Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 29.07.2018

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 29.07.2018

4.8.2018

 

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 29.07.2018.srt (96367)

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 29.07.2018.txt (61723)

 

00:34 Stretnutie Putin x Trump.
Prečo Putin daroval Trumpovi loptu z MS vo futbale?
49:05 Prečo Trumpa na letisku v Bruseli neuvítal nikto z vyššieho vedenia štátu?
59:00 Správanie Trumpa na stretnutí s Alžbetou II.
01:03:42 Odstúpenie Borisa Johnsona a ďalších vysoko postavených britských úradníkov.
01:08:03 Prečo francúzka pilotná skupina poplietla farby na francúzskej vlajke?
01:21:25 Správanie Nikola Pašinjana v Arménsku.
01:30:35 Výzva na samoštúdium a čítanie kníh KSB a DVTR.

 

 

Fond konceptuálních technologií uvádí Analytický pořad Otázka-odpověď

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den ...29.07.2018.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.


00:35

Měli jsme delší pauzu, takže se nahromadilo hodně událostí a jedna z těch ústředních, která zaujala všechny, je ze 16.07.2018, kdy se ve finském hlavním městě setkal Putin s Trumpem.
Prosí vás o komentář celého toho setkání a navíc konkrétně tu příhodu,
kdy na společné tiskovce Putin daroval Trumpovi míč z mistrovství světa ve fotbale.
A jmenovitě Vladimir by si chtěl vyslechnout

komentář z pohledu globální úrovně, neboť fotbalový míč symbolizuje Zeměkouli jako kdysi ta koule, kterou si předávali egyptští hierofanti při svých setkáních, na kterých řešili problémy světa a jeho globalizace.
A včetně Putinova komentáře, který to doprovodil slovy: „Teď je míč na tvé straně.“

 

Zde je třeba s ohledem na tu kouli doplnit, že samotná ta hra s míčem, tedy fotbal vychází z té řídící procedury hierofantů, kde bylo 11 hierofantů v jedné skupině a 11 v té druhé, které řešily problémy řízení tehdejšího světa, jež byl v dosahu jejich řízení, a přitom si právě předávali takový míč. Tam jsou prameny hry fotbal.
Mistrovství světa ve fotbale končilo v předvečer setkání Putina s Trumpem 15. června, kteří se setkali hned 16. A samozřejmě že po tomto setkání bylo možné i nutné probrat mnoho věcí, které s ním souvisí. No a v podstatě…

 

Vy jste říkal, že jsme měli delší pauzu s naším pořadem, nicméně pracovat jsme přece nepřestali. Měli jsme výjezdní seminář v Horském Altaji, kde jsme to setkání probírali dost podrobně. Teď je třeba jít dál, protože ani události nezůstaly stát na místě. Má smysl probrat to setkání celkově v návaznosti na aktuální události, které dále rozvíjejí jeho výsledky, místo abychom se vraceli k detailům, které byly významné v okamžiku, kdy se to setkání bezprostředně konalo, a ke kterým se může každý vrátit, když se podívá na záznamy z toho semináře v Horském Altaji.

 

My si teď povíme o významu toho setkání, na jakém pozadí se odehrávalo, co to znamená, jaké to přináší důsledky, a jak se ohlasy toho setkání ve světě dále rozvíjejí.
Takže to setkání se konalo bezprostředně po ukončení mistrovství světa. Co souvisí s tím setkáním?
Bezesporu s ním souvisí zatčení ruské občanky v USA Marii Butinové.
Samozřejmě se hned vyrojilo množství různých dohadů: „Co to jako má znamenat? Že u příležitosti toho setkání protitrumpovská koalice tak operativně zareagovala a okamžitě se postarala o nepřátelský krok vůči Rusku?“ Ovšem otázkou zůstává, zda to tak opravdu je? Možná to vše vypadá trochu jinak, a jestliže z pozice obecného chodu věcí a se znalostí šesti priorit řízení, pěti druhů sociální moci, plné funkce řízení rozebereme události související s tím setkáním Putina a Trumpa v Helsinkách, a Helsinky, Helsingfors je ve své podstatě ruské území, a to dokonce i bez ohledu na to, že je to dnes samostatný stát.

 

Tu otázku malých států jsme dost podrobně probrali na tom výjezdním semináři. Co zde tedy musím zmínit? Je třeba chápat jednoduchou věc, že jakákoliv státnost a stát vzniká přibližně tehdy, když má ten stát alespoň 10 miliónů obyvatel. Přičemž deset miliónů obyvatel ještě neznamená automaticky existenci státu. Ale do deseti miliónů jednoznačně žádný stát neexistuje, jedná se o státnost.
Stát a státnost. Státnost je subkultura, ve které jsou záležitosti celospolečenského významu řízeny na profesionálním základě místně i v měřítku celé společnosti. A stát znamená státnost plus teritorium, akvatorium a vzdušný prostor spravovaný danou státností. V daném případě je možné uvést jako příklad mé neustálé opakování toho, že
na Ukrajině existuje státnost, ale neexistuje stát.

 

Jen si to vezměte, státnost, tedy subkultura řízení společnosti tam místně existuje, tedy existuje i v měřítku společnosti, ale jaká je to subkultura? Přes jedny a ty samé státní mechanismy probíhá rozdílné řízení. A rozhodnutí, která byla přijata, řekněme v Kyjevě, již v některých místech nejsou funkční. A celkově celá ta státnost funguje v rámci státnosti USA, neboť všichni guvernéři si jezdí pro pokyny přímo na velvyslanectví USA.
Je ale toto státní řízení ze strany USA akceptováno ukrajinským obyvatelstvem?
Pozorujeme přece, že zatímco je separatismus připisovaný Luhanské a Doněcké lidové republice, které mimochodem vůbec separatistické nejsou, bují v republikách západních, tedy ne v republikách, ale v oblastech západní Ukrajiny. Například v Zakarpatí jde o zcela konkrétní separatismus, o oddělení od Ukrajiny a připojení k Maďarsku. Jde tedy o to, že ta státnost, státní struktury sice existují, ale řízení uplatňované prostřednictvím těchto státních institucí je různé, a sleduje různé cíle.

 

Takže celé ukrajinské území se vlastně státnosti ustavené v Kyjevě a místně, ani státnosti z USA nepodřizuje. Nepodřizuje se jim celé ukrajinské území. To znamená, že někde se místně vyprofilovala jiná státnost, která ovládá část území „neexistujícího“ státu Ukrajina.
Takže znovu opakuji. Ukrajinská státnost existuje, ale stát Ukrajina ne. Je to zcela jasně vidět, podíváte-li se, jak je řízena Ukrajina. Tedy na to, jaká státnost je kde uplatňována a s jakou kvalitou.

 

S ohledem na státy, jejichž počet obyvatel je nižší než 10 miliónů, je tedy možné mluvit pouze o státnosti, protože žádný stát v jejich případě nikdy neexistoval. Podívejte se třeba na Bulharsko, pět miliónů, dosadili jim tam za cara Němce a hotovo. Ve výsledku jak v první, tak i ve druhé světové válce Bulharsko navzdory dobrým vztahům bulharského národa k Rusku, které byly přátelské, bratrské, vstoupilo do nepřátelského spolku.
Co se týká Finska, tak v roce 1810 tam bylo pouhých 800 tisíc obyvatel, žádná národní elita ani inteligence tam prostě neexistovala, žádný státní sbor, státní úředníci tam nebyli, ty tam všechny začalo pečlivě a s rozmyslem vychovávat až Rusko.

 

To znamená, že tu státnost v rámci státu Ruského impéria ve Finsku formovalo výlučně Rusko. To znamená, že jim tam Rusko vychovalo jak národní inteligenci, tak i řídící sbor, který realizoval řízení na profesionálním základě. Ale vzhledem k tomu, že stát je drahá záležitost a ekonomika do deseti miliónů to jednoduše neutáhne, tak státnost jakýchkoliv státních útvarů typu Finska nebo pobaltských republik vždy a od počátku funguje v rámci jiného státu.

 

S ohledem na to, že v roce 1975 byl uzavřen Helsinský akt, který potvrdil, že státní hranice všech států ve světě ve stavu zformovaném v roce 1945, v poválečném uspořádání jsou neporušitelné…
Jednalo se o globální projekt, o akt globální politiky, takže je možné mluvit o tom, že se v podstatě dnes Finsko nachází... No nedá se říci, že pod bezprostředním řízením, ale je řízeno v rámci globální politiky uplatňované globálním prediktorem. Takže se v podstatě jedná o neutrální místo jak ve vztahu k současnému Rusku, tak i ve vztahu k současným USA. Je to tedy území, které je částečně možné přirovnat k území Švýcarska nebo Rakouska.

 

Tedy co se týče Rakouska, je to relativní. Jeho případ je poněkud zvláštní, přesto to do určité míry odpovídá. Proto také bylo jako první místo pro setkání určeno Rakousko a až potom Finsko. Takže proč se vlastně konalo to setkání?
Je naivní předpokládat, že by na tom setkání bylo možné vyřešit nějaké konkrétní, praktické úkoly. Ne, to setkání se konalo kvůli navázání osobního kontaktu dvou lídrů států, dvou hlav států. Aby došlo ke vzájemnému porozumění, aby bylo dosaženo určitých dohod o budoucím chování při uplatňování vnější a globální politiky ze strany států Rusko a USA. To byla ta hlavní otázka, přesně tento úkol se tam řešil.

 

A v souladu s tím ten míč, který daroval Putin Trumpovi, znamená, že Rusko svou část dohody ve vztahu ke globální politice splnilo. Teď je míč na vaší straně a v tom globálním fotbalu jste na řadě vy. No a v závislosti na tom, v jaké kvalitě dokážete vyřešit své úkoly, budeme potom postupovat dál.
Takže si to zopakujme, to fotbalové hřiště, obrazně řečeno, bylo na neutrálním území jak ve vztahu k Rusku, tak i k USA. Jednalo se o zónu přímé kontroly globálního prediktoru. Míč znamená, že se jedná o partnerskou hru, při které je řešen jeden úkol ve vztahu k jednomu objektu řízení. Bude tedy přijato to řešení, které bude s přihlédnutím k aktuálním úkolům to nejlepší. Rusko svou část odehrálo, a teď na to musí navázat příslušná hra USA. A teď tu vyvstává otázka…

 

Co nás k tomu všemu vlastně na začátku přivedlo? Začali jsme tím zatčením Marii Butinové v USA. Ale dříve než se k tomu dostaneme, musíme zmínit ještě jeden důležitý fakt. Pro nikoho není tajemstvím, že setkání Trumpa a Putina bylo připravováno z iniciativy USA a to dost narychlo. Všem už je dost jasné, že Trump někam pospíchá. Jako svého času neustále pospíchal Gorbačov: „Kam se pořád tak žene?“ Ale SSSR teď ponechme stranou.

 

Kam tak pospíchá Trump?
Povšimněte si, jak rychle začal řešit úkoly. V případě Severní Koreje z kulminačního bodu vzájemné konfrontace přešel urychleně k politickému řešení, do vyrovnávacího režimu a pokračuje dál. S Evropou všechno řeší rychle, Macronovi setřepl lupy ze saka, takže všechno se posouvá dál. A potom bylo narychlo připraveno setkání s Putinem. A co je zajímavé?
Americká státní elita, která tak brojila proti setkání Putina s Trumpem, najednou z ničeho nic utlumila své protesty. Její aktivita se najednou snížila. Ano, sem tam se nějaké ty výkřiky ještě ozvaly, ale to jejich setkání se zmařit nesnažila. A co následovalo?

 

Došlo k tomu setkání a americká státní elita se doslova začala dusit zlobou a nenávistí k Trumpovi. Ta její hysterie svým rozsahem prostě omračuje. A co se tedy vlastně stalo? Oni v podstatě měli v rukou mechanismus, jak zabránit tomu setkání, vždyť tomu jejich setkání bránili již celý rok 2017. Prostě jim to setkání neumožňovali. Dosud se setkávali vždy jen tak letmo. Mohli tomu setkání zabránit i teď, proč to neudělali?
 

Umožnili ho proto, že americká státní elita sledovala tím setkáním Trumpa s Putinem vlastní cíl. A co americká státní elita po tom setkání prohlásila? Že Trump nevyužil ani jednu z věcí, které připravovali pro to setkání. To znamená, že mu něco pro to jednání připravovali a očekávali nějaké výsledky. Jenže Trump nejednal tak, jak mu to státní elita naplánovala.
 

A co státní elita naplánovala?
A zde se dostáváme k vnitřním ruským událostem, jak o nich neustále mluvíme počínaje přibližně od podzimu roku 2017, kdy byla zahájena aktivní fáze procesu přípravy státního převratu načasovaného na dobu mistrovství světa ve fotbale v Rusku. Jenže 15. července 2018 mistrovství světa ve fotbale skončilo a ke státnímu převratu nedošlo, což znamená, že v Rusku nevypukla ani občanská válka. To ovšem neznamená, že státní elita USA přišla o všechny páky svého řízení s ohledem na přípravu státního převratu.

 

Podívejte se, naše média obletěla zpráva, že 19. července se u jedné Petrohraďanky v lednici našlo 500 miliónů. Bankovky byly v různých valutách, ale celkem to dělalo 500 miliónů. 417 v rublech, a zbytek v dolarech a euro. Takže jí ty peníze zabavili a dál? Dál nic. Jen o tom informovali. A před osmi měsíci té samé ženě zabavili 630 miliónů rublů a nic se jí nestalo. To ona jednoduše každý den plnila svou lednici pěti milióny? Z jakých aktivit? Kde ty peníze brala? Proč se na to nikdo neptá?
 

Protože z politických důvodů ji zatknout nemohou, ale ty peníze jí zabavili. Jednalo se o peníze na státní převrat a občanskou válku, aby bylo z čeho platit rváče v ulicích, kteří budou protestovat proti Putinovi a vyvolávat ve státě situaci spějící ke státnímu převratu a občanské válce. To znamená, že sice došlo na to, že jí ty peníze sebrali, ale ji samotnou nechali na pokoji. A to znamená, že politická rovnováha nedovoluje tu Petrohraďanku obvinit z trestného činu přípravy státního převratu. Vzpomeňme si na těch Zacharčenkových 8 miliard. My jsme od počátku říkali, že tyto peníze jsou určeny na financování státního převratu, nepokojů v ulicích a k rozpoutání občanské války.
Takže toto všechno má americká státní elita stále někde k dispozici a je to připraveno k vyvolání státního převratu.


Nač tedy čekali?
Zcela jednoduchá analýza všech těch projevů americké státní elity a událostí uvnitř Ruska ukazuje, nač americká státní elita čekala. Na kdy plánovala první…?
Zamýšlela to na 15.07.2018. Ten den mělo končit mistrovství světa a Putin měl být mimo, měl být v Evropě. Nebo by byl v Evropě a nestíhal by mistrovství světa, protože by zde došlo k určitým událostem. A k jakým?

 

Došlo by ke státnímu převratu v čele s lidovým lídrem Dmitrijem Anatolijevičem Medvěděvem, který by hřímal: „Lidé, jen se podívejte, co plánovali! Penzijní reformu! Penzijní reformu, když všechny propočty: demografické, ekonomické i politické ukazují na to, že by vedla jen k rozvrácení státu? Ne, to my nepřipustíme. Já sám jsem proti té penzijní reformě. Kupředu lidé a já budu vaším prezidentem…“.
A máme tu státní převrat. To znamená, že Putin by předtím odletěl ze země a vrátit už by se nemohl, protože už by tu probíhal státní převrat.

 

Je tu ale také ta věc, že se Putin nacházel na území řízeném globálním prediktorem a tam by byl problém ho zatknout, a také se to nestalo. Putin přiletěl za Trumpem, promluvili si a vrátil se zpět do Ruska. Podle plánu americké státní elity by se neměl kam vrátit. Tady už by se rozběhl státní převrat, občanská válka, potoky krve, Putin by tím vším byl vinen a musel by se někam schovat. Všechny demokratické společnosti by trvaly na jeho odsouzení. To on je původcem té penzijní reformy, vzbouření lidé ho proto svrhli a teď je v Rusku kvůli tomu občanská válka typu Libye nebo Sýrie. Přesně podle vzoru demokratizace všech těch států organizované USA.

 

Jenže americké státní elitě to nevyšlo, proto ta hysterie.
A dále, proč jim to také nevyšlo? Já nevím, kdo zatknul Butinovou, zda to byla státní elita USA, nebo globální elita USA. Pro nás v tom není žádný zásadní rozdíl. V závislosti na tom, jaký subjekt se postaral o zatčení Butinové, se liší i jeho motivace k tomu, jenže objekt řízení, na který to bylo zacíleno, je jeden a ten samý. A jestliže to udělala státní elita, tak to jim blahopřeju, protože to svědčí o jejich úplné neschopnosti. Oni nevědí, co činí a sami si řežou větev, na které sedí.

 

Opakuji, že pro nás, pro Rusko není důležité, kdo se o to zatčení postaral, protože jestliže to udělali například globalisté, tak na základě souboru jedněch faktorů můžeme spustit jeden proces, který povede k pro nás žádoucímu výsledku. Jestliže se o to postarala státní elita, tak na základě souboru jiných faktorů můžeme nastavit obranu, aby ten proces, který má státní elita USA v plánu spustit, neproběhl. Takže se opět, tentokrát z druhé strany dostáváme ke stejnému výsledku, jaký bychom získali i v prvním případě.
 

Pro nás tedy není rozdíl v tom, zda se jedná o první nebo druhý případ. My tak či onak můžeme jednat a dosáhneme stejného výsledku. Ale pro USA to znamená zásadní rozdíl, zda to udělali globalisté nebo státní elita, protože potom je nástroj dostupný pro řízení buď jeden nebo druhý a možnosti v uplatňování řízení jsou jedny nebo druhé.
Kdo je to ta Butinova? Sama o sobě v podstatě nikdo důležitý. Je to dívka zahrávající si s politikou, tvář zastupující určité klany. A koho přesně zastupuje? Ona zastupuje zástupce předsedy centrální banky Toršina, bývalého senátora.

 

A ohledně Toršina jsme již v roce 2013 obdrželi ze Španělska dokumenty, že vyvádí z Ruska velké částky.
Pere peníze a vyvádí je mimo Rusko. To znamená, že je napojen na kriminální skupiny. Všechny kriminální skupiny, které teď existují, jsou zárodkem pro vznik budoucích kárných bataliónů, stejně jako na Ukrajině. Takže u nás existuje profesionální zločinnost a ta má k dispozici své bojovníky. Navíc jsou Alexandr Toršin a Butinova jedinými dvěma lidmi, kteří jsou doživotními členy Národní střelecké asociace USA, nikdo jiný tam není.
- Z Ruska?
- Ano z Ruska.
Pouze dva lidé z Ruska jsou doživotními členy Národní střelecké asociace USA. Butinova ještě zastupuje hnutí Právo na zbraň, které u nás propagovalo přístup občanů ke zbraním. Ale vzhledem k tomu, že civilní výroba zbraní v našem segmentu ekonomiky není, tak propagovalo a lobovalo, stejně jako Toršin, za americké zbraně. Pro americké zbrojní korporace by to znamenalo mnohamiliónový trh, otevřelo by jim to ruský trh. To je ještě k tomu pro koho a jak pracuje.

 

Butinova vystupovala při protestech na Bolotném náměstí proti Putinovi. V té střelecké asociaci, tedy v tom hnutí Právo na zbraň, kde hájili právo na držení pistolí, se angažovaly různé politické síly, ale podivnou shodou okolností se prakticky všechny objevily na Bolotném náměstí proti Putinovi, kde se snažili o provedení státního převratu již v roce 2012.
A co se podle odborníků ukrývá za tím hnutím Právo na zbraň, za legalizací krátkých zbraní? Jsou to opět stejně jako ty kriminální skupiny zárodky pro budoucí ozbrojené jednotky politicky orientované proti Putinovi a na provedení státního převratu.

 

Když zatkli Butinovou, tak napřed informovali, že tam jela na studentské vízum, ale jak se ukázalo, tak doslova týden před zatčením obdržela pracovní vízum.
A to je vypovídající, ona dostala pracovní vízum!... To znamená, že ty státní struktury, které se podílely na jejím zatčení, se mohly postarat, aby to pracovní vízum nezískala. Minimálně to vydání mohly o týden odložit, přesto ho dostala. To znamená, že má silnou záštitu v určitých státních strukturách USA, které sice věděly, co se děje, ale přesto se jí o to pracovní vízum postaraly.

 

A co se okolo ní dělo? Ukazuje se, že před několika měsíci již podávala vysvětlení při výslechu v senátní komisi vyšetřující protiamerickou činnost. No to se podívejme, už vypovídala.
A co je ještě zajímavé? V dubnu u ní udělali domovní prohlídku. A po tom všem dostala pracovní vízum. To jsou všechno zajímavé okamžiky.

 

No a ve stejné době, v tom dubnu, byl Toršin zařazen do sankčního seznamu.
A jak bylo… Trochu se vrátím zpět. Jak bylo zakládáno to hnutí Právo na zbraň? V květnu roku 2011 se Toršin, který byl čestným hostem na sjezdu Národní střelecké asociace, stal jejich doživotním členem a v srpnu po jeho návratu byla založena stejná organizace u nás, prostě jako přes kopírák. To hnutí Právo na zbraň u nás bylo založeno podle vzoru a podoby Národní střelecké asociace. A co je nejzajímavější?


Od samého počátku bylo otázkou, kdo financuje existenci této organizace.
A ta otázka nebyla zodpovězena do té doby, dokud v březnu 2018…
Takže si to shrňme.
Napřed byl ten výslech, potom v březnu 2018 v Rusku na základě soudního rozhodnutí,

protože nedoložili, odkud pochází peníze na jejich činnost, tuto organizaci zrušili. V dubnu došlo k domácí prohlídce u Butinové již v USA, Toršin byl zařazen do sankčního seznamu.
A proč to vše?

 

Připomeňme si 4. červenec 2018, kdy skupina pánů Ruska, jak si o sobě myslí, ta skupina amerických senátorů navštívila Státní dumu,
kde jejich lokajíčkové, kteří jsou skutečně upřímně přesvědčeni, že si Američané mohou chodit po Rusku jako jeho pánové, radostně přerušili svou práci, vždyť co je nějaké zákonodárství pro to zaostalé Rusko? A komunista Meľnikov: „Oj, co vy, naše legislativní práce pro Rusko není důležitá, vždyť přišel sám páníček!“ Všechno přerušil:
„Honem ho uvítejme!“ A všichni nadšeně vstali a vítali… Předvedli tak, že jsou ve vleku Američanů.

 

A jaký si z toho učinil závěr jeden z těch kongresmanů, který tam byl na návštěvě? Myslím, že se jmenoval Kennedy. Co řekl?
„Náš sankční nátlak na Rusko je veden chybně. My tlačíme na celou zemi, a to není správné. Díky tomu se Rusko jen konsoliduje. Znemožňuje to jen práci našich vlastních agentů. Našim podpindosníkům v řídících funkcích v Rusku to znemožňuje realizovat ty procesy, které by Rusko odepsaly. A oni by nám jinak Rusko opět donesli na stříbrném tácu. Jak musíme jednat? Musíme tlačit přímo na naše agenty, podpindosníky, tlačit na ně adresně.“

 

A přesně v rámci takového jednání: „Koukej něco dělat, Toršine!“, ho zanesli do sankčního seznamu: „Ukaž se, potom ti možná v něčem také vyhovíme, vezmeme tě na milost.“ A ve výsledku všech těchto jejich činů…
a) Jestliže to udělala státní elita, tak to jsou debilové, absolutní debilové.
b) A jestliže to zařídili globalisté, tak čeho tím dosáhli? Že zde uvnitř Ruska byli všichni podpindosníci v potřebném okamžiku dezaktivováni.
Takže k ničemu nedošlo.

 

A to znamená z hlediska globalistů nový aspekt. Co vlastně sledují?
Aby ke státnímu převratu přece jen došlo. Je tedy třeba nějak popostrčit podpindosníky uvnitř státu, aby ti lidé díky masáži s penzijní reformou, s DPH přece jen něco udělali.
A co tedy udělali?
Co začal Trump prohlašovat po svém návratu do USA?
... „Já jsem se přeřekl.“
On se nepřeřekl, ale přesto řekl: „Já jsem se přeřekl, špatně mě pochopili.“ Potom, když byla pára upuštěna, tak se k tomu vrátil a řekl, že se nepřeřekl. A proč? Protože dav je sešlost lidí, kteří žijí podle tradic a přebírají názory autorit. A historická paměť davu je současnost plus mínus dva týdny.

 

Jestliže je řídíte v režimu informačního přetlaku, tak můžete dnes něco říci, zítra to odvolat a nikdo si na to už nevzpomene. A přesně to Trump udělal. Potřebovali globalisté, tedy státní elita, aby prohlásil, že se přeřekl? Tak jim milostivě vyhověl. A když byla pára upuštěna, tak to vzal zpět.
A proč to udělal?
Protože to napětí bylo velice silné. „Tys neudělal to, v co jsme doufali. Nepostaral ses o státní převrat.“ A jak asi vypadal ten dialog?

 

Jak bychom to všechno mohli zařídit? Tam přece není vaše jurisdikce a vy si na finském území nemůžete dělat, co chcete.“ A tak se zrodil prostě geniální plán. Pozvat Putina přímo do USA.

 

No promiňte, ale u nás nejsme žádní hlupáci. My dobře víme, že v USA mohou jakéhokoliv prezidenta bez problémů zabít. Už se tak postarali o čtyři vlastní prezidenty. Kdo zabil Kennedyho, dodnes pořádně nevědí, protože na Lee Harvey Oswalda to hodit není možné. I senátory u nich bez problémů vraždí. A mají snad nějakou úctu k zahraničním prezidentům?
Vyslali americký specnaz, unesli panamského prezidenta a dovlekli ho do USA, kde ho podle amerických zákonů odsoudili a ten člověk skončil ve vězení.

 

My nejsme tak hloupí. Když Putin vystupoval v Helsinkách, tak na tento aspekt přímo poukázal:
„Já bych nebyl proti cestě do USA, ale zajistěte tam pracovní podmínky.“ Kdy se stalo, aby se dva prezidenti bavili o zajištění „pracovních podmínek“, aby se dalo pracovat? To se nikdy nestalo. Domlouvali se, zda je nebo není možné přijet, a ohledně nějakých podmínek, ale že by ve státě nebyla zajištěna možnost pracovat? Putin to řekl v Johannesburgu zcela přímo:
„Já nemohu odjet do USA, dokud mi tam nezajistí pracovní podmínky.“
Tedy dokud je nebude mít zaručeny.

 

Jen si to představte. Putin tam přijede se svou ochrankou, oni tam na území USA zorganizují vojenskou speciální operaci a zabijí Putina i s celým jeho doprovodem. Oni, USA jsou přece světovým hlavounem, kdo by se odvážil pípnout? A to by byl signál pro rossionské podpindosníky, aby spustili státní převrat. Putin jim přímo řekl:
„Takhle ne chlapci. Napřed normalizujete své státní řízení, aby bylo možné k vám bez nebezpečí přijet, a potom se o tom můžeme bavit. A jako odpověď zveme Trumpa k nám do Moskvy, my jsme schopni ty pracovní podmínky zajistit a vy to dobře víte.“

A co řekl Trump? „Napište oficiální pozvánku, a já souhlasím. Už předem s tím souhlasím. Potřebuji jen oficiální pozvání.“
Ale vrátíme se k tomu, čím jsme začali.

 

Co Trumpa donutilo urychleně, přímo na koleně připravit to setkání s Putinem?
A co donutilo státní elitu, aby napomohla tomu jejich setkání?

Ta věc se má tak, že v blízké době USA čekají velké potíže. Těch problémů je mnoho, ale základní problém je v tom, že s ohledem na USA probíhá v rámci jejich odstřihávání od řízení světových procesů velice negativní proces financování činnosti státu USA v celém světě.
Jaký proces?
Poté, kdy FED zastavil svůj tiskařský stroj, byly USA stejně jako všichni ve světě, včetně kryptokolonie Ruska v devadesátých letech, nuceni přistoupit k zakládání finančních pyramid z krátkodobých státních dluhopisů.

 

Příští finanční rok mají za 12 měsíců vyplatit za ty krátkodobé státní dluhopisy a úroky z dalších půjček částku porovnatelnou s jejich příjmem za 15 měsíců.
To znamená, že v průběhu 12 měsíců musí USA vyplatit to, co činí jejich příjem za 15 měsíců. Kde ty peníze vezmou? Globalisté mají jeden plán jak tento problém vyřešit a státní elita druhý. Státní převrat v Rusku a vyřešení veškeré ekonomické problematiky USA na úkor ruských zdrojů. Tento scénář jim napovídají veškeré předchozí zkušenosti.

 

Připomenu, že Gorbačov a nomenklatura ÚV KSSS stihli potopit SSSR pouhého půl roku před zhroucením USA.
Kdyby se ta Gorbačovova přestavba a Bělověžské spiknutí protáhly alespoň o půl roku, kdyby se to všechno odložilo o půl roku, tak by se zhroutily USA. Ale to by nezůstalo pohromadě ani jedno centrum síly a znamenalo by to velké problémy pro všechny.

 

Co je na tom ale zajímavé, že v Rusku by se v takovém případě ke slovu dostalo státní řízení, protože tyhle všechny by to z toho dějinného jeviště smetlo.
V USA ještě žijí lidé, kteří si pamatují, v jaké byly Spojené státy krizi, kdy jim hrozilo, že se USA do půl roku zhroutí. Jenže díky tomu, že podpindosníci toužící posloužit USA odrovnali SSSR a předali jim ho na stříbrném tácu, tu velmoc číslo jedna, nebo dva, podle toho, jaký na to kdo má názor.

 

A jednalo se o velmoc číslo jedna. Vesmírné technologie jsme měli lepší než Američané, my jsme na ten Měsíc letět mohli, ale neudělali jsme to. Američané tam nikdy nebyli, jenom sehráli divadélko. My měli svou vesmírnou stanici, kterou Američané vybudovat nedokázali. My teď máme vlastní program dobývání vesmíru, a když Američanům dáme naše motory, budou mít svůj vesmírný program, a když jim je nedáme, jsou nahraní.
 

Ten „makarón“ Elona Muska není nic než hračička, kterou oblbují lehkověrný dav.
Z každého hlediska jsme byli v čele celé planety. A najednou tato velmoc, její vedení řeklo Američanům: „Vy jste na tom špatně, tady nás máte. Vládněte nám a řiďte nás.“
A Američané začali SSSR okrádat tak, že měli poprvé za Clintona přebytkový rozpočet.
Už nevěděli kam s penězi.
Proto ti lidé, kteří mají na paměti tyto předchozí zkušenosti, doufají, že zopakují to samé.

 

Oni potřebují státní převrat. Proto přistoupili na to setkání Putina s Trumpem, aby Putina dostali ven ze státu, provedli tu státní převrat a s Putinem si to potom vyřídili.
Proto také Putina klidně zavraždí, jestliže přijede do USA.
Oni se pokusí o Putinovu vraždu kdekoliv na světě, kam dosáhnou jejich prsty.
To je třeba si uvědomovat.


A globalisté zohledňují jiný aspekt.
My všichni plujeme na jedné lodi a destabilizovat tuto loď je nebezpečné pro všechny. Proto ať už má někdo USA rád či nerad, je především nutné stabilizovat situaci ve světě, aby se s pádem americké finanční pyramidy, dolarové pyramidy nezhroutily procesy ve světě, aby se procesy řízení absolutně nedestabilizovaly a byly stále řiditelné s těmi či oněmi náklady, ale přece jen řiditelné.

 

A to znamená, že se dnes musí všechny země a národy rozhodnout, jak budou stabilizovat situaci v USA. Ano, USA, tedy spíše globální řízení může vymyslet různé mechanismy derivátů a další věci zbavující USA této nadměrné finanční zátěže, ale to by další velcí světoví hráči museli hrát podle předem dohodnutých pravidel a nesnažit se využít dané situace s přesvědčením, že si teď urvou nějaký zisk, že na tom trhnou nějaký kšeft, ale ve skutečnosti tím převrhnou loď.

 

Musí provést přibližně stejnou operaci jaká ve světě proběhla v roce 1970 mezi SSSR a USA. Je třeba připomenout, že do roku 1970 stát SSSR, Svaz sovětských socialistických republik vyhrál jak v ekonomickém, tak i v ideologickém střetu s USA. USA a celý západní svět se do roku 1970 zhroutily, byly na dně. Tenkrát mohl SSSR začít ve světě nastavovat svá pravidla, jenže ho v té době řídili trockističtí marxisté, kteří jen snili o tom, jak by SSSR a jeho národy předaly Západu do otroctví, takže neměli zájem šířit marxismus do celého světa a zařídili se jinak.

 

Místo toho, aby platebním prostředkem udělali rubl, a dostali tak ekonomiku celého světa pod svou kontrolu, SSSR prohlásil: „Nám stačí RVHP, budeme mít dolar jako jedinou platební jednotku v celém světě.U všech států budeme nakupovat pouze za dolary a prodávat také jen za dolary.“
A tím stabilizovali západní svět a už jen dále potápěli SSSR, například ve vesmírném programu a v mnohém dalším, jen aby se Západ udržel do toho okamžiku, kdy sovětské vedení bude moci s konečnou platností zradit zájmy Ruska a jeho národů, zradit státy socialistického tábora a vše to přenechat k vykořisťování západnímu světu, což se jim v podstatě povedlo.
- Tenkrát také zrušili zlatý standard.
Ano, po roce 1970 byl právě zrušen zlatý standard. Takže jsem…


- Mimochodem, jen podotknu, že podrobněji se o tom dočtete na našem webu v menu analytika: Západ a SSSR, jak ve skutečnosti probíhala studená válka.
- Ano, ale je to jen nastínění té otázky není tam zdaleka všechno.
- Ale mnohé aspekty jsou tam probrány a je tam popsáno další směřování.

 

Tak teď je nutné provést něco podobného. A Putin v Johannesburgu řekl:
„Páni oficíři, Spojené státy, co to provádíte? Vy sami podrýváte důvěru ve vaši americkou měnu. Lidé kvůli vaší vnitřní situaci přestávají obchodovat v dolarech.“
Takže tím zaprvé posílil Trumpovy pozice v třenicích se státní elitou, a na druhé straně řeší problém, jak stabilizovat situaci v celém světě.

 

A řekl k tomu: „My sami v dolarech obchodovat nepřestáváme a nedoporučujeme to ani ostatním. Dál obchodujte v dolarech, protože je to objektivně výhodné pro všechny.“

 

On tu výhodu nevysvětlil, ale ona spočívá právě v tom, že se nezhroutí světový kreditně-finanční systém řízení, ten základ pyramidy se nezhroutí, aby potom celá pyramida pohřbila pod svými sutinami všechny ty rodící se zárodky řízení na základě nových center koncentrace řízení. Pro ten přenos řízení je potřebný čas.
 

Proto Putin řekl přímo: „My obchodujeme a dál budeme obchodovat v dolarech. Protože hrozí..., mohli bychom si teď samozřejmě urvat větší díl koláče pro sebe, ale jaké procesy by to rozpoutalo ve světě? Bylo by nám horko všem. Proto ještě raději vyčkáme a dále budeme obchodovat v dolarech a všichni, kteří jsou na nás navázáni, také musí obchodovat v dolarech a to je BRICS, což je velice silný stabilizační mechanismus.
 

Až bude vyřešen problém stabilizace ekonomiky USA, aby se nezhroutila vlivem…
Jako jsme se v roce 1998 zhroutili my vlivem pádu pyramidy GKO (krátkodobých státních dluhopisů). My tím teď stabilizujeme situaci ve světě, abychom mohli jemně přeformátovat svět, přebírat jeho řízení ale bez takových silných krizových výkyvů, které by mohly pohřbít celý světový řád. Takže to vše se ukrývá za tím setkáním Putina s Trumpem, které se konalo 16. července v Helsinkách. Ty procesy budou jen sílit.

 

Ale nesmíme si myslet, že státní elita s ohledem na tohle všechno začne Trumpovi pomáhat. Ta válka mezi Trumpem a státní elitou bude jen gradovat. Jenže státní elita, která nerozumí globální politice, která ji nechápe, bude svým řízením vnější politiky USA zasahovat do té globální a maximálně ten mechanismus stabilizace situace ve světě poškozovat. Protože stále chtějí být tím gigantickým upírem a vysávat zdroje všech národů.
Na 1. a 2. světové válce se USA přesvědčily, jak jim to prospělo, když všechny donutili válčit. Oni stále nechápou tu jednoduchou věc, že dnes už to za oceánem bez úhony nepřečkají, protože dnes už jsou zbraně jiné. Takže to by bylo k té první otázce. O tom by bylo možné mluvit dlouho, velice dlouho, tohle byl v krátkosti takový ucelenější pohled.

 

49:05

U Trumpa ještě zůstaneme. Před setkáním s Putinem Trump cestoval po Evropě. A konkrétně Natalie Anatoljevna se ptá. Zdravím vás, Valeriji Viktoroviči.
Proč Trumpa na letišti v Bruselu neuvítal nikdo z vyššího vedení státu?
Je-li Trump člověkem globálního prediktoru a fotbal hra GP, tak kdo tím komu co vzkazoval?

 

Politika je vyjadřována i gesty. Takže když dojde k nějaké události, začne se diskutovat o tom, kdo a jak se na koho podíval, kdo na koho mrknul, jak mu stisknul ruku, oprášil lupy ze saka, zasadil strom. Jedná se tedy o množství detailů, které poukazují na ten či onen stupeň důvěrnosti komunikace a směřování společných kroků.
Ze strany globálního prediktoru dochází k odpoutávání vlivu USA v evropském prostoru, na evropské státy. Z Evropy se musí stát jiné centrum koncentrace řízení, které se již nebude podřizovat nadnárodnímu řízení ze strany USA. Poválečný svět zformovaný po roce 1945 je charakteristický tím, že souhrn západních zdrojů byl řízen Spojenými státy. Jednak byly USA v Evropě přítomny vojensky a zároveň z ideologického hlediska připravovaly řídící elitu pro Západ a neustále ji tam vysílaly.

 

A když se jim nějaký lídr v některém státě vymknul jako například de Gaulle, tak mu zorganizovali něco pro televizní obrazovky, jako například jemu studentské jaro roku 1968, svrhli ho a dosadili tam někoho jiného, z jejich hlediska přijatelnějšího. To znamená, že USA všemi možnými způsoby, když ne jedním, tak druhým, nutily Evropu, nešlo-li to dobrovolně, tak silou, nutily Evropu držet se rámce vnějšího politického kurzu USA. A dokud trvala ta konfrontace se SSSR, kdy byl potřebný souhrn veškerých těchto zdrojů, tak to bylo objektivně podmíněno a probíhalo to v zájmu globálního prediktoru.
 

Teď je však potřebné přeformátovat USA, kde jsou velice závažné problémy. Panuje všeobecně pomýlené přesvědčení, že USA jsou federací. Ve skutečnosti se jedná o stát se smíšenou formou řízení, federace a konfederace. A teď je to na příkladu Trumpa velice dobře vidět, když jednou jeden a potom druhý stát na základě své vnitřní právní úpravy a vztahů s federálním ústředím to či ono Trumpovo rozhodnutí buď plní, nebo naopak neplní. Probíhá tam neustálý konflikt. I když ano, ten základ je v podstatě federativní.
 

Ale ty konfederační projevy jsou v USA také přítomny. USA musí být přeformátovány na principu SSSR. Musí být přeformátovány pro plnění nových úkolů, odpoutány. A z tohoto důvodu musí USA přestat se svým nátlakem na celý svět a v první řadě na Evropu. Evropa se musí stát samostatným centrem koncentrace řízení a vyrovnat tak absenci USA jako centra koncentrace řízení. Takže dokud probíhá převádění centra koncentrace řízení z Velké Británie a USA do Číny a než se podaří zformovat centrum koncentrace řízení z Íránu…
Čína je více méně připravena stát se centrem koncentrace řízení, ten proces probíhá, ale Írán se zasekl, tam ten proces velmi vázne.


Kdyby globálnímu prediktoru všechno vycházelo podle plánu, tak by tu už nebyl SSSR ani Rusko, které by již bylo přeformátováno a bylo v podobě menších států bez suverenity začleněno do projektu nové hedvábné stezky a koridoru Sever-Jih pro Indii, Persii, Írán. Kdyby tedy bylo Rusko rozseknuto a navíc defragmentováno, mírně řečeno rozseknuto křížem, aby se nedalo dohromady, tak v takovém případě by zformování, obnova centra koncentrace řízení na základě Evropy nebyla zapotřebí.


Tehdy by se odehrál brexit, Velká Británie by opustila Evropskou unii, ve které by díky masové migraci vznikly nové státy, tedy přesněji zformovaly by se tam nové národy, nové jazyky, země a státy.
Jenže SSSR, Rusko se přeformátovalo a obrozuje se.
Kvůli tomu vyvstala otázka, jak přibrzdit ty degradační procesy v Evropě. To vedlo k záměru nahradit římsko-katolickou církev v Evropě ruskou pravoslavnou církví, protože římsko-katolická církev i všichni protestanti v Evropě už degradovali do té míry, že nedokážou zastavit multikulturalismus ani hroucení mravních základů existence samotné společnosti. To znamená, že se to už prostě hroutí a jsou potřebné nějaké nové duchovní spojovací vazby, které může poskytnout pouze ruská pravoslavná církev na příkladu Ruska.

 

Jenže to musí také zůstat zachovány stávající státy, a proto je třeba je zbavit diktátu z USA, aby se EU opět stala centrem koncentrace řízení. A proces toho odstřihávání EU od řízení z USA musel být nějakým tím gestem předveden. Naši analytici…
Když se začalo mluvit o nutnosti vytvořit armádu Evropského společenství, Evropské unie, tak jsme hned řekli, že probíhá proces odpoutávání se od USA. Ne, to prý je jen posílení bloku NATO. Takže tím, že z bloku NATO vytrhnou jeden jeho útvar, ho jako posílí? Co dodat? Takové máme v televizi analytiky.

 

Takže co je podstatou té události? Fotbal je globální hra. Centrum koncentrace řízení Rusko získalo právo uspořádat mistrovství světa. To je ze všech stran hra globalistů. A Rusko je euroasijský stát.
Evropa zastupuje euroasijský blok globálního prediktoru, Velká Británie a USA zase euroatlantický blok.
Velká Británie je tedy zastoupena v obou blocích. Evropa ještě pokrývá i Asii. Evropa se stane centrem koncentrace řízení globálního prediktoru a dostane se tak z diktátu USA.

 

Jak by tedy měli demonstrovat, že bylo dosaženo další etapy, tedy spíše stupně při získávání subjektnosti řízení na úrovni globálního významu? Je to třeba zdůraznit v centru koncentrace řízení, ve státě, který byl speciálně vytvořen, aby se stal centrem koncentrace řízení v Evropě. Jde samozřejmě o Belgii, o ten absolutně umělý stát, který je teď hlavním městem Evropy, Evropské unie.
Přiletěl tam Trump a nikdo ho neuvítal! To je ten ukazatel. Je to jasné, Evropa se odpoutává od řízení ze strany USA.

 

Gesta, gesta… Těmi je možné vyjádřit mnohé, ale ne úplně všechno. Proto také analytici, kteří bazírují pouze na gestech, potom pro ně přehlédnou důležité události. Gesta je třeba brát na zřetel, ale nemůžete svou politickou analýzu zakládat jenom na nich. A to tím spíše, že pokud se to hodí, může se v politice stát, že se někdo před lidmi na oko pohádá a ve skryté diplomacii se potom vše vyřeší naopak zcela hladce. Jako když USA brojily proti Íránu a přitom mu dodávaly zbraně. Například ta neblaze proslulá aféra Írán-Contras.

 

59:02

A další zajímavé dění okolo Trumpa. Z Belgie, kde se účastnil summitu NATO, odletěl do Londýna, kde se opět choval nezvykle.
Jak píše Jelena a prosí okomentovat to „zábavné“ Trumpovo chování při průchodu okolo čestné stráže s britskou královnou. Napřed prakticky vytlačil stařenku mimo koberec, potom se postavil před ní a nakonec si vykračoval středem koberce a královnu nechal povlávat na samém krajíčku. Co to mělo být?


Mnohé tyto Trumpovy kousky prý svědčí o jeho excentričnosti, o tom a onom… Ve skutečnosti jsou tato gesta vyjádřením globální politiky.
Zopakuji, že Velká Británie přestává být centrem koncentrace řízení, protože je toto řízení z Británie převáděno do Číny.
Velká Británie přestává být subjektem globální politiky a USA tímto subjektem stále ještě jsou.
Proto ten průchod okolo čestné stráže napověděl, že stará chátrající Velká Británie vyčerpala své životní síly, a už nestačí také stárnoucím, ale stále ještě sebejistě kráčejícím USA.

 

A USA se k Velké Británii chovají celkem blahosklonně. Vše, co předvedl, bylo znakem pro zasvěcené: „Chlapci podívejte se.“
Klíčový hráč Velká Británie přišla o svou plnou subjektnost. Jak se o tom mluvilo, prý:
„Výsledky 2. světové války znamenaly konec existence Britského impéria.“
Žádný konec jeho existence to tehdy neznamenalo, Britské impérium existovalo dál, jen v jiné podobě a přeformátované. Velká Británie nadále v mnohém řídila procesy a to včetně těch v USA.

 

Mluví o tom i Lyndon LaRouche, že to Velká Británie stejně jako dřív řídí USA. A teď je třeba těm strukturám předvést, že je konec, že teď už Velká Británie procesy v USA neřídí, že teď vůdčí roli ve vztazích Velké Británie a USA převzaly USA a to konkrétně v osobě Trumpa, zástupce globální elity.
 

Princové to setkání Alžběty s Trumpem ignorovali. To je další ukazatel toho, že už tam není s kým jednat, jednoduše není s kým: „My realizujeme svou politiku.“
A zda to za ním stíhají či ne, to už je věcí elity USA. Gesta vypovídají o mnohém. A aby to lidé neprohlédli, tak posilují Trumpovu image potřeštěnce, kšeftaře, který jen počítá, co se vyplatí a co ne a ke všemu přistupuje jako byznysmen. Ve skutečnosti to tak není.

 

Úspěšný byznysmen může být úspěšným politikem. Ale nesmíte si myslet, že byznys projekty můžete aplikovat na politiku, to okamžitě pohoříte a nikde neuspějete.
Ale Trump stát řídí úspěšně a překonává odpor státní elity USA. Je třeba to hodnotit tak, co se stalo s ohledem na faktickou skutečnost. Co Trump těmito svými gesty…
Vůbec celé to jeho evropské turné, summit NATO a setkání s Alžbětou byly jazykem gest. Rozehrál divadlo.


A s ohledem na Putina to mělo i svůj obsah. Potřebovali si vzájemně pohlédnout do očí a dohodnout se na tom, jak budou spolupracovat.
Dohoda byla uzavřena a Putin v Johannesburgu potvrdil, že si stojí za svým slovem a přeje si pracovat na tom, aby všechny světové problémy byly řešeny bez krizí.

 

01:03:44

Před tím ve Velké Británii došlo ještě k jedné události. A konkrétně Vladimir píše.
Mám otázku na to rychlé odstoupení Borise Johnsona a dalších vysoce postavených britských úředníků.
Vy jste říkal, že v Anglii funguje pevně daná hierarchie řídící struktury.
Jedná se tedy o akt kapitulace státních elit, které sklonily hlavy před globalisty a uvolnily své funkce globálně orientovaným kádrům?

 

Ne, tak úplně to není. To rychlé odstoupení Borise Johnsona svědčí o jiném problému, že procesy ve Velké Británii a procesy související s brexitem neprobíhají tak rychle a efektivně, jak by si to přáli ti, kteří ty procesy začali řídit.
A ta situace, vždyť se podívejte… Johnson se pohádal s Mayovou kvůli brexitu.

Když bylo rozhodnuto o realizaci brexitu a my jsme už mluvili o tom, že brexit byl objektivně podmíněn přestavbou, přeformátováním Evropy, plánem vytvořit tam nové národy jazyky a státy, země a státy. Za této situace by vystoupení Velké Británie z EU bylo objektivně podmíněno.

 

Jenže pak došlo naopak na nutnost stabilizace a to by ten odchod pro Velkou Británii znamenal velké problémy, protože Velká Británie žije na úkor EU. Je vyživována z jejích zdrojů. Jestliže se od nich odstřihne, tak se zhroutí.


To tedy ale znamenalo, že je nutné odložit i brexit, jenže analýza politické nálady obyvatelstva ukázala, že ta agitace pro brexit byla úspěšná a lidé se rozdělili přibližně na dvě poloviny, na ty kdo chtěli EU opustit a kdo v ní chtěli zůstat. Takže bylo nutné nechat zvítězit ty, co byli pro odchod, ale zařídit to tak, aby potom svým jednáním diskreditovali samotnou ideu vystoupení z EU, aby bylo dosaženo určité rovnováhy, Velká Británie zůstala v EU a i nadále byla odtud zdrojově podporována.
 

No a úkolem vlády Theresy Mayové, kam koncentrovali různé exoty typu Theresy Mayové a Johnsona bylo diskreditovat ideu brexitu. Jenže jim se toho plně dosáhnout nepovedlo. A tak si z kabinetu Theresy Mayové jednoho odložili stranou. V podstatě šlo o takové řízkování. Theresu Mayovou připravují na odstoupení a štafetu v prosazování dané ideje má převzít Boris Johnson. Tak ho na to připravují.
 

Protože Theresa Mayová se v té věci se Skripalovými, s mistrovstvím světa a s dalšími věcmi vyčerpala, prakticky vyčerpala svou kapacitu. Možná se ještě bude dát na základě nových okolností nějakým způsobem manévrovat, ale je to málo pravděpodobné. Takže bylo nutné se pojistit, aby měli v záloze pokračovatele toho divadélka s vystoupením, nevystoupením, s realizací či zrušením brexitu, aby měl tu ideu brexitu kdo diskreditovat, a proto si Borise Johnsona dali stranou, aby v budoucnu mohl převzít tentokrát už funkci premiéra.
Zda se to zrealizuje či ne, se ukáže na základě veškerého toho manévrování.

 

Ale je skutečností, že tato věc začala být pro Velkou Británii naléhavá. To, že se kabinetu Theresy Mayové z objektivních příčin nepovedlo zdiskreditovat brexit a zformovat nové vztahy s Evropskou unií, vypovídá o tom, že v tom někdo bude muset pokračovat.

 

01:08:05

Dále tu je otázka od Dmitrije, který píše následující.
V průběhu oslav výročí Dne dobytí Bastily v Paříži členové pilotní skupiny při vykreslování barev francouzské vlajky na nebi popletli u jednoho z letadel barvu.
Myslíte si, že to bylo naschvál?

 

Samozřejmě. Dovedete si to představit? Ten pilot to přece ovlivnit nemohl, jakou mu tam dali barevnou náplň, takovou spustil. Vylétli, vše to měli nacvičené, jen stiskli knoflík a barva vytryskla. A kdo to udělal? Někdo na zemi. Takže to udělali schválně.
Dva motocyklisté se při přehlídce srazili, nedokázali se vyhnout. Když se na to díváte, tak vás musí napadnout, že v Paříži něco neběží, jak by mělo.

 

A teď je tam nový skandál okolo Macronova poradce Alexandra Benallyho za to, že se účastnil rozehnání demonstrace 1. května a dopustil se přitom násilí. Já jsem se díval na to video a tvrdit, že tam někoho mlátil, ten jeden štulec, který uštědřil, a to ještě jen takový nijaký…
Jinou věcí je, že se míchal do něčeho, do čeho neměl, a že se toho vůbec účastnil. Měl stát stranou a plnit svůj úkol pozorovatele. Ale rozehráli z toho velký skandál okolo Macrona.

 

A zde se vracíme k tomu, o čem jsme mluvili v souvislosti s tím setkáním Putina a Trumpa v Helsinkách, kdy jsem říkal, že si nesmíme myslet, že americká státní elita všechny ty procesy chápe, takže se uklidní a nebude nikde Trumpovi házet klacky pod nohy a nebude svou vnější politikou zasahovat do té globální a narušovat tak ty procesy, které by měly probíhat jinak.

 

Kdo je Macron? Macron, který nastoupil… Americká státní elita řídící strukturně procesy ve státě USA, (Velká Británie… No kruci, všechno jsem popletl, …)
ve Francii, dokázala vyhrát nad Fillonem, kterého ho tam chtěli mít globalisté a dosadit tam svého Macrona. Dlouhodobé akce, které realizovali globalisté a osobně Trump, vedly k tomu, že Trump oprášil lupy z Macronova saka a dal najevo:
„To je hodný chlapec, je to náš chlapec. Už je pod naším křídlem.“

 

Globalisté vytrhli hlavu vedení Francie, Evropské unie, jednoho z předních států Evropské unie z vlivu státní elity.
Myslíte, že si to státní elita USA bojující s Trumpem nechá líbit? Samozřejmě, že ne. Oni přece vidí, k čemu to vše vede. K tomu, že když přijde prezident USA v Eurosajuz do Belgie, tak ho nikdo nevítá, protože fotbal je důležitější. Globální hra je důležitější než představitel jakéhosi národního státu, který ale realizuje řízení ve světě.


Oni chtějí vrátit úder. Takže Macronovi začínají problémy. Právě jsme řekli, že Macrona připravují k tomu, aby řešil nějaké úkoly. A co to má být za úkoly? Kdy k těm událostem má dojít?
Podle rozhodnutí Trumpa a Putina.

 

Vezměme si šampionát světa, který vyhrála Francie. Skvěle, vyvolalo to tam pompézní oslavy a ta letadla, která létala při těch oslavách vítězství v mistrovství světa, a šlo přece o grandiózní svátek, tak ta letadla tam barvy nepopletla, všechno bylo v pořádku, na nebi byla francouzská vlajka, oslavy se vydařily.
Díky těm oslavám, ať už si to všichni účastníci toho procesu přejí či ne, tak těmi oslavami vítězství v mistrovství světa se podíleli na pozvedávání ratingu Macrona a jeho subjektnosti v řízení.
Jinak je jeho subjektnost velice nízká, všechno se mu hroutí.

 

Tato vítězná nálada po mistrovství světa ve Francii vydrží tak měsíc a půl. Takže ti globalisté, kteří zajistili Francii vítězství v mistrovství světa, plánují někdy v září, no nejpozději v říjnu, nějaké procesy ve světě, při kterých bude muset mít Macron takovou úroveň subjektnosti v řízení, aby se mu lidé podřídili, aby mu v té věci šli na ruku.

 

A zde je třeba poukázat ještě na jeden aspekt. Všichni si asi povšimli, že okolo mistrovství světa došlo k jedné věci. V Evropě a vůbec v celém světě kumulovali protiruskou složku, a když k nám potom přijeli lidé, kteří na svých webových stránkách začali psát, že všechno je jinak, tak se to vše zhroutilo. Evropa byla celých tisíc let laděna protirusky, takže tu protiruskou hysterii spojenou s přípravou šampionátu světa, třeba tu otravu Skripalových, vnímala jako přirozený proces.

 

Nesmíte si ale myslet, že ten kontingent zahraničních turistů, kteří k nám přijeli, a tím spíše, že nejvíce jich bylo z Latinské Ameriky a států třetího světa, a vůbec ne z Evropy…
A přijel jich řádově milión, půldruhého miliónu podle různých odhadů. Ale i kdyby jich přijelo jen 500 tisíc ze všech států světa, tak by to ten úkol vyřešilo.

 

Je to totiž tak, že ten zájem o fotbal spojený s mistrovstvím světa je ohromný. Je podporován všemi na státní úrovni.
Myslíte si snad, že globální prediktor je idiot a neuvědomuje si, že to rozpoutávání protiruské hysterie musí vést k tomu, že lidé, kteří potom přijedou na mistrovství světa ve fotbalu do Ruska, uvidí, že všechno je jinak, napíšou o tom, a že o to bude velký zájem na vlně zájmu o fotbal, takže to uštědří západním médiím hlavního proudu silný úder, že to jimi otřese?

 

A že to ve vztahu k Rusku naopak vyvolá určitý pozitivní ohlas? „To Rusko vlastně není tak strašné, a je možné s ním mít co do činění.“
Ale to vše vznikne na úrovni blogerů, na úrovni určitého segmentu obyvatelstva, které bude pro tu věc zapotřebí. A tento pozitivní okamžik odhalení a nedůvěry k médiím hlavního proudu, to demaskování protiruského mýtu, bude účinný, dokud budou živé vzpomínky na mistrovství světa, tedy dokud všechny ty rituální procesy poběží, což bude opět tak měsíc, měsíc a půl po skončení mistrovství světa.

 

A to je zase září, začátek října. Možná ještě říjen. Z těchto dvou faktorů vyplývá, že v září-říjnu nás čekají nějaké události, kdy bude potřebné, aby evropské obyvatelstvo i celý svět byl pozitivněji naladěn vůči Rusku, aby jim bylo možné vysvětlit:
„My tu řešíme nějaké úkoly, a proto musíme s Ruskem uzavřít nějaké dohody.“
A v tomto ohledu musí být Macron akceschopný a nesmí tedy čelit velkému protitlaku. Ten protitlak tam stejně bude, protože ve Francii není právě populární. Ale právě v tom kritickém okamžiku, kdy bude nutné přijmout nějaká nepopulární rozhodnutí a rozhodnutí spojená s naladěním nějakých vztahů s Ruskem, musí být Macron akceschopným subjektem řízení.

 

Právě proto jim zajistili to vítězství v mistrovství světa a posilují Macrona.
Americká státní elita vidí, jak je Macron posilován, a protože to posiluje i Trumpovy pozice a je tedy možné Trumpa poškodit ve Francii, tak rozpoutala protimacronovskou kampaň.

 

A Macronovi se vše začíná hroutit. Napřed ta selhání při přehlídce, která byla zcela jasně zorganizovaná, a potom se rozhořel ten skandál s jeho poradcem Alexandrem Benallou kvůli jeho účasti při potírání demonstrace. A tento skandál měl v podstatě Macrona zničit.

 

Odpovídá to však plánům globálního prediktoru na bezkrizové řešení problémů spojených s tím zhroucením dluhové pyramidy USA?
Samozřejmě že ne, protože to povede ke katastrofě a zhroutí se všechno.

 

Uvědomuje si tohle všechno americká státní elita?
Ne, ona Macrona drtí.
A nesmíte si myslet, že když globalisté něco naplánovali, tak to tak také bude. Pozorujeme konkrétní protiakce, konkrétní nepochopení ze strany americké státní elity, že svým jednáním narušuje daleko důležitější proces.

 

Oni drtí Macrona, ale v podstatě tak vytvářejí podmínky k tomu, aby se zhroutila americká dluhová pyramida, která by svými troskami zasypala celý svět. Rozběhly by se procesy, které…
Nu, americká elita, Spojené státy při nich budou úplně odrovnány, to je bez debat. Jenže to znamená velké potíže pro celý svět. No a o tuto rovnováhu se jedná, jak ji dokážeme udržet, co pro to můžeme udělat.

 

Zde je velice důležitá operativní práce všech analytiků, kteří působí v televizi, ty brainstormingy na různých těch politických talk show. Oni si musí uvědomovat naléhavost tohoto úkolu. Musí blokovat vnější politiku americké státní elity, která zasahuje do té globální a napomáhat realizaci globální politiky, která byla vypracována v dialogu Putina s globalisty a realizuje se prostřednictvím setkání Trumpa s Putinem a přes mechanismus BRICS, tím summitem BRICS v Johannesburgu a budou následovat další věci.
 

My musíme napomáhat jedněm procesům a potlačovat ty druhé. Jenže teď vidíme, že Američané, aniž by se zamýšleli nad tím, že si řežou větev, na které sami sedí, ze všech sil bojují za své zájmy tak, že se v důsledku toho americká státní elita prostě zhroutí. Jenže to povede i ke zhroucení celého světa.
 

Rusko se z toho dostane, bude ho to něco stát, ale dostane se z toho.
Pro globalisty to však znamená katastrofu celoplanetárního měřítka.

 

Protože v důsledku pádu USA bude zajištěno nesporné líderství Ruska při uplatňování globální politiky. Znovu opakuji, že alternativní centra koncentrace řízení zřizovaná globalisty, to v Číně je jen částečně akceschopné a to centrum koncentrace řízení přenášené do Íránu zatím není akceschopné.
 

Rusko je jediným subjektem globální politiky a hotovo. Nám se ale nelíbí cena, kterou bychom za to museli zaplatit. My tak jako tak budeme jediným globálním subjektem, tak proč bychom měli vyvolávat krizovost?
A Putin jde tou cestou snižování krizovosti, zatímco americká státní elita se snaží vyvolat katastrofu a nechápe, že v ní sama zahyne.

Tak to je to, co se se děje okolo Macrona.

 

01:21:26

Ještě jednu otázku od Nikolaje.
Už uplynuly více než dva měsíce od okamžiku, kdy se Nikol Pašinjan stal arménským premiérem.
Vy jste říkal, že to je cesta ke krachu Arménie a ke ztrátě Karabachu. Když jsem si o něm přečetl nějaké informace, tak jsem byl téhož názoru a svým příbuzným a přátelům jsem se pokoušel dokázat, že není takový, jak se staví, že to není správňák. Ale on teď dělá pořádek na celnici, snížil daňovou sazbu, zavírá korupčníky, Manvel Grigorjan je toho zářným příkladem. Přestože také vidím, že do všech funkcí jsou dosazování lidé proškolení v USA.
Napovězte, jedná se o hru o více tazích? A co sleduje?

 

Takže několik základních věcí.
Tak zaprvé. Jakákoliv korupce v davo-„elitářské“ společnosti a ještě přesněji, jakýkoliv boj s korupcí v davo-„elitářské“ společnosti neznamená nic jiného, než boj jedné klanově korporativní skupiny s jinou takovou skupinou. Neboť korupce není v davo-„elitářské“ společnosti okrajovým jevem, ale bezpodmínečně přítomným faktorem při řízení, při uplatňování řízení. Bez korupce se nemůže obejít řízení v žádné davo-„elitářské“ struktuře. Nikde, žádným způsobem, ani v jednom státě.
Proto také v USA, aby korupci povýšili na zákonný mechanismus, vytvořili lobbistické struktury. Přijdete, zaplatíte a najednou to není korupce. A když ty peníze zaplatíte přímo, tak je to už korupce.

 

Zadruhé. Vrátíme se k tomu, o čem jsme právě teď mluvili ve vztahu k Macronovi. Že tu figuruje akce a protiakce. Že tu máme akce americké státní elity a akce globální elity, globálního prediktoru. A jsou podnikány protiakce ze strany globálního prediktoru a také protiakce ze strany americké státní elity.
Bylo by hloupé doufat, že když jednání americké státní elity, která se postarala o dosazení Nikoly Pašinjana do čela Arménie, ohrozilo realizaci plánu přenosu teologického střediska z Vatikánu do Ečmiadzinu…

 

A jedná se o proces srovnatelný s tvorbou kultu a mýtu o židech a tvorbou Arménů jako nových židů číslo dvě.
No a takové procesy nikdo nedovolí ohrožovat. Už tenkrát jsem říkal, že globalisté jednoznačně pracují s Nikolou Pašinjanem, aby se zmocnili jeho řízení, aby ho mohli řídit. A je nesporné, že v té míře, do jaké se globalisté zmocní jeho řízení, bude Nikol Pašinjan pracovat pro globální prediktor.

 

A v té míře, do jaké nad ním ještě bude mít kontrolu americká státní elita, bude zase pracovat pro zájmy americké státní elity. A co se stalo v daném případě?
To pokračování v předchozím Sarkisjanově kurzu napovídá, že se globální prediktor do značné míry zmocnil řízení Nikoly Pašinjana.
Ale tím, že veškerému arménskému obyvatelstvu předvedli, že jejich názor neznamená vůbec nic, položili časovanou bombu barevné revoluce pod Arménii. To udělala státní elita.

 

Když se Pašinjan zbavuje jedněch pod záminkou korupce a dosazuje tam jiné, tak to neznamená vůbec nic s ohledem na to, pro koho pracuje.
Ale když pod záminkou vyšetřování událostí z roku 2008 nechá zatknout prezidenta, když začne jít po šéfovi ODKB, tak už je to ukazatel.

 

Je to ukazatel toho, že se v tomto segmentu stále ještě nachází pod řízením americké státní elity a jeho jednání má čistě destruktivní charakter s možnými krvavými následky. Je třeba tomu rozumět a chápat, že stejně jako bojují o Macrona, jak jsem to popisoval, tak stejně tak bojují o Pašinjana různé síly. Globalisté a státní elita USA bojují o Macrona a stejně tak globalisté a státní elita USA bojují o Pašinjana. Snaží se zmocnit jeho řízení, on sám není nic než vývěsní štít, loutka, čí ruce se ho zmocní, toho píseň bude zpívat, on nemá žádný vlastní názor.

 

Jde ale také o jeho mravnost a já ho už tehdy nazval krvavým šaškem, taková je jeho mravnost. Normální člověk, který ví, že sám je fakticky nula, a že jeho jednání může mít v jeho vlasti krvavé následky, se takového procesu nebude účastnit, ale Pašinjan do toho šel.
Předvedl tak, že pro něj Arméni neznamenají vůbec nic a že bude-li to požadováno, tak je klidně nechá utopit v krvi, když mu to jeho páníček poručí.

 

Zde si můžeme připomenout všechno to, co jsem říkal o podpindosnících v Rusku, kteří tu jsou připraveni rozpoutat občanskou válku, provést v Rusku státní převrat a vyvolat občanskou válku. To jsou jedny a ty samé mechanismy. Je to jedno a to samé.
Ať už jde o Francii, Německo, Belgii, Velkou Británii tak neustále mluvíme o jednom a tom samém. Postavte si Pašinjana do stejné řady s Macronem, Johnsonem a uvidíte to samé. Bojují o něj. A lidé v Arménii na svém vlastním životě, na své vlastní kůži pociťují výsledky toho boje.

 

Někdy jim to trochu uleví a jindy zase přitíží. Americká státní elita chce rozpoutat válku, tak jim něčím přitíží. Globalisté zase potřebují, aby se napětí uvolnilo, tak jim něčím uleví. Je třeba tomu rozumět a chápat to. Je třeba všechny ty události posuzovat prizmatem všech šesti priorit zobecněných prostředků řízení, plné funkce řízení, všech pěti druhů sociální moci ve společnosti, všech pěti druhů sociální idiocie.
 

Je třeba rozumět tomu, z jaké úrovně který proces vychází, z jaké úrovně jaké politiky vychází jaký proces. Tomu všemu je nutné rozumět. A jen tak prohlašovat…
Pašinjan je přece živý člověk a v míře svých zájmů se pohybuje hned sem a hned tam. Je třeba sledovat, jak ho motivovali, kam ho posouvají, on přece není statický systém, že něco určíte a přesně tak se to stane. Ne, takto to v politice nechodí.

 

V politice vždy fungují akce a protiakce a výsledek vyplývá ze souhrnu akce a protiakce. A přesněji ten výsledek dostaneme z interakce akce a protiakce.
Proto je nutné napomáhat jedněm procesům a potlačovat ty druhé, abyste tak ubránili své vlastní zájmy. A to vás právě učí Koncepce sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecná teorie řízení. Že každý člověk, ať už vypadá jakkoliv bezvýznamně, může svým aktivním společenským postojem jedny procesy podporovat a jiné potlačovat. Když pracuje pro své zájmy, tak podporuje jedny procesy, a jiné procesy potlačuje, protože neodpovídají jeho zájmům.

 

Politika není nikdy statická. Vždy se jedná o procesy, o dynamiku. Je třeba se vůči nim vymezovat. Existuje koncepce řízení, strategie řízení, taktika. Také je třeba porozumět tomu, co je v těchto procesech subjektem a co objektem. Když tohle pochopíte, tak potom uvidíte ten pohyb.

 

Jenže to dopadá tak, jako v případě toho člověka, který dokazoval, že Pašinjan je takový a takový a po uplynutí určitého času se objevila nějaká pozitivní komponenta a on už ji nedokázal zařadit, protože nemá dost teoretických znalostí.
Musíte se učit. Jenom toho musíte víc znát. Učit se matematiku řízení.
- To byla poslední otázka.
- Poslední otázka?

 

Opět jsme se dostali k tomu, že každý člověk, že každý v míře svého chápání pracuje pro sebe a pro své zájmy a v míře své neznalosti na toho, kdo toho ví a chápe více. Proto se každý člověk musí snažit znát a umět pochopit více. Musíte se učit, jak je realizováno řízení ve složitých sociálních supersystémech. A takové znalosti jsou otevřeně poskytovány pouze v Koncepci sociální bezpečnosti a v její součásti, v Dostatečně všeobecné teorii řízení.

 

Když si to nastudujete, když toho budete znát více, tak budete samostatní, konceptuálně mocní. Pamatujte si, že znalosti znamenají moc.
Berte tuto moc do svých rukou.
Buďte konceptuálně mocní, braňte zájmy své a své rodiny.

Přeji vám štěstí, mírové nebe nad hlavou.
Do příštích setkání.