27.9.2014
Islam Sajdajev, čečenský politolog a novinář, ten, který byl ještě před deseti lety nepřítelem Ruska, separatista, dudájevec, jeden z ideologů Ičkerie, náměstek vedoucího informačního centra bojovníků. V roce 1999 utekl do Gruzie, kde prožil 10 let a byl v těsném kontaktu s gruzínskými výzvědnými službami. Byl svědkem mnoha špinavostí, dokonce o tom napsal knihu "Zlikvidovat svědka". Radikálně změnil své názory a během amnestie se vrátil do Čečenska. Dnes pracuje ve vládě.
V Čečensku je to obvyklý příběh. Bývalí bojovníci jsou dnes většími patrioty Ruska, než moskevské "liberálně-parmezánové" publikum. Čečensko muselo projít přes dvě války, aby pochopilo, že nikomu kromě Ruska není potřebné.
- De jure a de-facto Čečensko bylo nezáviské 5 let mezi dvěma válkama,- vzpomíná Islam Sajdajev. - Mysleli jsme si, že budeme žít jako v Dubaji, když se od Ruska oddělíme. Pět let v našich rukou byla ropa, reálné peníze, ve vedení seděli jeden jako druhý patrioté a duchovní lídři. A za celou tu dobu jsme nepostavili dokonce jedinou mešitu. A to už nemluvím o školách a nemocnicích. Měli jsme všechno, dokonce cizí sponzory, ale nic jsme neudělali, jenom se mezi sebou porvali. Začal otevřený boj mezi svýma. Čas ukázal, že neumíme existovat jako samostatný stát mimo Rusko.
Kdyby Kavkaz mohl být samostatný, už by se to stálo dávno, když zde Rusko ještě nebylo. Byla nějaká plemena, drobná knížectví, která netoužila po reálné státnosti.
- Proč Čečenci bojovali proti Rusku po perestrojce?
- Byla to část velké hry. Přes Čečensko se snažili zničit Rusko. Všichni tito lidé, jako Dudájev a Movladi Udug byli řízení z Moskvy takovými patrioty, jako Berezovskij. Také jsem někdy věřil v nezávislost Ičkerie, spolupracoval s NGO, které byly finacované Západem. Dávali nám peníze a chtěli výsledek. Přímo se o tom nemluvilo, prostě byla řeč o nastolení demokracie. Dokud to bylo výhodné, nazývali nás povstalci a dávali sponzorské dary. A když byla hra prohrána a bojovníci utekli do Pankiského údolí, nazvali je teroristy a zatýkali. Ale s vyhlídkami do budoucna.
Sedí bojovník v Guantanamo, potom ho pouští, a už je v Libyi, velí oddílu jako bojovník za "demokracii" proti "tyranovi Kaddafímu". Všichni zatčení gruzínskými, anglickými a americkými výzvědnými službami dříve nebo později "vyplavou" v Iráku, Sýrii, Libyi, ale už s novou legendou, penězi a hrdinskou minulostí. Taková je historie Abu-Bakra al-Bagdadi, nového chalifa teroristického ISILA. V roce 2005 ho zatkli samotní Američané, potom za čtyři roky z neznámých důvodů pustili. Z jakého důvodu? Proti prezidentu Assadovi. Ten samý Movladi Udugov je dnes v Turecku a řídí čečenský oddíl, který bojuje na straně Abu-Bakra al Bagdadi. Názorný příklad - Omar al Šišani (šišani v překladu z arabského znamená Čečenec). Velitel, původem z Pankiského údolí, odchovanec gruzínských služeb. Pracoval v gruzínském specnazu, který trénovali američtí instruktoři. Potom ho v Gruzii posadili do vězení a vytvořili dobrou legendu. Dnes je velitelem největšího oddílu ISIL, který je zformován z Kavkazanů. Jeho oddíl plní nejkrůtější a nejkrvavější operace s veřejným uřezávaním hlav. Dříve tyto lidi nazývali kombatanty, dnes teroristy. Ozbrojili je a vycvičili Američané. S Assadem nepochodili. Potřebovali záminku a chemické zbraně v Sýrii nenašli.
А teď je záminkou ISIL, který vytvořili titíž Američané. Všechna světová média nyní ukazují hrozné scény masových vražd v Iráku. Mnohé je pravda, ale část scén je motivována zastrašením lidí. Je třeba dobít Assada. Za pomoci obrázku "velkých jatek" se připravuje záminka pro útok na Sýrii.
překlad Taurus, zdroj
Informační báze KSB