozměněna samotná genetická informace.
Jelikož jsou základní struktury bazických párů DNA podobné těm jazykovým, (jak jsme uvedli výše), žádné dekódování DNA není nutné. Člověk k tomu může prostě využít vlastní řeči!

http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/3479-prulomove-objevy-ruskych-vedcu-v-oblasti-dna-1/

http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/3485-prulomove-objevy-v-oblasti-dna-2/

Re: DNA lze měnit zvukovými vzorci – včetně mluvené řeči

Monika | 23.05.2016

A o to jim asi šlo. Abychom ztratili tvurci schopnosti a nebyli lepší v mnoha směrech.

Re: Ř

mdmml | 19.09.2016

Ahoj. Ř- je pozostatok z prichodu Draividov a ich jazyka do nasich kocin po Istri a jantárových cestách. Pouziva sa dodnes v srarodravidskom jazyku v Indii ( mapu si pozri na nete) a je to pozostatok vo vyvoji a vzniku sucastnych slovanskych jazykov a ma nezastupitelnu ulohu v spojitosti s významom slov a ich urcovaniu vyznamu v psychike. Moj zdroj C.A. Hromnik - Sloveni kde su vase korene.

Čeština vs. ruština či jiné slovanské jazyky

Vesna | 26.02.2014

Četl jste někdy někdo Chrám a tvrz? Od Pavla Eisnera?

Re: Čeština vs. ruština či jiné slovanské jazyky

Hоx | 20.11.2014

http://www.uloz.to/xW3bJ6s/eisner-chram-i-tvrz-zip

nadkošilaté ultranegližé :)
paráda, dik.

Písmeno H

Elda Trnimir | 20.02.2014

Přidávám se, taky by mě zajímalo, proč ruština nemá písmeno H?

písmeno H

Dan | 18.02.2014

Zajímalo by mě, proč v ruštině není písmeno H. Nenapadá Vás příčina?

Re: písmeno H

kaia | 22.02.2014

A víte,že francouzština sice písmeno H má,ale že HO nečte ? To je ,co.

Re: Re: písmeno H

Dan | 25.02.2014

Přišlo mi, že Běloruština je poměrně dost podobná Češtině a H má.

Re: Re: Re: písmeno H

Jenda | 14.05.2014

A ukrajinština nemá zase G, resp. všude, kde je G čtou H. Super příklady: Haharin, Hrizli..

Re: Re: Re: Re: písmeno H

Hоx | 20.11.2014

to mi spíš příjde jako nějaká "ukrajinská úchylka". - Co uděláme, abysme se se co nejvíc odlišili od ruštiny? - budeme říkat H!
jen to přehnali, takže teď mají kromě hrizlyho a Haharina i lehitimní ústavu, hroše a tak dále... )

Jazyk a objektivni realita

Ivik84 | 18.01.2014

(nejprve se prdem omlouvam za ne zcela perfektni cestinou, ziju v zahranici uz od ranniho veku)

Nekolikrat se ve vasem jinak docela zajimavem nazoru na teto strance zminujete o tom ze jazyk a slova maji neco spolecneho s 'objektivni realitou', kazdopadne ze slova a jazyky jsou na ni nejak "zavisly". Na tomto bode se ale mylite. Za prve, lide nemaji schopnost dosahnout na objektivni realitu, pokud neco takoveho vubec existuje; lide maji vyhradne svou subjektivni realitu ke vnimani. V teto osobni, individualni subjektivni realite je jazyk (ruznym odlisnym zvukum je pridan neustale se menici symbolicky vyznam) prvkem GENERATIVNIM. Receno jinak, je to jazyk a slova ktery pouzivame k vytvoreni a rozumeni nasi subjektivni realite, ne naopak jak pisete vy. Priklad-podle vaseho mineni, treba drivi je drivi, existue objektivne. Chyba. Drivi muze byt take klacek, hracka, zbran, hulka, a tak dale a tak dale. Nebo narody. Narody se musi nejak jmenovat, nebo by se nestali narodem, bez nejakyho urcityho slova ktery se symbolicky stava vyznamem pro narod, treba cesko, by se v mysli cloveka, v jeho subjektivite, narod cechu nemohl zrodit. Novorozenum se davaji jmena, toto prispiva k pozdejsimu vytvoreni "jastvi". Vidite, jazyk ma schopnost tvorit nasi realitu a ma klicovou roli k pridavani "dejum" vyznam.

Pekna demagogia

jardob | 08.01.2014

No ked som si precital tento clanok o cyrilike a slovanoch, tak mi to pripadalo ako pekna krestanska demagogia, ktora si miestami aj protireci..
http://www.tajnedejiny.sgo.sk/?p=565

ľ-udová slovesnosť

Miki | 01.01.2014

Dám to sem, tématicky sa to hodí...
dnes som objavil na sme. článok o ľudovej slovesnosti, prísloviach, porekadlách, úsloviach pranostikách a hádankách od autora - Adolf Peter Záturecký - koniec 19. storočia.
http://kultura.sme.sk/c/7050761/tak-hovoril-lud-slovensky.html

odkaz na stránku:

http://www.ludoslovensky.sk/prislovia/cela-zbierka.php

Reverze významu

Chiron | 24.11.2013

hrih (dnes hřích) - sanskr. návrat k buddhovské přirozenosti
deva (dnes děvka) - duchovně vyspělá žena, kněžka
otrok (dnes sluha) - dříve mladý člověk, dítě

Re: Reverze významu

Hox | 24.11.2013

"děvka" v ruština znamená "dívka", pokud se nepletu

Re: Reverze významu

taurus | 24.11.2013

Otrok, s přízvukem na první slabiku o dnes má v ruštině význam mladý člověk. Z toho je odvozeno slovo otročestvo.
Děva má význam v ruštině panna, neposkvrněna. Např. děva Marija.
Děvka - neprovdaná dívka

Re: Re: Reverze významu

Smoker | 27.11.2013

Deva - mlada zena
Dievka - dievca :)
Ale toho otroka mame aj my posraneho :)

Re: Re: Re: Reverze významu

jardob | 08.01.2014

Takze aj Slovinci si zachovali povodny vyznam slova "otrok", kde to znamena "dieta"

Napadla ma myšlienka, a zmlátila ma. :)

Oracle 911 | 24.11.2013

Možno, že hlavný útok sa viedol neskôr než po prijatí latinky, ja si myslím že to bolo skôr po Bielej Hore. Mal to ale pre útočníkov jeden neočakávaný výsledok a to je Švejkovanie ergo pasívny odpor, čo je pozitívne keď niekto sa chce zachovať ako národ ale žiaľ národné psyché potom sa zväčša ustrne vo vývoji a bráni sa aj objektívne pozitívnym zmenám.

Mimochodom vývoj údes->úďas->úžas sa dá sledovať aj v inch slovách.

Re: Napadla ma myšlienka, a zmlátila ma. :)

Oracle 911 | 24.11.2013

Je to asi odpoveď aj na "mě třeba "tahá za uši"" od m.

Putin a Slovo o pluku Igorevě

taurus | 22.11.2013

Na co všechno člověk nepříjde, když studuje staré rukopisy.
To, o čem napíši, je trochu mímo mísu, ale je důležité.

V internetu různé "patrioti" píši o tom, že Putin je po matce žid, protože její jméno za svobodná je Šelomova. Spojili to s židovským slovem, "šelom" - pozdrav.

Jiní patrioti psáli, že to s židovským pozdravem nemá nic společného, a že jméno pochází ze staroruského šelom - šlém.
Dnes jsem to slovo - šelom našel ve Slově o Pluku Igorevě. Skutečně staroruské šelom znamená šlém. Zde je důkaz:

А мои ти куряне сведоми къмети; подъ трубами повити, подъ шеломы възлелеяни,

А мои-то куряне опытные воины: под трубами повиты,под шлемами взлелеяны

Zde je rodokmen Putina:
http://www.vgd.ru/PUTIN/putin1.htm

Až vám příště bude někdo tvrdit, že Putin je po matce žid, odkažte ho na starý ruský rukopis.

Re: Putin a Slovo o pluku Igorevě

taurus | 22.11.2013

šelom= šlem=přílba

mě třeba "tahá za uši",

m | 22.11.2013

když někdo žvatlá, že snědl něco strašně dobrého

Re: mě třeba "tahá za uši",

Hox | 23.11.2013

bylo by zajímavé zjistit, kdy tahle tendence vznikla. Objektivní důvody asi jsou, čeština totiž moc variant slovu "velmi" nenabízí.

Re: Re: mě třeba "tahá za uši",

m | 24.11.2013

spíš se to šíří jako memy, otázka je odkud

Re: Re: Re: mě třeba "tahá za uši",

Mirror | 26.11.2013

... NO PŘECE Z "MILOVANÉ" TELEVIZE ... přátelé. Stačí 10 minut seriálu, správ či dabingu a budete se strašně divit ;-)

Re: Re: Re: Re: mě třeba "tahá za uši",

Ludo | 03.12.2013

Keď si matne spomínam, tak s prvými paskvilnymi slovnymi spojeniami som sa stretol v prenosoch z vaclavskeho balkonu v novembri 89.

Re: Re: mě třeba "tahá za uši",

jde | 16.10.2014

Objektivní důvody asi jsou, čeština totiž moc variant slovu "velmi" nenabízí.
S tím nesouhlasím, např. výborné, mimořádně dobré, výtečné, výjimečně dobré, lahodné, vynikající......
Jako dítě jsem měl paní učitelku češtiny, které nebylo líno opravovat každého, kdo podobná spojení používal, také řekla proč. Jako malé děti jsme byly schopny pochopit, že je chybné dát k sobě slova, která se vzájemně "negují".( jde říct šíleně smutná princezna , ale nejde použít šíleně veselá princezna, atd.) Ve třídě měla děti ze smíšených manželství (německé, polské, československé i jiné) a jejím posláním bylo naučit děti správně český jazyk. Dělá to dnes učitel?

СЛОВО О ПЪЛКУ ИГОРЕВЕ

taurus | 22.11.2013

Pro porovnání, který jazyk víc odpovídá staroruštině, se můžeme podívat na jeden z nejstarších dochovalých rukopisu "Slovo o Igorevu pluku" (nevím přesně český název.)
Osobně ten pocit, že by čeština víc odpovídala staroruštině nemám, však to sami můžete porovnat:
http://ppf.asf.ru/drl/slovorec.html
Ale to by asi chtělo porovnávat se staročeštinou, nakolik ty dva jazyky si byly podobny. Mohl by někdo sem dát odkaz na nějaký český rukopis?
Je faktem, že z dob Puškuna se ruština téměř nezměnila, také jeho zásluhou a díky jemu, dnes na tak velkém území, jako RF, se mluví stejným jazykem. Třeba Německo se tím pochlubit nemůže.
Domnívám se, že nejvíce zásahů do češtiny bylo uděláno se změnou písma na latinku a příchodem katolicismu.
P.S.Slovo život se ve staroruštině používalo ve stejném smyslu, jako v češtině. Ale třeba i slovo krasnyj, dnes krasivyj. Ale tato výrazy se zachovaly v ruských pohádkách a bylinách. Takže jím rozimí každé dítě - např. krasná děvica.
Na slovo "hrozný" jsem si zvykal těžce.:)

Re: СЛОВО О ПЪЛКУ ИГОРЕВЕ

taurus | 22.11.2013

P.S. Jako obrat - hrozně hezká.
"Úžasný - je ze stejné série.

Re: СЛОВО О ПЪЛКУ ИГОРЕВЕ

Vlk | 22.11.2013

inu,kdo dnes stoprocentne vi,jak znela starocestina,staromoravstina,slezske nareci a staroslovenstina??neni takoveho,muzeme se jen domyslet,a skladat dle dobovych/zachovanych/udaju,pokud jim tedy uverime!hlavni je,ze rec vsech "lidi slova" ma stejny zaklad,to je jasne pres vsechny protesty tech,kteri puvod Slovanu a vse kolem nich bagatelisuji,neguji a vsemozne sabotuji...

Re: СЛОВО О ПЪЛКУ ИГОРЕВЕ

Hox | 22.11.2013

někdy je to zapeklité, taky jsem narazil na různé "chytáky" v ruštině, které jsem dlouho "trávil"... jedna známá vždycky dávalo k dobru historku o své dceři, která si v polském pekařství koupila čerstvý chleba, a trvala na svém přes údiv prodavače... nakonec prodavač kapituloval a donesl tedy zezadu "čerstvý" :)

já třeba doteď přemýšlím, protože jsem líný kvůli tomu dělat výzkum, jestli Jelena Vaenga když zpívá "jesli brosiš vorovat, ja ujdu", jestli "ujde" v případě když dotyčný zanechá kradení, nebo se do něj pustí. ("brosit" = vrhnout, ale také zahodit, nechat)

Re: Re: СЛОВО О ПЪЛКУ ИГОРЕВЕ

taurus | 22.11.2013

Neslyšel jsem celou píseň, ale tak, jak jsi to napsal, by mělo znamenat, pokud nechá kradení, opustí´ho.

Re: Re: Re: СЛОВО О ПЪЛКУ ИГОРЕВЕ

Lin | 26.11.2013

Nevím... spíš bych tu Varengu přeložila jako:
... jestli upadneš do lži, opustím tě (uteču od tebe).

Re: СЛОВО О ПЪЛКУ ИГОРЕВЕ

taurus | 22.11.2013

Ještě k tomu životu - všechno má začátek "ži" - život, žiznj, živočich, životnoje, žizň, žízeň (bez vody to nejde), žít, žitj, atd - tam bych tak velký zásah do jazyka neviděl, spíše různá nářečí, protože kořen je stejný.

V, ročník České konference

pyramida | 21.11.2013

17.11 -19.11. 2013 proběhl další ročník České konference. Zajímaví hosté a zajímavá témata.
www.ceskakonference.cz

Technická :-)

MichalB | 21.11.2013

Hoxi,
dnes jsem mluvil s jedním rodilým rusky mluvícím přítelem. Slovo život (ať si slovníky píšou, co chtějí) není v jejich obraznosti žaludek, nýbrž břicho. (možná jen ta část břicha spojená s trávením - ale to je jen můj dohad).
Když má u nich někdo problémy s životem, neznamená to že ho bolí žaludek, nýbrž že má problémy s břichem.
To jen jako kulturní vložka :-)

Re: Technická :-)

Hox | 21.11.2013

díky za upřesnění, neměl jsem v tom jasno, jestli je to břicho obecně nebo žaludek, opravím.

Re: Technická :-)

popolvár | 22.11.2013

zivot - cast brucha spojená anatomicko-fyziologicky s trávením, ale co je podstatnejsie: s EGOM. Toto mozno objasní skutocný rozdiel a vztah medzi ZIZN a ZIVOT a preco bolo umelo pretlacené slovo zivot do pozície slova zizn.
Este k OCI a GLAZA: je aj pesnicka: Oci cornyje...

Re: Re: Technická :-)

Slovan | 22.11.2013

Oči a glaza sú vo vzťahu obdobnom ako život a žizň.
Oči reprezentujú duchovné videnie ( tretie oko?)
Glaza reprezentujú fyzickú rovinu videnia.

Re: Re: Re: Technická :-)

Vik | 24.01.2016

a co ... Oci cornyje? duchovné Oci cornyje?

Re: Re: Technická :-)

Hox | 22.11.2013

je dost možné, že ve staroruštině/staročeštině atd. byly obě slova - život i žizn, a v češtině se "žizň vytratilo"... dává to smysl?

Re: Re: Technická :-)

Hox | 22.11.2013

tohle mi připadá pravděpodobné: v původní jazyce byly obě slova, "život" i "žizň".

"život" ve významu popsaným níže Sinuhem, vyjádřený také "život v životě" = nový život v těle ženy.
člověk se ale člověkem nerodí, ale stává, takže "život" je "nižší", živočišný význam, obrazová komponenta.

význam "život" se sakrálním nádechem označovalo slovo "žizň" nebo foneticky podobné.

následně, v ruštině se uchovaly obě slova, ale "život" nabralo navíc nesprávný význam "břicho"

čeština přišla o "žizň" a původní dva rozdílné významy si přisvojilo "nižší" slovo "život".

Re: Re: Re: Technická :-)

Hox | 23.11.2013

oprava: v ruštině se uchovaly obě slova, ale "život" ztratilo původní význam a zůstalo jen "břicho"

Re: Technická :-)

čen | 22.02.2014

Nevím, kolik je Vám, zde diskutujícím, let. Slovo život ve významu břicho se totiž běžně používá v české klasické literatuře, pro mne je to docela běžný pojem. Samozřejmě si nepamatuji za které mnou přečtené knihy bych Vám mohla jmenovat příklad, ale pro mne jako náruživou čtenářku od dětství je slovo život i dokonce ušlechtilejší název pro tuto součást našeho těla. Slovo břicho tak hezky nezní. A protože dnešní mládež většinou nečte, nebo snad i čte, ale pochybuji, že Němcovou, Světlou, Jiráska, Baara, Čapka a další, má pocit, že čeština slovo život ve významu břicho, nezná. Avšak opak je pravdou. Je bohužel mnoho českých slov, se kterými mladí vůbec nepříjdou do styku, takže dříve běžná slova jsou jim dnes už naprosto neznámá a nesrozumitelná . Je to stejné, jako když mladí tvrdí, že určitě nejsem rodilá Češka, když mi vadí, že používají sloveso soustředit se jako vid nedokonavý. Dnešní mládež už úplně běžně používá toto sloveso ve tvaru - budu se soustředit a nechápe, že mnoha lidem mého věku to trhá uši. Ale jsme už tak daleko, že Ústav pro jazyk český takový způsob označil za korektní. To znamená, že klidně připouší, že se bude říkat, že budu odstředit mléko, a když zajdu tak daleko, třeba například mohou mladí klidně říkat, že budu skočit, že? A to nemluvím o používání cizích slov v úplně jiném smyslu, když se dnes kdekoli dočtete nebo uslyšíte, že byly zjištěny jejich iniciály, místo nacionále,nebo slovo bombastický ve smyslu fantastický. Odpovědí na to je konstatování, že se jazyk vyvíjí. A tak je to zřejmě i s českými výrazy, které se dřív používaly běžně, ale se změnou doby se vytratily úplně. Čím více se orientujeme na Západ, tím více se z češtiny ztrácí původně slovanská slova a tím více se přizpůsobuje i gramatika, viz ono slovo soustředit se, ve smyslu upřít na něco svou pozornost. Bohužel, vlastenectví a láska k mateřskému jazyku se naprosto vytratily a převládá pocit světovosti. Například týká se to i nepřechylování koncovek českých ženských příjmení, že?

Re: Re: Technická :-)

Iv | 14.05.2014

Máš pravdu, na strednom Slovensku je slovo "život" presnejšie povedane jeho zdrobnelina "živôtik" úplne bežne používane v zmysle ženského odevu zakrývajúci brucho. Domnievam sa že nie len na strednom Slovensku ale aj v inych regionoch v súvislosti s krojmi.
Dokonca sa to dá počuť aj v niektorých starších slovenských filmoch ako nazov súčasti ženského oblečenia. Na dedinách úplne bežný význam slova nemajúci žiadnu súvislosť so slovným základom "žiť".
Kľudne to môže byť jazykový artefakt zo Staroslovienčiny.

Re: Re: Technická :-)

Jira | 16.06.2014

ústav pro jazyk český pracuje tak , že vědci tam pracující HLASUJÍ ,který jev je správný či ne .Mne štve např. spojení : je to o penězích ...A Jarmila Novák je taky rána !!!

Re: Re: Re: Technická :-)

Jira | 16.06.2014

Taky je dobré stupńování : víc krásná např. Chybí mi už jen nejvíc blbý .A k ruštině , tam existuje vedle sebe bolšoj i velikij .

POJMY NAROD A VLAST PATRIA NA SMETISKO DEJIN

Slovan | 21.11.2013

http://www.chelemendik.sk/______POJMY_NAROD_A_VLAST_PATRIA_NA_SMETISKO_DEJIN_872790141.html

Predovšetkým jazykom je možné udržať hodnoty našich predkov.
Národy,štáty budú mať nižší význam. Nové čo vzniká a začína sa tvoriť sú civilizácie.
My Ruskie pán Herman Van Rompuy, my nepatríme do Vášho Babylonu.
Potláčajme prenik biorobotického jazyka kde je to iba trošku možné a snažme sa pochopiť a používať jazyk "Človeka".

komunikace

fenix | 21.11.2013

Jsem energie
Myslim-li si,ze je nas vic-potrebuji komunikovat
Treba tak-ze se "druhym" ukazu
Tak vznika Energeticky Obraz-Runa

Kom-Uni-Nike - spolecne-jedno-vitezstvi

Dalsi vyvoj k pismu a slovu-je pokles-proto,aby mohlo dojit k slavne obnove a zmrtvychvstani!

... ... ... o

Slova, realita a magie

Petr | 20.11.2013

Když slovo (kód) koresponduje s realitou (má spojitost s věcmi které pojmenovává), potom to je - magie tvořící či spíše modelující realitu:), když ne je to - brebentění davu. Vše magické zde je o rozdílu mezi objektivní realitou a jednotlivci vnímanou (tedy různou, subjektivní, podmíněně naučenou-naprogramovanou) realitou. A vše magické je předmětem intenzívního zájmu jak GPP tak každého, kdo chce z koloběhu vyskočit a puzzle správně poskládat:)

Pribuznost

Vlk | 20.11.2013

Ovsem zejmena na Morave a Slovensku se uchovala spousta nareci,ktere kdybychom poskladali,muze nam dat mozna dost vernou "moderni praslovanstinu"...chte nechte musim brat v uvahu i to,ze po zaniku-opusteni Slovanske pravlasti spousty kmenu,rodu a spolecenstvi se rozebehly po cele Asii i Evrope a neni divu,ze jazyk a mluva i kdyz byly opecovavany "tradici" starsich,tak doznaly urcitych zmen..ze ty zmeny nebyly pres ta tisicileti velke dokazuje treba i to,ze jsme stale schopni se domluvit..dik nasim predkum za to!!

Re: Pribuznost

popolvár | 20.11.2013

S tými náreciami to nie je tak jednoznacné, co sa týka slovanskej pôvodnosti an block. napríklad sariské nárecie (velká cast Presovského kraja) má velmi vela prevzatých slov z nemciny (v minulosti silné kolónie nemcov) aj ked jej zástancovia tvrdia, ze jeho struktúra (nárecia) je ovela starsia a rozmanitost slov ovela väcsia, ako spisovná Stúrovská slovencina (podobne ako rustina viac slov s jemným odtienom oproti jedinému spisovnému). Na druhej strane chápem aj stúrovcov... Saristina je napr. pre Bratislavcanov v mnohom nezrozumitelným nárecím.

Re: Re: Pribuznost

Vlk | 21.11.2013

ano,to klidne muzu s vami byt zajedno,protoze pokud pocitam nemce mezi "padle" slovany s tim,ze prijali umely jazyk-nemcinu-stejne jako madari,nelze ani jinak..

Re: Re: Pribuznost

Júlia | 21.11.2013

V jednej rozhlasovej relácii (myslím, že na rádiu Regina) práve o šarišskom nárečí bolo povedané, že nemecké slová boli umelo nasadené do tohto nárečia. Prečo a kedy už neviem...Ani či je to pravda.

Ohledne "zkazeni"cestiny

Vlk | 20.11.2013

je docela fundovanym p.Zdenek Patrick...mam dojem,ze ho zde uz par lidi zminilo..
http://smit.wz.cz
na svem webu ma mnoho informaci z nichz ty,ktere mne zajimaly,overoval jsem si i z dalsich zdroju/I.Wiesner atd/a vychazi mi az 80% objektivita..

pozoruhodna tema

Ratnik | 20.11.2013

myslim si, ze moderni rustina zasazena vic nez moderni cestina.
v cestine se pouziva mnoho slov ci vyrazu, ktery byli v rustine před 150-200 lety i drive.
například: "život"(mylne tady popsan, ze v cetine to není spravne) - v ceskym vyznamu zni spravne a naopak v rustine to je podmena pojmu s vyznamem "bricho" A vzdyt drive na Rusi rikali vojaci před bitvou "Tak ne posramime života svojego" Tim urcite nemysleli sve bricho.
Puvodní rustinu (ne uplne) můžete potkat v Orenbrgske oblasti, tam mluvi uplne jinak. Dokonce indove priznali, ze zneni rustiny v Orenburgskych krajích téměř totozna se sanskritem (udajne mrtvi jazyk praindu) Muzu vylozit par ukázek, pokud to nekoho bude zajímat.
V cestine doted zustali puvodni nazvy mesicu. Fonetisky cestina je bliz k puvodni rustine. Ale cestina, diky latinske pisemnosti, ztratila obraz slov a tim utrpěla největší zasah když byla likvidovana bukvice a zavedena latinka.

Re: pozoruhodna tema

Jana1 | 20.11.2013

Nechci se vás nějak dotknout, ale co vaše čestina?

Re: Re: pozoruhodna tema

Ratnik | 20.11.2013

v pohode, nic se nedeje.
Odpovim tak - jsem rad, ze dokazu psat aspoň takto :-)

Re: Re: Re: pozoruhodna tema

Jana1 | 20.11.2013

V tom případě se Vám omlouvám. Přihlížela jsem k Vašemu slovníku v diskusi :).

Re: pozoruhodna tema

Miroslav | 20.11.2013

Bol by som rád, ak by si mohol vyložiť ukážky ruštiny z Orenburgskych krajov.
Vopred ďakujem.

Re: pozoruhodna tema

Sinuhe | 21.11.2013

Ratnik má pravdu, čeština a slovenština je mnohém více podobná staré ruštině, než té moderní. Odkazy na studie a jiné důkazy vám předložit nemůžu. Pouze vlastní zkušenost od mých přátel z Ufy.
Dále bych rád postavil pro logice v článku ohledně slova život, svojí vlastní logiku.

Nejdříve překlad:
Живот
Život skutečně znamená břicho a ne žaludek, v ruštině je pro výraz žaludek – výraz желудок. Ona ruština pro výraz břicho zná taky výraz „брюхо“ i když v současné ruštině už není tak neutrální jako v češtině.
Животное
Správně by nemělo být zvíře, ale živočich, tedy živý tvor. Nebudu rozebírat význam slova v postavení ve větě nebo v textu. Jde mi o prvotní význam.
Ještě přidám slovo животный – živočišný, pocházející ze živého tvora.

Tak se nám to začíná hezky rýsovat. Teď otázka. Jak, nebo odkud jsme my přišli na tento Svět. No z břicha své matky, nebo jinak, ze života své matky. (mimochodem, východní filozofie považují za energetické centrum právě to břicho)

Takže teď hezky za sebou:
Живот – místo zrodu nového života, Животное – živý tvor a животный – živočišní, pocházející ze živého tvora. Všude základ slovo život.
Žádný protimluv, ale hezký logický sled.


A ještě význam slova život ve staré ruštině:

Живот
живот
Древнерусское – животь (жизнь, имущество, животное).
Латинское – vita (жизнь).
Слово является общеславянским, но имеет аналоги и в других языках. Первоначально в древнерусском языке имело значение «жизнь» («не жалея живота своего»).
Похожее слово встречается в древнепрусском: iwato – «жизнь».
Производное: животное.

Odkaz zde: http://enc-dic.com/semenov/Zhivot-723/

P.S. Kdo se chce zlepšit v ruštině poslechem, zde jsou 2 odkazy:
www.serialu.net – zde je to online
www.rutracker.org - pro možnost stažení

Re: Re: pozoruhodna tema

Hox | 22.11.2013

díky za vysvětlení "života". Sekce okolo tohoto slova v článku tedy úplně neodpovídá. Jak nad tím teď přemýšlím, s ohledem na typ psychiky je ruskému výrazu adekvátnější "živočišný typ psychiky", nikoliv "zvířecí".

O tom že češtině má blíže k staroruštině než k moderní ruštině nikdo nepochybuje, je to logické, takhle se zpětně v čase sbližujou všechny slovanské jazyky (nejen). Otázka spíš zněla, zda ke staré ruštině má blíže současná čeština více, než současná ruština. Vzhledem k tomu co "prožila" čeština se mi zdá nepravděpodobné, že by tomu tak bylo.

Čeština se od 18. století změnila taky velmi málo, číst Šafárika v originále mi třeba nedělalo nejmenší problém (možná díky znalosti ruštiny), nicméně při pokusu číst české texty z 11-12 století jsem těžce ztroskotal a nerozuměl v podstatě ani slovo, bylo by zajímavé zjistit jak je na tom v tomto ohledu ruština, zda je soudobému mluvčímu alespoň nějak srozumitelný jazyk 11-12 století.

ps. v článku opraveno ("životnyj" = živočišný, nikoliv zvířecí)

Re: Re: pozoruhodna tema

Hox | 22.11.2013

týmově jsme se dobrali pravdy: prvotní význam "života" je ten co uvádíš, a slovo "žizň" mělo jiný význam, vyjádřitelný například tak, že "život" se týká všeho živého, ale "žizň" je lidí (nebo obecně tvorů nadělených rozumem a vůlí). V češtině tedy nedošlo k záměně "žizň" za "život", ale jednoduše k vymizení "žizň" a část jeho významu si přisvojit "život". V ruštině pak došlo k jinému zkreslení, "život" už přímo znamená jen "břicho" a část významu "života" si přisvojila "žizň". V obou jazycích došlo k významovému posunu, jen jiného druhu. Ale řekl bych že původní myšlenka deformujícího významového posunu "života" v češtině se nakonec zase potvrdila, jen trochu jinak: třeba fráze "něco v životě dokázat" nemá při původním významu slova "život" smysl, tady patří "žizň".

Re: Re: Re: pozoruhodna tema

Sinuhe | 23.11.2013

No, já jsem nad tím ještě trochu přemýšlel, A dospěl jsem k názoru, že v češtině, nebo ve slovenštině nikdy 2 výrazy pro „život“ nebyli. Naopak v ruštině ať přirozeně, (což se mi nezdá), nebo po její „reformě“ došlo k vytvoření slova pro „existenci“, tedy pro „žizň“.
Slovo „žizň“ pak přešlo do původního významu slova „život“ a slovu „život“ se zachovalo v jednom ze svých významů a to pouze jako břicho.
Dále se zachovali tomu navazující výrazy od slova život.

Jako dnes čeština nerozlišuje mezi spojením „život člověka a život vlka“ (například), tak ani současná ruština nerozlišuje mezi spojením „žizň čeloveka“ a žizň volka“.
„Život jako život“.

Abych podpořil své tvrzení, dovolím so použít jeden úryvek z knihy J. Svátka:
Paměti katovské rodiny mydlářů v Praze:

„Ale nevlastnímu synovi jeho Ferdinandovi bylo dlouho čekati na snídani tuto, a domnívaje se v náhlé šílenosti, že jej snad chtějí hladem umořiti, chopil tulich a hnal se s ním do komnaty své matky, paní Lokšanové ze Šternberka, chtěje se tu před očima jejíma zabíti.
Paní matka jeho však mu proto velice domlouvala a vykonání hrozby jeho zabrániti se snažila. On však, nad ni silnější jsa, když mu tulich z ruky vykroutiti hleděla, vrazil mateři své ostrou zbraň tu do ŽIVOTA, takže jí hned všecka střeva vylezla a nešťastná paní v několika hodinách potom ducha vypustila“

Takže pokud budu věřit zde psanému textu a pan Svátek je tady určitě fundovanější než já, tak ve staré češtině se pro břicho užíval výraz život, jako v dnešní ruštině.
To mně zase přivádí na myšlenku, že ono všeslovanské slovo „život“ má ještě hlubší význam. Zde se opět obrátím na východní filozofii (protože minimálně základ považuji za převzatý ze starších zdrojů), kde břicho je centrem životní energie - Ki, kde se rodí člověk, kde jsou ovlivňovány jeho životní pochody.
Takže slovo „život“ v prvotním významu není jen pouhý život (existence), ale něco více (zde se mi nedostává výrazů), něco jako zdroj životní energie, díky čemu existujeme, jsme. Něco jako spojení fyzické existence, duchovní a nějaké vyšší, ze které ten život pochází. Triáda – trojitost, kde toto slovo popisuje jaksi komplexně ve vyšším významu, že nejsme jen myslící uskupení buněk. (jaksi mi nedá se zamyslet nad otcem, synem a duchem, že, odkud to pánové asi mají)
Osobně se domnívám, že toto třeba vztáhnout i na zvířata. Možná na nižší úrovni, ale i to zvíře má svou vůli, své city, schopnost se učit a taky v omezené míře přemýšlet. Proto ten (původní) výraz „životnoe“ (zde je krásně cítit ten posun na rozdělení života a „žizň“). Je to plně v duchu judaistické ideologie. Né té přírodní, slovanské.

Takže k jazykové diverzi určitě došlo, minimálně v ruštině. V češtině nebo slovenštině si zřejmě nikdo vzhledem k danému okamžiku nevýznamnosti národa - jazyka tu práci nedal.

Asi jsem to napsal trochu chaoticky, píšu jak přemýšlím. :o)) Budu rád za každý názor, byť se zde jedná „pouze o jedno slovo“

Ale možná jsem až příliš zabředl do otázek filozofických.




Re: Re: Re: Re: pozoruhodna tema

Hox | 23.11.2013

taky jsem nad tím ještě přemýšlel, zdá se mi že dávat "centrum člověka" do oblasti břicha, jak je to ve východních filozofiích, může být opět diverze, nebo je to jen jedno centrum - "nižší", a duchovní centrum je výše - srdce. Ale to byla odbočka. Zdá se mi že s tvou verzí jednoho slova nesedí existence slova "žrec" a "žizněrečenije", slovo "žrec" se dá vystopovat staletí zpět jako minimum, nevím jak je to u "žizněrečenije".
Pokud jsou obě slova původní, pak je myslím původnost slova "žizň" velmi pravděpodobná, viz definice a původ "ŽREC" - "Žizň RECe", "žreci zanjaty žizněrečenijem vo blago obščestva". Pokud by bylo původní "život", musela by být někde i stopa po slově "životnorečenije" (tohle tedy tahá za uši).

Re: Re: Re: Re: Re: pozoruhodna tema

Sinuhe | 23.11.2013

Ahoj Hoxi, máš pravdu, skutečně existovala 2 slova. Hledal jsem ve slovníku staročeském a nalezl toto:
žizn (jednoslab.), žizen, žízeň, zni f. i znu m. život; úroda, hojnost, dostatek; uspokojení, osvěžení (v. též žiezě)
A podle tohoto, by se zdálo, že „žizn“ mělo blíže k materiální stránce života a zachovalo se v současné češtině pouze jako žízeň.

Ještě pro zajímavost přikládám slovo život dle staročeského slovníku:
život m. život: (Vlasta) všěm mužóm na život otpovědě vypověděla boj na život a na smrt; zvésti život na též stopě prožít život stejným způsobem; potřeba životóm životní potřeba; prázdniti životem tělesně odpočívat; plat do života doživotní; břicho, lůno: v život do žaludku, do břicha; tělo: býti u čeho životem svým být při něčem osobně přítomen: (pole druhého pole) jest dotklo svým životem dotklo se po celé délce
Co je zajímavé nenašel jsem ve slovníku slovo žrec, při dalším hledání jsem našel toto:
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2204
Kde slovo žrec je považováno za rusismus. No nevím, moc tomu nevěřím, spíše za tím vidím snahu toto slovu spolu s tím co představuje úplně vytlačit.

P.S. Co se týče břicha, taky ho nepovažuji za duchovní, ale pouze energetické centrum.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: pozoruhodna tema

Hox | 23.11.2013

co se týká toho tvrzení o rusismu - souhlas. Našel jsem toto: použití slova "žrec" v českém textu z roku 1806:

http://archive.org/stream/zrznchdobhistor00braugoog/zrznchdobhistor00braugoog_djvu.txt

("VÁCSLAVA BENESE-TŘEBÍZSKÉHO SPISY SEBRANÉ.")

je tam toho více, je to asi jediný český originální text, kde jsem našel nějakou původní stopu po "volchv" - ve formě vlchevec, vlchevník.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: pozoruhodna tema

Hox | 23.11.2013

>A podle tohoto, by se zdálo, že „žizn“ mělo blíže k materiální stránce života a zachovalo se v současné češtině pouze jako žízeň

zdálo by se, i když u "hojnost" a "úroda" vidím i možnost vodítka pro opačnou tezi. U "uspokojení" atd už ne, ale to zase může být pozdější význam, kdo ví. Subjektivně, když si zopakuju párkrát v duchu "žizň" a pak "život", bych to určil naopak, kdybych měl zvolit, tj. materiální stránka = "život".


ps. je ten staročeský slovník někde online? Vypadá to na užitečný zdroj.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: pozoruhodna tema

Sinuhe | 24.11.2013

tady je odkaz:
http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx

Re: Re: Re: Re: pozoruhodna tema

Žar Ptica | 26.11.2013

já bych vyzdvihl "energetický" význam slova život. Slované nazývají třetí čakru v oblasti žaludku "život" - indové Manipura. Našich 9 čaker lze rozdělit na tři oblasti (?princip trojitosti?). Čakra život je v nejnižší oblasti zodpovědné za základní životní funkce. Tři čakry fungují každému, kdo žije. Vyšší centra už lidem fungovat nemusí, duševní a duchovní...
Výše zmíněnou energi Ki, čchi, qi, apod. slované nazývají Živa - stejný kořen jako "život". čili komu v životě (břiše) proudí živa ten žije :-)
Nepovažoval bych to za diverzi, naopak, to vidím jako dobré rozlišení, lidem fungujícím jen tři čakry stačí základní životní funkce, jíst spát sex pít, víc nepotřebují. Těm co směřují k Člověku funguje víc čaker ve vyšších centrech a řeší i duševní a duchovní záležitosti.

Re: Re: Re: Re: pozoruhodna tema

jardob | 08.01.2014

Nie je to tak celkom pravda, v slovenčine existuje často používané slovo "život" a aj menej vyskytujúce sa slovo "žitie". (Napr. dôvod nášho žitia). Žitie by sa dalo opísať ako - existovanie, fyzická prítomnosť na zemi. Zatiaľ čo slovo "Život", môže mať viac významov, aj abstraktných. Čo som si ale všimol, aj v starých modlitbách sa používa výraz "život", pre "lono" (Požehnaný je plod Života tvojho). Osobne mám taký pocit, že prastaré národy rozlišovali medzi <Telesným bytím - životom> a <duchovným bytím - životom>. V slovenčine slovo LONO vždy predstavovalo dôstojné označenie časti tela zodpovedné za reprodukciu, teda za vznik telesného bytia. Teda aj ruské slovo ŽIVOT by mohlo súvisieť s vecami/situáciami ktoré sa tykajú telesného bytia (tela). Teda napr. reprodukčné organy, telesná existencia človeka, aj vo vetách ako - položiť život. Na rozdiel od toho jestvovanie na duchovnej úrovni si zasluhuje v bežnej reči odlíšiť a potrebuje špeciálny výraz. A myslím že aj ruské slovo Žiznj znamená viac ako len fyzickú existenciu. Ktovie či používanie "život" a "žiznj" nesúvisí nejako s vyjadrením biblicky chápaného života tela a duše v priebehu historie. Aj keď bolo kresťanstvo vnútené slovanom, museli naň postupne reagovať a rovnako možno aj jazyk. Verím tomu že jazyk prastarých slovanov bol oveľa bohatší a reflektoval detailnejšie na ich vnímanie sveta a religiozitu. Bolo by krásne môcť sa tak vrátiť v čase ...

Re: Re: pozoruhodna tema

oc | 26.11.2013

Zujimavy priklad stareho slovanskeho jazyka zo severu Europy najdeme v Placevnej reci svedskeho krala Karla 11... text je mozne najst tu...http://www.tajnedejiny.sgo.sk/?p=624

Re: Re: pozoruhodna tema

Motlajs | 29.12.2016

Ži-vod-nyj
Ž-Ivan
V-Itá-lie - Vitalij - Svitalij
Ž-Itá-lie -

WATER - WODER - WODA - WADA (ruská vyslovnost) - ŽÁDAT - ŽIZŇ - ŽÍZEŇ - ŽÍNĚ - ŽEŇ - ŽNĚ - DOŽÍNKY - ŽENA - OŽENIT - OHEŇ - OGOŇ - OHON - NOHA - NAGY - NAĎA - NAŤ - NŮŽ...

...MUŽ ten co se ohání, má ohon, je slunce - oheň - pa-prs-ek - plamen - flame - plémě - falus - pálí

VODA <-> OHEŇ

HASIT ŽÍZEŇ

ŽENA - SNÁŠÍ - SNACHA - SNAHA - SNAŽIT - SNĚŽKA (sneszka) - SNĚŽIT - NĚHA - VENUŠE - VÁŠEŇ

Ambigramy:
ANEŽKA JAK ŽENA
A KNĚŽKA JAK ŽEŇKA


DOŽÍNKY - OBŽÍNKY - OBŽÉRSTVÍ - ESSEN (jíst, jídlo, jedlo) - JESEŇ (podzim - doba žní) - HERBST (podzim německy) - HERB (bylina anglicky) - GERBE (snop francouzsky)



WATER - VATER - FATHER - ETHER - ÉTER - WETTER - V(JE)TR - SWEAT(ER) - SVETR - SVĚT - C/K-VĚT - SVĚTLO

SWEAT - SVĚDIT (potit)

Diverze

Lin | 20.11.2013

Díky za článek. :) Souhlas, že se nám do jazyka kdosi naboural a "přestavěl" nebo úplně vzal odpovídající obrazy. Ještě Komenský používal třeba slovo "zaraza" (které ruština dodnes má) - pro neruštináře je dnešní význam "nákaza" nebo "něco nakažlivého, smrtelného". Dneska slovník překládá jako "nákaza, infekce", jenže to slovo mělo význam daleko širší - třeba i jako "smrtelný úder".
Jiným slovem, které znal ještě Komenský, je "rata, ratovat", což ve staročeštině znamenovalo "záchrana, zachraňovat". Nevím, zda je v ruštině, ale v polštině, srbštině, chorvatštině určitě.
Slovo "užás" je dobrým příkladem převrácení obrazu v češtině. Škoda, že se dnes už málo používá přídavné jméno "užaslý", které přece jen bylo jakýms takýms vodítkem, že s pozitivním významem slova není něco v pořádku. Jsem ráda, že "úžasný" používám většinou v ironické podobě (a tím někdy matu) - třeba "úžasné zážitky". :-)

A snad mi odpustíte malý výlet do minulosti. Podle mého byla poslední zásadní diverze do našeho jazyka provedena v době národního obrození. Zvláštní, že pojem "národní obrození" začal užívat až Masaryk, takže "obrozenci" sami sebe ve své době tak nenazývali.
Dobrovský (jezuita) začal své práce jako vědecké sběratelství "archiválií" mrtvého jazyka - tedy nešlo o žádnou snahu o "vzkříšení jazyka a národa". On sám totiž češtinu vůbec nepoužíval (psal latinsky a německy) a šlo mu především o "historii (zaniklého) národa". Podobě na tom byl Balbín, i když jemu alespoň bylo líto postavení národa, "kdysi tak velkého". Jungmann(podle mého první z vědátorů, který "obrození" myslel vážně) pak stavěl na Dobrovského základech a vlastně tvořil české výrazivo, které známe prakticky dosud.
Proč znovu tvořil výrazy? Protože čeština se už prakticky nepoužívala. Přežívala mezi nejchudšími a povětšinou v krajových podobách. V té hurá době myšlenky "vzkříšení Slovanstva" se navíc do "tvorby jazyka" pouštěl kdekdo. K používaným německým výrazům nebyl český ekvivalent, takže i Dobrovský si rval vlasy nad zhovadilostmi typu "čistonosoplenka" (= kapesník). Proto určil jakýsi základ pro tvorbu slov a Jungmann se pak (podle mého upřímně) snažil najít vhodný výraz a to s ohledem na jinde používané slovanské výrazy.
Dobré na tom všem je, že české země spolupracovaly se Slovenskem a že nakonec se oba jazyky v nějaké podobě dochovaly. Což je (podle mého) s ohledem na předchozí dějiny našich zemí velkým zázrakem. Můžeme se dneska zamýšlet nad "podivnostmi" a nesrovnalostmi - ještě totiž máme nad čím.

Taurus mi onehdá v diskusi na dějinné téma napsal, že ze mně cítí jakýsi smutek nebo stesk. Jo - je to tak. Čím víc se dostávám k informacím o minulosti a porovnávám se současností, tím je mi jasnější, jak moc mám být našim předkům vděčná. Jasně - dělali chyby (jako i my dneska). Nechávali se oklamat, obelstít, někteří i zrazovali. Měli ale mnohem těžší podmínky, než my dneska. Díky nim pořád ještě můžu říkat, že jsem Češka, můžu česky mluvit, psát. Ve vroucím kotli náš národ přežil, tak je pořád naděje vést ho v duchu předků. Pořád ještě je koho.

PS pro Taura: Možná teď líp chápeš. :) Vy tam dál, na východě, jste si mohli uchovat daleko víc, než my - a buďte vděční, uchovávejte nadále i pro naši inspiraci a "vzpomenutí si". My byli válcování zleva z prava, vlastně nekončící evropské bojiště. A v té vřavě jsme přišli nejen o nejlepší z nás, ale téměř i o jazyk...
Pocity? Možná v tomto textu (obraz neodpovídá, lepší jsem nenašla):
http://www.youtube.com/watch?v=kTMT5TyhTNw

Re: Diverze

Hox | 20.11.2013

"Což je (podle mého) s ohledem na předchozí dějiny našich zemí velkým zázrakem"
pokud vím, je to v celosvětovém měřítku jediný případ podobného druhu, vzkříšení téměř mrtvého jazyka a úspěšné (v rámci možného) národní obrození je unikátní jev.

Re: Re: Diverze

Žar Ptica | 27.11.2013

a je to vůbec tak, že čeština byla mrtvý jazyk? není tohle diverze, že se zavedl názor, že čeština je mrtvý jazyk. Na jakém faktu stojí, že češtinou nikdo nemluvil a v kterém století 17. či 18. ? To se dělalo nějaké sčítání lidu s dotazem na řeč nebo kdo to zjistil? Nemám to naštudované, tak se ptám.

Re: Re: Re: Diverze

Hox | 29.11.2013

přesněji by ti asi řekl nějaký zdejší odborník na českou minulost, co tak z hlavy vím, po Bílé hoře a dvou staletích katolizace, germanizace a jezuitizace, byla čeština opravdu marginální jazyk, kterým se mluvilo jen na venkově = prostý lid, a to ještě ne všude, němčina se rozmáhala i zde.

Re: Re: Re: Re: Diverze

Žar Ptica | 04.12.2013

Tak jsem nahlédl aspoň na wikipedii a myslím si, že čeština nikdy nebyla mrtvý jazyk: "Roku 1627 bylo vydáno Obnovené zřízení zemské, které zrovnoprávnilo němčinu s češtinou. Němčina se stále více prosazovala a čeština byla postupně vytlačována nejen z nejvyšších společenských funkcí a z oblasti elitní kultury, ale také z veškeré státní správy. Němčina se stala také jazykem vědy a vojska. Češtinou však hovořily v polovině 18. století stále ještě více než 2/3 obyvatelstva, a to nejen na venkově, ale i ve městech, kde byla mluvou středních a nižších vrstev. Psaná čeština si stále udržovala vysokou úroveň v jezuitských tiscích. Na univerzitách a gymnáziích, kde z větší části byla výuka svěřena jezuitům, byla hlavním či jedním z vyučovacích jazyků čeština. V češtině vycházely knížky lidového čtení, kramářské písně i náboženské výchovné knihy a učebnice."

Re: Diverze

Aien | 20.11.2013

Hm, máš pravdu. Ještě moje prateta v Sarajevu používala češtinu, se kterou se tam kdysi za Rakousko-Uherska vdala. Lednička-frionér, žehlící prkno-píglbret, pekáč-bruvan a jiné podivnosti z němčiny a jiných jazyků.Jestli si chcete pochutnat na krásném textu čtěte L.Vančuru, taky Jiráska-jedny prázdniny jsem proležela v posteli,tak jsem přečetla celého Jiráska-asi metr knih.Jirásek byl profesor češtiny.
Máme Ústav pro jazyk český, ale zdá se mi, že je občas mimo.Např výraz "jsem rád za něco", to mi rve uši. Jsem vděčný za něco nebo jsem rád, že...Ale zpatlat to dohromady!?..V našich mediích dávají češtině taky na frak.Dřív tam měli jazykový dozor (v TV), ale s to liberalizací to přehnali.

Re: Diverze

Jana1 | 20.11.2013

Písnička provází filmem ..a jitra jsou zde tichá. Viděla jsem ho jako malá, od té doby ne, ale dodnes ve mě nechal stopu síly ruského ducha. Asi nejsilnější scéna je ta, když jedna z vojaček najde na zemi minu, otočí se a vidí své družky bezstarostné. Otočí se a minu vlastním tělem zalehne. Myslím, že lepší obraz jste najít nemohla.

Re: Re: Diverze

Jana1 | 20.11.2013

A jinak díky za námět na dnešní večer :).

Re: Re: Re: Diverze

Lin | 20.11.2013

Jo... je to ten film. Kdysi jsme na něm byli se základkou a nadchl mě. Po "revolucích" v obou zemích (naší a v Rusku) jsem si přečetla dost drsnou kritiku - že ten film je "slátanina" a vůbec neodpovídá realitě (po vojenské stránce prý je naivní). No... a to je mi celkem jedno a tak jsem si ho pro připomenutí cca před rokem stáhla a znovu - s odstupem let - vychutnala. A líbil se pořád - právě pro těch pár silných scén.
Napsala jsem, že "obraz neodpovídá", protože text písničky se nevztahuje zrovna jen k 2.sv.válce.
Sdečně zdravím a jsem nadšená, že film vůbec někdo poznal a navíc - že se líbí. Jako mně... :)

Re: Re: Re: Re: Diverze

Jana1 | 21.11.2013

Asi bylo pro kritiku nepochopitelné, kde se v křehkých a naivních děvčatech objevila tak obrovská síla bránit svou vlast. Nám se to vysvětlovat nemusí, že Lin? Rozumět může jen ten, kdo cítí stejně, jako ta děvčata - lásku k rodné zemi a jazyku. Srdečně zravím také, film jsem si po letech vychutnala také....a ještě jednou děkuji za připomenutí :).

Re: Pro Lin

taurus | 20.11.2013

Ano, Lin, začal jsem se o to zajímat a už chápu víc, díky jiným českým webům, které vysvětlují české dějiny, ne HIS-TORI-í.
Těším se na dobu (snad se toho dožii), až i ostatní obyvatelé české kotliny pochopí, že jsme se zrodili ze stejného lůna slovanské pramatky.:)

Re: Diverze

paprsek | 20.11.2013

Jen si nejsem jistá - jestli to naši předci měli skutečně těžší? V tom víru událostí - rychlost doby - není čas ani na odpočinek - tolik civilizačních vykolejení... no nevím...

Re: Re: Diverze

Lin | 20.11.2013

Těžší v tom, že jim šlo přímo o život. Nás zatím nikdo nevybíjí ani nevyhání z domovů a aspoň několik generací s námi nikdo ve vlastní zemi nezacházel jako s lidmi 4. kategorie. Teď už se to zas vrací zpátky...
A samozřejmě - každá doba sebou nese pro i proti.

přehození významu

Aien | 20.11.2013

Ruština a čeština mají přehozené významy i např. v tomto: voní x smrdí.
Smrdět:vonjať, pachnuť
Vonět:pachnuť, blagouchať, dušiť
Vůně:zapach
slabina, tříslo:pach
parfém:duchy
A teď se v tom plácejte.
Ještě k té žízni:žízeň (dříve žížeň), žažda (r), žaža+žiža=žár a také to, pro co má slověnština výraz pahreba.Z toho: význam jména Žižka může být podpalovač, zakladatel ohně (třeba jako loupežník podpalující dědinu) nebo přeneseně třeba "ohně duchovního"-podněcovatel (zase je tam to vznícení). Možná to vůbec není jméno ale název-titul. Stejně jako Herakles není jméno a funkce-vojevůdce.

Re: přehození významu

Aien | 20.11.2013

Nedávno jsem četla článek o původu slova spasibo-spasi boga (ochraňuj boha). Navrhovali používat místo toho starší výraz "clagodariť"-darovat blaho.Děkuji=blagodarju vas.

Re: přehození významu

Martin | 21.11.2013

Sloveso "voňať" etymologicky súvisí s gréckym slovom "anemos" = vietor, s latinským slovom "anima" = duša, alebo so staroindickým "ániti" = dýcha.

Re: přehození významu

Motlajs | 29.12.2016

žár - jar - japan - ža-punťa - žhnoucí punťa - slunce - so-lú-ň-če

JAPAN - země vycházejícího slunce
NIPPON - nový point - punťa - slunce (na "jihu" - čínsky jih pun)
NIHON - nový oheň - opačně nové (z)hinutí

ZHOJIT - (slunce - ježíš - oježené slunce - syn (sun/son, Sohn/Sonn) boží - božítko - (v)ožítko co se SUNE po OB-DĚ-LOZE):

SLUNCE hojí, uzdravuje, chodí po vodě/hlad-i-ně, nechá uschnout/zhynout fík (jenž není plodný), mění vodu na víno, utiší bouři (na moři).... no prostě Slunce se o-pičí podle Ježíše, nebo?

J - něco co vyvstává
A - žena - lůno - jsoucno - počátek (tv)orby, počátek existence, pramen...
P - místo, významný ukazatel místa či času (části) (polovina B - veškerá duální existence)
A (viz výše)
N - něco nového - polovina sinus-oidy - N v polovině ABESEDY (toho co sedí pospolu)

Na počiatku bolo slovo

Slovan | 20.11.2013

Slovo je to, čím tvoríme náš okolitý svet.
Slovo je vzácne v tedy, keď má svoj rodokmeň.
Slovo je bez rodného listu,ako niečo, čo nemá hodnotu istú.
Slovo je akordom melódie rodnej a falošné tóny, nie sú jej hodné.
Slovo je súčasťou môjho rodu Sloven,Slovan,Slovak už je to z vôle HNR tak.
Slovo je cenným odkazom našich predkov a srdce nepotrebuje mať k tomu svedkov.
Slovo je to, čo chcem na záver HOX-ovi dať.
Děkuji.

Re: Na počiatku bolo slovo

Hox | 20.11.2013

díky, blaho-přeji

Re: Re: Na počiatku bolo slovo

Tysi | 20.11.2013

Blagodaria po bulharsky Ďakujem (blaho-darne)

Re: Re: Re: Na počiatku bolo slovo

Hox | 21.11.2013

další kamínek do skládačky, myslím že i ruské "blagodarju" i podobná slova (blahopřeji atd) měly původně význam "děkuji".

Díky za článek.

Jana1 | 20.11.2013

Možná se mýlím, ale mně se pořád nabízí Istina - jistota?

Re: Díky za článek.

Motlajs | 29.12.2016

TAK YES-T.

Istina - jsoucno

Komu mám poděkovat za ten skvost ???

erddyst | 19.11.2013

Doufám že z toho časem vznikne obsáhlejší práce - klidně i společná ...
A už teď bych začal uvažovat nad určitou formou "slovníku" ...
...
Ale jeden dotaz:
"život" - část těla u ženy ???

Re: Komu mám poděkovat za ten skvost ???

Aien | 20.11.2013

Moje babička (často na ni vzpomínám :)) používala slovo život ve smyslu "břicho", zvlášť u ženy s tím, že uznávala potenciál ženy dát život. Má nový život v životě.Myslím, že se žaludkem to nemělo nic společného.

Re: Re: Komu mám poděkovat za ten skvost ???

tak | 16.10.2014

A já nikdy neslyšel babičky říkat: je těhotná,
ale: "chodí" s novým životem.

Re: Komu mám poděkovat za ten skvost ???

Hox | 23.11.2013

nevšiml jsem si otázky dříve. Pokud se tu objeví něco bez uvedení zdroje nebo podpisu, v 99% případů jsem autorem.

Re: Komu mám poděkovat za ten skvost ???

Hox | 23.11.2013

Slovník nebo větší rozbor by stálo za to udělat, nejlíp týmově. Další položka na zkoumání je ruské "smutnoe vremja" a naše slovo "smutek", nebo obecně "smuta" versus "smutek".

Re: Re: Komu mám poděkovat za ten skvost ???

Motlajs | 29.12.2016

MUTE - tichý, mlčící, mlčky - anglicky
MUTUS - latinsky

jazykova-diverze-aneb-pozor-na-uzasne-veci/

pyramida | 19.11.2013

Děkuji za článek. Zamýšlela jsem se nad tím také. Pravděpodobně to vzniklo z toho, že znám poměrně dobře polský a ruský jazyk. Nedělá mi tak velký problém porozumět ukrajinštině a srbštině. Tím se měla možnost srovnání. Všimla jsem si, že z některých českých slov byly odstraněné samohlásky a to většinou na počáku daného slova, čímž se pozměnil význam.. Teď si nevzpomenu na některé z těchto slov, ale jeden příměr mám.
Slovo - modlitba . modl - modla, litba - úlitba
modlitba - úlitba modlám
Je zajímavé, že v zemích, kde dominovala katolická církev se používá tento výraz. V ostatních slovanských zemích se používá malá obměna slova " molitva ". Nevím, kdy to začalo, ale Josef Dobrovský, velmi vzdělaný člověk, jezuita, pracoval na novodobé bohemistice. ˇUryvek toho, čím se zabýval: " Vědecky položil základy novodobé jazykovědné bohemistiky v gramatografii i lexikografii a novodobé jazykovědy slovanské na paleoslovenistické bázi. Právem byl proto už ve své době nazýván „patriarcha slavistiky“. Spojoval interpretační cit pro detail se schopností celostního pojímání založeného na logicky důsledné klasifikaci jevů v duchu racionální filozofie Ch. Wollfa, kterou vyznával. A teď to důležité.
"Dobrovský napsal také mluvnici češtiny (1809), ve které mimo jiné stanovil pravidla tvorby slov! !!!!!!!!!!!!!!!.



Re: jazykova-diverze-aneb-pozor-na-uzasne-veci/

Modlajs | 29.12.2016

MOT - slovo francouzsky
MO-LI(D/T)BA
MO-LI(D/T)VA

MO - materialní/myšlenkové omezení - objektivizace

LIT - to co je lité - vylité, vy-DLAB-ané - LI - světlo kolem osy (života, cukrová vata natáčená na špejli) - KVALITA - ščalita - QUALITY

L - lom/podélné či příčné vlnění - což je např. (paprsek) světlo - zlomením I (jazykem v pussy) dostáváme bod (nulový rozměr) na ose I. Spojením L (případně Γ - ruské g, řecká gamma... . -ALFA vs. AΓFA)
(rozLomením roviny, archu papíru - 2-D dostaneme 1-D úsečku v rovině)

LID - "světelné bytosti dobra" - rozložení dobra pomocí světla/práce
D-LAB-oratoř - pracovna - D - dobré (pozitivní efekt) L - lité (vysvícené) B - zrozené BIRTH (B - BINARY - dvoj-dual-polí)

T na konci je ukočení a nikam dál - "odněkud až po sem" a dál už nikam - omezení z prava
T uprostřed slova je "kůl v plotě" - něco so sahá do výše, případně do země
T na začátku slovat - "odsuď někam dál...."
rozdíl mezi T a D, B a V je přesně ten rostíl který vytváří jazyk při vyslovování.

B - dvojí kvalita a kvantita zároveň - bez kvantity nelze poznat kvalitu (něco jiného)

A - metainstrukce, nulový bod - limity budoucí existence

M - fixované V - zachycená energie prorážející vrstvy (frekvence) - existuje paralelně/současně ve více dimenzích - MEM-ORY (paměť) M je "surovina" pro H-MOT-u. HMOTA - atom-H

MODLITBA
- centrální je LI - práce kolem životní osy (větvičky), druh kvality
- vychází se z MOD - módu - tedy materiál se objektivizuje k něčemu D-obrému (co považujeme za žádoucí)
- směřuje k něčemu pevně stojícímu (T), zrozenému po všech stránkách (B), vytvářejícímu něco co je základem (limitem, bází) pro něco dalšího (A)

O tom istom... Jazyková diverzia... AJ

Miroslav | 19.11.2013

Юрий Степанович Рыбников без купюр. Часть 1
http://www.youtube.com/watch?v=cmIkm2y-qyg

Юрий Степанович Рыбников без купюр. Часть 2
http://www.youtube.com/watch?v=1BwlHyTduPo

proste: dakujem

popolvár | 19.11.2013

vynikajúci a k zamysleniu sa navádzajúci clánok.
Slovencina je na tom trocha, co sa roznorodosti slov týka, lepsie, ale s obrátením a zámenou pôvodných významov je na tom podobne.
K úvahe o slove "zivot" (pôvodne zalúdok, zviera) - vedome cielené znízenie ludského zivota (zizni celoveka) na podvedomej úrovni na úroven zvierata - oblast zalúdka =miesto kde zhruba dochádza k rozdeleniu cakier na nizsie smerom dolu, spätých s fyzickým zivotom tu na Zemi (pudy, instinkty, sexuálne aktivity, fyzické zrucnosti, ego) a vyssie cakry, tzv. duchovné, ktorých rozvoj a plná energetická funkcnost zabezpecujú prechod jedinca od cloveku podobnej opice k Cloveku - zámerom zámeny týchto slov je ich odstrihnutie od vyssých cakier - atribútov Cloveka.
Podobne ako autor je zhrozený s pouzívania slova "uzas", som ja zhrozený so slovných kombinácií typu: "hrozne ta milujem, hrozne sa tesím atd.", co pocujeme najmä z úst mladsej generácie a casto aj z úst populárnych moderátorov. Dalsím velkým problémom je stylistika reci a myslienok so zápornou predponou, ne-. Pricom by sme mali vsetci vediet a dbat na to, ze podvedomie tento zápor nepozná: konkrétne: vedome nechcem biedu = podvedome chcem biedu. S tým súvisí aj napr. zámerne nevhodná podvedome manipulatívna stylistika krestanských Desatoro. S tým súvisí aj rozpor medzi vedomím a podvedomím dietata pri jeho výchove systémom zákazov a upozornení: nerob, nemôzes, nesmies, nechod, nevyrusuj, nepapuluj...
Skúste sa len tak sami zamysliet na stylistikou vlastného slovného prejavu, kolko je tam záporov askúste to nahradit pozitívnou stylizáciou. Zo zaciatku to budú riadne výpadky reci...

Re: proste: dakujem

Maros | 19.11.2013

A ze su ty nasi oslavovany jazykovedci separatisti. Stur atd.
Stale som hovoril ze preto neviem pisat po Slovensky pac mi to ani trochu nesedi. Ale podla nasich intelektualov to bude vyskou inteligencie :-)

Rec sa zmenila medzy 15 a 18 ci 19 storocim. Ked bolo hodne negramotnych z dovodu vyvrazdovania. V tom case vznikla aj nam tak zvucna usi laskajuca madarcina.


Zdravim Slovanov.

Re: proste: dakujem

Lin | 20.11.2013

Vidíš... s tím "hrozně" jsi mi připomněl, jak nás učitelka už na prvním stupni peskovala za slovní spojení "strašně/hrozně krásný". Už tehdy nám říkala, že to nejde dohromady a vziká tím vlastně "protimluv". :)

Re: Re: proste: dakujem

Jana1 | 20.11.2013

Přesně tak. Náš Pan profesor češtiny byl při spojení hrozně a strašně krásný úplně nepříčetný :-).

Re: Re: proste: dakujem

Jarda | 23.11.2013

To "hrozně" se používá k emotivnímu dokreslení třeba toho krásný/á - hrozně krásný/á, nebo obdoba strašně krásný/á - má to jen dokreslující význam, kdy by se to dalo přeložit tak, že jsi tak krásný/á, až se mi z toho svírá žaludek, buší srdce, klepou ruce, což jsou stavy, které cítíme i v okamžicích hrůzy, děsu, strachu. Češtinu je potřeba vnímat v kontextech. Jednotlivé věty a slova je nutné dávat do správného kontextu k dané situaci, ve které byli řečeny, protože jinak vyzní úplně jinak, než řečník zamýšlel - známé dvojsmysly. Někteří borci toho dokážou ve svých dílech dokonale využít ( Ivan Mládek, Šimek s Grosmanem, a hodně dalších ). Je na tom postavený celý český humor, kterému například anglicky mluvící nemohou přijít na chuť- nechápou ho.

Re: Re: Re: proste: dakujem

Hox | 07.12.2013

to je pravda, ale na zamyšlení je, proč se je češtině zvykem používat pro dokreslení obsahově negativní termíny: hrozně krásná, děsně krásná, strašně krásná atd atd.

Re: Re: Re: Re: proste: dakujem

joalisenko | 20.02.2014

.....Mam veľmi,veľmi krásny pocit ......Nadovšetko príjemne som sa tu cítil.Som rád,že som sa tu nemusel cítiť HROZNE krásne,,,pekne,atd,,,,,,,,!

1 | 2 >>

Přidat nový příspěvek