17.9.2017
youtube.com/watch?v=YgXnEY40Jq8
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 12.09.2017.doc (96768)
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 12.09.2017.srt (63718)
Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den 12.09.2017
Zdravím naše vážené diváky, posluchače i kolegy zde ve studiu.
Změna názvu kanálu z KOBADOTU na Fond konceptuálních technologií
A dříve než položím vaše otázky, bych vás chtěl všechny upozornit na nový název našeho kanálu. Jak jistě víte, jeho dřívější název zněl KOBADOTU psáno latinskými písmeny. Nově, jak se můžete přesvědčit, je to Fond konceptuálních technologií.
00:44
A teď již přejdeme přímo k vašim otázkám. V první otázce vás, Valeriji Viktoroviči, prosí okomentovat summit Organizace islámské spolupráce o vědě a technologiích, který se konal v Astaně. Co znamená tato událost?
Tato událost znamená pro globální politiku velmi, velmi mnoho, ale bohužel nepozoruji náležité reakce, ani náležité pochopení této události u našeho politologického takříkajíc výkvětu. O formátu Astany již mluvím dlouho. A neustále opakuji, že pokud budou opomíjet vznikající formát Astany, tak na to nakonec stát i ty korporativní skupiny, které zastupují všichni ti politologové, pěkně doplatí, bude to pro ně pořádná rána. Je formováno velice důležité centrum koncentrace řízení a naši politologové k tomu zůstávají absolutně slepí.
K čemu v podstatě v Astaně došlo? V Astaně se konal první summit organizace islámských států, která se nazývá Organizace islámské spolupráce. Zdálo by se, a co je na tom poprvé? Vždyť ta organizace existuje od roku 1969 se sídlem v Džiddě v Saúdské Arábii. Poprvé to bylo o vědě a technologiích.
Tento summit navrhnul Nursultan Abiševič a všichni se tam sjeli. Přijelo tam 15 lídrů států, hlav států, 80 delegací! Byl to první summit o vědě a technologiích. A na tomto summitu Nursultan Abiševič jen tak mimochodem prohlásil: „Pánové, pojďme se už konečně nějak dát dohromady!“
Co vlastně představuje tato Organizace islámské spolupráce? Sdružuje 57 států, a to znamená miliardu a půl lidí. S ohledem na tento počet obyvatel, je to druhá nejsilnější organizace světa hned po OSN a my bychom tuto věc měli brát do úvahy. A dále navrhnul: „Pojďte založit Organizaci islámských států 15, jako analog organizaci G20. Existuje Dvacítka a my bychom sdružovali 15 nejvyspělejších států islámského světa a takto bychom hájili své zájmy.“ O čem to mluví?
„Jsme připraveni podělit se o naše kazachstánské zkušenosti, jak se dá zajistit mezinárodnostní, mezikonfesionální rozvoj. Jak dobře víte, tak v našem státě žije velice mnoho národnostních skupin a žijeme zde v míru a přátelství. Už 14 let organizujeme sjezdy lídrů světových a tradičních náboženství, kde se setkávají zástupci různých náboženství. Všechny vás zvu na 6. sjezd, který se bude konat v roce 2018.“
Už 14 let se ten proces rozvíjí a naši politologové, naši politici k tomu zůstávají zatvrzele slepí. Jen si vezměte, jak široký je to obchvat, jaké uchopení té otázky z hlediska realizace globální politiky. Je to velice vážná věc! A nejsou to jen islámské státy, to co vzniká v Astaně, to je vznesení nároku na vznik centra koncentrace řízení islámského světa a nejen toho islámského, ale i na řízení dalších států světa. A je zajímavé, jak se to všechno odehrává.
Proběhla i určitá reklamní akce. Ten summit byl zahájen 10.09. a devátého Trump oslovil lídry arabských států s výzvou sjednotit se proti íránské hrozbě. To znamená, že by jedny islámské státy měly být hrozbou pro další islámský stát. Jenže všichni si uvědomují, že i chatrný mír je lepší než dobrá válka, že je vždy lepší nějak se dohodnout, že je lepší se tři hodiny dohadovat než půl minuty střílet. To si všichni velmi dobře uvědomují.
Trump v islámském světě vyvolává napětí a Nazarbajev navrhuje vytvořit platformu spolupráce, platformu k řešení problémů. Přičemž o tom, jak byl vytvářen tento formát Astany, jak mu byly předávány pravomoci od centra sjednocení na základě neoosmanského projektu v Turecku, jak probíhalo jejich předávání do Kazachstánu, do Astany, jsme mluvili nejednou. A také není bez zajímavosti, že bezprostředně před samotným summitem Erdogan obvolal, jak sám řekl, asi 20 lídrů islámských států v souvislosti s těmi problémy v Myanmaru okolo muslimů. Všechny obvolával, domlouval se s nimi, ale oficiální stanovisko islámského světa stejně zformuloval Nazarbajev. Byl to pokus o upevnění Turecka, o zachování jeho postavení.
Jenže Erdogan se nemůže vzpírat nadnárodnímu řízení, nedokáže to a je odepisován. On si to velmi dobře uvědomuje a tak se všemožně pokouší udržet. Je však formován nový projekt turkických národů ke sjednocení islámského světa a dalších náboženství, jde tedy o jejich sjednocení. Je formován nový mezistátní svazek, ale tentokrát se střediskem v Astaně. To je velice závažná věc, to není jen tak. Někdo si myslí, že když je centrum koncentrace řízení přenášeno do Číny, tak s tím nikdo nehne, že to tak všechno bude. My jsme ale také mluvili o Íránu, který má přijít do Evropy s tím správným islámem. Co v tomto ohledu znamená projekt formátu Astany?
Ta věc se má tak, že všichni už mají plné zuby… Dělají z nás blbce velice jednoduchým způsobem, a aby ukryli reálné řízení, tak nám předhazují různé švindly typu strategie nepřímé akce a další. A jedním z takových navenek viditelných jednání je takový přístup, hloupý přístup, znáte-li Dostatečně všeobecnou teorii řízení, nebo ji alespoň studujete, politika brzd a protivah. Takže si to vezměte, z tohoto pohledu bude centrem koncentrace řízení Čína a jako brzdy a protiváhy poslouží Indie a Kazachstán.
Co bude s čínskou hedvábnou stezkou, jestliže se nedostane… Tedy přesněji řečeno, jestliže bude realizován projekt severojižní cesty ve spolupráci Indie a Ruska a bude-li zorganizováno logistické středisko v Kazachstánu. Čína se tak dostává do zranitelné pozice.
A dále. Írán - druhé centrum koncentrace řízení, kam by se mělo přesunout euro-asijské křídlo. Do Číny se přesunuje atlantické křídlo, obrazně řečeno, hypoteticky, je to velice hrubé rozdělení, není to úplně přesné. Takže Írán by měl být centrem koncentrace řízení budoucího euro-asijského křídla.
A kdo by měl být jeho protiváhou? Zase Kazachstán. Přičemž oba dva tyto státy patří k organizaci islámských států. Dokud Írán plní svoji roli, je vše v pořádku, ale veškeré negativum je řešeno prostřednictvím formátu Astany. Je to velice závažný projekt. Velice mě zajímá, kdy si toho naši politologové konečně všimnou. Ten proces se vyvíjí už 14 let, přičemž strukturně! Jestliže tohle někdo nevidí, tak to už opravdu nevím. Jak potom vůbec rozumí řízení? Jenže přes geopolitiku prostě vlak nejede.
- Co je jim do Kazachstánu, pevninského státu, že?
- No samozřejmě.
09:48
Další otázka je od Anatolie z Doněcku. Svou otázku napsal 10. září. Dnes se občan Saakašvili hrdinsky probojoval přes ukrajinskou hranici. Co myslíte, že je výhodnější? Aby Porošenko zůstal u moci, nebo vzniknul chaos při pokusu ho od ní odstavit?
Ani jedno, ani druhé. Jestliže si někdo myslí, že při pokusu odstranit Porošenka nastoupí na Ukrajině chaos, tak se hluboce mýlí a vůbec nechápe řízení. Když budou jeho loutkovodiči Porošenka potřebovat odstranit, tak se ho mohou zbavit libovolným způsobem. Přičemž to udělají tak, že „svidomí“ Ukrajinci ani nepřestanou skákat na tom svém Majdanu, protože si ani nevšimnou, že už mají jiného vůdce.
Co se týká toho Saakašviliho průlomu hranic, tak ten má úplně jiný cíl, absolutně jiný cíl. Teď probíhá proces odstraňování svatozáře z ukrajinské státnosti. Zatímco dříve celá Evropa, celý západní svět Ukrajinu podporoval ve válce proti Rusku, která se měla přenést na území Ruska prostřednictvím krvavé čistky na Donbasu, tak teď už musí řešit ten problém, že nedokážou dál nést ten kufr bez držadla a potřebují se z toho nějakým způsobem dostat bez ztráty kytičky. Proto je teď třeba předvést, že na Ukrajině je Divoké pole, že na Ukrajině řádí různí fašisté…
Když se podíváme na tu situaci se Saakašvilim. Myslíte si, že je šílený, když se takto probojovával na Ukrajinu? Samozřejmě, že ne. Ale právě se vrátil z USA, objel státy nové Evropy. Byl v Pobaltí, v Polsku. Chápete? Takže všechno jednoznačně vypovídá o tom… Každý děj je řiditelný. Jestli si někdo myslí, že k takovým věcem dochází spontánně, a že se jedná o národní protest, tak se opět mýlí. Vše musí být organizováno. Vždyť co se v podstatě stalo?
Došlo k absolutní diskreditaci posledních bludů o tom, že na Ukrajině je státnost. Nemluvím o státu, ale o státnosti. Mají tam pohraniční službu, mají tam policii a ti všichni čekali na Saakašviliho příjezd. A když přijel, tak tyto státní instituce nic nezmohly. Především je celý ten humbuk o průlomu hranice reklamní show, show pro lidi, kteří si opravdu myslí, že tohle je politika. Jsou to „svidomí“, co si na nich vezmete? Ty je možné utáhnout na taková divadélka jako na vařené nudli. Důležitější je, aby „lidem“ začali padat šupiny z očí.
Víte, kdyby tam fungovalo alespoň nějaké státní řízení, tak by se Saakašvili nikdy nemohl krátce a dobře přes tu hranici dostat. Stát má na to své instituce, které mohou uplatnit sílu a Saakšvili by se nemohl objevit. A co jsme viděli v reálu? Saakašvili plánoval přejet hranici v autě, jenže tam na něj neustále čekala policie, a tak Saakašvili změnil svůj plán a přesedl na vlak. Vlak byl zrušen. Když byl Saakašvili v tom vlaku, tak ho ampliónem vyzývali, aby měl pochopení pro ostatní lidi, kteří potřebují odcestovat, a z toho vlaku vystoupil. On nevystoupil, a tak ten vlak zrušili. Potom vystoupil a hned plánoval cestu přes jiný hraniční přechod. Chápete?
Byla to okázalá show. Mohli zcela potichu do toho vlaku poslat hlídku, která by ho z toho vlaku vytáhla, mohli ho čapnout na hranici, jenže to nebylo cílem tohoto řízení. Potřebovali předvést neakceschopnost státních institucí, že tyto státní instituce nejsou způsobilé ochránit státnost v žádné své podobě, ani policie, ani pohraničníci. Ani v jednom státu, třeba i v tom nejzaostalejším, by tohle nebylo možné, aniž by to nebylo schválně zorganizováno. Na Ukrajině sice všechny ty roky počínaje rokem 2014 probíhalo plánovité rozvracení všech státních institucí, ale dokonce i v tomto stavu by si se Saakašvilim dokázaly potřebným způsobem poradit. Dokonce i za těchto pořádků panujících v tomto zločineckém fašistickém státu, který si tam vybudovali.
Mohli tomu zabránit, ale neudělali to, proč? A proč nebyl rozprášen Majdan? Vždyť ho mohli v klidu rozehnat a nic z toho by se nestalo. Jenže rozkaz zněl, nechat Majdan na pokoji a Janukovič ho splnil. Stejné je to s Porošenkem: „Nech Saakašviliho na pokoji! Co a jak provádí Saakašvili se tě netýká a hotovo! Ty hraješ v našem divadle jednu roli a Saakašvili zase druhou.“ A co je to za roli? Nemusel by to být přímo stát, ale kdyby se objevila alespoň jedna akceschopná banda, jednoduše akceschopná banda... A těch band je na Ukrajině spousta, pod názvem batalióny územní obrany, což jsou ve své podstatě kárné batalióny, různé ty Pravé sektory a další, tak by Saakašvili neměl šanci dostat se přes hranici. Nikdo to ale neudělal.
Naopak se postarali o to, aby ten Saakašviliho příchod byl co nejpompéznější. Zase je rozehrávána ta hra „Sto Napoleonových dnů“. Když se 1. března 1815 Bonapart po svém útěku z ostrova Elby vylodil na francouzském pobřeží, tak pařížské noviny postupně zveřejňovaly titulky a bylo jich celkem šest: „Korsická příšera se vylodila v zálivu Jouan“ „Lidožrout táhne na Grasse“ „Uzurpátor vstoupil do Grenoblu“ „Bonaparte obsadil Lyon“ „Napoleon se blíží k Fontainebleau“ No a končilo to: „Jeho Císařské Veličenstvo je dnes očekáváno ve své věrné v Paříži“.
Takže to už nebyl lidožrout, už to nebyla korsická příšera, už to bylo jeho Císařské Veličenstvo, kterého očekávala jeho věrná Paříž. To co se jednou v dějinách stalo jako tragédie, se podruhé, obzvláště když se o to pokoušejí nešikovné ruce, opakuje v podobě frašky. A zde to byly ty nešikovné ruce, které ale v podstatě dosáhly toho, co potřebovaly. Proběhla plná diskreditace celého ukrajinského státu, kde neexistuje žádné řízení, a je tam možné úplně všechno.
Putin nařídil ministerstvu zahraničí, aby připravili návrh na mírotvornou misi na Ukrajinu.
Tohle předvádějí lidem: „My jsme udržovali nějaký řád, teď je vše rozkolísáno, vše se bortí, vše se hroutí a je třeba udělat pořádek.“ A v tomto ohledu se Putin poprvé vyjádřil, že... Tedy ne poprvé. My jsme o tom mluvili, že tam v podstatě je zapotřebí ta mírotvorná mise. Jako tehdy: „Georgi, ty přece chápeš, že to ani není stát.“ Tohle Putin říkal ještě Bushovi. Poprvé reálně nařídil ministerstvu zahraničí, aby připravili návrh na mírotvornou misi na Ukrajinu. Vše se připravuje a vše robíhá podle stejného scénáře.
Jen se nejedná o ten scénář, který připravují loutkovodiči Porošenka, tedy scénář státní elity USA a tím spíše se nejedná o scénář kyjevské bandy, ale o scénář, který vyhlašuje Zacharčenko z Doněcku, a který je plně v souladu s postojem Ruska a globálního prediktoru. Pro globální prediktor je to bolestivé, ale jinou možnost nemají. Je zapotřebí se postarat o to, aby ta varianta, kterou ohlásil Zacharčenko, zafungovala.
Ještě jednou opakuji, že byl spuštěn výborný mechanismus, Overtonovo okno. Všimnul si toho někdo? Přitom je v běhu, jen se podívejte na to, jak objektivně všechno pracuje pro ten plán.
- Máte na mysli Malorusko.
- Ano, Malorusko, samozřejmě že Malorusko.
Nesmíte se dívat na to, že Zacharčenko dělá to, dělá ono. Vše bylo zařízeno správně a Zacharčenko jen manévruje v těch podmínkách, ve kterých se reálně nalézá.
19:49
Dále tu máme otázku od Romana na doslova ty nejčerstvější události. Rusko prodává Turecku S-400 a navíc jim na to dáme náš úvěr, přičemž turecká strana vyhlásila, že jim předáváme i technologii. Je jasné, že se ta technologie může dostat do rukou Západu, jak to okomentujete?
Ta otázka je vícehledisková.
Tak zaprvé. Zda prodáváme na úvěr nebo za peníze, to je otázka velice, opravdu velice neprůhledná. Takže na to je třeba se ještě podívat. Je to možné vyložit tak i tak.
Zadruhé. To, o čem jsem mluvil, když jsem mluvil o formátu Astany. Erdogan se pokouší chytit každé, i té nejmenší šance, aby zůstal v čele nějakého procesu, aby uchoval stát, protože turecký stát se blíží ke svému zákonitému konci. Je to pouze otázkou času. A Erdogan to může urychlit, nebo naopak oslabit, tedy zpomalit, a on se to samozřejmě snaží zpomalit, a upevnit se.
A v tomto ohledu, ať už je jeho vztah k Rusku jakýkoliv, ať už ho jakkoliv nenávidí, tak nemá jiné východisko, než dávat do pořádku vztahy s Ruskem. No a my tam také válku nepotřebujeme. Nákup modelů vysoce technologických zbraní, to je volba dlouhodobé politiky a partnerství. Takže to není třeba hodnotit jako něco úplně špatného. Navíc, když takto pomocí úvěru prodávají USA a získávají tak ty, kteří potom následují jejich politiku, tak je to úspěch.
A když to samé udělá Rusko, tak je Putin neschopný? Asi by bylo dobré používat stejné měřítko, ne? Když víte, že si takto USA vytvářejí ani ne spojence, ale vazaly, prostřednictvím dodávky zbraní na úvěr, tak proč bychom my nemohli získat, sice ne spojence, ale alespoň partnery díky stejným metodikám, metodám vzájemné kooperace?
A co se týká těch technologií? Tak jsou technologie a technologie. To, co jde do prodeje na export, je jedna technologie a to, co používáme pro vlastní obranu, je druhá technologie. No a i v tomto ohledu je třeba mít na paměti ten nechvalně proslulý případ, kdy náš nejlepší zapřisáhlý přítel Lukašenko dohodil USA S-300 se všemi technologiemi. Pomohlo to snad USA? To vůbec není jednoduchá záležitost.
Byl také velký povyk okolo toho, že legendární lodní stavitel se přestěhoval z Ukrajiny do Číny. A kdo to byl? Obyčejný vedoucí jednoho z oddělení. Účastnil se některých prodejů, včetně té letadlové lodi. Ten problém je ale jinde. Přetahují odborníky, protože je potřebují. Jenže konstruktéři jsou jedna věc, ale výrobní základna to je zase něco úplně jiného a vytvořit ji jen tak z ničeho se nepovede. Koho to zajímá, může si přečíst paměti našeho slavného konstruktéra artilérie Grabina - Zbraň vítězství, tam se dozvíte hodně zajímavého, mám na mysli právě ty technologie. Přečtěte si ji, je to velice zajímavá kniha.
Takže to všechno je otázka. Turecká strana to prý prohlásila. Jenže turecká strana není na úrovni svého technického rozvoje schopná založit výrobu takových zbrojních systémů jako je S-400, nemá na to, muselo by jí v tom velice silně pomoci Rusko. A jestliže pronikneme do vojensko- průmyslového komplexu Turecka, tak vážně nevím, kdo by proti tomu mohl co namítat.
25:04
Dále je tu otázka od Olega Sokolova.
- Á počkejte, už vím, kdo bude proti tomu - USA a všichni ruští podpindosníci!
Od Olega Sokolova, který se podíval na náš pořad Otázka-odpověď z 26. srpna 2013, kde jste odpovídal na otázku o německém zlatu uloženém u Federálního rezervního systému (FED). Říkal jste tam, cituji: „FED nemá žádné německé zlato a USA nemají v úmyslu nic vracet.“ Konec citátu. Ale dnes se dívám na zpravodajský pořad Ve středu dění z 8. srpna, kde se mluví o tom, že Německo dostalo zpět své zlato. Řekněte prosím, co se změnilo, a proč se to stalo?
My USA jsme vítězové a vy jste okupovaný stát, zlato nevrátíme a už ho po nás nikdy nechtějte!
Nic se nezměnilo na té věci, že USA nemohou v žádném případě vrátit zlato Německu, a že je dokonce ani nenechají fyzicky prověřit, kde je. Prostě řeknou: „My jsme gentlemani a řekli jsme vám, že tam to zlato je, a to vám musí stačit, co byste ještě chtěli prověřovat? Proč byste měli chodit do našich trezorů? Vždyť jste nuly. Vy jste okupovaný stát, ne my. To my jsme vítězové a vaše zlato jsme si vzali.“
No a na základě tohoto svého vítězství teď prostě řekli: „Jste okupovaným státem? Vrátili jsme vám vaše zlato?“ „Ano, vrátili“ „Tak to řekněte celému světu, že jsme vám vaše zlato vrátili a už ho po nás nikdy nechtějte!“ To je vše. Právem vítěze, právem silnějšího, právem existence amerických vojenských základen, právem toho, že to oni zformovali tuto německou vládu a schvalují ve Washingtonu na základě kancléřského aktu německého kancléře, že tam dokonce určují i to, jací kandidáti mohou do této funkce vůbec kandidovat, a kdo má ve volbách vyhrát a kdo nesmí.
Když je ministryně obrany schopná na veřejnosti prohlásit: „Och promiňte, paní kancléřko, já jsem vás zapomněla informovat, že naše armáda se toho bude účastnit.“
Proč jí to zapomněla říct? „Protože nám náš partner z USA zavolal a řekl, že to tak bude, tak jsem o tom informovala, a vám jsem to zapomněla nahlásit!“
Je jasné, že za těchto podmínek všichni úředníci řeknou, co je třeba. Ale to zlato nikdo neukáže. Všechny papíry ovšem budou správně podepsané.
Co je na tom zvláštního? Je to okupovaný stát, to je třeba si uvědomovat. Víte, nemůžete věřit všemu, co vidíte v televizi. Musíte ty věci vnímat kriticky. Abyste chápali, co vám ukazují, musíte vědět, jak máte s těmi informacemi pracovat a tyto znalosti vám poskytne pouze co?
Koncepce sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecná teorie řízení.
27:46
Další otázka je od Pavla. Prosím, vysvětlete krátce svá slova, která jste pronesl v pořadu z 5. září, v minulém pořadu. Proč tak jednoznačně tvrdíte, že pokud Rusko nebo státy EU odpoví USA obratem a symetricky na jejich jednání, tak to tyto státy poškodí? Vždyť například uzavření velvyslanectví a konzulátů ještě více oklešťuje Pax Americana.
Ne, a mimochodem je dobré vrátit se k té otázce, o které jsme mluvili v minulém pořadu, protože tam zůstalo velmi mnoho věcí, které jsme neprobrali. Ani dnes nedokážeme projít úplně všechno. Ta věc se má tak, že když se na to podíváme z právního hlediska, tak vy máte tři konzuláty a my máme také tři konzuláty. Ten čtvrtý nepotřebujete, tak jsme ho zavřeli a zbavili jeho diplomatické nedotknutelnosti.
Vždyť oni to v podstatě napřed právně provedli, uzavřeli ten konzulát, zbavili ho jeho diplomatické nedotknutelnosti, a tak pro něj začaly platit jiné zákony. Takže již nedošlo k útoku na diplomatický objekt. Útoky na diplomatická zastoupení jsou vůbec velmi výjimečnou záležitostí. Dokonce, i když v tom roce 1927 Angličané zorganizovali tu konfrontaci s Ruskem, tak u sebe ve Velké Británii zaútočili na obchodní zastoupení a až potom na konzulát v Charbinu (Čína).
Ano, stáli jim tam za zády Angličané, účastnili se pogromu na náš konzulát, ale odpovědnost za to nesli Číňané. A ještě došlo k jednomu takovému přímému útoku, tedy ne útoku, ale vpádu na území konzulátu.
To se stalo v době likvidace Spiknutí velvyslanců v roce 1918 v sovětském Rusku. Tehdy však neměli na výběr, šlo o revoluční důvod, státní elity zasáhly na úrovni zorganizování spiknutí a mladá sovětská republika, která navazovala nové vzájemné vztahy, si mohla tento revoluční krok ještě dovolit. Ale jinde ve světě, kde byla situace zklidněná, ani Sovětský svaz…
Jak říkám, tak dokonce již v roce 1927 bylo problematické zaútočit na velvyslanectví. Muselo to být zorganizováno cizíma rukama, a posloužili k tomu Číňané. Takže tenkrát došlo k útoku na obchodní zastoupení, které nemělo diplomatickou imunitu ale také se ničeho nedopustilo. V čem tedy spočívá ta analogie?
Vy jste ten konzulát sice zbavili diplomatické nedotknutelnosti, ale to přece neznamená, že teď ten majetek nikomu nepatří a můžete si s ním dělat, co chcete.
Nemáte žádné právo majiteli přikazovat, jak má nakládat se svým majetkem, co s ním má dělat. Jedná se o vlastnictví ruského státu o soukromé vlastnictví, na které se teď začaly vztahovat jiné zákony a dříve než do něj vstoupíte, tak musíte mít soudní povolení s uvedením konkrétního trestného činu, jehož vyšetření vyžaduje provedení, když ne přímo domovní prohlídky, tak kontroly té budovy. Tím přece došlo k porušení vnitřní právní úpravy USA.
A v roce 1927 došlo k úplně stejnému porušení vnitřní právní úpravy, to o tom jsem mluvil. Když se takto obrací prostřednictvím porušení vlastní právní úpravy k výše stojící instanci. Tedy přesněji ne k instanci, ale k řídicímu systému zosobněného globálním prediktorem, nadnárodním řízením.
Tam byla směřovaná ta výzva.
A co se týká té symetričnosti a asymetričnosti odpovědi. Tak především je třeba si uvědomit jednoduchou věc:
USA byly nástrojem řízení globálního prediktoru po celou dobu od 2. světové války.
To americká státní elita formovala kádrový sbor nadnárodního řízení ze strany USA, světového četníka, a byla to ona, ta zformovaná kádrová elita, která zase formovala kádrový sbor řídící západní státy.
Potom se k tomu přidaly i státy východní Evropy, SSSR, postsovětské státy a ve výsledku, ať už si to jakkoliv nepřejeme, má americká státní elita v rukou velice silné vlivové páky na… Jak bych to řekl? Na své struktury, na svou vnitřní agenturu, na všechny ty představitele pseudoelity v Rusku, Polsku…
To, co teď provádí Polsko, celá ta jeho politika s těmi požadavky na reparace je čistě americký tah. V tom nejsou vůbec žádné polské zájmy, to zase jen Amerika sleduje své zájmy. Takže co se týče toho, kdybychom začali odpovídat symetricky, tak bychom jednali ve staré logice sociálního chování, v té předepsané, kdy mají USA, kdy má elita USA dobře nacvičeno, jak působit na své struktury uvnitř každého toho státu, aby ten stát, který šel do konfrontace s USA, poškodila.
Opakuji, že USA nemají šanci vyhrát tu diplomatickou válku na základě toho scénáře, který teď rozehrály proti Rusku a nevyhrály by ji ani se stejným scénářem zaměřeným proti Francii, nebo dokonce Německu, které je plně okupované, jak jsme o tom teď mluvili. Protože existují určité věci, které se rozumějí samy sebou. Mnozí lidé určitým způsobem chápou státní zájmy a jsou přesvědčeni, že německý „stát“ existuje. I mnozí politologové na všech těch talk show zcela vážně rozebírají, že Německo to, Německo ono. Existuje taková logika chování, kdy existují věci, které se rozumí samy sebou a logika sociálního chování z toho vychází. A když tomuto mechanismu neumožníte…
Víte, je to, jako když letí kulka, a netrefí se sice do neprůstřelné vesty, ale… Cromwell jednou použil ve válce s Karlem I. takovou věc, kdy před bojem svým vojákům rozkázal, že si mají před sebe přivázat pytel s ovčí vlnou a takto jít do útoku. Tehdejší muškety v té srsti jednoduše uvázly a neublížily útočícím vojákům. Těm potom stačilo ty pytle odhodit, a byli připraveni bojovat se stále nabitými zbraněmi, což jim poskytovalo velice silnou převahu při útoku.
Zde je třeba použít ten samý mechanismus. Kdy USA čekají na odvetnou reakci a ona nepřichází. A potom je asymetrická.
Dá se odpovědět různými způsoby, ale teď je třeba vyčkat a zaútočit na americké zákonodárství. Vy jste porušili vlastní právní úpravu, když jste provedli tu vaši takzvanou kontrolu. Porušili jste právo soukromého vlastnictví. Zde je třeba začít je ničit, zde je třeba zaútočit. Je to však útok na státní elitu a Trump z toho bude mít výhody pro dohody s Ruskem. On přece zrušil diplomatickou imunitu, takže svůj stát ubránil před takovým rozsáhlým konfliktem, před takovou rozsáhlou katastrofou, do které ho tlačí státní elita. Chápete?
A státní elita se hazardně do té věci namočila a bude prohrávat. Stačí pouze vyčkat a neumožnit USA, aby aktivovaly svou periférii třeba v Německu, ve Francii. To jsem přece uvedl jako příklad, že? A dále u daného státu vzniká zákonitě otázka: Je vůbec možné nadále důvěřovat tomu státu, který za pochodu mění pravidla hry? Tedy USA! To znamená, že je třeba se od nich odpoutávat. A jestliže si USA samy neváží diplomatických zastoupení, tak kdo si jich bude ve světě vážit? Chápete?
Je třeba, aby ten plod uzrál. Je potřebný čas. To je vše.
38:03
Další otázka nás také vrací k předchozím pořadům. Celkem velký ohlas měla na internetu v komentářích naší skupiny VKontaktu otázka související s našimi sportovci, kteří soutěžili za neutrální vlajku. Třeba Ivan píše: Ano, s tím je možné souhlasit, že jsou to zrádci a hnidy, jak píše, cožpak si však uvědomovali, že se takto dopouštějí zrady?
Podle této logiky: Cožpak si vlasovci uvědomovali, že když dezertují ze země, z Rudé armády, a dají se do Hitlerových služeb, že jsou zrádci? Vůbec ne. Přece jen hájili své osobní zájmy. Přece jim nikdo nevysvětlil, že musí…, politicky je nepoučil. Ano, teď žádná politická školení nejsou, ale stále snad víme, co to znamená vlast?
A co se kryje za tím, jak ten sportovní činitel prohlásil, že prémie budou vyplaceny: „Nedělejte si starosti, vše bude v pořádku.“ Co vlastně udělal? Vzpomínáte, co řekl Putin na otázku o státní ideologii?
On řekl: „Naší státní ideologií je VLASTENECTVÍ!“
Když vystoupáte na stupně vítězů a zazní hymna vašeho státu, tak každý sportovec, ať už mu to někdo vysvětlí či ne, chápe, že je to k větší slávě jeho vlasti. Ten stát do něj investoval, on potom dosáhl úspěchu a proslavil tím svůj stát. Je to vlastenecký čin. To si uvědomují všichni. A teď najednou nevěděli, čeho se dopouští? Jenže to, čeho se dopustili, může mít velice závažné důsledky.
Tak zaprvé k tomu, zda si to uvědomovali nebo ne. Právě teď 11. září se objevila zpráva, že naši cyklisté, dráhaři, Svěšnikov, Strachov a Sokolov, kteří nesouhlasí se svým vyloučením z olympijských her, shromáždili potřebnou dokumentaci a zažalovali Světovou dopingovou agenturu WADA. Chápete to? Dali dohromady dokumentaci a podali žalobu. Díky jejich vyloučení se náš tým nemohl účastnit. Přece i oni dostali nabídku, aby se káli, že jim potom umožní soutěžit za bílou vlajku. Proč tito lidé mají sebeúctu, vědí, co znamená vlast, a chápou, že s nimi naložili nespravedlivě a tak hájí jak své jméno, tak svůj stát?
Oni v rámci toho samo sebou se rozumějícího, logiky sociálního chování, nesložili ruce do klína a brání se, jak jen to jde. A ti druzí si stěžují: „Já teď přijdu o svou formu, a tak musím a také půjdu soutěžit. A co Rusko? Co s tím má společného Rusko? Já přece pod bílou, neutrální vlajkou stále soutěžím za Rusko.“
Jestliže soutěžíš za neutrální vlajku, tak svůj honorář žádej od neutrálních států. Za jakou vlajku soutěžíš, těm… Ti co odjeli soutěžit do NHL, dostávají peníze tam. Když se vrátí, aby soutěžili za naši reprezentaci, tak dostanou zase od nás, protože soutěžili za naši vlajku, co je na tom nesrozumitelného?
Jestliže nechápou, co je to vlastenectví, tak ať se drží svého byznys projektu. Hlavní je něco jiného. Nebýt takových panchartů, jako ten… ...Šubenkov a další, tak ti zvenku pochopí, že je zbytečné na náš stát útočit, protože v něm žijí „lidé“. A ta svévole, jaká se stala s olympiádou v roce 2016, jim neprojde, jednoduše jim to neprojde, protože lidé mají svou sebeúctu, kterou hájí, a potom…
Vždyť proč vyloučili ze soutěže naše paralympioniky? Jenom kvůli tomu, že existují takoví pancharti, kteří se poníženě plazí. Všechna ta vyloučení, všechny ty sankce jsou jenom kvůli tomu, aby je vyčlenili a předvedli, jak se ti šmejdi připlazí po břiše. Chápete? A oni to dělají a poškozují tak všechny ty normální, protože to potom dále rozšiřují. Podívejte, jak to pěkně zafungovalo, jak se ti ubožáci připlazili. Jsou připraveni svou vlast zradit, je zapotřebí jenom přitlačit a zatloukat dál ten klín. Tím spíše, jestliže jim teď navíc zaplatí.
Ano, ten konkrétní sportovní činitel tím prohlásil: „Co je mi do prezidenta? Mně je ukradené, že řekl, že naší státní ideologií je vlastenectví. Vše je na prodej. Jsou to chlapíci, vystoupili proti Rusku a to je povinno jim za to ještě zaplatit. Protože já, podpindosník, jsem se rozhodnul, že stojím nad naším prezidentem. Jeho přece jenom zvolil náš národ a mě sem dosadil Washington! A tak se bude platit, protože plním příkazy z Washingtonu.“
A nám říkají… Teď nám navrhují, abychom šli do čelního střetu s tou věcí okolo konzulátu, ano? Když tu máme úředníky s takovou mentalitou? Oni nás okamžitě všichni podtrhnou a všechny srážky prohrajeme. Budeme tu mít okamžitě druhou Ukrajinu. Mám na mysli občanskou válku, protože to je přesně to, co si přeje státní elita USA. Ta chce mít občanskou válku na ruském území. To kvůli tomu byla tak naočkována Ukrajina, jenže tento svůj úkol nedokázala splnit. A tito sportovní činitelé, kteří slibují peníze, jsou naočkováni na to samé, na občanskou válku.
Vždyť on přímo prohlašuje: „Já tu chci majdan a občanskou válku!“ Protože on nemá právo určovat státní politiku a Putin řekl, že státní politikou je VLASTENECTVÍ!
Za jakou vlajkou to soutěžili? Opakuji, že za neutrální! Tak jaké je tohle ruské vlastenectví? Jakou hájí státní ideologii? Tak ať teď jdou k neutrálním státům, aby je vyplatily. A tohle téma je třeba už uzavřít. Na jedno a to samé už odpovídám potřetí!
- Stále to nechápou.
- Jaké chápání?
Použijte zde svůj mravní standard! Jaké chápání? Buď jsi vlastenec, nebo ho…, nevábná substance.
- Budeme odpovídat dále.
- Ano.
45:03
Dobře, tak přejdeme k další otázce od Alexandra, kterého napadlo, zda nemůže v její snaze ruské civilizaci ublížit tak otevřené poskytování znalostí Koncepce sociální bezpečnosti celému světu? Nebudou moci tyto znalosti použít elity jiných civilizací? Vy tak často opakujete, že státní elity nemohou řídit, nechápou globální procesy atd. Na konci obvykle říkáte: „Studujte KSB a zvyšujte úroveň svých znalostí z oblasti řízení.“ Vždyť vás může poslechnout právě ta státní elita. Mohlo by se stát, že by energie KSB mohla být otočena proti nám samotným?
Vůbec ne. Je to stejné jako s prodejem vysoce technologických zbraní, kde jsou ty klíče od těch znalostí uloženy v Rusku. Třeba k té protiletecké obraně, když už tu máme takový příklad, ano? Saddám Husajn měl francouzské zbraně protiletecké obrany, a když přišel čas, aby je použil proti státům NATO, které vtrhly do jeho země, tak ty zbraně najednou nefungovaly. Ve Francii jednoduše zmáčkli spínač či knoflíček, a zbraně protiletecké obrany mu odpojili. To je k té otázce, zda proti nám mohou naše zbraně použít či ne.
Koncepce sociální bezpečnosti mluví o budování ruského světa na zcela určitých mravních základech.
Zatímco nákup našich zbraní znamená volbu strategického partnera. Takže proti nám to neposlouží. A co se týká těch znalostí, tak vždyť o čem mluví Koncepce sociální bezpečnosti? Mluví o budování ruského světa na zcela určitých mravních základech. A použít je můžete pouze v případě, že změníte svůj typ psychiky směrem k lidskému (typu struktury psychiky). No, a když takto pozvednete úroveň své psychiky až k té lidské, tak jednoduše nedokážete jednat ke škodě jiných lidí. To je ta záruka toho, že tyto znalosti buď nedokážete použít, nebo je použijete ve prospěch všech lidí.
Ty znalosti jsou chráněny shora.
Protože ty znalosti jsou vám poskytovány na základě vaší mravnosti, tyto znalosti získáte jen díky své mravnosti. Jestliže si je díky úrovni své mravnosti nejste schopni osvojit, tak si je také neosvojíte. Budete-li na sobě pracovat a zvyšovat úroveň typu struktury své psychiky na lidskou, tak si ty znalosti osvojíte. Jinak se je můžete dobře nabiflovat, dobře je přednášet, dokonce se považovat v tomto ohledu za určitého guru, protože jste si něco nastudovali, jenže to bude pouze nefalšovaný dogmatismus. Skutečnost, zda je dokážete uplatnit v životě nebo ne, je tím kritériem pravdy.
A praxe ukazuje, že ať už se našich znalostí chopí kdokoliv, jakýkoliv konkrétní nepřítel, aby si je pokusil osvojit a obrátit proti nám, tak to nedokáže. Ty znalosti jsou chráněny shora. Proto lidem navrhujeme, aby je využili a ochránili zájmy své i své rodiny. Současně tak budete budovat systémy bez vnitřního napětí s dalšími lidmi. Okolo vás se bude šířit klid a řád, dobrosrdečné vztahy. Takže zneužít ty znalosti nedokážou, aby s nimi škodili lidem.
48:42
A ještě jedna otázka od Vitalije Maľceva. Všechny sociální, politické a další procesy na naší planetě jsou tak či onak začleněny do řízení globálních elit, globálního prediktoru. Rusko v čele s Putinem se teď snaží dostat se z pod kontroly globalistů. Ale vždyť stejně se úplně z toho vlivu dostat nepodaří, stejně se globalisté dostanou do čela jakéhokoliv procesu a postupně ho převedou na své koleje. Stejně jako to bylo se Stalinem a SSSR. Je to nekonečný proces?
Vůbec ne, „ale proti zákonu času jeho učenost je bezmocná“ (Ruslan a Ludmila).
Zákon času definuje poměr etalonových frekvencí obnovování informací na sociální a genetické úrovni.
Podle zákona času, který, pro ty kdo zapomněli, definuje poměr etalonových frekvencí obnovování informací na sociální a genetické úrovni, přišel čas, kdy se řízení ze strany globálního prediktoru začalo hroutit. Ten čas přišel ve 20. století a planetou to otřáslo, rozpoutaly se revoluce. Tomu se prostě nedá vyhnout. Začaly se měnit sociální vztahy a věda, která byla nastavena na starou logiku sociálního chování, přestala vyhovovat řízení v nové logice a globální prediktor začal přicházet o své řízení světa.
Prvním takovým prvkem se stalo sovětské Rusko – SSSR. A teď už se tento proces ztráty řízení světa pouze rozšiřuje. Globální prediktor stále více a více sklouzává k procesům kontroly probíhajících procesů. Například ta současná situace ve Španělsku s Katalánskem. Založili jeden proces s ohledem na plánovaný vznik evropského islámského chalífátu, a teď ten proces potřebují otočit. Musí stabilizovat stav evropských států, protože teď ještě nesmí být zlikvidovány.
Vytvořili Kosovo apod., ano? Jenže vliv Ruska se ukázal být takovým, že jsou nuceni zmrazit ty procesy likvidace evropských států. Jenže ty procesy už byly spuštěny. Globální prediktor by se na to potřeboval soustředit, aby pomohl tu situaci vyřešit, jenže je tu ten boj globálních a státních elit v USA. A USA jsou světovým šéfem, světovým četníkem. Kdyby se nevyřešily ty procesy tam, tak by se mohlo rozsypat řízení v celém světě, narušily by se všechny vzájemné vztahy ve světě. To by mohlo ohrozit samotnou existenci civilizace na planetě Zemi.
Takže se soustřeďují na situaci tam a přicházejí o kontrolu nad situací ve Španělsku. A jak se říká na základě zbytkového principu, už nevědí, na co se vrhnout dřív, není jich na to dost, prostě jich není dost. A vy mluvíte o kontrole Ruska, které svou politiku staví na vlastní konceptuální moci. My pracujeme úplně mimo jejich rámec. A oni teď vůbec nemyslí na to, aby nám zde uvnitř Ruska vnucovali svou politiku, ale aby díky stabilitě Ruska zastabilizovali řídící procesy ve světě. To je jejich maximální a zároveň i minimální úkol.
Už jen o tohle se snaží. To proto jsou nuceni přistoupit na dialog a spolupráci s Ruskem. To vůbec neznamená, že by nás milovali. To neznamená, že by nám chtěli pomáhat. Při každé možné příležitosti nám naopak hodí další klacek pod nohy, zapíchnou další nůž do zad, jako se to stalo třeba v případě Turecka. To vše budou dělat a je třeba si to uvědomovat. Je třeba si uvědomit jednoduchou věc. Tu nejjednodušší věc, že Rusko má pouze dva spojence. Někdo do toho počítá i třetího, ale to není správné.
Rusko má pouze dva spojence – svou armádu a námořnictvo.
A všechno ostatní spočívá na mravním standardu lidí, kteří jsou orientováni na ruský svět. Buď chtějí válčit a umírat, loupit a být olupováni, nebo žít podle ruských pravidel v dobrých sousedských vztazích se svými sousedy, vychovávat děti, starat se o své zahrady a žít v blahobytu. Takto to je. Rusko navrhuje tuto variantu a dožívá ta stará:
„Zabij, nebo budeš sám zabit, padajícího ještě postrč, ležícího snadněji okradeš.“
To je to co dožívá. Rusko navrhuje novou životní normu. A lidé…
Co myslíte, jsou teď lidé v Sýrii spokojeni s tím, co jim tam přinesl Islámský stát? S tím, co tam bylo předtím? Nebo se budou víc zajímat o to, jak vybudovat svůj život na ruský způsob? Co bude lépe vyhovovat jejich mravnosti? Co se jim bude víc líbit? Když jim usekávají hlavy a okrádají je, nebo když dostanou možnost žít v míru a dobrých sousedských vztazích se všemi lidmi na světě? Dům, zahrada, děti. To je ta volba - mravní.
A globální prediktor si to v podstatě uvědomuje, proto se pokouší přibrzdit formování Ruska, ale zase ne natolik, aby se kvůli tomu zhroutily všechny řídící procesy ve světě, protože ty se teď drží na Rusku. A ještě jednou opakuji, že ten projekt na rozpad Španělska zosnoval sám globální prediktor v rámci plánu vytvoření evropského islámského chalífátu. Teď ho nedokáží pozdržet, brzdí ho ze všech svých sil, ale nedaří se jim ho potlačit.
A je to mimochodem velmi nebezpečný proces. Je třeba dávat pozor, jak se z toho budou pokoušet dostat. No a bez Ruska se to ani zde neobejde. Jednotlivé části rozpadlého státu budou tak či onak hledat smírčího soudce. A kdo jím bude? USA? Které jsou nositelem principu válka všech proti všem?
Nebo Rusko? Žít v přátelství a jednotě. Ani jeden stát v podstatě nechce válčit. To jen elity přináší války do svých vlastních států. Lidé si války nepřejí, protože jsou to právě oni, koho potom okrádají, znásilňují a zabíjejí. To oni trpí v těch válkách. A když se mluví o tom, co bude na Ukrajině, tak je to právě především válka o smýšlení lidí. Aby konečně přestali skákat na majdanu a zamysleli se nad tím, jak je vodí za nos, jak jim podstrkují různé lidi typu Saakašvili. Ten proces se Saakašvilim, já jsem přece říkal, vzpomínáte?
Když se ještě rozhodovalo, zda ho jmenují nebo nejmenují, tak jsem říkal, že by bylo výborné, kdyby ho jmenovali do nějaké státní funkce uvnitř kyjevské bandy, protože potom je bude ničit a diskreditovat zevnitř, takže ještě velmi dobře napomůže tomu, aby se lidé vzpamatovali a porozuměli probíhajícím řídícím procesům, že jim svou činností napraví hlavy, což on také dělá.
To byla poslední otázka.
Já už jsem v podstatě všechno řekl o tom, že je nutné… Je třeba si uvědomit jednoduchou věc, že znalosti znamenají moc a jakýkoliv člověk, který vezme tuto moc do svých rukou, dokáže ochránit zájmy své i své rodiny. A to hlavní, vytváříte-li vnitřní vztahy bez napětí ve svém okolí, zajišťujete tak mír na celém světě a mírové nebe nad hlavou svým dětem.
Čtěte, studujte a buďte šťastní.
Do příštích setkání.
Informační báze KSB