Úrok, úžera a Lidská společnost - dvě neslučitelné podstaty

Hoxi, protože opět nerespektuješ svobodu slova, tak mi nezbývá než tapetovat. Mažeš mi příspěvky takovým způsobem, abys vytrhával moji diskuzi z kontextu. Smazal jsi mi i pouhé poděkování putnikovi. Podívej se na svoje vyjádření, když se něco podobného stane tobě:
Hox 23.9.2016 o 19:33
……..poté, co mi „J.“ zablokoval možnost reakce, a pak se vyjadřuj o rýpání. Nu a jestli ti to příjde korektní, pak není o čem se bavit.
Zjistil jsem, že takovým lidem jako jsi ty a pan J. vadí především pravda. Jste schopni hlásat lidskost, poučovat ostatní, jak se stát Člověkem a za tím účelem si vytvoříte i stránky, ale moje dosavadní zkušenost mi napovídá, že pravdou je spíš to co napsal Oracle 911 | 01.04.2017: „Mýliš sa a ešte k tomu KAPITÁLNE, lebo my nenávidíme.“ Nevím, jaký způsobem jste se spolu s panem J. vydrápali na vykladače koncepce. Hlavní však je, že vy oba jste pro mne ovocem, které tato koncepce přináší a je to nechutná podívaná.
Tahle odpověď byla původně pro Otazníka k článku Dlouhodobá strategie GP k překonání koránického islámu. Nyní ji však určuji všem k zamyšlení nad tím, kdo si nás to na obou webech dovoluje neustále pohlavkovat a kdo má tu drzost nás poučovat jak se stát Člověkem.
Upravená odpověď pro otazníka: Ono to je to bohužel mnohem vážnější než by se mohlo zdát. Pokusím se vám mozaiku doplnit o trochu větší střípek. Nevím, jak dlouho tu jste, tak z toho důvodu vám doplním, že zdejší diskuze byla v září 2016 rozdělena díky akci majitele a tvůrce, nebo spolutvůrce stránek pana J. Budiž, takové věci se mohou stát, lidé se pohádají a začnou vidět rudě. K povšimnutí už, ale je to, že obratem začal kydat hnůj na svoji celou dosavadní práci, jeho „nová“ diskuze v podstatě nebyla určena k ničemu jinému a on kupodivu dělal, že se ho to vůbec netýká. Zřejmě zapomněl, že se jednalo o jeho stránky, které sám vytvořil.
Re: Re: Re: DVTR
J. | 07.06.2015
texty na dvtr.eu sú z 09.01.2015, verzia R po korektuře
do kapitoly 12 doplnené o schémy z DVTR13.03_schémy_finál_26.4.2014.pdf
Odpovědět
Re: Re: Re: DVTR
J. | 09.06.2015
vo verzii z 9.1.2015 už budú asi všetky podstatné chyby opravené, pretože pri vzájomnom porovnaní zdrojových súborov použitých pre tvorbu webu a najnovšej verzie z 27.3.2015 som našiel iba kozmetické úpravy, možno sú väčšie zmeny v kapitole č.15 ale tá na webe ešte nie je
Autorské práva za krádež pomocou nepríjemnej „mystiky“ na za krádež v podobe nepríjemnej „mystiky“
Zřejmě nedopatřením, odeslal do diskuze svoje vysvětlení pro Hoxe, ale to už je spíš pro jeho lékaře:
admin 23.9.2016 o 20:04
Ahoj Hox.
Ad 0/ Je úplne jasné, že Ti a Tvojím spolupracovníkom v zbrani patrí obrovská vďaka a uznanie za to čo ste všetko urobili pre dobrú vec a prebúdzanie Človeka.
Ad 1/A k veci. Hox, niečo ZLÉ sa stalo s týmto webom. Došlo, možno zámerne a dosť PROFESIONÁLNE, k rozbitiu jednoliatosti tohoto sajtu – jednota bola naštrbená. Profesionálne aj preto, lebo zneužili všetky Tvoje slabosti, ktoré každý väčší intelekt má (IT-intelektuál je na to veľmi citlivý) – to poznám …. :-(
PRETO sa Ťa pýtam so všetkou vážnosťou vzniklej situácie:
a/ máš zabezpečené naše IP adresy pred náhlym príchodom tajných ku Tvojmu serveru s požiadavkou vydania týchto adries?
b/ máš premyslené, ako nevydať tieto naše pravé IP-adresy a ich relácie alebo ako to zfejkovať …?
Uvedom si, že reguluješ/regulujete web, ktorý sa úrovňou dosť vymyká zabehnutým alter_webom a je ideovo strašne silný pre mladých ľudí. Nikdy toto nepusti zo svojho zreteľa a konaj na našu ochranu maximálne tak, ako keby nás mali všetkých ….

admin 24.9.2016 o 16:00
Ale kľud, nechceme z týchto vecí robiť akúkoľvek komédiu. Písal som to pre Hox pracovne, bolo to určené k jeho zamysleniu, z určitých dôvodov som vtedy nechcel použiť email na Hox-a. Nesprávne som ale predpokladal, že to Hox zmaže po prečítaní, a teraz je to už jedno. Chcem zdvorilo požiadať všetkých, aby z toho nerobili senzáciu. Bola to moja chyba v úsudku, ale účel sa myslím splnil.

V současné době neustále někoho obviňuje a drží si své ovečky pěkně zkrátka. Třeba ke mně se vyjádřil tímto způsobem. Jeho paranoidní chování nebere konce.
J. 2. apríl 2017 o 13:26
Nejaká pomstychtivá plačka sa sem zase včera skúšala nabúrať od 14:20, celé 4 minúty po mojej odpovedi Cliftonovi skúšal heslá do administrácie. A takýto zmrd ktorému nepoľutuješ bebino a obratom ti ide vylámať vchodové dvere a nasrať do obývačky má ešte drzosť vyplakávať o slobode slova.
Podobným způsobem obviňoval už řadu lidí a má i potěšení z toho, že se nemůžete bránit, protože jste zablokován v diskuzi „Chcel si vyjebať, narazil si a bolo s tebou vyjebané“. Naposledy pomlouval Pe-triho, že střídá strovky adres. Co mi však uniká, je to, že si nikdo nevšiml, že se jedná o zjevně vyšinutého člověka. Jak je možné, že bylo umožněno takovému „Člověku“, že dostal k licenci na tvorbu stránek o dvtr, že mu bylo dovoleno takové stránky vytvořit? Od takového člověka se mám učit, jak se stát Člověkem? Takový člověk, který ani nerespektuje naši platnou legislativu na ochranu svobody slova, mě povede k lepší společnosti? Co bude dělat takový člověk, pokud se dostane na jinou pozici než jen na majitele stránek o dvtr? Takových otázek je bohužel spousty a můžete si je sám pokládat a lehce doplnit. Srandou bylo, když se zdejší admin rozčiloval na mazáním svých vlastních příspěvků. Ono totiž jejich chování je dost podobné.
Hox 1.10.2016 o 8:11
Informace, především asi pro osazenstvo dvtr.eu/diskuse: tamní admin zuřivě maže veškeré názory…
Jak je možné, že si podivného chování pana J. předtím nevšimli ani ti, kteří mají koncepci v malíku? Jak je možné, že zrovna lidé takového zrna jako je Hox a J. se vždy doperou k „moci“. O čem je koncepce takových lidí mě už nemusí nikdo přesvědčovat. Jedná se jen o další odpornou manipulaci

Dovolím si upozornit na ještě jednoho geniálního organizátora, který se Stalinem spolupracoval - Lavrentije Pavloviče Beriju. Našel jsem o něm nějaké materiály v souvislosti s výročím jeho zavraždění, a nedalo mi to, tak jsem se dopustil překladu. Zatím 1. díl je na OM, budou další, připraveny jsou další čtyři.
http://outsidermedia.cz/berija-1-dil/?show=comments#comment-64522

Záslužný počin, jen reakce zatím ukazují z většiny nepochopení a neochotu/neschopnost zapracovat na vlastních stereotypech... ale to je nevyhnutelné.

Ak pomenujeme veci v RF pravdivo potom:

U nás je dnes predajný sociálny ekonomický systém, ktorý je spojencom nie svojho národa, ale zahraničného kapitálu.
Systém núti ekonomiku RF pracovať v prospech USA, pre dolár, proti rubľu.
Núti nás pacovať na de industrializáciu svojej krajiny, na ekonomické samo zničenie.

Zdroje ľudí odporovať tejto škodlivej politike sú už celkom vyčerpané.
Chudoba v RF je už masový jav.
Rusko vymiera následkom nedostatočnej kúpyschopnosti obyvateľstva z dôvodu nízkeho príjmu za prácu.

Predajná vláda nemá absolútne predstavu o realite života.
Ľudia pod tlakom propagandy nechápu, že krajina sa nachádza v nemilosrdnej, neľudskej systémovej kríze.
Národ nevie, že skupina riadená Putinom zo dňa na deň stráca kontrolu nad štátom.

Čistý, úbytok obyvateľstva od roku 1991 do 2014 činí 19 000 000 ľudí, podľa najskromnejších odhadov.
Rusko vymiera.

Ak dnes máme pred svojimi očami úplný ekonomický kolaps, to je aj koniec tej riadiacej skupiny ktorá do tohto stavu priviedla krajinu.
Zatýkanie gubernátorov a ďalších vysoko postavených činiteľov svedčí o plnej strate riadenia v kádrovej politike.
Ako môžete riadiť kádre, keď každý činiteľ sleduje svoje vlastné zištné ciele.

U nás je dnes predajný celý štátny systém kádrovej politiky.
To čo dnes vidíme je začiatok celkového ochromenia, agónie systému riadenia v RF.

http://anna-news.info/node/59951

Před nějakými 15 - 20 lety byla prognóza pro RF ještě daleko horší. A přece je RF stále tu a s Putinem v čele.
Už v Bylinách, které jsem četl jako dítě je příběh o Iljovi Muromci. Zapamatoval jsem si z něj, jak se bohatýr válel za pecí a nic nedělal. Ale když bylo zle, vytáhl svého koně Sivku-hnědku, který stál po kolena v hnoji, očistil ho, oblékl zbroj a šel na nepřítele. A vyhrál.
Není v tom něco symbolického? A nezapomeňme:
The Russians take their time to saddle up, but they ride exceedingly fast, said the German Chancellor Bismarck.

Většina lidí žije v omylu, že peníze slouží k uchování hodnoty na věčné časy. Peníze jsou ve skutečnosti evidenčním prostředkem toho co máme k dispozici a jejich rozdělováním je společnost řízena. S tím, že udržet to co máme vyžaduje neustále kvalitní úsilí.

Život je tok a je potřeba ho neustále řídit a ne že si někde něco vydělám a jsem za vodou a vy ostatní se starejte.

Proto taky utáhli lidské myšlení na zlatě pro jeho stálost, jednou ho získám a už o něj nepřijdu.

Rád čtu články od Luxe,dokáže jednoduše a přitom poutavě vysvětlit věcí ,které jsou jinde kostrbaté na přijmutí.

Ahoj Putinovec,

vďaka za ocenenie, snažím sa...-)) popísať niektoré procesy a javy z hlbokej databázy VP CCCP, takým ľudovejším štýlom pre pochopenie rôznej problematiky (ktorá často býva veľmi široká a náročná na detailnejšie "dovysvetlenie", ak sa nepracuje s jednotným pojmovým aparátom - slovo je kód = inFoKód a každý ho môže podľa tradícii kultúry a svojho chápania pochopiť rôzne, čo je preDisPozične dané výchovou a vzdelaním a KultUr(o)Logickou nadstavbou každého JeDi(o)nCa v spoloCnosti..-).
Proste mnohí ľudia si "tradicional", podľa kulturologických zvyklostí priraďujú nesprávny obraz (mozog človeka pracuje s obrazmi, je to niečo ako tzv. rotačný operátor) k mnohým pojmom (slovám=kódom) a vzniká tak zákonite mnoho neDoRazUmění..

Treba poďakovať skôr Hoxovi, lebo "článok" som neTvoril ja, ale asi Hox - jedná sa o vcelku dobrú kompiláciu niektorých mojich diskusných príspevkov, v ktorých je aj dosť gramatických chýb (stále som si nezvykol napísať príspevok najprv vo Worde s opravou chýb, a potom ho vložiť ako comment...mea pulpa.., ale nie maxima -))..)
Ale aspoň to "vyznieva" autenticky..

Poté,co jsem si prošel postupně Vaše články,tak informace začali zapadat a dávat smysl.Jak jsem už psal,Vaše přiblížení skutečnosti je pro mne příjemně stravitelné.Když jsem sem před rokem náhodně zavítal,tak jsem vůbec nevěděl s čím začít a kde hledat informace přečtené ve zdejších příspěvcích.Proto s povděkem kvituji,jak jsou informace seřazené v levém sloupci stránky.Předpokládám,že to bude práce Hoxe,takže díky za mne i další začínající.

Článek má logiku, srozumitelnost. Prosím v diskuzi opravte mea pulpa za mea Culpa. Díky W.
Pupa = dužina, dužnina, dřeň; polotovar z ovoce k výrobě marmelády; měkká, silně prokrvená tkáň některých orgánů, dřeň; zbytky při výrobě cukru nebo lihu, melasa

Jedným z hlavných problémov je, že štáty nie sú ,,majiteľmi peňazí".
A pracujú v prospech týchto ,,majiteľov".
Myslím si, že Putin ovláda fakt, že Rusko nie je majiteľom Rubľa a ak chce tlačiť ruble, musí postupovať podľa manuálu ,,Majiteľov peňazí".
Glazev, Fiodorov a ďalší si to uvedomujú, sú dokonca podnikané kroky na ,,oslobodenie", ale proti nim stojí sila, ktorá by ich , ak by boli príliš netrpezliví, prevalcovala.
V tomto článku:
http://domino50.blog.pravda.sk/2016/04/19/moc-strucna-teoria/,
som sa to snažil vysvetliť týmto príkladom:
,, Kto je ,,majiteľom peňazí”, je majiteľom moci. Ale štát to nie je!

V r. 1789 nebolo Francúzsko suverénny štát, pretože nemalo kontrolu nad svojou menou. Došla hotovosť- minuli sa peniaze (a nemohli iba tak vytlačiť peniaze!?), tak znárodnili a rozpredávali cirkevný majetok pomocou tzv. Asignátov – pokladničných poukážok (kupónov), za ktoré kupujúci zaplatili okamžite (a štát dostal hotovosť), pričom majitelia kupónov si za ne vymenili neskôr pri dražbách, konkrétnu nehnuteľnosť. Podobnosť s Kupónovou privatizáciou v ČSR (presne o 200 rokov neskôr), nie je náhodná, dokazuje, že v obidvoch prípadoch boli tieto procesy riadené zvonka.
Takže, Francúzsko ,,odniekiaľ ” potrebovalo peniaze a nemohlo si ich len tak natlačiť - ani kráľ! Tie vlastnil ,,niekto tretí” – Moc. Keď splnilo podmienky dané Mocou ( revolúcia pokračovala, aj kráľ ešte žil), – boli aj peniaze.
Francúzsko ,,bolo preformátované” a Moc si vyskúšala nové spôsoby riadenia."
domino svetík

V Rusku v roku 1995 bolo usporiadané parlamentné čítanie KSB/KOB, kde bola jednohlasne prijatá a doporučená k zavádzaní do spoločnosti.

Do roku 1995, po rozpade ZSSR materiály KOB/KSB sa šírili len v knižnej forme (neštruktúrne).
Ale po roku 1995 aj v Rusku sa začal rozvíjať internet a informácie sa začali šíriť bleskovo a to neštruktúrne. Hlavne v kruhu mládeže/školákov, ktorí používali tieto materiály hlavne na dôkaz toho, že učiteľ je hlupák t.j. podrytie jeho autority (Veličko to spomínal). Čo znamená, že táto zlatá mládež nielen prečítala a pochopila čo je v týchto materiáloch napísané ale hlavne primäli rovesníkov (všetci vieme aké sú deti, veď aj my sme ním boli) a čiastočne aj učiteľov aby tieto materiáli prečítali.
Ale počas tých 20-25 rokov vyrástol nejeden ročník, v ktorých nejeden člen ako tak osvojil informácie KSB/KOB a stal sa ako tak konceptuálne gramotným. (A starší ruský profesori vidia ako sa líšia dnešný vysokoškoláci od tých spred 20 rokov.)

Ďalej Putin je konceptuálne gramotný, tak ako bol ním aj Stalin (podľa indícií):
Stalin, v podstate sám vojak v poli: pod ním vlastizradná štátna správa, ľudia negramotný a krajina po vojne v dezolátnom stave. A vieme kam dotlačil krajinu.
Pričom Putin je v podobnej situácií: vlastizradné elity a oligarchovia kam oko dohliadne, po prevrate a ekonomickom kolapse. Rusi teraz začínajú chápať, že čo sa dialo a deje lebo doba je iná, rýchlejšia a informačne viac nasýtená a Putin ich učí...

A nie celkom chápem prečo Lux tvrdí, že Putin je ekonomicky nevzdelaný?! Ak pravda, tak prečo podporuje Glazjeva, ktorý navrhuje v podstate kopírovať Stalinove princípy výstavby/rozvoja ekonomiky?
Že má liberálnych poradcov?! Aj Stalin musel pracovať s koncepčne nevzdelanými marxistami a trockistami.

Pričom Lux v jeho príspevkoch nebral v úvahu 2 veci (čo podľa mňa odzrkadľuje jeho nepochopenie vecí resp. materiálov):
-pre HNR/Boha aj neštruktúrne šírenie informácií/riadene je štruktúra;
-nie nadarmo sa hovorí: "Pomôž si sám človeče a aj pán Boh (všedržiteľ) ti pomôže."

Vzpomenul jste to nejdůležitější.Dorostla první generace v KSB a tím se toto učení o to rychleji rozletí světem.To ,co my nyní často užasle objevujeme a pokoušíme se to pochopit,oni vstřebají jako samozřejmost.Tahle myšlenka se už zastavit nedá a pokud budoucí generace budou koncepčně schopné,tak ani zneužít.

Ahoj óRa(c)UlUm,

áno, Boh pomôže všetkým, ktorí o niečo lepšie chápu Život a okolnosti, do ktorých sa oni svojou exIstEnciou dostali a ako MoRa(l)Ne Rea(E)goVali..
Každý NáRod sa však skladá z množstva
inDiviDualít a výsledkom je to, čo sa zhmotní v ReAlite..

Boh je najväčší DiaLekTikos - s každým rozpráva Jazykom Životných okolností daného JeDionCa..
Každého tu na niečo poslal - predUrčil mu jeho MiSi-u - a na každom z nás záleží ako ju pochopí..a to sa premieta do KoLektiKos modulov danej SpoloCnosti alebo Necnosti.

Otázku chápania globálnych procesov a vzťahu k morálke konania jedincov (skupín, národov, subkultúr, kultúr...civilizácie) sa ti snažil vysvetliťaj udo (záver):

Dobrý úmysel zďaleka nestačí!!!!!!!!!
Ide o jednu z najstrašnejších lží,
propagovaných pseudonáboženstvami niektorými..

Ad Putin: škoda, že nevieš rusky, lebo by som ti mohol dať viacero linkov na články VP i iné, z ktorých je jasne vidieť, že problematiku ekonomiky neovláda, resp. musí dodržiavať určitú korporátnu disciplínu.

Napr. po prepuknutí krízy v r. 2008/09 ho VP skomentoval - preklad):
"Putin z krízy ihneď obvinil USA a krízu prirovnal k prírodným nešťastiam, ktoré nemožno predvídať a odvrátiť...☺
To je - ak nie vynútené klamstvo, z dôvodu nejakej elitárno-korporatívnej neslobody Putina, tak ešte jedno jasné vyjadrenie neadekvátnosti právnického vzdelania, vo vzťahu k problematike ekonomiky.."

Kvalita riadenia príslušnej OikoNomos sa dá sumárne vyjadriť veľmi jednoducho:
Vektor chyby riadenia = inflácia v danej ekonomike..

Pozri si niekde, ako si nedávno Putin "podiškuroval" s šéfkou Ruskej centrálnej banky Elvírou a ako "spapal" jej klamstvá..bez nejakých negatívnych komentárov (to má samozrejme viacero úrovní chápania), ale výsledok je jasný..

Pritom Putina vnímam zo všetkých marionetných svetových politikov veľmi vysoko, keď mnohí s ním nestačia držať vôbec "krok", ale Tvorí aj viacero chýb... a v podstate je jedno, či úmyselne alebo neúmyselne..

S Putinem je to nejspíš jinak, chápe velmi dobře ale jedna se o nucené opatření... používá liberály jako "mlhový opar", v němž se projekty realizují na základě jiných struktur, než těch veřejných, a na základě jiných principů, než oficiálně přijatých, VP to popisují tuším zde: http://dotu.ru/2016/04/18/20160418_tek_moment03124/

Kdyby Putin nechápal, těžko by jako jeden ze svých prvních kroků znárodňoval centrální banku...

Hoxi, dobrý den,

Překvapilo mě, že "Kdyby Putin nechápal, těžko by jako jeden ze svých prvních kroků znárodňoval centrální banku..."

Co jsou kroky ke znárodnění centrální banky? Nebyl jsem schopný je vidět a Ruskou Centrální Banku Ruské Federace jsem doteď považoval pouze za nástroj globálního tlaku na Rusko. Nevidím nikoho ve vedení CBR, kdo by pracoval v zájmu Ruska.

Mýlím se? Co, koho jsem přehlédl?

Dík, Tom

Pokoušel se o to kolem roku 2003, nezdařilo se.

Ahoj Hox,

Áno, jasne že chápe, že Centrálna banka je objektívne zlo, to si určite prečítal v niektorých prácach VP (aj bol Petrovom osobne oboznámený s viacerými vecami, keď to ešte len začínalo), s ktorými sa stretol, ešte keď robil "nosiča vody" Sobčakovi, a potom bol na čele FSB.
Ale sú skutočne desiatky jeho vyjadrení, ktoré sú VP oprávnene kritizované (pričom zároveň tvrdia, že lepšieho nemajú "na sklade") a z nich vyplýva, že neraz skutočne nevie o čom hovorí (ak by som mal právnické vzdelanie a nečítal by som "tlusté knihy", tak by som to tiež nechápal a on na to už dávnejšie teraz nemá ani čas..) a to v dosť zásadných veciach (spomenul som len prípad, ktorý ma napadol) - prejav mu síce napíšu jeho speechwriteri (kto ich však vyberá a prečo mu píšu mnohé evidentné nezmysly?).
Niekedy by sa totiž mohol vyhnúť zásadným omylom pri svojich vyjadreniach o OikoNomos.., a to aj keď nemá nič napísané..
Ak totiž vieš vo co gou, tak to zaobalíš do množstva náznakov a inotajov, čo Putin veľmi dobre ovláda, ale v tejto oblasti je aj podľa môjho názoru, ako sa hovorí "mimo mísu"..

Prosím ťa a Stalin nemal podobné ťahy?
Myslím si, že svojom diele Ekonomické problémy ZSSR povedal niečo v tom zmysle, že: "finančné krízy a krízy výroby sú živelnou súčasťou kapitalizmu". A živelnú pohromu je veľmi ťažko predpovedať, aj keď je umelo vyvolaná

A prečo si myslíš, že Elvíra dokázala oblafnúť Putina, nemohlo by to byť tak, že cez liberálnu teóriu ju snažil dotlačiť tam kde Putin chcel?

A prečo pcháš všade štruktúru, keď teraz bohato stačia z nášho pohľadu neformálne štruktúry resp. neštruktúrne riadenie? Ostatne prevziať riadenie nad štruktúrou sa dá aj neštruktúrnymi metódami a aj virtuálnymi štruktúrami.

Mohl by prosím někdo ze zastánců základního příjmu sdělit, kolik by ten základní příjem stál?
V současnosti stát odebírá lidem přibližně polovinu toho, co vytvoří a výsledek rozdělí. Největší položkou je důchod - neboli stalý příjem důchodců. Důchodci ale tvoří asi třetinu populace, dostávají necelou polovinu státem vybraných peněz. Pokud by se měl takový důchod vyplácet všem bez rozdílu, o kolik by se zvýšilo zdanění a kolik by za to poplatník dostal zpět na stálém příjmu?
Osobně mi připadá, že by to především znamenalo snížení svobody, protože stát by rozhodoval o mnoheme větším procentu lidmi vytvořených hodnot, než rozhoduje dnes.

Sú rôzne postupy postupnej aplikácie Základného prijímu.
Najviac to asi rozpracovala skupina nemeckých univerzít.
Zdaňovanie strojov cez DPH a zrušenie dane z prijímu + niektoré ďalšie opatrenia. V zásade je základný príjem aj v aktuálnej ekonomike plne financovateľný.
Vo všeobecnosti ide o trasformáciu minimálnej mzdy na základný plat. Všetci predsa vieme, že ľudí ďalej nemožno umelo zamestnávať. Fabriky, väčšinu pracovných miest možno už dávno takmer plne robotizovať. Korporácie nekonajú z čisto politických dôvodov. Naozaj tam o zisk nejde, ale o brzdenie rozvoja, ochranu, čo najdlhšiu konzerváciu pyramídového systému, hry, neootrokárskeho podprahového kolektívneho modulu samoriadenia. Voľný trh nikdy neexistoval. Je to len propagandistická utópia tzv. neoliberálov a neokonzervatívcov. Pre vyššie úrovne riadenia sú peniaze nezaujímavé (majú, natlačia si ich prakticky neobmedzene) a ide o úplne iné rozhodovacie priority.

Otázka znie inak:
Máte v krátko- a stredno-dobom horizonte iné riešenie na zabezpečenie udržateľného rozvoja populácie, ako nejakú formu Základného platu?
O detailoch prepočtov na naše podmienky SK/CZ sa môžme baviť potom.

Zavádění nechme teď stranou. Mne zajímá konečný stav, k němuž by měl systém základního příjmu směřovat.

To znamená:
- jakou část hodnot, které člověk vytvoří, mu sebere stát nějakou formou daně? (DPH je také daň, o kterou se občanovi prodraží nakupovaná věc)
- kolik z toho stát přerozdělí jako základní příjmy všech občanů (samozřejmě včetně toho, kdo byl zdaněn aby na ten základní příjem byly prostředky)?

Klidně si to ukažmě na příkladu ČR - kolik by to bylo?

Skús si prečítať od Jefremova Mlhovina v Andromede a Hodina Býka, tam popisuje konečný stav.

Máte na mysli Jefremovem popsaný stav na navštívených planetách?

Bohužel jste mi ale neodpověděl na otázku, jak av jakém množství by mělo být přerozdělováno vytvářené bohatství na příkladu v ČR se zavedeným základním příjmem.

kde se daji sehnat tyto knihy, prosim?

https://uloz.to/hledej?q=hodina+b%C3%BDka

Ahoj Dagmar,
tie jeho knihy sú poklad.
Ja som si kúpil originály na bazare:
http://www.databazeknih.cz/kniha-v-bazaru/mlhovina-v-andromede-44530
http://www.databazeknih.cz/kniha-v-bazaru/hodina-byka-44538
http://www.databazeknih.cz/kniha-v-bazaru/athenanka-thais-135926

Konečný stav - Endlösung? :)
Definujme si aktuálny možný stav
a kam by mal smerovať, čo by mal umožňovať.
Ide totiž o PROSTRIEDOK a nie cieľ!!!
Je absurdné očakávať od niekoho v tejto fáze u nás nejakú absolútnu sumu.

Zodpovedá aktuálnym možnostiam, miery optimalizácie celkovej ekonomiky, ktorú definuje v 1.rade úroková sadzba.
Teda..rozptylové pásmo tej-ktorej ekonomiky
definuje celková politika (skupina, množina, systém názorov, konsenzus panujúcich na túto tému).
T.j., ktorý z prepočtových modelov si vyberiete, či samy navrhnete, ak ste natoľko reality chápavý(inteligentný), že máte pochybnosti o vhodnosti existujúcich modelov pre váše podmienky, ći máte podozrenie, že by dokonca mohli byť pre vašu krajinu, organizáciu.."firmu" potenciálne fatálne, čo sme tu žiaľ mali neraz..

Napr.veľmi zjednodušene, zhruba, aby ste mali aspoň nejaké "čísla"(NuMeri), ktoré asi podvedome požadujete:

Ak by ste použili tzv.Švajčiarsky model, o ktorom pred pár mesiacmi rozhodovalo referendum (ak sa dobre pamätám), tak bol niekde okolo 2400CHF, pri aktuálnej minimálnej mzde okolo 4000CHF, čo by na SK vychádzalo v prvej fáze cca. 240 Euro mesačne na osobu, s postupným každoročným zvyšovaním v neposlednom rade podľa miery presadzovania politiky znižovania úrokových sadzieb a tichému postupnému prechodu na "nefiatmoney" bankovníctvo..Reálna inflácia kradnúca prostriedky populácii a kumulujúca ich u jelít je totiž vyjadrená nie oficiálnymi štatistikami, ale priemerným rastom cien nehnuteľností a umeleckých diel. Úroková sadzba zároveň primárne definuje perspektívu rozvoja ekonomiky =dostupnosti kreditov na zavádzanie nových optimalizačných technológii. V treťotriednych ekonomických univerzitách, kurzoch sa to logicky pre plebs programovo deklaruje opačne = čím vyššie sadzby, tým nižšia inflácia, čo samozrejme totálna blbosť.

Ešte raz ku vášmu "konečnému" stavu:
Môžeme sa o ňom baviť v danom kontexte, ak mi napíšete odpoveď na otázku:
"Čo je to CENA produktu, alebo služby"
krátku Definíciu.

Aspoň toľko v skratke.
Ak si trocha naštudujete reálnu ekonomiku, môžeme sa o tzv. Základnom plate baviť i o pár krokov ďalej, bo inak pochopíte spravidla skoro všetko, čo napíšem, presne opačne, alebo min. "mierne" deformovane. Infernálne kolečká do kola sa hryzúceho hadíka, či psíka nepovažujem za zmysluplné..

Ťažko rozprávať rozprávku o Červenej čiapočke dieťaťu, ktoré nevie, čo je vlk, studňa, puška, horár, čiapka, či nôž, alebo si pod tými výrazmi predstavuje niečo úplne iné, ako je tomu v realite, či jej(objektívnej reality) existenciu dokonca zanovito popiera, alebo má jednotlivé pojmy vzájomne zamenené. (Nemyslím to samozrejme osobne Standa).

Teda..zaplatiť si lepšie kurzy, či semestre u niektorých svetových univerzít (UK Praha k nim rozhodne nepatrí) rádovo v státisícoch dolárov-euro, alebo si preslistovať Tučné knihy VP. Napr. aspoň "Krátky kurz" (ekonomiky) a DVTR

Odpověď: Cenu chápu jako poměr mezi dvěma druhy zboží nebo služeb. Pokud je jedním z těch druhů nějaký dohodnutý standard (peníze), tak je cena zboží rovna počtu jednotek toho domluveného standardu.

Pokud Vy uznáváte jinou definici, sem s ní

Ja cenu chápem ako hodnotu vloženej energie/zdrojov. A pomer ceny/hodnoty je čas (vynaložený).
A dohoda vzniká na tom, na koľko si kto cenní zdroje a čas.

pro mne je cena to co si dva lidi dohodnou mezi sebou, jejich mozky zpracovavaji tisice a tisice informaci o spolecnosti, o chovani cen , o praci atd. Mozek je nejlepsi pocitac a cena dohodnuta je ta spravedliva. Ziju na francouzke vesnici v hlubokem "osameni" a moji sousedi jsou 10 az 50 km daleko. Je uzasne jak toto pohoubi lidskych vztahu funguje a jak je spravedlive. A jak lide "dobre vule" se poznaji a si navzajem pomahaji. A az bude nejhur, toto pohoubi a propojeni lidskych mozku a vztahu na desity kilomentru jim umozni prezit.

podle mne ten popis nedává smysl.
Píšete, že cenu chápete jako hodnotu. Poměr ceny/hodnoty pak musí být jednička a nikoliv čas.

Cena je chyba riadenia.

Jej matematické vyjadrenie v zvolenom etalónovom systéme.
Piesok na púšti cenu nemá,
resp. smeruje limitne k 0.

Stále tomu moc nerozumím.
Píšete, že cena je chyba řízení. Chcete tím říci že každá cena je chybou řízení? Nebo že každá chyba řízení je cenou?

Matematické rovnítko predsa platí z pohľadu oboch strán, či?

Cenový vektor je proporcionálny chybovému.
Z pohľadu základov manažmentu (riadenia) trhu a burzy.

Ďalej:
V prípade aktuálnej koncepcie riadenia globalizácie
je zároveň chybový vektor (z pohľadu ovčana) rovný cieľovému vektoru, keďže oba sú vzhľadom na zvolenú koncepciu (jednu z dvoch na najvyššej úrovni riadenia základných) vzájomne vymeniteľné.

Toľko k základom sociologickej mechaniky.
Vektor =
1. smerovanie objektívneho procesu po jeho rozlíšení (identifikácii a vyhodnotení vzhľadom na subjektívne preferovanú koncepciu)
2. jeho veľkosťje určovaná mierou vôle subjektu..resp. kumulácie energie (emócii) riadeného davu

Vektor ako gradient, operátor konvergencie polí (agregátnych modulov kolektívneho podvedomia = ľudovo duchov, moderne "korporátnych kultúr"), atď nateraz zatiaľ na dosiahnutej úrovni dialógu asi zanecháme..

Tak aj metodológiu jeho transformácie do n-rozmerných objektov -matríc a tenzorov, spolu s "osadzovaním" jednotlivých položiek (konkrétnych mier) v rámci ich nadčasovej, kulturologicky determinovanej symboliky (premenných a "konštánt"), atď..

Btw., vitajte v konceptuálnom inžinierstve, ktoré stojí NAD tým sociálnym..

Slovo "je" se někdy používá pro vyjádření rovnosti a jindy pro označení inkluze. Proto jsem se ptal, co tím myslíte.

Jak proporcionální je ten vektor? Zajímá mne, jakou konstantu proporcciality používáte. Asi bylo nejlepší, kdybyste to ukázal na nějakém příkladu s konkrétními číselnými hodnotami složek těch vektorů (pokud je příliš mnoho dimenzí, stačí samozřejmě jen hodnoty několika těch nejvýznamějších složek).

Podobně by mi pomohlo i konkrétní vyčíslení vektoru či vektorů popsaných body 1. a 2. - samozřejmě i s jednotkami, které složky těch vektorů mají.

a) ide o rovnosť nie inklúziu.
O inklúziu ide v prípade integračnej procedúry hierarchicky objektívne nižšej matrice matricou objemnejšou.

b1) v tomto konkrétnom prípade je konštanta samozrejme č.1.
Iné konštanty môžem napr. používať pri postupnostiach zmien (lineárnych, exponenciálnych,..) štatistických váh jednotlivých procesov a koprocesov na rozkývanie, alebo stabilizáciu interagujúceho systému, resp. pri jeho prevádzaní do iného, subjektívne, alebo objektívne vzhľadom na celkový a čiastkový cieľ (spolupráce/alebo agresie) vhodnejšieho režimu (samo)riadenia

b2) a c) ťažko tu zobraziť komplexnejšie matematické formy.
Pozrite si ale ľubovoľné VŠ skriptá pre vyššiu štatistiku, automatizáciu, či metrológiu apod. Tam je uvedený nástrojový aparát riešenia podobných úloh riadenia pomerne dobre vysvetlený

Nechtěl jsem po Vás řešení, ale vyčíslení těch vektorů na nějakém příkladu. K tomu přece není třeba nějak komplikovaných forem ale jen napsání řady čísel a jejich jednotek. S následným aparátem si už nějak poradím. Ani jiné konstanty mne prozatím nezajímají.

Chtěl bych jen vidět konkrétní vyčíslení toho cenového vektoru pro nějakou konkrétní věc a vedle toho vyčíslení příslušného chybového vektoru pro nějaké řízení.

OK, Pr.:
jednotka, etalón miery 1 kg
etalón spoločenskej hodnoty 1(fiatmoney-inflačné) €

c (chlieb) 1,0€
m (maslo) 1,5€
l (mlieko) 0,8€
j (jablka) 0,7€
.
.

usporiadanie priorít vektora, jednotlivé poloźky sú vymeniteľné podľa spoločenskej dohody (konsenzu). V závislosti rozlíšenia spotrebného koša tovarov a služieb na
1) štandardné
a
2) nadštandardné
Viď kritériá miery rozvíjania ekonomiky a tak postupného priraďovania ďalších nedštandardných položiek do množiny štandardných..atď

Prečo ide zároveň o chybový vektor riadenia daného odvetvia ekonomiky, asi chápete a tak to nemusím znova vysvetľovať, či?

Přiznávám, že nevím, proč by to měl být chybový vektor. Vždycky jsem si myslel, že chybový vektor je (vektorový) rozdíl mezi předpokládanou hodnotou vektoru a skutečnou hodnotou vektoru.

Pokud by se jednalo o cenový a zároveň i chybový vektor, tak by púodle Vás řízení nejspíš mělo předpokládat, že hodnota těch komodit je nulová. Jinak mi to nedává smysl.

1) Presne
2) ..a ešte raz: áno, presne, tak jednoDuché, so simple, sancta simplicitas..
= katolikos = všeobecný = common = komunizmus = raj= kráľovstvo božie na Zemi = islam, atď,
ktorý sa "elity" vždy snažia za utopiu vydávať, diskreditovať.

Jelitá chcú komunizmus len pre seba a z ostatných otrokov, debilizovať. Všade po svete. Vo setkých kultúrach, náboženstvách neodolajú prsteňu moci, keď ho raz už majú a nikomu nedajú..nedelia sa o neho s ním, s nikým, a tak končia ako Glum v tej rozprávke. Ich NeBo..kde NiEt BOha

Avšak optimalizácia výroby a služieb, materiálne zabezpečenie populácie s cieľom umožnenie napĺňania optimálneho potenciálu čo najviac jedincov = buniek kolektívneho organizmu ľudstva, je len koncom začiatku..

Otázkou, je len, či budeme ďalších 1000 rokov čakať na Godota,
alebo začneme konať globálne v malom od seba,
ako správne nedávno i Mr. Obama povedal..

Jenže řízení by mělo předvídat vývoj (například vývoj hodnoty zboží, pokud je to jeho objektem). takže by mělo produkovayt nenulový vektor.
A co vlastně to řízení podel Vás dělá, když nic neřídí?
Proč mu tak říkáte?

"Matematické rovnítko predsa platí z pohľadu oboch strán, či?"

udo, podľa vás platí Zákon akcie a reakcie, alebo tretí pohybový zákon alebo tretí Newtonov zákon

F=-F

?

Pletiete dva vzájomne súvisiace pojmy.

Matematika vychádza z geoMetrie a nie opačne.
Sila má vektorovú charakteristiku.
V kartézskom koordinátovom systéme ide o
a) smerník (či ako sa to po SK povie..študoval som len čiastočne v slovenčine)
a
b) dĺžka vektora (veľkosť sily)

..teda smerovanie vektora je opačné,
a veľkosť rovnaká

Jen drobnosti:
- Vektorovým počtem a vektorovými prostory se zabývá algebra, nikoliv geometrie.
- Geometrie je součástí matematiky. Říci, že matematika vychází z geometrie, je tedy asi podobně (ne)přesné, jako říci, že svět vychází z Bratislavy a ne opačně.

Zopakujem:
Matematika vychádza z geometrie.
Stačí sa nad tým zamyslieť,
či trebárs trochu helénskych filozofov počítať.

Nie som si istý, či dostatočne chápete, čo je to GeoMetria.
Sliepka a vajce,
nie vajce, alebo sliepka.

Matéria - forma - miera
Koplexný objekt - prechodná obrazová abstrakcia - hraničná abstrakcia
proces: InFormácia, alebo transformácia (TVORENIE = sTrojenie)

Algebra je identifikácia a hodnotenie GeoMetrických objektov (Procesov)

V staroegyptsko-hellénskej hermeneutike aj:
Maat + Thémis = Tikos

Přiznávám, že my poněkud uniká smysl toho, co teď píšete. Připadá mi že máte poněkud svébytný pohled a ještě svébytnější způsob jeho vyjádření.

Neviem, čo chápete pod výrazom "svojbytný",
ale uvedené prepočty sú postavené, funkčné na základe
kategórii
(MIM) Matéria, InFormácia, Miera

a nie

HEČP (MEST)
Hmota, Energia, Čas a Priestor,
ako sa na horších školách (pre plebs) učí

Skrátka o krok ďalej máte rôzne druhy matematiky i geometrie.
Napr. Neeuklidovskú geometriu, Fuzzy matematiku, kde naozaj neplatí, že 1 + 1 = 2 a v princípe taký stav ani nemôźe nastať, resp. je extrémne nepravdepodobný, lim 0, atď.
Na tom je z veľkej časti postavená celá moderná robotika,
automotive industry.. Proste tie regulátory sú objektívne presnejśie, ako staré PID.

My sme napr. začali 7.semester špecializácie Sjf STU Bratislava kedysi už pomerne dávno s tým upozornením, aby sme dľa možnosti dôsledne zabudli celú algebru a že všetko je na vyššej úrovni tak "trochu" inak.. t.j., ak chceme na katedre a vo vedeckej kariere pokraćovať..
Ako keď prejdete od Newtonovskej fyziky k pani Einsteinovej, či ku Kvantovke..a ešte o kus viac

Pokud jste zapoměli opravdu CELOU algebru, tak jak jste se dál obešli bez jejích struktur?

Například takových objektů lineární algebry, jako jsou vektory, matice a tenzory? Pokud byste zabloudil do kvantovky, tak proč byste předtím měl zapomenout na grupy a symetrie?

Koneckonců i u měřitelnosti se využívá algebraických postupů univerzállní algebry, které, kdybyste je zapoměli, tak nezavedete sigmalagebru, jež je základním kamenem teorie míry.

Myslím, že dobre viete, čo bolo formulované ako vtip
a čo vážne

Nebyl jsem si jist. Proto jsem odpověděl tak, aby odpověď buď dotáhla vtip do úplné absurdity, nebo oponovala vážným příkladem vážné glose. Vyberte si sám.

Tvrdíte že je to matematicky správne opísané?

Je to len predsa veľmi zjednodušený príklad.
Nie sú tam triedy, atď..
Aj keď počítate medziodvetvový vyrovnávací režim pri programovaní ekonomiky nejakého sektoru, či korporátno-bankového "klubu".
Viď Leontjev, ktorý dostal Nobelovku za to, že sa snažil dokázať, že to nejde..
Znova:
je to popísané v KSB a Krátkom kurze.
Tak aj Veličko popisuje vo svojich prednáškach
mechanizmus stavby tých rovníc.
Pozrite si to hoc aj na media-mera stránke.

Konečný stav v podstate neexistuje! Ale, keď zafilozofujeme, respektíve použijeme obmedzený ľudský slovník a chápanie objektívnej pravdy človekom, aby to bolo pre väčšinu ľahšie predstaviteľné, tak to pomenujem ako: komunizmus (ideál), "Kráľovstvo Božie na Zemi!

Národný socializmus...
------------
http://cicociciak.blogspot.sk/2016/06/narodny-socializmus.html

Konečným stavem v kontextu obou diskutovaných systémů (základní příjem i energoekvivalent) jsem měl na mysli okamžik, kdy skončilo přechodné období jejich zavádění a ty systémy už běží.

systém odebírá ze skutečných výdělků nejméně 2/3 až 3/4, nebere jen daně, odvody a DPH, kromě toho, kromě dalších daní a poplatků, vůbec není zanedbatelné několikanásobné zdaňování téhož - hlavně energií.

bral jem to všechno dohromady a vyšla mi půlka.(+-několik procent)
Proto mne zajímalo, kolik (jaké procento zdanění) by znamenal pro poplatníky ten základní příjem.

Vedel si, že dnešný finančný neo-koloniálny a "úrakovinový" systém a na ňom napojení rôzni paraziti od bankstrov, cez korporácie, ovcami volených "zas-tupcov"... odsávajú ešte viac obeživa a ľudskej energie, než štát daňami?!

Nevěděl.
Myslím si, že stát odsaje víc. I když si dovedu představit i metodiky, kde to vyjde naopak.
Klidně se nechám přesvědčit konkrétními čísly třeba za ČR.
Stát odčerpá na daních a poplatcích hodně přes bilion korun. Kolik podle Vás vysají korporace? Které nejvíc?

Jde faktor, zvaný "kolik procent ceny zboží tvoří kumulované náklady na splácení bankovních úvěrů a úroků z úroků"... u různých skupin zboží je to různé, tam kde je ve hře nutnost větší infrastruktury (=investic) v nějaké roli během výroby nebo dopravy zboží, se jedná o VĚTŠINU konečné ceny pro spotřebitele. Daný výzkum francouzské univerzity je k nalezení na netu, nechci plácat čísla od pasu, ale průměrně je to kolem 30-50 procent, pokud mě neklame paměť.

Tedy: u většiny zboží tvoří dnes většinu jejich ceny náklady na splácení bankovních úvěrů, úroků z úroků, úroků z uvěrů, které si museli vzít subdodavatelé, z úvěrů, které si museli vzít subdodavatelé subdodavatelů, dodavatelé energií (jak producentovi, tak subdodavatelům) atd.

Obrazně, když si kupujete auto za milion, 250-750 tisíc jde přímo a nepřímo bankám ve formě splátek úvěrů.

Nebo jinými slovy: nebýt peněz zatížených úroky a lichvy obecně, většina zboží bude automaticky o 1/2 - 2/3 levnější, pokud vše ostatní (mzdy a další náklady, zisk výrobce, ...) pro účely ilustrace považovat za konstantu

30-50% podle mne není většina. Ale asi by bylo dobré najít tu studii. Máte alespoň nějaká vodítka, podle nichž je možné hledat (autory, tu universitu, název článku) ?

Opět hledáme absurdní výklady? 75% také není většina?
Zkuste odbornou literaturu: Bernard Lietaer, Margrit kennedy, "Grip of death", http://www.antibank.wbs.cz a další... opravdu si nepamatuji, kde jsem před mnoha lety narazil na konkrétní informaci.

Nehledám absurdní výklady. Vycházím z toho, co jste sdělil.

75% je většina, ale o tomto procentu jste ve svém původním příspěvku nepsal.

Dokud nedohledáme zdroj, beru Vaši informaci jako možnou, leč zatím nepodloženou.

Keď 30-50-75% ceny tvorí akumulovaný úrok, tak to znamená, že dane, energie, práca a ostatné výdavky sú v menšine.

Jenže já zatím nevím, jakou metodikou se to počítá. Proto mne zajímal zdroj toho tvrzení.

Příklad: Koupím si rohlík. Zaplatím tři koruny.Kolik z té ceny je hodnota práce všech od zemědělců, přes mlynáře, pekaře závozníka až po prodavače a kolik úrok bankéřů? Jak si to mohu ověřit nebo spočítat?
Co podíl ceny pece, auta, regálů v prodejně? To je úrok, nebo práce?

Jakou myslíte?
Veškeré náklady spojené s úvěry (a dnešní systém je nastaven tak, že téměř každá firma si musí brát úvěry, jak provozní, tak investiční - z principu věci. Pokud by si firmy přestaly brát uvěry a jednotlivci hypotéky, systém by zkolaboval) jsou vždy součástí konečné ceny pro spotřebitele. Pokud jsou náklady na úroky součástí cen energií, veškerých vstupních surovin a veškerých služeb "po cestě" od surovin po konečného spotřebitele, pak se jedná o kumulativní efekt, který se dá vyčíslit.

Například cenu ve formě hodin lidské práce, věnované na kompletní výtobu toho rohlíku. Pokud je jeho hodnota v penězích něčím zatížena, tak lidstá práce by snad úvěrem zatížena být neměla.

Take se prijmy zvysi a zajisti se minimalni prijmy tim, ze se:1 zabrani tunelovani bank:2rozkradani velkych podniky privatizaci do rukou nadnarodnich podniku 3 prestanou se financovat svobodno zednarske loze ajine utajovane spolecnosti a tak dale.

Samo se to neudělá. Kdo ty zabraňovací činnosti má podle Vás dělat a kolik to bude stát? Jak zabráníte tomu, aby ti zabranovači nezačali dělat totéž, co ti, jimž měli v činnosti zabraňovat?

Takže ty vlastne navrhuješ s reálne/objektívne existujúcim problémom radšej pre istotu nerobiť nič, aby sa náhodou neurobili nejaké ľudské chyby?! Alebo nebodaj ti súčasný systém, organizácia spoločnosti a prerozdeľovanie jej spoločne dosiahnutých plodov práce, vyhovuje?! No tak potom sa jedná o "satanizmus" najhrubšieho zrna!

Má-li smysl zabývat se sebevzděláváním? - Miera bezkrvavosti - Vynikajúce, stotožňujem sa!
----------------------------------
http://leva-net.webnode.cz/products/o-mire-bezkrizovosti-ci-naopak-krvavosti-udalosti/

Současný systém je z mnoha důvodů špatný. Já si jen myslím, že ta elektroměna je z mnoha důvodů mnohem horší.

Z jakých konkrétně?

Za druhé, co je to elektroměna?

Už jsem důvody uvedl v jiných příspěvcích.
Elektroměnou jsem měl na mysli hodnotu měny přímo navázanou na spotřebu elektřiny.

O hodnotu měny přímo navázanou na spotřebu se nejedná, to byste chápal, kdybyste systém chápal.
V sekci "energoinvariant" je několik článků, které systém podrobně popisují. Četl jste je? Mám na mysli skutečně si téma nastudovat. Pokud jste je nestudoval, proč se vyjadřujete k něčemu co neznáte? Teorii relativity dokážete taky relevantně zkritizovat po letmém pohledu na obal knihy?
Cui bono?

Některé ty články jsem pročetl a podle mne se o přímé navázání jedná. Kurs mezi měnami se v tom systému přímo odvozuje od podílu spotřeby elektřiny za nějaký čas a celkové peněžní zásoby.
Pokud se mýlím, odkažte mne prosím na konkrétní článek, v němž je uveden vzorec, vycházející z jiných veličin, nebo počítající z nich něco jiného než podíl.

Navázány jsou jen směnné kurzy mezi měnami, a navíc přes koeficienty a další parametry, viz také http://leva-net.webnode.cz/products/k-energetickemu-standardu-pres-zlaty/.

Co je to hodnota měny? To co si za ni lze reálně koupit, nebo nějaký směnný kurz?

V odkázaném článku se o žádných koeficientech u energetického standardu nemluví. Energetický standard je tam zaveden jen jako prostý zlomek.:

roční objem produkce elektrické energie (kWh)
–––––––––––––––––––––––––––––––––––––
objem platebních prostředků v oběhu

----
A k hodnotě měny:
Obojí. I nákup je vlastně směna peněžní jednotky za zboží. To, co lze reálně koupit, je vlastně směnný kurs mezi jednotkou měny a zbožím (neboli cena).

Co se týče směnného kurzu mezi měnami: ten ovlivňuje množství zboží, které si lze pořídit za jednotku vlastní měny ve druhé ekonomice. Manipulací s kursem lze proto při mezinárodních obchodech zbohatnout i zchudnout (přičemž manipulátoři měn se snaží samozřejmě o svůj zisk).

Při energostandardu jsou spekulace s měnami ze strany obchodníků atp. vyloučeny v princupu, jako faktor, celý spekulativní segment "ekonomiky" (burzy, forex, OTC, deriváty) ze systému zmizí.
Manipulovat s kurzy měn také nebude možné.

Tomu nerozumím. Buď bude muset být ten kurs stálý - jenže pak nebude odrážet změny v ekonomice, nebo se s ním hýbat (manipulovat) bude muset.
například pokud stát emituje větší množství měny. Nebo když tam někdo zruší či naopak postaví hliníkárnu.

Další věcí je problém poptávky a nabídky. Co když měnu nějakého státu nikdo nebude za tu vypočtenou elektrocenu chtít? Zůstane bez možnosti dovozu?

"manipulacemi" bylo myšleno spekulace, podvody... samozřejmě že jinak se bude průběžně přepočítávat situace a kurzy měn se budou pomalu hýbat, aby odrážely realitu.

Co se týká druhého bodu, právě z tohoto důvodu bude v zájmu každého státu, aby ohodnotil svou měnu přesně, aby kupní síla odpovídala, aby nevznikalo pnutí v důsledku podhodnocení nebo nadhodnocení - pokud někdo nadhodnotí, nikdo s ním jednoduše nebude obchodovat, nebude důvod. Pokud podhodnotí, bude to zase k vlastní škodě.

No napadá mne spousta otázek a háčků, ale nejprve si to rozmyslím.

Pro začátek by možná stačilo, kdybyste popsal, co to znamená "pomalu měnit". Po jak dlouhé zareaguje ten kurs na změnu spotřeby nebo na změnu peněžní zásoby?

Záleží čistě na vzájemné dohodě.
"Pomalu měnit" - v dohodnutých intervalech se budou podle dohodnutých pravidel přepočítávat hodnoty měn v kwh ekvivalentu, pro účely směny na "energo", reálně se tedy kurzy nějak hýbat budou, ale velmi mírným tempem (tempem změn v ekonomice nebo doplňkovou emisí/stažením měny), a při normálním rozvoji se budou u většiny kolébat kolem nějakého mediánu.

Mně zajímaly právě ty intervaly. Chtěl jsem si je otestocvat na nějakých příkladech.

Třeba:
Mějme tu měnu zavedenou v Evropě. V půlce prosince přichází nečekaně tuhá zima, trvající do března. Rakouské vodní elektrárny zamrzají, sluneční panely jsou pod sněhem, moc nefouká, větrníky stojí. Protože velká část domů topí elektřinou, spotřeba elektřiny prudce stoupá (dejme tomu o 15%) a výroba prudce klesá. V Česku se naopak zvedne účinnost jaderných elektráren a naplno se rozběhnou ty tepelné. Spotřeba se v mírnějším klimatu zvedne mnohem méně (třeba jen o 5%). Rakousko bude celkem logicky bude chtít protud dovážet. Ostatní obchodní výměnu zatím pro jednoduchost považujme za vyrovnanou, okolní státy také nepočítejme.

Jak se to, co jsem popsal odrazí na poměru Koruny a Šilinku (abychom uvažovali s národními měnami) ku Energu a kdy?

Pokud ve zjednodušeném modelu něco chybí, přidejte to tam. Ale prosím konkrétně.

řeč je o energii, která je na vstupu reálné ekonomiky, nikoliv o vytápění, proto - nijak.

Je podle Vás spotřeba domácností a průmyslu součástí reálné ekonomiky? Je zakoupení komodit, jež zajistí obyvatelnost bytu nebo tovární haly (například energie na vytápění) součástí této spotřeby?

Já si doposud myslel že odpovědi na ty otázky zní ano.
Ale e Vašem pohledu na svět je to možná jinak.
Co je tedy z Vašeho pohledu součástí reálné ekonomiky a co není?

Jedná se o návrh systému, který má odstranit metrologickou neprůkaznost ekonomie, tedy udělat z ní vědu, a odstranit hned několik nejzávažnějších chyb současného systému, který způsobuje globálně nepřímo nepopsatelné utrpení, a škodí všem.
Skutečně věříte, že to při dnešních intelektuálních kapacitách a výpočetních a komunikačních možnostech nejde zařídit tak, aby se brala v úvahu nějaká relevantní hodnota očištěná od sezónních vlivů a faktorů, nemajících vliv na výkon ekonomiky?
(tedy, pokud potřebuju mít v hale 20 stupňů, vnější teplota není faktor, který ovlivňuje výrobu, pokud jsem schopen vytápět nebo chladit tak, aby v té hale byla potřebná teplota).

V porovnání s problémy, které současná věda řeší a řešila, je to triviální problém, což samozřejmě neznamená, že lze kompletní detailní řešení vycucat tady z prstu během 5 minut. Bude to pochopitelně vyžadovat a) vstupní data, statistiky b) určité intelektuální úsilí, c) výpočetní kapacity, jde o to, že v principu je to řešitelné zcela bez problémů.

Chybí vám perspektiva, chce to přemýšlet trochu v globálnějším měřítku a) problémů b) řešení.

Já si myslím, že by pak bylo lepší přímo měřit tu ekonomiku, když by se to stejně muselo dělat, aby se opravoval ten bez opravy nepoužiitelný údaj z elektroměru.
Měření spotřeby elektřiny pak samozřejmě může být jednou ze složek či vstupů toho výpočtu. Ona je i dneska, ale lze jí samozřejmě přiřadit jinou hodnotu ve váhovém vektoru.

Co se týče perspektivy: na příkladech jsem se právě snažil ukázat, že dívat se na hospodářství jen úzce skrz jednu komoditu, je právě ta špatná lokální perspektiva.

Mám rád nové úhly pohledu (na úhel, prezentovaný tímto webem, jsem narazil nedávno) a tád je domýšlím do důsledků.

Jádro pudla se skrývá v otázce, "v čem" tu ekonomiku měřit. Nelze měřit v jednotkách, jejichž velikost se mění v čase. Druhak vlastně chcete sílu měny měřit v samotné měně, definice kruhem. Proto energoinvariant.

Měřil bych ji ve spotřebních koších (klidně nějak speciálně pro tento účel nadefinovaných).
To snad není definice kruhem.
Energoinvariant je vlastně ten koš s jedinou položkou (váhovým vektorem 1,0,0,0,0,0,0,... k seznamu, začínajícím elektřinou). Já si myslím, že jedna je málo.

Záznam diskusie o Základnom príjme na Slobodnom vysielači z 4. 9. 2015:
https://soundcloud.com/slobodnyvysielac/hostia-hosti-01-2015-09-04-nepodmieneny-prijem

Základný príjem
--------
http://cicociciak.blogspot.sk/2016/04/zakladny-prijem.html

Po 1. my pripadáš ako naivný liberálne-ekonomický pravičák, libertarián, uctievajúci inštitút súkromného vlastníctva a jeho absolútnu nedotknuteľnosť, teda ako určitý typ extrémistu (psycho-trockistu)! Po 2. chyba je už v samotnom jadre tvojho uvažovania, pričom samozrejme platí opak, než je nepriamo vyjadrené v tvojich príspevkoch: Štát nie je náš nepriateľ! Štát to sme my ľudia, národ, alebo spoločnosť! Pričom platí: Každý národ má takú vládu...! Po 3. Ľudská spoločnosť by sa dala krásne prirovnať k mravcom a mravenisku, čím narážam na nevyhnutnosť spolupráce ľudí zabezpečujúcej prežitie a prosperitu celej spoločnosti! Ako už isto vieš, tak jednou z hlavných činností ľudského spoločenstva je od nepamäti aj prerozdeľovanie jej SPOLOČNE dosiahnutých plodov (výsledkov práce)! Spôsob tejto činnosti napr. v západnej kultúre doposiaľ vždy určovala len úzka hŕstka ľudí, menšina, "elita" s ohľadom na svoje egoistické záujmy, raziaca prísnu ideológiu nedotknuteľnosti súkromného vlastníctva a výrobných prostriedkov, že spoločne dosiahnutý zisk všetkými zamestnancami fabriky patrí výlučne kapitalistovi, resp. vlastníkovi fabriky, ktorý ho (po zdanení) prakticky môže prerozdeľovať medzi "svojich" zamestnancov (v podstate moderných otrokov) ako sa mu zachce! V niektorých kmeňoch alebo občinách to boli zase žreci, ktorí vykonávali svoju konceptuálnu moc s ohľadom na záujmy väčšiny! Nie nadarmo sa hovorí, že: Vox populi, vox Dei! Zdá sa, že je to objektívny Zákon Tvorcu! A Tvorca sa nezvykne mýliť, ako sa hovorí! Takže nevidím dôvod, prečo by o prerozdeľovaní financií, alebo produktov a služieb v spoločnosti, štáte alebo národe v niektorých (hlavne strategických) oblastiach (cieľom by malo byť vždy dosiahnutie rovnovážneho stavu!), nemala rozhodovať práve väčšina (respektíve jej zvolení zástupci)! A väčšina = vlastne štát, ktorého charakter by mal byť v optimálnom prípade vždy len odrazom potrieb, želaní, cieľov alebo životných/filozofických postojov väčšiny, ktorá ho tvorí!

1. Ad hominem?
2. Nemyslím si, že stát je nepřítel. Beru jej jako servisní organizaci i spolek svých občanů. Se všemi cnostmi i necnostmi, které z toho plynou
3. Já si myslím, že příliš velké přerozdělování má několik negativních důsledků:
a) zabíjí aktivitu a invenci jednotlivců (proč bych se snažil, když mi stejně všechno, co udělám navíc, seberou?). to podle mne vede ke stagnaci a zahnívání.
b) vytvoří kastu přerozdělovačů, kteří časem vezmou ty přerozdělované prostředky za své. Čím větší přerozdělování, tím větší pokušení stát se silným vůdcem stáda.
c) vytváří kastu ovcí, totálně nesamostatných a závislých na státu (a jeho vůdcích).

Proto si myslím, že stát by měl přerozdělovat jen v rozumné míře. Jako horní hranici bych viděl současných 50% HDP.

Základní příjem není přerozdělování, máte v tom guláš.

Je to přerozdělování.

Nebo se snad prostředky, určené na základní příjem, snesou jen tak z čisté oblohy? Není je nutné nejprve od někoho nějak získat?

Pokud si od někoho něco vezmu a dám to někomu jinému, provedl jsem přerozdělení.
Nemyslím si, že to musí být něco špatného, ale podle mne by bylo poněkud pokrytecké se tvářit, že to přerozdělení není.

Je to jen jiný způsob vyplácení základních prostředků pro přežití, které se komplikovaně vyplácejí už dnes ve formě několika desítek nebo set různých dávek, příspěvků atd.
Základní renta pro přežití je právo, nutná podmínka pro normální rozvoj, nikoliv nějaká výsada, jiné intepretace jsou už dnes neudržitelné. Jedna se o zčásti o prostředky, které se na sociální programy utrácí už dnes (ale které ve většině nedojdou ke konečnému člověku), zčásti je to lehce financovatelné například z DPH. Tedy nikoliv bohatým brát, chudým dávat, jak asi chápete přerozdělování vy, ale logický systém rozdělování části toho, co už je, všem bez rozdílu jako rodné právo.

Jak chápu přerozcělování, jsem už napsal. Je to odebrání nějakých prostředků nějakým lidem a jejich jiné rozdělení mezi jiné nebo tytéž lidi. Jestli se bere bohatým nebo chudým a jeslti se dává bohatým nebo chudým, není pro to, aby se jednalo o přerozdělení, podstatné.

AJk píšete, tak v současné době už nějaké formy přerozdělení fungují. Základní příjem znamená prostě jen jiný systém. Proto mne zajímá jejich porovnání - nejlépe na nějakém konkrétním příkladu.

Aby bylo jasno: já zatím nijak nehodnotím, jestli to je správné nebo špatné (podle mne je nějaká forma přerozdělení nutná a nevím , která to je) , ale snažím se zjistit, v čem se to budel lišit od stávajícího systému.

Konkrétně o jak velké části hodnot, jež někdo vytvoří, si rozhodne občan sám a jak velkou část za něj bude přerozdělovat ten systém. Pro představu by bylo dobré ukázat příklad takového nastavení třeba pro ČR.

Už som ti napísal, že rôzne formy prerozdeľovania sú prirodzene prítomné v ľudskej spoločnosti už odpradávna! A dejiny ľudstva ukázali, že kapitalistický typ (re)distribúcie SPOLOČNE dosiahnutých plodov (tovarov, služieb, kapitálu) celej spoločnosti je do veľkej miery nespravodlivý! A preto treba dumať nad tým, ako to napraviť, prísť s niečim lepším! Snáď ti nemusím vysvetľovať, že s nástupom kapitalistickej spoločnosti a veľko-výroby sa snáď okrem remeselníka alebo živnostníka už žiaden vlastník (vlastníci) výrobných prostriedkov alebo fabriky nepodieľa na "svojich" ziskoch úplne sám! O akcionároch ani nehovoriac! Tvrdohlavé neakceptovanie, alebo ignorácia tejto skutočnosti najskôr spôsobuje problém v chápaní u vás libertariánov a podobných extrémnych exotov, veriacich na kadejaké utopické "samosato" mechanizmy spoločnosti (neviditeľná ruka trhu)!

"Konkrétně o jak velké části hodnot, jež někdo vytvoří, si rozhodne občan sám a jak velkou část za něj bude přerozdělovat ten systém. Pro představu by bylo dobré ukázat příklad takového nastavení třeba pro ČR." - Takéto otázky by mali ľudia naliehavo klásť práve svojim voleným zástupcom a všetkým tým ekonomickým "odborníkom"! Takže neviem, o čo sa to tu stále pokúšaš!

Pokouším se zjistit, jak si zastánci modelu základního příjmu představují prakticky jeho fungování. Politiků se neptám, protože neznám žádného, který by se té myšlence věnoval.

Takže jsem doufal odpověď získat od těch, kdo ji považují za dobrou a realizovatelnou a zjevně ji alespoň nějak zkoumali.

Na to téma se po netu potuluje poměrně dost materiálů a "výukových" filmů i v češtině, kde je vysvětleno, jak by to vše fungovalo.

Můžete mi doporučit nějaký konkrétní film, kde je odpověď na mé otázky:
- Jaká míra zdanění a přerozdělování má být v navrhovanavé společnosti se zavedeným základním příjmem?
- Kolik odvedou a kolik přijmou nějací typičtí zástupci té společnosti (dělník, důchodce, student, živnostník, zemědělec)
- Jaké je porovnání celkových těch čísel se současným stavem.
Zajímají mne především ty odvody, protože přímy osob jsou asi propagovány dost a jsou i v názvu.

Jinak: raději bych od Vás získal odkaz na psaný text, než jen video s mluvícími hlavami. Ve videích se obtížně vyhledávají konkrétní číselné indormace, které mne zajímají.
----------
A ještě poznámka: všiměte si, že vedeme diskusi symetrickou k diskusím o kosmickém výzkumu. Tam jste Vy snášel námitky a dotazy a já do diskuse i mailu napsal k otázkám vysvětlení a doplňující tecnhické informace (nevím, jestli jste do těch diskusí od té doby nahlédl - objevil jsem je teprve před několika týdny a Vaše připomínky byly staré několik měsíců). Tady máme role vyměněny. Já jsem zde ten, kdo se pídí po technických informacích a má připomínky.

U vás je ten problém, že chcete konkrétní čísla, zatímco řeč je o mechanismech, na kterých bude daný systém vystavěn. Konkrétní čísla jsou otázkou domluvy, politického rozhodnutí, a samozřejmě tím co je možné v dané zemi, objektivními okolnostmi.

Fungování mechanismu se podle mne nejlépe předvede a prokáže na praktickém příkladu. Pokud neexistuje alespoň modelová možnost dosazení konkrétních čísel, na nichž by ten mechanismus fungoval, tak asi nebude fungovat ani v realitě.

Proto se stále pídím po příkladu (například návrh pro ČR) s dosazením nějakých konkrétních parametrů.

Opět je to symetrická situace s diskusí o letu na Měsíc, kde jste také možnost/nemožnost řešil na konkrétních číslech a chtěl vysvětlit konkrétní rychlost pohybu stínu a rakety.

> Pokud neexistuje alespoň modelová možnost dosazení konkrétních čísel, na nichž by ten mechanismus fungoval, tak asi nebude fungovat ani v realitě.

Máte nějaké informace o tom, že takový model neexistuje?

Pokud pohledáte, příklady jistě najdete.

S diskusí o letech na měsích tady žádná paralela není - pokud mám teorii nebo tvrzení a mám fakt, který je v rozporu, pak je teorie či tvrzení neplatné. Pokud mám model základního příjmu, ale ještě jsem tam nedosadil konkrétní čísla (což ale ve skutečnosti už uděláno bylo), neznamená to, že to nemůže fungovat.

Je to jednoduché: Pokud model existuje, odkažte mne na něj.
Neexistence se dokazuje těžko, existence prostě tak, že se na existující věc ukáže.

Při hledání zdrojů jsem zjistil, že přinejmenším část prosazovatelů základního příjmu se otázce toho, kde na něj vzít, obvykle vyhýbá. (třeba na http://www.vseobecnyzakladniprijem.cz šalamounsky říkají, že žádný zdroj neupřednostňují) Výjimkou, kde to funguje, jsou jen oblasti, kde se ten příjem dá financovat prodejem nerostného bohhatství (Aljaška) nebo třeba hazardem (indiánské rezervace).

S tím Měsícem to má společnou paralelu v tom, že pokud i zde objevíte fakt, který je s teorií v rozporu (například zjistíte, že to ekonomicky nefunguje nebo funguje hůř než stávající špatný systém) tak je to také vyvráceno.

Druhá paralela tkví v odmítání či přijímání technické debaty.
(cituji Hoxe: Zazněly argumenty z obou stran, přičemž argumenty "pro" - obecné a argumenty "proti" - konkrétní. Když došlo na to, že zastánce měl reagovat na konkrétní argumenty "proti", namísto odpovědi padl absurdní požadavek, s trochou přehánění typu "Ok, tak napočítej do tisíce a pak se budem o něčem bavit", Více zde: http://leva-net.webnode.cz/products/program-apollo-a-zastance-v-nesnazich/)
Myslím, že se také jen dozvídám obecnosti, nebo že mám něco hledat, namísto konkrétní technické odpovědi (ve formě odkazu, konkrétního argumentu).

Třetí paralela je v tom, že pokud námitky jsou vyvráceny (ukáže se, že namítané argumenty nejsou fakta, ale omyly) a otázky zodpovězeny, tak to znamená, že je let a Měsíc i ekonomický model toho příjmu reálně možný.

Na model vás odkázat nemůžu, musel bych ho nejdříve najít. Znamená to že neexistuje?

Neznamení to, že neexistuje.
Neznamená to také, ani že existuje.
Jenže bez praktického příkladu nebo alespoň modelu fungování nelze o výhodnosti či nevýhodnosti celé té idee nějak fakticky podloženě říci už skoro vůbec nic (zatímco nepodloženě je o ní možno navykládat prakticky cokoliv).

zkuste třeba: "Schlimbachův ekonomický systém"

To je teda nářez ...
Vidím tam nenen háčky, ale háky.
Příklady za všechny: Pravidla pro obchodování s valutami podle mne automaticky vytvoří vznik paralelních obchodů a kastu veksláků (ač si to autor patrně nepřeje). Protože podobná pravidla už tady byla a měla přesně tenhle výsledek.
Pravidlo o nároku na nejlepší dostupnou lékařskou péči zase dělá ze zdravotnictví bezednou díru na valuty (protože některé druhy léčení jsou sakra drahé). Myslím, že by brzy narazilo na finanční strop.
A tak dále...

Zdá se že vyhledáváte situace, kde by vás někdo o něčem přesvědčoval... Nu, někdo možná bude, já ne :)

ps. nobelovkář za ekonomii za rok 2015 nedávno podpořil Základní příjem - http://www.techinsider.io/basic-income-gets-nobel-prize-winners-approval-2016-5

ps2. během párminutového googlení jsem narazil na odkazy na několik propočtů v německy mluvících zemích

Nehledám situace k přesvědčování, ale situace, kdy se můžu něco nového dozvědět, nebo naopak sám něco sdělit tomu, kdo neví.
Zajímají mne ale konkrétní spíš informace než mlhavěneurčité idee.
---
Ad nobelovkář: Beru to jako názor jedné z mnoha autorit. Může mít pravdu a nemusí. Nějakým způsobem přesvědčivé to pro mne bude až po porovnání její argumentace s argumentací nějakých jejích oponentů. Mýlilo se už mnoho nobelistů, včetně slavného Einsteina.

---
Já zase našel jeho kritiku v německém parlamentu.
Ty propočty, o nichž píšete, jsem nenašel, ale zkusím dál hledat. Proč jste sem rovnou nedal odkaz?

ps. kdo hledá, najde. Nějak mi není jasné, proč bych měl ten model dodávat já vám, pokud máte zájem, určitě byste jej našel i sám.

Áno, NZP je vlastne len nejaká ďalšia verejnosti/spoločnosti prospešná služba alebo výhoda pre občanov, sprostredkovaná štátom, ako napr. polícia, školstvo, príspevky na deti, invalidný dôchodok..., na ktorej sa väčšina danej spoločnosti dohodne, pretože ju berie za výhodnú, majúcu pre ňu prínos!

Právě proto, že to má být služba, mne zajímá, co mně ta služba bude stát. To znamená: Kolik mi to odnese (daňová zátěž) a kolik mi to přinese (nejen peníze, ale třeba i motivaci lidí pracovat).
Proto by mne zajímalo, jak by to mělo být nastavené na ČR.
Ve Švýcarsku to myslím odmítli, když si spočítali, kolik by to stálo na daních. A tak mne zajímá, kolik by to stálo tady. V konkrétních (byť jen přibližných) částkách.

Už několikrát Vám bylo slušně řečeno, že se tady řeší mechanismus (koncepce) nebo chcete-li, tak strategie, nikoliv operační plány či snad taktická činnost. Pokud přeci jenom chcete vědět víc o "operační" nebo "taktické" činnosti - http://tinyurl.com/6e8eja.

Ve Švýcarsku to s NZP proběhlo tak, jak to proběhnout mělo.

Pokud argumentujete odmítnutí zavedení NZP ve Švýcarsku tím, co píšete, svědčí to buď o

1. hrubém nepochopení dané problematiky nebo
2. nějakém Vašem postranním (zatím nedeklarovaném) úmyslu jehož cílem určitě ale není vést DiaLog.

"...kolik by to stálo na daních". Rýpnu si. Daně jsou snad jediným zdrojem příjmů (financování) do státního rozpočtu?

Zajímalo mne, kterou koncepci podporují místní diskutující a jestli je tyhle otázky napadly.
Koncepce je sice hezká, ale předpokládám, že po jejím prosazení bychom žili v její realizaci.

Já jsem si prostě jen tak odhadem vynásobil 10 ticíc korun stálého příjmu x 10 milionů lidí x 12 měsíců a vyšlo mi 1,2 bilionu korun. To je přibližně současný český státní rozpočet. Nebylo mi jasné, kde by pak stát vzal na cokoliv jiného, než na stálý příjem, pokud by se nezměnily daně.
Někde jsem možná udělal chybu a doufal jsem se dosvědět kde.


Co se týče mé motivace: snažím se zjistit ja se věci mají. Infotmace se snažím získat od těch, již prosazují věc, jež mne zajímá. Připadá mi nejjednodušší se prostě zeptat toho, kdo vypadá, že se jí věnuje.
Pokud je můj dojem ze Švýcarska špatný, tak zkuste dát správné vysvětlení, nebo odkaz na data, z nichž vyplyne, že se mýlím.

Ad rýpnutí:
Daně nejsou jediným zdrojem příjmů. Ale alespoň v ČR jsou , co vím, (včetně poplatků a sociálního pojištění) příjmem naprosto převažujícím.

Skrytá súkromná kasta prerozdeľovačov, ktorá sa nikoho nepýta, už dávno funguje! A to len preto, lebo túto dôležitú verejnú činnosť spoločnosť nechala na nejakú fiktívnu "neviditeľnú ruku trhu", resp. "samosato" metódu, ktorú ovciam vnútila práve táto kasta! Spravodlivejšie je, keď sa to bude robiť verejne ľuďmi, štátom, alebo volenými zástupcami!

Ja tu hovorím o prerozdeľovaní vo všeobecnosti, vôbec som nestanovil presnú mieru, koľko! Treba dosiahnúť nejaký rovnovážny stav, ako som už napísal, ktorý bude vyhovovať väčšine (Vox Populi, Vox Dei - objektívny Zákon Tvorcu)! Súčasný extrémny stav vyhovuje len parazitickej a vykorisťovateľskej "démonickej" menšine!

I Vy jste součástí lidu. Takže mne zajímá Vaše představa o rovnovážné míře.

Představme si třeba dělníka, který bude 8 hodin pracovat. Kolik hodin z toho (v dlouhodobém průměru) bude pracovat na svou mzdu (ze které bude moci například krýt své individuální koníčky)? Kolik na pokrytí svého základního příjmu? Kolik na pokrytí základního příjmu ostatních? Kolik na jiné činnosti státu? Kolik na to, aby si mohl koupit nový stroj poté, co ten jeho doslouží? A kolik takto pracujících lidí ve společnostui bude?

Berte to prosím jen jako ilustrační příklad. Zajímá mne ten poměr.

Zdravím ťa Lux,
ja z mojej strany vidím takéto možnosti:
1. zvyšovať vlastnú mieru chápania
2. zvyšovať mieru chápania v mojom okolí, čo je úmerné ochote druhých aby nevznikalo pnutie :-)
3. akumulovať “biblické” zdroje, napríklad vybudovať úspešnú firmu, ktorej časť zisku by sa následne dával na podporu informačného pola KSB. Toto mi príde najviac efektívne.

A tu som sa dostal k tvojím starším článokom a komentárom.
“Veľmi zjednodušená schéma ako pracujú sociálni mágovia:”
http://leva-net.webnode.cz/products/o-matricich-a-egregorech-strucne/

Docela by ma zaujímalo ako je to s tými prístupovími kľúčmi. Povedzme, že mám finančný cieľ firmy. Postupom času v mysli začnem tvoriť a vyjasňovať obrazy ako by mala taká firma vypadať a začnem k tomuto cieľu dodávať aj energiu svojim konaním. “Nad hľavou” teda vznikol nový obláčik “egregorík” a mojou úlohou je teraz hľadať spôsoby ako ho zväčovať do definovaného cieľa. A tu ma zaujíma ten kľúč alebo budovanie vstupného portu (ako na to konkerétne?) lebo inak chápem(?), že by som sa časom stal len batérka/nástroj egregoru(?).

Chceš-li mít své egregory pod kontrolou, měl bys být schopen zůstat nad věcí, jinak řečeno, na jedné straně se sice poctivě snažit/usilovat o dosažení svých cílů, přičemž jejichž případné NEdosažení (stejně jako dosažení) ti však na straně druhé NEbude činit žádné fyzické ani psychické potíže či starosti (respektive pýcha nenahradí skromnost).
P.

Ďakujem, ale na to som sa nepýtal, mňa skôr zaujali kľúče, ktoré spomínal Lux v danom článku a v komentároch pod ník (s ktorého časť som skopíroval) a tak isto o týchto kľúčoch pre mana-žerov opisuje aj v iných článkoch. Ale nikdy nič detailne.
Dosť som váhal, či mu túto otázku nemám skôr položiť súkromne.

Ahoj Um,

áno, všetky 3 body, ktoré si uviedol sú dôležité.
Ak to zhrniem, tak treba morálne a v chápaní objektívnych procesov popracovať na sebe i na okolí (netlačiť moc na pílu, lebo žiješ v biblickej civilizácii a mnohí ťa nepochopia adekvátne, alebo vôbec - s čím mám dosť skúseností ..-))..) a čo sa týka "zdrojov", tak tie treba použiť v prospech spoloCnosti (tu je obrovské množstvo možností pre Tvorivého kReActionistu..).
Úspešnosť, zdary a nezdary ti budú naZnačovať správnejšiu (alebo nevhodnú) cestu, ktorú si sám namodeluješ a bude sa ti zhmotňovať v Objektívnej ReAl-ite.

Čo si myšlienkami namodeluješ to sa aj stane (veď si StvoRený na obRaz Boží... si malý mág, malý bôžik - ak by si rozvinul svoj zakrnelý potenciál - len sa to nikde neučí...-)). ) a si neustále napojený (podvedomím) na množstvo egregorov (ľudstva, národa, skupiny, viery, rodiny...) a v príslušnom egregore (tvojej svetonázorovej preferencie) sa bude postupne vytvárať maličký inFo model, ktorý je vložený do množstva hierarchických a vzájomne sa prelínajúcich egregorov (agregátne biopolia), či podegregorov - a ako mu budeš dodávať energiu (a aj tvoje okolie - buď ti bude veriť a myšlienkovou energiou tvoj modul podporí, alebo naopak), tak úspešne sa bude zhmotňovať v ReAl-e.

Je to presne ako v polyTikose: Ak nechápajúci Nemci podporovali Dolfiho, tak dostal "jeho" program nebývalý prílev energie a skoro zahubil Európu i svet (Hitlerovi poklonkovali aj mnohí "aristokratickí" i iní jeliťáci po celom svete, vrátane energie peňazí i množstvo nechápajúceho plebsu vo viacerých krajinách).
Rovnako to platí aj dnes, samozrejme - "politik", ktorý nemá energetickú podporu davu - za chvíľu končí a je prevelený určitou perifériou povedzme šíriť Biblický projekt na Ukrajinu, či Okrajinu (Rusi)..

Batériou egregoru je každý jedinec, ktorý neVedomky, alebo VeDomky nabíja niektoré príslušné agregátne pole - ideologické, futbalové, pseudokresťanské, záujmové, rodinné...atď.

Musíš vedieť čo chceš (napíš si vektor svojich cieľov, a potom hlbavo porozmýšľaj aký si vlastne ČeloVěk, či MamRoň...-))..) a najlepšie je pochopiť svoju misiu, ktorú si dostal svojim zRodením sa na Zem Zhora - skús sa pred spaním obrátiť na Najvyššieho, aby ti to vyjavil a sleduj svoje sny (v snoch sa "koordinuje práca" vedomých a podvedomých úrovni psychiky - najmä tie farebné, "akčné" a opakujúce sa - v nich máš poslanú inForMáciu v obrazoch do tvojho podVedomia. Ak si to však zle interpretuješ (zaslané inFormačné obrazy v snoch), tak sa bude tvoja situácia vo všeobecnosti zhoršovať (vtedy asi zapôsobil nejaký hierarchicky egregor a odtiaľ si podľa tvojich preferencií dostal info a to prehlušilo VolaNie Boha..).
Preto v staroveku, ale i v novších dobách mali "kvalitní" vykladači snov mimoriadne postavenie v kmeňoch, či na kráľovských dvoroch - ProRoCi (a správnejšie praRaCi(o))...PreDikTori...-))

Veľmi v skratke.

Myslím, že popísať by sa dal aj trochu zrozumiteľnejšie. Skúsim vyjsť zo zelenej zemegule s nápisom „LIDSTVO“. Nad ňou sú naznačené dve „KONCEPCE“, „MORÁLNÍ“ a „NEMORÁLNÍ“. Morálka je však „orkídlený pojem“, pod ktorým si každý predstavuje niečo iné (stačí pozrieť na wikipediu), preto ak nie je niekde nablízku dostatočne presne vymedzený, ľahko zvádza k nesprávnej predstave. Navrhujem nazvať prvú koncepciu („morálnu“) ľudskou v zmysle zachovania a rozvoja ľudstva (ľudského druhu) na tejto planéte. Druhú koncepciu („nemorálnu“) možno potom analogicky nazvať neľudskou, lebo podľa obsahu v jej bublinkách neberie ohľad na zachovanie a rozvoj ľudstva. „Nemorálna“ by sa dala alternatívne nazvať aj živelnou.

Vrchné bublinky nad vektormi cieľov mi tiež pripadajú trochu nejasné. „DEMOGRAFICKY“ podmienejé potreby by som v zmysle „ľudskej koncepcie“ nazval radšej altruistickými (nesebeckými), lebo aj v prípade jednotlivca fakticky zahŕňajú potreby (všetkých) ostatných ľudí – čo je dopriate mne, doprajem aj iným. „PARAZITICKY“ degradačné potreby by som nazval radšej egoistickými, lebo degradáciu spôsobujú aj iné ako vyslovene parazitické faktory – stačí napríklad nechať iného zomrieť od hladu, ak sa na jeho poli neurodilo dosť.

Čo na to poviete?

Stačí chápat a trvale neztrácet ze zřetele/pozornosti, že v životě se obecně vždy jedná pouze buď o modus operandi božský nebo démonický. Dle konkrétní situace lze postoje specifikovat specifičtějšími výrazy.
P.

Celkem by mne zajímalo, jak si autor představuje praktickou realizaci některých myšlenek.

Jak by například fungoval energetický standard? nebyl by příliš turbulentní? Už dnes stačí, aby v severním Německu zafoukalo, a na trhu je elektřina za zápornou cenu. Pokud by elektrická energie byla platební jednotkou, tak by to znamenalo každodenní několikasetprocentní inflaci a deflaci podle počasí.

Dalším problémem elektrického standardu je skladování. Elektřinu neumíme efektivně skladovat. Pokud bych si ke snídani chtěl koupit houstku, musel bych dovléct k pekaři energii v množství, které se rovná obsahu autobaterie (energetický obsah běžné autobaterie je kolem půl kilowatthodiny - neboli ekvivalent asi 2-3 korun) Přelitím energie ze své autobaterie do té pekařovy by se navíc někollik desítek procent té energie ztratilo. Proti takhle zavedené měně by se najednou lichváři a banky jevili jako lidumilové.
Napadlo mne, že právě takové návrhy, jako je energetický měnový standard, mohou být způsobem, jak upevnit světový řád. Vedle nich vypadá stávající systém jako vrchol dokonalosti (jako že ve skutečnosti není) a lidem se tím návrhem dá něco nesmyslného a nevýznamného, proti čemu mohou bojovat.

Celkom logické námietky ale otázka je, ako fungoval zlatý štandard do 1971?
Podobný princíp len namiesto vyťaženého a spracovaného zlata vyrobenú el. energiu. Ale sú tu praktické otázky, ktoré treba vyriešiť.

Zlato má několik výhod:
- Zlato skladováním nemizí. Elektrická energie ano.
- Zlato směnou prakticky také nemizí. Elektrická energie ze ztrácí po desítkách procent
- Zlata je poměrně málo a je řídce rozmístěné. dá se očekávat malá turbulence hodnoy, jíž mu lidé přisoudí. Elektřina mění svou cenu prakticky neustále v násbcích své hodnoty
- Zlato při skladování zabere méně místa a váží méně. Proti energii v autobaterce je rozdíl mnoho řádů

Na druhou stranu:
- jakýkoliv nález většího množství zlata způsobí jeho inflaci,. V historii se to stalo už několikrát. Nejvýrazněji se ta inflace asi v době, kdy Španělé dovezli zlato z Ameriky. Následky zlaté horečky v Kalifornii přiměly Američany zavést zlatý a nikoliv také zvažovaný stříbrný standard - protože zlato bylo najednou levnější, než předtím ustálený poměr mezi oběma kovy a lidé rasději spořili stříbro.

Obecně: navázání měny na komoditu vždy vede k turbulencím. U energie by to byly skutečně kolosální turbulence každý den.

Energetický štandard má zmysel vždy (aj keď je zavedený zlatý štandard).
Pretože energiu človek v takej či onakej forme potrebuje vždy, či už ukryté v potrave (obilie, mäso atď) alebo v palivách (drevo, uhlie atď) či priamo použiteľnú ako elektrina.

A energia je potrebná aj na vyťaženie zlata aj striebra (či už silou svalov alebo strojov).

Teda zlato a striebro má zmysel len vtedy, keď je tu prítomná energia v pre ľudí použiteľnej forme. Inak načo nám je kopa zlata a striebra na pustom ostrove bez jedla a zdrojov energie?

Zlato je bez jídla a energie nanic.

Problém u elektrické energie je v tom, že její cena je místně a sezónně závislá a mění se v obrovském rozsahu. Proto je podle mne k použití jako standard měny velice nevhodná.

Preto sa v návrhu ráta s vyrobenou el. energiou ako krytím a nie spotrebovanou za nejaké obdobie. Ďalej sa ráta s medzištátnymi clearing house.
Ale na druhú stranu súčasná civilizácia používa zväčša energetické nosiče na výrobu energie, takže treba cenu nákupu zarátať do bilancií.
Najlepšie ako štandard je fakt niečo hmatateľné.

Zajímavé. Podle oracle 911, se nemá počítat s vyrobenou, ale se spotřebovanou elektřinou.
Jak to tedy je?

Osobně si ale myslím, že jako měna se stejně prosadí spíš něco nehmatatelného - jen informace o závazku.

Sílu měny ovlivňuje pochopitelně energie spotřebovaná, pokud je vyvážena jako surovina, není to ničím odlišné od vývozu jakékoliv jiné suroviny.

Co se týká "nehmatatelné" měny (informace) - jistě, jde jen o to, jaký bude mít kurz k jiným nehmatatelným měnám, což bude určovat energostandard. A nikoliv informace o závazku, ale informace o existující hodnotě. Závazek (dluh) je poněkud jiná kategorie, i když dnes platí peníze = dluh.

Podle mne se penězmi vyjadřuje právě ten závazek.
Pokud například zaplatím za rohlík, tak těmi penězi slibuji pekaři, že na oplátku udělám něco pro něj (nebo pro někoho jiného, kdo zase něco udělá pro pekaře)

A k té spotřebě: nijak není řešena efektivita té spotřeby. Příklad: Pokud by se zavedla v dopravě všude rekuperace, tak by to energoměnu oslabilo (snížila by se spotřeba) Je to tak?

Pokud bychom vytápěli elektřinou chodníky, tak zase energoměnu posílíme, i když to bude k ničemu.

Je váš cíl vždy najít co nejabsurdnější interpretaci dané myšlenky?

Chápete fakt, že produktivita ekonomiky je přímo závislá na energovybavenosti pracovního místa?

V USA se v roce 1990 spotřebovávalo na obyvatele 2x více elektrické energie než v SSSR. Zřejmě čistě náhodou byla produktivita práce také přesně 2x vyšší.

Podle mne je na příkladech, jež jsem popsal, zhruba stejně absurdity, jako v celém tom elektroměnovém systému.

Produktivita ekonomiky podle mne závislá na spotřebě elektřiny jen částečně. Minimálně stejně důležitými faktory jsou podle mne míra inovací a schopnost dodávat věcem neenergetickkou přidanou hodnotu (zjednodušeně fortel).

K efektivitě ekonomiky: kterým faktorem ji měříte? Má Island 4x vyšší produktivitu ekonomiky než USA?

Bez energie si dnes už ani neuprdneš! Tak o čom to točíš komiku?!

Tak samozřejmě máte pravdu. To uprdnutí je ovlivněno elektrickými impulsy nervové soustavy. Tak tomu ale bylo vždy.

Má námitka směřovala k úměře mezi množstvím spotřebované elektřiny a produktivity hospodářství. Tam je ta úměra podle mne jen velmi přibližná.

Ty máš asi vážne problém s chápaním, keď nevieš, čo to je metafora! Alebo len trpíš nejakým syndrómom, ktorý ťa núti robiť sa za každú cenu chytrým?!

Oprava: mělo tam stát "produktivita práce" nikoliv "ekonomiky", i když to spolu samozřejmě úzce souvisí.

Produktivita práce ja závislá na energovybavenosti ekonomiky, což se v praxi projevuje například robotizací výrobních linek, tím že sklízí kombajn a nikoliv 1000 lidí atd, na další příklady jistě příjdete sám. Mezi produktivitou práce a spotřebou elektrické energie v dané ekonomice existuje přímá úměra (statistiky doloženo).
Na produktivitě práce závisí výkon ekonomiky.
Na výkonu ekonomiky závisí síla měny, neboli její podloženost reálnými statky (za normální situace, kdy peníze slouží jako informace o reálných hodnotách, mají vazbu na reálnou ekonomiku: kolik hodnot (zboží), tolik peněz).

Co z výše uvedeného podle vás neodpovídá realitě?

Přímou úměru chápou údajně i šimpanzi a delfíni, problém nastává až u trojčlenky. Tady se zatím pohybujeme u přímé uměry.
Vytápění chodníků tedy k výše uvedenému má vztah jaký?

Co neodpovídá realitě budu případně moci ukázat, až sdělíte metodiku, jíž měříte tu produktivitu práce v dané společnosti.

Je to HDP na osobu? HDP podle parity kupní síly? Tuny oceli či počet traktorů? Nebo jiná veličina?
Statisticky si to pak už zpracuji sám.

Myslím si, že tam úměra sice bude, ale spíš to odhaduji na cosi blízkého přímé úměře mezi logaritmy těch veličin namísto přímé úměry mezi jejich hodnotami. Ataké si myslím že korelace bude o desítky procent menší než 100%. A mohu se samozřejmě také mýlit. Třeba měříte produktivitu práce spotřebovanou elektřinou a pak tam skutečně bude naprosto přímá úměra ke spotřebované elektřině. ;-)

Jde o principy. Nic ve zlém, na nechápajího si hrajete, nebo je v tom jiný záměr? Je vaším skutečným cílem pochopit podstatu navrhovaného systému? Dokázal byste ji zformulovat svými slovy?

Posdtatou je podle mne určování směnného kursu mezi měnami vzorcem
K=(E1/M1)/(E2/M2)
kde K je směnný kurs, E1 je je průměrná spotřeba elektřiny v jedné zemi, E2 ve druhé, M1 je emitovaná peněžní zásoba ve jedné zemi, M2 ve druhé.
Kurs se nepočítá přímo, ale je zavedena speciální měna (energo) pro přepočet.

Není mi jen moc jasné (nenašel jsem jednoznačný popis), jak se spočte ta spotřeba (jestli v rozmezí nějakých dat - třeba od Nového roku do Slivestra předchozího roku, nebo se použije klouzavý průměr za nějaké období, nebo se to nějak zafixuje k určitému datu navždy), ale to jsem douvfal se dozvědět v diskusi. proto jsem zapředl tu debatu o výkonu.

Způsob výpočtu je na vzájemné dohodě. V této fázi se bavíme o principech, konceptuálních osnovách, kdežto vy chcete konkrétní parametry realizace, což si vyžádá komplexní statistiky, údaje, propočty, práci expertních týmů atd. a je to zcela jiný level, než je možné řešit formátem web diskuse.

Jinak: neodpověděl jste an otázku, jak měříte produktivitu práce. napsal jste sice, na čem závisí, ale to mne nezajímá. Chtěl bych vědět, jak konkrétně zjišťujete její číselnou hodnot.

Uvedl jste srovnání produktivity USA a Ruska, takže pokud jste si tu hodnotu porovnání nevycucal z prstu, nějaký způsob zjišťování velikosti produktivity musíte mít.

Vycházím z publikovaných statistik. Z čeho vycházíte, popřípadě jak ji měříte vy?

Já ji zatím pro státy neměřil. Napadí mne několik následujících kritérií:

A) HDP na hlavu
B) HDP na odpracovanou hodinu
C) HDP podle parity kupní síly na hlavu
D) HDP podle parity kupní síly na odpracovanou hodinu
E) možná ještě něco jiného

Nejspíš bych použil D, ale nevím, co jste ve svém výpoščtu použil Vy. To je i má znovu opakovaná otázka.

Až odpovíte, zkusím to poovnat se spotřebou a zjistit koeficient korelace.

Je podle vás produktivita práce objektivní jev?

Produktivita práce podle mne není jev, ale číselná hodnota, vyjadřující poměr některých vybraných ukazatelů (typicky ale ne nutně vytvořené hodnoty a spotřebovaného času).
Jevem je ta práce sama.
Produktivita (pokud se upřesní její druh) je jednou z vlastností toho jevu.

Analogicky podle mne například není jevem rychlost, ale pohyb.
Rychlost je pak jednou z vlastností toho pohybu.

A cenu zlata určuje kto?! Nebodaj samotný Boh?! Je vždy subjektívne stanovená, zvyčajne špekuláciami a vyššími záujmami!

Cenu zlata podle mne zdola omezují náklady na těžbu a shora poptávka klenotníků a jejich zákazníků proti velikosti té těžby. Potřeby bank a průmyslu to pak už jen trochu zvednou.

Ale mohu se mýlit a je za tím něco jiného.

Zase si nepochopil podstatu ty platený pro-systém trolko! Cena zlatá nie je určená objektívne, ale subjektívne človekom! A teraz mi povedz, v čom je zlato lepšie ako invariant než ele. energia, keď je ako surovina oproti ele. energii v podstate k ničomu?! Ďalej, v čom je súčasný fiat money systém lepší než prípadné krytie ele. energiou?! Asi sa zhodneme na tom, že dnes strategická a životne dôležitá ele. energia je pre človeka ďaleko hodnotnejšia, praktickejšia a hlavne reálnejšia/skutočnejšia hodnota (kapitál) než nejaké fiktívne zlato, z ktorého sa nenaješ! To je dobré tak leda na špekulovanie!

Ale jistě že je stanovena člověkem. Je dána množstvím úsilí, jež je ten člověk ochoten na získání toho blýskavého kovu obětovat. Ta ochota je subjektuivní, ale vynaložené úsilí lze do jisté míry objektivně měřit.

Já si především myslím, že obě ty komodity jsou jako invariant z různých důvodů nevhodné. U zlata jsou nevýhodou jeho relativně malé zásoby ku potřebám měnového krytí, u elektřiny její praktická neskladovatelnost a velká sezónní a místní nestálost poměru k jiným komoditám.

Nechápete hlavní roli peněz, zlatý standard a používání zlata jako peněz je přímá cesta k ekonomické záhubě. Historicky reálně "zlatý standard" vždy přinesl bídu a utrpení.

U zlata přichází v úvahu jen role uchování hodnoty, ale i tady jsou lepší varianty. Zlato je reálně k ničemu, kromě průmyslu, a jeho cena a zájem o něj je uměle vyvolána, podobně jako např. u diamantů. V brzké budoucnosti zaujme své právoplatné místo vedle mědi, cínu a podobných barevných kovů jako surovina.

Kontrolní otázka: pokud zavedete zlatý standard a potom se zvýší počet obyvatel nebo se zvýší produktivita práce, jak zvýšíte objem peněz v systému aby byla zachována parita hodnoty-peníze a nedošlo k inflaci nebo deflaci?
Odpověď je jednoduchá: u zlatého standardu to není možné.

Já si ale nemyslím, že zlatý standard by bylo něco dobrého. Jen se snažím ukázat, že navrhovaný elektrostandard je z mnoha příčin mnohem horší.

Co se týče hodnoty zlata: cena těžby je mnohem vyšší než cena těžby mědi nebo cínu.
Ke kontrolní otázce: K nějaké formě inflace nebo deflace dojde vždy, když se změní poměr mezi cenami komodit.

> K nějaké formě inflace nebo deflace dojde vždy, když se změní poměr mezi cenami komodit.

nikoliv při energoinvariantu.

Co se týká námitek, zkuste si projít články v ukázané kategorii a diskuse pod nimi, tento systém už tu byl detailně diskutován, včetně mnoha námitek/otázek a odpovědí, bylo by náročné všechny argumenty vypisovat znova.

Čo navrhuješ?! Prišiel si len klasicky nekonštruktívne rýpať a kritizovať?!

Navrhuji nepřecházet na měnový energostandard.
Jsem přesvědčen, že je v něm skryto mnohem víc problematických míst, než v současném systému měn bez pevného navázání na nějakou konkrétní komoditu. To jsem se snažil ukázat.

Na druhou stranu bych souhlasil, že nějaká reforma způsobu emise měn by byla víc než vhodná. Navázání na elektřinu je ale podle mne ona slavná Cimrmanova slepá ullička.

Máš samozrejme sväté právo vyjadriť svoj návrh/názor, ale nepresvedčil si ma. Dnes už musí byť každému jasné, že súčasný prakticky ničím nelimitovaný financistický systém vedie ľudstvo do (ekologickej) záhuby! Teda je nevyhnutne potrebná korekcia súčasného samo-vražedného smeru vývoja homo-sapiens! Za mňa je už zlato ako miera/merítko/štandard/etalón/invariant/základ pasé, mimo chápania obyčajných ľudí. A energia je práve niečo, čo si obyčajný človek dokáže lepšie predstaviť vo svojom každodennom živote (praxi) a hlavne si ju spojí so spotrebou, ekológiou, možno ho to naučí byť viac úspornejší, efektívnejší...

> To jsem se snažil ukázat.

Kde jsou argumenty?

Protože má být hodnota měny odvozena od spotřeby, je tu silná motivace se spotřebou manipulovat. Elektřina (její výroba) sama o sobě zaměstnává jen menšinu lidí ve státěě. Jakmile bude možné změnami spotřeby manipulovat měnu, bude silná motivace to dělat a tak spekulativně vydělávat.

Elektřina jako míra měny navíc nestimuluje k šetření. Pokkud někdo vymyslí a nasadí superúspornou technologii, která ušetří významné množství elektřiny, tak totálně rozvrátí měnu. Podobně dostane ta měna pecku například při otevření nebo uzavření energeticky náročného provozu.

Blábol, protože negativní účinky (náklady) "propalování" energie naprázdno budou vždy větší, než žádaný efekt.

Je to asi stejná argumentace jako tvrdit, že výrobou a následným ničením produkce dospějeme k prosperitě, protože se zvedne HDP.

To není pravda. V mnoha případech je možné elektřinu propalovat nebo nepropalovat prakticky zadarmo.
Příklady:
- používáte zdroje s nepravidelným výkonem (větrníky).
Přebytky můžete se stejnými náklady buď nevyrobit nebo spálit.
- používáte volitelně elektrický a neelektrický přenos výkonu. Volbou přenosové cesty měníte spotřebu elektřiny aniž by to mělo vliv na vykonanou práci.
Totéž se týká i maření výkonu v elektrodynamických/mechanických brzdách.

Navíc výroba elektřiny tvoří jen malou část hospodářství. Pkud bude možné ovlivňovat touhle malou částí mnohem větší měnovou soustavu, nebojím se, že by to někdo nezkusil udělat.

Jinak: propalovat elektřinu se ončas vyplatí spotřebitelům i dnes. Někteří spotřebitelé platí pokuty za neodebranou energii nebo za energii odebranou s malým účinníkem, takže spálení je vyjde levněji.

Co se týče výroby a ničení: ten příklad není úplně analogický. Fungovalo by to jen tehdy, pokud by tím bylo možné manipulovat hodnotou měny.

Každý schopnější ekonom vám řekne, že stav ekonomiky se přímo odráží spotřebě energie. Když v pobaltí v letech 2004-2008 byl "prudký ekonomický růst", mluvilo se o "pobaltských tygrech", ale nestoupala odpovídajícím způsobem spotřeba energie, nejeden normální ekonom varoval, že to není ekonomický růst, ale spotřeba na dluh, což byla skutečnost, jak se později plně ukázalo.

Pokud na výrobu jednoho auta potřebujete 1000 kwh, na výrobu 10 aut budete potřebovat 10x1000 kwh, obávám se že s tímhle nic nenaděláte ani vy, ani nikdo jiný. Leda byste vymyslel jiný vesmír a jiné fyzikální zákony.

Vámi popisované problémy jsou lehce řešitelné třetiřadé problémy nemající relevanci v námi zkoumaném makropohledu, které nemají v vztahu k celkovému přínosu skoro žádnou váhu.

Jak byste řešil základní problém každého životaschopného monetárního systému, zajištění kupní síly měny adekvátností emitované měny vyprodukovanému zboží?
V SSSR na to existoval orgán sestávající z mnoha expertních týmů, GosPlan, pokud by nějaký jeho šéf naemitoval nezabezpečené miliardy rublů, za Stalina by za to byla kulka nebo lágr - tehdy dobře chápali principy reálné ekonomiky.
Pokud chcete, aby množství peněz odpovídalo reálnému stavu, nakonec se vždy dostanete k elektrické energii jako míře, metrice daného ukazatele.
Jde o energii, která vstupuje do produktivní ekonomiky, kde existuje nějaký koeficient efektivity. Výstup = vstup * efektivita. Podle výstupu je třeba korigovat množství peněz.

Měnu prozatím nechme stranou. Je to skutečně složitější otázka.
Aute jsou také na delší povídání.

nejprve bych rád dořešil otázku, jak měříte efektivitu či produktivitu. Napsal jste jen výsledek: USA ji mělo PŘESNĚ 2x větší než SSSR.
Zajímá mne, jaká dvě čísla jste vydělil, abyste dostal přesně tu dvojku a jak jste k těm číslům dospěl (kde jste je vzal, jakou mají jednotku).

Zkuste se zeptat na NIST.gov, jaké metodiky používali v roce 1990. Ale když vyzkoušíte všechny obecně přijaté metodiky, myslím že jedna z nich bude sedět a ostatní budou blízko. Jen do toho, iniciativě se meze nekladou.

Moment: Vy jste tu dvojku jen tupě převzal, aniž byste věděl co vlastně vyjadřuje?

Já jsem po chvíli hledání našel až data z roku 1995 a poměru 1:2 se hodně přibližuje přepočet na občana a HDP podle parity kupní síly (PPP). takže to je možná ono.

Je to skutečně ono?

Přepočteno na pracovní hodinu a PPP je ten poměr trochu horší, bez přepočtu na PPP ještě o dost horší.

Po pravdě nevím, odkud ten můj údaj přesně pochází, ale jak je vidět, je správný. Samozřejmě brát v úvahu lze jen ukazatel podle parity kupní síly, kde přece o to kolik jednotek zboží je vyrobeno (v poměru na hodinu práce / osobu na rok atp., podle potřeby), nikoliv o to, jakou na ně kdo nalepí cenovku.
Ve skutečnosti vyjadřovat produktivitu práce finančně je jen berlička kvůli nedostatku metrologicky podložených jednotek v ekonomice, ekonomika je dnes jediná "věda", kde neexistuje etalon ničeho - dolar má každý den jinou hodnotu.
Energoinvariant má i právě toto řešit, vytvořit bázi, skrz kterou půjde relevantně měřit, kwh je kwh, stejně dnes jako zítra.
V přirozené ekonomice bude pak bude růstu produktivity produkce zboží základních životních potřeb odpovídat snižování jejich ceny, takže zde by finančně vyjádřená produktivita byla stále stejná, parita kupní síly to řeší jen částečně.

Jenže ta 1kWh má různou cenu (vyjádřenou přepočtem na lidskou práci nebo nějaké komodity) v různých místech a různých časech. Takže moc ekonomicky invariantní není. Proto jsem uvedl příklad Islandu, kde energie prostě vyvěrá ze země a kilowatthodinu elektřiny tam lze získat s mnohem menším vynaložením úsilí a materiálů, než třeba u nás.

Co se týče etalonu: nestačil by běžně užívaný "spotřební koš"? Nebo nějaká jiná jeho varianta?

Takže ty navrhuješ zachovať súčasný, objektívne a jasne samo-vražedný stav smerovania ľudstva a sveta?! Aha, už viem odkiaľ fúka vietor! Odkáž svojim chlebodarcom, že si môžu nasr...!

Ne.
Myslím si, že je načase ten systém něčím nahradit.
Energie mi ale připadá jeko mnohem horší nápad a důvody jsem se snažil ukázat.

Důvody jsou fluktuace hodnoty, snadná zneužitelnost ke spekulacím, a myslím si, že i antiekologičnost: nemotivuje k úsporám, ale k tupé spotřebě pro zvýšení hodnoty lokální měny.

Nejprv byste musel navrhovaný systém pochopit, z vašich poznámek jde vidět k tomu zatím nedošlo.

Nejak som si nevšimol cez tú samú kritiku koncepcie energetického štandardu a večné až chorobné/paranoidné obavy zo zneužitia, že čo konkrétne navrhuješ ty osobne ako lepšiu alternatívu k súčasnému systému, aj ku krytiu národných mien ele. energiou! No skús, hybaj na to! A nezabudni to vyjadriť aj presne v číslach, o koľko je to lepšie a tak, tiež maj na pamäti fakt, že v podstate všetko sa dá zneužiť, preto je dôležitý vývoj ľudstva aj po morálnej stránke, nielen znalostnej!

Než budu v číslech vyjadřovat míru výhodnosti nějakého měnového systému, měli bychom se asi dohodnout na kritériích jejího posuzování (na způsobu, jak tu výhodnost vyčíslit).


Obecně si myslím, že by to měla být nějakou státní institucí emitovaná virtuální komodita, vázaná svalmi malou mírou volnosti s dohodnutými parametry hospodářství státu. Rozhodně by nikdy neměla být pevně svázána s jen jedním druhem zboží (například jen zlatem nebo jen elektrickou energií), ale ani s malým množstvím druhů.
Provázanost s jedním druhem komodity vede podle mne k turbulencím a potenciální inflaci/ deflaci podle změn relativní náročnosti vytváření té jedné komodity.

To je kompletní nepochopení energetického standardu. Platit elektřinou nikdo nechce ani neplánuje, peníze jak jsou tak zůstanou, jde jen o to, že síla jednotlivých měn bude založena na objemu eletrické energie, který se v daném státě účastní produktivní činnosti. Produktivita práce je přímo úměrná energovybavenosti.

Pokud bude v oběhu např. 100 miliard Kč a na jednu korunu bude připadat například 1kwh el. energie, a na Slovensku bude v oběhu 70 miliard SK a na jednu slovenskou korunu bude připadat taktéž 1kwh el. energie, pak kurz těchto měn bude 1:1.

Pokud by v oběhu bylo místo 100 miliard bylo 1000 miliard kč, pak 1 slovenská koruna by byla 10 českých atd.

To je maximálně v kostce, je to tu podrobně popsáno v sekci Energoinvariant:
http://leva-net.webnode.cz/clanky-katalog/energoinvariant/
např.
http://leva-net.webnode.cz/products/princip-noveho-menoveho-systemu/

Pořád je v tom spousta háčků:
1. Proč se má síla měny měřit v energii (kWh) a ne ve výkonu (kW)?
Podle mne vy druhá varianta byla mnohem vhodnější, protože abstrahuje od času. Ani síla kospodářství se neměří v jednotkách peněžního objemu (kč), ale v měrných jednotkách nezávislých na čase (třeba kč/rok)

2. Co je to "produktivní činnost"?
- Je produktivní činností třeba čerpání elektřiny na kopec v přečerpávací elektrárně?
- je produktivní činností topení?
- co rekuperace?
- je produktivní činností přenos energie (energetická soustava má ztráty)
- je produktivní činností výroba energie? (elektrárny spotřebují cca 5% procent své výroby na svůj provoz, těžba a doprava uhlí stojí řádově 10-30% energie, kterou to uhlí pak poskytne)
- proč se počítá jen elektřina a ne třeba i mechanická práce nebo teplo?

Výkon ekonomiky, produktivita práce a užitečný výstup přímo závisí na energovybavenosti pracovního místa, tedy spotřebě energie v reálné ekonomice, to je dnes zákon. Spotřeba domácností atd. tvoří jen malá procenta, v podstatě zanedbatelná.

V kW/h proto, že se nejedná o výkon, ale objem, spotřebovaný v ekonomice, který určuje užitečný výstup ekonomiky, a peníze nejsou hodnota, je to jen informace o existujících hodnotách.

Spotřebovaný objem energie bez udaného času je údaj nepříliš užitečný

Příklad: Česká republika spotřebovala už zhruba 1400 000 000 000 kWh. Československo mohlo spotřebovat asi o tretinu vic - ale mělo na to mnohem více času a bylo větší.

pochopitelně jde vždy o objem za nějakou jednotku času, měsíc, rok atp.

Objemu energie za časovou jednotku se říká výkon.
Jednou z jednotek, kterou se dá výkon měřit, je Watt s jeho násobky.
To je to, co jsem psal.

Vy nejspíš chcete jako jednotku použít 0,114 Wattu (neboli kilowatthodinu za rok) Jest tak?

Záleží na tom, co chápete pod pojmem objem. Pokud se za rok v ČR spotřebuje XYZ milionů kWh elektrické energie, je to podle vás výkon? Pokud ano, doporučuji návrat do školních lavic.

Do školních lavic se rád vracím.

Ale myslím, že

XYZ milionů kW hodina / rok

je pořád výkon, jen jinak přepočítaný.

Práce o energoinvariantu jsem ještě nestihl přečíst. I tak mi ale přijde, že stejně jako dřív byla kdysi jednotka hodnoty v Japonsku pytel rýže, tak stejně může být teď ve většině světa jednotkou hodnoty kWhodina (nebo TWrok, ale za ten by se blbě kupovaly rohlíky).

Zdar všem v dobré víře diskutujícím! Tom

Pojmem objem jsem měl na mysli množství - zde množství práce (ve fyzikálním smyslu). Omlouvám se za nepřesné vykjádření.

A jistěže je to (průměrný) celkový výkon, nebo z hlediska spotřebitele příkon.
Průměrný výkon (i příkon) se počítá jako celková práce vykonaná (přijatá) za jednotku času. V našem případě XYZ GWh za jeden rok.

Když spotřebujete 1 kWh za hodinu, bude průměrný dodávaný výkon 1kW.

Co jiného by mi podle Vás řekli ve školních lavicích?

jde o spotřebu, množství spotřebované energie, které sice matematicky jde přepočítat na nějaký abstraktní "průměrný výkon/příkon", což ale nemá nejmenší logiku ani smysl.

Státní statistický úřad podle vás pracuje u spotřeby s jednotkou kW, nikoliv kWh?

Ve školním lavicích vám řekli, že množství energie (práce) se měří v kilowatech?

Státní statistický úřad pracuje s jednotkou kWh (Mwh, Gwh) ZA ROK. To je jednotka výkonu.

Samotná kWh je jednotkou práce(energie). Když ji ale vydělíte časem, je měřenou veličinou výkon.

Udávat průměrný výkon má samozřejmě smysl. Energetici to dělají. Počítá se z toho například koeficient ročního využití zdrojů (na kolik procent je využit instalovaný výkon). Odvozuje se z toho dimenzování zdrojů a přenosové soustavy.

Ve škole mi řekli, že ve Wattech a jejich násobcích se měří výkon.
Pokud dodávaný výkon vynásobím časem, dostanu práci (energii) ve wattsekundách (=joule), watthodinách, a případně jejich násobcích (k,M,G,T,...). Pokud hodnotu práce zpětně vydělím časem, dostanu opět zpátky údaj o výkonu.

U energoinvariantu nás však zajímá právě spotřebovaná energie, nikoliv výkon. Zda někdo spotřeboval 1kwh za den nebo za minutu je z tohoto pohledu jedno.

Nezajímá Vás spotřebovaná energie (když jsem ji uvedl pro ČR, tak jste to jako jednotku odmítl).

Pořád všude vycházíte ze spotřebovaná energie ZA JEDNOTKU ČASU (rok). A zlomek (energie/čas) udává výkon. Jednotkou, jíž to měříte, je kWatt *hodina/rok.

Myslím, že v tom energoinvariantním systému vůbec není jedno, jestli 1kWh spotřebujete za hodinu nebo za století.

> když jsem ji uvedl pro ČR, tak jste to jako jednotku odmítl
Nic podobného jsem neudělal.

Aha, takže napřed naměříme spotřebovanou energie například za měsíc, potom ji vydělíme měsícem, abychom zjistili průměrný výkon, a následně opět vynásobíme měsícem, abychom zjistili množství spotřebované energie, což je hodnota která nás zajímá. Jak prosté, milý Watsone ... že mě to nenapadlo hned :)

Když jsem uvedl celkovou spotřebu, tak jste upřesnil, že jde VŽDY o objem ZA JEDNOTKU ČASU.

Acnemusíte nic násobit a dělit. Můžete rovnou použít jako jednotku 1/480 Wattu - což je totéž co 1Wh za (třicetidenní) měsíc.

Stejně tak můžete jako jednotku použít 0,114 W, což je totéž, co 1 kilowatt hodina za rok. I názvy klidně můžete používat ty delší.

Nebo můžete tu energii měřit i v tunách měrného paliva za rok, potřebného výrobě elektřiny v typické elektrárně.

Jednotek výkonu existuje více a volí se často podle potřeby.

Jestli se jedná o jednotku energie (práce) nebo jednotku výkonu zjistíte objektivně a snadno fyzikální rozměrovou analýzou. "Kilowatthodina za rok" má rozměr jedntky výkonu

Když vám ČEZ účtuje spotřebu (kWh) za jednotku času (měsíc, rok), účtuje vám:
a) spotřebu
b) výkon?

Spotřebu (elektrické energie za jednotku času) i výkon (elektrický).

"Spotřeba za jednotku času" je totiž tatáž veličina, jako průměrný výkon (či příkon). Oboje má stejný fyzikální rozměr kg.m.s^-3 krát nějaká (podle zvolených jednotek různá) konstanta.

Obojjí zjistíte tak, že změříte množství energie a vydělíte je časem, za byla ta energie změřena (oboje v nějakých vhodných jednotkách).

jistě, ale proč to neustále řešíte, když je to jen různé vyjádření téhož?

Protože jste to, že se jadná o totéž, několikrát popřel. Nebyl jsem si proto jist, jestli o tomtéž skutečně hovoříme.

Pokud se má něco měřit, je podle mého názoru správné stanovení veličin dost zásadní. Výkon a energii považuji za různé veličiny. Jsou v analogickém vztahu jako rychlost a vzdálenost.

Až si uděláte jasno, jestli je to totéž nebo nikoliv, má smysl diskutovat dále.

Já v tom jasno mám.

Spotřeba energie v kWh za hodinu je číselně i rozměrově totéž, jako (průměrný) příkon v kiloWattech. Při volbě jiné jednotky času (den, měsíc rok, desetiletí, ...), je to opět - až na příslušný konstantní koeficient - totéž.
Je to příkon či výkon (podle toho, ze které strany přenosu to pojmenujeme)

Řešíte formality, navíc samosebou rozumící se: je zřejmé že (kW*h)/h = kW, "h" můžeme vyrušit, neboli spotřeba 1 kWh za jednu hodinu odpovídá výkon (příkonu) 1 kW. Tohle jsem nepovažoval za nutné řešit.

Spotřebovaná energie se měří a počítá v kWh, nikoliv ve "výkonu", nevím proč jste do toho začal s těmi jednotkami.

S jednotkami jsem začal proto, že jsem se chtěl dostat k příkladu reálného výpočtu toho ekvivalentu. Zajímalo mne, jak bude reagovat na změny spotřeby.

Navíc přepočet na výkon umožňuje dobrou představu:

Pokud si představíme, že průměrná spotřeba v ČR je řádově 10 GW a v oběhu je řádově bilion korun (obojí je jen odhad pro příklad - nehledal jsem přesné hodnoty), snadno si představím, že celoroční rozsvícení 10W led svítidla znamená emisi 1000 kč , aby se neměnil poměr spotřebované elektřiny k hodnotě obíhající měny a zůstal zachován kurs elektroekvivalentu.

kWh/rok můžeme převést na 1000*W*(h/rok) = 0,114 * W (zaokrouhleno). Takže zmíněná 10W ledka odpovídá i necelé 1kWh/rok.

O elektřině je řeč z toho důvodu, že bez ní dnes nelze vyrobit nic. OStatní druhy energií se dají na kWh přepočítat, už se to reálně i dělá, například účet plynu není v gigajoulech, ale kWh.

Jestli je to Joule nebo Watthodina je vcelku jedno - stačí násobit konstantou.
Ten přepočet ale neříká nic o faktické převeditelnosti. Pokud se pokusíte ten plyn doopravdy přeměnit na elektřinu, dostanete jen zhruba třetinu jeho energetické hodnoty.

Když se mrknete na ty odkázané články a diskuse pod nimi, je to tam všechno podrobně vysvětleno.

Povedal by som, že o to ani nejde, ale ide o to, že elektrina sa dnes javí ako najuniverzálnejší a najstrategickejši typ energie pre ľudstvo. Takže sa dá najlepšie/najpraktickejšie využiť ako štandard/etalón. A asi je každému jasné, že súčasné fiat money treba znovu k niečomu reálnemu a zdravému pripnúť, aby bol ich počet závislí od reálnej ekonomiky (výroby a služieb).

Elektřinu nejde ve větší míře skladovat a je místně i časově rozdílně náročnána výrobu (liší se a rychle se mění její reálný vztah k jiným statkům)
Podle mne je to pro měnový invariant nevhodná sada vlastností.

Právě, že naopak. Tím, že ji nelze skladovat a lze ji snadno změřit je vhodným evidenčním prostředkem, aktuálního stavu ekonomiky. Dobrou evidenci se znesnadňuje spekulace.

Život je tok, který musí být řízen. Problémy vznikají otrávením myšlení doktrínou zlatého prasete, kterým je nakažena celá civilizace. Kdekdo si myslí, že si vydělá prachy a pak si bude žít po svém (někde si nahrabu, někde zkusím štěstí a pak jsou mi ostatní ukradeni). Už jenom si myslet, že jsem si peníze poctivě vydělal z osoby činí skrytě otrokáře, protože ostatní nemuseli dostat příležitost si vydělat. Vlastnit peníze to znamená, že společnost v důvěře svěřila svoje zdroje ke konání dobra (dobro je i zajistit kvalitní vlastní život sobě a svým blízkým).

Znamená to, že podle Vás je ekonomika Islandu je (v přepočtu na obyvatele) přibližně 4 x výkonnější než americká a 7x výkonnější než ruská (i česká, která má stejnou spotřebu na obyvatele jako Rusko)? Je podle Vás britská ekonomika (s podobnou spotřebou na hlavu jako slovenská) o pětinu slabší než česká?

V případě britské jste právě došel k faktu, že půlka tamní ekonomiky je finančně-spekulativní domek z karet nemající nic společného s reálnými možnostmi a stavem, bravo.

A v ostatních případech? Třena na tom Islandu?

Jinak: jak se podle Vás projeví ve spotřebě elektřiny lodní a letecká doprava, které tvoří přímo cca 6-7% britského HDP? Podle mne se tam energie spotřebovává z větší části zcela mimo elektrickou soustavu, takže se ve spotřebě elektřiny téměř neodrazí. Nebo je pro Vás doprava domečkem z karet?

> jak se podle Vás projeví ve spotřebě elektřiny lodní a letecká doprava, které tvoří přímo cca 6-7% britského HDP? ...

Dobrá otázka. Měl by podobný segment služeb mít vliv na sílu britské měny, pokud bude například transportovat zboží vyrobené v Číně do USA a opačně?

Pokud platí daně v UK, tak určitě.
Šlo mi ale spíš o to, že ten sektor skoro nečerpá elektřinu. Plave a létá na ropu.

Standart přeci není ještě zaveden, teď je to děláno podle plotu (nebo spíše jak se hodí těm co o tom mohou rozhodovat), existuje spousta spekulačních vrstev. Např. za stejnou práci získáte na různých místech různý výdělek. Zavedení standartu by v tom udělalo pořádek.

Mimoto navíc mi Vámi uvedena čísla odpovídají (s výjimkou Islandu o něm nemám představu, ale možná jim to šlape). Že je česká na úrovni britské a slovenské to mi sedí (uvědomte si, např. že Česko je kolonie a pouze asi desetina z toho co se vyprodukuje zůstává doma). Ale nekontroloval jsem a neznám Váš zdroj statistiky spotřeby.

Pro pochopení je potřeba si uvědomit, že význam má pouze použitá energie, to znamená, že energie musí být spotřebovaná na něco užitečného co někdo koupí. Když budu spotřebovat energii na nic, tak za co ji koupím, když nic neprodám rozumíte. (Stát bude mít vysokou spotřebu energie a vysoký kurz, že má velký průmysl, ale bude mu to k ničemu, protože nikdo to nebude od něj kupovat a tak si nulu vynásobí vysokým kurzem).

Někam se ztratila má odpověď i s odkazy na statistiku, tak jen stručně: Island má dost tepla pro parní elektrárny i dost prudkých řek pro ty vosní. A začal ve velkém produkovat surový hliník. Výsledkem je země, která spotřebuje nejvíc elektřiny na hlavu.

http://data.worldbank.org/indicator/EG.USE.ELEC.KH.PC?year_high_desc=true

Ad to "mizení", je tu CAPTCHA, která se ovšem projevuje jen občas, ale pokud je v příspěvku link tak téměř vždy. Bohužel se objevuje bez výstrahy, takže pokud si člověk po odeslání nezkontroluje jestli dole nevyskočila CAPTCHA, příspěvek se nezobrazí.

Řeklo mi to, že nejsem robot, ale stejně nic.

Správně zužitkovává možnost, že může levně produkovat energii. O tomhle jsem v souvislosti s energo-standartu přemýšlel, co když začnu vyrábět energii. Stejně jako zde v příkladu na Islandu je to limitováno potřebou surového hliníku (nebo pokud distribuuji energii pro kolik najdu odběr) a za jakou cenu lze hliník (odběr) prodat . Země s převahou těžkého průmyslu podle energo-standartu jsou silnější a i logicky mají silnější výrobu, protože těžký průmysl je na začátku procesu, kdyby zkolaboval tak na to doplatí všichni a pro realizaci vyžaduje velké investice, to znamená, že síla je odpovídající. Zůstává to však vyvážené, každá země se může rozhodnout kolik bude mít vlastního těžkého průmyslu a kolik bude dovážet. U Islandu pak je otázka kolik z prodaného zůstane doma nebo jde investorům a kolik toho je (protože ceny neřídí trh nebo energostandart, ale lidé, kteří často spekulují a podvádějí).

Vše se odvíjí od užitečnosti, kolik energie kterou někam vložím je možné prodat. Energo-standart řeší evidenci a tím odstranění spekulací, ale řízení výroby co se má vyrábět je jiná věc.

Spotřeba energie poměřuje schopnost krajiny něco vyrobit (energeticky zhodnotit - transformovat). Nicméně mohou být místa se slabou schopností něco vyrobit, ale přitom bohaté například díky turismu, ale ty vlastně pak nepotřebují vlastní nezávislou měnu (jejich bohatství závisí na bohatství ostatních, které smění za odpočinek, který je energeticky nenáročný).

I odpočinek může být velice různě elektroenergeticky náročný. Odpočinek v horském středisku s elektrickým vytápěním budov, vleky a zasněžováním svahů bude asi o dost energeticky náročnější než bungalov v subtropech u moře.

Co se týče zisku z islandského hliníku, tak tam nevím, jak je rozdělen. Pokud někdo něco zjistí, třeba doplní.

Já se zase dneska pokusím zjistit koeficient determinace mezi spotřebou elektřiny a produktivitou práce na osobu, kterou zde předestřel Hox.

To je tak, keď si niekto poriadne nenaštuduje danú problematiku, a hneď sa vrhne do tliachania v diskusii (nie si náhodou ten tliachaj Sio?)! Zrejme nechápeš základnú myšlienku energo-štandardu a NZP! Tak ťa odkážem na nejaké články aspoň ohľadne toho energo-štandardu!

Podstata politiky a ekonomiky kreditno-finančného systému
--------------------------------
http://www.koncepcia.eu/podstata-politiky-a-ekonomiky/

Rozmluvy o živote 14 Vzdělávací TV, Michail Veličko Titulky CZ - O ekonomike, ekonomická bezpečnosť!
---------------------------------
https://www.youtube.com/watch?v=pZQXlB8tHms

K energetickému standardu přes zlatý
----------------------
http://leva-net.webnode.cz/products/k-energetickemu-standardu-pres-zlaty/

Bezúročné peníze a rozvoj
---------------
http://leva-net.webnode.cz/products/bezurocne-penize-a-rozvoj/

Funkčné hospodárstvo spoločnosti - Tu diskutujú o tom, či majú peniaze uchovávať hodnotu alebo byť iba obeživom a že úrok a inflácia núti ľudí míňať peniaze
-----------------------------
http://leva-net.webnode.cz/products/funkcne-hospodarstvo-spolocnost/

Inak autor článku energo-štandard nevymyslel! Čo keby si sa obrátil priamo na jeho tvorcov, respektíve propagátorov: Vnútorného prediktora ZSSR?!

Podstata je v čistém srdci ze kterého vycházejí čisté myšlenky. Pravdivost, soucit a snášenlivost, nejen tři "slova" na základě kterých se dějí všechny jevy ve vesmíru. Přeji všem vnímajícím bytostem aby měly otevřenou dobrou mysl a sílu ji následovat. Praktikuji Falun Gong a takto tomu rozumím.

veľmi dobre napísané. pomenovanie svetového matrixu je veľmi dôležité. čím viac ľudí vnútorným zosílením ctností zdvihne hlavu nad dav a uvedomí si, že nad smogom svieti slnko, tým skôr môžu byťstaré myšlienkové zhromaždiská (ovplyvňujúce ľudstvo v zotrvávaní v starom beznádejnom naladení) nahradené novými, posilujúcími dav k morálne čistému jednaniu a mysleniu. predstava, že bude človek vo svojom myslení podporovaný čistými zhromaždiskami myšlienkových foriem založenými na spravodlivosti a spolupráci je úžasná