Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 19.02.2018

23.2.2018

youtube.com/watch?v=VAHzDfrNx_U
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 19.02.2018.srt (79599)
 

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den 19.02.2018.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.

00:23

A dnešní pořad zahájíme otázkou od Denise Grečkina. Valeriji Viktoroviči holandský ministr zahraničí Halbe Zijlstra odstoupil v souvislosti se svou lží o tom, že byl v roce 2006 v Rusku na Putinově chatě, kde prý slyšel o jeho agresivních záměrech začlenit Ukrajinu, pobaltské státy, Bělorusko a Kazachstán do takzvaného velkého Ruska. Zdá se mi, že tato událost je pro Rusko výhodná. Je to tak? A jestliže ano, tak kdo ji inicioval? Je to dárek od GP, nebo naše ministerstvo zahraničí v čele s Lavrovem nabylo vrchu nad evropskou státní elitou?

Globální prediktor Rusku žádné dárky nedává, od těch vůbec nikdy nečekejte žádné dárky a nedoufejte, že Rusku nezabodnou nůž do zad, kdykoliv se jim k tomu naskytne příležitost. Tak to není.

Znovu opakuji, že naše partnerství s globálním prediktorem je čistě situační, jde o situační spojenectví. Můžu uvést příklad na animovaném filmu Jen počkej, kde byli jednou v lodním podpalubí zajíc a vlk nuceni se zachraňovat, a přesněji zachraňovat celou loď, protože kdyby tu loď nezachránili, tak by to znamenalo konec jak pro vlka, tak i pro zajíce.

Stejné je to s globálním prediktorem, který spolupracuje s Ruskem pouze z jednoho jednoduchého důvodu, že je nutné zachránit situaci ve světě. Je zapotřebí, aby svět byl řiditelný a tak někde, ovšem výlučně ve svém zájmu, před něčím zavírají oči, někde něco udělají pro Rusko, ale jen z donucení. Když však mohou Rusko poškodit, aniž by tím utrpěly jejich vlastní zájmy, tak to vždy udělají. Proto se nesmíte s ohledem na globální prediktor nechat mýlit.

A co se týká toho nabytí vrchu. Tak v podstatě daná událost svědčí právě o tom. Vždyť co se vlastně zhruba stalo? Byla zrušena předem plánovaná návštěva. Když se návštěva plánuje předem, tak se předem sestavuje i program jednání.

A teď si představte tu situaci, kdy je postavení globalistů nahnuté natolik, že je pro ně lepší obětovat svou kádrovou figuru, jen aby mohla být odvolána návštěva a nemohlo se jednat o tématech, ve kterých teď globalisté nejsou schopni Rusku vnutit svou vlastní vůli, své vlastní řešení, jak by mělo Rusko jednat. Musí být navrženo nějaké řešení a oni žádné nemají. Nemají mechanismus, kterým by zatlačili na Rusko.

A tak pro ně bylo lepší to odložit. A jak to měli odložit? Tak ten člověk okamžitě prohlásil: „Já jsem v roce 2006 řekl, že jsem tam byl, ale nebyl jsem tam. Já jsem lhal!“ Okamžitě se rozpoutal skandál, tak odstoupil z funkce a problém s návštěvou byl vyřešen. To znamená, že všechny otázky, které měly být podle programu projednávány, tím byly odsunuty. Takže ty otázky zůstaly nerozhodnuté. Globalisté potřebovali, aby ty otázky, které bylo v plánu projednávat, nebyly zatím řešeny žádným způsobem, neboť doufají, že ve výsledku voleb a díky využití dalších způsobů řízení z nadnárodní úrovně, budou tyto otázky následně vyřešeny tak, jak potřebují oni a také v potřebné kvalitě.

04:36

Další otázka je od Viktora. Ve svých pořadech jste mluvil o tom, že v Sýrii na straně ISIL bojuje americký specnaz, který provádí výcvik teroristů a také je zásobuje.

Proč Rusko dosud nepoukázalo ani na jednoho zabitého amerického vojáka jako na důkaz? A má vůbec Rusko takové důkazy? A jestliže je má, proč je nepředloží v OSN, aby USA byly odsouzeny za vedení války a podporu teroristů na základě předložených důkazů? A co brání Rusku také použít žoldáky, například Kadyrovovu armádu proti ISIL?

A co brání… Teď jsme mluvili o Holandsku. Co brání Rusku dokázat, že letadlo (na Ukrajině) bylo sestřeleno protiletadlovou raketou a leteckým útokem ze vzduchu? To znamená, že šlo dokonce o dvojitý útok.

- Máte na mysli boeing.

- Ano, boeing, ten malajsijský.

Vždyť všechno bylo předloženo. A kdo o tom rozhoduje? Koho to zajímá? Kdo to jakým způsobem řeší? Vždyť abyste něco podobným způsobem vyřešili v mezinárodním společenství, musíte mít na paměti následující:

„Máš na to právo?“ „Mám.“ „A dokážeš ho uplatnit?“ „To už je otázka.“

A co je nejzajímavější? Když někdo začne mluvit o jakémsi mezinárodním právu a navrhuje jít k nějakému soudu, tak tím postupuje určitou část jurisdikce svého státu do jurisdikce anonymního řízení z nadnárodní úrovně. Může se jednat o řízení nějakého konkrétního státu a může se také jednat o řízení ze strany globálního prediktoru. To je třeba si uvědomovat.

A co se týká konkrétních nástrojů řízení jako OSN a dalších, tak velmi dobře víme, že první housle tam hrají USA a v mnohém jsou schopny donutit ostatní hlasovat tak, jak samy potřebují bez jakéhokoliv ohledu na uváděné důvody.

Vždyť kolik tam toho řekl náš stálý zástupce při OSN Vitalij Čurkin, a dnes to dělá Něbenzja. A nic se nedělo. Vyslechli si ho a steklo to po nich jako voda. A proč? Protože veškeré řízení je nastaveno tak, že USA jsou světovým šéfem, světovým četníkem. Takže domnívat se, že můžete jít k nějakému spravedlivému soudu, kde někdo bude něco rozhodovat na základě skutečných údajů, je z vaší strany, jemně řečeno, dětinské.

Cožpak má dnes ještě někdo pochyby o způsobu práce soudu o Jugoslávii? Kde byli Srbové odsuzováni pouze za to, že jsou Srbové? Kde je vraždili přímo ve vězení a lidi, kteří se skutečně dopustili zločinů, kteří lidi mučivým způsobem vraždili, masově je zabíjeli…

Jenže zabíjeli „jen“ Srby, tak ti byli zprošťováni obvinění všemi možnými způsoby. A když už někoho potrestali, tak se jednalo jen o pěšáky v té hře, nikdy to nebyl nikdo důležitý. Vždyť je to do očí bijící! Že kromě toho, že existuje určité prohlášení o úmyslech, musí také být zajištěny možnosti jeho dosažení.

A zajistit tyto možnosti, aby bylo možné USA obvinit, zatím není možné. Tyto možnosti Rusko nemá z jednoho jednoduchého důvodu. Kdybychom se začlenili do toho scénáře, který je nám nabízen, abychom se stali světovým šéfem místo USA a těch vymezených patnáct let nechali umírat naše kluky v různých konfliktech v zájmu globálních klanově-korporativních struktur, tak ano, potom by nám bylo umožněno USA roznést na kopytech.

Ale dokud s tím nesouhlasíme, dokud říkáme: „Ne, naše Rusko tu existuje pro národy, které ho obývají a ne kvůli tomu, aby bylo surovinovým přívěškem pro světové klanově-korporativní struktury“, nám nikdo v ničem pomáhat nebude.

A s ohledem na to „pomáhat“ ještě jednou zopakuji. Kdybychom přijali roli světového šéfa, světového četníka, tak by to vyřešilo jejich problém s naším národem, s naším obyvatelstvem. Museli bychom nechat likvidovat své obyvatelstvo v zájmu globálního prediktoru buď v lokálních konfliktech, kde by umírali naši kluci, nebo ve zdraví škodlivých provozech tady u nás, abychom globalistům zajistili jejich pohodlnou existenci. To ale není nic pro nás. Putin neustále uplatňuje politiku, že my máme svůj stát, který tu existuje, aby sloužil národům zde žijícím, ne aby je poškozoval. Proto samozřejmě musíme jednat krok za krokem.

O skutečnosti, že ISIL je nepravidelnou armádou USA, jsem mluvil okamžitě, jakmile se ISIL objevil. A na základě čeho jsem to usoudil? Na základě chápání obecných procesů řízení a na základě těch informací, které jsem získal z otevřených zdrojů. No a teď už nejsem sám, kdo to říká. Tenkrát stále znělo: „Dejte mi důkazy, kde je jaké potvrzení?!“ Namítal jsem: „Cožpak se nedíváme na stejná média, nečteme stejné noviny? Díváme se na jedno a to samé a mé závěry jsou takové, jaké jsou a absolutní většina politologů to zarytě vidět odmítala.

A o čem se teď mluví? Jen si to vezměte, USA prohlásily, že přesunují svůj kontingent z Iráku, kde zvítězily nad ISIL, do Afghánistánu, kde je nutná posila. A skutečně, v Afghánistánu se tak aktivizoval ISIL, že by tam opravdu Američané měli nějak zasáhnout.

No a Írán zcela přímo prohlašuje, že USA přesunují ISIL do Afghánistánu, z Iráku do Afghánistánu. A dále samy USA přiznávají, že v Afghánistánu neustále přistávají vrtulníky a letadla „neznámého původu“! „Pojďte je tedy sestřelovat.“ „Ne, to je naše nebe a nikdo tam bez našeho dovolení nelétá.“ „Ale vždyť říkáte, že nevíte, čí to jsou vrtulníky a letadla?“ „Ne, nevíme.“ „Ale vždyť tam přivážejí bojovníky a zbraně?!“ „Ano, přivážejí. Ale my jsme to nebe uzavřeli…“

O čem to vypovídá? Že sami Američané nepřiznávají, neříkají: „Ano, my svou vojenskou leteckou přepravou dopravujeme bojovníky ISIL z Iráku do Afghánistánu a zajišťujeme je vojensko-technickým vybavením. Vojensky a technicky je podporujeme.“

Dále. Dnes při zahájení blízkovýchodního zasedání fóra Valdaj Sergej Viktorovič Lavrov řekl přímo, když se ho zeptali: „Co ještě může Rusko udělat pro nastolení pořádku v Sýrii?“ On to řekl přímo:

„Nejdůležitější je, aby USA nedělaly nic. Vždyť to na jejich základně jsou bojovníci ISIL, to z jejich základny dělají výpady!“ Jak by to ještě měl říci jasněji? Je vytvářeno informační pole. V médiích neustále znějí informace o tom, že ISIL je nepravidelnou armádou USA, že mezi ISIL je jak soukromá vojenská společnost USA, tak i specnaz USA, armády USA. To všechno tam zaznívá. Neustále jsou tyto informace uvolňovány. Proudí neustále jedna za druhou.

Už to došlo tak daleko, že na fórech tyto informace uvádí přímo náš ministr zahraničí. Jak můžeme bojovat s ISIL a říci, co ještě můžeme udělat!? To máme vybombardovat přímo americkou základnu? Aby ISIL s konečnou platností zmizel ze syrského území? Vždyť to je Lavrovova odpověď v překladu do normálního jazyka na té Valdajské konferenci. To znamená, že jsou neustále uvolňovány informace. Mění se politický postoj všech států, které se nacházejí pod diktátem USA.

A až to přeladění proběhne, tak budou USA obviněny ze všeho! A zatím, promiňte mi to, je na to ještě příliš brzy, abychom vykládali všechna esa. Zatím musíme postupně formovat informační pole, aby… A když jsem, sotva se ISIL objevil, říkal, že se jedná o nepravidelnou armádu USA, tak reakce byly následující: „To je šílené. Co to říká? Vždyť oni proti ISIL bojují!“ A teď je ta skutečnost, že ISIL je nepravidelnou armádou USA pro všechny polithňupy najednou zcela přijatelným názorem a pro některé je to dokonce zcela očividné. Ale je třeba jít dál.

14:21

- Mimochodem, vyjasnilo se něco víc o těch událostech u Dajr az-Zaur?

- Ó, ano.

Jedním z takových nejzajímavějších případů, o kterých jsme mluvili, byly ty události u Dajr az-Zaur, kde podle informací našich „pravdomluvných“ hurá-patriotických blogerů zahynuly „biliony“ bojovníků Vagnerovy soukromé armády. Přičemž na taková čísla se nezmohli dokonce ani Američané. No a nezávislí vyšetřovatelé vycházejí z toho, že tam zahynulo 4-5 ruských občanů. Ovšem ta situace je velice zajímavá. Takže když jsme mluvili o síle, tak si musíme uvědomovat, že…

A také o řízení, které uplatňují mezinárodní, nadnárodní klanově-korporativní struktury, tak jsme se dotkli problému klanové-korporativnosti a jejího vlivu na politiku států, jak tento svůj vliv na politiku států uplatňuje. A v daném případě je to, co se stalo u Dajr az-Zaur velice, opravdu velice důležité. Teď jsme mluvili o tom, proč nepředložíme důkazy, že USA jsou tou silou, která prostřednictvím ISIL, kdy stát USA jako ISIL bojuje na území Sýrie i celého světa.

Když se někde ISIL dopustí teroristického útoku, je třeba vědět, že to byly tajné služby USA. Zde je zbytečné hledat nějaké složitosti, je to zcela konkrétně právě tak. Ale my si musíme uvědomovat i všechny procesy, které s tím souvisí. Jedním z těch důležitých procesů spojených s možností obvinit USA, že to oni jsou bojovníky ISIL, je brát do úvahy plán globálního prediktoru s ohledem na region Blízkého Východu a střední Asie. Co a jak tam má v plánu a to i s ohledem na evropský islámský chalífát na území Evropy, jak vyplývá ze samotného jeho názvu.

Takže v souladu s těmito jeho plány se centrem koncentrace řízení měl stát Írán a my tuto věc musíme brát na zřetel. Jestliže tedy budeme vycházet z toho, že to právě Írán má být tou hlavní osobou, která má sklidit výhody z porážky ISIL, tak povedeme jednu státní politiku, jestliže z toho vycházet nebudeme, tak ta politika bude vypadat jinak.

Takže k těm událostem u Dajr az-Zaur, co se tam stalo a k těm našim občanům, kteří tam zahynuli. Opakuji tedy, že hlavní výhody z porážky ISIL má sklidit Írán.

Proběhla Mnichovská konference a v tomto ohledu je třeba si uvědomit jednu věc. Když tam vystupoval prezident „nezávislé“ Ukrajiny, byl sál liduprázdný. Prezident státu! Jeho hlavní představitel! Jedná se o klíčový bod Evropy, a zda vzplane nebo ne přece musí dělat starosti úplně všem. Na jeho vystoupení nepřišel nikdo! On tam rozmachoval hadříkem, zase si donesl rekvizity. A nepřišel tam nikdo.

A když vystupoval ruský ministr zahraničí, jen ministr! Který politiku realizuje, neurčuje ji jako prezident státu, pouze ji ohlašuje a s tou či onou mírou efektivity uplatňuje opatření při realizaci této vnější státní politiky. Tak ten měl nabitý sál. Rusko znamená stabilitu, a co bude dělat Rusko, jaký má názor na ty či ony otázky, je zajímavé se dozvědět dokonce i jen od ministra. A Ukrajina, která je v Evropě bolavým místem, kde se může rozhořet válka, která se může a nemusí rozšířit i do Evropy... Tak tam nepřišel nikdo. Proč?

Protože všem je z hlediska možné změny situace jasné, že ukrajinský prezident je totální nula, že veškerá ukrajinská politika vůbec není určována v Kyjevě, a už vůbec žádnou takovou loutkou, jakou je Porošenko. A tak nikoho nezajímá, protože si zajdou za jeho páníčky ve Washingtonu.

Takže z tohoto pohledu a vědomím, jak vypadalo Porošenkovo vystoupení, se podíváme, jak na mnichovské tribuně vystupoval izraelský premiér Netanjahu. A on tam stejně jako Porošenko, který si sebou vždy veze nebytné rekvizity v podobě „ruských“ pasů, kusu autobusu, teď zase hadříku v podobě vlajky EU, tak teď tam přijel Netanjahu a přinesl si kus íránského dronu.

Okamžitě tak předvedl úroveň, tu úroveň, že i on sám klesl na Porošenkovu úroveň. Je z něj také šašek. To znamená, že nemluví k věci, ale něčím mává, něčím třese apod. A hlavně, jaké udělal prohlášení? Bylo sestřeleno izraelské letadlo. Problém, který teď má Izrael je ohromný. Jak by se za těchto podmínek měl chovat? Měl by manévrovat! Udělá špatný krůček a Izrael jako stát bude převálcován, přijde o všechny své historické výhledy a v blízké době přestane existovat. A právě na to je zaměřena veškerá politika, která byla přizpůsobena tomu, aby z Íránu bylo vytvořeno centrum koncentrace řízení.

Vzpomínáte na všechny ty teheránské protižidovské konference, které organizoval Ahmadínežád o židovském fašismu? Takže v plánech na vytvoření nového řádu na Blízkém východu a ve střední Asii se nepočítá s Izraelem jako státem. Takže by bylo zapotřebí začít se domlouvat. A co dělá Netanjahu? Začíná obrazně řečeno tahat lva za vousy. Začíná dopalovat Írán. Koleduje si o problémy. Proč to dělá? Vždyť ty problémy, které takto Izrael čekají, budou nemalé.

Ať už je to, jak chce, tak jestli nastoupí SS, mám na mysli Íránské revoluční gardy, tak bude Izraeli velice horko. Jenže ta věc se má tak, že Netanjahuovi nezbývá nic jiného, než se chovat takto. Je to tak, že krátce před tou mnichovskou konferencí bylo ohlášeno, že proti němu bylo zahájeno trestní řízení, a že o jeho dalším osudu bude rozhodovat prokuratura.

Když jsem v minulém pořadu mluvil o tom, že Izrael teď neví, jak se má chovat, tak jsem mluvil o tom, že hlavním poškozeným v tom konfliktu u Dajr az-Zaur byl Írán. Do jaké míry a jak přesně nevíme. Ale ta skutečnost, že se u Dajr az-Zaur střetl Írán s USA je očividná.

A co v souvislosti s tím dělá Netanjahu, když dráždí Írán? Odvádí pozornost Íránu od USA, aby se Írán místo na USA na šesté prioritě zaměřil na Izrael. Odvádí pozornost na sebe, poutá ji na sebe, protože mu to páníček poručil. Ten samý páníček, který se postaral, aby proti němu bylo zahájeno trestní řízení. „Buď mne poslechneš, nebo uvidíš.“ A on samozřejmě upřednostnil svůj vlastní zadek před blahem svého státu.

Přesně jako Petřík Porošenků: „Mně je také stát vřele ukradený, raději budu plnit roli loutky. Snad se tím nějak zachráním.“ Nezachráníš.

Vrátíme se tedy k Dajr az-Zaur a k tomu, co se tam stalo.

Na úrovni ministerstva zahraničí jsme přiznali, že tam zahynuli naši občané. A jak se tam ocitli? Tvrdí nám, že byli členy soukromé vojenské společnosti! Možná že ano. Ale jakým způsobem jsou tito členové soukromé vojenské společnosti spojeni se státem, jaká je tu provázanost? My víme, že ten skandál okolo té soukromé vojenské společnosti se pokoušejí využít k tomu, aby Putin nevyhrál volby. A teď kde se tam vzali naši lidé, naši občané.

Není žádným tajemstvím, že existují klanově-korporativní struktury, které si činí nárok na to či ono řízení ve světě. No, ve světě, ale i v naší zemi. Činí si nárok na určitou roli v naší zemi a tím pádem také na účast v procesech ve světě. A tak tu máme následující věc.

Írán, který se podle plánu globálního prediktoru měl stát centrem koncentrace řízení v tomto regionu, se najednou ukázal být neakceschopným. A Rusko odmítlo hrát podle íránských pravidel. To znamená, že by Rusko, jak bylo navrhováno Íránem, přišlo, všechno v Sýrii vybojovalo, a potom by se zase stáhlo a řeklo Íránu: „Vy si tady teď skliďte plody našeho úsilí. My jsme jen přišli, zabojovali si a teď odcházíme.“

Tak by vše šlo podle plánu, jenže Rusko takovou roli odmítlo. Proto nám také Írán jednou nabízel přechodné letiště, a potom zase ne. Takže Írán má své zájmy a myslí si, že ho s ohledem na tyto jeho zájmy Rusko zradilo.

„Vždyť jak je to možné? Šéf řekl, že to bude tak a tak. Já měl být v regionu tím hlavním, vy jste mi to měli vybojovat a já měl slíznout smetanu. A vy jste přišli, vše vybojovali a teď říkáte, že jste si své postavení tady zasloužili? Na jakém základě?“

A tak Írán vyhledává ty politické síly, které by pomohly prosadit tento jeho náhled, že šéfa je třeba poslouchat, mezi různými našimi „patriotickými“ silami, které si činí nárok na řízení v Rusku.

A dělá to kvůli dosažení dvou cílů. Prvním cílem je zformování svého řízení v Rusku, a druhým cílem je získat od těchto „patriotických“ sil pomoc v podobě odborníků, kteří by mu pomohli naučit správně bojovat jeho lidi a částečně by sami tyto otázky řešili. A proto různé klanově-korporativní skupiny formují vlastní vojenská zastoupení, aby se tak tohoto procesu účastnily. Na tom, co dělá Írán s těmito klanově-korporativními skupinami, není nic nového.

Jen si vzpomeňte třeba na účast Žirinovského na modlitbách společně se Saddámem Husajnem, když se prostřednictvím Žirinovského Saddám pokoušel působit na určité politické struktury uvnitř našeho státu. Proto Írán hledá lidi mezi klanově-korporativními skupinami, které jsou připraveny s ním spolupracovat, a které vycházejí z následujících pohnutek:

„Já teď budu spolupracovat s Íránem, získám díky tomu ekonomické výhody, přisaju se někde k nějaké té ropě. Díky spolupráci s Íránem z toho budu mít i politický prospěch v podobě vazby na silného obchodního a politického partnera Ruska a vyřeším díky tomu své klanově-korporativní úkoly uvnitř státu a více se prosadím.“

Takových chytráků tu máme mnoho, takových klanově-korporativních skupin. Tyto skupiny mezi sebou soupeří. A jedna taková skupina... Opakuji, že vycházím z informací z otevřených mediálních zdrojů. Přímo o tom nikdo nic nepíše. Jedná se o analýzu z pozic obecného chodu věcí přes Dostatečně všeobecnou teorii řízení.

Takže jedna z korporací klanově-korporativních skupin najednou dostala nápad, jak by mohla sama sebe posílit. Jak by vyřešila otázku legalizace soukromých vojenských společností v Rusku, a získala tak větší vliv v politické složce Ruska, a přitom navázala vztahy s Íránem, a dokonce je naladila i s USA.

Írán teď řeší problém, jak zbránit formování státního útvaru, o který se snaží USA v oblasti Dajr az-Zaur. Írán prohlašuje, že to nedovolí. A kdyby ta klanová skupina práskla nějakou operaci Spojeným státům, že bude uskutečňována a to dokonce i za předpokladu, že tak zahynou jejich vlastní bojovníci, znamenalo by to získání politických bodů. Jak přemýšlí:

„USA odtamtud budou tak jako tak vytlačeny, Írán tak jako tak zvítězí. A jestliže se toho zúčastníme a zahynou přitom naši bojovníci, bude to pro nás znamenat přízeň ze strany Íránu. Když takto prokážeme službičku USA, tak teď v průběhu předvolební kampaně uvnitř Ruska USA zohlední postoj naší klanově-korporativní skupiny.“ Mám na mysli státní elitu USA, která to zohlední.

„A potom v režimu sankcí a vzájemných vztahů, při prosazování politických kandidátů nám přinejmenším nebudou bránit v některých procesech a v něčem mohou dokonce i pomoci. A v tom humbuku okolo toho si zlegalizujeme vojenské soukromé společnosti, jako vlastní soukromé armády při třenicích se státem.“ A ve výsledku tu máme smrt našich občanů u Dajr az-Zaur.

Opakuji, že se jedná o analýzu toho, co se děje z pozic obecného chodu věcí. A odkud tato analýza, tedy takové to jejich přesvědčení o tom, že stejně zvítězí. Mám na mysli Írán v tomto regionu.

Dnes došlo k velice zajímavé události na Valdajském fóru. Už jsem o tom dnes mluvil. Vystupoval tam íránský ministr zahraničí… A trend celého jeho vystoupení byl ten, že aby se efektivně vyřešily problémy tohoto regionu, musí se všichni připojit k Íránu. Je nutné dělat to, co řekne Írán, protože ten vždy zastává ten správný postoj. Takto se normálně chová jakýkoliv ministr zahraničí, který prosazuje zájmy svého státu, a on tedy takto vystupoval na Valdajském fóru.

Byla tam položena otázka směřovaná na íránského ministra zahraničí a na Lavrova. Íránský ministr zahraničí vyložil přesně takovýto svůj postoj, že existuje jen jediná pozice, ta íránská, která je ta absolutně správná. A co se dělo dál?

Když byl na řadě s odpovědí Lavrov, tak se moderátor této diskuse pokusil nenechat Lavrova promluvit. Co to mělo znamenat? A to je přesně ta politická hra jak začlenit Rusko do celkových globálních plánů, aby ty klanově-korporativní skupinky dosáhly svého. A to je jen jeden z takových projevů.

Moderátor té diskuse jednoduše zapomněl na to, že Rusko může mít svůj vlastní pohled na dané dění, vlastní zájmy v tom regionu a na způsoby jejich dosahování.

A Lavrov dost „politicky nekorektně“ řekl: „Stop! Já jsem ještě neodpověděl! Napřed vyložím postoj Ruska v té věci, a potom budeme pokračovat!“

A také ho vyložil a řekl, že Rusko má na tyto věci svůj vlastní pohled. Proč to říkám? Představte si tu situaci, kdy různé klanově-korporativní skupiny formují svá vlastní vojenská zastoupení na území Sýrie v součinnosti s Íránem, kdy za Írán řeší nějaké vojenské problémy, pomáhají mu zacvičit jeho lidi. Ano, oni tam bojují i za ruské zájmy, ale v první řadě tam bojují v zájmu těch klanově-korporativních skupin, které je tam vyslaly.

A vyslaly je tam kvůli tomu, aby na základě kšeftu, prospěchu, který tam získají, a tím pádem na základě posílení svých vlastních pozic, dokázaly řešit problémy i tady u nás, aby prostřednictvím vytváření soukromé armády čelily státu. Aby se jako klanově-korporativní skupina mohli vymezovat vůči státu jiným způsobem, než jak teď předpokládají státní zájmy. Proto jsou také ty dohody s Íránem i s USA bez ohledu na ruské zájmy v podstatě logické.

A odsud už je zcela jasné kdo a přes jaké struktury se postaral o ten informační výpad, co chtějí, jak mají v úmyslu zatlačit a čeho tím dosáhnout. Ta hra je průzračná. Až na to, že tam kvůli této průzračné hře skuteční ruští vlastenci umírají, přičemž se jedná jen o klanovou hru, o korporativně-klanovou hru. Nejednalo se tedy o žádnou zradu ze strany státu.

Šlo o čistě klanově-korporativní zradu, aby někdo získal prospěch z dohody jak s Íránem, tak i s USA. A že lidé zemřou? Cožpak to těm takzvaným „rossionským elitářům“ dělá starosti?

35:55

K další otázce. Napřed se na Ria Novosti objevil následující titulek: Otázka změny adresy velvyslanectví USA v Moskvě bude projednána v únoru. A potom již TASS informoval následovně: Státní department nemá nic proti přejmenování ulic, na kterých se nacházejí velvyslanectví USA v Turecku a Ruské federaci.

A proč by měl státní department být proti takovému postoji Ruska? Vždyť daná (ruská) zákonodárná iniciativa předpokládá, že Rusko nemá a nemůže mít svoji vnitřní ani vnější politiku, která by nebyla určována zvnějšku. Vždyť co je to za pořádek, snad si nechce Rusko samo určovat, jakou svou ulici nazve třeba Arbat, nebo zda přejmenuje nějakou další. To není důležité.

Teď tu je určitá politická konjunktura a vy s ohledem na ni pěkně budete přejmenovávat své ulice. Dělat si problémy, ničit svou historii. To je přece překrásné. To může navrhnout lokajíček, aby si udělal oko u svého páníčka a ještě si přitom zahrál na ruského „patriota“. Proč by proti tomu měl státní department protestovat? On ještě tomu věrně sloužícímu psíčkovi, co vrtí ocáskem, hodí cukříček.

Je třeba chápat, že Rusko má vlastní hodnoty, že má své dějiny, že názvy ulic jsou výlučně ruskými dějinami. Nejedná se o hloupé reakce na nějakého pána žijícího za velkou louží, na toho se při pojmenovávání svých ulic můžeme… My máme své dějiny! Mnoho tisíciletí trvající dějiny Ruska. A na základě těchto svých tisíciletí trvajících dějin určujeme, jak se bude ta či ona ulice nazývat.

Není to o tom, že za velkou louží někdo kýchne a my s radostí nadskočíme a hned to tady přejmenujeme a sami sobě vytvoříme problémy. To je přímo jakási opičí politika.

- Tady tvrdí, že to má být odpověď na přejmenování náměstí na nám. Borise Němcova.

- To nám může být ukradené.

Když vás kousne vzteklý pes, tak ho v odpověď také pokoušete? Je třeba si uvědomovat, že Rusko má svou sebeúctu, má svou politiku, máme tady svůj stát. A jestliže se budeme chovat podle toho, tak od nás nikdy nikdo nebude požadovat, aby naši sportovci jeli soutěžit za jinou než ruskou vlajku.

A jestliže budeme takto přejmenovávat své ulice, tak potom nečekejte, že si nás ve světě budou vážit. Protože potom budete lokajíčkem, cvičeným psíkem, který skáče na zadních packách, jak se mu zavelí. Nebudeme takto reagovat na nějaký jejich počin. My máme své dějiny. Psi štěkají a karavana jde dál.

A tento postoj je jiný. Chce na tom trhnout nějaký polický prospěch u debilů dělajíc ze sebe „patriota“. Co to jako má být za vlastenectví, když tím předvádí, že naše státní politika bude vždy reflexivní? Že budeme vždy reagovat na to, co udělá někdo jiný? Musíme vést svou politiku, ať na to musí reagovat oni tam. Ať tam u sebe přejmenovávají ulice, protože oni to dělají z bezmoci. A my snad zde budeme říkat: „Nebojte se, my jsme ještě slabší a vždy se vám budeme podřizovat. Je jen třeba přečkat, než se zbavíme Putina nebo někoho jiného, kdo bude uplatňovat svou politiku, ruskou.“

V tom je podstata toho prohlášení. V tom je podstata té zákonodárné iniciativy. Vůbec bych se nedivil, kdyby ji sepisovali na americkém velvyslanectví a ten poslanec potom s radostí za třicet kousků řezaných zelených papírků prodal ruskou suverenitu. Mám na mysli toho, kdo s tím přišel a předložil to k projednání.

40:26

Dále vás Michail Jarovoj prosí okomentovat následující. 13. února Trump v telefonním rozhovoru s Putinem nabídnul svou pomoc při vyšetřování havárie AN 148 u Moskvy. Globální elity pokračují v odepisování kádrových zdrojů státní elity USA v Rusku v rámci plnění vlastního úkolu udržet Putina ve funkci hlavy státu a tím i stabilitu našeho státu?

Ano, to je přesné. Je to všechno ještě daleko zajímavější a širší než jen o našem AN 148. O tom, že jsme v podstatě nějaké takové svinstvo očekávali, vypovídá ta skutečnost, že bezprostředně předtím byl pozastaven a oddálen start rakety Sojuz. Jak se všichni odborníci vyjádřili, tak to odsunutí startu bylo dost podivné. Nějak je vysvětlení té věci neuspokojuje, příčina byla asi jinde.

Problém je v tom, že se dal čekat útok z této strany a z jiného směru už tolik ne. A tak se soudě podle všeho někdo zmocnil řízení letadla, takže piloti byli bezmocní. I čidla ukazovala to, co bylo třeba. Mám na mysli těm, kteří se zmocnili řízení toho letadla.

Je třeba poznamenat následující věc, že okamžité poté Putin zrušil svůj let do Soči. Ihned. Reálně si tedy uvědomoval nebezpečí, že to ještě není konec a že není vše dořešeno. A měl absolutní pravdu, protože následovala havárie vnitrostátního dopravního letadla v Íránu. Šlo také o velmi podivnou havárii. A soudě podle všeho se také někdo zmocnil řízení tohoto letadla. Snaží se to vysvětlovat tím, že kdysi dávno nebylo technicky v pořádku apod. Problém je v tom, že ten boj globální a státní elity je velice, opravdu velice vážný. Ale státní elita hraje podle principu: Zvony zní, to slyšíme, ale odkud nevíme.

Trumpova situace v USA je velice vážná a bez opory na Rusko bude pro Trumpa velice složité, aby to ustál. Proč bez opory o Rusko? Protože je teď třeba skrytě převést řadu procesů řízení ve světě z USA na Rusko, protože jen Rusko to řízení dokáže zajistit. Nedokáže to ani Čína, natož Írán. Státní elita proti Trumpovi bojuje velice, velice úporně. Asi jste všichni slyšeli o tom dalším střílení dětí ve škole.

- Na Floridě

- Ano. Zdálo by se, že se již nejedná o žádnou výjimečnou událost, že není první ani poslední. Není první ani poslední, ale od všech těch ostatních střílení ve škole se liší. Liší se dvěma parametry.

První: 13. února Trump jmenoval šéfem Národní bezpečnostní agentury USA generála Nakasona. Vyměnil ho a hned v noci dalšího dne došlo u této agentury k podivné přestřelce, o které je známo pouze jedno, že tři lidé byli odvezeni záchrankou. Jinak není o této přestřelce známo NIC.

A další den 15. února došlo k tomu masakru na Floridě. My víme, že Trumpova rezidence Mar-a-Lago se také nachází na Floridě a podivnou shodou okolností pouze 40 minut jízdy od toho městečka Parkland, což je dost blízko.

A co se tam vlastně stalo? Když se podíváme na všechny zprávy o tom, co se tam stalo, tak uvidíme, že ten bývalý žák, o kterém tvrdí, že postřílel ty školáky, se ten den, kdy ho zadrželi, choval velice podivně. Jak vůbec přišli na to, že to byl on, kdy ty školáky postřílel? Je to velice jednoduché. Do školy vstoupil někdo v neprůstřelné vestě a plynové masce a začal pálit po školácích. A že střelcem byl právě tento člověk, určili podle oblečení, přes které byla natažena ta neprůstřelná vesta. Potom prý tu vestu sundal, zamíchal se do davu a odešel.

A našli ho podle toho trička, jak se prochází z jednoho obchodu do druhého. Spíše to vypadalo, jako by na někoho čekal. Přijel tam taxíkem, to vše je známo, a potom se tam jen tak procházel. Tak ho zadrželi. A jaké mají důkazy, že to byl právě on? Žádné kromě toho, k čemu se sám přiznal, že řekl, že to byl on, kdo ty děti pozabíjel. Přiznání je tím nejlepším důkazem.

Takže to, za co u nás ve stalinských dobách trestali jak Lavrentij Pavlovič Berija, tak i prokurátor Vyšinskij, Andrej Januarjevič... Tuto větu znící doslovně: Přiznání obviněného je královnou důkazů, připisují právě Vyšinskému, který ve skutečnosti říkal, že to pro sovětskou prokuraturu absolutně nemůže být směrodatné, a že ten, kdo se tím bude řídit, bude potrestán jako nepřítel lidu. Teď to všechno překroutili a tvrdí, že to on to vyžadoval. Ve skutečnosti to bylo naopak.

No a pro USA je směrodatné, že přiznání je královnou důkazů. (Confessio est regina probationum) Takže co v podstatě bylo provedeno? Byl vybrán člověk s určitým psychologickým profilem, s vhodným životopisem, který podniknul určité kroky. A potom ho vylákali na určité místo. On se tam přece procházel a vůbec se neschovával, soudě podle jeho chování na někoho čekal. Měl někomu zavolat a ten někdo mu říkal, čekej tam, na tom určitém místě. Potom si tam pro něj dojeli, našli ho, zatkli atd. A proč se přiznal? Na to se zeptejte advokáta, a těch, kteří ho zpracovávali.

Takže nám vlastně podstrčili dalšího Lee Harvey Oswalda. A proč došlo k tomu střílení, kvůli tomu, že se to společenství tajných služeb státní elity USA pokouší předvést Trumpovi, že jeho situace je vratká, a že vždy najdou dalšího Lee Harvey Oswalda. Oni tím říkají:

„Ty sis jmenoval nového šéfa NBA? Tak ti tam zařídíme přestřelku. Žiješ tady a máš v plánu sem zajet? Tak se ti tu postaráme o masové vraždění.“

Přičemž z toho všeho vyplývá, že skutečně, ať už ten kluk byl jakýkoliv, tak ho podtrhli. On podnikl určité kroky s ohledem na nákup, na informační přípravu, ale aktivovali ho v okamžiku, kdy potřebovali předvést Trumpovi své silné vyjednávací pozice: „A teď se pojď dohodnout, nebo přijdeš na řadu.“ Takže je ten boj… Vždyť proč o tom mluvím?

Ten boj mezi státní a globální elitou dosáhl v USA svého vrcholu. Začalo docházet ke konkrétním vraždám, ke konkrétním likvidacím. A dál to bude ještě horší.

50:13

Dále je tu otázka od Alexeje a Alexandra z Charkova. Nedávno jste říkal, že Saakašvili pracoval v zájmu Avakova, ale na Ukrajině se nic kardinálně nezměnilo. Proč? Co se tam teď děje? Surkov s Volkerem spolu mírumilovně jednají, Porošenko s Klimkinem vyjadřují svou soustrast, což už je malý pokrok, ale jinak vůbec nic není jasné.

A 15. února 2018 byl zveřejněn rozhovor s Gruzínci, kteří byli na Majdanu v Kyjevě v roce 2014. Otázka: Proč se tyto informace objevují právě teď? Jaký je účel odhalení těch gruzínských odstřelovačů? Bylo by zajímavé slyšet váš názor.

A názor samotného Alexandra: Informace o odstřelovačích spojených se Saakašvilim je falešnou stopou. Cílem zveřejnění toho rozhovoru je zavést vyšetřování do slepé uličky a neutralizovat Saakašviliho jako nástroj pro dosazení k moci Avakova.

Ne, ta věc se má tak, že když jsme ohlásili scénář kroků Avakova k uchopení moci, že Saakašvili je jen zástěrka, za kterou se schovává Avakov, tak jsme ho tím odhalili.

A v politice nic není neměnné. Takže když to začalo být všem hráčům jasné, začali v tom Avakovovi bránit, a proto mu to také nevyšlo. A v současné situaci ty podmínky na Ukrajině vypadají tak jak vypadají, protože ani jedna ze soupeřících skupin neuspěla.

A neobešlo se to bez naší pomoci, když jsme poukázali na jeden z těchto složitých scénářů. A tak vzniknul problém, a co teď s tím? Je přece nutné nějakým způsobem řešit tuto nevyhraněnou situaci. Je nutné vyšachovat klíčové hráče ze hry tak, aby se vyřešil ten ukrajinský problém. A zde je třeba chápat jednoduchou věc.

Vezměte si, jak vypakovali Saakašviliho. Zadrželi ho přímo v restauraci, posadili na charterový let, odvezli do Polska, odkud odletěl do Holandska a hned následujícího dne měl hotové doklady. To všechno ukazuje na to, že si se Saakašvilim Porošenko nedokázal poradit, byl pro něj příliš tvrdým oříškem. Když někdo tvrdí, že něčeho dosáhl, tak ani omylem. Kdyby Porošenko mohl něco udělat, tak by Saakašviliho strčil do vězení jako korupčníka a organizátora rozstřílení „nebeské setniny“.

Mohlo to přece vypadat následovně: „Tak takhle to tedy bylo? Oni se sem infiltrovali a on byl až do poslední chvíle skrytým agentem! Vždyť on tu byl dokonce jednu dobu guvernérem, než jsme na to přišli. Tak jak jsme mohli zabránit gruzínským odstřelovačům, aby nestříleli naše lidi? Oni to všechno udělali tajně…“ A byl by předhozen skvělý obětní beránek, kdyby Porošenko měl na Saakašviliho. Jenže on se ho prstem nemohl dotknout. Proto také Saakašvili jednal.

Ale i všechny ty Saakašviliho protesty byly na nic a tak bylo zapotřebí tu situaci nějak slušně rozseknout. Proto Saakašviliho, který má ještě jakous takous váhu pro řešení ukrajinského problému odvezli do Evropy, aby věci ovlivňoval odtamtud. A jak to vypadá na Ukrajině?

Na Ukrajině to vše dopadá pro Porošenka velice, velice smutně. Je třeba si v tomto ohledu uvědomit jednu jednoduchou věc. Západ se nemůže zbavit Porošenka jen tak. Jestliže se Západ zbaví Porošenka a řekne, že není legitimní a tím pádem není ničím, že to všechno byl omyl, tak nejenže tím Západ přihraje esa do ruky Rusku, které vždy tento postoj zastávalo.

Západ by tím přiznal, že celou tu dobu nejednal správně se všemi důsledky, které by z toho vyplývaly. Západ by dál nemohl být partnerem při řešení konfliktu na Ukrajině. Sám sebe by z toho vyřadil. Takže co musí říci Západ? „Podívejte se, co se to teď děje na Ukrajině!“

„Došlo tam k národním protestům. Sice tam byl v legálních volbách zvolen legální prezident (Porošenko), ale ukázalo se, že byl příliš slabý a nedokázal se udržet. A tak tam teď dochází k vojenskému fašistickému převratu. No a ve výsledku tohoto vojenského fašistického převratu se teď samozřejmě všechno bude muset řešit v nových podmínkách. Všechno to, co dosud Rusko prohlašovalo za nelegitimní, a my uznali jako legitimní je minulostí, o tom se můžeme bavit později, ale teď musíme vyřešit aktuální problém s fašistickou vládou na Ukrajině, které je třeba se zbavit, a potom vyhlásit neutrální status nového státu a komu ten stát bude podřízen.“

Z hlediska Evropy je důležité tento faktor vymezit, protože jakmile je něco neutrálního, tak to znamená, že má nějakého kurátora. To je jejich pohled na věc. Z hlediska Západu totiž neutrální stát neznamená stát, který by nepatřil k jednomu ani druhému spojeneckému spolku.

Neutrální z hlediska Západu znamená takový stát, který formálně není členem nějakých organizací, ale přidržuje se západního hlediska.

A oni se pokoušejí ten problém vyřešit. A s tímto cílem Západ pracuje na tom, aby na Ukrajině vznikl chaos a došlo tam k tomuto státnímu převratu.

Proto ty pochody nacionalistických družin připomínající pochody nacistů v Německu, odsud ten pogrom úřadu Rossotrudničestva v Kyjevě skupinou S14 atd.

Západ chce prosadit své zájmy tak, aby ho to samotného nic nestálo.

Oni tuto skupinu (S14) zařadili mezi teroristické. V roce 2017, zcela nedávno byla zařazena mezi teroristické organizace. Všude to oznámili a teď tato teroristická skupina přepadá ruské instituce a Západ k nám přichází se slovy:

„Vidíte, co se děje? Máme spolu o čem jednat. Vždyť my jsme je zařadili mezi teroristické organizace, tak pojďme na tomto základě najít společnou řeč.“

A co dochází Porošenkovi? Porošenkovi je jasné, že roztáčení této spirály povede k tomu, že Porošenko bude nadále nepotřebný. Už teď není potřebný. On musí v průběhu fašistického převratu hrdinně zahynout. Je na to Porošenko připraven? Samozřejmě, že není, a tak se rychle rozběhl k telefonu: „U vás spadlo to letadlo…“ Ve skutečnosti je mu to letadlo vřele ukradené. On potřebuje zachránit vlastní kůži, neboť si velmi dobře uvědomuje, kam to všechno cílí a že ho i s rodinou hodlají oddělat, že jim nikomu nedovolí vzít nohy na ramena. To je oč tu jde.

On si dobře uvědomuje, že Saakašviliho odvezli právě kvůli tomuto scénáři, a nedovolili mu strčit ho do vězení, že gruzínští odstřelovači se také objevili kvůli tomuto scénáři, to proto s nimi přišli. Takže on má..., jak rádi říkají naši západní partneři: „...v ruce samé špatné karty.“

A tak mu zbývá jen jedno, jenže promiňte, on je absolutní nula, on nic neřídí, jeho názor nikoho nezajímá a k tomu telefonu běžel pozdě.

58:46

A dále se přímo dnes objevily otázky. Na našem webu vás prosí okomentovat střelbu, ke které došlo v Kizljaru. Mnozí z našich uživatelů poukazují na věk střelce, kterému je 22 let.

(V.V.P.)

Jedny zdroje uvádějí, že je mu 22 let, jiné že 23. Takže vidíme, že je tu snaha napasovat to na 22 let. Státní elita prostě ty hry neumí hrát. Globalisté…

Jak se liší... numerologie státní elity při nějaké události od numerologie globalistů?

Globalisté mají svou numerologii vepsanou do matrice a státní elita se ji snaží napasovat uměle. Je to všechno do očí bijící. Stačí se podívat, když to zapadá do matrice, byli to globalisté, když je to uměle napasované, byla to státní elita.

Řekl bych, že v tomto případě je všechno ještě směšnější, kdyby to nebylo tak tragické. V minulém pořadu byla otázka na boj proti korupci v Dagestánu, a že se jedná o velice složitý region. Já jsem tehdy řekl, že budete-li stále vycházet z toho, že se jedná o složitý region, tak na to doplatíte. Je nebezpečné rozehrávat národnostní kartu. Jedná se o region se svými zvláštnostmi, ale je to pořád standardní region Ruska.

- Obyčejný, stejný jako ty ostatní.

- Obyčejný.

A čím se v tomto ohledu, mám na mysli tu „složitost“, liší například od Rostova na Donu nebo od Irkutska? Tam se řeší velice složité problémy. A čím se liší od těch regionů, které byly před Dagestánem? Cožpak to tam bylo jednodušší? Bylo to tam daleko složitější. Liší se jen svými místními specifiky. A všude jsou nějaká místní specifika.

V jeho případě neustále všechno hází na místní specifika. A kde je pro to nějaké odůvodnění? Ještě jednou opakuji, zkuste vyřešit ta místní specifika v Rostovu na Donu nebo v Irkutsku. Zde se neustále snaží akcentovat národnostní pozadí. Vždyť korupčníci se všude brání a brání se těmi prostředky, jakými mohou a jsou jim ukradené zájmy jejich státu, zájmy jejich lidí a v podstatě i jejich nejbližšího okolí.

Jen si to vezměte, vždyť proč se k tomu hned velmi tvrdě vyjádřil Kadyrov? Protože měl sám možnost pozorovat, do jakého stavu přivedli místní korupčníci Čečensko, ze kterého ho musel potom dostávat on sám. Právě takoví korupčníci tam přivedli válku, kteří chtěli jen hrabat a nekontrolovaně si užívat: „A že tady bude válka? To je mi jedno, vždyť já budu žít za hranicemi.“

To myslíš vážně? Vždyť tví bratři, tvůj národ je ve válce, umírá a ty si žiješ v zahraničí za nakradené peníze, nebo třeba i v Moskvě, kde ti je hej. Úplně stejně se přece chovali čečenští korupčníci, kteří přiživovali válku v Čečensku, kam se sjeli banditi z celého světa, kteří se stali čečenskými bandity v územním slova smyslu, protože oni sami byli různých národností.

Kreatura (skupina) USA podrazila Turecko pro vyvolání konfliktu s Ruskem

Cožpak se přesně to samé teď neděje v Sýrii? Kde mají s Bašárem Asadem neřešitelné problémy, jak to zařídit. „Ať tu tedy máme stát, ale tenhle jeho kousek bude plnit kapsy mně.“

Obvyklý postoj všech korupčníků. To právě zde se berou ti političtí oponenti bojující proti Bašáru Asadovi. Ti, kterým je jejich země alespoň do určité míry drahá, ti se účastní vyjednávacího procesu v Astaně a v Soči.

Vezměte si tu skupinu, která sestřelila naše letadlo, jak přitom zahynul náš Filippov, to je čistá kreatura USA a speciálně ji začlenili pod Turecko, speciálně ji přivedli na jednání do Astany, a do Soči se nedostavila, to se hystericky postavila na zadní a podrazila tím Turecko, aby se povedlo vyvolat konflikt mezi Ruskem a Tureckem. Přitom je ta skupina čistě americká, prostě čistě, stoprocentně americká.

Korupčníci jsou všude úplně stejní. Oni využívají mechanismy, které jsou jim dostupné, jim osobně dostupné pro vlastní obranu: „Začali nás strkat do vězení? Tak teď tady začneme všude vyvolávat problémy. My teď zorganizujeme válku, vy jste si dovolili nás znepokojovat a my jsme přece všemocní místní bossové!“ Lidé jsou jim absolutně ukradení.

A ano, ten problém Dagestánu je složitý, ale řešitelný, protože jak muftiát, tak Ruská pravoslavná církev na tom mají zájem. Existují tedy nástroje jeho řešení.

A na našem Dálném východě máme problém se Zločineckou urkaganskou jednotou (AUE). A jak máme řešit tento problém? A je to velice složitý problém, daleko složitější než v Dagestánu. Proč tedy neříkáme, že tam je složitý region?

Proč je složitým regionem Dagestán? Tam se to vyřešit dá. Tam je dialog, sice těžký, ale dialog. Ne vždy se všechno dá vyřešit, ale tam existují struktury, které tyto úkoly chápou a mohou je nějak řešit. Ale jak máme řešit ten problém s AUE? Říkají, že je postříleli v kostele. A nedávno u nás v Permi a Ulan-ude zaútočili na školáky. Čím se tento zločin liší?

Proto ještě jednou opakuji, že si nesmíme zahrávat s národnostní otázkou. Musíme chápat, že každý region má své osobitosti, každý region má ty své, protože všechny regiony jsou osobité. Je prostě reálně třeba ty problémy řešit a nezačínat vydírat: „My vám to tady zavaříme.“ Opakuji, že vydírají jen korupčníci. Tomu chlapci zamotali hlavu a on vzal zbraň, šel a pozabíjel nevinné lidi s výsledkem, který to přineslo jemu osobně. A jediné co tím takto řešil, bylo umožnit tomu zkorumpovanému vedení dál krást, a aby zůstalo…

- U moci.

- U moci a při penězích.

A že bude v Dagestánu válka, to nikomu z toho zlodějského vedení absolutně nevadí, stejně jako to nevadilo čečenskému vedení, které se postaralo o válku v Čečensku. Ať se zeptají Kadyrova a Čečenců, jak to bylo a čím to končí pro obyčejné lidi. Je třeba to vše chápat a přemýšlet vždy hlavou.

Tady naštěstí jsou lidi, kteří dokážou myslet hlavou a mohou podle toho pracovat. Ten problém s AUE je daleko složitější, než ten problém v Dagestánu.

01:06:20

Ještě jedna otázka od Alexandra Foničeva. Grudininovo vystoupení vyvolává sympatie, mluví o správných věcech o korupci, o rozvoji výroby. Je zde uvedeno několik odkazů. A Putin zase chválí vládu a své okolí a tím přichází o rating a vyvolává antipatii. Úspěchy ve vnější politice nejen vrací Rusku suverenitu, ale také brání aktiva lidí z jeho okolí. Jak je možné dál Putinovi věřit?

Velice jednoduše. Stačí si přečíst Grudininův program. Vždyť co se ve skutečnosti děje? Grudinin všem říká to, co od něj chtějí slyšet. Je to prostě nezodpovědné žvanění. Co kdo chce slyšet, to mu poví. A jaký proto byl jeho nedávný konflikt s tiskem? „Vy jděte pryč. Já si tady teď promluvím s lidmi a vy nikomu nebudete říkat to, co jim tady teď budu povídat.“ Jeho úkolem je vždy:

„Co chcete slyšet? Tak já vám to povím. A vy chcete slyšet něco jiného? Tak vám to taky povím.“ A všude takto mluví. Jednoduše nezodpovědně žvaní.

A s ohledem na toto nezodpovědné žvanění je dobré podívat se na jeho program, který neexistuje! Ten program neexistuje a to je fakt. Je zbytečné mluvit o těch deseti, dvaceti krocích. Jen si je přečtěte. A kde se kryje podstata té věci?

Státní elita USA potřebuje za každou cenu rozpoutat občanskou válku v Rusku. A jedním z efektivních způsobů jak ji vyvolat, by bylo zrušit Grudininovu registraci jako prezidentského kandidáta. A kdo se u nás o to snaží? Žirinovskij, který skáče až do stropu a vyřvává jen o tom.

Kolikrát mám ještě opakovat, že Žirinovskij pracuje pro státní elitu USA?

Globalisté si potřebují uchovat Grudinina pro budoucí projekt, pro příští prezidentské období. Je pro ně důležité si ho uchovat, ale státní elita chce válku. A o co se tedy snaží? Všemi možnými způsoby se snaží upoutat pozornost na ty Grudininovy miliardy, aby lidé nehodnotili Grudininův program s čím přichází, jak hodlá řídit. Brání rozpoutání dialogu na toto téma, aby se nedebatovalo o jeho programu. Pečlivě to překrývají všemi těmi skandály. Cíleně.

A stupňují to až k absurditě, aby jeho registrace byla zrušena. Ne, Grudinin tam musí zůstat. Když už ho jednou zaregistrovali, tak nesmí být jeho registrace zrušena.

My tady občanskou válku nepotřebujeme. Nepotřebují ji teď ani globalisté, jediný, kdo si ji přeje, je státní elita USA. Snaží se o ni Žirinovskij a další, kteří požadují kvůli tomu zrušit Grudininovu registraci. Ne, je třeba se za každou cenu snažit převádět vše do praktické oblasti a debatovat o Grudininově programu! Potom možná lidé pochopí, ti, kteří si ho přečtou, možná pochopí, v jakém ohledu vlastně ten Putin tu vládu chválí.

Když si lidé uvědomí za jakých okolností a co Putin říká, v jakých okolnostech je chválí, tak je možná i oni sami pochválí a řeknou: „Ano, za těchto okolností je ta varianta optimální.“

Ale jinak, víte: „Grudinin je takový a makový, on všechno…“ Médium Dožď ho vidí tak, Echo Moskvy zase jinak, patrioté mají třetí pohled na věc, přitom se ale všichni spojili. On přece ve všech těchto médiích v souhrnu, v hlasování o ratingu, nabírá 60% a Putin 20%.

Jenže, sláva Bohu, ve volbách budou hlasovat lidé a ne ti, kteří se poflakují po internetu. Přitom by komukoliv stačilo jednoduše si to přečíst, dát si to do souvislostí se životem, a uvědomit si, co a jak bude dělat. Nevěnujte pozornost těm skandálům, zalhal, tak zalhal. Vykrucuje se, tak se vykrucuje. To je pro něj charakteristické. Raději se podívejte, co navrhuje pro život. A potom teprve kritizujte Putina za to, že někoho za něco pochválil. Pokud vám to samozřejmě svědomí dovolí, kritizovat ho.

Úkolem pro stát tedy je, aby se vše převedlo do oblasti debat o Grudininově programu. Přece je to předvolební kampaň, tak pojďme posoudit, co lidem nabízí. A to, že je třeba nechat ho mluvit… Vždyť si ho poslechněte. Já už vážně nevím, co musíte být zač, abyste si pozorně poslechli Grudinina a ještě ho pak chtěli podporovat. Chápu, že zaslechnete-li jednotlivé úryvky, tak se vám třeba mohou zalíbit, ale jestliže si poslechnete jedno jeho vystoupení, druhé, tak musíte vidět, že pokaždé sám sobě odporuje. Někdy i v jednom a tom samém vystoupení sám sebe vyvrací. Díváte se hodinu a půl a přemýšlíte, jak je něco takového vůbec možné.

Nakolik musí být on sám omezený a jak musí pohrdat lidmi, aby takovým způsobem lhal a sám sebe neustále vyvracel? Vždyť si ho poslechněte! Proto není nic divného na tom, že jeho rating se pohybuje v rozmezí 6-7%. Protože lidé slyší, co říká, slyší to, a čtou si jeho program. Je třeba, aby se to proměnilo v hlavní proud ve všech médiích a v debatách u blogerů. Aby se nedebatovalo o jeho miliardách a jak se vykrucuje z toho, kde a jak k nim přišel, ale o tom, co má ve svém programu a co z toho plyne. Opakuji, že ten jeho program, to je něco.

Je to takový smutný vtip. Sám si ho uvázal na krk, ať se teď potápí společně s ním.

To byla poslední otázka.

Dnes jsme neustále mluvili o tom, jak je třeba chápat procesy z pozic obecného chodu věcí. Nakolik je důležité chápat, jak jsou vzájemně provázány. Jen si to vezměte, prakticky všechno, o čem jsme dnes mluvili, zapadá do jedné matrice, do boje na nadnárodní úrovni mezi nadnárodními společnostmi, klanově-korporativními skupinami různé úrovně státní elity USA a globální elity. A jak do toho zapadají zájmy Íránu jako plánovaného budoucího centra koncentrace řízení, jak to souvisí se zájmy stávajícího centra koncentrace řízení v podobě světového četníka – USA a jak se to dotýká ruských zájmů.

V Dajr az-Zaur to všechno bylo natolik očividné, to propletení, že je to až krystalicky průzračné. To ovšem musíte vědět, jak jsou řízeny sociální supersystémy a znát Dostatečně všeobecnou teorii řízení. A u nás nikde neučí, jak takové procesy v sociálních supersystémech probíhají. Tyto znalosti jsou uvedeny pouze v knihách vnitřního prediktoru SSSR.

Čtěte proto tlusté knihy vnitřního prediktoru SSSR, učte se, jak jsou řízeny sociální supersystémy, buďte konceptuálně mocní. Braňte zájmy své i své rodiny. Nedovolte, aby z vás dělali objekt manipulace ve prospěch něčích cizích zájmů.

A korupčníci, klanově-korporativní skupiny sní jen o tom, pro ně není důležité, kvůli čemu Rusko exploduje. Zda to bude národnostní otázka v Dagestánu, nebo Zločinecká urkaganská jednota (AUE) na Dálném východě.

Takže pamatujte. Znalosti znamenají moc, berte tuto moc do svých rukou.

Buďte šťastní.

Do příštích setkání. Přeji vám mírové nebe nad hlavou.