Podivuhodná zahrada Igora Ljadova

Podivuhodná zahrada Igora Ljadova

 

Na prosbu mnoha mých přátel vám popíšu, jak pěstuji zeleninu. Tímto způsobem už pěstují mnozí chataři. Pokusím se vám to vysvětlit. Jsem zaměstnán, proto na zahradu u chaty mohu přijet jen o víkendu. Taky je třeba si odpočinout po pracovním týdnu, pojíst šašlik, použít baňu (ruská sauna) a malinko se porýpat v zemi. V současné době existuje v pěstitelství několik problémů: úrodnost půdy se zmenšuje, země je udusaná, vysílená a má šedivou barvu. Snižování úrodnosti sebou nese nižší výnosy.
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Používání minerálních hnojiv a chemikálií vede k znečištění půdy, vody, vzduchu a potravin, což způsobuje nemoci lidí.

Tradiční agrotechnika používaná většinou pěstitelů (asi zahrádkářů pozn.překl.) je pracná a to zmenšuje zájem o pěstování mezi mládeží.

Удивительный огород Игоря Лядова

Přesto se všechny tyto problémy dají lehce vyřešit, když místo tradičního zemědělství použijeme PŘÍRODNÍ. Tato agrotechnika nejen chrání úrodnost půdy, ale naopak ji zvyšuje. Výsledkem je zvýšení výnosů rostlin.Minerální hnojiva se nepoužívají, takže se zachová čistota přírody a tím i zdraví člověka. Řada operací (prací) se v přírodní agrotechnice provádí méně často než v tradiční.A některé odpadnou úplně. To vše snižuje pracnost obdělávání země.

Podle mého názoru je důležité vrátit se k přírodě a zapomenou na to, že půda se musí nacpat hnojivy, drásat lopatami (pluhem) a posypat agrochemikáliemi. Opravdové zemědělství je především šetrné obdělávání půdy, její ochrana před snížením teploty, vrácení důležitých prvků, které země štědře předala rostlinám.

 

Удивительный огород Игоря Лядова

Každý rok na jaře, když přijedeme na chatu, sejeme a vysazujeme zeleninu na záhony. Rozměry záhonů jsou 1,4 až 2 m, cestičky mezi nimi 20 až 40 cm, tomu se říká tradiční způsob sázení zeleniny na záhon. Rostliny na těchto záhonech, zvlášť uprostřed, jsou často nemocné, hnijí, špatně rostou a plody jsou nekvalitní. Zato pro škůdce je to dobrá pastva a možnost založení potomstva. Pletí a okopávání takových řádků je úmorná práce.

Na takovém řádku je vidět jednu věc: krajní rostliny rostou lépe než ty uprostřed, jsou silnější, zdravé a snadno se o ně pečuje.

Zamyslel jsem se ještě nad jednou věcí: osamělý strom ve městě –nikdo ho nezalévá, listy, které by mu mohly být potravou, jsou zameteny. Jak to,že strom existuje a kde bere živiny? V posledních letech vědci zjistili, že kolem 60% živin berou rostliny ze vzduchu, což je zajímavé.

Удивительный огород Игоря Лядова

Nepředvídatelnost našeho dálněvýchodního klimatu, velké rozdíly mezi denní a noční teplotou, suché nebo deštivé léto, nadměrné sucho v srpnu a září, několikaleté hledání stylem zkouška-omyl mne dovedlo k optimálnímu způsobu pěstování zeleniny.

Došel jsem k závěru, že musím hledat méně pracný a zároveň výnosnější způsob pěstování. Použil jsem dvě technologie:

  1. „Úzké řádky-speciální technologie pro pěstování na malém pozemku.“

  2. „Agrotechnika přírodního zemědělství.“
     

Удивительный огород Игоря Лядова

Utvrdil jsem se v tom, že jmenovitě organika (slovník nepřeložil pozn.překl.) může otevřít všechny možnosti rostlin, ekonomie-síly a čas. Jen na dobrém kompostu vypěstovat mnoho místních a cizích rostlin, většina z nich roste na organické půdě. Jsem přesvědčen, že bez organiky se neobejdeme: je nutné se naučit kompostovat a ještě postavit stacionární záhony- jedenkrát za mnoho let.

Pěstování zeleniny na úzkých řádcích vypracoval J. Mitlayder v 70-tých letech minulého století a do Ruska ji autor přivezl v roce 1989.

Slepé přijímání informací a rad, i když těch nejlepších k ničemu nevede. Je nutný tvůrčí přístup a pochopení biologických zákonitostí jednotlivých kultur a procesů, které probíhají při jejich obdělávání. Mitlayder udělal podle mne jedinou chybu: při použití minerálních hnojiv je chuť nepřirozená. Abych to napravil, místo nich používám (humus) zelené hnojení, popel, hnůj atd. Jsem příznivec organického hnojení a čistých produktů.

Není nutné používat minerální hnojiva jako jedy, je nutné číst návod. Je lepší rostlinu „nedokrmit“ než „překrmit“.
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Za co jsem mu vděčný je navržení úzkých řádků. Přestože Mitlayder nepřikazuje stavět ohrádku (bednu) na úzké řádky, přesto jsem ji postavil. Sama příroda mi to našeptala.Na jaře jsou mnohé chatařské zahrádky zatopené a na cestičkách stojí voda. To se nám stává koncem srpna a začátkem září kdy leje ve dne v noci. Uprostřed léta může pršet i 2 až 3 dny a záhrádka se může za půl hodiny ocitnout pod vodou.

Proto zvednutí záhonu 15-25 cm nad cestičku řeší tento problém. Šířka řádku je 60-100 cm, délka libovolná.Cestičky mezi řádky 60-80 cm. To jen znamená, že hlína mezi řádky je bez zeminy, to je také funkce cestiček.
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Zeleninový kontejner – to je vysoký záhon, jehož stěny se skládají z cihel, trámků, desek, kamene atd. Řádky se staví ze severu na jih. Průchody mezi řádky se mohou zamlčovat pískem, pilinami, atd. Já jsem dal přednost trávníku, který jednou za měsíc posekám sekačkou, některé cestičky jsem zasypal pilinami. Krása zahrady nenechá nikoho lhostejným.Plevel tam není , zahrádka je čistá hezká.
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Záhonek-bedna se naplní organikou (asi kompostem a hnojem, p.p.). Dospodu se dávají rostlinné zbytka (tráva, sláma, listí), na to kompost nebo hnůj, nebo prolévám výluhy z rostlin (bylin). Jako horní vrstva se dává zelina z cestiček. Tímto způsobem se zaplní záhon-krabice.

Na každém záhonku jsou dva řádky rostlin podle krajů a střídavě.V tonto způsobu sázení je skryta velká rezerva v produktivitě. Dávno je známo, že krajní rostliny se vyvíjejí dvakrát lépe než uprostřed, mají víc světla místa kolem sebe. Tady jsou všechny rostliny „krajní“. Velké mezery mezi řádky jsou proto, aby se jim dostalo víc světla a místa. Malé místo organického pěstování dá mnohem víc zeleniny než vetší místo tradičního. Pokud někdo bude aspoň rok sázet v úzkých záhonech, přesvědčí se velkých možnostech této metody a už se nevrátí k tradičnímu pěstování.Když pracujete na záhoncích, pociťujete radost z dobré úrody a ze samého procesu pěstování.
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Krása zahrady, která se víc podobá parku nezůstane nikomu lhostejná, je čistá a bez plevelů.

Do dvou řádků střídavě sázím zelí, baklažány, rajčata atd.

Do tří nebo čtyř řádků sázím cibuli, česnek, salát, ředkvičky, mrkev…

Nedostatky

První rok se musí investovat do postavení záhonků-krabic.Tato věc odradí mnoho chatařů (nemají na to peníze).
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Výhody

Každý řádek slouží několik let (doplňuje se rostlinnými zbytky, listím atd.). Po sklizni zasejte zelené hnojení. Při sázení pak není nutné navážet kompost ani uleželý hnůj.Sám záhon funguje jako kompost.

Přebytečné živiny se nevplavují, protože záhon je ohrazen.

Podle mínění agronomů dostávají rostliny 60-80% živin ze vzduchu, proto široké cestičky hrají důležitou roli v biologickém procesu růstu. Kultury mají dostatek světla a vzduchu

Okolo 30% živin rostlina získává ze země. Samozřejmě, že na úzký řádek se spotřebuje hnojiva (organického i minerálního) 2x méně než na standardní řádky a z úzkých záhonků je mnohem větší úroda. Zkoušel jsem to několik let a je to vidět i na fotografiích.

Zadrží velké množství živin a vody.



Удивительный огород Игоря Лядова

Příjemné zalévání

Nezůstane stát voda

Nemusí se plít -pokud jsou řádky zamlčované

Nemusí se okopávat, jen překopat 7-10 cm (před sázením?)

Je možné dříve na jaře sázet, řádky se dříve prohřejí

Dají se tam lehce střídat rostliny-kde byla vloni cibule zasadíme mrkev nebo zelí

Úrodnost se zvýší o 100% a víc

Brambory a kořenová zelenina je bez příznaků nemocí

Dobře se udržuje pořádek, spotřebuje minimum místa
 

Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова

 

Je užitečné použít folii na oblouku (fóliovník). Zatluču dva kolíky na obou stranách záhonu a připevním oblouk, po vzdálenostech asi metr. Potáhne se folií nebo tkaninou dokud hrozí mrazíky.

Tento systém mi umožňuje dosáhnout vysoké úrody bez ohledu na rozmary počasí a vlastnosti pozemku (úrodnost, oslunění?).

 

Překlad Aien, zdroj.

Poznámka překl.: děda sázel brambory tak , že napřed pohřbil do rýhy kopřivy, trochu zahrnul hlínou a pak pohřbil brambory a zahrnul hlínou. Kopřivy na zahradě nejsou plevel, ale dobré hnojivo (kromě léčivých vlastností). Posekají se, nacpou do vetší nádoby a nechají kvasit. Až to smrdí, přidávají se do zálivky 1 : 10.



Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова

Diskusní téma: Podivuhodná zahrada Igora Ljadova

náplň beden

Blanka | 03.04.2014

Dobrý den, nevím jestli jsem to dobře pochopila , ale horní vrstva je tráva ? To se pak semínka sází do trávy ? Poradí někdo ? Děkuji

Re: náplň beden

Ajen | 09.04.2014

Sázím brambory do posečené trávy už druhý rok.První vrtva je 20cm vysoká na to dám brambory a pak jen zasypávám trávou.Loni jsem poprvé sklízela první úrodu a oproti normálnímu sázení byly trochu šupinaté jinak vřele doporučuji.Letos jsem to vylepšila,že jsem každý brambor usadila do hnízdečka koňského hnoje a pak zasypala hromadou loňského sena a letošní poprvé posekané trávy.A první bouřka tohoto roku se mi postarala o pořádnou zálivku :-) Ať se i vám podaří vypěstovat chutné brambůrky.

Re: Re: náplň beden

Blanka | 12.04.2014

Tomu rozumím, ale na semena ředkviček a pod. to asi nefunguje.

Re: Re: Re: náplň beden

Andreas | 10.01.2015

Semienka sa sadia do kompostu na hriadke. Tráva, slama, piliny alebo iný vhodný mulč sa pridávajú až po vzídení a narastení rastliniek, resp. iba do blízkosti riadku so semienkami (bráni to odparovaniu vody z pôdy a zemina sa cez deň lepšie prehrieva, takže potom i semienka lepšie klíčia).

brambory na zkoušku

Anna Bartošová | 18.04.2014

Podle takovéto rady jsem si loni udělala - připravila brázdy pro letošní sadbu brambor, podle návodu prý do takto připravených brázd nejdou hraboši, že se jim tam v tom tlejícím horkém prostředí nelíbí, ale moje zkušenost je opačná, právě v tomto se jim asi líbí, jak jsem odhrnula část zetlelé trávy, tak jsem objevila samou díru, jak si tam asi hověli ??? zemní tvorové, asi právě v teple se jim líbilo? nebo raději zase utekli, když zjistili, že tam není co sežrat? Tak jsou zase jako vždy v zemi, v řádcích a čekají na okopání a ohrnutí, tak snad je budu zasypávat první posečenou trávou a uvidím, zda půjdou!

Re: náplň beden

mrazík | 24.04.2014

Blani, ty věci co jsou vespod to je jasné to se dává při řekněme zakládání záhonku a to listí a tráva se dává už na sklizený záhon řekněme na podzim .. a na jaře už to je v podstatě humus...zemina/ a do toho se ještě někdy vysází zelené hnojení/

Re: Re: náplň beden

Blanka | 24.04.2014

Mrazíku děkuji za odpověď. Tak jsem to udělala dobře.....záhonky mám už založené a teď se budu těšit na úrodu.

konstrukce záhonu/bedny

marcela | 23.03.2014

Dobrý den,
jsem absolutní laik.., nevyčetla jsem jestli ty "krabice" mají dno nebo je bednění jen po obvodu?
Děkuji předem za doplnění.
mk

Re: konstrukce záhonu/bedny

Jano | 26.03.2014

Přesně tak, na to bych taky prosil odpověď.

Re: konstrukce záhonu/bedny

marcela | 30.03.2014

Tak jsem to "projela" ještě jednou a odpovídám si sama...:-)
Jestli to správně chápu, tak je to jen ohrazení, tzn. bez dna, viz:
Přestože Mitlayder nepřikazuje stavět ohrádku (bednu) na úzké řádky, přesto jsem ji postavil. Sama příroda mi to našeptala.










Re: konstrukce záhonu/bedny

norbert | 31.03.2014

Četl jsem to již před několika léty na Ruském internetě nemají dno a desky nejsou ničím impregnované

Re: konstrukce záhonu/bedny

agape | 04.04.2014

Udělá se jen ta ohrádka, na jakémkoliv podloží.....mám dokonce jílovitou půdu na svahu.Dospod suchá tráva,sláma, listí, kompost -cokoliv a navrch zemina, obyčejná hlína, nebo vrstvy ev. prostřídat a vrchní je zemina, do které se sází. Prkna js zevniř ještě pokryla igelitem, aby nehnily a navrch dávám místo černé netkané ..bílou, aby se sluneční paprsky odrážely a "neuvařilo" se to. Rostliny si pak pustí kořeny až do toho podloží a i pod cestičky - to js pak zjistila při sklizni. Netkaná folie šetří vodu, vloni js zalévala 2x !
Trává ze sekačky - do uliček a jak se po tom chodí, při dešti se vyluhují výživné látky, které hnojí......prostě paráda.

Igelit do hlíny? Zbláznila jste se?

Robert | 20.06.2014

Při tom vašem pokrytí prken igelitem se do půdy (a taky do zeleniny v ní pěstované) vyluhují pěkně jedy, to vám povím. Mluví se tady o přírodním zahradničení a vy dáte do půdy IGELIT!! Nemyslíte, že to je pěkně postavené na hlavu? co myslíte? :D

Re: Igelit do hlíny? Zbláznila jste se?

grower | 24.06.2014

igelit neuvolnuje tolko jedov ako si snazite nahovorit. ak by uvolnoval hned by sa rozpadol. zakon zachovania hmotnosti proste nepusti. nedavno som v lese nasiel sacok od mlieka na ktorom bola cenovka 2kcs cize sa tam vala uz minimalne 25 rokov. ak by igelit pustal tolko chemie tak pobyt vo foliovniku by bol zivotu nebezpecny

Re: konstrukce záhonu/bedny

Dušan z Trenčína | 11.04.2014

Dobrý den,
určite je ten záhon bez spodného dna, lebo inak by sa to chovalo ako válov - kvetináč a to by bol problém , keby boli dažde a voda by stála v nich potom by to začalo zahnívať. Materiál môže byť použitý drevo, alebo betónové panely. Čo kto zoženie, alebo k čomu inklinuje. Betón je trvácnejší, drevo vydrží 5-10 rokov, podľa hrúbky a druhu dreva...

Re: konstrukce záhonu/bedny

eva | 20.04.2014

Dobrý deň, urobili sme zvýšené záhony aj my.
Nakoľko sú u nás krtkovia, dávali sme do zeme sieť proti krtom, ktorú sme "prišili" na debnenie záhona.
Nakoľko sa tu nedajú pridať fotografie, v prípade záujmu ma kontaktujte na evap@bist.sk. Rada Vám poradím, pošlem fotky.
Pekný deň.

Konstrukce záhonu / bedny

Jirka. | 09.06.2014

ANO Marcelko, desky jsou jen po obvodě. Slouží to jako vyvýšený záhon...

Re: konstrukce záhonu/bedny

Petr | 09.01.2015

Jsou to jen stěny, hliněné dno se nakypří rýčem aby voda lépe vzlínala; nesmí to být oddělené od země nepropustným dnem

Re: konstrukce záhonu/bedny

Andreas | 10.01.2015

Sú pestovatelia, ktorí si tie vyvýšené záhony budujú i s odvetraným dnom, neraz i niekoľko desiatok cm nad zemou (čosi na spôsob biliardového stola), no je to dosť prácne a nákladné. Preto väčšina preferuje iba čosi na spôsob ohrádky, čo sa ale obvykle izoluje od podkladu hrubou vrstvou kartónov a následnou vrstvou nasekaných konárov a pilín. Až na to sa potom dáva tráva, burina a lístie (slúži to potom i ako teplá hriadka - teplo z rozkladu tohoto materiálu, čo sa nám na jar veľmi hodí). Až na to ide potom zemina a kompost...

Re: Re: konstrukce záhonu/bedny

| 10.01.2015

Izolovat to od podkladu se mi nelíbí. Větve, dřevo a podobný hrubý organický materiál na dně slouží jako tepelný generátor a časem zetlí a změní se na humus. Tím se ten záhon dokonalle propojí s podkladem. Odizolováním se jednak záhon oddělí od organizmů v půdě a taky od spodní vody a musí se víc zalévat. Rozuměl bych tomu to tak udělat na střeše paneláku ale na zahradě ...?

Re: konstrukce záhonu/bedny

Andreas | 10.01.2015

Sú pestovatelia, ktorí si tie vyvýšené záhony budujú i s odvetraným dnom, neraz i niekoľko desiatok cm nad zemou (čosi na spôsob biliardového stola), no je to dosť prácne a nákladné. Preto väčšina preferuje iba čosi na spôsob ohrádky, čo sa ale obvykle izoluje od podkladu hrubou vrstvou kartónov a následnou vrstvou nasekaných konárov a pilín. Až na to sa potom dáva tráva, burina a lístie (slúži to potom i ako teplá hriadka - teplo z rozkladu tohoto materiálu, čo sa nám na jar veľmi hodí). Až na to ide potom zemina a kompost...

slama

Vlado | 21.03.2014

Dobrý deň
chcem vedieť ako a kde sa dava slama na vrch, alebo nnu do zahonu

otázka

Olina | 15.02.2014

Dobrý den, můžete mi prosím říci, jaký smysl to má táhnout řádky severojížním směrem? Rada pana Igora se mi moc líbí a jsem ráda, že alespoň někdo z těch lidí, kteří znají tento systém poradili ostatním...Moc děkujeme za tyto rady pane Igore. Olga

Re: otázka

Zuzka | 19.02.2014

Ja som skusala pestovat tymto sposobom minuly rok. Navody som dodrziavala len vzdialene, lebo som zahony postavila zatial len na stavenisku. Rajciny som mala dozrete askoro 3 tyzdne pred tym ako susedia okolo.
Orientaciu S-J je podla mojej skusenosti dobra na to, ze ako ide slnko najprv na celu dlzku zahona svieti vychadzajuce slnko a potom zapadajuce. Keby to bolo naopak, tak by slnko svietilo len na rastlinky na tej kratkej strane a nebola by pre vsetky rastlinky maximalne vyuzita jeho energia. Tie predne,pripadne poobede zadne by tienili rastlinam za nimi. Takto ked su len dva rady a este aj do trojuholnika sadene, tak moju vsetky rastliny slnko po cely den.Zuzka

Re: otázka

otik | 22.02.2014

ahoj, je to jednoduché.. sluníčko se točí z východu na západ. Pokud je řádek veden ze severu na jih, obě řady vysazené zeleniny mají dostatek sluníčka.. jedna dopoledne, druhá odpoledne.. :)

Re: otázka

HonzaPM | 28.02.2014

Staví se takto i skleníky (pokud ne, je skleník umístěn nevhodně).
Pokud by byl záhon (skleník) svou delší stranou na jih, potáhnou se rostliny automaticky za světlem k jihu, budou polehávat, ty v zadních řadách nebudou tak dokonalé, bude jim chybět slunce.
Pokud by navíc byl záhon vyšší a např. z černého materiálu,
tak by se jeho delší strana od jihu v létě příliš přehřívala.

Re: otázka

Jaroslav | 04.03.2014

Táhnout řádky sever - jih dává rostlinám maximum osvětlení ,slunce tyto řádky obtáčí v kruhu a listy rostlin se ve dvojřádku navíc lehce přizpůsobí,snadno natáčí listy ke světlu.Mezery mezi dvojřádky vytváří více prostoru a místa pro proudění vzduchu,takže je tu omezena tvorba plísní , lepší přístup mají i opylující včely a hmyz,rádi tu lítají motýli,ap..jde tu prostě o lepší využití volnějšího PROSTORU celkově ,sluncem počínaje , pak proudění vzduchu, pak včely, dokonce i člověk se tu volně a pohodlně mezi nima pohybuje a je dnes prokázané,že rostliny mají rády pozornost člověka,reagují na jeho lásku a pozornost a tak lépe rostou.Je to tu prostě jakési lepší a progresívnější využití prostoru jako celku,celostní hospodaření,zohlednění se širším záběrem.Rostlinám se zpřístupní více světla. Člověk se tu rád a lehce pohybuje.Včely snadno přelétavají a více opýlí. A jedno tajemství: v takové zahradě je i více životní síly a energie,taková zahrada se lépe napojuje na sílu hvězd a vesmír,komunikuje s ním a do semen rostlin vchází snadněji vesmírné informace, zabudovávají se do DNA semen ,základ budoucího života pro další rok,člověk je pak přijímá skrze ně jako potravu..vše se vším je provázané. Proto je zelenina ,ale musí být z vlastní zahrady tak důležitá pro člověka...rostliny dokáží svého pěstitele jakoby prohlídnout - oskenovat skrze jeho auru-biopole a pak pomocí slunce a hvězd dát svému člověku zahradkáři optimální složení vitamínů a látek specielně jen a poze pro něj,posílí jeho zdraví,léčí a vyživuje. Tento vztah mezi rostlinou a člověkem je zásadní a důležitý . Je dlouhodobě utajován ,světové vládnoucí špičky však dobře vědí oč jde,nikdy by nekupovali ovoce a zeleninu ze supermarketů,oni mají své vlastní zahrady.Nepoužívají umělé léky,vitamíny,ořkovací látky....Jsem s přírodou těsně spojen ,vím oč jde...vlastním potř.informace.Mimoto taky vím,že pomocí potravin ,které jíme běžně z obchodů vládnoucí elity oslabovali myšlení a vývoj běžných lidí,způsobovali nemoci,oslabovali imunitní systém. Není to pohádka,ale realita,dnes se už znovu o tomto dá hovořit,lidé chtějí vědět pravdu a jsou pro to více připravenější. Hezký den,Jaroslav Kuča.

Re: Re:

Lenka | 06.04.2014

Dobrý den pane Jaroslave, krásně jste popsal své zkušenosti s přírodou a souladu s přírodou. Pokud máte i nějaké své stránky nebo blog, kde hovoříte o přírodě a dalším zajímavém pro náš plný život, ráda se podívám a budu sdílet. S přáním pěkných dnů Lenka Fišerová :-)

Re: Re: otázka

Silvie | 28.04.2014

Děkuji moc pane Jaroslave za Váš skvělý příspěvek. Plně s Vámi souhlasím. Já to všechno pochopila ve 42 letech a jsem nesmírně ráda za probuzení, které ve mně nastalo. Musím říci, že ne sledováním televize a čtením tisku..:). Namasté

Re: Re: otázka

Eva | 18.06.2014

Absolútne súhlasím - výborný príspevok.
Máme asi rok záhradku a vždy keď sme tam, cítime obrovský príliv energie ( hoci sa tam fyzicky nadrieme)...

<< 51 | 52 | 53 | 54 | 55 >>

Přidat nový příspěvek