19.9.2013
Člověka vždy zajímaly otázky o Bohu. Analýza kompletní informace o Bohu, dostupné lidstvu, ukazuje, že nejobecnější představou je představa Boha, Tvůrce a Všemocného - jediného pro všechny bytosti na zemi jakožto všeobjímající nad-realita.
Rci:„On Bůh je jedinečný,Bůh sám o sobě věčný. Neplodil a nebyl zplozen a není nikoho, kdo je mu roven.“
(Korán, súra 112:1-4)
Ježíš mu odpověděl: "Nejpřednější ze všech je přikázání: 'Slyš, Izraeli: Pán, náš Bůh, je Bůh jediný. .."
( Маrek 12:29)
"ó, jak mnohočíslenné je tebou stvořené a skryté od světa lidí, bože jediný, není jiného, kromě tebe! Byls jediný a stvořil zemi podle přání srdce svého.." (Hymny Atonu, Amenhotep IV Echnaton, 1367—1350 př.n.l.)
(alt. překlad: Kolik jsi toho jen stvořil a zraku je to skryté!
Jediný bůh, jemuž není podobného!
Když jsi byl samojediný, stvořil jsi zemi podle srdce svého,..)
Bůh není lhostejný k tomu, co se děje na Zemi, proto se v kritické okamžiky rozvoje civilizace objevili proroci - lidé schopní vyjádřit a předat druhým informaci Shora, ukazující cestu ke spravedlivému uspořádání života na Zemi. Předali lidem Ideu o vytvoření Království božího na Zemi úsilím lidí samotných při božím vedení.
"Zákon a Proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý do něj úsilím vchází."
(Lukáš 16:16)
"A nyní jsme vám již Písmo seslali, v němž pro vás je připomenutí - což to nepochopíte?" (Korán, súra 21:10)
Ale realizace té Ideje jde proti záměrům úzké skupiny parazitů, stojících na vrcholu sociální pyramidy. Ti se všemožně pokouší překážet lidem v uvedení te ideje do života cestou neutralizace důsledků příchodu proroků, zanesením do jimi přinesené informace záměrných deformací s cílem využít je ve svých úzce klanových zájmech.
"-Chodí za mnou jeden s kozlím pergamenem a píše a píše. Jednou jsem mu nahlédl přes rameno a zhrozil jsem se! Ani slovo z toho, co tam bylo napsáno, jsem nevyřkl. Žádal jsem ho: ,Prosím tě snažně, spal ten svůj pergamen!, ale vytrhl mi ho z ruky a utekl.
-Co to bylo za člověka? -zeptal se štítivě Pilát a přejel si rukou spánek.
-Jistý Matouš zvaný Lévi,- povzbuzen vykládal spoutaný..."
(Mistr a Markétka, M. Bulgakov)
Ti parazité, prohlásiv se "vyvolenými", začali realizovat své cíle, přikrývaje se jménem Boha a vytvářeje různé náboženské korporace prostředníků mezi Bohem a člověkem.
Běda těm, kteří Písmo vlastníma rukama sepisují a potom hovoří: „Toto od Boha pochází!“, aby tak nakoupili za nízkou cenu. Běda jim za to, co psaly ruce jejich! Běda jim za to, co provádějí! (Korán, súra 2:79)
Vznik religiozních korporací a kultů byl možný v důsledku toho, že Bůh dal lidem Svobodu volby své životní cesty a nedělá z člověka nevolníka, ale nechá jeho samého objevit a opravit chyby, hovoře s každým na jazyce životních okolností.
A každý člověk se může dostat na přímý dialog s Bohem bez jakýchkoliv prostředníků. Za tím účelem si musí položit otázku: Je Bůh? Chybuje ve své vševědoucnosti? Důvěřuji mu ve svém životě? Pokud je člověk vnímavý k událostem, dějícím se v jeho životě, je s to uvidět, jak se životní okolnosti mění v souladu s položenými otázkami. A na základě toho pro sebe vyvodit odpovídající závěry.
"Bůh nezmění to, co je v lidu nějakém, pokud se tento sám nezmění;"
(Korán súra 13(90):12). (Alt. překlad: "Boh nezmení stav, v akom sa určití ľudia nachádzajú, až kým oni nezmenia to, čo je v ich dušiach.")
"Království Boží nepřichází tak, abyste to mohli pozorovat; ani se nedá říci: `Hle, je tu´ nebo `je tam´! Vždyť království Boží je ve vás!"
(Lukáš 17:20-21)
Nyní ti parazité, pod jejichž vnějším řízením se vyvíjela Západní civilizace podle algoritmů popsaných v Bibli, mají jeden velký problém, prezentovaný hlavně koránickým islámem. Podstata spočívá v tom, že Korán odmítá předpoklad o "vyvolenosti" židů a nazývá úrok a lichvu v libovolné formě smrtelným hříchem. A právě tyto dva základní algoritmy leží mimo všeho dalšího v základu biblického projektu zotročení všech ve jménu Boha, mlčky neústupně zaváděného do života, ačkoliv se nikde přímo nedeklaruje, nepíše a nemluví se o něm. A nehledě na to, že ti, kteří se považují za muslimy, si to sami neuvědomují, zákulisí biblického projektu chápe, že je pro ně Korán potenciální hrozba. To vyvolává přání zanechat ho na stránkách historie.
|
Korán |
Bible |
|
5(5). Ti, kterým bylo dáno nésti Tóru, a oni ji potom nenesli, jsou podobni oslu, jenž naložen je knihami. Jak hnusná je podoba lidí, kteří za lež prohlašují znamení Boží! Ale Bůh nepovede cestou správnou lid nespravedlivý. |
60.10. Cizinci zbudují tvoje zdi a jejich králové ti poslouží. Ano, ve svém hněvu jsem tě bil, ve své přízni se ale nad tebou slituji. |
|
276(275). Ti, kdož pohlcují zisk z lichvy, vstanou z mrtvých jako ten, koho satan potřísnil svým dotekem. A to proto, že říkali: „Vždyť prodávání je podobné lichvě!“ Bůh však dovolil prodávání a zakázal lichvu. Tomu, komu dostalo se varování od Pána jeho a který přestal s lichvou, bude zachováno to, čeho předtím nabyl, a rozhodnutí o něm bude patřit Bohu. Ti však, kdož vrátí se k lichvě, ti se stanou ohně obyvateli a budou v něm navěky. |
23.20-21 Svému bratru nepůjčuj na úrok, ať půjde o peníze, potraviny nebo o cokoli, nač se dává úrok. Cizinci smíš půjčit na úrok, ale svému bratru půjč bez úroku. Hospodin, tvůj Bůh, ti pak požehná ve všem, k čemu přiložíš ruku v zemi, kterou jdeš obsadit; 28.12. a budeš půjčovat mnohým národům, ale sám si nevypůjčíš. Hospodin tě učiní hlavou, nikoli chvostem a budeš vždycky nahoře a nikdy dole,.. |
Jeden ze scénářů vyřešení "problému islámu" pro zákulisí biblického projektu je mnohoúrovňový plán:
1. Vytvoření "chalifátu", který by měl zahrnovat jestli ne všechny, to drtivou většinu národů, pro které je islám v jeho historicky zformované podobě tradičním náboženstvím.
2. Rozpoutání "chalifátem" světové války s cílem vykořenění "bezbožného liberalizmu" Západu a věroučení "nevěřících", implantace obřadnosti islámu v roli celosvětové "relígie" všeho lidstva.
3. Dále se scénář větví v závislosti na výsledku války:
3.1. Pokud zvítězí "civilizované" státy Západu, čeká Korán stejný osud jako svého času "Mein Kampf", a země tradičního islámu budou předmětem "deislamizace", podobně jako bylo provedena "denacifikace" v obou německých zemích po 2. světové válce.
3.2. Pokud zvítězí "chalifát", obřadnost islámu se zavede závaznou normou chování pro všechny obyvatele vzniklého "celosvětového chalifátu". Dav v něm, neznaje arabštinu, samostatně číst Korán nemůže i žije pod vedením muláhů. Naděje na možnost realizace takového způsobu vedení/řízení/vlády dávají všechny islámské země. Dokonce ve státech, kde je arabojazyčná většina, sami "muslimové" se klaní motlitebnímu koberečku, neporovnávají svůj život s Koránem, a jejich způsob života a ideály jsou velmi daleko od koránického poselství o vybudování Království božího na Zemi, které odstraní tyranii jedněch lidí nad druhými.
Muláhové jsou profesionální korporací ideologů, která bude vykládat život s odkazy na Korán, orientujíce se na zájmy svých zákulisních pánů: přibližně tak, jak to dělali Tálibové v Afghánistánu a jak to dělalo a dělá muslimské duchovenstvo ve všech zemích. Muláhové jsou zacykleni na vnější obřadnosti a nejsou schopni odhalit a řešit reálné životní problémy společnosti. Potvrzením tomu je několik posledních století historie muslimských zemí, zaostávajících za Západem v rozvoji vědy a techniky a neschopných vypracovat efektivnější a přitažlivější alternativu západnímu způsobu života.
Následující etapou, když se moc muláhů stane obecně nenáviděnou, bude celosvětové protiislámské povstání, osvobození z pod moci muláhů a dále podle scénáře popsaného výše - "deislamizace", odstranění Koránu z obecné dostupnosti a umístění do speciálních knihoven, kam budou mít přístup jen "správně smýšlející" lidé, kteří budou o Koránu "správně" psát pro masy, ilustrujíce jim, jakého zla se lidstvo zbavilo.
O tom, že Korán a islám se ve druhé polovině 20. století staly hlavním objektem cílevědomé diskreditace a pomluv, nemá obyvatel Západu podezření: má na práci "důležitější věci", než vzít Korán a samostatně ho přečíst jako poselství, adresované jemu osobně, a srovnat napsané s životem, aby tu diskreditační kampaň a také odpadlictví většiny "muslimů" od Koránu spatřil.
Nyní se cílevědomě realizuje první etapa této strategie.
Během první etapy:
-
ve světě islámu režimy, podporující muslimský tradicionalizmus a neprojevující agresivitu ve vztahu k sousedům jiných vyznání, jsou cílem nátlaku ze strany opozice pseudoislámských radikálů-extrémistů;
-
vně oblasti rozšíření muslimské kultury se cílevědomě vytváří obraz nepřítele, na jehož roli jsou určeni tytéž pseudoislámské radikální extremistické elementy, které ohrožují režimy muslimů-tradicionalistů a projevují agresi ve vztahu k jinověrcům.
Plnění těch úkolů slouží globální terorizmus pod vývěskou Al-Kajdy a "boj" Západu s nimi takovými metodami, že v islámském světě je přijímán jako agrese Západu. Tato okolnost vytváří v islámském světě masovou podporu pseudoislámským radikálům.
V tomto scénáři jsou zapojeny prakticky všechny tradičně muslimské země.
Od Afghánistánu je vyžadován proud narkotik, jako jeden z prostředků vyvolání nenávisti k islámu vně oblasti muslimské kultury.
Od Pákistánu je vyžadována nestabilita režimu muslimského tradicionalizmu a únik jaderných zbraňových technologií do ostatních muslimských zemí.
Írán je zaúkolován vytvořením balistických raket dlouhého doletu.
T.j. politika Západu ve vztahu Pákistánu a Íránu je namířena na to, aby se předpokládaný "chalifát" od začátku stal jadernou velmocí s balistickými střelami a byl ve zbytku světa vnímán jako reálné neodvratné nebezpečí svébytnému rozvoji všech. Ačkoliv jaderný potenciál "chalifátu" se nepředpokládá rozvíjet do takového stupně, aby "chalifát" mohl zasadit vážný úder Západu, má být dostatečně rozvinutý na to, aby poskytl jaderný důvod ke koaliční válce zemí Západu proti "chalifátu", například ve formě osamocených jaderných úderů na ty či ony země, například Izrael. "Chalifát" má být závazně židonenávistnou formací, aby ho bylo možné považovat za ideového nástupce Třetí říše.
Od Saudské arábie a ropných monarchií na březích Perského zálivu se požaduje financování "Muslimského bratrstva", pracujícího na vytvoření "chalifátu".
Od Iráku se očekává radikální nenávist k Západu, aby se po odchodu vojsk NATO mohl "Babylon" stát hlavním městem chalifátu, a scénář boje Západu proti "chalifátu" by byl uložen do scénáře pseudobiblických mýtů o Armageddonu jakožto místu poslední bitvy dobra, jak se vidí Západ, se zlem, do jehož role staví civilizaci islámu.
V jedné variantě výše popsaného scénáře podléhá Rusko rozčlenění a částečnému zahrnutí do "chalifátu" národů, vyznávajících islám. Pokud se to nepodaří, v jiné variantě se Rusko má stát jednou z prvních obětí agrese "chalifátu" a hlavní frontou a místem války "civilizovaného Západu" proti "barbarskému chalifátu".
Duchovenstvo tradičního islámu, izolujíce se Koránem a obřadností od Boha, od problémů lidí a společnosti, žije krátkodobými vlastními zájmy a proto se politickou analytikou globálního měřítka nezabývá, v důsledku čehož nevidí tento scénář v celé jeho šíři a konečných důsledcích; a pokud někdo z nich i vidí, krátkodobé zájmy jsou pro ně důležitější, než nezištná práce na odvrácení problémů, jejichž potenciál je cílevědomě vytvářen jinými v průběhu už několika posledních desetiletí. Z tohoto důvodu není tradiční islám schopen vypracovat efektivnější scénář globální politiky, alternativní výše popsanému, aby nebyl zavlečen do antiislámského.
Duchovenstvo ostatních konfesí je ve své podstatě orientováno na obřadnost podobně jako vedení muslimů, proto se vše výše řečené týká i jich.
Neakceschopnost států (jak muslimských, tak i Západu), zavlečených v realizaci popsaného scénáře, vede k tomu, že může být neutralizován jen iniciativou lidí - jednotlivých osob a společenských hnutí.
V konfliktu civilizací, na jehož realizaci je namířen popsaný scénář, není správné a špatné strany. Vyhnout se konfliktu na základě přístupu "všichni žijeme v míru, opírajíce se na své tradiční víry, nevměšujíce se do záležitostí jiných kultur" se nepodaří ze dvou příčin:
-
normy sociální organizace a etiky, vlastní tradičním kulturám, se neshodují ve všech aspektech, a v některých aspektech jsou objektivně v přímém rozporu;
-
ve světě jsou transnacionální politické síly, které dosahují svých cílů cestou vytváření řízených konfliktů na základě umělého zveličování různých protikladů, které jsou objektivně vlastní tradičním kulturám.
Myšlenkovou osnovou zabránění realizace popsaného scénáře může být jen přiznání faktu, že sociologickou podstatou všech Poslání, které položily základ všech takzvaných "abrahámovských" náboženství, je myšlenka o vytvoření na Zemi Království božího úsilím samotných lidí při Božím vedení. V něm nebude žádný člověk otrokem druhému, nikdo nebude utiskován ani využíván a všichni budou svobodně žít, osvojujíce svůj osobnostní potenciál rozvoje na základě dialogu s Bohem o životě.
Realizace této myšlenky se:
-
buďto přenáší do neurčeně vzdálené budoucnosti - v judaizmu;
-
nebo odmítá jako kacířství - v křesťanství;
-
nebo se nepovažuje za aktuální - v historicky zformovaném islámu;
-
nebo je objektivně nemožné na základě ateistických přesvědčení - v marxizmu.
Avšak Idea o vytvoření Království božího na Zemi úsilím samotných lidí při Božím vedení je jediná Idea, přívržennost které a rozprostranění které ve společnostech různých kultur je schopno eliminovat potenciál popsaného scénáře, vedoucího ke konfliktu s cílem zanechat Korán na stránkách historie.
"A nechť je mezi vámi společenství, jež bude vyzývat k dobrému, přikazovat vhodné a zakazovat zavrženíhodné. A takoví budou blažení." (Korán, súra 3:100)
(alt. překlad: "A nech je vo vašich radoch spoločenstvo, členovia ktorého vyzývajú k dobru a prikazujú chvályhodné veci a správanie a zakazujú odsúdeniahodné veci a správanie. To sú tí, ktorí prospeli.")
Vyvstává otázka, co může a měl by dělat každý člověk pro to, aby zabránil realizaci daného scénáře?
Je nutné vyjít na přímý dialog s Bohem, t.j. na nadkonfesionální (vněkonfesionální) úroveň. Tehdy se vyjasní, že všechny náboženské konfese byly vyvořeny s cílem rozdělovat, a v případě nutnosti poštvat lidstvo proti sobě navzájem, v realizaci principu "rozděl a panuj".
Problémy Íránu, Afghánistánu, Iráku a všech dalších zemí a diaspor, vyznávajících historicky zformovaný islám, mohou být tvůrčím způsobem vyřešeny jen na základě iniciativy lidí, namířené na ustanovení Království božího na Zemi. Vně tohoto globálně-politického kontextu jsou neřešitelné a všechny tyto země, bez závislosti na tom, kdy a jakým způsobem se složí jejich vztahy s biblickým Západem a NATO, jsou odsouzeny být palivem v popsaném scénáři.
"Jednota, - hlásá orákulum našich dní, - může být spojena železem jen a krví..."
Ale my láskou spojit zkusíme ji,- a pak uvidíme, co je pevnější...
("Dvě jednoty" F. Tjutčev)
12. února 2010
Vnitřní Prediktor SSSR
Zdroje:
Долговременная стратегия преодоления коранического ислама заправилами библейского проекта
Informační báze KSB