9.3.2014
Alexandr Rogers
Rusko nakonec přijalo koncepci Sergeje Pereslegina, že válka se vede vždy na třech úrovních současně – silové, ekonomické a informační (přičemž silové prostředky jsou krajní řešení) – a začalo v souladu s tím konat.
Začneme z lehkých příkladů a potom přejdeme k významějším.
Pan „demokrat“ Baloga, který mnoho let metodicky kácel karpatské lesy a páchal další zločiny (ne vždy ekonomické), něco nehezkého naznačil směrem na Rusko. Za několik dní bylo na jeho švýcarském účtu „nalezeno“ 450 milionů euro, jejichž původ byl označen jako „pochybný“ (ačkoliv je jasné, že on je „čestně nakradl“). Prostředky byly okamžitě zkonfiskovány. Následně Baloga upadl do těžké deprese, nevycházel z domu a ve chvílích střízlivosti psal nenávistné texty na Facebooku, které byly všem ukradené.
Nedávno jeden z nejbohatších lidí na Ukrajině, oligarcha Kolomojský, řekl něco nepříznivého na adresu Putina osobně („Putin je hlupák“, pozn.). Putin se neurazil. Jednoduše následující den akcie britské ropné firmy JKX Oil&Gas, patřící Kolomojskému a jeho partnerovi Bogoljubovovi, přestaly růst a začaly rychle padat. Brzy to budou odpadní akcie. Jaká hloupá náhoda...
Kromě toho, začalo vyšetřování ruské pobočky „PrivatBanky“ a „MoskomPrivatBanky“ (patřící Kolomojskému) s ohledem na možné financování teroristů. Myslím, že důkazy budou nalezeny a předloženy. Co myslíte vy?
Je pravděpodobné, že i ostatní aktiva Kolomojské jsou nebo budou cílem útoků. Napsal jsem jen informaci, nalezenou za chvíli hledání.
Navíc, podle mé insiderské informace, sám ukrajinský PrivatBank je v klinickém stavu. A pokud budou efektivní „sankce“ ze strany národa jihovýchodní Ukrajiny, vyzývající vybrat z něj prostředky a nepoužívat jej pro pro finanční operace (protože Kolomojský byl pučisty jmenován gubernátorem dněpropetrovské oblasti a „zavádí pořádek“ silovými metodami)? Celkově, osud oligarchy vypadá nyní spíše bledě, nehledě na gubernátorskou židli, kde se nemusí dlouho udržet.
Někteří ještě nepochopili, že Putin se neuráží – to je kontraproduktivní. Putin trestá. A dělá to vysoce efektivně, chirurgicky přesně (v kontrastu s americkými sankcemi, které se pokouší zabít komára katapultem).
Žádné emoce, holá fakta. Na včerejší tiskové konferenci Putin naznačil, že „dočasná vláda“ se musí rozhodnout, a pokud na Ukrajině došlo k revoluci, pak smlouvy s předchozími vládami automaticky přestávají platit, protože je narušena kontinuita práva (je to logické a z právního hlediska správně).
V odpověď na to někteří představitelé „dočasné vlády“ reagovali, že „pokud smlouvy neplatí, pak není třeba ani vracet dluhy“. Problém je v tom, že dluhy jsou neadresné. Eurobondy se nevypisují na určité jméno, jsou univerzální. A pokud dočasná vláda oficiálně prohlásí, že neuznává své dluhové závazky, neuvidí ani půjčky od MMF nebo EU.
Navíc, známý fond „Franklin Templeton“, kterému patří asi polovina ukrajinského státního dluhu, může nepochopit takový vtip a trochu se urazit. Nedávno došlo k řetězu podivných umrtí osob spojených s JP Morgan – kolem 20 lidí najednou zemřelo nebo „spáchali sebevraždu“. A za takové vtipkování ze strany „dočasné vlády“ bychom mohli být neočekávaně svědky řetězu předčasných umrtí z řad nové administrativy Ukrajiny. Finančníci jsou lidé bez smyslu pro humor.
K situaci okolo Krymu. Opět, čistě ekonomicky. Pokud Krym bude provádět referendum o samourčení, z jedné strany na něj bude tlačit „dočasná vláda“, která už hrozí trestními oznámeními, odpojením vody a elektřiny, a také se chystá zavádět tvrdé ekonomické opatření podle požadavků MMF. A z druhé strany je tady Rusko a nabídka investovat do infrastruktury poloostrova 5 miliard dolarů a stimulovat proud ruských turistů na Krym. Co byste v takových podmínkách zvolili vy? Výhružky nebo investice? Přímo se ztrácím v dohadech...
Co se týká amerických „strašidýlek“ o sankcích. K dnešnímu dni Rusové nepotřebují od americké ekonomiky naprosto nic. Všechno, co není v Rusku, vyrábí buďto Čína nebo (v menší míře) Německo. Přičemž, Německo je natolik závislé na ruském trhu, že zavádět sankce proti Rusku ho přijde draho, zde přichází na mysl pořekadlo o střílení se do vlastní nohy.
A co můžou USA udělat Rusku v ekonomice? Zakázat ruským představitelům vstup do Disneylandu? Je čas kapitulovat :-)
Nyní o více globálních aspektech. Pro lepší chápání budu pracovat se zjednodušeným modelem americké ekonomiky.
Několik posledních let tam běží program se sofistikovaným názvem „kvantitativní uvolňování“, což není nic jiného než nafukování ekonomiky vytvářením nových nekrytých peněz. Nyní se blíží ke konci třetí epizoda nafukování pod názvem QE3.
To je doprovázeno několika vedlejšími procesy. Za prvé, prudké zvětšení peněžní masy nevyhnutelně vede k inflaci.
Za druhé, vnější dluh USA roste rychleji, než bylo plánováno, což vede k rychlejšímu dosažení zákonem určeného dluhového stropu. Dluh roste, protože dolarová masa je v monetaristickém finančním systému přivázána k objemu Treasuries (je jimi „zabezpečena“).
Inflace vede k tomu, že přitažlivost koupě Treasuries (dluhopisů USA) padá – protože inflace je větší, než výnos z nich. V důsledku toho Federální rezervní systém (FED či FRS) je vynucen spolu se státní pokladnou zvyšovat procenta (úrokovou míru) „Treasuries“.
To vede k několika efektům.
A. V důsledku růstu ziskovosti Treasuries roste úroková míra půjček (protože půjčky se považují za rizikovější investici než státní obligace, proto musí mít větší ziskovost = úrok). A, protože americká ekonomika je postavena na dluhu a už zadlužena nad únosnou míru, to obratem vede k tomu, že se snižuje spotřeba. Dochází k tomu, protože brát si půjčky je ještě méně výhodné než dosud a splácení nynějších půjček je dražší a dražší.
B. Zmenšení spotřeby vede k omezování výroby. Omezování výroby vede k růstu nezaměstnanosti. A zhruba zde se kruh stagnace uzavírá.
C. Růst ziskovosti „treasuries“ vede ke zdražování obsluhování státního dluhu. Růst objemů státního dluhu se přičítá k zvýšených nákladech na jeho obsluhování ( = placení úroků), což rodí geometrickou řadu.
Podle mnohých ukazatelů nynější krize už předběhla Velkou hospodářskou krizi. USA se nachází zároveň na hraně technického defaultu (bankrotu) a hyperinflace. A jak dlouho budou schopné oddalovat tyto události, nikdo nezná.
Navíc, mnozí analitici za poslední tři roky poznamenávají odtok kapitálu ze zemí BRICS a jejich přítok do USA. Ale nezabývají se kvalitativní složkou jevu, omezují se na kvantitativní. A kvalitativní aspekt ukazuje, že do USA přitéká z ostatních zemí hlavně spekulativní kapitál, a investiční kapitál zůstává tam, kde byl.
Spekulativní kapitál, přitažený do USA důsledkem kvantitativního uvolňování (a růstem úrokové míry Treasuries) za poslední tři roky, však ekonomice nepomáhá, netvoří pracovní místa. Z mého pohledu je tato tendence výhodná pro země BRICS a špatná pro USA – protože spekulativní kapitál nikdo nepotřebuje, je to parazit.
Ve světle toho je nutné dívat se na poslední události na ruských trzích. Několik dní je pozorováno padání kurzu rublu a ceny mnohých ruských aktiv, například akcií Gazpromu a Sberbanky.
Liberální komentátoři si pospíšili prohlásit, že to jsou důsledky „invaze“ Ruska na Ukrajinu, signál brzkého pádu Putina osobně a Ruské federace jako celku, a dodali další standartní liberální „všichni tu pomřeme“.
Ale ostatní konstatovali přímo opak. Ano, došlo k pádu kurzu akcií řady strategických podniků o 10-15%, doprovázenému pádem kursu rublu.
Ale za prvé, mnoho zemí dnes cíleně oslabuje kurs své měny pro podporu exportu.
A za druhé, ruský stát naplno realizoval základní strategii všech obchodníků, „kupuj levně“, a skoupil snačnou část strategických aktiv od ostatních účastníků trhu, včetně zahraničních subjektů, v okamžiku největšího propadu. Přitom ušetřil na nákupech kolem 20 miliard dolarů (při srovnání se střední cenou). Fakticky v Rusku proběhla částečná nacionalizace strategických odvětví, v ten nejvýhodnější okamžik pro takový krok.
Pokud provést analogii s válečnými kroky, proběhlé události je možné srovnat s obklíčením armády Pauluse pod Stalingradem. Obklíčili a rozdrtili, a vyvolanou paniku poté využili ke své výhodě.
Totéž je možné říct o interakci Putina s „dočasnou vládou“ Ukrajiny. Putin řekl „baf!“ a ona si s křikem a panikou běžela vyměnit plínky. Ve výsledku se nové ukrajinské (ne)vedení (ne národ, ale konkrétně „dočasní“ a jejich nepočetní příznivci) představilo před celou planetou v roli idiotů, kteří se rozklepali od pouhé zmínky o ruském medvědovi. Nicméně, dost o politice, vraťme se k ekonomice.
Fakticky je možné tvrdit, že Rusko udělalo další velký krok k dosažení autarkie (samodostatečnosti, nezávislé ekonomiky) a ukončení používání dolaru. A to je přirozené a správné.
Ekonomika USA je neživotaschopná a drží se jen díky statusu dolaru jako světové rezervní měny. Pokud řekněme Rusko, Čína a Írán zároveň odstoupí od dolaru, zavedou druhou měnu (řekněme, energorubl, o kterém se nyní tak mluví), pak v americké ekonomice velmi rychle nastoupí kolaps.
Pokud zmíněné země navíc současně provedou „margin call“ na všechny dluhopisy USA, které mají v držení, hloubka kolapsu se ještě mnohokrát zvýší.
Jak je známo, američtí vojáci bojují dobře jen pokud mají po ruce „Big Mac“, biozáchody a pravidelnou výplatu. Po kolapsu vnitřní ekonomiky USA už nebudou mít myšlenky na agresi, protože v USA davy nespokojených spotřebitelů, kterým se prudce sníží životní úroveň, uspořádají lokální zombie-apokalypsu.
Vždyť, jak si správně všiml nejprve Emanuel Wallerstein, a poté i Fjodorov, obyvatelstvo metropole je krmeno díky okrádání kolonií. A když okrádání není dále možné, silně pocítí prudký pád dosavadní kvality života.
Ale před odstoupením od dolaru a „vrácením“ Treasuries je třeba zbavit se jak možná nejvíce zeleného papíru pro minimalizaci ztrát. Další etapu tohoto plánu ruské vedení vyplnilo nejlepším možným způsobem – ještě i s doprovodným ziskem.
Jistě, pokud padne dolar, pak padne i současný model globální ekonomiky. To bude bolet prakticky všechny. Ale nejméně ze všech budou trpět ti, kdo budou disponovat právě autarkií – Írán, Rusko, Čína. A pokud tyto země ještě zformují společný ekonomický blok (A Německo, pokud má něco v hlavě, se připojí), pak budou kostky rozdány.
USA se pokouší realizovat analogický plán s cílem okupace celého světa, ale zatím se jim příliš nedaří. Rusko-čínské perspektivy jsou mnohem přesvědčivější. A pokud tento plán bude realizován, pak všichni, kdo hrál na straně Západu, se ocitnou v takové prohře, že vzpamatovávat se budou několik desetiletí.
Já jsem byl vždy pro třetí cestu, za zachování možnosti třetí cesty pro Ukrajinu. Ale euromajdan a „dočasná vláda“ nás o tuto možnost připravili, oni každý den zabíjejí zbytky naší nezávislosti. Protože je třeba se rozhodnout, a to rychle.
Dělejte sázky, pánové. Ale dobře se před rozhodnutím rozmyslete, koho víc potřebujete: zda surovinami bohaté Rusko nebo vymírající a usilovně se islamizující Evropu.
Украина в свете глобальной экономики vyšlo 6.3.2014 na polemika.com.ua
Informační báze KSB