25.12.2014
Jásá pátá kolona, ukrajinská média se dusí radostí. Konečně! Ekonomika Ruska krachuje. Nyní ceny poskočí nahoru, výplaty dolů, sociální podpora zmizí. A to vše na pozadí dramatického deficitu parmezánu, polských jablek a shořelých letenek na Maledivy a Bahamy. Teď už trpělivost národa přeteče. A pak toužebně očekáváný ruský majdan smete autoritativní režim nenáviděného Putina a zavede multisexuální království věčné a velmi liberální demokracie...
Bujná fantazie je jednou z charakteristických črt ruské opozice (pokud jí vůbec lze nazvat opozicí a ne sborem věčně nespokojených zkrachovalců, marginálů a nelegálů). V nekonečném proudu inteview, článků, prohlášení, vydávají Němcov, Chodorkovský, Rabinovič ,“Echo Moskvy“ s bezměrným vytržením svá přání za skutečnost. Pokud by se jen polovina jejich předpovědí plnila, už bychom bojovali s pěstními klíny a klacky (podle Einsteina). Naštěstí má pátá kolona, soudě podle všeho, do Kaliostro daleko.
Zpod oblaků modrého snu je padat, pochopitelně, bolestné, ale nutné. Bude třeba přiznat, že naši občané jen těžko upadnou do mrákot z kulatého kurzu eura k rublu 1:100. Většiny obyvatel se kurzy valut samy o sobě moc netýkají a podstatně ovlivnit životní ukazatele jednoduše neuspějí. Těm, koho se výkyvy dolaru přímo týkají, bylo mnohokrát řečeno nepanikařit a tiše v klidu přečkat bouři. Protože bouře přiletěla rychle a dlouho nevydrží.
Je marné pokoušet se pochopit události na ruském finančním trhu bez vztahu k celosvětové situaci, nebo se zaměřovat na konkrétní aspekty toho, co probíhá. Nynější pád rublu je kulminací dlouhého valutového románu. Jeho začátek se skrývá v obecně známém faktu nezabezpečenosti dolaru zlatovalutovými rezervami a z toho plynoucí potřebou americké diktatury stále někde bojovat, včetně ekonomických válek, pro udržení tiskárny dolarů v provozuschopném stavu. Rozvoj zápletky, podobně jako v kvalitní mýdlové opeře, se opírá o střídání relativně blahodárných úseků a krizí, objevování se nových personáží a odchodu starých. Pilířem děje je konfrontace hlavního hrdiny a hlavního padoucha, která postupně narůstá a kulminuje v posledním smrtelném boji.
Během posledních let v MMF stále rostla nespokojenost s autoritativní politikou USA. Finančníci chápou nestabilitu unipolárního systému, ale pokusy připojit ke hře rozvojové země, jak známo, případ za případem končí špatně. A zde najednou Rusko bere ten problém na sebe, sjednocujíc v různých rovinách ekonomiky Asie, Latinské Ameriky a postsovětského prostoru. Takovým způsoben se formuje nové centrum a protiváha anglosaskému systému.
Progresivní byznys-elita, na rozdíl od injekcemi ne zcela oživených starců bilderbergského klubu, tu iniciativu nejspíš přivítala. Pochybující se mohou pozorně podívat na videozáznamy setkání Putina a Kristine Lagardeové na summitu APEC v Číně a na G20 v Austrálii – hlava MMF se obrací k ruskému prezidentu jako k poslední instanci a zjevně od něj očekává řešení všech problémů.
Avšak při zachování dolarové závislosti se nové konglomeráty budou setkávat s nebezpečími různého druhu útoků a provokací ze strany konzervativní části světového byznysu. Proto na všech mimoevropských setkáních se na vyšší úrovni stavěla otázka o obchodu v národních měnách. Nejspíše to bylo probíráno mnohem podrobněji a byla tomu dávána větší váha, než se může zdát ze sdělovacích prostředků.
Na pozadí grandiózních putinských turné, pokrývajících téměř polovinu zeměkoule, začal dolar a euro koncem července pomalu růst a prudký obrat směrem nahoru nastal po návratu ruského lídra z Indie. Šok z pádu rublu a gramotné podání té události všemi zplnomocněnými osobami naprosto zakrylo několik aspektů, nezapadajících do celkového obrazu „ekonomického krachu Ruska“, „krachu dobyvačné politiky Kremlu“ a dalších sloganů zavedených Západem.
1. Experti od samého začátku valutové krize konstatovali: existuje zjevný nesoulad mezi pádem rublu a cen na ropu, makroekonomickou statistikou Ruska a absencí bankrotu firem a růstu nezaměstnanosti. To hovoří o tom, že národ byl buďto ochráněn před důsledky, nebo varován, aby nenatropil hlouposti sobě ku škodě.
2. Prohlášení o spekulantech, kteří položili na lopatky kurz národní měny, je nesmyslem. Jací spekulanté mohou zvednou kurz více než dvakrát, tím spíše v takové zemi jako Rusko? Jsou to všichni do jednoho Rothschildé? Navíc není žádný problém je identifikovat a vytáhnout za uši po zvednutí kurzu dolaru jen o pár bodů. Pokud to dosud nebylo provedeno, je jim z nějakého důvodu dovoleno „pracovat“. Rozumí se, spekulanté na trhu jsou, a pád rublu je příležitostí k jejich identifikaci. Ale taková grandiózní operace musí být realizována hráči zcela jiné úrovně a mít globálnější cíl.
3. Vláda RF by mohla bez větších úsilí udržet růst národní měny, jak to probíhá v Kazachstánu a Ázerbajdžánu, které mnohem více než Rusko strádají kvůli nízkým cenám ropy a jsou mnohem více zranitelné ze strany západních interventů. Jen by to znamenalo použití státních rezerv, což zjevně očekávali a chtěli zaoceánští „konzultanté“. Jak je známo, pokud vás protivník k něčemu ponouká, dělat to v žádném případě nelze.
4. Na sklonku „černého úterý“ zazněla dvě prohlášení: Čína a Kazachstán přecházejí ve vzájemných obchodech na národní měny, a na zasedání ŠOS bylo velmi vážně řečeno, že všechny země-účastníci by měly co nejrychleji udělat to samé. Aktivní fáze operace začala.
5. Je třeba říct, že v nejprozíravějších západních a zvláště amerických sdělovacích prostředcích není pozorováno nijaké nadšení ohledně „krachu ruské ekonomiky“. Kapitalisté o něco zkušenejší, než naše parmezánová kolona v čele s Němcovy a Navalnými, citlivým nosem čují nesoulad. Vždyť Putin by mohl udržet dolar na příjemně nízkém kurzu? Jistě. Tak proč to neudělal?
Protože už ho nebude potřebovat.
Při přechodu na novou valutu vždy vyvstává ostrá otázka – co dělat s předchozí.
Jako už neužitečná se pochopitelně začíná rychle znehodnocovat. Stát nese ohromné ztráty. Jak se tomu vyhnout?
Naši partneři, pokoušeje se uhádnout kroky Putina, stále zapomínají, že on se přeci jen nejeden rok věnoval judo. Ví, že když se vás protivník pokouší vyvést z rovnováhy, pak je třeba využít jeho úsilí k tomu, aby spadl sám. Předstírat, že „nám skutečně škodí sankce a padající ropa“ a proto náš rubl padá. Čas od času ohřívat dolar a euro informačními „intervencemi“ typu, každý výstřel na Ukrajině a každý zlevněný barel ropy přidávají zahraniční valutě další bod. Když jsou všichni účastníci informováni a připraveni, je možné začít následující dějství.
„Rosněfť“ vydává obligace na obrovskou sumu 625 miliard rublů. Není třeba říkat, že to bylo uděláno speciálně – podezřívat Igora Sečina, jednoho z nejbližších přátel prezidenta, v úmyslném položení národní měny je skutečně neodpovídající. Je možné použít i další formulaci - „tak bylo třeba“. V pondělí v noci Nabiullina zvyšuje základní úrokovou sazbu CB, údajně jako reakci na přebytek rublů, a ejhle: vyskočíce radostí a přistihnuvšíce vládu v nepřesvědčivosti, přeslovutí dealeři se vrhají kupovat drahocenné dolary a eura. Valuta roste jako na droždí, proudí ze státních kapes do soukromých, národ je v údivu, liberálové se radují a pokladna se plní obrovským množstvím rublů.
V podstatě jsme se stali svědky brilantní operace. Chystaje se přejít na národní valutu, stát se elegantně zbavuje přebytečných dolarů a euro. Přičemž ne za hubičku, ale za supervýhodný kurz, získávaje množství rublů, které se budou brzy velmi hodit – partneři budou pro nákup energetických surovin potřebovat nejdříve koupit rubly. Druhý den dolar i euro přirozeně začínají opět padat. Dá se předpokládat, že byť jen po částečném ustoupení od dolaru spadnou ještě více. Zvýšení procentní sazby se strany CB byl zřejmě i krok určený k ochraně polekaných obyvatel, aby se nevrhali zřizovat úvěry, „dokud je levně“. Protože brzy bude ještě levněji a to výrazně.
A co dealeři, kteří nakoupili eura po sto rublech? Dobře si zapamatují pousmání Putina, když řekl, že spekulanté jsou známi a budou potrestáni. Někdo ještě nepochopil, že Putin jednoduše nic neříká jen tak? Nyní máte čím tapetovat... Právo na hloupost je jednou ze základních garancí svobodného rozvoje osobnosti (Mark Twain).
Ta geniálně provedená operace jen zvenku vypadá jednoduše. Ve skutečnosti taková pirueta na špičce jehly vyžaduje, za prvé, super utajení. Za druhé, přítomnost určitých hereckých schopností u jednotlivých účastníků. Za třetí, adekvátní psychologický odhad. Za čtvrté, umění správně zvolit okamžik. Za páté, titánská úsilí ve fázi plánování. Za šesté, pečlivé zkoumání všech detailů. Jen v takovém případě budou natolik riskantní kroky bezchybné.
V novém světle se ukazuje i ustoupení Ruska od „Jižního proudu“. Proč tlačit na natvrdlou EU, pokud už nebudeme obchodovat za euro? Nechť kupují plyn u Turecka za co libo. Bylo třeba si včas uvědomit, že dohadovat se s Putinem je potěšení pro ekonomické sebevrahy.
Je třeba ještě jednou zdůraznit, že přechod na národní měny je celosvětová nutnost, zde není žádný diktát Kremlu, osobní sympatie nebo skloňované „imperské ambice“. Už je čas, aby všichni zapomněli na subjektivní hlouposti – situace je velmi vážná. Pokud vám Putin něco navrhuje, kývněte, jinak vás okolnosti přinutí kývnout zítra, ale už za mnohem horších podmínek.
V bojových uměních je pravidlo – nepoužívat stejný úder dvakrát. Protože protivník už bude připraven a útočníka čeká potupná porážka. Sovětský svaz byl zničen mj. s pomocí pádu cen na ropu. Ale dvakrát do téže řeky nevstoupíš a to, co fungovalo s Gorbačovem a Jelcinem, nebude fungovat s Putinem už jen proto, že o tom ví.
Takové hry jsou samozřejmě velmi nebezpečné. Ale Putin nejednou prohlásil, že ratingy ho nezajímají. A celkově, vzniká pocit, že je to jen začátek nějakého grandiózního mystéria ohledně přeuspořádání světa. Kým v něm budeme – hybateli, účastníky, diváky nebo oběťmi? To záleží i na nás samých.
Julia Bražnikova přednáší na Východokazašské univerzitě.
Informační báze KSB