Situace v Kazachstánu

1.12.2018

TauRus

Situace v Kazachstánu s ruštinou, kazaštinou a vůbec.

Včera jsem měl čas se podrobněji podívat na situaci v Kazachstánu, co říkají lidi, jak vnímají nacionalistickou politiku Nazarbajeva, jak se pohnuly věci s přechodem na latiníci a vůbec, co od Kazachstánu můžeme očekávat.
Za SSSR byla situace taková, že ruština byla státním jazykem, kazaština regionálním. Přičemž, ve státních orgánech, na úřadech se mluvilo rusky, tiskopisy byly opatřeny oběma jazyky – nejdříve ruština, pak překlad do kazaštiny. Existovaly školy ruské a kazašské, na vysokých školách skupiny s výukou ruštiny a kazaštiny. Dělalo se to z toho důvodu, aby kazašské obyvatelstvo mělo větší výhodu v přístupu ke vzdělání oproti jinému obyvatelstvu, přestože poměr Kazachů k jiným národům tehdy představoval 40:60%. Ve státním aparátu poměr Kazachů k jiným národům činil asi 70:30%, přičemž ne fakt, že všichni Kazaši ve státním aparátu uměli kazašsky.
V sedmdesátých – osmdesátých letech situace vypadala tak, že Kazaši, žijící ve městech, byli skoro plně rusifikovány. Přestože státní politika podporovala národní kulturu, tradice a jazyk, většina moderních Kazachů volila pro své děti ruské školy, kvůli vyšší kvalitě vzdělání. Měl jsem mezi Kazachy kamarády, kteří kazašsky vůbec neuměli a nějak si s tím hlavu nelámali. Přestože jejich rodiče kazašsky uměli, tak odmítali i doma mluvit kazašsky, a to jsem žil v jižním regionu, ve kterém tradičně byly silné nacionalistické tendence. V centrálních a severních regionech byla situace s šířením kazaštiny ještě méně příznivá.
Proč se to dělo? Kazašský jazyk se vyvíjel jako dorozumívací jazyk kočovných plemen, pastevců ovcí, které neměly ani svoje písemnictví, ani školství, ani vědu. Tudíž, v SSSR, když se vytvářela kazašská státnost, písemnictví, literatura, školství a věda byly zformovány na základě ruského jazyka. Pro dorozumívání v domácnosti a jednodušších hospodářských odvětvích byla kazaština postačující. Pro vývoj školství, vědy a filosofie, do kazaštiny byla zavedena ruská terminologie. Proto i rozhovor dvou kazašských intelektuálů vypadal z poloviny kazašsky, z poloviny rusky. Nakolik bylo takové neustále přeskakování z turko-tatarštiny do slovanštiny pohodlné neumím posoudit, ale vypadalo to divně. Na toto téma kolovalo hodně vtipů, kterými my, jako děti rády uváděly do rozpaků své kazašské spolužáky. Pamatují si několik, většinou na téma překladu ruské literatury. Třeba překlad bajky Krylova „Ворона и лисица“ (originál: https://deti-online.com/basni/basni-krylova/vorona-i-lisica/) v lidové tvorbě zněl takto:

Ворон Аллах послал кусок салдыр,
Ворон летел, летел, на дерев сел.
А мимо лис бежал, хвост труба держал.

Увидел лис и говорил:
Какой носа, какой хвоста,
Какой приятный голоса.
Какой фигур, какой мускулатур…

Ворон салдыр левый нога брал
И говорил: Двадцатый век, дурак нет.
Всякий лис будешь слушать,
Салдыр никогда не будешь кушать.

Jak jste si všimli, v té lidové bajce jsou jen 2 slova kazašsky – Аллах a салдыр (sýr), pravdivý v ní je jen přízvuk, jakým mluví Kazach s nedostatečnou znalosti ruštiny. Většinou, nositeli takového přízvuku byli obyvatele aulů (kazašských vesnic), kteří u kazašské části městského obyvatelstva se ztotožňovali s někým méně kulturním a méně vzdělaným. Možná i to přispívalo k tomu, že městské děti odmítaly se kazaštinu učit. Situace v jiných středoasijských republikách byla jiná. Tam nacionalistické tendence byly silnější a postavení jejich národních jazyků bylo jiné, než v Kazachstánu. Ale tyto republiky zformovaly svoji státnost před tím, než byly připojeny k ruskému impériu.

Ještě se musím zmínit o fungování státního aparátu, výrobních a hospodářských celků. Přestože průmysl se začal v Kazachstánu naplno rozvíjet až po VŘSR (stejná situace byla s písemnictvím, školstvím a vědou), nejvíce za Velké vlastenecké války, z toho důvodu, že do Kazachstánu bylo evakuováno mnoho strategických závodů a vysokých škol, dokonce Mosfilm, kterému kazašská kinematografie vděčí za svoji současnou vysokou úroveň, na hlavní pozice ředitelů a náčelníků všeho od určité doby (50. léta) byly dosazovány nacionální kádry, které často nerozuměly nebo nedostatečně rozuměly oboru, který řídily. Aby se zajistilo bezkrizové řízení, jejich zástupci byli představitele jiných národů impéria, většinou Rusové. S rozvojem vzdělání se situace s nacionálními kádry zlepšila, ale tendence zůstala – náčelník Kazach, jeho zástupce Rus. Odlišná situace byla jen v orgánech KGB, armádě a závodech, které měly strategický význam. Republikovou správu, soudnictví, milici, vysoké a střední školství a většinu odvětví národního hospodářství obsadily národní kádry. S tím souvisela i vysoká míra korupce, která byla tradičně rozšířená v kazašském prostředí a bohatství určitých kazašských vrstev. Rodové a plemenné uspořádání kazašské společnosti tomuto stavu jen napomáhalo. Většinou se stávalo, že Kazach, který dosáhl vysokého postavení, postupně na klíčové pozice dosadil i členy své široce rozvětvené rodiny . Díky této, uměle vzniklé situaci v řídících orgánech, v prostředí nacionalisticky založených Kazachů se začalo šířit tvrzení, že Rusové jsou hloupější, než Kazaši. Tyto tendence se postupně posilovaly a k rozpadu SSSR už většina Kazachů byla přesvědčená o omezených schopnostech Rusů. Rusové byli dobří tak akorát na fyzickou práci na závodech a v poli. Kolovala na toto téma i písnička, uvedu její začátek:

Зовут меня Мирза, работать мне нельзя.
А пусть работает Иван и выполняет план.
(Jmenují se Mirza, pracovat mi nelze.
Ať pracuje Ivan a plní plán)

Takovýto existoval paradox – na jedné straně ruská kultura, na které vyrostla kazašská a která ji zároveň válcovala, na straně druhé snaha se povýšit nad touto kulturou a rámci jakési suverenizací Kazachů a Kazachstánu.

Naposledy jsem jižní Kazachstán navštívil v roce 1995. Situace tam byla zoufala. Horko-těžko jsem hledal kamarády ze školy a známé. Většina už Kazachstán opustila a z těch pár lidí, které jsem přece jen našel, hodlala ho opustit v nejbližší době. Důvodem takové masové migrace byla nacionalistická politika nové elity a tíživá hospodářská situace. Jestli v Rusku v devadesátých letech byla bída, tak v Kazachstánu ještě větší. Navíc, k tomu musím připočíst kriminální situaci s nacionalistickým podtextem. Třeba, rodinu kamarádky moji sestry, která začala podnikat, podřízli u nich v bytě i s babičkou. Zůstala jen jejich dcera, která v tu dobu byla mimo domov. Chtěli její byznys. A takových případu bylo hodně…
Dříve krásné město, v některých jeho částech vypadalo, jako po válce. Ze skoro sta závodů a fabrik fungovalo jen pět-šest strategického významu. Ostatní byly vyrabovány a stály tam prázdné s vymlácenými okny. V zimě nefungovalo vytápění, s elektřinou také byl problém. Bylo normou, že v zimním období teplota v bytech dosahovala pouhých 8-10 stupňů. Lide hladověli, objevilo se hodně žebrajících, hlavně nekazašského původu, mezi kterými byly i děti. Ta situace byla tíživá pro všechny vrstvy obyvatel měst, ale Kazaši ji zvládali lépe. Dostávalo se jim pomoci od příbuzných z aulů (vesnic), kteří obvykle měli stáda ovcí. Obyvatelstvo chudlo, elita bohatla. Díky divoké privatizaci, miliony lidi naraz ztratili zaměstnání. Samozřejmě, nekazašského původu, protože neznám Kazacha, který by pracoval na závodě, ani za socialismu. Leda, jako náčelník nebo skladník. Takže, přibyl ještě jeden důvod odejít z Kazachstánu. Nemovitosti klesly v ceně, na venkově úplně na minimum. Znám případ Němce, který buldozerem rozboural vlastní dům. Protože soused Kazach, který měl o něj zájem, nabídl mu jen desetinu ceny se slovy: „Nebudeš chtít prodat za tuto cenu, necháš mi ho zadarmo“. Ve městech prodávali nemovitosti za polovinu, až třetinu ceny. Všichni známí, které jsem potkal, balili kufry nebo už seděli na nich. Miliony lidí z výrobní sféry a inteligence odešlo. Desítky měst se vylidnily a zůstaly prázdné dodnes. V nacionalisticky naladěném kazašském prostředí tento fakt vyvolal jen potěšení – konečně jsme se od Rusů osamostatnili! Ten masový exodus zastavil až Nazarbajev, když na shromáždění parlamentu doslova seřval elitáře, jestli si uvědomují, že jejich nacionalistická politika vede ke zhroucení státnosti. „Kdo bude pracovat? snad ne vy, tlustý zadky!“
Až potom začali v Kazachstánu zavádět politiku mnohonárodnostního státu, ve kterém všichni národy jsou si rovní a k nekazašskému obyvatelstvu se začali chovat lépe. Kazaština dostala status státního jazyka, ruština- jazyka mezi-národnostního dorozumívání.
Pro představu, Kazachstán byl malou kopii Ruska. Žilo v něm přes sto národnosti. Za Sovětského svazu v Kazachstánu státotvorným národem byl ruský – poměr 40% a více Rusů : 40% a méně Kazachů a 20% připadalo na ostatní národy. Dnes, Kazachstán také kopíruje Rusko, s tím rozdílem, že státotvorným národem se stali Kazaši a Rusové 2. největší národnosti s podílem okolo 20% k ostatním národům (průměrný věk 45 let, převažují důchodci).
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A0%D1%83%D1%81%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B5_%D0%B2_%D0%9A%D0%B0%D0%B7%D0%B0%D1%85%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%BD%D0%B5

V podstatě, Kazaši si na sebe vzali úlohu, kterou nikdy historicky neplnili – stali se národem, který by měl zajistit komfortní soužití všech národů ve státě. Jak se jim to povedlo, rozebereme podrobněji.
Musím konstatovat, že Kazaši se rychle učí a ze všech středoasijských národů, které znám, jsou nejméně konzervativní. Nejsou to fanatici islámu a ani velkými přívrženci svých tradic, kromě rodo-plemenných vztahů. Jih je více nakloněn tradicím, sever méně. Venkov více, město méně. Po exodu Rusů z Kazachstánu na jejich místa ve městech přišli obyvatele kazašského venkova, tj. kazašsky mluvící obyvatelstvo, které tradičně má více dětí a je méně vzdělané. Dá se říct, že Kazachstán díky expanzí venkovního obyvatelstva do měst měl předpoklady k tomu, aby kazaština se prosadila do všech sfér života. Bohužel nebo bohudík (nechám to posouzení na vás) se tak nestalo. Důvod vidím v rozdílech mezi městským a venkovním obyvatelstvem a zvláštnostech historického vývoje kazaštiny, která má omezenější slovní zásobou ve vztahu k ruštině.

Jak z pohledu kazašského měšťáka vypadá typický kazašský venkovan, který je nositelem kazašského nacionalismu, na kterého se opírají nacionalistické elity? Použiji jeho vlastní citací, která odráží podobný názor, který jsem dříve slyšel od jiných městských Kazachů:
Nuget Kalelov (před týdnem)
Mluvila jsem rusky a budu mluvit a tito, kteří přijeli (venkovany-moje pozn.) zasrali svoji zemí, vydrancovali a vynucují na všech, aby mluvili jejich jazykem. Dobře, naučím se jejich jazyk a co dál? Přestanou všude rozhazovat odpadky, začnou svědomitě pracovat? Snaží se jen zabrat křesla (teplá místa – moje pozn.), táhnou z aulů své příbuzné, nevědí, co je to čest, svědomí, ostuda, vlastenectví, jen aby bylo dobře jim … jsou tupí, zaostalí. ( A to je jeden z nejmírnějších názorů, slyšel jsem i horší. Pro ilustrací stačí přečíst první diskuzní příspěvek pod videem.)
Příspěvek je z diskuze tohoto videa, které má příznačný název „Kazaština je v prdeli?“
https://www.youtube.com/watch?v=qtmD3dLffso

Autor videa se sám netají v odporu ke svým venkovním soukmenovcům a dodává, proč on sám, byť je rodilým Kazachem, nemluví kazašský. Ty důvody u všech, kteří nemluví kazašsky jsou přibližně stejné:
- nedostatečná slovní zásoba,
- nedostatek literatury v kazaštině, jak vlastní, tak světové,
- filmy, hudba – jsou v ruštině a jiných světových jazycích,
- věda, studijní materiály jsou převážně v ruštině,
- neexistují slovníky světových jazyku v kazaštině, používají se ruské,
- nositelé kazašské kultury nepřipadají jim dostatečně kulturní,
- není důvod, když všichni umí rusky,
- v obchodním a kulturním styku víc používají ruštinu,
- kazašský mluví jen 30% Kazachů, tudíž ve společenském styku není s kým mluvit kazašsky,
- na státní úrovni není dobře organizována výuka kazaštiny atd.

Samozřejmě kazašské národně a nacionalisticky orientované elity jsou si vědomi problémy, která se složila s kazaštinou už v době SSSR. A tak, v zájmu posílení národního sebeuvědomění, vydaly se cestou, která do budoucna přinese ještě víc problémů, než existují – přepisováním historie. Tak z řeči samotného Nazarbajeva se dozvídám, že Kazachstán má pětsetletou tradici státnosti, že Kazaši jsou potomci Zlaté hordy (mongolo-tatarů)… Z jiných zdrojů se dozvídám, že Kazaši se podíleli na tvorbě ruštiny (asi v době tataro-mongolského jha, které neexistovalo). Důkazem prý je, že v ruštině je 30% kazašských slov. :) Kazaši už dávno před Rusy měli svoje písemnictví na základě arabštiny. A jiné nesmysly. O tom se, prosím, mluví z oficiální úrovně a hodně Kazachů tyto bajky šíří dál. V tomto smyslu je situace hodně podobná s Ukrajinou.
Letos Nazarbajev hodně přitvrdil a podepsal příkaz, aby ve státních orgánech se mluvilo jen kazašsky, čímž překvapil vlastní elitu, která se začala kazaštinu urychleně učit. Slyšel jsem je mluvit v parlamentu. Je to ještě horší, než když Porošenko mluví ukrajinsky. Přece jen kazaština patří k jiné skupině jazyků a je méně podobná ruštině, než ukrajinština.
Také shora se přistoupilo na latinizací kazašského jazyka, zřejmě ve snaze odtrhnout obyvatelstvo od azbuky a převést ho na jiné zdroje. Plná latinizace má proběhnout do roku 2025, ale nakolik bude úspěšná?
Stihnou Kazaši přeložit, přepsat a digitalizovat světovou literaturu, slovníky, vědeckou literaturu do latinské kazaštiny? Domnívám se, že nikoli. Vznikne jen schizofrenická situace, při které obyvatelstvo bude nuceno učit se psát latinsky, ale zároveň je život bude nutit studovat azbuku, díky které mají spojení se světem. Některá omladina kvituje, že díky latiníci snáz pochopí angličtinu, což je samozřejmě blbost, kterou ví každý, kdo latiníci používá. Nehledě na to, že Kazachům se povedlo vytvořit takovou latiníci, která nemá obdoby ve světě a díky které nejde jednoznačně pochopit význam některých slov. Takže, opět kočkopes.

Jakou vidím budoucnost Kazachstánu a kazaštiny?

jako velmi problematickou. Jen se zamyslete, existují dva oficiální jazyky – státní, kazaština a jazyk pro mezi-národnostní dorozumění – ruština. Co to z mého pohledu znamená? Tak za prve, že kazaštinou se všude v Kazachstánu nedorozumíte. Že většina národů, včetně Kazachů dosud používala a používá ruštinu. Kuriózní je situace v Astaně, hlavním městě. Tam mluví kazašsky snad jen úředníci a ještě špatně. V Alma-Atě je situace vůči kazaštině podobná. Dvě hlavní města – historické a nové , dvě kulturní a vědecká
centra kazašsky nemluví, byť přímo z těchto center se realizuje národnostní politika. Sever Kazachstánu, který byl historicky a tradičně ruský používá ruštinu. Zároveň, Euroasijská integrace vytváří silný tlak na znalost ruštiny. Jde to násilně, příkazem změnit? Jsou to velmi citlivé věci, které jdou ruka v ruku s osobními právy občanů. Kdyby ti občané emigrovali do země, ve které je jeden státní jazyk, tak by se ho museli naučit. Ale oni žijí v této zemí už 5 – 6 generací, navíc po celou tuto dobu fungovala jiná jazyková pravidla, kterým se přizpůsobila i větší část dnes už majoritního etnika. Ani za SSSR neuměli všichni rusky. Třeba zrovna v tom samém Kazachstánu na venkově. Proto vždy existovaly 2 jazyky dorozumívání: státní a regionální. Jak už jsem psal, všichni úřední tiskopisy byly opatřeny oběma jazyky a vždycky na úřadě existovali lidé, kteří ovládali regionální jazyk. Mnohonárodnostní stát musí dělat citlivou jazykovou a národnostní politiku. Jinak, takový stát nemá šance na přežíti. A co začali dělat v Kazachstánu dnes? Neumíš kazašsky? – máš smůlu, neobsloužíme. Takový případ se stal v nemocnici, kdy lékařka odmítla ošetřit dítě, protože jeho matka nemluvila kazašsky. Přitom ta lékařka určitě rusky uměla.
https://www.youtube.com/watch?v=NGUwBhyyTD8

A tento případ není jediný, četl jsem hodně stížnosti na toto téma. Anebo naopak, občan Turecka Ogyz Dogan, v šále v barvách vlajky Kazachstánu, chodí s nějakým občanským nebo politickým (což je vlastně jedno) aktivistou po různých obchodech a úřadech a dožaduje se, aby byl obsluhován v kazaštině.
https://www.youtube.com/watch?time_continue=58&v=JBxXpOq-HhU

A na tomto videu ten samý občanský aktivista vysvětluje, že provokace občana Turecka jsou v pořádku, protože kazašský státní jazyk je diskriminován a kazašsky mluvicí občané jsou též diskriminovány. Navrhuje dokonce vůbec zrušit ruštinu na úřadech.
https://www.youtube.com/watch?time_continue=2&v=7EdxbYiPvZ8

Sami vidíte, že problém se vytváří uměle a toto chování „svidomých“ Kazachů má podporu ze strany nacionalistických elit.
Mám za to, že tyto elity zvolili cestu přetvoření Kazachstánu v mono-etnický stát, s postupným vytlačováním nepohodlného obyvatelstva, aby nedošlo ke konfliktu s Ruskem a ztrátě historicky ruského území na severu Kazachstánu. K tomuto závěru jsem dospěl, když jsem zjistil, že v Kazachstánu se zdvíhá nová vlna migrace, dokonce i mezi etnickými Kazachy, kteří nesouhlasí se sociální a jazykovou politikou státu, která má vliv na politiku zaměstnanosti obyvatelstva s jiným jazykovým vybavením, než kazaština. A kromě toho těch, kteří patří k jiným, než vládnoucím rodům. Tj. lidem, kteří chtějí z Kazachstánu odjet vadí klientelistická a jazyková politika kazašské elity, která neumožňuje jejich realizací a zároveň je jedním z důvodů vysoké míry nezaměstnanosti. Cíl té migrace je Rusko a Evropa. Reakce na tento jev ze strany politiků není taková, že by oni měli něco změnit, ale v nejlepším případě lhostejnost, v nejhorším – odsouzení těch, kdo chce zemí opustit.

V roce 2014, po ukrajinských událostech, Putinovi položili dotaz, jak on vidí ty znepokojivé tendence nacionalismu v Kazachstánu? Putin v odpovědi vyzdvihl kvality Nazarbajeva a moudrost kazašského národa, který toto nedopustí. Zároveň ke kvalitám Nazarbajeva přičetl i jeho schopnost vybudovat stát na místě, kde stát nikdy neexistoval. Zkuste se podívat do diskuze, jak na Putinová slova zareagovali někteří Kazaši.
Путин: до Назарбаева Казахстана не было
https://www.youtube.com/watch?v=aI1436BMhVs

Ne oni si vážně myslí, že Putin je urazil. A já se tomu ani nedivím, když vidím, že už ze všech oficiálních a neoficiálních kanálů Kazachy krmí bajkami o jejich slavné a hrdinné minulosti, jako potomků Zlaté hordy, která brala daň z Ruska. Učí to děti ve školách, učí na speciálních kurzech, natočili řadu pohádkových filmu, aby i obrazem upevnili nové poznatky. Vymysleli dokonce i kazašský hladomor který jim způsobili Rusové během okupace Kazachstánu. Kam taková politika může přivést ?
V zemí už se složila velmi konfrontační situace, kterou dnes využívají protistátní sily vnitřní a vnější. Vedou Kazachstán k majdanu a rozdělení na kousky. Ten majdan už řadu let připravují. Nejbližší termín, kdy chtějí vyvést Kazachy do ulic je 16.12. Štvavý kanál 16/12 už funguje několik let.
https://www.youtube.com/watch?v=pJAI51AkPiM

A ten kanál není jediný. Samozřejmě, v jejich podání Nazarbajev je hlavním zločincem. To on zavedl v zemí korupcí, která dusí státní správu a všechna odvětví národního hospodářství a obyvatele, to on provádí politiku násilné kazachofikací, kvůli které Kazaši a jiné národy opouštějí rodnou zem. Sesadíme Nazarbajeva, oslabíme prezidentskou moc, zavedeme parlamentní republiku a štěstí nám všem pokvete. Teprve potom do zemí přijde opravdová demokracie, po které všichni tolik touží, zruší se korupce a zlepší se ekonomická úroveň obyvatelstva! Nic nového pod sluncem. Klany chápou, že Nazarbajev, který drží stát pohromadě, stárne a brzy bude muset odejít, a proto začaly boj o vliv a moc. V mediálním prostoru jsem nenašel na Nazarbajeva jedinou příznivou věc. Rozpoutali na něho doslova nechutnou štvanici, mnohem horší, než na Putina.
Proč já se Nazarbajeva zastávám? Považuji ho za schopného a moudrého politika, který ale bohužel, dělá systémové chyby. A je otázkou, nakolik k těm chybám byl donucen svým a cizím okolím a nakolik jsou ty chyby produktem jeho vlastní hlavy. Domnívám se, že v zájmu zachování státu hrál o čas a byl nucen se domluvit s globálními strukturami, vlastními podpindosniky a přistoupit na ústupky. Technologie za pomoci které ho chtějí sesadit je také stará. Nejdříve mu vybudovali kult osobnosti – zachránce národa, otce vlasti a jediného vládce, a teď na něho valí všechny neřesti nenažrané elity.

Existují v Kazachstánu adekvátní a rozumní lidé? Samozřejmě, že existují. Jsou lidé, kteří chápou, že jazyková politika státu rozděluje národ a taktéž jsou lidé, kteří vidí budoucnost Kazachstánu v těsném spojení s Ruskem. Poslechněte si tohoto starého Kazacha, hovoří správné věci, které nachází odezvu v srdcích lidí
https://www.youtube.com/watch?v=h-3t8a6Jv-o

Ale zároveň si všimněte i titulku tohoto videa: Kazaši jsou proti rusofobovi Nazarbajevovi, za Putina, za Rusko a za Rusy!
Počkejte, ale vždyť ten člověk neřekl jediného slova proti Nazarbajevovi, kdo vymyslel ten titulek…?
A takhle je to se vším. Existují v Kazachstánu intelektuálové a politici, kteří jsou pro udělení ruštině statusu státního jazyka a pro těsnější spojení s Ruskem, ale existují i politici, kteří tuto tužbu Kazachstánců zneužívají a přehání do extrémů. Třeba tento mladý a sympatický Kazach, mluví o nesprávné jazykové politice Kazachstánu. Ten člověk se jmenuje Tajčibekov Jermek. Za svoji činnost odseděl 4 roky v kriminálu, už jen tento fakt svědčí o tom, že ho vedou, jako budoucího vůdce nějakého pseudopatriotického hnutí. Říká hodně správných věcí, pod které bych se sám podepsal. Ale proč mu nevěřím? Nejspíše nedopatřením použil ve své řeči hanlivé slovo pro označení osob asijského etnika (čurky – polena), byť sám je Asiatem. A při dalším pátrání jsem zjistil, že už ho vychvalují na rádio Svoboda a využívají proti Nazarbajevovi!
Znamená to, že všechny idee o budoucnosti a politice Kazachstánu jsou osedlány elitami, které mají za cíl vytvoření konfrontační atmosféry a vyvolání majdanu, který by přivedl k sesazení Nazarbajeva a následném rozdělení a vydrancování země. Jestli Rusko bude mít snahu ochránit regiony s převážně ruským obyvatelstvem (sever je historické území Ruska), využije se tento fakt k protiruským náladám a odtržení Kazachstánu od Ruska, jako Ukrajinu. Předpokládám, že je to v plánu a podmínky pro to jsou připraveny!
Jakou má majdan, připravovaný na 16.12. šanci na úspěch? Nedokáži posoudit, nakolik obyvatelstvo je naivní a radikalizováno, už tam dlouho nežijí. Předpokládám, že GP nemá dnes v zájmu destabilizovat další region a bude podporovat Nazarbajeva. Zároveň vkládám naděje v pověstnou inertnost větší části Kazachů, kteří nikdy nebyli hybnou silou revolucí. Ale jsem si jist, že najdou a proplatí užitečné idioty, díky kterým vyvolají v zemí nepořádky.
Proto držím palce všem rozumným Kazachstáncům, aby překonali všechna úskalí. Zachovali svůj stát ke šťastnému soužití všech jeho obyvatel v míru a porozumění.

Diskuse: http://www.vodaksb.eu/diskuse/mimo-tema/comment-page-61/#comment-179159