14.6.2015
Hox
31. května zveřejnila skupina "Bellingcat" analýzu údajně usvědčující z podvrhu družicové snímky poskytnuté Ruskem ohledně situace se sestřelením Boeingu MH17 17.7.2014. Analýza byla široce ozvučena ve světových médiích, což byl asi její jediný účel, neboť vícero expertů se vyjádřilo k metodice a závěrům zcela kriticky (1) a autor služby, použité skupinou pro ELA analýzu snímků (fotoforensics.com), o zprávě prohlásil "Ukázka, jak se NEMÁ dělat obrazová analýza" a od závěrů se distancoval (2).
12.6. zveřejnil "Bellingcat" nový materiál s doplňkovými materiály, údajně potvrzující jejich závěry z 31.5.:
"New July 17th Satellite Imagery Confirms Russia Produced Fake MH17 Evidence" (bellingcat.com/news/uk-and-europe/2015/06/12/july-17-imagery-mod-comparison/)
v němž tvrdí, že díky "příspěvkům čtenářů" (ehm ehm) byl schopen zakoupit od DigitalGlobe zdrojovou fotografii daného místa ze 17.7.2014:
DigitalGlobe fotí s frekvencí 20-30 fotek do roka (konkrétního místa), byla by to zajímavá náhoda, že by fotil zrovna 17.7.2014. Naštěstí lze u DigitalGlobe lze ověřit, které fotky konkrétní oblasti má k dispozici a kdy byly foceny (postup v AJ zde: bellingcat.com/resources/how-tos/2015/06/05/google-earth-image-verification/). DigitalGlobe ve své nabídce fotku z 17.7.2014 tohoto místa NEMÁ:
Jak je vidět, z července 2014 nabízí 3 fotky:
- 2. července
- 24. července
- 27. července
Fotku z 17.7. DigitalGlobe v nabídce nemá. Je nepravděpodobné, že by zveřejněná fotka byla skutečně koupena u DigitalGlobe, protože:
- DigitalGlobe fotku nenabízí;
- Bellingcat zveřejnil jen jednu fotku malého výseku ve velmi nízké kvalitě bez jakýchkoliv údajů nebo metadat, podle nichž by se dala alespoň nepřímo ověřit, malý výsek mohl být zvolen proto, že v případě větší oblasti by šlo podle stavu vegetace odhalit podvrh;
- pokud by Bellingcat nepodvrženou fotku měl, poskytl by ji ve větší kvalitě, jak to dělá u fotek jiných svých výstupů. Neposkytl také jakékoliv údaje o koupi dané fotky, o původu, poskytovateli dat, přesnému času atd.
Pokud na druhou stranu připustit, že DigitalGlobe skutečnou fotku z 17.7. má a Bellingcat ji koupil, znamenalo by to, že DigitalGlobe ji veřejně nenabízí (proč, pokud by se jednalo o důkaz podvrhu Ruska?) a Bellingcat má s DigitalGlobe nějaké nadstandardní vazby. Málo pravděpodobné, neboť nedává příliš smysl, aby DigitalGlobe fotku nenabízel. Poslední možnost je, že DigitalGlobe fotku z 17.7. nemá, ale předstírá že ano, což na věci nic nemění - podvrh jako podvrh. Co se týká toho, nakolik lze DigitalGlobe považovat za nezainteresovaný subjekt - spoluřídí ho bývalý dlouholetý člen CIA (investor.digitalglobe.com/phoenix.zhtml?c=70788&p=irol-newsArticle_pf&ID=1178616 ). V tiskové správě se uvádí, že na pozici ředitele pro státní zakázky USA a styk s ministersvem obrany USA byl jmenován Robert Mark Scott, veterán s třicetiletou praxí v CIA. A jak hlásí lidová moudrost, bývalí rozvědčíci neexistují.
Buďto tedy lže o nákupu fotky Bellingcat, nebo lže o vlastnictví fotky DigitalGlobe, nebo DigitalGlobe fotku skrývá a s Bellingcat mají nějaké nestandardní vazby, což by vyvolávalo další otázky a stavělo by to Bellingcat do ještě horšího světla z pohledu jejich sebehodnocení jako skupiny "občanské investigativní žurnalistky". Pravda, je možná ještě jedna varianta: DigitalGlobe pravou fotku ze 17.7. má, ale Bellingcatu poskytl falešnou, protože pravá by potvrdila pravost ruských snímků. Také není zcela vyloučeno, ale málo pravděpodobné. Ať už je to jakkoliv, žádná z možností není pro dané subjekty lichotivá.
Co se týká pozadí skupiny Bellingcat a její role v informačním prostoru, není na škodu uvést pár souvislostí. Začali být aktivní shodou okolností přesně 8 dní před sestřelením Boeingu MH17 (co říct - těžko lépe naplánovat) a od té doby z velké části věnují pozornost shodou okolností právě tomuto, vždy se stejnými závěry: "Rusko způsobilo", "Rusko zfalšovalo", "Rusko poskytlo BUKy..." atd. Objektivně je v souvislosti s Bellingcatem pozorováno následující schéma:
- média budují Bellingcatu aureolu autority a známost;
- Bellingcat publikuje další svůj materiál, obviňující z nečeho Rusko;
- světová média ihned široce publikují články s bombastickými titulky ve stylu "Rusko použilo na tiskové konferenci o MH17 podvržené fotky" s odkazem na tyto "experty", přičemž v titulcích je tvrzení Bellingcatu zpravidla uváděno jako fakt, bez slůvka "údajně" apod.
- ozvou se skuteční experti s kritikou daného materiálu, ukazuje se, že argumenty Bellingcatu nevydrží bližšího zkoumání, nebo že Bellingcat místy nepokrytě manipuluje (3);
- toto už se do médií nedostane. Mise splněna, nějakou dobu pauza a může začít další kolečko téhož.
Cíle jsou myslím jasné, to, komu je to výhodné, myslím taktéž. Bellingcat plní roli "kapesních expertů", záminky v potřebný okamžik mít možnost rozšířit po světě další vlnu palcových titulků očerňujících z něčeho Rusko. Že se následně ukáže, že jejich "důkazy" nevydrží nejmenší kritiky? O to přeci nejde, mise splněna - neexistuje nic staršího než včerejší noviny a koho zajímá, co tam kdo psal před týdnem... Tolik k "občanské investigativní žurnalistice", jak o sobě tvrdí.
Jeden z případů využití těchto "kapesních expertů", tentokrát ze strany ruských médií v souvislosti s publikací zprávy Almaz-Anteje o sestřelení MH17:
- Nejprve Elliost Higgins, hlava skupiny Bellingcat, píše na svém twitteru:
"Almaz-Antej ukázal totéž místo startu rakety, které ukazovaly některé falešné ruské snímky Ministerstva obrany"
https://twitter.com/EliotHiggins/status/605685725263208448/photo/1 - TV kanál "Dožď" (proliberální) reaguje a publikuje článek s názvem "Almaz-Antej využil na tiskové konferenci podvržené snímky Ministerstva obrany": http://tvrain.ru/news/almaz_antej_ispol
zoval_na_press_konferentsii_podde-388400/ , což už je hned manipulace, neboť ani Higgins nic podobného nepsal. - V reakci na chybu "Dožď" následoval údiv ze strany Almaz-Anteje a Higgins si pospíšil vysvětlit, že ho špatně pochopili a koncern nijak neobviňoval ve falsifikaci, a jen poukázal na shodu míst:
http://lenta.ru/news/2015/06/02/true/ - Zdálo by se, vše se vysvětlilo? Nikoliv: o tom, že Almaz-Antej použil falešné snímky, už mezitím roztroubily do světa desítky liberálních médií, mise splněna.
Co je zde charakteristické? Fakt, že závěry Almaz-Anteje se nijak neopírají o jakékoliv snímky, jsou založeny na analýze materiálů, poskytnutých holandskou stranou v rámci předběžné zprávy. Ani na tiskové konferenci, ani v prezentaci Almaz-Antej žádné snímky nepoužil - jednoduše nebyly třeba, dělali své závěry na základě znalostí parametrů rakety a charakteru poškození Boeingu. Obecně tento případ dobře ilustruje jak úroveň, tak metodiku práce ruských liberálních protiputinovských médií a z drtivé většiny i rusofobských - oni mají jednoduše radost, že mohou publikovat očerňující materiál o Almaz-Antej. Že nemá nic společného s realitou? Pro ně nevýznamný detail.
(1) Junge Welt: "Seznační analýzu snímků dělal provinční amatér"
(2) Dr. Neal Krawetz (fotoforensics.com): "how to not do image analysis" - twitter.com/hackerfactor/status/605227247482470400
(3) Bellingcat např. v analýze z 31.5. na straně 7 píše:
Error level analysis (ELA): Error level analysis (ELA) identifies areas within an image that are compressed at different levels. With JPEG images (the format of the photographs under consideration here), the entire picture should be at roughly the same level of compression. If a section of the image is at a significantly different error level, then it likely indicates a digital modification.
("...pokud má část obrázku výrazně odlišnou úroveň chyb, pravděpodobně to znamená digitální modifikaci.")
To neodpovídá realitě, jakákoliv víceméně jednolitá plocha bez detailů (například neprůhledná oblaka) bude mít v ELA analýze velmi malou nebou žádnou úroveň chyb nezávisle na zbytku obrázku a úrovni JPEG komprese.
V samotném návodu na používání ELA u služby, kterou Bellingcat použil, se také píše něco zcela jiného o tom, jak ELA interpretovat:
- Edges. Similar edges should have similar brightness in the ELA result. All high-contrast edges should look similar to each other, and all low-contrast edges should look similar. With an original photo, low-contrast edges should be almost as bright as high-contrast edges.
- Textures. Similar textures should have similar coloring under ELA. Areas with more surface detail, such as a close-up of a basketball, will likely have a higher ELA result than a smooth surface.
- Surfaces. Regardless of the actual color of the surface, all flat surfaces should have about the same coloring under ELA.
Informační báze KSB