Podivuhodná zahrada Igora Ljadova

Podivuhodná zahrada Igora Ljadova

 

Na prosbu mnoha mých přátel vám popíšu, jak pěstuji zeleninu. Tímto způsobem už pěstují mnozí chataři. Pokusím se vám to vysvětlit. Jsem zaměstnán, proto na zahradu u chaty mohu přijet jen o víkendu. Taky je třeba si odpočinout po pracovním týdnu, pojíst šašlik, použít baňu (ruská sauna) a malinko se porýpat v zemi. V současné době existuje v pěstitelství několik problémů: úrodnost půdy se zmenšuje, země je udusaná, vysílená a má šedivou barvu. Snižování úrodnosti sebou nese nižší výnosy.
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Používání minerálních hnojiv a chemikálií vede k znečištění půdy, vody, vzduchu a potravin, což způsobuje nemoci lidí.

Tradiční agrotechnika používaná většinou pěstitelů (asi zahrádkářů pozn.překl.) je pracná a to zmenšuje zájem o pěstování mezi mládeží.

Удивительный огород Игоря Лядова

Přesto se všechny tyto problémy dají lehce vyřešit, když místo tradičního zemědělství použijeme PŘÍRODNÍ. Tato agrotechnika nejen chrání úrodnost půdy, ale naopak ji zvyšuje. Výsledkem je zvýšení výnosů rostlin.Minerální hnojiva se nepoužívají, takže se zachová čistota přírody a tím i zdraví člověka. Řada operací (prací) se v přírodní agrotechnice provádí méně často než v tradiční.A některé odpadnou úplně. To vše snižuje pracnost obdělávání země.

Podle mého názoru je důležité vrátit se k přírodě a zapomenou na to, že půda se musí nacpat hnojivy, drásat lopatami (pluhem) a posypat agrochemikáliemi. Opravdové zemědělství je především šetrné obdělávání půdy, její ochrana před snížením teploty, vrácení důležitých prvků, které země štědře předala rostlinám.

 

Удивительный огород Игоря Лядова

Každý rok na jaře, když přijedeme na chatu, sejeme a vysazujeme zeleninu na záhony. Rozměry záhonů jsou 1,4 až 2 m, cestičky mezi nimi 20 až 40 cm, tomu se říká tradiční způsob sázení zeleniny na záhon. Rostliny na těchto záhonech, zvlášť uprostřed, jsou často nemocné, hnijí, špatně rostou a plody jsou nekvalitní. Zato pro škůdce je to dobrá pastva a možnost založení potomstva. Pletí a okopávání takových řádků je úmorná práce.

Na takovém řádku je vidět jednu věc: krajní rostliny rostou lépe než ty uprostřed, jsou silnější, zdravé a snadno se o ně pečuje.

Zamyslel jsem se ještě nad jednou věcí: osamělý strom ve městě –nikdo ho nezalévá, listy, které by mu mohly být potravou, jsou zameteny. Jak to,že strom existuje a kde bere živiny? V posledních letech vědci zjistili, že kolem 60% živin berou rostliny ze vzduchu, což je zajímavé.

Удивительный огород Игоря Лядова

Nepředvídatelnost našeho dálněvýchodního klimatu, velké rozdíly mezi denní a noční teplotou, suché nebo deštivé léto, nadměrné sucho v srpnu a září, několikaleté hledání stylem zkouška-omyl mne dovedlo k optimálnímu způsobu pěstování zeleniny.

Došel jsem k závěru, že musím hledat méně pracný a zároveň výnosnější způsob pěstování. Použil jsem dvě technologie:

  1. „Úzké řádky-speciální technologie pro pěstování na malém pozemku.“

  2. „Agrotechnika přírodního zemědělství.“
     

Удивительный огород Игоря Лядова

Utvrdil jsem se v tom, že jmenovitě organika (slovník nepřeložil pozn.překl.) může otevřít všechny možnosti rostlin, ekonomie-síly a čas. Jen na dobrém kompostu vypěstovat mnoho místních a cizích rostlin, většina z nich roste na organické půdě. Jsem přesvědčen, že bez organiky se neobejdeme: je nutné se naučit kompostovat a ještě postavit stacionární záhony- jedenkrát za mnoho let.

Pěstování zeleniny na úzkých řádcích vypracoval J. Mitlayder v 70-tých letech minulého století a do Ruska ji autor přivezl v roce 1989.

Slepé přijímání informací a rad, i když těch nejlepších k ničemu nevede. Je nutný tvůrčí přístup a pochopení biologických zákonitostí jednotlivých kultur a procesů, které probíhají při jejich obdělávání. Mitlayder udělal podle mne jedinou chybu: při použití minerálních hnojiv je chuť nepřirozená. Abych to napravil, místo nich používám (humus) zelené hnojení, popel, hnůj atd. Jsem příznivec organického hnojení a čistých produktů.

Není nutné používat minerální hnojiva jako jedy, je nutné číst návod. Je lepší rostlinu „nedokrmit“ než „překrmit“.
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Za co jsem mu vděčný je navržení úzkých řádků. Přestože Mitlayder nepřikazuje stavět ohrádku (bednu) na úzké řádky, přesto jsem ji postavil. Sama příroda mi to našeptala.Na jaře jsou mnohé chatařské zahrádky zatopené a na cestičkách stojí voda. To se nám stává koncem srpna a začátkem září kdy leje ve dne v noci. Uprostřed léta může pršet i 2 až 3 dny a záhrádka se může za půl hodiny ocitnout pod vodou.

Proto zvednutí záhonu 15-25 cm nad cestičku řeší tento problém. Šířka řádku je 60-100 cm, délka libovolná.Cestičky mezi řádky 60-80 cm. To jen znamená, že hlína mezi řádky je bez zeminy, to je také funkce cestiček.
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Zeleninový kontejner – to je vysoký záhon, jehož stěny se skládají z cihel, trámků, desek, kamene atd. Řádky se staví ze severu na jih. Průchody mezi řádky se mohou zamlčovat pískem, pilinami, atd. Já jsem dal přednost trávníku, který jednou za měsíc posekám sekačkou, některé cestičky jsem zasypal pilinami. Krása zahrady nenechá nikoho lhostejným.Plevel tam není , zahrádka je čistá hezká.
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Záhonek-bedna se naplní organikou (asi kompostem a hnojem, p.p.). Dospodu se dávají rostlinné zbytka (tráva, sláma, listí), na to kompost nebo hnůj, nebo prolévám výluhy z rostlin (bylin). Jako horní vrstva se dává zelina z cestiček. Tímto způsobem se zaplní záhon-krabice.

Na každém záhonku jsou dva řádky rostlin podle krajů a střídavě.V tonto způsobu sázení je skryta velká rezerva v produktivitě. Dávno je známo, že krajní rostliny se vyvíjejí dvakrát lépe než uprostřed, mají víc světla místa kolem sebe. Tady jsou všechny rostliny „krajní“. Velké mezery mezi řádky jsou proto, aby se jim dostalo víc světla a místa. Malé místo organického pěstování dá mnohem víc zeleniny než vetší místo tradičního. Pokud někdo bude aspoň rok sázet v úzkých záhonech, přesvědčí se velkých možnostech této metody a už se nevrátí k tradičnímu pěstování.Když pracujete na záhoncích, pociťujete radost z dobré úrody a ze samého procesu pěstování.
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Krása zahrady, která se víc podobá parku nezůstane nikomu lhostejná, je čistá a bez plevelů.

Do dvou řádků střídavě sázím zelí, baklažány, rajčata atd.

Do tří nebo čtyř řádků sázím cibuli, česnek, salát, ředkvičky, mrkev…

Nedostatky

První rok se musí investovat do postavení záhonků-krabic.Tato věc odradí mnoho chatařů (nemají na to peníze).
 

Удивительный огород Игоря Лядова

Výhody

Každý řádek slouží několik let (doplňuje se rostlinnými zbytky, listím atd.). Po sklizni zasejte zelené hnojení. Při sázení pak není nutné navážet kompost ani uleželý hnůj.Sám záhon funguje jako kompost.

Přebytečné živiny se nevplavují, protože záhon je ohrazen.

Podle mínění agronomů dostávají rostliny 60-80% živin ze vzduchu, proto široké cestičky hrají důležitou roli v biologickém procesu růstu. Kultury mají dostatek světla a vzduchu

Okolo 30% živin rostlina získává ze země. Samozřejmě, že na úzký řádek se spotřebuje hnojiva (organického i minerálního) 2x méně než na standardní řádky a z úzkých záhonků je mnohem větší úroda. Zkoušel jsem to několik let a je to vidět i na fotografiích.

Zadrží velké množství živin a vody.



Удивительный огород Игоря Лядова

Příjemné zalévání

Nezůstane stát voda

Nemusí se plít -pokud jsou řádky zamlčované

Nemusí se okopávat, jen překopat 7-10 cm (před sázením?)

Je možné dříve na jaře sázet, řádky se dříve prohřejí

Dají se tam lehce střídat rostliny-kde byla vloni cibule zasadíme mrkev nebo zelí

Úrodnost se zvýší o 100% a víc

Brambory a kořenová zelenina je bez příznaků nemocí

Dobře se udržuje pořádek, spotřebuje minimum místa
 

Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова

 

Je užitečné použít folii na oblouku (fóliovník). Zatluču dva kolíky na obou stranách záhonu a připevním oblouk, po vzdálenostech asi metr. Potáhne se folií nebo tkaninou dokud hrozí mrazíky.

Tento systém mi umožňuje dosáhnout vysoké úrody bez ohledu na rozmary počasí a vlastnosti pozemku (úrodnost, oslunění?).

 

Překlad Aien, zdroj.

Poznámka překl.: děda sázel brambory tak , že napřed pohřbil do rýhy kopřivy, trochu zahrnul hlínou a pak pohřbil brambory a zahrnul hlínou. Kopřivy na zahradě nejsou plevel, ale dobré hnojivo (kromě léčivých vlastností). Posekají se, nacpou do vetší nádoby a nechají kvasit. Až to smrdí, přidávají se do zálivky 1 : 10.



Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова


Удивительный огород Игоря Лядова

Diskusní téma: Podivuhodná zahrada Igora Ljadova

Re: otázka

agape | 04.04.2014

Sever-jih ....to je jako u skleníků....aby polední slunce záhon, skleník nevařilo.... Dopolední a odpolední slunce krajnice prohřívá tak akorát a v záhonu není tak velký výkyv teploty.Stejné podloží ,jako do těchto záhonů,dávají zahradníci právě i do skleníků. A pokud se ještě podezdívka postaví z cihel.....skleník je z nich vyhřívaný ještě v noci.

Bolavá záda.

Dag | 01.02.2014

Už před třiceti lety jsem sehnala časopis, kde popisují výrobu těchto záhonů, jen o trošku vyšší. Dala jsem ho rodičům a celá léta ležel v šuplíku. Až teď se táta pochlubil, že vyzkoušeli na zahrádce jeden záhon a je z toho tak nadšený, že budou vyrábět další. Vždy plela zahrádku na chatě maminka, nebo já, táta většinou jen chodil sklízet rovnou do pusy. Ale teď ho to baví, protože se nemusí tolik ohýbat a i jeho záda zvládnou občas vytáhnout nějaký ten plevel. A myslím si, že bude mít radost i maminka, kvůli kolenům.

Látky

Tomáš | 31.01.2014

Tak projíždím komentáře a moc se mi to líbí, chci to taky zkusit.

Zaujaly mne komenty ohledně vitamínu C. Jak tu kdosi pravil, zelenina má mnohem více a ovoce snad jetě víc!

Je škoda, kolik málo víme o rostlinách a o tom, co obsahují, doporučuji to začít studovat, protože zjistíte, že rostliny toho obsahují tolik, že nějaký vitamin C přestanete řešit :-).

Dám příklad u borůvek - každý je zná pro obsah vitaminu C, ale nikdo neví, že mají obrovské množství látek na léčbu zraku. - a věřte tomu nebo ne, prakticky každá rostlina má takto mnoho věcí, akorát mi známe jen vitamíny a také to, že ovoce má cukry, přitom to je až ta poslední věc, která nás může u ovoce zajímat.

Třeba ovoce... má mnoho cukru, jenže také mnoho vlákniny - a hleďme, vláknina z těla čistí cukry a špatné cukry - umělé atd, vyživuje pokožku, která stárne nejrychleji kvůli cukru a dělá pleť pružnou a mladou atd atd.

Mějte se

Re: Látky

Michal Kozel | 11.02.2014

Ahoj, premyslis spravnym smerem :-) Znas Akunu?

Re: Látky

Jaroslav | 04.03.2014

Tomáši ahoj,máš pravdu. Borůvky např. za války užívali letci ůčastnící se nočních náletů,lépe viděli.Vitamín ,,C" mají rády ledviny,vit, skup.,,B" zase játra,...ap. Je ale důležité vědět,že se nesmíme předávkovat ani vitamíny.Ideální jsou z rostlin a ty prostě máme jíst tak,jak je zrovna příroda nabízí,plně vyzrálé. Vždy,zrovna co zraje a roste mmáme OCHUTNAT a pak sledovat odezvu našeho těla--ono nám druhý den samo řekne,co potřebujeme ,prostě dostaneme chuť na salát,ředkvičku,jahodu,malinu ap.S mírou a sledovat řeč těla,sledovat své chutě,tak k nám tělo hovoří. Konzumovat zejména vlastní zeleninu a ovoce a tu,co roste nejdál 5OO -700 km od místa našeho bydliště. Když jsme např, někde daleko (dovolená v cizině ap.) je dobré znovu malinko ochutnat co nejvíce tamních plodů a zeleniny co tam zrovna zraje,naše tělo se tak SEZNAMUJE s neznámými rostlinami , potom znovu čekáme na odezvu těla , o co si řekne--na co dostaneme chuť..Nikdy nenutíme ostatním to,co nám chutná,protože každé tělo pracuje jinak,má jinou potřebu, je jiné...Respektujme to. Varuju před umělými vitamíny a minerály a zejména minerály.Minerály zpracovávají jen rostliny a člověk je má přijímat poze přes rostliny!! Tak je to určeno stanoveno.. jE to např, jakobychom užívali ,,rozemleté kameny.minerály" tělo je v této formě odmítá,navíc ucpávají např,ledviny ap,pokud je tělo nafofruje do vlasů--ucpe je,kořínky ,,zkamení" pak předčasně zplešatíme ap...vše je jen reklama,ohlupování lidí,tahání peněz....Zrovna ta nesmyslné diety..vážně poškozují zdraví,s nadváhou se bojuje jinak.. A ještě k cukrům..pozor např na sladidlo ASPARTAM je to vyložený JED !! Poškozuje zejména neurony,mozkové buňky....Cukry tělo ve zvýšené míře dopravuje do kůže , kdy jsme špatně oblečeni , podchlazujeme se..jde tu o snahu těla vyrovnat tělesnou teplotu pomocí rychlé energie z cukrů..Tělo člověka pracuje optimálně při teplotě 36,6 stupňů celsia. Tato rovnováha musí být zachována...Není pravda,že otužování je pro každého prospěšné,naopak může vážně zdraví poškodit.Kůže stárne souběžně s tělem.Potřebuje vodu a zdravé ledviny a fungující látkovou výměnu.Tu nám např, naruší každičký stres...! ! Se stárnutím nám krev víceméně houstne,ale my potřebujeme krev řídkou!! Hustá krev nám např, zastaví srdce..Krev ředíme kysanou stravou. Naši předkové NEZAVAŘOVALI,jako my dnes,konzervovali zeleninu nakvašováním ( zelí,okurky,aj.) používali taky více kvalit.octů , kysaného mléka,smetany. Spousty věcí sednes učí i naškolách mylně,anebo se záměrně zatajují..Např. : SRDCE není žádná pumpa !! Srdce pouze krev přerozdělí a jb ukazatelem tlaku a zdravé krve,, ENERGIE z okolního prostoru , taky slunce a hvězd, proniká do míchy , mozku , nervů do KRVE a tato energie pak ve skutečnosti pohání naše srdce. Anebo taky zprostředkovaně přes potravu,od kvalitní zeleniny a ovoce. Naprostým šílenstvím je pak ošetřování ovoce radioaktivním ozařováním,začali to v USA ,ovoce navenek vypadá zdravě,je ale bez vitamínů.enzymů,prostě balast. Relativně nejzdravější je nše vlastní zelenina a ovoce z vlastní zahrady,dále lesní plody,polodivoké a divoké..Půdy jsou dnes velmi vyčerpané a např. obiloviny a jiné obsahují velmi málo železa,tak důležitého pro zravou krev a schopnost krve vázat ,,Pránu" živé svělo,životní sílu..Proto biozahrady,permakultury,oživování a ozdravění půdy ve vlastních zahradách,to je budoucnost a naděje pro lepší život.

Pôda

Jozef | 21.01.2014

Ílovitu pôdu je možne vylepšiť drevným popolom a kompostom.Alebo drevný popol skompostovať s ostatným odpadom zo záhrady a potom zarylovať.Proti prehnojeniu dusíkom je lepšie hnoj dať do kompostu a potom použiť kompost,ktorým sa prehnojiť nedá.On predovšetkým zlepšuje štruktúru pôdy a tým zadržuje vlahu a živiny.Cukety a tekvice pestujem priamo na komposte.Tieto rastliny potrbujú veľa vody a jej prebytok vsiakne do kompostu pod nimi a pomáha lepšiemu rozkladu kompostu.Ťažke, ale aj piesočnaté pôdy je treba zrygolovať aspoň na hĺbku dvoch rýlov a pritom po každej vrstve hliny pridať vrstvu kompostu alebo vyzretého hnoja.Je to drina,ale oplatí sa.Používam konský hnoj.Nie je tak silny, ale dobre hreje.Papriky pestujem vo vedrách,tak že do 1/3 vedra dám kobylince a zasypen dobrou hlinou.do každého vedra vysadím dve papriky a vedro umiestnim na chránené a svetlé miesto.Najlepšie k južnej stene domu alebo iného objektu.Je potrebné za teplého počasia polievať.Mám pri každej rastline zapichnutú plastovu fľašu hore /odrezaným/dnom, do ktorej nalejem vodu.VOda sa zohreje a dva až tri dni nemusím polievať.Voda z fľaše pomaličky vsiakne ku koreňom rastliny.Podobne pestujem aj rajčiaky,ktoré pred dažďom ochráňujem priesvitným prístreškom.Nemusím striekať proti pliesni.

Zahrádka.

Šárka | 20.11.2013

Dobrý den. Máme zahrádku docela malou,přezto si tam s mužem vypěstujemzásoby zeleniny i ovoce dost na celou zimu. Je velká 200m čtverečních a půlku zakrývají stromy,tak ,že je mezi nimi jen chvíli slunko,pak stín.Nikdy jsme nehnojili žádnou chemií a minerály,chovám zvířata,mám tedy dost koňského hnoje,slunko svítí na skoro celou zahradku a máme ji ze všech stran chráněnou buď ploty,nebo domy,vyvýšené záhony nemám,výpěstky jsou občas i větší , ale většinou do průměru,tak mě ten způsob p.Igora Ljadova hodně zaujal. Horší bude tam něco takového udělat na malém místě a navíc muž rád pěstuje např. dýně,patysony a cuket které udělají prales a vše v blízkosti udusí,kdyby někdo věděl radu jak na tyhle rostliny aby tam mohly být a i další zelenina,tak raďte. Jinak též zaléváme kopřivovou vodou a slimáky hubím tak,že je trochu posolím,nesbírám.

Re: Zahrádka.

Radouch | 16.01.2014

slimaka kdyz posolite, tak sice umre ale pritahne ostatni, kteri ho sezerou, takze lepsi je je posbirat, pokud staci solit tak jich tam mate par

Re: Re: Zahrádka.

atina47 | 10.04.2014

Take solim slimaky, dokonce vecer chodim s baterkou, opravdu se mi to osvedcilo. Ostatni sezerou jen kdyz poprsi a sul se splachne. Mame od sousedove strany starou kamennou zed a z te vylezaji.

slnko

rado | 15.11.2013

pozemok vyzera slnecne :))))))

Krásne

Tatiana | 06.11.2013

Aj ja mám rada doma vypestovanú zeleninu, aj pestujem. Ale čo s tou pliesňou. Sú aj na to postreky nechemické.

Re: Krásne

Mkchuela | 18.11.2013

Proti plísni se mi výborně osvědčil popel. Například záhony s česnekem už na podzim posypu popelem, který obsahuje i uhlíky, které dodávají uhlík zpět do půdy (ne všechen se změní na CO2) a hlavně křemík, který významně působí na obranyschopnost rostlin, které se pak dokáží účinně bránit i různým parazitům a nejen plísním. Taky hodně pomáhá provzdušnění půdy a pokud např. máte jílovitou červenici jako já, která nepropouští vodu, pomůže přidat písek. Pokud není popel, lze udělat jíchu z rostlin, které obsahují hodně křemíku a ještě vám i pohnojí jako např. přesličková :o)

Re: Re: Krásne

VĚRA KUKENOVA | 28.02.2014

JAKYM POPELEM SE MŮŽE HNOJIT.DĚKUJI

Re: Re: Re: Krásne

Delin | 02.03.2014

popelem čistě dřevěným

Re: Re: Re: Krásne

Jaroslav | 04.03.2014

Popel z uhlí obsahuje nevhodné těžké kovy,např.kadmium.

pozvanie

Zahradkari | 07.10.2013

Krasna zahrada, super clanok, stoji za vyskusanie. Ak mate dalsie dobre rady, pridajte sa medzi zahradkarov a chatarov, poradme a pomozme si navzajom :) https://www.facebook.com/groups/1408237866060947/

Re: pozvanie

Hanka | 31.10.2013

Dobrý den, něco na tom bude, kolegyně vyhodila do kompostu někdy v listopadu vloni shnilé brambory (já bych je tam nedala) a v létě v kompostu mezi trávou, klacky a i nevhodným materiálem vyrostly obrovské brambory. (asi ne všechny byly shnilé) bez okopávání, zalévání, hnojení, bez nulové všímavosti v ohrádce kompostu!!

Co je na tom nového?

Majka | 29.07.2013

Kdysi v dávné minulosti jsem likvidovala kompost každý rok tak, že jsem ho na podzim zarývala do záhonků. Překážel a rok od roku byl větší. Nyní se snažím zarývat veškerou posekanou trávu, kterou shromažďuji na hromadě až do podzimu. Do jílovitých záhonků jsem zarývala, když nebyl hnůj balíky slámy. Nechávám kvasit kopřivy a kvasem zalévám zeleninu. Mimo to vysévám většinou hořčici na zelené hnojivo, ale hlavně, aby včely měly na podzim nějakou pastvu.

BIO PESTOVANIE

JAROSLAV | 16.07.2013

toto nie je nová vec, aj keď to nemám vyskúšané, a ako mladý som pri svojom rodinnom dome chcel niečo začať podobné robiť a v tedy som si z novín z rubrík pre záhradkárov pre 30 rokmi vystrihoval rôzne články kde boli biopareniská založené na využívaní zelenej hmoty , striedania rôznych kvetín ktoré pri sadení zeleniny pôsobia odpudzujúco na výskyt vošiek a rôzneho iného savého hmyzu a prípadne aj chorob. U nás na maďaroch to robievali chválili sa už vtedy výsledkami a tie biozáhony-pareniská alebo ako to kto už nazval vytváralo tým že sa hmota rozkladala pridával sa nejaký hnoj a vytváral aj teplo, ktoré priaznivo pôsobilo na rast rastlín a na vytvorenom záhone to vytváralo hlavne v jarných mesiacoch príjemnú mikroklímu čo sa odzrkadlilo na intenzívnom raste, jeho zdravotnom stave a aj bohatej úrode. Tak si prečítajte aj takéto články a zistíte že nič nové pod slnkom . Niekto po zobratí úrody vysiali nové horčirno-kvakové hriadky, ktoré nechali aj na jar z do tej hmoty znovu nasiali a nasadili a vychádzalo im to že stále sadia do nového a nového kompostu a tým aj zamedzili takým neduhom ako rastu pýru a podobných travín .

orientacia riadkov

ya | 14.07.2013

.. ja len otazocku na doplnenie - ta orientacia riadkov je spravna vtedy, ked je jeden koniec smerovany na juh druhy na sever? vdaka

Re: orientacia riadkov

Peter | 16.07.2013

Nie, ideálna orientácia je jeden koniec na sever a druhý na západ :o)

Re: orientacia riadkov

iwapa | 16.07.2013

Tak to bylo psáno v tom článku......

Re: orientacia riadkov

Jarek | 04.03.2014

ANO, zajistí optimální oslunění rostlin.

Co pýr?

Hana | 16.06.2013

Když se takový záhon postaví na půdu zaplevelenou pýrem, tak pýr proroste? Prorůstá přes papundekl, slámu, černou mulčovací folii.. A co dělat, aby neprorostl?

Re: Co pýr?

megera | 11.07.2013

vyplít :-)

Re: Re: Co pýr?

Lenka | 30.10.2013

A už jste ho někdy plela? :D Zas tak lehce se ho zbavit nedá.

Re: Re: Re: Co pýr?

teta Amálka | 28.02.2014

to chce kopál a na jaře vše překopat a kořeny vybrat.To se opakuje tolik let,až pýr vybereme.My tak vybírali celé pole,a to jsme si tedy mákli,až bylo krásně čisté,přihlásil se restituent-no infarktovka

Re: Re: Re: Re: Co pýr?

Jaroslav | 04.03.2014

Ano,je to namáhavá a zdlouhavá práce, trvá i několik let. Kdyby Vám někdo poradil chemický RONDUP bude to rychlejší,ale budete půdu otravovat,vyrábí ho nadnárodní USA firma Monsanto , doslova démonická firma zahrávající si se životy lidí,která jich už mnoho zmrzačila,je tvůrcem genetických zrůd-těžkých odchylek jako např. deformace hlavy typu hydra s jedním okem,více rukou nebo nohou ap.Ničí půdu, dělá pokusy s GMO plodinami , miliony dolarů vkládá do mlžení,polopravd a lží při propagaci firmy dere se do všech států světa,je ůskočná a lstivá.

Nádherná úroda.

Pavel-južné Slovensko | 01.06.2013

Vyskúšam to aj ja.Mám už cez 65.rokov je to nádherné.
Do nádherného zahradníčenia.
Pavel

Re: Nádherná úroda.

eva | 31.01.2014

Aj ja som na juhu Slovenska a začala som s truhlíkmi, ale nakoľko som pred tým nikdy nemala záhradu /teraz máme dôchodkovú/ tak sa stále len učím. :)

<< 52 | 53 | 54 | 55 | 56 >>

Přidat nový příspěvek