Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 15.01.2018

19.1.2018

youtu.be/T43b4bL2HNo
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 15.01.2018.srt (66176)

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den 15.01.2018.

Zdravím naše vážené diváky a posluchače a kolegy ve studiu.

00:21

Jedna z nejpopulárnějších otázek souvisí s takzvanými miliardami Grudinina.

Přečtu verze od třech uživatelů a jmenovitě Vladimir Petrov se podle údajů TASS dozvěděl, že se Grudinin zbavil zahraničních cenných papírů v částce přibližně 7,5 miliard rublů. A z jeho životopisu víme, že celý život pracoval na stejném místě v dnešním „Sovchozu imeni Lenina“, od roku 1982 až do dneška. Podle jeho vlastních slov jeho příjmy za rok 2017 činí okolo 20ti miliónů rublů. Z toho nám vychází, že aby si mohl koupit tyto cenné papíry, musel by Grudinin pěstovat své jahody 375 let.

Alexej Kartašov zase viděl pořad na Prvním kanálu o Grudininových pěti miliardách v rakouské bance a píše, že takové náhody se nestávají a v tom programu to dali jasně najevo. Zadání dostal novinář správné, a to co mu Pamfilova neumožnila říci, správně dešifrovali a podali to divákům takříkajíc po lopatě, přestože to mohli snadno zamluvit.

Také Alisa píše, proč „zapomněli“ uvést Grudininova zahraniční aktiva a vytáhli je na světlo až po startovním podání dokumentů Centrální volební komisi? Mohli přece všechno zamést potichu a včas. Vždyť je jasné, že to zchladí zápal části jeho potencionálních voličů.

Žijeme v pozoruhodné době, kdy je možné to, jak se dělá, jak je realizovaná globální politika, studovat na konkrétních příkladech. Přímo to pozorovat...

– V přímém přenosu

– Ano, v přímém přenosu sledovat určitý proces.

A to, že se teď lidé dozvěděli, že si někdo povšiml těch Grudininových 7,5 miliard, je příkladem střetu státní a globální politiky, tedy USA a globálního prediktoru. Tedy státní politiky státní elity USA a globální politiky globálního prediktoru, nadnárodního řízení.

Jedná se o 7,5 miliard, a všichni ekonomové to již zkušeně rozebrali, analyzovali i se skeny konkrétních dokumentů, propočítali to a všechny tyto rozbory jsou k dispozici, tvrdit tedy, že se v jeho případě jedná pouze celkem o nějakých 35 miliónů rublů… Prý prostě pozapomněl na 35 miliónů. A co tu v podstatě máme?

Xjuša Sobčaková ve svém rozhovoru na federálním kanálu řekla, že ona velmi dobře ví, že v našem státě jsou lidé, kteří musí vyžít s pouhými třiceti tisíci rublů měsíčně! To znamená, že myšlenka, že by lidé mohli žít z výplaty 10, či dokonce 5 tisíc rublů měsíčně, je pro ni nepředstavitelná. Pro ni je ta nejspodnější mez, která je ještě možná 30 000 rublů.

– To je k otázce, kolik toho ví o vlastním státu.

– O jeho reáliích.

Ale vezměme si tedy tu „její laťku“, těch 30 000 a teď si představme, zda může člověk s takovým příjmem klidně zapomenout, že se mu někde válí 35 000 rublů, s takovým měsíčním příjmem? Nebo třeba i na 3 500 někde v zásuvce, jestliže bere 30 000? A on prý zapomněl na 35 miliónů. Prostě na ně zapomněl. To je k otázce těch příjmů.

Zde ale není to hlavní, kolik let by musel pracovat, aby si vydělal takové prostředky, jaké zapomněl přiznat. V dané situaci to není to hlavní. To hlavní je, proč si najednou na tyto prostředky vzpomněl právě v den registrace? A opakuji, že zde došlo ke střetu globální a státní elity. Já jsem už v několika našich pořadech od chvíle, kdy se Grudinin nominoval, vysvětloval, že Grudinin je v současné době společným nástrojem jak globální, tak i státní elity USA. Ale že cíl použití tohoto nástroje se liší.

Globální elita využitím Grudinina cílí pouze delegitimizaci Putina, jeho zvolení, aby tak maximálně snížila Putinovy možnosti při realizaci vnitřní i vnější politiky, obzvláště však té vnitřní, protože tu vnější je ještě možné realizovat na základě dohod s globálním prediktorem, jak to dokládá účast Ruska v syrské válce v zájmu Ruska, která v podstatě vedla k narušení zájmů globálního prediktoru s ohledem na Írán.

Nicméně na základě dohody se ještě dá něco řešit, ale uvnitř Ruska Putin… Co neustále slyšíme? Že je Putin stále úspěšný pouze ve vnější politice a ve vnitřní se mu nedaří. Jakoby ta určitá víra v zítřek, kterou lidé začali získávat, vznikla jen tak, z ničeho nic. Jakoby ty programy na ochranu národa vznikly samy od sebe. Třeba ta poslední Putinova iniciativa, kterou je ten příspěvek při narození prvního dítěte.

Vždyť i s Matvijenkovou to zamávalo tak, že se prořekla: „Jsem šokovaná!“ Opravdu řekla: „Jsem šokovaná!“ Potom pochopila, že se prořekla a začala tvrdit, že naopak v tom dobrém smyslu. Čeho se tím Putin dopustil? Přesměroval k lidem ty prostředky, které „elita“ již považovala za své, určené k rozkradení. A tak byla skutečně v šoku: „To myslíš vážně? Sebrat nám naše peníze a dát je té lůze?“ „Elitě“ takový Putinův postoj není po chuti. Jenže nahradit tuto „elitu“, ty lidi v řídících funkcích, Putin nemůže. Jsou tam příliš silné vazby na řízení ve světě.

Kádrové otázky se z větší části stále řeší ve Washingtonu a drží je v rukou státní elita USA. S příchodem Trumpa Putin takové možnosti začal získávat, ale potřebuje k tomu mandát pro příštích šest let od lidí!

Aby se potom mohl, opět po dohodě s globálním prediktorem, zbavit naší státní elity, chráněnců státní elity USA, tedy našich podpindosníků. Aby se jich Putin mohl zbavit. A aby Putina donutili nahrazovat je pouze lidmi doporučenými a vyslanými globálním prediktorem, je nutné ho maximálně v těchto volbách delegitimizovat.

No a státní elita USA v tom chce Putinovi zabránit, aby nic z toho nemohl provést. Co je cílem státní elity USA? Už jsem o tom mluvil. Státní elita USA chce, aby se v létě roku 2018 u nás rozpoutala občanská válka, která by vedla k rozčlenění Ruska na menší státy bez jakékoliv suverenity, chce tedy realizovat stejný plán, jaký měl být realizován v devadesátých letech, jenže tenkrát pod vedením globálního prediktoru a v jeho zájmu.

V důsledku iniciativy samotného národa se však tenkrát nezrealizoval, a potom nastoupil Putin, který se tam dostal díky této iniciativě národa, byl totiž projevem zaměřenosti lidí a začal Rusko opět dávat dohromady. Takže podstata tohoto manévru spočívá v tom, že Grudinin sám o sobě nemá žádnou váhu, ale absolutně žádnou. Je nutné si uvědomovat, že se jedná o úplnou nulu. Proto je všechno to vzdychání, zda je oligarchou či není mimo mísu.

Je třeba porovnávat to, co se teď děje okolo Grudinina s tím, co se v roce 2004 stalo na Altaji při volbách guvernéra Altajského kraje, ve kterých zvítězil údajně lidový guvernér Michail Jevdokimov. On sám byl ožrala a jediné čím se zabýval, bylo šíření alkoholismu mezi obyvatelstvem. Veškerá ta jeho takzvaná tvořivost nebyla ničím jiným než propagandou alkoholismu, nic víc a nic míň. A jak probíhala Jevdokimova předvolební kampaň?

Asi jste všichni viděli komedii Den voleb. Kdybyste si vzali guvernéra z tohoto filmu se vším všudy, co tam představoval, a jenom malinko upravili, jen trošičku zkorigovali to filmové počínání volebního týmu, volebního štábu daného kandidáta, tak to bude navlas stejný volební štáb, jaký působil v Jevdokimově předvolební kampani. Budou si podobné jako vejce vejci. Nemusíte si vůbec nic vymýšlet. Takže všechny ty nesmysly, které tam všichni ti novináři poslouchají, a kterým v tom filmu vážně přikyvují, to je přibližná úroveň všech těch tiskových konferencí a podobných akcí. A jak tedy Jevdokimov vyhrál?

Jak? Vyhrál proto, že tehdejšího guvernéra zradila veškerá ta takzvaná „elita“ Altajského kraje. Všichni bez výjimky! Jenom v řízení některé složky zůstaly s guvernérem. Všichni ostatní se snažili o to, aby vyhrál Jevdokimov, který byl potřebný jenom jako osoba, která zvítězí. Nemusel dělat vůbec nic. Všechno za něj udělal volební štáb, který měl pracovat na zvolení Alexandra Alexandroviče Surikova, stávajícího guvernéra. Volební štáb Surikova naplno a zcela cíleně pracoval proti zvolení Surikova a na zvolení Jevdokimova.

Když jsem se setkal s vedoucím volebního štábu, tak jsem mu řekl: „Vladimire Sergejeviči, co to děláte?“ Uvědomujete si, že díky vašemu počínání, Jevdokimov vyhraje už v prvním kole? Bude to přímo zázrak, jestliže nevyhraje už v prvním kole, protože vy děláte všechno pro to, aby vyhrál. Přímo se snažíte o to, aby vyhrál.“ Tu schůzku jsme měli kvůli tomu, abychom něco udělali pro zvolení Alexandra Alexandroviče, abychom si promluvili o možné korekci Surikovovy předvolební kampaněs.

A ano, vedoucí štábu se mnou souhlasil, že budou-li pokračovat v daném kurzu, tak je velmi pravděpodobné, že Surikov prohraje už v prvním kole. Bylo pro to uděláno všechno, co se jen dalo, bylo rozehráno velké množství kandidátů, kteří sice po troškách, ale přesto ubrali hlasy Surikovovi. Dokonce tam použili i člověka-dvojníka, jen aby se lidé spletli (Vitalij Alexandrovič Surikov) a 3% tím odebrali. Snažil se o to i jeho vlastní volební štáb i ta… ...no jak, volební komise pro to udělala, co mohla. Všichni se snažili o to, aby vyhrál Jevdokimov.

A jeho jediná role spočívala v jeho účasti. Nebylo vůbec důležité, jak vede svou předvolební kampaň, kterou, znovu opakuji, vedli přesně jako v té komedii Den voleb. Stála za tím „elita“. Řeknete: „To není možné, vždyť „elita“ potom brojila proti Jevdokimovi!“ A proč ta „elita“ proti němu vystupovala? Víte, existuje takový mem. Králíci si mysleli, že je to láska, ale ve skutečnosti je jen „vodili za nos/rozmnožovali“ (dvojsmysl v RU). A „elita“ Altajského kraje si myslela, že je to ona, kdo rozhoduje o tom, kdo má být guvernérem a co bude potom.

Když tam ale Jevdokimov nastoupil, tak jim všem řekli: „Vy jste už své odvedli a teď kušujte!“ A začali kus po kuse likvidovat ekonomiku Altajského kraje. Bylo to hrozné, šlo přímo o masakr ekonomiky Altajského kraje. Šlo o likvidaci všeho, co dal dohromady Surikov, aby stabilizoval kraj. A když „elita“ zjistila, že je najednou začali stříhat jako ovce, připravovat je o byznys, tak potom se vzbouřili. Pochopili, že se musí začít bránit, ale už bylo pozdě.

Teď se v té předvolební kampani na celostátní úrovni organizuje stejný scénář, kdy si všichni „elitáři“ myslí, že tak hájí své zájmy, když podporují Grudinina a nechávají kandidovat všechny ty ostatní. Ve skutečnosti je jen vodí za nos/rozmnožují pod nůž jako ty králíky, reálně. A co teď tedy vidíme? Včera byl opět Nedělní večer se Solovjovem. Vystupoval tam... ...redaktor Komsomolské pravdy Sungorkin, který se svou nenávist k Putinovi ani nenamáhal skrývat. A ty jeho řeči.... Všem doporučuji se na to video podívat, protože si tak nejlépe učiníte obrázek o řídících procesech.

Ale v krátkosti tam předvedl asi toto: „Já jsem kandidátem… oj tím, zmocněncem ruského prezidenta (Putina), který teď bude zvolen, protože to už nemůže dopadnout jinak, všichni si to určitě dobře uvědomujete, že bude určitě zvolen. A já jako jeho zmocněnec pro něj budu samozřejmě hlasovat. Ale vy jste rozumní lidé a musíte si uvědomovat, že ne všechno, co dělá Putin, je dobré. Je tedy třeba mu to dát najevo. A proto komu se nechce jít na tyto volby, ať k nim nejde. A kdo se účastnit chce, ať hlasuje pro někoho jiného, ale vůbec nejlepší je hlasovat pro Grudinina.“

Oni ho okamžitě demaskovali a řekli mu: „Co to děláte? Vždyť vy delegitimizujete prezidentské volby? Čím méně lidí přijde, tím méně jich bude hlasovat. A čím více bude takových (jakoby) protestních voličů, kteří jsou vlastně jinak Putinovými voliči, tím více se zvýší pravděpodobnost, že Putin nebude zvolen v prvním kole a půjde do druhého. A nakonec možná zvítězí i ten Grudinin. Sungorkin si to s úsměvem vyslechl a dál pokračoval ve své agitaci pro Grudinina.

Úplně stejně tenkrát pracovali téměř všichni Surikovovi vlastní zmocněnci. Úplně stejně kam přijeli, tam vykládali: „Surikov stejně vyhraje, nedělejte si starosti, vše dobré zůstane zachováno. Vy ale musíte hlasovat pro někoho jiného, a vůbec nejlepší bude, když to tam hodíte Jevdokimovi. On stejně nemá šanci vyhrát.“ Přesně to samé teď probíhá na celostátní úrovni. Králíci si mysleli, že je to láska, ale ve skutečnosti je jen rozmnožovali, abych jich bylo více pod nůž.

Potom si mnozí z nich rvali vlasy: „Co jsem to proboha udělal? Oni nás jednoduše podrazili, vždyť nám slibovali… říkali nám…“ Teď to samé dělá ta takzvaná ruská „elita“. Oni jako Putinovi zmocněnci agitují proti němu.

Zájem globálního prediktoru je, aby Putin ty volby vyhrál

Vrátíme se tedy k tomu Grudininovi. Co se to tedy dělo? Stalo se následující. Tohle přece nejsou první Grudininovy volby, za kterých zatajil svých 7,5 miliardy. Někdo ho celou dobu vedl a někdo před tím zavíral oči. A tak tu teď máme následující situaci. Grudinin vstupuje do voleb s utajenými 7,5 miliardami. Odhalit to není problém. Jenže proflákne-li se, že Grudinin zatajil 7,5 miliardy, tak by neměl vůbec být zaregistrován jako prezidentský kandidát. Jenže to by se plán státní elity USA na rozpoutání občanské války mohl realizovat okamžitě.

Ihned by začali protesty voličů: „Oni nám pořád jen lžou. Vyřadili toho nejpravděpodobnějšího kandidáta! Vždyť by pro něj stoprocentně hlasovala celá země! Jen se podívejte, jaký je to efektivní manažer, co vše dokázal se svým kolchozem. Putin se ho lekl, a tak se ho raději zbavil.“ A občanská válka by byla zaručena.

Druhá varianta. Sedm utajených miliard se sice profláklo, ale přesto byl zaregistrován. A máme tu přesnou altajskou variantu. Došlo k registraci navzdory zjištěným skutečnostem, že má 7,5 miliardy. A to zase plně hraje na ruku americké státní elity USA v záležitosti rozpoutání občanské války. Ale jak?

Ta registrace Centrální volební komisí totiž potom znamená jen jedno, že se ruská státní elita mezi sebou dohodla a podřídila se americké státní elitě ve věci protlačování Grudinina do prezidentské funkce. A v souladu s tím Putin nemá vyhrát volby, protože na tom se „elity“ dohodly. „Elity“ budou dělat všechno pro to, aby Putin ty volby prohrál. A já zopakuji, že jeho prohra není v zájmu globálních elit, globálního prediktoru, který má zájem na tom, aby Putin ty volby vyhrál. Oni potřebují efektivního manažera, který dokáže řešit tu mezinárodní situaci, kterou tu máme. A ta mezinárodní situace je velice, opravdu velice výbušná.

To vítězství v Sýrii je v mnohém zdánlivé, není ještě přesvědčivé, nic se nedá změnit mávnutím ruky.

A otázka formování alternativních center koncentrace řízení v podobě Íránu a Číny je velice, hodně problematická, obzvláště s ohledem na Írán. Putin je potřebný jako řešitel mezinárodních otázek, jen je také potřebné, aby byl na globálním prediktoru závislý. A zde globální prediktor vymyslel efektivní... ...efektivní tah. Takže Grudinin ty příjmy zamlčel a v souvislosti s tím... Opakuji, že státní elita byla přesvědčená, že vyhraje v jednom i druhém případě. Jenže globalisté mají větší nátlakové možnosti.

A se znalostí toho, že Grudinin i při předchozích volbách zatloukl vlastnictví těch 7,5 miliard, věděli, že je zatají i při těchto prezidentských volbách a připravili se na to v předstihu. A když už se Grudinin řadil na startovní čáru, tak mu „přesvědčivě“ vysvětlili, co bude následovat, jestli těch 7,5 miliard sám nepřizná. A on je v posledním okamžiku SÁM přiznal.

Státní elitě v Rusku, té takzvané „rossionské elitě“, bylo objasněno, že ta dohoda proti Putinovi je NEPŘÍPUSTNÁ! Pracovat pro zájmy USA je NEPŘÍPUSTNÉ! Budete pracovat na Putinově vítězství! Což Sungorkin nepochopil! Ten si stále ještě myslí, že slunce vychází ve Washingtonu. Takových zabedněnců se ještě najde dost a dost. A s těmi si to pořádně vyřídí po volbách. A nemám na mysli Putina. Sungorkin nechápe, s kým si to zahrává. Já to říci nemohu.

A jestliže si to uvědomuje, tak ho mohu pouze politovat. Víte, v některých případech je lepší hrůzný konec než hrůza bez konce. Globální prediktor, globální elity těm, kteří si s nimi zahrávají, obstarají hrůzu bez konce. Takže Sungorkin si to za svůj postoj pořádně vypije. Globální prediktor jim překazil plán na vytvoření situace, za které by Grudinin vyhrál v prvním kole, nebo se okamžitě rozpoutala občanská válka v Rusku. Tímto jedním krokem.

Povedlo se mu to úplně? Ne. To nám napovídá Sungorkinovo chování. Vidíme, že některé takzvané „rossionské elity“, kterých je dost a dost mezi zmocněnci prezidentského kandidáta Putina, budou pracovat proti němu a dál realizovat plán americké státní elity. To znamená, že je stále nutné mít se na pozoru. V tomto případě však bylo vše podniknuto správně.

Byl sám nucen ty příjmy přiznat a hned tím také ukázal svůj postoj k lidem. Předvedl, že si reálně uvědomuje, že je jen loutka a pěšák v cizí hře, a že konečnou etapou by měla být občanská válka v Rusku. V jakékoliv variantě jeho řízení. Ať už k tomu dojde v průběhu dvanácti nebo patnácti let, jestliže změní ústavu, nebo zda to zařídí už letos v létě podle plánu americké státní elity. V každém případě má jeho řízení skončit občanskou válkou v Rusku, totální občanskou válkou v Rusku a jeho rozpadem na menší státy bez jakékoliv suverenity. A on to ví!

A teď lidem předvedli, že jeho obraz… Jak měl vyhrát? Jako zosobnění úspěšného podnikatele, který dokázal něčeho dosáhnout. Má sice nějaký ten kapitál, který si vydělal, ale s ním přece bohatnou i ostatní. A najednou taková lež. Zde je tou zásadní věcí, že lhal! Není důležité jak moc. Je z toho jasně vidět, jaký má postoj k lidem. A vypovídající je i něco jiného. Když zamlčel takový kapitál, znamená to, že je součástí i nějakých jiných plánů, o kterých by se lidé neměli dozvědět.

A ještě přesněji, je začleněn do nějakých jiných procesů. Účastní se jich jako jejich realizátor a za to (či na to?) také dostal těch 7,5 miliard. Ty tři balíky po 200 akciích. Takže jeho postavení dost podkopali. Je ale třeba si uvědomovat, že mnozí uvěří tomu, co bylo řečeno, že to jsou všechno lži a nebudou se sami zajímat o to, jak to s těmi skeny doopravdy bylo a nebudou si to sami na kalkulačkách přepočítávat. I když je tam všechno celkem snadné. A budou se dál podílet na jeho agitaci. Jeho vítězství je však teď již možné pouze v jednom případě, jestliže veškerá „rossionská elita“ hodí rukavici globálnímu prediktoru, globálním elitám. Tedy peníze, které mají tam.

Nursultan Abiševič Nazarbajev odjel do USA řešit problém se zablokovanými 22 miliardami. Bude-li to tam řešit s těmi potřebnými, správnými lidmi v tom správném rámci, bude to v pořádku. Jestliže to nebude řešit v tom správném rámci, tak bude sdílet osud státní elity USA a formátu Astany se ujme někdo jiný.

28:13

Několikrát jste se zmínil o občanské válce, kterou plánuje státní elita rozpoutat v létě tohoto roku...

- Státní elita USA.

- Ano státní elita USA.

Alexandr Širjajev z Omsku se v souvislosti s tím ptá: Valeriji Viktoroviči, a jaký zájem má Rusko na tom, aby se v našem státě konalo mistrovství světa ve fotbale z hlediska globální politiky? Když, jak jste sám zmiňoval, to je dobrá živná půda pro zorganizování činností podrývajících naši státnost prostřednictvím převratů, občanské války a dalšími způsoby? Putin to samozřejmě chápe, ale přesto podporuje konání jak olympijských her, tak i mistrovství světa ve fotbale. Rusko díky tomu bezesporu získá nějaké výhody. Ale jaké přesně když tolik riskuje? Proč tak poskytujeme další záminku škůdcům naší státnosti?

To bychom se také mohli úplně stáhnout někam do ústraní a nevystrkovat nos. Sport je již dávnou velkou politikou. Proto je pořádání olympiád, různých těch mistrovství světa určitým symbolickým znakem. Když u nás bylo to údajné Mongolsko-tatarské jařmo, které ve skutečnosti žádné nebylo. Jednalo se totiž o určitou symbiózu vzájemné součinnosti státního řízení. Ruská knížata dostávala knížecí jarlyk. Když tuto listinu dostali, tak mohli vládnout. Znamenalo to, že za nimi stojí síla Hordy (Zlaté hordy), o kterou se mohli opírat při řešení svých meziklanových záležitostí i otázek vznikajících mezi jejich lény.

To znamená, že měli určité zplnomocnění pro řešení otázek vznikajících mezi nimi a dalšími knížaty. Ten jarlyk danému knížeti v tomto ohledu přidával na legitimitě, stála tak za ním vojenskopolitická moc Hordy ve sporech se sousedy nebo politickými konkurenty. Stejné je to dnes se sportem. Záleží na tom, kdo ten jarlyk dostane a kdo ne. Možnost pořádat určité akce označuje získání takového knížecího jarlyku, určitého postavení s ohledem na řešení určitých otázek ve světě.

Když takový kníže dostal jarlyk, tak to ale neznamenalo, že se s tím všichni okamžitě smířili a že se k Hordě nevypravil jiný kníže se žádostí, aby mu ten jarlyk zase odňali a dali ho jemu. Anebo že nějaký jeho konkurent nepřišel k Hordě se slovy: „Já jsem přece vaším dávným spojencem a vy teď takto posilujete mého soupeře? Já přece dokážu vždy všechno vyřešit efektivněji! Takže mu ten jarlyk zase odejměte a strčte ho u nich nějakému ňoumovi.“

To samé probíhá ve sportu, přesně to samé. Jedná se o knížecí jarlyk, jen z globálního hlediska. Není důležité ho jen získat, ale také si ho udržet. To znamená uspořádat danou akci na požadované úrovni a bez následků. Je to otázka možnosti uplatňovat své řízení. A ta krizovost ve vztahu k pořádání té či oné akce je způsob zkoušky adekvátnosti nástroje při plnění uložených úkolů. S ohledem na státní a globální elitu je využíván mechanismus bankrotu.

Trump si prošel řadou bankrotů a ustál to. Poznamenali si u něj, že tenhle je stabilní, dokáže správně řešit úkoly po bankrotu, je dostatečně efektivní a tak je vhodným kandidátem pro zařazení mezi globální světovou elitu, aby řešil určité úkoly. Churchill například zkoušky bankrotem neustál, a tak ho ponechali ve státní elitě. Dovolili mu řešit úkoly britského impéria, nad kterým slunce nezapadá, a někteří ho díky tomu řadí ke globální elitě. Ne, tak to není. On neprošel zkouškou bankrotem.

A to, co je uplatňováno vůči konkrétním kandidátům před jejich zařazením do globální elity, je uplatňováno i ve vztahu ke konkrétním státům, kterým globální prediktor uloží ten či onen úkol. A v tomto ohledu dává globální prediktor možnost oponentům daného státu, v našem případě to jsou USA a kolektivní Západ, aby mu házely klacky pod nohy. A proč? Protože když si s tím poradí, tak si poradí i s dalšími úkoly, které mu budou uloženy. Protože tak předvede svou efektivitu.

Vždy totiž bude nutné tak jako tak řešit úkoly interakce s těmito státy. Teď se předveď v oblasti sportu, místo ekonomiky, politiky a vojensko-technické oblasti, v oblasti sportu. Když si poradíš zde a dokážeš vyřešit vzniklé problémy, protože tato oblast má nejmenší vliv na stabilitu řídících procesů ve světě, tak pokud to vyřešíš, můžeš začít řešit i jiné věci. Takže globální prediktor nám tím poskytuje nějaké možnosti, to ale neznamená, že by si přál naši plnou suverenitu.

Poskytnutí těchto možností nejen umožňuje řešit Rusku vojenskopolitické otázky se všemi našimi oponenty a partnery, ale také nás oslabuje. Když se v určitém okamžiku obrátíme na globální prediktor, aby nám s něčím pomohl, tak tímto způsobem potom realizuje svůj vstup do řízení na strukturní úrovni, a začíná dosazovat svou elitu do klíčových funkcí. Tam kde dosud byli podpindosníci, se musí dostat globalisté. Tímto způsobem se to realizuje.

Čím efektivněji dokážeme věci řešit sami, aniž bychom žádali globalisty o kádrovou a řídící pomoc, tím silnější se stáváme navzdory tomu, že nemáme suverenitu, a jsme méně závislí na globálním prediktoru, ale tím více se také vyostřuje fáze našeho vzájemného boje. Nesmíte se tedy nechat s ohledem na tento proces zmýlit, kde se v něm co bere. Je to tak, že kdyby Putin jednoduše přišel ke globálnímu prediktoru a řekl mu: „Je rozhodnuto, jsem bezvýhradně jen váš.“ Tak by k žádnému konfliktu při pořádání toho mistrovství světa a olympiády z principu dojít nemohlo. K žádnému by z principu nedošlo.

Ale protože potřebují Putina a Rusko začlenit do své koncepce řízení, tak to tak je a Rusko musí s určitými náklady všechny tyto problémy samo vyřešit. Když je vyřešíme, získáme tak možnost řešit i otázky týkající se získání své suverenity. Když je nevyřešíme…

Opakuji, že ty otázky vzájemných vztahů se státy Západu musí být v každém ohledu vyřešeny a budou vyřešeny buď přes oblast sportu, tedy politicky, nebo se přenesou do vojensko-technické a ekonomické oblasti a do oblasti politické suverenity. Všichni se teď dívají, jak Putin uspěje ve volbách, jaký mu přinesou podíl legitimity.

Čím větší bude podíl jeho legitimity a podpory u lidí, tím více se sníží možnosti zahraničního tlaku. Tím menší budou mít možnosti manipulovat Ruskem. Čím menší bude mít Putin podporu, tím větší bude zahraniční tlak, protože mu nezbyde než manévrovat na základě lidové podpory. My si přece nepřejeme válku a už vůbec ne tu občanskou, tak budeme muset přistupovat na určité dohody s globálním prediktorem a v něčem přitom ustoupit ze svých zájmů. Budeme muset jejich realizaci časově odložit.

To riskujeme, když delegitimizujeme volby a budeme se řídit radami Sungorkina. Když na volby vůbec nepůjdeme, když budeme hlasovat pro jinou alternativu, abychom tím jako poslali signál, pro nějakého jiného kandidáta, nebo dokonce podpoříme dalšího kandidáta, aby se nominoval a stal se alternativou pro druhé kolo. A ti kandidáti a přesněji ty klanově-korporativní skupiny, které nominovaly takového kandidáta, tak získají mandát pro nátlak na Putina, aby mu mohly dávat ultimáta. Vše je to velice jednoduché.

Opakuji, že je lepší to vyřešit v oblasti sportu, než to potom řešit ekonomicky nebo vojenskopoliticky.

38:11

Další otázka a dokonce skupina otázek je spojena s nabídkou Vladimira Putina předat Kyjevu vojenskou techniku z Krymu. A konkrétně Nikolaj píše, že na Putinově schůzce s tiskovými médii a informačními agenturami zazněla prezidentova odpověď o Krymu a předání vojenské techniky Ukrajině. Když jsme minule Ukrajině předali techniku, tak všechna skončila na Donbasu. Neposloužila realizaci Minských dohod, ale přesně naopak. V čem je ten chyták? Nač předávat techniku státu, který ji bude používat proti civilistům?

A Andrej se ptá: Jestliže kyjevská banda přece jen bude souhlasit s Putinovou nabídkou převzít si vojenskou techniku a flotilu bývalé Ukrajiny, která zůstala na Krymu, neuzná tak fakticky kyjevská banda, že otázka připojení Krymu k Rusku je uzavřena?

Tak především k tomu, že všechna ta technika skončila na Donbasu. To není úplně pravda. Jestli si vzpomínáte, tak na začátku té konfrontace byl takový případ, kdy osamocený tank, který si pěkně jel po vlastní ose, narazil v jedné vesnici na místní obyvatele a oni ho začali honit po poli. Všem to připadalo strašně komické. A co vyvolalo to veselí? Všichni viděli na vlastní oči tu nezpůsobilost ukrajinské armády. Ukrajinská armáda uvedla do chodu jen jeden bojeschopný tank. V tom okamžiku, na samotném začátku toho konfliktu na Donbasu.

To ale bylo jen na začátku, přesně v okamžiku, kdy byla předávána ta technika. A předávána byla ve stavu, který vyžadoval její opravu. Nemohla tedy být okamžitě využita v bojových akcích na Donbasu. Bylo zapotřebí ji napřed opravit. Veškerá technika ukrajinské armády vyžadovala opravu, včetně té techniky, která se nacházela na území Krymu. Je jasné, že jako první byla předávána technika, která byla… …v lepším technickém stavu než ta, která zůstala na místě.

Ale už tehdy se mluvilo o tom, a různí ukrajinští aktivisté se ptali: „Co budeme s tím šrotem dělat? Tím spíše, že když přebíráme tuto techniku, tak my, kyjevská banda vyjadřujeme svůj souhlas s tím, že Krym je ruským územím.“ Ale oni už si část toho šrotu převzali a svůj souhlas tak vyjádřili, politicky.

Další předávku na nátlak Washingtonu odmítli, a bylo. A ta technika, která tam ještě zbyla, tam celé ty čtyři roky chátrala bez jakékoliv technické obsluhy. Už jsou to fakticky čtyři roky. Ona už předtím byla uskladněna lajdácky a za poslední čtyři roky se jí nikdo ani nedotkl. Teď je v takovém stavu, že… Jak bych to řekl? Je možné ji maximálně předat ukrajinským oligarchům jako kovový šrot, nic jiného to není.

A my potřebujeme vyřešit politický úkol. Potřebujeme, aby tím kyjevská banda opět uznala Krym za ruské území. Ale to hlavní. Předání té techniky bude jasným znakem, že s Ruskem žádnou válku nevedou.

To by tím prohlásila sama kyjevská banda. Dobrý tah. Je sice málo pravděpodobný, ale co když se přece jen realizuje? A politické dividendy by od toho kroku byly skvělé.

42:45

K další otázce, také od Andreje. Útok útočnými drony s výbušninami na ruské základny v Sýrii, je nejspíše vylaďování nových metod, které mají Rusko přinutit k odvetným vojenským útokům, kvůli kterým by bylo možné ho obviňovat z vojenské agrese a přece jen zatáhnout do války. Chápu to dobře, že jestliže teď Rusko nenalezne efektivní protiopatření proti těm takzvaným „amatérským leteckým modelářům“, tak bude zaručeně zataženo do rozsáhlé války bez ohledu na jakékoliv ty GP.

Tak to úplně není. Je to tak, že je třeba mít na paměti, že když náš gosudar informoval o stažení hlavního kontingentu našich ozbrojených sil, skupiny leteckých a kosmických sil a speciálních jednotek ze Sýrie, tak na té základně Hmeimim řekl, že v případě, že teroristé opět pozvednou svou hlavu, jim uštědříme takový úder, že něco takového ještě nezažili.

A jak dobře víme, tak teroristé zbyli jen na americké základně, kterou si USA zřídilo na syrském území, a na jejíž obranu používá civilisty v podobě běženeckého tábora, aby na ně nikdo nemohl útočit. Američané musí za každou cenu, mám na mysli státní elitu USA...

Tak státní elita USA potřebuje za každou cenu narušit vojenskopolitické spojenectví Ruska, Turecka a Íránu.

A v souladu se svým chápáním toho, jak je realizována nadnárodní a vnější státní politika, přistoupila k provokaci. Ze zóny odpovědnosti turecké armády, tureckého politického vedení, tak z této zóny se pokusili zaútočit.

Zaprvé tak udělali opět reklamu našim zbraním.

A zadruhé vytvořili podmínky, za kterých může být přehodnoceno postavení Turecka ve spojenectví proti ISIL. Turecku bylo názorně předvedeno, že si se svými úkoly zajistit a udržet mír v deeskalační zóně nedokáže poradit. A v souladu s tím musí být role, území a možnosti Turecka přehodnoceny.

Přitom úkolem té provokace bylo rozkmotřit nás s Tureckem, abychom proti těm Turkům zaútočili. Americká státní elita není o nic chytřejší než jakákoliv jiná státní elita. Jsou to debilové rochnící se v geopolitice. Ve výsledku to při správném přístupu vedlo k tomu, že Erdogan už čtvrtý den hysterčí a obviňuje USA ze všech smrtelných hříchů. Má ale jen jednu volbu.

Jestliže to chce Erdogan ustát jako politický lídr, a zachovat Turecko jako stát, prodloužit v nějaké podobě jeho existenci, tak bude nucen přistoupit na nové ruské podmínky. A nové ruské podmínky vždy jsou… Jak říkají: „Strýček Vova poprvé nabízí dobré podmínky, které jsou při druhé nabídce vždy o dost horší.“

Erdogan si to uvědomuje, že teď existuje trio, jakoby trio, kde jeho hlas ve vztazích s Íránem a Ruskem ještě něco znamená. Nové podmínky na základě faktické skutečnosti znamenají, že Turecko se posouvá do postavení podržtašky.

Má na tom mimochodem zájem i Írán, který tak pozvedne svůj význam a Rusko je v tomto triumvirátu lídrem. Takže americká státní elita „to chtěla zařídit co nejlépe a dopadlo to jako vždycky“. Dala tak signál, že je možné zkorigovat postavení Turecka.

Dříve jsme byli nuceni souhlasit s větší politickou účastí Turecka v mírotvorných procesech v Sýrii. Teď ji zkorigujeme.

47:58

Další otázka. Prosí vás, Valeriji Viktoroviči, okomentovat situaci, ke které došlo s tím autobusem u stanice metra Slavjanskij bulvar v Moskvě

a s teroristickým útokem, ke kterému došlo v Petrohradu v obchodu nazvaném Pěrekrjostok.

Jedná se o hry americké státní elity. Já jsem si prohlédl prakticky všechna videa dostupná na internetu s tím autobusem a závěr je jasný.

Řízení autobusu se zmocnili zvnějšku. To je vše.

Ale také vím, že vyšetřovatelé ze všeho obviní, a už to i udělali, řidiče. Vyšetřovatelé se totiž u nás obvykle moc nenamáhají. Absolutní většina takových vyšetřovatelů jsou v podstatě takoví lidé, které, mírně řečeno, uspokojí, když mohou strčit do vězení nevinného. Dělá jim dobře ublížit nevinnému.

Oni tím riskují… Je takový seriál, odporný, jednoduše odporný seriál, který se jmenuje Pes. Je to o tom, jak bývalý policista/milicionář, se svým psem vyšetřuje zločiny. A jedna z postav toho seriálu, Gnězdilov, má být komický, jenže ten Gnězdilov, to je ta pravá tvář absolutní většiny vyšetřovatelů. A tato postava, prý kladná, a nač tam mají toho psa vůbec nevím… Vždyť o čem jsou prakticky všechny díly?

Když si stát zastoupený takovými vyšetřovateli jako je Gnězdilov nedokázal poradit s ochranou obyvatel, neobtěžoval se najít skutečného zločince, aby ho potrestal, a nějaký člověk vezme tuto funkci obrany obyvatel a potrestání konkrétního viníka do svých rukou, tak se proti němu postaví celá moc toho takzvaného aparátu činného v trestním řízení. To znamená, že se nesmíte bránit sami a ani pomyslet na potrestání zločince, protože se proti vám okamžitě postaví celá policie. A to je podle nich správné.

Přičemž zločinci jsou tam kolikrát vyobrazeni sympatičtěji, než jejich oběti, v tom seriálu. Vždy je brání jak policie, tak i ten zainteresovaný. Předpověď je proto taková, že policie nic vyšetřovat nebude, protože ji to nezajímá, a strčit do vězení nevinného dělá absolutní většině vyšetřovatelů vyloženě dobře. A to se i děje. (Dokončení odpovědi v čase 01:00:05)

51:30

Další otázka je z Česka od Jindry. Vážený Valeriji Viktoroviči, hnutí podporující jednoho z kandidátů českých prezidentských voleb, v sobotu skončilo první kolo voleb, organizuje v Česku takzvaný majdan či barevnou revoluci. Všechny hlavní takříkajíc složky první fáze majdanu již byly naplněny. Má svou barvu – tyrkysovou, název tyrkysová revoluce, proběhla fáze kumulace energie nenávisti a urážek proti prezidentovi Zemanovi. Už se konal i mítink, na kterém se zpívala takzvaná revoluční píseň připravená předem. Doprovázeno to bylo i takzvanými rytmickými pohyby, nelze to nazvat tancem, ale společné pohyby to byly. Musím se přiznat, že mám strach, co bude dál. Jak je možné efektivně čelit takovému tlaku? Vždyť účastníků té kampaně je asi půl miliónu, tolik hlasů dostala ve volbách. Co se to v Česku děje?

Nic nečekaného se neděje. Americká státní elita při hájení svých zájmů organizuje své předvolební akce a pokouší se dosadit svého člověka.

Zeman přece není proruský. Je to reálně český politik se svými zájmy a je začleněn do globální politiky. Řeší v globální politice úkoly týkající se jmenovitě Česka a přitom si reálně uvědomuje, že je třeba spolupracovat s Ruskem.

No a všichni, kteří jsou ochotni spolupracovat s Ruskem a to včetně globálního prediktoru a globálních elit, jsou trnem v oku státní elitě USA. Třeba Trump odvádí normální práci ve vzájemných vztazích s Ruskem. Přece říkal, že by chtěl s Ruskem naladit normální pracovní vztahy. Což u americké státní elity vyvolává šílenou hysterii. A oni pronásledují, doslova moří svého vlastního prezidenta.

Tak co od nich čekáte s ohledem na stát, jako je Česko, který vnímají jako svůj zadní dvoreček, kde mají právo dosadit si, koho si zamanou? Jakoukoliv figuru, i kdyby to měl být úplný neumětel.

- Ještě jedna otázka…

- Tady všechno záleží na tom, jak bude konkrétně v Česku vypadat rovnováha sil v řízení. Co stojí za Zemanem, jaké strukturní mechanismy. Jak on sám bude realizovat řízení. Jak ho budou podporovat státní a globální elity přímo v Česku.

54:23

Další otázka od Inessy, kterou podpořilo 33 uživatelů. 7. ledna 2018 ve zprávách informovali o srážce íránského a čínského tankeru. S ohledem na to, že tyto dva státy mají převzít roli center koncentrace řízení, není to matriční zpráva o předčasnosti takového řešení?

Předčasnost rozhodnutí zformovat nová centra koncentrace řízení je v podstatě otázkou odkazující se k předchozím otázkám a k tomu, o čem jsem mluvil, o problémech při formování center koncentrace řízení v Číně a Íránu, které neprobíhá tak, jak by si to globální loutkovodiči přáli.

Problém není v předčasnosti, ale v tom, že se to příliš protáhlo. Všechno už to dávno nabralo krajní zpoždění. Ten problém je jinde.

Sovětský svaz, který se měl rozpadnout na jednotlivé drobnější státy bez jakékoliv suverenity, a potom se zase v roce 1996 sjednotit na základě marxismu, tak tento plán se globální elitě nepovedlo zrealizovat.

A v první řadě se to nepovedlo kvůli jinému vnímání a chápání světa, chování a jiné mentalitě ruských lidí, ruského mnohonárodnostního národa. Nepovedlo se jim to realizovat. A tak vznikl problém, co s tím dál? Bylo třeba Rusko přeformátovat, a když se to nepovedlo, tak se odložilo i přeformátování USA a okrádání Ruska pokračovalo.

Ve výsledku se v Rusku zformoval společenský konsensus, co je zapotřebí dělat. A tento společenský konsensus, nevyřčená společenská dohoda, vyprodukoval svého zástupce v osobě Putina, který začal s obnovou státu, a to úplně změnilo kurz pohybu světové politiky.

Ve výsledku potom ty podmínky, za kterých by se Írán mohl stát centrem koncentrace řízení sice s vynaložením různých nákladů, ale za vnější podpory s následným přenosem reálného centra koncentrace řízení a s přemístěním určitých elit do Íránu, kdy by se jím fakticky stal, tak ty podmínky byly znemožněny. Írán by musel získat takovou kvalitu, aby se sám mohl stát centrem koncentrace řízení za minimální vnější podpory.

A on takovou kvalitu získat nedokázal. I válka v Sýrii to předvedla, že se v nových politických podmínkách stát centrem koncentrace řízení nemůže.

Čína se horko těžko dokáže tímto směrem posouvat, ale Írán ne. Ten je nutné znovu přizpůsobovat novým politickým podmínkám ve světě. A kvůli tomu je potřebná existence Ruska jako stabilizátoru celé situace ve světě. Celosvětové situace!

A jestliže je potřebné Rusko, je také potřebné, aby ho řídil někdo, kdo adekvátně dokáže řešit aktuální řídící úkoly, ten, kdo chápe globální otázky řízení.

A takový je tu jen jeden - PUTIN.

Grudinin je v tomto ohledu absolutní nula, je to loutka a nelze mu uložit úkoly globálního významu.

Írán má tedy problémy úplně všude, Čína má také problémy, ale drží se nad vodou a to se projevilo i matričně. Íránský tanker vybuchnul a potopil se.

Není teď připraven na takový střet s realitou. Centrum koncentrace řízení v podobě Íránu není připravené! Čína, čínská nákladní loď to sice horko těžko, ale přece jen ustála a svůj úkol splní, náklad doveze. Matričně se tak projevil stav dvou center koncentrace řízení.

A v souladu s tím teď Čína bude vynucena převzít mnohá území, která by jinak měla spadat do íránské zóny odpovědnosti, pod své čínské řízení. Už se o to pokouší například v Sýrii. Jednou tam zkouší odeslat své speciální jednotky, které by začaly jednat podle vlastních pravidel, což se nedaří, podruhé se pokouší hrát si na politického prostředníka, což se jí také nedaří.

Formát Astany globálního prediktoru je s podporou Ruska efektivnější.

Ale tam působí Rusko a Číně se své prosadit nedaří, včetně vstupu do formátu Astany.

01:00:05

A vzhledem k tomu, že to je taková doplňující otázka, já jsem ještě nedokončil svou odpověď na ten autobus, ještě k tomu seriálu.

Takže rukojmími činnosti toho Gnězdilova se stávají řadoví policisté, kteří udržují pořádek v ulicích. To oni potom umírají. A úkolem policie je normálně naladit práci, provést probírku svých kádrů, protože tam je o koho se opřít, jsou tam normální policisté. To oni udržují v podstatě pozitivní obraz našich orgánů činných v trestním řízení svou prací.

- To byla pro dnešek poslední otázka.

- Takže jsem to vlastně doplnil.

Co ještě mohu říci? Mohu se jen vrátit k tomu, čím jsme začali. Žijeme v pozoruhodné době, kdy jsou procesy řízení globální politiky, vnější i vnitřní politiky jasně čitelné ve svých projevech. Kdy je na jednom a tom samém procesu možné identifikovat všechny tyto druhy politiky.

Ten proces nominace Grudinina a 7,5 miliard. Už jsem to rozebral. Takže si to vezměte, globální prediktor nemůže potřebovat konsensus státní rossionské elity, stejně jako realizaci zájmů státní elity USA ve věci rozpoutání občanské války v Rusku. Takže je narušuje.

Grudinin, který dosud úspěšně ukrýval svých 7,5 miliard, byl nucen s nimi vylézt na světlo. A není ani tak důležité, že tak poněkud utrpěla jeho image lidového oligarchy, jako to, že tím bylo naznačeno, že domlouvat se se státní elitou USA a účastnit se konsensu proti Putinovi je zakázáno!

Ale my tu máme tu svoji státní elitu, která si myslí, že je to láska, a zatím ji jen vodí za nos.

- Každý v míře svého chápání…

- Každý v míře svého chápání…

Jak hlásá pravidlo Dostatečně všeobecné teorie řízení, tak každý v míře svého chápání pracuje pro sebe a své zájmy a v míře svého nepochopení na toho kdo toho ví a chápe více.

Musíte se proto snažit vědět a chápat více. A kvůli tomu se sami musíte posadit k učebnicím, pracím vnitřního prediktoru SSSR a studovat Koncepci sociální bezpečnosti, Dostatečně všeobecnou teorii řízení a chápat, že vy sami, jen vy sami dokážete obhájit zájmy své i své rodiny.

A jak to máte udělat v rámci aktuálních společenskopolitických procesů, jaké procesy a jak máte podpořit a jaké zablokovat můžete pouze se znalostí toho, jak jsou řízeny sociální supersystémy, když toho budete znát a chápat více, než ti, kteří se vámi pokoušejí manipulovat.

Pouze tak dokážete ubránit zájmy své i své rodiny a zajistit si mírové nebe nad hlavou.

Proto opakuji, že každý v míře svého chápání pracuje pro sebe a své zájmy a v míře svého nepochopení na toho kdo toho ví a chápe více.

Snažte se toho znát a chápat více, rozšiřujte si okruh svých zájmů a pamatujte na to, jak Kozma Prutkov říkával, že mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu našich pojmů.

Takže si začleňte pojmy globální politiky a konceptuální moci do okruhu vašich pojmů a mnohé procesy pro vás potom budou očividné.

Přeji vám štěstí a mírové nebe nad hlavou.

Do příštích setkání.