3.3.2017
pozn. redakce: přišlo na redakční poštu, dáváme k posouzení
Bylo to jako setkání s UFO na obrazovce radaru. Spatříte ho, podíváte se podruhé, protože nevěříte svým očím, a pak náhle zmizí. Svěříte-li se se svým zážitkem jiným, riskujete pověst blázna, protože co nemá systémovou certifikaci a nevyhovuje iluzím davu o současném světě, smrdí konspirací.
I na těchto stránkách se dlouho neskrývám přesvědčením, že nás čeká systémový kolaps globálního finančního systému z titulu předlužení, zcestnosti chicagské ekonomické školy a zákonitého konce 128. cyklu FIAT měn nekrytých žádnou reálnou hodnotou, hlavně prací. Když úžer stravuje cosi kolem 40% hodnoty každého produktu, předlužení systému je daleko za matematickou možností dluh splatit bez „výmarské“ hyperinflace, nelze očekávat nic jiného. Protože lidstvo, za cca 5 milénií monetární historie, nevymyslelo nic lepšího pro restart a restauraci důvěry ve finanční systém než opětovné zavedení zlatého standardu (pokud bude zaveden, jen na přechodnou stabilizační dobu pro některé země - pozn. redakce, viz zde), a tento re-start je přede dveřmi, sleduji docela pečlivě kličkování FEDu a jemu podřízených bank Západu, akce centrálních bank Východu, vývoj na trhu zlatých opcí i fyzického zlata. K tomu patří i sledování specializovaných webů, které se danou problematikou zabývají.
A tak jsem dne 6. února 2017 zabrousil na web King World News, kde se jeden známý analytik zabýval, jak jinak, než aktuální situací na finančních trzích a spekulacemi na téma dopady Trumpových představ o znovuvybudování velké Ameriky na ceny komodit. Uprostřed dvoustránkové plejády spekulací uvedl autor na cca 8 řádkách informace, sloužící k podpoře jeho argumentů, které jsem výše přirovnal k UFO.
Ráno jsem si zprávu přečetl, odpoledne jsem se k ní vrátil, abych se přesvědčil, že se mi to nezdálo, a následující den už zpráva na webu nebyla ani v archivu. Někdo pochopil, že je lepší, aby ulice připisovala zdražení ropy na USD 54/barel jedné jemenské raketě, co překvapivě přesně dopadla na vojenskou základnu na předměstí Rijádu, než, pravděpodobně největšímu nepřátelskému převzetí globálně významného petrogigantu globálně-politickou konkurencí.
Autor na těch pár řádcích utrousil, že známý americký multimiliardář Warren Buffett a majitel 4. největšího hedgového fondu světa Berkshire Hathaway, s pověstí investičního guru a globálního insidera, v průběhu posledních dvou let bez jakékoli medializace skupoval akcie koncernu ExxonMobil. Bez vědomí a proti vůli vedení koncernu, reprezentovaného donedávna současným ministrem zahraničí USA Rexem Tillersonem to dělat nemohl. Tillerson, zvaný T-Rex, zřejmě nedostal od Putina Řád přátelství mezi národy (nebo jeho post-sovětský ekvivalent) jen za úspěšnou exploraci nových dobývacích území v Ruské Federaci v rámci kooperace s Rusněftí. Autor končí s informací, že minulý týden Buffett prodal kontrolní balík akcií koncernu ExxonMobil jednomu jedinému zájemci. Přitom jeho jméno raději autor neuvádí. Přesto zpráva z KWN zmizela rychlostí blesku.
Již loni jsem na Outsider media informoval, že vypukla válka mezi Rothschildy a Rockefellery (Roggenfeldery), potažmo mezi evropským a americkým křídlem jediné boží mafie o trh s uhlovodíky. Již tehdy jsem psal, že Rockefelleři vztekle kapitulovali a dali průchod svému bezmocnému vzteku všemi prostředky, které jim zbyly – aféry Volkwagen, útoky na Deutsche Bank a švýcarskou USB, neoconské šílené reakce od Sýrie po Ukrajinu - „kousali“ generálního prediktora (GP) do kotníků, kde to jen šlo. Po letech zdánlivé všemocnosti poslal GP „nenahraditelné“ na místo, kam sluha Impéria patří, kam se svojí vlastní zásluhou dostal – na periférii.
V tomto kontextu je zpráva na KWN jen informací, že je dobojováno a zúřadováno, kdo se na finalizaci transakce podílel a klíčovou zprávou je, že celý ten ohromný majetek přešel do rukou jediného neamerického majitele.
Než přistoupím k závěrům, je v první řadě nutné, abychom si uvědomili, že se jedná, s největší pravděpodobností, o největší nepřátelské převzetí US multinárodní, globální společnosti v historii a největší finanční transakci na korporátní úrovni vůbec. A že 6 vyvolenými rodinnými klany kontrolované masové sdělovací prostředky o této události globálního významu mlčí jak jeden muž, bez ohledu na příslušnost ke globalistům nebo US servisním elitám. Kdo má to moc, že?
Bez pár dat o koncernu ExxonMobil se neobejdeme, pokud chceme alespoň částečně pochopit dopady transakce pro všechny dotčené globální hráče, na události příští.
ExxonMobil (dále jen EM) je devátou největší korporací světa z hlediska obratu a hodnocení Forbes Global 2000 (2016), pátou největší korporací Západu z hlediska tržní kapitalizace (cca 354 miliard USD), druhou nejziskovější korporací světa dle Fortune 500 (2014). Příjmy koncernu závisí na prospekci a těžbě uhlovodíků ze 70%.
EM je největší západní korporací patřící do kategorie Big Oil (supermajors) s denní produkcí 3,921 milionu BOE (barelů ropného ekvivalentu). V roce 2008 produkovala sama 3% světové produkce ropy. Těžební zásoby činily na konci roku 2013 (před úspěchy explorace v Rusku) 25.2 bilion BOE, tedy 14letá zásoba při stávající míře spotřeby. EM je největším zpracovatelem ropy na světě s 37 ropnými rafineriemi ve 21 zemích světa s kapacitou 6.3 milionů barelů (1,000,000 m3), vlastní velké závody na LNG na Papui-nové Guinei a v Austrálii. Je největším participantem na boomu frackingové ropy a zemního plynu v USA, a v Kanadě těží ropu z ropných písků. Má největší zkušenosti (know-how) a podíl na podmořské těžbě ropy (offshore) na světě.
Teritoriální záběr EM, stručně – země a dobývací plocha/ověřená naleziště :
USA – frackování-ropa : Permian Basin, Bakken Formation, Woodford Shale, Caney Shale, podmořská těžba : Mexický záliv, frackování-plyn Marcellus Shale, Utica Shale, Haynesville Shale, Barnett Shale, a Fayetteville Shale. Celková dobývací plocha v USA 59,000 km2 , z toho 6,900 km2 podmořská těžba. V Kanadě těží EM na ploše 22,000 km2, z toho 4,000 km2 pod mořem a 2,800 km2 z ropných písků v rámci Kearl Oil Sands Project.[89]
Argentina -3,600 km2, Německo -20,000 km2, Holandsko- 6,100 km2, Norsko -1,600 km2 offshore, Británie-2,400 km2 offshore.
V Africe : Angola -1,600 km2 offshore, Čad -19,000 ha, Rovníková Guinea-400 km2 offshore, Nigerie-3,200 km2 offshore. Explorace probíhá u pobřeží Libérie a Pobřeží Slonoviny.
V Asii : Azerbajdžán-3,600 ha, Indonésie- 6,900 km2, z čehož offshore činí 5,300 km2, Irák - 2,800 km2, Kazachstán -1,200 km2, Malajsko - 810 km2, menší naleziště v Malaysii, kataru, Jemenu, Thajsku a v Abu Dhabi. Austrálie - 4,500 km2.
Pokud jste vydrželi až sem, přichází šlehačka na dort:
V Rusku začal EM na Dálném Východě s projektem Sakhalin-I (34,000 ha). V rámci spolupráce s Rosněfť úspěšně potvrdil ohromná nová naleziště ropy na severu Ruska na území o ploše 257,000 km2, které zahrnuje ropné naležiště East-Prinovozemelsky .
Stručný závěr : cca 85 % dobývacích území EM leží mimo teritorium USA. Gigant je mocný, ale stojí na jedné ropné noze, takže, každý pád cen uhlovodíků má fatální charakter. Pro celý koncern. Otázkou je, zda loňský “saúdský” útok na Rusko (pád cen ropy) a americkou těžbu frackingem/offshore nebyl, ve skutečnosti, směrován k co nejlevnější akvizici ExxonMobil a jeho aktiv/zdrojů novým majitelem (či uživatelem). Nepochybuji o tom, že GP měl přesnou představu jak od Medvěděva, tak od T-Rexe, co hlavní hráči dramatu změny globálního paradigmatu snesou, a co už ne. Navíc Rusové reagovali velmi klidně, bez emocí, jakoby věděli, o co jde, a využili nástroj, který Rockefellerové nemají k dispozici – bolestivou, ale efektivní ochranu těžebního průmyslu masivní devalvací rublu. Svoji komplicitu v akci potvrdili i odkladem startu vlastní uhlovodíkové burzy a zavedení rublu jako transakční měny v obchodu s uhlovodíky. Mimo jiné.
Z výše uvedeného vyplývá, že ne vše, co se politicky interpretuje jako útok na nepřítele či oponenta, projev síly/moci jedné strany na úrovni geopolitické, je projevem nepřátelství a projevem síly/moci na úrovni globálně politické. Lze slavně vyhrávat bitvy a současně prohrát válku. Ztráta kontroly nad EM je jak torpédo v boku US letadlové lodi, které přišlo z neočekávané, “přátelské” strany, vážně poškodilo upadající strojovnu stávajícího Impéria (její reálnou ekonomiku) – ale veškerá moc amerického klacku je na nic. Británii kvůli tomu válku vyhlásit newyorští nemohou. Jde o prachy, o moc s nimi spojenou, nic osobního, končí jedna éra a karty jsou z toho titulu pro US servisní elity rozdány beznadějně.
Když už jsme u peněz – nový vlastník EM musel sehnat a zaplatit něco mezi 250 až 400 miliardami US dolarů (nevíme jistě, zda se transakce týkala jen explorační a těžební části firmy, nebo I rafinérské). To je dnes balík, který zvládnou snad jen pánové zpod červené střechy a Říše Středu. Také není jisté, zda, z geopolitických důvodů, kupující není jen zprostředkovatelem. Komukoli jinému než Rothschildům by takové nepřátelské převzetí EM jistě neprošlo. Nicméně, provedená transakce je v 300leté praxi Rothschildů, dá se říci, v rozporu s jejich tradiční investiční politikou I zjevnými trendy politiky GP. Rothschildové totiž mají “prsty” skoro ve všem, co “nese”, ale zřídka drží více než 7% akcií v jedné firmě. Jednak potřebují neviditelnost a absenci odpovědnosti za exekutivní chování managementů “jejich” firem, nepotřebují majoritu ve firmě pro prosazení svých zájmů. Totální kontrolou globálního bankovního trhu jsou totiž schopni přiškrcení penězovodu přimět k poslušnosti jak neloajální přátele, tak zjevné nepřátele. Když Rockefellerové, de-facto US vazalové pánů z Lutonu startovali ropný boom v USA v podobě Standard Oil, Rothshildové ho financovali. Kdyby o to stáli, Standard Oil jim mohl patřit I s chlupy před cca 120 lety. Ale, GP nepracuje přímo, ale zprostředkovaně, přes silné a bohaté korporace ovládající lokální servisní elity. Proto se z amerických poručíků museli stát generálové na přelomu 19. A 20. Století, kdy bylo rozhodnuto o přesunu strojovny Impéria z Velké Británii za velkou vodu.
Jistě, nepřátelské převzetí EM je pro Američany, kteří postavili svoji strojovnu na levné ropě a zemním plynu, je malér nejen ekonomický spojený se ztrátou velké části svojí politické suverenity. Ale kauza EM je jen vrcholem ledovce celého průseru. Oni se totiž „sypou“ i oba zbývající US petrogiganti – Chevron a PhillipsConnoco, a je zřejmě jen otázkou času, kdy americké elity přijdou i o ně. No, posuďte sami :
Kombinované čisté příjmy „velké trojky“ (EM, Chevron, PC) činily v roce 2011 USD 80,4 miliard, v roce 2016 to bylo jen USD 3,7 miliard (ten „útok na Rusko“ je k nezaplacení). Velká trojka snížila svoje investice do explorace a otevírání nových ložisek za poslední tři roky na polovinu. Současně byla velká trojka přinucena, po dvouletém váhání, odepsat (pro nerentabilnost či technické problémy) těžební lokality/claimy o účetní hodnotě převyšující celkově USD 26 miliard. Velká trojka se dominantně podílí na finančním maléru frackingové (shale oil, shale gas) boomu posledních let zvíci USD 1,3 bilionu - tedy letadla, co musí padnout i při ceně ropy USD 60,- za barel. Americké těžební statistiky sice stále vykazují nárůst produkce ropy frackováním na území USA zvyšováním počtu produkčních vrtů, ale cudně zamlčují dramaticky se snižující průměrnou výtěžnost a délku exploatace vrtů. Všechna významná nyní využívaná naleziště jsou de-facto plundrována, produkují ropu stále se zhoršující kvality a blíží se konci exploatace. Jediným zbývajícím velkým ropným nalezištěm zůstává texaský „Permian Field“, kam se přesouvá těžební aktivita ze stejně velkých, ale končících nalezišť Bakken a Eagle Ford. V tomto kontextu vyplývá zcestnost výroků Trumpovy administrativy o dodávkách US uhlovodíků do Evropy. USA se vbrzku opět stanou čistým dovozcem uhlovodíků, ale za „jiné“ ceny. Zpět k číslům : řečí účetních bilancí – velká trojka je v červených – čisté příjmy po výplatě dividend – činily v roce 2015 mínus 32,8 miliard USD, v roce 2016 mínus 29 miliard USD. Celkové zadlužení velké trojky (dlouhodobý-investiční dluh) vzrostl z USD 40,8 miliard v roce 2012 na USD 95,7 miliard v roce 2016. Základy US reálné ekonomiky se Trumpovi sypou pod nohama za ohlušujícího ticha bohem vyvolených strážních psů demokracie.
Připustíme-li, že je v americké letadlové lodi nezanedbatelná díra, do té lodi teče. V našem případě se jedná o proud amerických státních dlužních úpisů, které nemohou USA splatit do doby bankrotu ani teoreticky. Číňany to, jako největší věřitele USA, musí trápit nejvíce. Co s papírem, na němž bankrotář slibuje zaplatit něco, co je mimo jeho schopnost zaplatit, a navíc jinými papírovými sliby, a ne reálným zbožím či užitnou hodnotou. Mimo území USA se v těch US dluhopisech potuluje cca jeden světový hrubý domácí produkt. Blázni se radují z bezpečného přístavu pro svoje úspory, 60% světa se těch dluhopisů zbavuje, jak to jde. Amerikou vytvořená inflace se vrací domů. Abstrahujeme-li od říše bájí, pohádek a cochcáren US vládních statistik, reálná míra inflace (a růst životních nákladů prostých Američanů) činí cokoli mezi 8,5-9,5 % ročně minimálně po 10 minulých let a reálný růst HDP USA činí cokoli od -2% do -5% ročně od roku 2007 (viz shadowstat.com). Příliv dolarových úpisů do USA znamená jen jedno – progresivní zvyšování inflace a životních nákladů v zemi, kde už teď přežívá 52 milionu lidí na potravinových lístcích a sociální podpoře. Korporacím rostou náklady, klesá konkurenceschopnost, snižuje se ziskovost – a propouští se I u firem – symbolů amerického úspěchu. …. A Trump sní o dalším masivním kvantitativním uvolňování – tedy tisku bilionů ničím nekrytých dolarů k realizaci jeho týmem plánovaných infrastrukturních investic a záchraně franšízy FEDu ….. To je na cvokhauz.
V dubnu 2017 získají Číňané 17% podíl na IMF, za pomoci kterého mohou zablokovat přijetí jakéhokoli usnesení, které nebude vyhovovat jejich zájmům. Obecně se očekává, že je to začátek konce US dolaru coby světové měny. A dál už to může mít strhující průběh, vezmeme-li v úvahu výpady Trumpova týmu proti novému světovému šerifovi. Může se klidně stát, že zvolený krizový manažer, s pěti korporátními bankroty na osobním účtu, může zjistit, že ten šestý v pořadí přijde dříve, než kdokoli z jeho operátorů očekával.
Teď dochází k další velké řízené a úmyslné změně globálního paradigmatu, vyčerpaného mustanga nahrazuje sílící, neagresivní a perspektivní drak. Svět má dost demokracie s Uzzi u hlavy. Svět jediné oligarchické pravdy, asociální maximalizace zisku všemi prostředky na úkor udržitelnosti společenského řádu, na úkor neprivilegovaných. Není proto od věci uvažovat o tom, že Rothschildové zůstanou ve svojí globální politice stejně konzistentní jako v minulých cca 300 letech, tedy, že upřednostní zájmy globální politiky a vybaví draka zdroji v jeho teritoriálním dosahu, v zóně jejich stávajícího I budoucího vlivu. K tomu patří suverenizace a posílení zdrojů/rozvoje ruského medvěda, představujícího nejen první linii obrany Číny, ale I stavební prvek ekonomické a kulturní stability nového Impéria, postaveného na stejných základech globální politiky GP, ale podle úplně jiného globalistického designu. Nedomnívám se, že by politika rozbíjení podstaty národního státu, likvidace suverenity historicky vzniklý států zmizela z programu, NWO se jen odkládá na dobu nezbytnou. Nový model naznačují Čína I Rusko – relativně volné svazky států dobrovolně sloučených do vojensko-ekonomicko-politických bloku na bázi vzájemné tolerance, sdílených hodnot, sdílené kultury myšlení, stejných zájmů a algoritmů jednání, při zachování diverzity. Jako u každého konceptu budoucnosti však závisí na tom, kdo a jak, v čím zájmu ji bude realizovat.
Dotkli jsme se lehce zásadní otázky možné motivace hlavních hráčů probíhajícího dramatu. I pro kriminalisty se zásadním úkolem pochopit motivaci pachatele pro jeho identifikaci a neutralizaci. Pro jakéhokoli pána představuje neovládatelný zabijácký pes schopný pokousat I pána samotného smrtelné nebezpečí. Dále, pán si pořizuje psa na to, aby plnil nějakou úlohu. Neplní-li ji, nebo dokonce brání pánovi konat, jak odpovídá jeho zájmům – ten pes nemá nárok na existenci - pro ztrátu soudnosti, zvláště když sám sebe začne považovat za pána světa. Nechápe svoje poslání I postavení v systému, nevidí ve svém konání vlastní chybu, žije mimo realitu. Ten americký bulldog je právě vražděn jak cizíma rukama, tak rakovinou implantovanou do jeho těla. Rubovou stránkou absolutní moci je I absolutní odpovědnost za její činy. I vůči planetě. Tu nikdy neměl, v JFK popravil posledního Američana, co se snažil pád USA zastavit přijetím Executive Order 11110. Od té doby vládne parazitní úžer, tak, jak jen umí. Ze země, která byla průmyslovým gigantem produkujícím skoro 50% spotřeby světa v 50. letech 20. Století, k banánové republice vyrábějící 27% světové spotřeby dnes, zahrneme-li do toho zbraně a prodej práv k intelektuálnímu vlastnictví (např. hollywoodskou produkci).
Na rozdíl od všech předcházející imperiálních designů, které, víceméně splnily účel a očekávání globálních elit, a odešli na smetiště dějin bez ohrožení života na planetě, americký experiment selhal nejen na „imperial overreach“, ale na inherentní parazitismus a rakovinotvornost jeho božích elit. Z globálního průmyslového giganta a technologického inovátora 50, let minulého století šmelinářem s papírovými přísliby zaplatit dluhy, které po zuby ozbrojený podvodník nikdy neměl úmysl zaplatit. Reálná ekonomika na kolenou, peotože v míře ziskovosti nemůže soutěžit s výnosy spekulace na manipulovaných finančních trzích v éře bublinové ekonomiky umožněné téměř nulovou úrokovou měrou (ZIRP) centrálních bank. Kapitál tak v současnosti neinvestuje primárně do vývoje a výroby, ale hlavně do výkupu vlastních akcií (buy-back).
Dříve než později, Ameriku čekají dramatické systémové, až civilizační změny spojené s vynuceným návratem k životu na vlastní účet a vlastní riziko. Obávám se, že se to v amerických podmínkách neobejde bez obrovské vlny násilí a rozpadu Unie. Čeká se jen na okamžik, kdy měna USA bude zbavena privilegií spojených se statusem světové měny. Zapomeneme-li na všemožné investiční bubliny a jiné dočasné „černé labutě“, co krouží nad strojovnou Impéria úžeru minimálně od dot.com bubliny v roce 2001, americký dolar je dnes nadhodnocen o min. 70%. To je cena, kterou platíme progresivně všichni již od Bretton-Woodu, a to je i cena, kterou zaplatí všichni „věřící“ v éterické bezpečí amerického parkoviště pro úspory, pokud na ně přes bail-in systém ještě někdy vůbec dosáhnou.
Pokud si dobře pamatuji, éter se kdysi používal k anestézii, lidově - oblbnutí.
Informační báze KSB