Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 25.06.2018

5.7.2018

Otázka - Odpověď z 25.06.2018.srt (82352)
 

Fond konceptuálních technologií uvádí

Analytický pořad Otázka-odpověď

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den ...25.06.2018.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.

00:35

Před týdnem jste Valeriji Viktoroviči mluvil o tom, že musíme podporovat Putina v jeho boji s vládou v otázce zvyšování věku odchodu do důchodu. A tento týden byla nejčastěji pokládána otázka, jak bychom to konkrétně měli provést.
Například Julia Isakova v té souvislosti píše. Valeriji Viktoroviči, vy říkáte, že v otázce penzijní reformy máme podpořit Putina proti Medvěděvovi, ale jak? Co máme dělat? Máme podepisovat petice? Vždyť ty petice jsou jim stejně ukradené. Fjodorov obvykle říká, že je třeba vyjít do ulic a pořádat demonstrace, mítinky apod. Možná nemá pravdu, ale mluví konkrétně. Co konkrétního můžete navrhnout vy?
A čtení tlustých knížek vám zde neprojde, protože žádný čas na reakci prakticky nezbyl. Oni v průběhu mistrovství všechno pěkně potichoučku protlačí, a potom dojde k masovým nepokojům a jejich úkol bude splněn. Bojaři zcela konkrétně podrážejí cara a on mlčí, přičemž demonstrativně a oni to dělají ve velkém, jak Duma, tak Rada federace i vláda, lidé to všechno vidí a myslí si, že je v tom s nimi zajedno. Jak vyřešit tento rozpor? Zde i ti nejtvrdší zapochybují.
 

Dříve než odpovíme na otázku co konkrétně dělat, je třeba poznamenat dvě věci.
První… A jde o zásadní věci.
Ta první.
Jak je možné se domnívat, že gosudar je na straně těch, kteří zamýšlejí zničit stát?

Putin přece zcela jasně mluvil a to nejednou, svěřil se, že je proti zvýšení penzijního věku, ale ti a ti říkají, že je třeba k tomu přistoupit. On se přece zcela konkrétně obracel k lidem:
„Tak to těmto osobám řekněte, to na ně vyvíjejte svůj tlak!“ To zaprvé.

Zadruhé.
Nutnost rychlé reakce na tlak prostředí nás vůbec nezbavuje nutnosti získat teoretické znalosti, abychom mohli efektivněji reagovat a odrážet tlak prostředí. To znamená, že číst tlusté knihy je stejně nutné.

A na základě těchto dvou postojů, kdy je zaprvé zcela očividné, že sám Putin je kategoricky proti celé té penzijní reformě a vůbec proti tomu, co se u nás děje v oblasti pracovního práva. Když se z bývalých škodlivých provozů najednou dělají běžné provozy, je to přece faktická genocida obyvatelstva, i zde je nutné Putina podpořit.
 

A ta druhá věc. Je nutné vědět, jak mu tu podporu poskytnout. Prý četba tlustých knih v tomto případě nepomůže. Ale pomůže, protože vám to poskytne znalosti kde, kdy a jak reagovat. O čem je v dané situaci řeč? Fjodorov navrhuje vyjít do ulic.
Správně říká, že petice s nimi ani nehnou. Ale proč?
Tak zaprvé. Když vás chtějí dostat do ulic, tak to vždy dělá někdo v souladu se svými cíli. A zda jsou ty cíle shodné s těmi, které jsou ohlášeny a s důvodem, díky kterému vybízejí lidi jít do ulic, to už je velkou otázkou.
 

Není vůbec důležité, kvůli čemu skákali na Majdanu, neboť to na Ukrajině vedlo přesně k tomu cíli, kvůli kterému veškerý ten nemyslící dav skokanů nahnali na Majdan ti, kteří je tam dostali. Jestliže to organizují nějaké politické strany, tak to dělají v plné shodě se svými ideologickými postoji. Když to organizují nějaké odbory, tak to dělají v souvislosti se svými pracovními zájmy. Jenže byrokracie funguje jak u jedněch, tak i u druhých. A vztah takové odborové byrokracie k řadovým zaměstnancům pracujícím v oblasti působnosti daných odborů je zcela jiný, než vztah a požadavky obyčejného řadového odboráře na činnosti odborů a jejich vedení.
 

To znamená, že už zde se jejich cíle začínají rozcházet. Proto jsou také řadoví odboráři vždy nespokojení s tím, jak vedení odborů brání jejich zájmy. A když jsou lidé naháněni na náměstí, do ulic, tak vždy začnou fungovat zákonitosti řízení davu. A dav je možné vyvést z míry čímkoliv. Dav je nemyslící.
No a zde se zapojuje ještě třetí faktor.
Musí existovat někdo, kdo reálně může působit jak na odbory, tak i na politické strany, aby z lidí vytvořily dav, a kdo dokáže například zařídit i neznámé odstřelovače. Proto se Jevgenije Alexejeviče ptám: Kam to ty lidi vlastně posíláš?
 

A jak by měl jednat? Cožpak poslanec Státní dumy neví, jak by měl v dané situaci jednat? Kdo jiný než on by měl lidem vysvětlit postup při přijímání zákona? Například tu skutečnost, že teď ten návrh zákona musí projít připomínkováním v regionech? A tak se ptám:
Lidé, co myslíte, že byste měli udělat? Vy se neúčastníte debat ve vašem vlastním regionu? No tak to pardon, ale kdo se těch debat účastní, ten se také podílí na přijetí postoje k tomu návrhu. Je tedy třeba co nejaktivněji se zapojit do projednávání tohoto zákona a do vytváření takového informačního pole, v jehož rámci ta byrokracie, která bude psát vyjádření vedení daného regionu k danému návrhu, bude mít strach uvést, že tento návrh zákona má podporu.

A co v té věci můžete udělat? Každý člověk má možnost podílet se na tvorbě informačního pole. Všichni jste tak či onak součástí různých sociálních skupin třeba na sítích VKontaktu, Odnoklassniki nebo jinde, na nějakých fórech. Musíte se iniciativně zapojit v různých informačních zdrojích místního významu, v různých těch oblastních, krajských informačních agenturách. Tam všude se vedou debaty, tam všude působí novináři, kteří potom dělají své reportáže v televizi, rádiu, píší články do novin a časopisů.
 

Tam na těchto místních zdrojích získávají informace, tam sledují reakce veřejnosti na ten či onen řídící krok. Tam všude je třeba vytvářet informační prostředí, které bude kritické k tomuto návrhu zákona s tím, že není možné jej přijmout.
Ale nesmíte to spojovat jen s tím zvyšováním penzijního věku, v jehož důsledku se ho absolutní většina lidí prostě nedožije. Také všechny peníze, které platili, skončí u těch, kteří daný fond řídí, aby s nimi dále mohli manipulovat a spekulovat.
 

To zvýšení věku odchodu do důchodu je z hlediska spekulantů řídících penzijní fond a vlády…Zcela jasně spekulantů, zde politickou složku opomíjím, pro ně je to možnost nahromadit co nejvíce peněz, aniž by je dali lidem. To je podstatou té reformy na zvýšení penzijního věku.
 

Jen si povšimněte. Neustále nám vtloukají do hlavy, jaký byl Stalin krvavý tyran. Ale o co se ten krvavý tyran Stalin snažil? Aby lidé co nejméně pracovali a co nejvíce rozvíjeli svou osobnost, aby se kulturně rozvíjeli. Proto také neustále ZKRACOVAL PRACOVNÍ DOBU!!!
 

A co je cílem autorů té penzijní reformy? Aby lidé vůbec neměli žádný volný čas. Musí pracovat ve prospěch oligarchů a přímo v té práci potom i zdechnout. To podle nich lidem přináší štěstí. Musíte vytvořit takové informační prostředí, za kterého prostě nebude možné tento zákon přijmout! Kdy následky přijetí tohoto zákona budou kritické a neslučitelné s další existencí tohoto systému! Pokud budou lidé ten zákon odmítat na každé etapě jeho schvalování, tak aby zamezili krachu svého systému, nezbyde těm loutkovodičům řídícím shora, než se postarat, aby v současné době ten zákon přijat nebyl.
 

Jenže to si všude lidé musí uvědomovat, že každý, kdo ve vztahu k obyvatelstvu uplatňuje politiku řízení „dobytka“: „Lidé nám to spolknou, my to všechno v klidu protlačíme.“ Vždyť proč jim to vychází? Protože nenásleduje zpětná reakce.
„A bude-li zpětná reakce, tak my sami vyvedeme lidi do ulic, aby tam vybili svou energii a potom jen čekali, až naši dosazení partajní a odboroví loutkovodiči nějak zareagují. A nakonec se ukáže, že jsme si zase fakticky prosadili svou.“

Ne, oni musí vidět konkrétní reakci, masovou, statisticky masovou reakci veškerého obyvatelstva, že lidé to nepřijmou!
A že to nepřijmou podél celé vertikály řízení. Protože každý poslanec, každý pracovník státních orgánů, který je v dosahu obyvatel, bude vědět, že když to dneska podepíše, tak zítra slízne na ulici odplatu od „vděčných“ občanů a to s plnou parádou. A co bude výsledkem?

Výsledkem bude Velká říjnová socialistická revoluce, kdy navrchu sami vytvářejí podmínky, aby byli silovou cestou smeteni. V Medvěděvově vládě tyto věci nechápou, nevědí, s jakým ohněm si to zahrávají a co podněcují v obyvatelstvu.
A ti, kteří patří ke globálnímu řízení, nebudu je jmenovat, hned zareagují:
„Pánové, co to vyvádíte? Chápete vůbec, co děláte? Na vás „liberastech“ a podpindosnících nám ani za mák nezáleží, ale vždyť vy narušujete celý systém řízení! Vždyť vy provokujete obyvatelstvo k provedení další říjnové, Velké říjnové socialistické revoluce, k návratu ke stalinským normám řízení.“
 

Ale vytvořit tento systém mohou pouze lidé, kteří se o to budou snažit každý na svém místě, když budou působit na řízení, informačně působit, a budou tak vytvářet informační prostředí svou prací na místních informačních zdrojích, na oblastních informačních agenturách, krajových a také ve svých skupinách VKontaktu. Nesmíte poskakovat v ulicích, musíte vytvářet takové informační prostředí, za kterého všem, kteří rozehráli tuto věc, bude jasné, že následky jim vyjdou dráž, a předčí jejich žádoucí výsledek.

Oni chtějí uvrhnout zemi do občanské války. Jenže ve výsledku pánové dosáhnete jen toho, že vás s konečnou platností vymetou z Ruska. Ano, bude to krvavé i pro obyvatelstvo, ale vás, všechny podpindosníky, všechny takové jako jsou Medvěděv, Golikova, Šuvalov, Abyzov, Matvijenkova... Nikdo z vás tu už nebude, nikdo z těch, kdo prosazuje tuto důchodovou reformu a bude obnoven normální Zákoník práce!
 

Který umožní, aby si lidé důstojně vydělávali na své živobytí a kulturně se rozvíjeli. My jen nechceme, aby toho všeho bylo dosaženo prostřednictvím občanské války, kterou touží v naší zemi vyvolat Medvěděv a spol.
My nechceme občanskou válku. My chceme informační dialog. A tento dialog, ve kterém budeme hájit svá práva a posouvat náš stát potřebným směrem, je možný pouze v tom případě, kdy lidé začnou masově pracovat na informačních zdrojích v rámci řídící vertikály, na všech místech, která jsou jim osobně přístupná a vytvoří takové informační pole, které znemožní přijímání takových protilidových rozhodnutí, protože by to znamenalo selhání řiditelnosti celého systému řízení a na to globalisté nepřistoupí.
 

Ale když chtějí usadit „podpindosníky“, musí se i globalisté mít oč opřít. A nyní je výhodnější obejít se bez občanské války, která by přinesla nesmírné hoře všem občanům Ruska a navíc by ohrozila existenci civilizace na planetě Zemi.
Jenže USA, státní elitě USA a našim podpindosníkům je to ukradené, oni si myslí, že když uříznou větev, na které sedí, tak spadne strom, ale oni sami se udrží. Jenže spadne ta větev, na které se drží civilizace na planetě Zemi a ta zahyne.

Biosféra planety Země se osvobodí od lidstva, od celého lidstva, včetně globalistů.
To k tomu nás vedou ti podpindosníci, jenže globalisté chtějí přežít, proto jsou teď našimi situačními spojenci. Abychom však splnili tento úkol, musíme mít příslušné informační pole, kdy bude moci Putin říci:
„Cožpak nevidíte, co to vyvolává u lidí? Vy sami na tom zítra pohoříte. Sice rozpoutáte válku, ale nebude to národ, kdo v ní zahyne, budete to vy sami, kteří jste tu občanskou válku rozpoutali.“

To je třeba dělat a informace… Slovem se dá zastavit řeka a ničit města, ale slovem se také dá tvořit. A abyste tvořili efektivně, abyste snížili míru krvavosti nadcházejících událostí, abyste nepřipustili realizaci plánů občanské války, musíte mít teoretické znalosti. Takže mi to promiňte, ale přece jen budete muset studovat tlusté knihy vnitřního prediktoru.
Prý je to těžké a nemáte dost času. Tam kde není vůle, není ani výsledek.

Jestliže se vám chce žít a záleží vám na budoucnosti vašich dětí, budete muset něco dělat. Soudruh Stalin o tom říkal, že pět stránek před spaním si může přečíst každý. Já ze svého vlastního života vím, že ne vždy je to možné, ale jestliže si takový cíl vytyčíte, tak to postupně zvládnete.
- Řízení je proces informační.
- Ano. Podstatou řízení je šíření informací.
Proto musíte šířit své vlastní informace, potom jejich řídící rozhodnutí nebudou moci být realizována v informačním poli, které bude absolutně nepřijatelné pro jejich řídící záměr. Přičemž je to postup bezkrizový, nekrvavý a v zájmu lidí.

17:50

Zmínil jste globální řízení. A právě dnes nám Pavel zaslal následující zprávu. Prosím vysvětlete následující rozpor. Podle vašich slov je globální prediktor dávno připraven vyčistit ruskou vládou od těch, kteří jsou proameričtí. Na druhé straně tito úředníci podrážejí Putina a zhoršují situaci ve státě posouvajíce ho ke státnímu převratu. V čem spočívá důvod Putinovy neochoty využít síly globálního prediktoru?
Možná je to kvůli tomu, že by si tam GP v takovém případě dosadil své lidi, kteří by byli v dlouhodobé perspektivě horší než ti současní?

Takové nebezpečí tu bezesporu je a nebrat ho do úvahy nelze. Ale není to ta zásadní věc.
Je to o tom, kdo koho převeze. Putin je konceptuálně mocný gosudar, který je schopný uplatňovat svá řídící rozhodnutí tak, aby i s využitím kádrů svého partnera v řízení, globálního prediktoru a dokonce i státní elity USA, tedy podpindosníků, dosahoval postupného získávání suverenity a obrození našeho státu.
 

Zde figuruje i jiný aspekt a já jsem na něj již nejednou poukazoval. Poukazoval jsem na to, že globální prediktor, který vytvořil USA jako globálního mezinárodního četníka, si v něm vypěstoval takový nástroj, o jehož řízení v mnohém přišli.
A potom ten nástroj svou vnější politikou začal zasahovat do zóny globální politiky, politiky globálního prediktoru a poškozovat ji. A konkrétně je to možné pozorovat na vzájemném boji elit uvnitř USA. Já už jsem nejednou říkal, a v minulém pořadu Otázka-odpověď jsem na to poukazoval, že ta skutečnost, že se stále pokoušejí zrealizovat státní převrat a rozpoutat v Rusku občanskou válku s časovou fixací na mistrovství světa, je spojena s tím, že v USA státní elita USA nesložila ruce do klína ani poté, kdy jak Hillary Clintonová, tak i Kim Kardashianová, které byly takříkajíc vůdkyněmi protitrumpovského hnutí, zradily věc americké státní elity a vyjádřily své přání dohodnout se s globalisty, aby si uchovaly svá postavení.

A tak se státní elita, která byla v té chvíli ještě velmi dobře strukturovaná a organizovaná, rozhodla plně ve svých organizačních možnostech dovršit tu věc, o kterou se snažila, pokusit se v Rusku provést státní převrat a rozpoutat zde občanskou válku.
A právě tato okolnost podmiňuje to, že když za těchto podmínek naši podpindosníci vidí, jak se Putin domlouvá s globalisty, a že oni sami začínají mít velké problémy, které je nutí jít na dohodu s Putinem, tak přece jen vsadili na to, že se jejich páníčkům sedícím za velkou louží ten převrat povede a rozpoutají u nás občanskou válku…

Všichni ti Medvěděvové, Děripaskové a Abramovičové jen sní o tom, aby u nás vznikla stejná situace jako na Ukrajině. Oni se ve válce cítí jako ryby ve vodě, protože v ní mohou bezostyšně krást, nedodržovat žádné sociální záruky, prostě si žít na vysoké noze. A lidi, kterým se to nebude líbit, jednoduše pošlou na frontu a tam se jich lehce definitivně zbaví. To je jejich sen.
Když tedy viděli a především sami sebe přesvědčili o tom, že Trump svůj boj prohrává, tak se aktivně zapojili do realizace státního převratu v Rusku.

Oni totiž nevidí, že reálně v USA globalisté nad státní elitou vítězí, že je to Trump, kdo vítězí. Ta poslední etapa se vzedmutím protitrumpovských nálad je velice silná a souvisí s emigračním zákonem, který přijal Trump. Dopouštějí se tam teď podrazu za podrazem: děti v klecích, ten plášť s nápisem Melanie Trumpové... Vidíte, kam až to tam došlo. Podstrčili jí ten plášť, aby ji podrazili. Ano, toho člověka, který to udělal, propustí. Ale on do toho přece šel s nadějí, že se povede Trumpa svrhnout, že bude-li propuštěn, postarají se mu o jiné místo, a že ta jeho akce bude mít žádoucí efekt.
 

Ta protilidskost „liberastů“ a pederastů se zde ukázala v celé své kráse. Je takový hollywoodský herec Peter Fonda, který prohlásil, že je třeba Melanii Trumpové odebrat dítě, syna Barrona a strčit ho do klece s pedofily. Potom se prý podíváme, jak bude bránit děti emigrantů.
Má snad starost o práva těch dětí? Ne. Kypí v něm nenávist k Trumpovi. Ty děti jsou mu zcela ukradené. Jaký je rozdíl, čí je to dítě? Zda dítě emigranta nebo dítě prezidenta? On v tomto ohledu vyjádřil svůj přístup k dětem. Odhalil tím, jakým způsobem on řeší problémy. Jestliže mu nezáleží na tomto dítěti, tak jakou hodnotu pro něj mají děti emigrantů?

Jediné na čem mu záleží, je dosažení jeho politických cílů. Nic víc! Děti jsou mu ukradené. Je to stejné jako když porovnáme chování hitlerovců a našich. Co dělali hitlerovci? Posílali naše děti do koncentračních táborů, kde jim odebírali krev pro své vojáky a jejich mrtvolky potom vyhazovali. Chovali jsme se snad ve vztahu k jejich dětem podobně? Ne.
My jsme krmili německé děti v armádních polních kuchyních. Organizovali jsme pro německé děti zásobování potravinami. To jsou dva konceptuálně zásadně rozdílné lidské přístupy.

A co dal najevo Peter Fonda?
„Nám je to úplně jedno, my jsme připraveni roztrhat jakékoliv dítě, protože nám na něm houby záleží, jen abychom dosáhli svých cílů.“
Lidé totiž s dětmi soucítí, a tak je třeba tuto jejich empatii využít. Takto se manipuluje masami.

V dané situaci bylo proti Trumpovi podniknuto mnoho útoků. Sáru Sandersovou vyhnali z restaurace. Zveřejňují jména a adresy úředníků pracujících v Trumpově administrativě.
Co je to? ...Organizování individuálního teroru.

A co se nelíbí všem těm pederastům u nás?
Cožpak jim snad někdo zasahuje do jejich intimního života? Žijte si, jak chcete. Ale oni jsou pobouřeni tím, že jim není dovoleno mařit cizí životy, že nemohou zneužívat děti, že nemohou děti zatahovat do toho hnoje, ve kterém se tak rádi rochní oni sami.
Právě to v nich vyvolává zuřivou nenávist: „Co si to dovolují, tohle nám zakazovat! Kde je jaká tolerance?“
 

Ta tolerance spočívá v tom, že společnosti je vřele ukradené jak to děláte a s kým, ale dejte své špinavé ruce pryč od dětí. A podívejte se na jejich vztah k dětem, na příkladu Petera Fondy. Vždyť co vlastně udělal? Vyzývá k surovému nakládání s dítětem. Pro ně totiž děti nic neznamenají, pro ně jsou důležité jenom politické body.
 

A proč jsem s ním porovnával ty pederasty, kteří tady u nás neustále vystupují proti Putinovi? Protože ta situace je taková, že na obou stranách jde o děti. Na obou stranách figuruje ta nespokojenost, že nemohou mrzačit děti kvůli uspokojování svých politických cílů. To je ukazatel jejich vztahu k nim, jejich mravnosti, taková je ta jejich kultura.

V USA, kde homosexualismus a pederastie dosáhly svého největšího rozkvětu, kde jsou podporovány, to potom vede k takovým reálným projevům v reálném životě.
„My se zmocníme jakéhokoliv dítěte a surově se s ním vypořádáme jen kvůli tomu, abychom měli páku na jeho rodiče.“
A stejný systém se všichni ti pederasti pokoušejí zavádět u nás. Je to snad to, co chceme? Ne.
A proto promiňte, ale u nás žádnou propagandu homosexuality mezi dětmi provádět nebudete. A jestliže se vám to nelíbí, táhněte do té své liberální Evropy, tam budete mezi svými, nebo do USA.

Takže ta situace, abych uzavřel tuto otázku.
Globální prediktor neočekával tak mocný odpor ze strany svého nástroje. Sice ho přetlačuje, ale jen s vynaložením velkých ztrát. A jmenovitě jde o stejné ztráty, které se odráží i v kádrovém formování naší vlády. Putin nenavrhuje do vlády kandidatury lidí globálního prediktoru do určitých funkcí ve vládě proto, že by se bál prohrát v dlouhodobém výhledu, přestože potvrzuji, že takové nebezpečí tu samozřejmě je a je nutné se s tím vypořádat, ale že ne vždy je to možné.

A konkrétně byl... Tedy teď je předsedou Účetní komory RF Kudrin, který se vždy projevoval jako zarytý podpindosník. Já sám jsem několikrát zaznamenal, jak mu globalisté dělali návrhy, aby se pozvedl na vyšší úroveň, aby se zařadil mezi zástupce globální elity. Jenže jeho intelekt to nepobral a tak upřednostnil svoji pozici podpindosníka.
Já nevím, zda se jeho řízení zmocnili či ne, ale ta skutečnost, že s ním pracují a budou pracovat už jen díky té funkci, kterou teď zastává, je jednoznačná.
 

A v míře hroucení moci americké státní elity, bude řízení Putina, oj Kudrina přebíráno ze strany globálního prediktoru, to je očividné.
Ale v daném okamžiku se jedná o podpindosníka. Je vášnivým zastáncem zvýšení věku odchodu do důchodu v Rusku. Je zuřivým zastáncem provedení státního převratu a rozpoutání občanské války v Rusku. To je to oč jde, jak jeho řízení převezmou, je otázkou, ale určitě s ním pracují, tak jako v podstatě pracují se všemi členy vlády.
 

I Dmitrij Anatolijevič by dávno mohl navýšit svou úroveň a povýšit z podpindosníka. Jenže na to prostě nemá dost rozumu, jeho intelekt je příliš slabý. Stejně jako nemají dost rozumu všechny ty Nabiullinové, Golikové a další podpindosníci, aby se pozvedli na úroveň globální elity, a proto se toho všeho účastní na straně americké státní elity.
A zde, zopakuji, jak to je, se otevírají široké možnosti pro otevření kádrového výtahu zdola pro všechny, kteří předvedou, že jsou profesionálně způsobilí, aby zaujali nějakou řídící funkci, protože tak dojde nekonfliktně a s vynaložením menšího úsilí k vytlačování podpindosníků z řízení a podporu v tom budou mít i ze strany globálního prediktoru, protože oni teď musí svému nástroji povyrážet všechny zuby, jinak se v budoucnu může veškeré řízení zhroutit.
Oni jsou teď připraveni spolupracovat.
 

Studujte knihy, tlusté knihy vnitřního prediktoru SSSR a stávejte se tak profesionálně způsobilými. Na svém místě předvádějte svou profesionalitu, ukazujte, jak je třeba pracovat… Vždyť jak se ze zadních řad vyšvihnul Putin? Tím že v řízení prokazoval svoji profesionalitu. Ukazoval, jak je s co nejmenšími náklady možné dosáhnout konkrétního efektu, a udržet rovnováhu v dosahování cílů jak státu, tak i klanově-korporativní struktury, jejíž je součástí.
Putin může jít všem příkladem, jak se říká.

32:50

K dalšímu tématu. Další otázka nám přišla od Sergeje Bikarjuka a Pavla Cebruka. Konkrétně Sergej prosí okomentovat Lukašenkův výrok, že jestliže to Bělorusko ekonomicky nezvládne, bude muset vejít do sestavy jiného státu. Součástí jakého státu by se mělo stát z hlediska samotného Lukašenka?
Měl reálně na mysli, že součástí Ruska, nebo součástí Číny ve stylu na zlost babičce si nechám uši omrznout?
A Pavel uvádí citát: „My jsme na frontě. Jestliže se tyto roky neudržíme a nezvládneme to, budeme se muset stát součástí nějakého jiného státu, nebo si o nás prostě začnou utírat nohy. Nebo tu, nedej Bože, ještě rozpoutají válku jako na Ukrajině.“ Konec citátu.
Co to má být? Overtonovo okno pro další rozšiřování ruského světa na západ, nebo je to začátek přeformátování Evropy a vstup do sestavy Polska, aby tak mohla být vytvořena vojenská pěst pro válku s Ruskem?

Tak především, ta válka na Ukrajině byla rozpoutána také ve velké míře díky tehdejšímu vedení Ukrajiny v čele s prezidentem Janukovičem. Když tedy Lukašenko říká, že mu tam někdo rozpoutá válku, tak to znamená, že si on sám osobně uvědomuje, že jedná ve vztahu ke svému státu tím nejzrádnějším způsobem, že se účastní scénáře rozpoutání té války zvnějšku kvůli dosažení nějakých svých prospěchářských cílů.
 

Lukašenka přece nenazývají „otcem Kolji“ jen tak pro nic za nic. To už dávno není žádný MEM, ale s ohledem na řízení reálný pojem. On se skutečně již dávno stal „otcem Kolji“. A v tomto ohledu Lukašenko přistoupí na jakékoliv spojenectví, kromě spojenectví s Ruskem. Spojenectví s Ruskem ho nezajímá, pokud se sám nebude moci stát zakladatelem nové monarchistické dynastie. Já nevím, zda by mu stačilo stát se Alexandrem IV. nebo by musel být přímo Alexandrem I. To nevím.

Ale že by si přál, aby se jeho Kolja stal všeruským carem, to je zcela jasné. Je to až směšné, jak ho vláčí po všech těch mezinárodních fórech. Kdyby se alespoň podíval na reakci, jak se na to dívají lídři všech států. Do očí mu to samozřejmě nikdo neřekne, ale vyčíst se to přece dá. On tomu svému chlapci život už zkazil. Ale teď mluvíme o tom výroku.

O čem to tedy Lukašenko mluví?
Lukašenko mluví o tom, že on, „otec Kolji“, si najednou uvědomil, že to nebude trvat žádné roky, po které se udržíme nebo neudržíme, že se jedná o to, co nastane doslova již zítra. A dohodnout se v této věci s Ruskem nechce, to říká prakticky nepokrytě.
A co má být zítra? O čem se teď rozhoduje? Co je s ohledem na Bělorusko očividné?

Abyste to pochopili, musíte se podívat na jeden historický příklad. 25. srpna 1941 byla zahájena společná operace Velké Británie a SSSR s cílem okupace Íránu. Írán byl považován za zónu, kde panovaly proněmecké nálady, a proto představoval určitou hrozbu. V každém případě nebyl svolný s organizací tranzitu na základě Lend Lease Actu do SSSR.
Takže aby byla deaktivizována německá hrozba v tomto regionu, rozhodla se Velká Británie, že bude okupovat Írán. Jenže okupace Íránu výlučně Velkou Británií, nezapadala do plánů SSSR. SSSR, a Stalin osobně, si velmi dobře uvědomoval jednu jednoduchou věc, že Británie není naším spojencem a to dokonce ani taktickým, že není dokonce ani situačním spojencem, že hitlerovská Třetí říše je pouhým nástrojem, který byl z nadnárodní úrovně vytvořen pro válku se Sovětským svazem, a že obrovskou roli v tom sehrála britská státní elita.

Stačí říci, že monarchistický dvůr byl v té době naladěn absolutně proněmecky. I Eduard VIII. byl naladěn pronacisticky, proto také… Jak se to říká, když se vzdá trůnu, abdikoval a nastoupil jiný král. Navíc byl sám Hitler naladěn probritsky, takže Stalin věděl, že existuje nebezpečí separátní dohody. Asi jste všichni viděli seriál Sedmnáct zastavení jara, kde bylo umělecky ztvárněno, jak se naši takzvaní spojenci pokoušeli uzavřít takzvaný separátní mír s Německem. Je to tam i přes tu uměleckou formu vyloženo dostatečně věcně.

Již v letech 1939-40 Velká Británie plánovala začít válku proti SSSR přes Kavkaz. Tehdy to na začátku roku 1939 chtěli provést společnými silami Polska, Německa, Velké Británie a Finska za účasti celé Evropy. Proto také sovětsko-finská válka měla takovou podporu ze strany celého západního světa.
Ale díky moudré diplomacii Sovětského svazu se všechny tyto události povedlo rozštěpit na fragmenty a v důsledku toho ten scénář nebyl realizován. Takže potom byla Třetí říše nucena spolknout Polsko. Museli to vše rozhodovat přímo za chodu. Neznamenalo to ale, že samotné to nebezpečí bylo zažehnáno.
 

A kdyby Velká Británie sama okupovala Írán, tak by se Sovětský svaz ocitnul ve značném obklíčení. Jen si to představte, na západní frontě probíhá válka, současně se rozbíhá válka na Dálném východě s Japonskem a do toho by se ještě s podporou Velké Británie přidala válka na Kavkazu a ve Střední Asii. To jsme přece nemohli potřebovat, proto musel SSSR těmto plánům zamezit.
A ano, účastnil se okupace Íránu, a aby to nebylo tak jednoduché, neboť mi to promiňte, ale Kurdové neměli žádnou svou státnost, byl vytvořen první kurdský státní útvar. Takže Íránu se nikdo neptal, co by chtěl on sám. Byl mu učiněn návrh, a když ho odmítnul, tak se tam postarali o výměnu šáha. Otec odstoupil a íránským šáhem se místo něho stal jeho syn.

A proč to vlastně všechno vykládám?
Ta vysoká koncentrace vojsk NATO v Pobaltí a v Polsku není kvůli Rusku; je to zaměřeno proti Rusku, ale má to co dělat s Běloruskem. Co mám na mysli?

Existovala taková území, která se v určité etapě nazývala například Estonskou republikou. Po roce 1918 byly vytvořeny takové failed states, které měly být nárazníkem mezi Západem a sovětským Ruskem, aby přes ně mohly být distribuovány suroviny na Západ a ze Západu zase mohly přicházet technologie a vysoce technologická produkce pro zatím neuznaný sovětský stát. Takže byla vytvořena taková nárazníková zóna, do které pumpovali peníze z obou stran.

A protože tato území v podstatě svým způsobem významná byla, obzvláště pro války 20. století, bylo v SSSR přijato rozhodnutí a po dohodě s vedením těchto republik do nich SSSR vstoupil. Jejich národ Sovětský svaz podpořil, neboť byl tehdy lídrem v ochraně práv pracujících a ti viděli v SSSR svůj vzor. Proto tam byla ve volbách zákonnou cestou nastolena sovětská moc a tyto republiky se staly součástí Sovětského svazu. Vše to proběhlo řádně zákonnou a legální cestou.

A co se nelíbí Lukašenkovi?
Lukašenka znepokojuje to, že velmi dobře zná osud těchto republik. Uvědomuje si jednoduchou věc. Skutečná přítomnost Ruska na území Běloruska povede k tomu, že lidé demokraticky zvolí někoho jiného a žádný „car Kolja“ se konat nebude. Proto je kategoricky proti jakýmkoliv vzájemným vztahům s Ruskem, ovšem s výjimkou jeho vztahů s ruskými oligarchy, kteří ho mají díky nim v hrsti a velice často je tak ve svém konání velice úzce omezován.

Ovšem všechny Putinovy návrhy, aby se z této železné pasti „rossionských oligarchů“ vymanil, ignoruje. Putin může zatlačit na tyto „rossionské“ oligarchy přes globální prediktor a Lukašenko by tak mohl vykročit cestou přinášející prospěch jak Běloruské republice, tak i běloruskému národu a Rusku. Těšil by se z výhod spojeneckého státu, který by mohl začít konečně normálně budovat.

Jenže to Lukašenkovi nevyhovuje, on je „otcem Kolji“ a tím je řečeno vše. A co se děje na Západě? Cožpak nevidíme, jak často začala probíhat vojenská cvičení v Pobaltí a v Polsku?
Které mimochodem do své výzbroje vrací sovětské tanky, protože nemá jinou možnost, jak rychle navýšit počet potřebných tankových jednotek. Neznáme snad tématiku těch cvičení? Známe.

Tématika všech těch cvičení spočívá v tom, že existuje jakýsi stát, který útočí na suverenitu těch pobaltských pseudostátů a Západ je brání. No a přitom bránění může dojít k okupaci části určitého území, a jaké to asi bude území?
No to se podívejme, přece Bělorusko. A jaká je teď situace? V horkém režimu je udržována situace na Donbasu a Porošenko neustále telefonuje Putinovi. Také nesmíme zapomínat na to, že Lukašenko vždy Porošenkovi sliboval, že ho vždy a za každé situace podpoří, protože oni dva, Porošenko i Lukašenko, mají úplně stejné státní problémy.

No né! Tomu se říká prokecnout se, prozradit více než je žádoucí. Já už jsem vykládal, že díky té věci s Babčenkem byla v mnohém ta situace na Donbasu deaktivována.
Jenže vojska tam bylo zkoncentrováno tolik, že potenciální možnost rozpoutání velkého konfliktu stále trvá. A jestliže tu ta možnost rozpoutání velkého konfliktu stále je, není možné ji nebrat na zřetel, vždyť tam všechno přímo kypí.
 

Co to na tom Donbasu probíhá?
Na Donbasu probíhají pravidelné rozvědky bojem. Nejedná se čistě o útoky, je to rozvědka bojem, která na jedné straně umožňuje odhalit pozice, aby mohly být potom jedním tahem převálcovány, a na druhé straně to řeší ještě jeden důležitější úkol.
Když je tam zkoncentrováno tolik vojska, tak tam díky jeho natěsnání vzniká napětí, které je třeba nějak vybít. A proto pravidelně vysílají karatele do akce. A když zahynou? No a co, taky dobře. Jedná se o upouštění páry, aby neexplodovala celá ta masa ukrajinské ozbrojené sebranky, kterou nahnali k Donbasu v předvečer očekávání jakési „hodiny X“.

A co má být tou „hodinou X“?
Co prohlásila Matvijenkova, když přiletěla z takzvané státní rady z Minsku? „Urychleně! Musíme za každou cenu urychleně a ve zkráceném režimu přijmout penzijní reformu, ještě před koncem mistrovství světa!“
Státní elita USA napjala všechny své síly na maximum a to vypětí přenesla v celém světě na všechny podpindosníky v očekávání, že přece jen dokáží provést státní převrat a rozpoutat na území Ruska občanskou válku. No a potom už bude dalším krokem útok na Donbas i okupace Běloruska.
 

A v tomto ohledu již nemáme moc na výběr. „Otec Kolji“ prostě nehodlá přistoupit na žádné dohody s Ruskem, odmítá se dohodnout s Putinem. Nechce, abychom vstoupili do Běloruska po dohodě jako do pobaltských republik v předválečných čtyřicátých letech. Prostě nechce!

A co nám tedy zbývá, abychom zabránili velké válce?
Zbývá nám jen jedna jediná možnost, předběhnout naše západní „partnery“. To je to, o čem mluví a kvůli čemu hysterčí Lukašenko. Uvědomuje si, že západnímu páníčkovi, kterému tak věrně sloužil, je ukradený, že ten sleduje jen své cíle a do Ruska se mu nechce, takže je připraven bojovat, je připraven nechat Bělorusko spadnout do stejné situace, do jaké Ukrajinu dostal Janukovič. Jemu se utíkat z Běloruska nechce, a až se tam rozhoří občanská válka, tak bude vykřikovat: „To oni nám jí tu rozpoutali.“
 

A sám přitom pro ni vytváří podmínky, když se spoluúčastní na všech těch krvavých akcích kyjevské bandy, když vyzbrojuje ukrajinskou ozbrojenou sebranku, jak se jen dá a sám provádí Rusku špinavosti, kde jen může, poškozuje naše společné zájmy a ospravedlňuje to tím, že nemůže nic dělat, protože je na něj vyvíjen nátlak. Ano, tlačí na tebe, protože ty chceš, aby na tebe tlačili. Kolikrát ti už Putin nabízel:
„Zbavím tě toho tlaku a v Bělorusku bude dobře, lidé ti za to budou vděční.“
„Mně je vděčnost ukradená. Já jsem „otec Kolji“! Já chci být všeruským carem. Kdysi mi slíbili, že jím budu!“
 

Jemu vůbec nedochází, že ten vlak už ujel, že jím už nikdy nebude, že není nic víc než drobnou figurkou na šachovnici. Takže ta situace je v podstatě velmi závažná. A ta koncentrace vojsk v Pobaltí není žádnou policejní misí proti Rusku, u nás by nic nezmohli. Tedy v Pobaltí a v Polsku. Je to otázka obsazení dalšího předmostí. Chtějí odtrhnout z jednotného ruského prostoru další kus, ze kterého se potom pokusí rozpoutat válku proti Rusku.

Takže taková je to situace. Ale vše není tak fatální. Správná podpora ruského gosudara v jeho činnosti, jak jsem o tom mluvil v odpovědi na první otázku, umožní, aby na tyto vojenské scénáře na Ukrajině a v Bělorusku nedošlo. Bude samozřejmě ještě nutné s „otcem Kolji“ provést určité výchovné besedy.
Ale raději to, než aby došlo na prolévání krve jeho národa. Lidská krev totiž není voda. A zahrávat si s vojenskými akcemi je pokleslé. Všem, kteří plánují státní převrat a občanskou válku, jsou lidé ukradení. A my se musíme této občanské válce a státnímu převratu vyhnout a podpořit Putina.

52:55

K dalším otázkám. Minulý týden jsme si připomněli 77. výročí začátku Velké vlastenecké války. A konkrétně Dmitrij Koľcov píše. Dnes jsem se z novin dozvěděl, že ruské ministerstvo obrany zveřejnilo další historické dokumenty a to včetně rozkazu č. 1 ze dne 22. června roku 1941, který byl zveřejněn v 1:45 hodin v noci, kde se přikazuje uvést všechny jednotky Rudé armády do stavu bojové pohotovosti. Je to tedy tak, že tento rozkaz nebyl splněn?
To znamená zradu. Kdo za tím stál? A proč byly tyto dokumenty zveřejněny právě teď?

Odpověď na otázku, proč byly tyto dokumenty zveřejněny právě teď, je velice jednoduchá. S využitím různých situací pomalu odtajňujeme počáteční období Velké vlastenecké války. Je zveřejňováno stále více a více dokumentů, které jsou přístupné všem badatelům, i těm samostatným a iniciativním občanům. Abyste je mohli studovat a zkoumat, nemusíte tedy být profesionálním historikem.
 

Co se týká nesplnění rozkazu, tak tento rozkaz byl psán na koleni, když už bylo v podstatě pozdě a Žukov si tím rozkazem jen kryl zadek.
Je jeden dobrý badatel Arsen Martirosjan, který velmi dobře prostudoval příčiny katastrofy 22. června 1941. Tedy ne, že by k jeho práci nebyly žádné výhrady, ale v podstatě tam věcně a faktologicky velice dobře doložil, že šlo o spiknutí generálů, kvůli kterému rozkaz o uvedení vojsk do bojové pohotovosti a provedení jejich přesunu do míst soustředění, nebyl splněn. Protože to měli dělat už od 18. června, to by potom vše bylo v pořádku.
 

Jenže v důsledku zrádného spiknutí generálů se stalo to, co se stalo. Že prý byl ten útok veden proti „pokojně spícím letištím“ (tedy v uvozovkách). Ve skutečnosti to bylo poněkud jinak. Je pravda, že válka mnohé zastihla nepřipravené a bylo to již nejednou v souvislosti s událostmi na Brestské pevnosti tak či onak rozebíráno. Německá hitlerovská armáda tak získala velmi mnoho trofejí. A s těmito trofejemi potom válčili velice dlouho.

Například se zmocnili tolika dělostřeleckých zbraní a obzvláště velké ráže, že až poté, co v průběhu prvního roku a půl vystříleli jejich náboje, protože jimi vůbec nešetřili, byli nuceni teprve na konci roku 1942 u sebe zorganizovat jejich výrobu, protože trofejní artilerie měli k dispozici stále velké množství.
Velkou lží je, že naše letadla přišla o nadvládu ve vzduchu kvůli tomu, že byl proveden „geniální útok“ a naše letadla byla zlikvidována na „pokojně spících letištích“. Ve skutečnosti to tak vůbec nebylo. Generál Kopec, který se 22. června zastřelil, když ho šli zatknout, se nezastřelil jen tak pro nic za nic.
 

Jak to tedy bylo? Bezprostředně před začátkem války letectvo svého okruhu vysílil nekonečnými cvičeními, kdy létali, létali a létali. A právě 21. června je nechal všechny přistát a rozkazem jim nařídil sundat z nich všechny zbraně. Takže co mu zbývalo? Proto se zastřelil. Velmi dobře věděl, že se ho zeptají: „Jak je to možné? Od 18. června dostáváš jeden rozkaz za druhým, abys uvedl vojska do stavu bojové pohotovosti a tys místo toho utahal piloty na cvičeních, a potom jim přikázal provést profylaxi zbraní a nechal je odzbrojit letadla?“

Ať už by ta letadla byla v jakémkoliv stavu, tak jestliže by byla vyzbrojena, vzlétnout by dokázala.

A když se ta letadla dostala do rukou německé armádě… Mimochodem, těmi letadly z těch „pokojně spících letišť“, kterých se Němci zmocnili, dokázali vyzbrojit všechny své satelity, kde s celkem slušným výsledkem létala. Například ještě v roce 1944, v srpnu roku 1944 bezprostředně před uzavřením mírové smlouvy mezi Finskem a Sovětským svazem sestřelil finský letec na letadle I-15 britskou, tedy naši Airacobru. Ještě v roce 1944 byla v aktivní službě letadla, o která jsme tehdy přišli. Proto se také Kopec zastřelil. Věděl, že se bude muset zodpovídat ze své účasti ve spiknutí.
 

Ale měli jsme i jiné generály letectva. A co ti například udělali? Proč jsme vlastně doopravdy přišli o naše letectvo? Napřed naše stíhačky místo toho, aby doprovázely bombardéry, vzlétaly na ochranu vlastních letišť a plýtvaly tak svou provozní kapacitou a piloti se zbytečně vysilovali. A potom, když se německá vojska příliš přiblížila a bylo nutné rychle evakuovat letiště, ty piloty posadili do letadel, aby s nimi odletěli, takže jim nezbylo než přistávat někde v polích. A jednotka letištní obsluhy, tedy veškerý personál i s náhradními díly zůstal na letišti.

Letadla přistála v polích, kde neměla kde natankovat, kde nebylo jak je opravit a odkud nedokázala opět vzlétnout. Tak takto jsme přišli o naše letectvo. A oni nám vyprávějí pohádky o „geniálním útoku“ na naše letiště. Jenže dozvědět se historickou pravdu o začátku, o tragickém začátku Velké vlastenecké války je nutné.
 

No a Putin, který je pro to, abychom plně obnovili historickou pravdu, využívá každou možnost k tomu, aby tato pravda na základě dokumentů byla odhalována a krok za krokem, jak jen to jde, jich odtajňuje stále více a více. To trockisté nechtěli, aby se lidé dozvěděli, jak skutečně vypadal začátek Velké vlastenecké války.
Jak známo, tak námořnictvo začátek války uvítalo v plné bojové pohotovosti. Je tam také řada otazníků, ale to, že námořnictvo uvítalo válku v bojové pohotovosti, je pravda. Ale potom zákonitě vzniká otázka: „Pánové a co jste v té době dělali vy?“ Mám na mysli ozbrojené síly, pozemní vojska.

01:00:50

Je tu ještě jedna otázka k válce od Olega. V Základech sociologie, v kapitole 21.2 Buržoazně-liberální multikulturalismus jako zbraň pro vedení hybridní války, autoři píší, následuje úryvkovitý citát: „Ve druhé polovině 20. století probíhaly v Evropě dva socialistické experimenty, v Sovětském svazu internacionálně socialistický a v hitlerovském Německu nacionálně socialistický. Buržoazně-liberální civilizace se v čele s Velkou Británií pokusila ochránit před socialismem prostřednictvím své periférie ve Třetí říši a zorganizovala válku nacionálního socialismu proti internacionálnímu socialismu.“ Konec citátu.
Znamená to, že globální prediktor na začátku neplánoval válku mezi Německem a SSSR, když paralelně rozvíjel dva druhy socialismu?
A poté, co evropské národní „elity“ rozpoutaly válku, byl nucen své plány korigovat?

Absolutně ne.
Každému badateli zkoumajícímu 1. světovou válku a v podstatě i všem důstojníkům generálních štábů všech válčících armád bylo zcela jasné, že 1. světová válka nevyřešila ty úkoly s ohledem na přerozdělení světa, které si jakási nadnárodní síla vytyčila, že proto dojde ke 2. světové válce a je tedy nutné se na ni připravovat.
Právě tato okolnost vedla například geniálního taktika „bílé“ armády generála Slaščova k tomu, aby se vrátil do Ruska a přednášel zde taktiku v akademii Rudé armády a připravil její velitele na nadcházející válku. Vše bylo zcela očividné.
 

A co se týká nacionálního socialismu a internacionálního socialismu, tak je to všechno velice jednoduché. Je nutné porozumět jednoduché věci. Dlouhou dobu se nás pokoušeli ohlupovat různými povídačkami o tom, že mezi sebou bojují jacísi Rothschildové a Rockefellerové. Ve skutečnosti to tak vůbec není. Ta věc se má tak, že globální prediktor má dvě křídla:
atlantické a euroasijské, tedy sever a jih, rudé a bílé. Už jsem o tom mluvil nejednou. Tyto názvy pocházejí z Egypta, proto ti bílí a rudí, sever a jih.
 

A v současné konfiguraci jsou to euroatlantisté a euroasijci, kteří spolu soutěží v tvůrčím konkurzu, jak co nejlepším způsobem řídit svět s ohledem na dosahování svých cílů. No a ti si právě vytyčili úkol přeformátovat svět.
Jaké ztráty to bude znamenat pro národy, jim v podstatě žádné starosti nedělá. Navíc už tehdy předpokládali nutnost snížení počtu obyvatelstva. To zde bere začátek malthusiánství pojednávající o předpokládaném růstu populace a nutnosti jejího snižování. A jaký model pro budoucí řízení společnosti bude vybrán, se řeší na základě tohoto tvůrčího konkurzu.

Oni řídí svět za průběžné realizace svého tvůrčího konkurzu. Na jedné straně pěstovali nacionální socialismus, a přesněji napřed začali pěstovat internacionální socialismus v Sovětském svazu, v sovětském Rusku a ze začátku neplánovali použít nacionální socialismus jako hlavní nástroj. Byl pro ně jen náhradní variantou pro vyřešení problému s internacionálním socialismem, když se jim události v sovětském Rusku zvrtly a neprobíhaly podle jejich plánu, jak začalo být jasné po roce 1927.
 

A proto již v roce 1933 přivedli k moci Hitlera. Po uzavření Brestlitevského míru, kdy se Rusko uzavřelo do sebe a začalo budovat socialismus v jednom samostatném státě, začalo být jasné, že nebude možné poštvat Sovětský svaz proti celému světu a nastolit všude socialistický režim. Jako to například provedli prostřednictvím napoleonovských revolučních válek, kdy po Velké francouzské revoluci napoleonovské armády roznášely na svých bodácích revoluci, a ve výsledku došlo k přeformátování celého světa.
 

Přibližně to samé plánovali udělat s pomocí Ruska pod vedením trockistů. Jak říkal Trockij: „Ruský národ bude zápalnou šňůrou ohně světové revoluce.“
To se jim nepovedlo. Rusko se uzavřelo do sebe a nehodlalo předělávat svět. Takže vyvstala otázka, jak jinak provést přeformátování světa a jaký nástroj k tomu použít?

No a použili k tomu nástroj nacionálního socialismu, aby také dorazili Německo. Měli v zásobě nedotáhnutou variantu nacionálního socialismu: „Nu což, pojďme ji tedy rychle dotáhnout, a potom je pošleme proti sobě do války. Je to, jako když šlechtíte dvě plemena psů. Jedno bylo vyšlechtěno jako výsledek jedněch šlechtitelských eugenických procesů a druhé jako výsledek druhých šlechtitelských eugenických procesů. Teď vyzkoušíme, které z těch plemen zvítězí, a potom vyhodnotíme, co bude ještě zapotřebí zkorigovat při šlechtění potřebného plemene, ať už v nacionálním socialismu nebo v internacionálním socialismu.

Proto nastartovali a vypěstovali německý nacionální socialismus, a jakmile to jen trochu šlo, poštvali ho proti Sovětskému svazu, kde zatím z toho jejich internacionálního socialismu zbývalo již jen velice málo, neboť ho tam Stalin vykořeňoval. No a oni potřebovali urychleně vrátit zpět do hry svůj projekt internacionálního socialismu, jak to potom udělali po Stalinově smrti, když se k moci dostal Chruščov. Takže je proti sobě poslali do války: „Toho, kdo vyhraje, budeme dále šlechtit.“ No a vyhrál Sovětský svaz, a tedy internacionální socialismus, v tomto ohledu.

A v tomto kontextu je nutné pochopit, že Stalin se do událostí okolo Lamanšského průlivu nezapojil cíleně, aby jménem ruského národa neroznášel mrak „mraksizmu“. Marxismus byl v Rusku tvůrčím způsobem přepracováván a výsledkem byl stalinismus.

01:08:20

Je tu ještě jedna otázka od Alexandra. „Mohou lidé, kteří si dobře nastudovali Koncepci sociální bezpečnosti, používat heslo: Kdo není s námi, je proti nám?“

Kategoricky ne, prostě kategoricky NE! To není naše koncepce, to je starozákonní biblická koncepce. My se tak k lidem chovat nemůžeme. Všichni jsme vzešli z jedné společnosti a nějaký snobismus či pocit nadřazenosti ve vztahu k těm, kteří si ještě Koncepci sociální bezpečnosti nenastudovali, je absolutně nepřijatelný.
 

Ta varianta Matrixu... Všichni asi znáte ten film, kde lidi likvidovali napravo nalevo jen proto, že Neo z toho matrixu vystoupil a jiní na něj zůstali napojeni. Tato varianta je nepřijatelná, to není naše koncepce. Všichni lidé jsou naši, všichni jsou naši a se všemi je třeba mluvit a nabízet jim znalosti, ale nikomu nic nevnucovat. V žádném případě nesmíte nikomu něco vnucovat. Ale ukazovat lidem, kde je světlo a spása pro nás všechny, je zapotřebí, pokud se ve svém životě s vědomostmi získanými z Koncepce sociální bezpečnosti ztotožníte.

Proto by nikoho, kdo si nastudoval Koncepci sociální bezpečnosti, v podstatě taková věc vůbec neměla napadnout. Neměla by. Všichni lidé jsou naši, ke všem je nutné přistupovat s dobrou vůlí. To však neznamená, že musíte být bezpáteřní, a že nemáte hájit svůj názor.
Ale nesmíte nikomu zasahovat do života a něco mu vnucovat, to je princip konceptuální práce.

Ukázat mu to, seznámit ho s tím, to ano, a bude-li mít ten člověk zájem, sám si to nastuduje,

a pokud ne, tak se nedá nic dělat, hluchým dvakrát mši nikdo sloužit nebude.

01:10:55

A druhá část otázky. Aby byl konceptuálně mocný z hlediska vnitřního prediktoru SSSR a života formovaného společností musí člověk studující Koncepci a Dostatečně všeobecnou teorii řízení přijímat vše, co je napsáno v tlustých knihách jako dogma? Vždyť sám si člověk nedokáže všechno ověřit a při vší úctě není podle mého názoru ani možné ověřit si na osobních zkušenostech všechno, co je vyloženo v těch knihách, přece jen tam musí někdy figurovat důvěra k autorům a to nejen v počáteční etapě studia Koncepce a DVTŘ.

Ta situace je opět taková, že nelze obsáhnout neobsažitelné. Všechnu faktologii světa nemůžete v žádném případě zvládnout, a nikdy si ji všechnu neověříte. Takže jestli jste si sám uložil, že prověříte všechny tlusté knihy vnitřního prediktoru, tak se ptám: Cožpak nemáte v životě dost jiných starostí či práce? Je to přece tak, že si musíte osvojit METODOLOGII získávání nových znalostí a vypracovávání technologií řízení v souladu se svými cíli. A to jsou ty znalosti, které přinášejí knihy vnitřního prediktoru.
 

Když si osvojíte metodologii řízení, nebudete muset prověřovat všechny knihy, postačí, budete-li dál samostatně pracovat. Koncepce sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecná teorie řízení jsou matematikou řízení, jsou to principy řízení. Jestliže to člověk přijme, tak si ve svém praktickém životě sám v konkrétní situaci vypracuje nové znalosti a ochrání zájmy své i své rodiny.

Stejně jako je teď třeba postupovat v případě penzijní reformy a od ní se odrazit jako od trampolíny a vrátit se k normálnímu pracovnímu právu. Tyto otázky musí být nerozlučně spjaty. Je to stejné jako s matematikou. Přece nebudete všude prověřovat všechny účetní výkazy a to ostatní. Naučili jste se obecné principy jako je sčítání, odečítání, dělení, násobení, odmocňování a logaritmování. Stejné je to s Koncepcí sociální bezpečnosti. Když si osvojíte metodologii řízení složitých sociálních supersystémů, nebudete muset prověřovat všechny naše knihy.

A jestliže si to neosvojíte, nezbude vám než věřit nebo nevěřit. Je to jednoduše otázka toho, nakolik si člověk osvojil teoretické znalosti. Jestliže si osvojíte teoretické znalosti, nebudete si vůbec pokládat otázku, zda věřit či ne. V míře své potřeby si každý člověk v životě vše prověří a sám si zformuje technologii svého chování v té či oné konkrétní situaci.
Je tedy nutné nastudovat si METODOLOGII, nesmíte si ty knihy jen tak pročítat. Musíte si to osvojit, vstřebat ty znalosti obsažené v těch knihách.

Na to vám stačí omezit se na jednu dvě knihy v závislosti na tom, nakolik je váš vnitřní svět bohatý na faktologii o řízení. A jestliže si z jedné knihy dokážete osvojit metodologii, nač vám budou ostatní knihy? Vy sami budete moci psát knihy.
- A toto patří k trvalé otázce, kterou nám neustále pokládají. Čím je nejlepší to studium zahájit?
Kteroukoliv knihou, kterou jste připraveni si teď přečíst a která nejlépe odpovídá vašim životním zájmům.
 

Každý má přece nějaké zájmy, někoho zajímá víc to jiného ono. Můžete začít kteroukoliv knihou. Do současné doby bylo napsáno 65 tlustých knih. Můžete začít jakoukoliv analytickou zprávou. Jaký je rozdíl v tom, z kterého konce začnete studovat plátno té mozaiky, stejně nakonec získáte celkový obrázek, uvidíte celkový náhled té mozaiky, ne jen její izolovaný fragment, ale celkový náhled. Proto si vezměte kteroukoliv knihu. Začněte knihou pojednávající o tématice, která je pro vás zajímavá. Nemusíte se zaměřovat pouze a jen na Mrtvou vodu.
- To byla poslední otázka.

Opět jsme se dostali k tomu, že znalosti znamenají moc. A tyto znalosti byste všichni měli brát do svých rukou, protože každý v míře svého chápání pracuje na své zájmy a v míře svého nepochopení na toho, kdo toho ví a chápe více. Musíte rozšiřovat okruh svého chápání, musíte do okruhu svého chápání začleňovat i ty otázky, které dříve přesahovaly jeho rámec. Musíte si nastudovat, jak se řídí složité sociální supersystémy a uvědomit si, že nebudete-li tomu rozumět, bude společnost řízena nejen bez ohledu na vaše zájmy ale dost možná i na jejich úkor.

Jako se o to teď pokoušejí v případě té penzijní reformy. Nestačí, že tím ohromnou část lidí jednoduše vylučují ze života, a u nás v polovině subjektů RF lidé nedosahují penzijního věku, že jich ohromná část bude prostě vyloučena, ale navíc náš stát dovedou ke státnímu převratu a občanské válce. To byste si přáli?
No jestli ano, tak stačí vyběhnout do ulic a poslouchat nějakého dalšího žvanícího hlavouna, který vás bude vodit za nos.
...vy přece musíte pracovat, musíte vydělávat pro svou rodinu a tak musíte svěřit rozhodování o těch věcech jemu, politické straně, odborům...

A jak potom ubráníte zájmy své a své rodiny? Takové znalosti získáte pouze v jednom zdroji, v Koncepci sociální bezpečnosti a v tlustých knihách vnitřního prediktoru SSSR. Čtěte je, zvyšujte si svou kulturní a vzdělanostní úroveň a pamatujte na to, že nikdo neubrání zájmy vaší rodiny a vaše vlastní lépe, než to uděláte vy sami. Je to těžké, z vlastní zkušenosti vím, jak je těžké vyčlenit si čas na práci nad sebou a na teoretickou práci. Ale jestliže si nevyčleníte čas k tomu, abyste se sebevzdělávali, zvyšovali si úroveň svého vzdělání, a to obzvláště s ohledem na znalosti technologie řízení společnosti, nedokážete ubránit zájmy své ani své rodiny.

Proto ještě jednou zopakuji, že znalosti znamenají moc, berte tuto moc do svých rukou, a čím více si budete tyto znalosti osvojovat, tím menší bude krizovost vašeho života, protože celková statistika bude potom zaměřena na budování bezkrizového řízení státu v zájmu lidí. Studujte tlusté knihy vnitřního prediktoru, Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení.

Buďte konceptuálně mocní, braňte zájmy své a své rodiny.
Přeji vám štěstí a mírové nebe nad hlavou.

Do příštích setkání.