27.8.2016
Titulky: Irena
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 22.08.2016.srt
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 22.08.2016.doc
Dobrý den, Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den.
Zdravím vážené diváky, posluchače i kolegy zde ve studiu. Dnes je 22.08.2016. Začneme událostí, která se stala doslova dnes...
- Už je včerejší.
- Podle našeho času ještě dnes...
Skončila olympiáda a konkrétně Jelena v souvislosti s tím píše: Na základě prvních výsledků olympiády zdaleka nevedeme. USA zaujímají první místo s velkým náskokem a sotva se to do konce nějak změní. Takže to dopadá tak, že jsme tam přece jen jeli zbytečně? Vy jste říkal, že zvítězí-li USA, tak to světu dokáže jejich moc, jako tomu bylo v roce 1984, kdy našemu týmu „nemohli zaručit bezpečnost”, jak jste přesně řekl. Teď jsme tam tedy jeli, ale nevyhráli jsme. Podle mě tak ještě více celému světu předvedly svou moc.
Tady je malá nepřesnost. Já jsem neříkal, že to dokáže moc USA. Já jsem říkal, že všechna ta přijímaná opatření jsou zacílena na to, aby bylo takovéhoto efektu dosaženo. Ale neříkal jsem, že ho bude dosaženo v každém případě. A také jsem říkal, že je teď velký úspěch, velké štěstí, že náš olympijský tým alespoň v nějakém složení mohl na ty olympijské hry odjet.
Je však třeba chápat jednoduchou věc, hlavní účel účasti našeho týmu nespočíval v tom, aby tam obhajoval individuální zájmy konkrétních sportovců, konkrétních fanoušků. Ten tým tam nejel pro medaile, ani pro vítězství si tam nejel. Jel tam proto, aby celému světu demonstroval, a v první řadě celému politickému společenství uvnitř Ruska, všem takříkajíc nepolitizovaným sportovcům uvnitř Ruska, že sport nestojí mimo politiku! Že sport je nástrojem řízení, že jsou zde ve vztahu k Rusku uplatňovány stejné špinavé technologie všeho druhu jen proto, aby si tak zajistili převahu. A ti, kteří jsou dosud uneseni těmi „západními hodnotami”, se ještě jednou musí přesvědčit, co v této sportovní oblasti tyto „západní hodnoty” ve vztahu k Rusku znamenají, a jak vypadají reálné „partnerské vztahy” USA a Ruska.
Jak Jelenu Isinbajevovou jen tak pro nic za nic vykopli, aby jim tam nekonkurovala. Já jsem kolikrát říkal, že skok o tyči je velice unikátní druh sportu, kde vám žádný doping nepomůže. Když začal skákat Sergej Bubka a pokořoval jednu výšku za druhou, tak se světové společenství znepokojilo: „Co to má znamenat? Co se to děje? Proč skáče stále výš a výš?” A kde našli odpověď? Ve vzdělávacím systému SSSR. Už Archimédes říkal: „Dejte mi páku, pevný bod a já pohnu celou Zemí.” Lidské tělo je systém pák. Tyč je také páka. Správné využití síly ve vztahu k těmto pákám umožňuje dobře skákat, což dokázal napřed Sergej Bubka a teď dokazuje Jelena Isinbajevová. Ona skáče, protože ovládá fyziku. To, co neposkytuje západní vzdělávací systém. Takže tam samozřejmě nesměla být.
A ta věc s tím, že jsme tam snad něco prohráli. Ne! My jsme tam nic neprohráli. Olympijské hnutí je mrtvé, což předvedla tato olympiáda v Riu, zcela jasně to demonstrovala. Ale to hlavní je, že cílem USA bylo celému světu předvést svou moc.
A co celému světu předvedly? Celému světu předvedly, že USA jsou nepřítelem, proti kterému se musí spojit celý svět. A že USA nejsou tak silné, aby dosáhly všeho, co si zamanou, když tam přece jenom ruská olympijská reprezentace přes veškerou jejich snahu odjela a část medailí jim sebrat dokázala. A čeho dosáhly USA? Ten efekt, který... Jedná se v podstatě o efekt opičí pracky, kdy je vedlejší škoda větší než získaný užitek. USA tedy získaly většinu medailí. A vy si snad myslíte, že Čína zapomene na to, jak ji vyšoupli z finále té ženské štafety? Když tvrdili, že kvůli brazilské závodnici americké závodnice upustily svůj štafetový kolík, a proto mohly závod opakovat?
Tak zaprvé. Proč nám ten běh ukazovali pouze z jednoho úhlu záběru? Navíc jestliže to bylo kvůli brazilské závodnici, tak by musela být diskvalifikovaná se všemi následky, které by z toho pro brazilský tým vyplývaly. Proč by to měl odnést čínský tým? To zaprvé.
Zadruhé nám to ukazují pouze z jednoho úhlu záběru, ze kterého není dobře vidět, zda jim to brazilská závodnice opravdu znemožnila nebo ne. A proč by viníkem měla být právě Brazilka? Vždyť to samé se dá vyčítat i Američance, která se stejně nebezpečně přiblížila k běžecké dráze svých soupeřek. Proč se přiblížila pouze Brazilka?
- To je stejné jako s americkými základnami...
- Ano, ruské hranice se drze přiblížily k základnám USA.
Ale při hodnocení takovéto věci je přeci třeba hodnotit pohled ze všech kamer. A natáčeli to přece ze všech úhlů, ze kterých je velice dobře vidět, že americká závodnice, když viděla, že prohraje s Brazílií... Že prohraje s Brazílií, která jí utíká, vystartovala předčasně, a ta s kolíkem jí banálně nedokázala dohonit, a ve výsledku jí tedy ten kolík hodila, protože už jí nestačily síly. Viděla, že ji nedožene. Hodila jí kolík, který ta druhá nedokázala chytit. A ten kolík spadl. Žádná brazilská závodnice nikomu v ničem nezabránila. To je vše. Celý svět tedy viděl tu americkou drzost. A co bylo dále? USA jsou přece výjimeční, oni závod musí opakovat. Vyčlenili jim speciální den už bez jakékoliv kontroly, nadopovali se po hrdlo a tady máte to první místo. Kdo je bude kontrolovat? Chápete?
A takto to bylo se všemi americkými medailemi. Vzpomeňte si na plavkyni Jefimovovou, která v těch nejtěžších podmínkách, kdy ji nakonec na poslední chvíli přece jen připustili, pod emočním tlakem... Kdyby byla v normálním rozpoložení, tak by reálně vyhrála zlato. Plavala pod emočním tlakem, a přesto vyhrála bronzovou, tedy stříbrnou medaili.
- Dvě stříbrné.
- Ano, vyhrála dvě stříbrné medaile.
A americké závodnice jí neblahopřály. Potom Kingová, která obsadila první místo, řekla: „Ale ano, je to opravdu dobrá plavkyně.” Proč to řekla, když obsadila první místo? Protože jestliže vyhrála nad závodnicí, která je opravdu dobrá a ještě na dopingu, tak se váha její dosažené medaile prudce zvyšuje. A ta bronzová medailistka? „Já bych vyhrála, kdyby nebyla na dopingu...” Dokázat nic nemohou, proto ji také k závodu připustili.
A co bylo dál? Kingová prohrála a hned změnila názor: „Vždyť to není žádná...” Takže svůj názor změnila třikrát. Napřed byla ostuda vyhrát s dopingem, potom potřebovala posílit hodnotu své medaile, a řekla, že je to dobrá plavkyně, omluvila se za obvinění z dopingu, a potom ji z dopingu znovu obvinila. Chápete? Pro ně je to byznys. Medaile jsou byznys. Každá získaná medaile... Proč ta Američanka s bronzovou medailí brojí proti Jefimovové? Protože chce zvýšit hodnotu své medaile. „Vidíte? Já jsem čistá. Já nedopuji, proto ona nade mnou vyhrála. Reálně jsem měla získat stříbrnou!” Ve smyslu: „Pojďte se mnou podepisovat výhodnější smlouvy. Já mám přece na víc než na bronzovou medaili.” To je oč tu jde. Oni celému světu předvedli, že americký sport neexistuje jako sport. Že bez politického nátlaku nejsou američtí sportovci žádnými sportovci! Že bez dopingu jsou to nuly! Sami sobě si to zavařili.
Ten jednorázový nárazový efekt díky výhře těch medailí s konečnou platností dorazil Američany jako světové hegemony. Chápete? Kdy mohou být Američané světovými lídry? Především když mají MORÁLNÍ autoritu! Nemají-li morální autoritu, tak se po ní rozsype i ta silová. Jak to bylo u toho Majakovského? (poéma Vladimir Iljič Lenin) Čeho může dosáhnout jeden člověk? Nic nezmůže proti mocnému. Ale jestliže se ti malí sjednotí, nezmůže nic ten mocný. Stejné je to v tomto případě. USA podnítily ostatní k vytvoření mezistátních sjednocení, asociací, svazů proti USA. Ať už ekonomických, politických, sportovních, jakýchkoliv. USA si tím vykopaly svůj vlastní hrob. To je, oč tu jde. Tam je to vítězství. A lidé počítají medaile.
Mimochodem, v souvislosti se smrtí toho olympijského hnutí, tu je otázka od Viktora Domračova. Historicky nebyla olympiáda ničím jiným než soutěží ve vojenských disciplínách. Ale dnes je jiná doba, jiné zbraně. Nejsou s ohledem na to armádní hry plnohodnotnou náhradou olympijských her? Putin nabízí nové trendy?
Ne, plnohodnotnou náhradou nejsou. Jedná se o formu uplatňování národní diplomacie, snižování konfrontace. Ano, tím jsou. Jedny armády přijíždějí a mohou soutěžit. Zástupci jiných přijet nesmí a nemohou soutěžit. A když se potom má na základě této silové 6. priority něco začít řešit, všichni si velice dobře uvědomují, jaké jsou jejich možnosti. Proč jste nepřijeli? Z politických důvodů? Tak zorganizujte své hry. Předveďte se.
Další otázka je spojená s tím, že se v Íránu objevila základna leteckých a kosmických sil RF. A konkrétně Deutschland píše: „Připomínáme pro ty, kteří to nevědí, že paragraf 146 íránské ústavy zakazuje rozmísťování jakýchkoliv zahraničních vojenských základen na území této islámské republiky a to i pro mírové účely.” Globální prediktor dělá z Íránu světový islámský stát a teď tohle. Denis Kuzněcov také píše, že v jednom svém videu jste vysvětloval cíle Íránu ve vztahu k Sýrii, kde jste zmínil přání Íránu řešit otázky o použití našich vojsk přímo s námi a obejít tak syrský generální štáb. Dosáhli svého, nebo jsme se spíše řízení zmocnili my?
K té druhé otázce. Ta situace je taková, že k žádnému porušení paragrafu 146 íránské ústavy nedošlo. A íránské vedení to tak také komentovalo. Především je nutné chápat, že v globální politice dochází velice často k narušování suverenity států. Když například v roce 1941 antihitlerovská koalice potřebovala vytvořit koridor do SSSR, což bylo krytí, protože v podstatě zde byla potřebná anglosaská, atlantická přítomnost, aby se dostali na náš Kavkaz a do Střední Asie. Potřebovali tedy pořádnou základnu, a proto byl Írán okupován spojeneckými státy Velkou Británií a Ruskem, které si rozdělily okupační zóny a nikoho se na nic neptaly. Ale toto je úplně jiný případ.
Írán to neustále opakuje, že Rusku žádnou základnu na svém území neposkytnul, že absolutně žádnou základnu neposkytnul. Írán poskytnul Rusku možnost realizace spojeneckých akcí proti teroristické hrozbě, která představuje hrozbu i pro Írán. A proto byla na čistě íránskou infrastrukturu, která Rusku nepatří, pozvána spojenecká armáda, spojenecká vojenská uskupení, aby tak svou činností naplňovala i vnější politiku íránského státu. To je, oč tu jde. Jedná se o dohodu spojenců, o spojeneckou spolupráci. Je to obdobné, jako poskytnutí poltavského letiště spojeneckému letectvu v průběhu bombardování Německa. Tehdy bombardéry armád Velké Británie a USA bombardovaly Třetí říši tak, že ji celou přelétávaly, přistávaly u Poltavy, kde doplňovaly palivo a nakládaly...
- Munici.
- Kde nakládaly bomby, doplňovaly munici a na zpáteční cestě opět bombardovaly. Využívaly tak naši vojenskou infrastrukturu! Přibližně to samé teď probíhá v Íránu. Jedná se o íránskou infrastrukturu, a vzhledem k tomu, že cíle a úkoly Ruska v tomto regionu odpovídají cílům a úkolům Íránu, byl pro ulehčení plnění těchto úkolů, pro ulehčení dosažení těchto cílů, použit takový nástroj, jakým je přestupné letiště. To, že nám dali k dispozici svoji infrastrukturu, neznamená, že se jedná o naši základnu, nebo že jsme tam nastálo. Jedná se o možnost, jak zdokonalit naši práci v boji s terorismem.
A co se týká Íránu a Turecka, tak teď už i Írán říká, že se zapojením Turecka se zlepší i spolupráce s Ruskem, s účastí Turecka. I OSN už vyjadřuje svou naději, že tento triumvirát začne fungovat. Proč? Zvyšují tak možnosti Íránu zaujmout tu vůdčí roli, vyřešit ten globální úkol, kvůli kterému byl Írán, Teherán, vytvářen jako centrum koncentrace řízení eurasijského křídla globálního prediktoru, pro jeho přenos z Evropy. A atlantické křídlo je přenášeno do Číny. Mluvili jsme o tom mockrát. Je proto zapotřebí neustále... My máme problémy s Tureckem, které je třeba řešit. A Írán: „Budete-li je řešit tak, jak to nám, Íránu vyhovuje, tak vám vyjdeme vstříc kvůli svým cílům a úkolům, a poskytneme vám své území, infrastrukturu, abyste řešili naše úkoly.” V tom se nesmíme mýlit. „A když půjdete touto cestou, neboť přece potřebujete zlikvidovat terorismus v Sýrii, přece potřebujete zachovat územní celistvost Sýrie, aby se teroristi nedostali přes Střední Asii až k vám, můžete to řešit s využitím našich základen. Ale aby to vše probíhalo ještě efektivněji... Odkud ti teroristé přicházejí? Z Turecka. Když to budete řešit s námi, tak mi na Turecko zatlačíme.” A Turecko prohlásí: „Budete-li všechno řešit s Íránem a s námi, tak vám vyjdeme vstříc.” Jednou Turecko hraniční přechod uzavře a podruhé nechá projít 1000 ozbrojených bojovníků, a nic nevidí. Běží tu rozsáhlá hra. „Domluvte se s Íránem, já se přizpůsobím. Když se s ním nedohodnete, tak já vám, abych se více zavděčilo Íránu, budu házet klacky pod nohy, abyste měli v Aleppu co nejvíce problémů.”
Tak se ta hra hraje. Zopakuji zde ale ještě jednu věc. Minule jsme mluvili o koridoru Sever-jih a já jsem řekl, že Rusko udělalo takovou nabídku, jakou Írán nedokáže odmítnout. Protože zdaleka ne všichni lidé v Íránu jsou nástroji realizace globální nebo alespoň nadnárodní politiky. Většina lidí přemýšlí v parametrech státu a v zahraničněpolitických vztazích mezi jednotlivými státy, nebo mezi státem a různými uniemi států. Problém není v tom, že ten projekt Sever-jih je ruským projektem, ne, když jsem mluvil o geopolitice, tak jsem mluvil o tom, že globalisté chápali, že hlavní rozvoj se bude ubírat směrem k budování vnitrozemských dopravních tepen a s ohledem na to měli v plánu i projekt koridoru Sever-jih. Zde je ale důležité, jak ten projekt bude realizován. Jaké místo v něm zaujme Rusko, zda bude jenom dopravním koridorem, kde si každý bude dělat, co chce, nebo zaujme klíčovou pozici a bude řídit jak novou Velkou hedvábnou stezku, tak i koridor Sever-Jih.
V úkolech globálního prediktoru se jedná o tvůrčí soutěž mezi eurasijci a atlantisty. Oni vždy tak řídí. A naším úkolem je předložit Číně a Íránu takové nabídky, které by odpovídaly jak ruským zájmům tak i zájmům těchto států. Abychom se stali centrem koncentrace řízení místo globálního prediktoru. Což Putin také udělal, když nabídl Íránu své možnosti. Írán, který po 35 letech dostal nabídku právě od Putina, se jí teď nevzdá, neboť právě to mu umožňuje velice rychle obnovit své ekonomické a politické postavení. A navíc to teď ještě odpovídá i zájmům globálního prediktoru, pro který je stále těžší a těžší nacházet zdroje a přesměrovávat zahraniční zdroje pro pozvednutí toho či onoho státu. A zde není třeba nic pozvedávat, neboť Rusko navrhlo Íránu vzájemně výhodnou spolupráci a Írán se teď bude pozvedávat sám.
Co to znamená pro globální prediktor? Že se může zkoncentrovat na problém, jak čelit Rusku. Jak házet Rusku klacky pod nohy. A my, když budeme spolupracovat s Íránem a Čínou za našich podmínek, tak dokážeme zamezit i tomu házení klacků. Všechno probíhá normálně. A skutečnost, že jsme spolupráci s Íránem dokázali pozvednout do takové míry... Vždyť to USA hned vyvedlo z míry. CNN, státní elita USA: „S Ruskem je teď třeba počítat!” Tak to je, ať dělají, co chtějí. Dříve si říkali: „Budeme Ruskem, ruskou hrozbou zastrašovat a řešit si své interní úkoly, i když víme, že ve skutečnosti žádná neexistuje.” Jenže s tím je konec, už to došlo i státní elitě. S Ruskem je třeba počítat. Takže všechno je to normální, ty úkoly jsou všechny řešitelné.
V souvislosti s tím prosí Taťána okomentovat události z posledních dvou týdnů v Sýrii. Co se tam stalo tak zvláštního, že se západní úředníci rozeběhli na jednání do Moskvy jako o závod? A konkrétně zaprvé: a zde právě píše, že Írán Rusku poskytnul oficiální oprávnění využívat letiště pro rozmístění ruských bombardérů včetně těch strategických, schopných nést jaderné zbraně. A zadruhé: Čínská armáda má v úmyslu poslat do Sýrie své vojenské poradce, a pomáhat při přípravě syrských ozbrojených sil. Číně se tedy přece jen povedlo proniknout do Sýrie?
- A souvisí to s...
- Vždyť to sama napsala.
Čínská armáda „má v úmyslu” je poslat! A jejich úmysl poslat do Sýrie své vojáky, zorganizovat tam vojensko-technickou a humanitární spolupráci zní neustále už minimálně od října minulého roku a dosud z toho nic nebylo. Protože jejich záměry se střetávají s reálnou politikou Ruska. A proč je okolo toho takový rozruch? Souvisí to s koridorem Sever-jih, se spoluprací Ruska a Íránu. Vzhledem k tomu, že pro Írán je ta spolupráce velice výhodná a Írán na ni přistoupil. V souvislosti s tím se všechny dřívější plány ve vztahu k Sýrii, Turecku apod. začínají hroutit. Dokonce ani ta skutečnost, že se teď Írán pozvedává, vůbec neznamená, že až se zhroutí Turecko, budou vlivové zóny a nové státy vytvořeny v souladu se Sevreskou smlouvou s jedinou změnou, že ty zóny, které byly dříve pod anglofrancouzským vlivem, by teď byly pod íránským, a všechno ostatní jako Velká Arménie, něco by dostalo Řecko atd., to by platilo...
Teď bude všechno jinak. Průlivy nedostane Čína. Průlivy získá Rusko. Jak to? Aby ty průlivy dostala Čína, musela by se už teď toho dění účastnit. Účastnit se, nejen mít v úmyslu, ale již teď se dění v Sýrii účastnit, neboť je teď mimo rámec politického procesu v daném regionu. Takže Velká hedvábná stezka bude v každém případě přehrazena Černým mořem, vnitřním ruským mořem. Všichni tedy spěchají, aby vyřešili své nové úkoly. Změnila se globální situace, chápete? Geopolitika. To módní slovo tak zhusta používané našimi politiky, kteří se ho naučili. Změnilo se rozložení sil přímo na místech, v každém konkrétním státě se změnilo. Turecko nakonec přistoupilo na spolupráci s Ruskem, protože mu nic jiného nezbylo. Ať už se snažili vydírat, jak chtěli ve smyslu: „Když s námi nebudete spolupracovat, tedy vlastně nebudete-li spolupracovat s Íránem, nebudete-li pozvedat, kapitalizovat politický vliv Íránu v procesech probíhajících v Sýrii a Turecku, tak s vámi spolupracovat nebudeme.”
Budou spolupracovat. Nic jiného jim nezbyde. Chápe to Írán, chápe to Turecko i Rusko. Proto je zde nutná pouze politická pevnost vedení Ruska, aby různí ti podpindosníci opět nezrazovali ruské zájmy.
Další otázka je od Vasilije Běljajeva a Nikolaje Lavrentěva, kteří prosí okomentovat odvolání ministra školství Livanova a jeho jmenování do funkce zvláštního prezidentova zmocněnce v obchodně-ekonomických vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou. A také jmenování do uvolněné funkce spolupracovnice prezidentovy administrativy Olgy Vasiljevové, která se, jak píše Nikolaj, zabývala rolí Ruské pravoslavné církve (RPC) v ruské historii 20. století, a do roku 2002 pracovala ve Středisku historie religie a církve v Institutu ruské historie RAN atd. Kromě toho má v osobních materiálech uvedeno, že pracovala jako hlavní redaktor časopisu Stát, religie, církev v Rusku i v zahraničí. Valeriji Viktoroviči, máme teď očekávat prudký vzestup studia náboženství pod rouškou mravní výchovy dorůstajícího pokolení?
Prudký vzestup nebude, i když se o to pokusí. S ohledem na to, že RPC ve výsledku dohody patriarchy a papeže mohla takříkajíc dostat do své péče věřící celé Evropy, a na základě Všepravoslavného koncilu se mohla stát hlavní církví mezi pravoslavnými církvemi...
- Křesťanskými.
- Pravoslavnými křesťanskými.
Chápete? A všechno to díky svému nepochopení zahodili kvůli jedné věci, kvůli provedení státního převratu v zájmu USA. Chápete? A už to pro ně má své následky. Proto skutečnost, že RPC nechápe řízení sociálních supersystémů a dokonce ani neví, čeho se dopustila...
Je taková anekdota, ve které ožrala chytí zlatou rybku, a ta mu řekne: „Chceš splnit tři přání?”
A on na to: „Chci celé moře piva.”
Hop a je před ním moře piva.
A on: „Och, tolik piva. I taranku tu mám (tvrdá sušená ryba).” Praští s ní, jako s tou sušenou a zlatou rybku zabije.
Tak přesně tohle se jim povedlo, díky jejich účasti v převratu v Rusku. Oni sami si v tomto ohledu pod sebou podřízli větev. Přesto samozřejmě pokusy budou, ale tady je ten problém jinde.
Co se týká odvolání Livanova, tak se dá říci, že to u lidí vyvolalo všeobecný jásot. Nedosáhlo to zde samozřejmě takových rozměrů jako když v Londýně, ve Velké Británii zemřela Margaret Thatcherová a všichni v ulicích slavili „smrt té čarodějnice”, a za zpěvu té písně bouchali šampaňské. Ta píseň Čarodějnice zemřela je z Čaroděje ze země Oz, z kresleného filmu na motivy této knihy. Považovali ji tam za čarodějnici. Když jsem mluvil o Therese Mayové, tak jsem mluvil i o Margaretě Thatcherové, o jejich postavení, v tom není třeba se mýlit. Ani ve vztahu takříkajíc publika k Therese Mayové či k Margaretě Thatcherové.
S ohledem na odchod Livanova se radovali úplně všichni, neboť si uvědomují, že kdokoliv, prostě kdokoliv, kdo přijde na jeho místo, bude lepší. Protože tak či onak bude muset brát ohled na současnou politickou situaci a přizpůsobit se jí. Když se jí začne přizpůsobovat, může být vyvinut vliv na různé řídící procesy. Livanov byl sebevrah. Ten sloužil USA do roztrhání těla. Proto mu dali tu novou funkci, kde se bude dále projevovat a odhalovat všechny nepřátele Ruska. Dostal na starost obchodně-ekonomické vztahy s Ukrajinou, které jako takové neexistují. A vzhledem k tomu, že je bude lobovat, tak bude na světlo vytahovat všechny, kteří vystupují proti ruským zájmům a přejí si, aby válka na Ukrajině pokračovala.
Co se týká nové ministryně školství, tak bych nechtěl začínat z negativní strany, ale bohužel budu muset. Pokusíme se přitom být velice, opravdu velice umírnění. Samozřejmě, že jakmile byla ohlášena její kandidatura, tak jsem se vynasnažil seznámit se s její prací, a v první řadě jsem se podíval na její vystoupení v pořadu Teritorium smyslů, který teď dávali. Bylo to velice, velice vypovídající vystoupení. V tom jejím vystoupení byla taková pasáž, kterou bych nazval seancí magie s následným sebeodhalením. Obvinila v ní bolševiky ze všech ruských běd. Z toho, že bolševici narušili přirozený vývoj země v roce 1917, že stejně tak narušili její přirozený vývoj i v roce 1991. A řekla tam také mnoho dalšího, že studovala činnost Korotiče, hlavního redaktora časopisu Ohníček a mnohé další. A při svém citování z dopisů, tam uvedla takovou zajímavou věc. Přečetla citát z jednoho frontového dopisu z roku 1944, jak naše armáda vstupovala do Rumunska a Rumuni nemohli uvěřit, že bolševici přišli, protože nevěřili, že tam přijdou. A ona v souvislosti s tím řekla: „Uvědomujete si, jak je důležité správně znát dějiny? Teď naše vojáky obviňují, že něco neudělali, že jsou nepřáteli Ruska, takoví a onací.” A co dělá ona? Ona svým lživým obviňováním bolševiků... To bolševici tam přišli. Ti chlapci a dívky, kteří osvobodili Evropu, to byli bolševici! Klasičtí bolševici! A ona bolševiky obviňuje ze všeho! Že vždy za všechno mohou oni! A že proti bolševizmu je třeba bojovat.
V tomto ohledu musím říci následující. V současném okamžiku je to z politického hlediska tak, že podle vztahu k bolševikům a bolševizmu se pozná skutečné vlastenectví a vztah k Rusku. Žirinovský s pěnou u rtu. Obzvláště 19.08. z obrazovky kanálu Rossia 24 prakticky neslezl, přímý přenos. Kdykoliv jste to zapnuli, samý Žirinovský. Celou dobu Žirinovský a celou dobu: „Bolševici ta pakáž, bolševici náš stát zničili, bolševici zničili náš stát...”
Proto teď udělám malé odbočení s ohledem na Vasiljevovou i bolševiky. 04.06.1917 zazněla slavná věta, kterou v SSSR znali všichni: „Taková strana tu je!” A co se tehdy dělo? Věc se má tak, že se tehdy konal 1. všeruský sjezd sovětů. Probíhal od 03.06.-24.06.1917 a jeho předsedou byl ministr Prozatímní vlády Cereteli. A ten Cereteli řekl takovou věc: „V zemi panuje absolutní chaos. My jsme provedli tu největší revoluci a ve výsledku teď již v zemi probíhá občanská válka. Je tu absolutní anarchie. Dezertérství... Rolníci na vesnicích svévolně obsazují zemědělskou půdu, vyřizují si účty se statkáři, pustoší kláštery a kostely. Vojáci dezertují z fronty i se svými zbraněmi, aby se také obsazování té půdy mohli účastnit. Důstojníci zase z fronty dezertují, aby bránili svůj majetek. Všude je absolutní bordel. Celý stát upadl do chaosu! A NEEXISTUJE ŽÁDNÁ POLITICKÁ SÍLA, KTERÁ BY NA SEBE VZALA ODPOVĚDNOST ZACHRÁNIT RUSKO!!! Rusko zemřelo!”
Odpověděl mu Lenin! Lenin odpověděl: „Je tu taková strana, která na sebe vezme odpovědnost za záchranu státu!” Nebyli to bolševici, kdo naši zemi uvrhl do chaosu! Do chaosu naši zemi uvrhla únorová revoluce, které se účastnili členové carské rodiny i všichni liberálové! Oni uvrhli zemi do chaosu a občanské války! Byl to ministr, 8. července se potom stal ministrem vnitra, a předtím byl ministrem asi dopravy... (pošt a telegrafů) To teď není důležité. Hlavní je, že byl ministrem Prozatímní vlády a tomu sjezdu předsedal. Řekl to absolutně jasně. Zcela jasně bylo konstatováno, že země je... A Lenin prohlásil: „Je tu taková strana!”
A další zajímavá věc! Strana existovala, ale jaký byl počet jejích členů? Počet členů bolševické strany byl ten nejnižší v celém státu! Eserů byl milión! A bolševiků bylo v roce 1918! V roce 1918! Společně s esery, levými esery, BUNDovci, anarchisty, trockisty, menševiky - 300 tisíc! V březnu roku 1917 bylo v zemi 24 tisíc bolševiků, přičemž například v celém Kazachstánu, na území současného Kazachstánu, jich bylo asi 100! To jenom k té otázce, kdo to všechno spískal. V době červencových událostí jich bylo asi 200 tisíc. V době červencové krize Prozatímní vlády, kdy se málem všechno téměř zhroutilo, a kdy se občanská válka mohla rozhořet s plnou silou. Kornilovský puč atd. A na konci roku 1918... Kdo rozšířil jejich řady? Všichni, kteří se k nim přimknuli. A proč je tam vzali? Protože potřebovali kádrovou základnu pro výběr řídících kádrů. Oni chápali co se děje a přáli si zachránit svůj stát! A řídící kádry jim chyběly. Takže museli využít ty síly, které vyvolaly v zemi celý ten chaos. Maximálně je využít a přeorientovat jejich činnost ku prospěchu země.
Tento Cereteli po tom sjezdu jako člen té... jak se... ...Komise prozatímní vlády odjel do Kyjeva, kde legitimizoval Radu, suverenitu Ukrajiny a svévolně předal část čistě ruských gubernií této Radě do jurisdikce! A obviňují z toho, z rozpadu státu, ze suverenizace Finska a všech ostatních bolševiky?!
Udělala to Prozatímní vláda! Bolševici převzali rozpadající se stát, za který nikdo nechtěl převzít odpovědnost! Všichni se smáli, připadalo jim to směšné ve chvíli, kdy stát již byl v občanské válce a měl se vykoupat v krvi, což se také potom stalo. A celé to těžké břemeno spadlo na ramena bolševikům. To bolševici z toho stát vytáhli! Je jeden velice dobrý film, který se jmenuje Čapajev, a který současný divák plně nechápe. K Čapajevovi, za jehož zády stojí Furmanov, tam přistoupí jakýsi nevzdělaný rolník, a říká: „Vasiliji Ivanoviči, chlapi tady mají pochybnosti. Pro koho jseš ty? Pro bolševiky nebo komunisty?” A současní politologové a jim podobní se tomu, aniž by se snažili proniknout do podstaty řečeného, smějí, je to pro ně strašná sranda: „Copak bolševici nebyli komunisté?” „Ten rolník je ale zaostalý hlupák. Ničemu nerozumí."
Jenže právě tito nevzdělaní rolníci se v tom velice dobře vyznali. Měli jasnou představu o tom, kdo jsou bolševici a kdo komunisté. Zcela zřetelně z komunistů bolševiky vyčleňovali.
A co mohl odpovědět bolševik Čapajev, když mu za zády stál komunista Furmanov? Který by ho mohl zastřelit? Byl to komisař a měl politickou moc. A kolik takových velitelů, bolševiků zahynulo? Díky komisařům? Protože to oni poskytli náhradní kádrovou základnu, za ty co odešli. K řízení státu byli potřební vzdělaní lidé, které oni poskytli. A jak stát řídili, můžeme soudit podle reálných výsledků. A dále. Čapajev se z toho vykroutil, když řekl, že je pro internacionálu. Ale ta podstata je v té větě: „Jsi pro bolševiky nebo komunisty?” A strana bolševiků existovala tak dlouho, jak... A dále to bylo tak, že komunisty nebyli všichni členové strany a všichni komunisté nebyli členy strany. Takže komunisté je proklínají.
Samotná Vasiljevová charakterizuje období 1943-53 jako období, kdy měla církev ten nejlepší vztah se státem. A kdo se o to zasloužil? BOLŠEVICI! Bolševici jsou vyjádřením konceptuální podstaty ruského národa! Bolševici se o to zasloužili a koho obviňuje Vasiljevová ze všech hříchů? Bolševiky!
V roce 1931 prý došlo podle ní k přelomovému okamžiku. To říká o roce 1931. A když tedy uvádí zločiny bolševiků, koho jmenuje? Lunačarského, Trockého. Podle toho... bože, jak se, podle učebnice, toho... Petro... Ne. Teď si nemůžu vzpomenout, na tu učebnici dějepisu. To není důležité, je možné se na to podívat, podle jakých učebnic. Cožpak ona neví, že to všechno byli trockisté? To nebyli bolševici! Ti nikdy bolševiky nebyli! Ona to jako historička nemůže nevědět! Ona hraje falešnou hru. Pomlouvá nevinné a připisuje jim zločiny úplně jiných lidí. Těch lidí, se kterými...
Proč v roce 1931 Stalin dokázal prosazovat otázku jak o vlasti... V té míře, v jaké toho byl schopen, protože v plné míře to udělat nemohl. Ale nakolik to možné bylo, to zformuloval a posunul dál. ...o vlastenectví i o rozvoji státu. Protože byl v roce 1929 Trockij, který prohrál všeruskou diskusi o odborech, vyhoštěn ze země. Chápete? To byla chvíle, kdy si s trockisty na této úrovni poradili, což jim umožnilo stát posunout dál, a v roce 1931 Stalin pozvednul otázku nejen o vlastenectví, ale také o industrializaci. Tehdy řekl: „My, Rusko, jsme za vyspělými zeměmi pozadu o sto let. A buď se nám povede to do deseti let dohnat, nebo nás rozdrtí!”
A kolik je deset let od roku 1931? Rok 1941! Dohnali jsme je, náš stát nerozdrtili, porazili jsme fašistickou nákazu v jejím pelechu. Vojenskou cestou, ideologicky se to nepovedlo. To Stalin nestihnul. Všechno se to povedlo, a dokázali to přece BOLŠEVICI! A dále. Bolševici se dostali až do kosmu, pozvedli náš stát. To z čeho dodnes žijeme, to všechno nám zajistili svou prací bolševici. A dále? Prý bolševici v roce 1991. Jací bolševici? Ty tvrdíš, že máš všechna vydání Ohníčku od Korotiče. Tak se tam dobře podívej, koho to tam proklíná! Bolševiky tam proklíná! Vy jste realizovali rok 1991 na vlně vykořeňování bolševizmu! To bolševizmus vám bránil v rozvoji. To bolševiky jste pranýřovali. Všude! A teď uplynul nějaký ten čas, 25 let a opět za všechno můžou bolševici? Takže abyste se tenkrát v roce 1991 zbavili bolševiků, tak jste rozvrátili náš stát, a teď za to, že se stát rozpadl, zase mohou bolševici? Protože to oni ho rozvrátili? Najednou je z trockisty Tuchačevského bolševik?! A tak dále. Jen si přečtěte, co Korotič psal! Vždyť tenkrát v roce 1991 vynášeli trockisty do nebes a bolševiky zadupávali do země, aby mohli stát rozvrátit. A teď je to to samé! Opět...
Ale teď zase tvrdí, že tehdy bolševici provedli státní převrat, a zase zničili náš stát. Jen si to vezměte. To bolševici provedli únorovou revoluci v roce 1917, která už v létě stejného roku vedla k občanské válce? Ne! Ale můžou za to bolševici! To bolševici rozdávali území našeho státu, aby se rozpadl? Ne, byl to Cereteli, člen Prozatímní vlády! Když se postaral právě o vydání Ukrajiny. A opět to připisují bolševikům! V roce 1991. V roce 1990 Ševarnadze předal USA mořská území a porušil přitom všechny zákony SSSR! Porušil ústavu i vnitřní směrnice ministerstva zahraničí! Podepsal s Bakerem dohodu, na základě které jim to území vydal! A zase nám tvrdí, že to byl bolševik! Ten, který bojoval proti bolševikům, který si přál, aby bolševiky... Bolševici nechtěli stát likvidovat, oni ho dali dohromady! Všechno, co bylo rozvráceno. A teď nám tady vykládají, že to byl bolševik Ševarnadze, kdo náš stát rozvracel! Spolupracovník toho... Gorbačova!
Najednou je z Gorbačova bolševik. Máte vy vůbec nějaké SVĚDOMÍ! Existuje politická konjunktura, při které není možné říkat něco ve prospěch bolševiků. Stejně jako nešlo mluvit o tom, že marxismus není správný, protože Stalin obnovoval stát jakoby na jeho základě. Proto to také říkal, že dříve jsme neměli vlast, teď ji máme a musíme ji rozvíjet. Pozvedl náš stát, zavedl vzdělávací systém, i ekonomicky jsme se rozvíjeli! Vždyť carskému Rusku nebyla poskytnuta vůbec žádná možnost se rozvíjet. Na základě plánů globálního prediktoru tu mělo být jakési zemědělské území, přes které by vedly nové dopravní tepny. A proč to tak mělo být? Aby nepředstavovalo žádnou hrozbu pro tyto dopravní tepny. Abychom si jednou neřekli: „Á, ta Velká hedvábná stezka vede přes naše území? Tak ale za našich podmínek. Po našem území vede koridor Sever-jih? Tak za našich podmínek.” Aby to tak nebylo, tak Rusko nemělo existovat, mělo být takové nijaké. Proto se také ty dopravní tepny tenkrát stavěly za zahraniční kapitál, aby nepatřily Rusku. Stát se nerozvíjel a zůstával zemědělským. Neměli jsme automobilový průmysl, výrobu motorů, žádný letecký ani chemický průmysl, prostě nic! Všechno to u nás vybudovali bolševici! Bolševiky proklínají všichni ti, kteří jim nemůžou odpustit, že Rusko zachránili! Že z Ruska udělali velmoc, a že ho nerozprodávali! Bolševiky obviňují všichni ti, kteří mají v úmyslu Rusko rozprodávat!
Putin je gosudar. Nedalo se dobře mluvit o bolševicích, ale cožpak je on někdy falešně nařknul? Cožpak někdy lhal? Každý člověk má možnost volby, zda bude mluvit tak či onak. A když mluvíš o činech bolševiků a poléváš je špínou, když je obviňuješ ze všeho, co se tu stalo špatného, a co udělali trockisté. Přičemž je možné dokonce vysledovat rodinné vazby těch, kteří likvidovali náš stát v roce 1917 a v roce 1991. Ale pořád budou mít v hubě bolševiky! Je takové přísloví: Čiň čertu dobře a peklem se ti odvděčí.
Vy bolševici jste zachránili náš stát, tak vám tedy děkujeme, že jste zvedli jeho cenu. A teď vás za to, za odměnu, polejeme špínou od hlavy až k patě, a sami ho za vyšší cenu výhodněji rozprodáme, za což vám budiž dík.
Takže k té Vasiljevové. Je třeba chápat její vztah k bolševizmu a bolševikům. Dnes je to principiální otázka! Reálného vztahu k nim a reálného vlastenectví! Reálného vztahu k naší zemi! K tomu, co od Ruska chcete, jak chápete... Jako historička tyto věci nemůže nevědět! Ona se chlubí, že se jako historička dobře seznámila se všemi, kteří vedli protiruskou linii, než to Stalin změnil, že má všechna vydání Korotiče. Jestliže to všechno máš, tak... Že tě huba nebolí po tom všem o bolševicích mluvit špatně?! Ty moc dobře víš, kdo naši zemi ničil v roce 1991! Moc dobře víš, kdo to dělal v roce 1917! Moc dobře víš, že to byli bolševici, kteří naši zemi zachránili v době, kdy to už nikdo jiný udělat nechtěl. Všichni se smáli! A proč bolševici tu zemi začali dávat dohromady? Náš stát nerozvraceli, aby potom umožnili bolševikům zase ho dát dohromady. Náš stát se měl rozpadnout na množství malých státečků, a když Lenin a bolševici řekli: „Taková strana tu je!”
Globalisté se tomu byli nuceni přizpůsobit! Neboť je-li tady taková strana, taková síla, a je organizovaná. I kdyby jich mělo být jenom 20 tisíc. Ty potenciální možnosti tu jsou. Tak se vaše řízení zhroutí, jestliže se nepostavíte do čela toho hnutí a nepřekroutíte ho! Proto se také k nim začali hrnout. V březnu roku 1917 bylo bolševiků 20 tisíc, Kolik tedy mohlo být skutečných bolševiků? 30 tisíc? A v roce 1918 už jich bylo 300 tisíc! A pouze Leninská výzva, kterou realizoval Stalin, dokázala kardinálním způsobem potom změnit situaci ve straně. Ale dokonce ani tato převaha trockistů a dalších protilidových, protiruských sil v rámci RSDRP(b), kteří tam i nadále zůstávali levými esery, anarchisty, trockisty, nebyli to přece bolševici. V samotné straně bylo takovéto dělení a ona jako historička to prostě nemůže nevědět!
Až když Stalin realizoval Leninskou výzvu, tak se situace změnila a nastoupil rok 1931! To potom nastoupilo to vítězství v diskuzi! Která vedla k roku 1931 a k vítězství ve Velké vlastenecké válce, k vesmíru i k tomu, že byla vytvořena taková ekonomika a velmoc číslo jedna SSSR. A najednou je Cereteli bolševik, Ševarnadze je bolševik. Všude samý bolševik. Já prostě už opravdu... Co chci říci?
Když se teď díváte, posloucháte, tak si všímejte, co ten či onen analytik, politický činitel říká o bolševicích. V současné době je to předěl! Pokud proklíná bolševiky, tak je to člověk, který rozprodává Rusko a nepřeje si, aby z něho byl veliký stát. Protože to byli pouze bolševici, kteří vytvořili velmoc číslo 1. A oni to vědí. Jestliže analytik pomlouvá bolševiky, tak to není analytik a jenom zajišťuje ta určitá směřování. Tak taková je situace okolo toho jmenování, a že byla jmenována Vasiljevová? To je dobře. Velice dobře. Teď má RPC mimochodem možnost díky jmenování Vasiljevové vrátit se k té otázce, zda se stane tou hlavní mezi pravoslavnými církvemi, zda jí bude svěřena péče o evropské věřící, ta věc je otevřená. Pouze jejich politická vůle, a následování kurzu gosudarova řízení, jim ty možnosti může znovu otevřít.
Ještě jedna otázka, která bude dnes poslední od Eldara, který píše: Valeriji Viktoroviči, když pronášíte slovo amperátor, co to slovo znamená?
Ano, já celkem často říkám amperátor místo imperátor, opravdu amperátor. Víte, celkem nedávno jsem si našel čas a s velkou chutí jsem se podíval na jeden „dokumentární” film, který byl natočen podle mého asi v roce 1975 o událostech, které se dějí v Rusku nyní. Jak to? Správně, jak to? Ten film natočil Keosajan a jmenuje se Koruna ruského impéria aneb Znovu nepolapitelní. To, co dnes okolo sebe pozorujete, je absolutní obdoba toho, co se děje v tom filmu. Je to tam popsané ve všech podrobnostech. Jsou tam dva uchazeči o carský trůn, kteří by měli být korunováni, což je mimochodem hlavní dějová linie toho filmu. Je tam taková postava monsieur Duke, který si všechno může koupit za dolary, přesto se neštítí sám někoho zastřelit, přejet autem, prostě dělá i špinavou práci, což dokládá, že není až tak na výši, jak by měl být. Ale hlavní je, že našel dva, kteří neodpovídají... Tedy, kteří nejsou představiteli carské rodiny. A tak se rozvíjí ten scénář. Byl tam vlasatý a plešatý imperátor. Když změníme jejich označení na, řekněme třeba, tlustý a neduživý, tak vše zapadne na svá místa. A idiotem, nebo jak... Podívejte se na ten film, jsou tam celkem barvitě vykresleni. Tlustý imperátor, nejedná se o příjmení, je Hohenzollern a Poklonská je v jeho družině, takříkajíc v jeho vleku. Ale to je její volba. Hlavní věcí je, že se jedná o Hohenzollerny, kteří nemají na carský trůn žádný nárok, ale účastní se toho scénáře.
A co se týká neduživého imperátora, kterého často nazývám amperátor, tak vzhledem k politickým okolnostem ho nemohu přímo označit, neboť jak zní zase v jiném filmu, či divadelní hře od Bulgakova: „Jméno té osoby není možné vyslovit, neboť je příliš významná.” A vzhledem k tomu, že scénář není ještě ukončen, tedy správněji, řídící proces nebyl ukončen a ještě tu existuje možnost, jak ten scénář ovlivnit, nebudeme zatím to příjmení jmenovat. I když každý, kdo se na ten film podívá a porovná ho se stávajícím informačním polem, bez jakýchkoliv problémů toho člověka odhalí. Jedno mohu říci hned, aby vás to na začátku nepopletlo. Ke cti představitele, skutečného představitele rodu Romanovových, Dmitrije Romanoviče Romanova, je třeba říci, že se této frašky neúčastní. Této frašky se účastní persóny, které k rodu Romanovových nemají žádný vztah. Ten film je prostě skvělý. A určitá role RPC je tam také znázorněna, přičemž zcela zřetelně. V tom spiknutí, v těch okolnostech. Takže takto.
A proč tedy amperátor? Amperátor, protože to je, víte, takové zdůraznění negramotnosti, nepochopení řídících procesů, kdy... Víte, přece pro prostý lid, to nebyl gosudar imperátor, vyslovovali to jako gosudar amperátor. Co je zač? Jakási nepochopitelná vývěska, prostě amperátor! Proto samozřejmě, když hraje tu roli plešatého uchazeče, následníka ruského trůnu, tak jak mu jinak říkat? To je ta úroveň chápání nadnárodního řízení, a své vlastní osoby v těchto řídících procesech. Není důležité, že nepatří do rodu Romanovových, ale že věří tomu, co dělají. Ano, herec je vždy lepší, když věří tomu, co hraje.
Jak jsem řekl, tak to byla poslední otázka.
Opět se při rozboru všech těch otázek dostáváme... Škoda, že je to poslední otázka. Jednu událost, ke které došlo, bych chtěl tak trochu rozkrýt. Mnozí asi nepochopili skutečnost, proč ten Pjakin motal Gliwický scénář do krymských událostí. Ten Pjakin asi jako vždycky fantazíroval. A já to říkám na základě toho, na základě čeho Pentagon dvakrát v tomto týdnu, dvakrát v tomto týdnu! 19. a 21. srpna učinil prohlášení o tom, že Rusko za žádných okolností nezaútočí na Ukrajinu. Jen si to vezměte. V minulosti ani v současnosti nedošlo k takovému případu, kdy by Pentagon nevyužil příležitost navézt se do Ruska. Jakékoliv přesuny, jakékoliv cvičení prováděné uvnitř Ruska Pentagon vnímá jako agresivní a začíná... A najednou, když by se zdálo, že má Pentagon všechny předpoklady pro to, aby obvinil Rusko z existence agresivních plánů obsadit Ukrajinu, tak říká: „Ne, v tomto případě... Ano, obviňujeme je s ohledem na Pobaltí, Sýrii, za všechno možné, za vnitřní cvičení, za všechno to je viníme, ale v tomto případě říkáme, že Rusko na Ukrajinu útočit nebude!” Nebude útočit!
A co tak najednou? To proto, že 3. světovou válku globalisté v žádném případě nemohou potřebovat, nechtějí ji. A snaží se jí bránit, dali signál. Objevila se celá série publikací v Atlantico, New York Times, Wall Street Journal atd., kde se říká, že žádný takový útok nebude. Globalisté se pod to podepisují. Oni tu válku nepotřebují. Pamatujete, jak jsem říkal, že bylo podivné ticho na výročí války 08.08.08? A najednou se v tomto týdnu vynořila celá série článků, řada článků, jejichž iniciátorem byla agentura Reuters, kde se tvrdí, kde se říká, že válka na Ukrajině začne 24. srpna. 24. srpna! Vidíte? 24. srpna. Je vidět, jak Pjakin zase fantazíroval. On přece říkal, že to mělo být 08. srpna, že na ten datum se připravovali. Ale vždyť jsem ještě říkal, že články si připravují předem, a potom je zveřejňuji v potřebném okamžiku. A jestliže ty články zveřejněny nebyly? Vždyť ne všichni jsou účastníky a subjekty toho nadnárodního řízení, mnozí jsou přece nástroji nadnárodního řízení. Tedy nejsou nástroji globálního, ale nadnárodního řízení. A ti publikují v okamžiku, kdy si to přeje jejich páníček. Přičemž v jenom a tom samém nástroji mohou být přítomny jak zájmy státní elity USA, tak i globální elity. Například Státního departmentu i CIA. Poukazovali jsme na to nejednou.
Takže 24. července, tedy srpna prý má Rusko zaútočit na Ukrajinu. Times, podle mě to byl Times, teď se podívám. Ano The Times. Britský deník. Přečtu vám to, bylo to zveřejněno tento týden! Pamatujte, útok měl být 24. srpna. Napětí na Ukrajině roste. Ruská armáda provádí manévry a demonstruje tak možnost okamžitého útoku. A v tomto zmatku máme právo hledat odpověď na otázku, zda si Putin nevytyčil za cíl dosáhnout olympijského hattricku. Válčil s Gruzií v době olympiády v Pekingu, v roce 2014 odvrátil pozornost všech od Ukrajiny a Krymu olympiádou v Soči. Teď jsou na řadě olympijské hry v Riu, aby se staly krytím vojenské operace. Minutku. Je jasné, že některé formulace pozměnili. Ale jaká olympiáda v Římě 24. srpna?
- V Riu.
- Ano, v Riu.
Jaká olympiáda? Vždyť ta skončila 21. srpna! 24. srpna si už prakticky nikdo nevzpomene, že nějaká olympiáda byla. Nikdo tam už není. Všichni odjeli domů. Tak o čem to mluvíte? To je příklad článku, který byl připravován k vydání 08. srpna, a který teď rychle pozměnili a zveřejnili. A podobných článků vyšla hromada. Když se jim to nepovedlo 08. srpna, přeneseme to na 24. Jenže globální prediktor si tu válku nepřeje. Takže co dělá? Střílí ze všech zbraní toho nejvyššího kalibru. Wall Street Journal, New York Times, Pentagon prohlašuje, že žádná válka nebude! Tam došlo k tomu souboji! Teď vystavují potvrzení toho, co jsem řekl.
Ale abyste toto odhalili, plynule přejdeme k tomu, že abyste dokázali odhalit tento scénář, a mohli ho ohlásit, potřebujete jenom trochu, alespoň trošku znát Dostatečně všeobecnou teorii řízení a Koncepci sociální bezpečnosti. Musíte na sobě pracovat. Je třeba studovat tlusté knihy Vnitřního prediktoru SSSR a zvyšovat svou míru chápání. Nevykládat, že Pjakin se mýlí, že Pjakin fantazíruje, a alespoň zpětně se podívat, co se děje. Porovnat si všechny ty věci s jednáním Pentagonu ve vztahu ke Krymu, a ve vztahu k té informační kampani. Kdo, jak, a co publikuje. Jaké články začaly vycházet. Já přečetl jenom jeden z nich! Jakýkoliv článek si vezmete a přečtete, tak uvidíte, že z něho přímo tryská, jak byl připravován k 08. srpnu. Že ty články jsou založeny na události, ke které mělo dojít v době olympiády a ne po ní!
Znalosti znamenají moc. Mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu našich pojmů. Jestliže si rozšiřte okruh svých pojmů, budete-li znát Dostatečně všeobecnou teorii řízení a Koncepci sociální bezpečnosti, tak velice jednoduše dokážete v těchto událostech odhalovat jejich skutečnou zápletku. Takže si pamatujte. ,
Znalosti znamenají moc! Berte tuto moc do svých rukou a studujte práci vnitřního prediktoru SSSR.
Buďte šťastni.
Do příštích setkání.
Informační báze KSB