Otázka - Odpověď V. V. Pjakina ze dne 02.10.2017

6.10.2017

youtube.com/watch?v=g_y_HMq4FGY

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 02.10.2017.doc (97792)
Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 02.10.2017.srt (63551)

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den 02.10.2017.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače i kolegy zde ve studiu.

00:20

A dnešní pořad stejně jako ten minulý zahájíme tou otázkou, událostí, kterou jste vybral vy, Valeriji Viktoroviči. Co je to za událost, a proč právě pro ni jste se rozhodnul?

K té události došlo právě včera na politické talk show Večer s Vladimirem Solovjovem. Už jsem mluvil o tom, že všechny ty politické show slouží jako brainstorming o problému, který se tak pokouší vyřešit klanově korporativní skupiny. Proto jak ten, kdo tuto talk show organizuje, tak i ti, kteří se jí účastní, tímto způsobem řeší různé své úkoly. A angažování různých těch odborníků různé úrovně je v zájmu všech klanově korporativních skupin, které se toho účastní. A to je přínos těchto show, že vám bezplatně předvádějí tento brainstorming.

A ještě by bylo dobré, kdyby chápali, o čem to vlastně mluví. Zatím je alespoň možné na základě těchto talk show odhalovat zájmy klanově korporativních skupin, jejich zacílenost a nic víc. To znamená, že s ohledem na řízení, na reálný úkol nalézt řešení problému díky tomuto tření mozků jsou všechny tyto talk show k ničemu. Jednoduše se to tam nedaří, nerozumí tomu. V minulém pořadu mě… Byla tam otázka: Proč urážíte politology, analytiky apod.?

Mluvčí ministerstva zahraničí Zacharova oznámila základní principy ruské globální politiky, které bude Rusko uplatňovat.

Včera došlo k události, k události na úrovni globálního významu a nikdo si toho nevšimnul.

A to ani nemluvím o médiích. Ti politologové, kteří se toho pořadu účastnili, přímo předvedli, že vůbec nepochopili, co tam vlastně Zacharova řekla, pracovnice našeho ministerstva zahraničí, která se toho pořadu také účastnila. A proč by také ne. Existuje-li nástroj, je třeba ho využívat. A naše ministerstvo zahraničí dost efektivně využívá ten nástroj, kterým je ten klanově korporativní úzký kroužek, ta talk show. A včera měl Vladimir Solovjov reálnou šanci zapsat své jméno do dějin. Mohlo tam být uvedeno: Toho a toho dne v rozhovoru s Vladimirem Solovjovem mluvčí ministerstva zahraničí Zacharova řekla to a to, což následně vedlo k takovým a takovým událostem. A jak to dopadlo?

Toho a toho dne v takovém a takovém programu Zacharova oznámila základní principy ruské globální politiky, které bude Rusko uplatňovat. A ta úroveň chápání analytiků… Jen co odešla. „Co vlastně řekla? Já tomu nerozumím.“ A všichni sborem za tím prvním analytikem, politologem. Všichni jako jeden muž: „Já také nechápu.“ „Ani já nic nechápu.“ Nikdo nic nechápe. Ani žádné hromadné sdělovací prostředky nepochopily, co řekla Zacharova.

S výjimkou Interfaxu… Díval jsem se na TASS, na Ria Novosti, Interfax a na pár dalších. A pouze na Interfaxu se trošičku dotkli tématu, tedy toho, o čem mluvila Zacharova. Konkrétně teď uvedu to, co Interfax zaujalo:

„Nikdy jsme to nedělali a dělat nebudeme, bude-li se ovšem hrát podle pravidel. Ti lidé by měli chápat, že budou-li vytvářet podmínky, ve kterých budou novináři fyzicky ohroženi, budou-li se fyzicky cítit ohroženi při své každodenní činnosti, tak bude samozřejmě odvetná reakce následovat. Nebude to však naše volba.“

Novináři tam slouží jako ilustrace. Závěr: Nebude to však naše volba! A k čemu tedy v podstatě vůbec došlo? Máme vnitřní politiku a vnější politiku.

Vnitřní politika je politika vládnoucí třídy uplatňovaná uvnitř státu.

Vnější politika je vzájemná součinnost mezi různými státy.

A potom máme globální politiku, to je uplatňování cíleného řízení ve vztahu k veškerému obyvatelstvu planety Země a ke všem státům, ve které je každému státu předepsáno hrát tu či onu roli. Co a jak má dělat. Tato politika je realizována z nadnárodní úrovně a hlavní část obyvatelstva si ji neuvědomuje.

No a už vůbec jí nemohou porozumět ti, kteří se utápějí v geopolitice. Civilizace souše, civilizace moře, smyčky anakondy… Ať se chlapci hrabou v tom svém pískovišti.

A k čemu by bylo možné přirovnat včerejší prohlášení Zacharové? K události stejného řádu, která se stala v roce 1941. Jedná se o slavnou zprávu TASS ze 14. června 1941. 14. června 1941 byla tato zpráva zveřejněna v novinách Pravda, Izvestija a v dalších ústředních… Ale reálně tato zpráva TASS zazněla v rozhlasovém vysílání a v první řadě v západních státech, v jeho zahraničním vysílání, dne 13. června v 18:00 hod. A ihned poté bylo velvyslanci USA, Churchillovi a…

- Prezidentovi USA?

- Ne, ne, velvyslancům.

Tedy přes velvyslance. Náš velvyslanec Majskij předal to prohlášení Churchillovi. A v SSSR ho předali velvyslanci USA, tedy německému velvyslanci Schulenburgovi. A ještě bylo doručeno do USA, to prohlášení, aby ho měli všichni.

A jak toto prohlášení všichni ti analytici komentovali? „Měl se připravovat na válku a místo toho přišel s takovým prohlášením. Zchladil tak naši armádu…“ A podobně. Jakoby neexistoval rozkaz o uvedení armády do bojové pohotovosti, který následoval poté osmnáctého.

No a k podstatě té věci. To prohlášení bylo aktem globální politiky. To prohlášení zajistilo, že válku, která začala 22. června 1941, vedl SSSR pouze proti Německu a ne proti celému sjednocenému Západu. To tímto prohlášením o tom bylo rozhodnuto, přestože adresátem toho prohlášení formálně bylo Německo tak reálně bylo toto prohlášení určeno nadnárodnímu řízení a tomu, kdo realizoval nadnárodní řízení zosobněné britským impériem, tedy v té době Churchillovi a struktuře, která byla připravována, aby nahradila britské impérium, tedy USA.

Současně však toto prohlášení plnilo i roli zpravodajského průzkumu, bylo to tedy ještě složitější. To znamená, že pokud by na to prohlášení Německo odpovědělo náležitým způsobem, byly by učiněny jedny závěry, jestliže Německo neodpovědělo náležitým způsobem… Vždyť jak to tam bylo formulováno?

Že nemáme v úmyslu válčit s Německem, že plníme všechny dohody, ke kterým jsme se zavázali, že se řídíme pravidly.

Pokud by Německo odpovědělo obdobně, válka by nebyla. A my jsme si potřebovali ujasnit, jak se k tomu staví nadnárodní řízení zastoupené globálním prediktorem, i nadnárodní řízení v podobě státních elit Velké Británie a USA. Také jak se k tomu staví a v jakém stavu se nachází nástroj agrese, tedy Německo. To vše bylo zaznamenáno, správně vyhodnoceno, byly podniknuty správné diplomatické kroky. A výsledkem bylo, že už na podzim roku 1941 začala Velká Británie s dodávkami zbraní pro Rudou armádu.

Tímto jedním prohlášením jsme je převezli. Rozložili jsme koalici společného Západu ve vztahu k Rusku a ti, kteří měli původně bojovat proti nám, potom bojovali… Samozřejmě více méně až od roku 1944, a určitě ne s plným nasazením. Ale bojovali na naší straně. Jedno prohlášení! Kterým se toho tolik vyřešilo.

Takže to prohlášení, které udělala včera Zacharova v tom programu Nedělní večer se Solovjovem je jev stejného řádu. Bylo to prohlášení určené nadnárodnímu řízení. Bylo tam řečeno, že my hrajeme podle pravidel, uvědomujeme si své zdrojové možnosti a v podstatě přijímáme pravidla hry a dodržujeme dohody. A problém, že narůstá jinde. Jenže narůstá-li tam, není to naše volba. To s nimi si to vyřiďte. A my to začneme řešit jinak.

Nešlo jen o novináře. Vůbec vám doporučuji… Na našem webu je odkaz v rubrice Bez komentáře, že? Teď jsme ho tam dali a také je v našich sociálních skupinách VKontaktu. Abyste se na to podívali, protože se jedná o velice důležité prohlášení. Je možné si ho jednoduše rozebrat a dát si vše dohromady. A co se mi v tomto ohledu líbí na našem ministerstvu zahraničí? U nás nejen vědí, co je to globální politika, ale také vědí, jak se realizuje, jak mají vést dialog, aby dostali odpověď. Chápete? Oni se obrací přímo na toho, na koho je třeba, tou formou jakou je třeba se na něj obracet a v souladu s tím teď budeme čekat na odpověď.

Právě proto Žirinovskij tak nenávidí osobně Lavrova a ten tým, který zformoval. Protože tito lidé vědí, jak je realizovaná globální politika a uplatňují ji velice zkušeně a takticky. Zacharova to teď provedla na výbornou. A Solovjov to nepochopil. Jak říkám, mohl se zapsat do historie jako partner, kdyby s ní správným způsobem navázal dialog. A on se tam jen naparoval… Jenže naprázdno, vůbec nic nepochopil. A co zbývá? Učte se Dostatečně všeobecnou teorii řízení, pánové. Všichni politologové, abyste alespoň něčemu rozuměli. A zde to bylo řečeno přímo.

Je tu jedna skupina… No skupina, ale ano klanově korporativní skupina, která v podstatě stojí za národně-osvobozeneckým hnutím, za Fjodorovovým NODem, a hledá způsoby, jak se zkontaktovat s globálním řízením, jak s nimi navázat dialog. Tak se zeptejte na ministerstvu zahraničí Lavrova, to je celá odpověď. A hlavně se učte teorii.

Takže k té situaci. V tomto pořadu tedy tu věc nanesla globálnímu prediktoru přímo. My jsme pravidla neporušovali. Vše, co se děje, je kvůli jejich nedodržení dohod. USA porušily paritu našich vztahů v Sýrii. Ve výsledku to došlo až tam, že se americký specnaz dopustil přímé vraždy našeho generála Asapova. V minulé Otázce-odpovědi jsem zdůraznil, že to byla práce odstřelovače, nebo to zařídili jinak, že v tom se mohu mýlit. Ale soudil jsem podle těch informací, které jsem měl k dispozici, nemám žádné důvěrné vnitřní informace.

Generála Asapova zavraždil americký specnaz

Teď se v tisku objevily zprávy, které bylo možné analyzovat a závěr z toho je jen jeden. Skutečně ho zavraždil americký specnaz a soudě podle všeho byl zavražděn pomocí minometné střelby, ale ta střelba byla vedena samonaváděcími minami a soudě podle všeho tam byl naváděcí světelný signál, tedy majáček označující přímo generála Asapova. To snad někdo těm ISILovcům, těm negramotným mužikům, těm pantoflíčkářům dal do rukou podobnou techniku? To oni zrealizovali takovou operaci? Nechtějte nás rozesmát. Všem je jasné, že je to práce amerického specnazu, který si tím ale vykoledoval velké ztráty, mluvil jsem o tom v minulém pořadu.

Situace je kritická pro globální prediktor

Problém je v tom, že USA porušují pravidla hry. Oni je porušují. My zatím odpovídáme více méně symetricky, ale teď se obracíme ke globálnímu prediktoru s tím, že to takto dál nepůjde, že to nemůžeme trpět věčně. Ta situace je kritická pro vás, pro globální prediktor. Je kritická, hrozí krize veškerého řízení globálních procesů, v jejímž důsledku může zahynout veškerá civilizace. A díky tomu teď Rusko bude dobývat další pozice při získávání své suverenity.

My teď musíme počkat na jejich odpověď. V jakých otázkách a co rozhodli, na co přistoupili. Tohle prohlášení opět plní roli zpravodajského průzkumu, má narušit koalici, opět to vše. Tímto prohlášením, které udělala Zacharova, vtloukla pořádný klín mezi Evropu a USA, jako to svého času udělala ta zpráva v TASS ze 13. června 1941. Je to událost analogického řádu, s tím je třeba to porovnávat! A naši analytici na tom Večeru se Solovjovem? „My to nechápeme!“ Za co tedy vlastně berete peníze?

Dali byste auto do opravy k automechanikovi, kterému když řeknete, že je třeba opravit motor... Máte mu přece zaplatit za odbornou práci odvedenou na motoru. Tak vám na to odpoví: „Já tomu motoru vůbec nerozumím, ale peníze, ty si od tebe vezmu. Já přece patřím k elitě. To já všechno řídím. Právě teď vystupuji na federálním kanálu a žvaním totální hovadiny.“

To snad ani není možné, vůbec ty analytiky poslouchat, to vám prostě zůstává rozum stát. Jenže to vidí všichni. Z Washingtonu se na to dívají a říkají si: „Pánové, ti jsou úplně mimo. Máme je na vodítku a převezeme je, kdy si vzpomeneme.“

A když se podívají na Zacharovou tak si říkají: „A to je státní instituce.“ Státní instituce! Abyste to pochopili, tak ve světě neexistuje jiná státní instituce a to včetně státního departmentu, která by takto ohlašovala uplatňování své globální politiky. Žádná taková není. Jen ruské ministerstvo zahraničí: Lavrov, Zacharova a další. Čurkin pracoval skvělým způsobem, což je také důvod, proč ho zavraždili. Chápete to? U nás strukturně pracujeme na úrovni globální politiky. My jsme v tom jako stát na světě úplně první. Tak taková to byla událost a není to zdaleka všechno.

Opravdu vám doporučuji, abyste zasedli k učebnicím a podívali se na to prohlášení Zacharové, abyste se alespoň přiblížili k tomu, co bylo řečeno. Brilantní prohlášení, velmi zkušeně provedené, vybroušené, na potřebných místech emotivní, aby ostatní nakonec řekli: „Ale já jsem nepochopil, co vlastně řekla!“

19:15

Mimochodem, dá se říci, že v souvislosti s tím tu mám otázku, kterou položila Naděžda Rachnovskaja. Proč z tribuny OSN a ze všech nám dostupných informačních tribun neříkáme, že Amerika je teroristický stát, máme-li důkazy jejího napomáhání teroristům? Proč nevyužíváme tyto údaje jako zbraň v naší informační válce s plnou silou?

Ty kádry určené pro řízení státu po té kapitalistické přestavbě byly připravovány již v době SSSR v období takzvané stagnace. Počínaje sedmdesátými léty SSSR již nabral kurs na ukončení socialismu a návrat kapitalismu, ale na nových základech. A v tomto ohledu probíhala rozsáhlá spolupráce s USA i ostatními. Sem spadá ta měsíční aféra USA, i dodávky obilí, dodávky zbraní a mnoho dalšího.

- Automobilový průmysl.

- Automobilový průmysl také.

A vůbec celý vesmírný program. Vynakládali jsme přímo gigantické úsilí, aby se americký vesmírný program nezhroutil předčasně, dokud ho nebudeme moci vzít celý na svá bedra a táhnout. To vše SSSR činil.

SSSR po Stalinově smrti neuplatňoval globální politiku.

Chruščov se s radostným výskáním začlenil do stávajícího světového řádu, do jejich pravidel hry. Vždyť jak by dokázal uřídit takovou ohromnou zemi? To mi tedy někdo řekněte. Samozřejmě, že mu globální prediktor napovídal, takže začal řídit přesně tak, jak mu bylo od něj nakázáno. To tedy znamená, že za celou tu poststalinskou dobu nás natolik pevně začlenili do řídicího systému globálního prediktoru, že jakýkoliv náš pohyb mimo rámec daných pravidel vede k velice závažným následkům, dochází k vlně selhání řízení probíhající po celém světě.

Je tu ohromné riziko způsobit tak zkázu celé civilizace. Proto musí být každý krok na úrovni globální politiky promyšlený a připravený. To si uvědomoval Stalin, když uplatňoval globální politiku. Chápe to i Putin, a také uplatňuje globální politiku. Tuto globální politiku je možné realizovat v dialogu s nadnárodním řízením a hájit přitom své a získávat tak stále více dalších kousků pro sebe. Jen se podívejte, jaké, opakuji, neuvěřitelně brilantní prohlášení udělala Zacharova. To prohlášení bude mít gigantické následky, gigantické.

To je možné tvrdit se vší jistotou, protože džin byl vypuštěn z láhve a vrátit se to nedá. Vše je v běhu a globální prediktor si tyto věci také uvědomuje. Takže v rámci existujícího světového řádu… Víte, to je jako ve třídě. Každý má svou určitou reputaci a svoji roli a ví, co může od koho čekat. A dokud se nezmění informační stav ve třídě, venku na ulici, v jakékoliv referenční skupině, třeba na pracovišti... Každý z vás, kdo chodí do práce, si vzpomeňte na obvyklé pracovní situace, kdy sice něco můžete prohlásit, ale velmi dobře si uvědomujete, jaké budou následovat reakce vašich spolupracovníků.

Víte, že napřed musíte změnit informační situaci ve vašem kolektivu, než to uděláte. A nemusíte si to vypít zrovna od šéfa, tomu to třeba může naopak dokonce velmi vyhovovat. Jenže to napětí vyvolané mezi spolupracovníky by bylo pro vás velice těžké. Proč my bychom měli zbytečně vyvolávat podobné dusno? My i tak kráčíme gigantickými kroky k získání své suverenity a všechno musí být napřed připraveno.

K tomu prohlášení v OSN. Víte, jednou věcí je, když my se svou autoritou… Na Západě je ta rusofobie na denním pořádku. Věřili byste člověku, který by vám něco tvrdil, a kterého nenávidíte, kterému nevěříte? Když vám něco bude tvrdit, vy mu uvěříte? Musí dojít k takovému souběhu okolností, abyste mu uvěřili. Kolik už jsme vyslechli různých Putinovo vystoupení? Ano, po troškách se tím daří měnit informační stav.

Jak dlouho my už tvrdíme o ISIL, že je to nepravidelná armáda USA? Jenže nám to věří málokdo. A co může v tomto ohledu učinit globální prediktor? A co třeba? Je to velice jednoduché. Například se může zvláštní zmocněnec amerického prezidenta pro Irák a Sýrii v rámci urovnání situace sejít se šejky kmenů v Sýrii, aby je jakoby přiměl spojit se v boji proti ISIL. Tak by znělo oficiální prohlášení. Udělal by oficiální fotodokumentaci z toho setkání, kterou by zveřejnil. A až by se na ni odborníci podívali, tak by viděli, jak zvláštní zmocněnec USA sedí mezi vyššími polními veliteli ISIL. Samí ISILovci, žádní kmenoví šejkové!

A to je něco jiného. To už je něco úplně jiného. To už by byl pořádný průšvih. Ano, okamžitě by to začali zamlouvat, odstraňovat, kompilovat. Jenže už by to bylo venku. Pro ty, kteří se toho neúčastní, kteří o tom nic nevědí, kteří svatě věří v jakýsi světový terorismus, by to byl okamžitý ukazatel: „Ó, skutečně, ten ISIL je opravdu nepravidelnou armádou USA.“ Došlo by ke změně informačního pole mezi našimi partnery. A na základě toho je už možné něco podniknout.

Nebo ta situace, kdy napřed Írán začal pouštět informace, že ISIL je nepravidelnou armádou USA. A proč s tím vůbec začal? Protože se takové informační pole objevilo v Rusku. A jestliže by Rusko šlo touto cestou jako první, byl by Írán nahraný jako centrum koncentrace řízení, jako nově vznikající centrum koncentrace řízení. On potřebuje ty informace pouštět, dostal na to povolení od globalistů a tak začal to pole měnit. A když to udělá někdo další a všichni o tom začnou mluvit? Tak Rusko prostě řekne: „Pánové, my máme návrh, jak všechna ta fakta pospojovat a vyřešit ten problém!“

Takto je třeba postupovat. A nepokoušet se… Teď neustále o OSN tvrdí, že je to přežitá organizace. Nesmí být vytvářeny tyto statistiky s narážkami, že jde o zastaralou organizaci. Je skutečně nutné začít tam nastolovat důležité otázky a zvyšovat autoritu OSN díky jejich řešení. Připravíte řešení nějaké otázky, a potom s tím do OSN. Třeba jako s tím minským procesem, nikdo s tím nehne, jednou je to schváleno v OSN a teď žádná západní… No ta se sníženou sociální odpovědností, mám na mysli politická… (kurva), nemůže nic říct.

A všichni se z toho zkouší vykroutit. A kolik našich „patriotů“ je proti tomu minskému procesu? Chtěl bych se jich zeptat: Pánové, a uvědomujete si, že ten minský proces je trnem v oku právě Západu? Že objektivně odpovídá zájmům Ruska i Ukrajiny?! Vůbec pro všechny (lidi) je objektivně výhodný. To jen USA a Západ jsou proti němu. Tak čí zájmy, vy „patrioté“, oficiální ruští „patrioté“ vlastně hájíte?

Mimochodem, ještě k jedné situaci tady u nás, kde figurují tito oficiální ruští „patrioté“. Vidíte, jak se do sebe pustili kvůli té Matyldě? (hist. film) Tam je Islámský stát a my tu máme podobný Křesťanský stát, který dělá píár Matyldě.

- Tedy KS (Křesťanský stát)?

- Ano.

27:50

Připomenul jste Minské dohody. Máme tu otázky k Ukrajině. Ptá se Alexandr, který píše: Ve Francii byl otevřen konzulát DLR, a přesněji v Marseille. To už je pátý v pořadí po Itálii, Česku, Finsku a Řecku. Na rozdíl například od Jižní Osetie, která také takto otevírala své konzuláty, jste doporučoval Doněckou oblast ponechat pod jurisdikcí státu, vně kterého se teď nachází.

- Okamžik. Přesně naopak! Vždy jsem říkal, že jurisdikce doněckého státu se musí rozšířit na celou Ukrajinu. Tedy přesně naopak!

Co myslíte, nakolik je tedy přínosné teď otevírat tyto konzuláty, neboť to objektivně napomáhá DLR v získání její nezávislosti?

Jsou to přece veřejná zastoupení. Jde o vytváření nezbytného informačního pole, pracují zkušeně. Co k tomu dodat? Pracují dobře.

- A co ty výbuchy ve Vinické oblasti?

Tam je ta situace taková. Je roztáčeno nové kolo... Státní elita USA trvá na tom, aby Ukrajina roztočila nové kolo bojových akcí proti Doněcku a Luhansku. Je tedy třeba nějak odůvodnit, proč dochází k různým zdržením. A to hlavní. Když se ze skladů odváží munice, tak musí být přece vedena evidence. Co bylo odvezeno, co zůstalo na skladě, co se poveze příště. A nakonec se někdo začne ptát: Kde je ta munice, která tam sice stále má být a zatím se zvláštním způsobem ocitla v DLR a LLR? Je to třeba nějakým způsobem tedy zaretušovat, ne?

No a na to se hodí výbuch, který zařídila sama SBU. Vyhlásili cvičení, sami tam vnikli a vyhodili to do povětří. Potom samozřejmě vyhlásili, že je to práce ruských teroristů, jako vždy. Potom potvrdili, že za to nikdo nemůže, prostě jen další chochlovská nedbalost, ukrajinský bordel, všechno tam tedy vybuchlo a tak to všechno pěkně odepsali. Na jedné straně jsou naše republiky ozbrojeny, mají munici, a na druhé straně oni nemají munici na to, aby útočili. A všichni jsou spokojeni.

Když jsou zatýkáni ti ukrajinští špióni, tak je to obvykle kvůli tomu, že jejich osobní spisy byly odeslány přímo úřadu ministerstva státní bezpečnosti Doněcké lidové republiky. SBU je pěkně vypracuje, zapakuje a odešle. Sama ty hlupáky připravila, aby je takto použila, jednoduše je odepisují jako odpadní materiál. Nu, chtějí-li ze sebe nechat dělat hlupáky, tak jimi budou. Když nechtějí přemýšlet hlavou a peníze jim kalí rozum a nevidí, co se děje s jejich vlastním státem. Vše tedy probíhá zcela normálně.

A SBU nic jiného nezbývá, ty informace dodávat bude, protože je podřízena USA, jejich FBI a FBI je řízena globalisty. No a globalisté potřebují na Ukrajině zařídit přestavbu. Evropa Ukrajinu nespolkne a v Rusku nelze teď v žádném případě připustit destabilizaci, protože Rusko musí stabilizovat ostatní. A bude-li stabilizovat Rusko, bude to podle ruských pravidel. A opět jsem u Minských dohod. Před tímto Prokrustovým ložem nikam neutečou.

Jakmile se začnou plnit Minské dohody, tak se Zacharčenko přesune do Kyjeva a začne řídit celou Ukrajinu. Bude to tedy právě naopak. Nebudou v sestavě Ukrajiny. To Ukrajina bude předělána podle doněckého formátu. A západní oblasti s tím budou souhlasit, a velmi rády, protože to znamená jiný formát státu a dialog. Tedy ti rozumní to přijmou a ti majdanutí, banderovci, ty potom zneškodní státní bezpečnostní služby, budou-li překračovat právní rámec, překračovat zákony.

32:21

Další, dá se říci nejčastěji pokládanou otázkou, byly prosby o komentář referenda v Katalánsku.

Prý nejzajímavější otázka a v podstatě je to otázka o ničem. Nic tak zajímavého se tam neděje, tedy z hlediska řízení. Natolik je to všechno očekávané, předvídatelné, odzkoušené. Díváte se na to a v podstatě se nudíte. Naši analytici, kteří probírají tyto katalánské události, by se museli stydět, aby je něco tak jednoduchého mátlo. Přece jen se SSSR rozpadl a mají tak k dispozici určitou faktologii, takže jsou schopni si vyvodit, co se tam děje.

To, co se tam děje, je určitá symbióza mezi odtržením Pobaltí - událostmi z Vilniusu a referendem o nezávislosti na Ukrajině z roku 1991. S ohledem na Vilnius nemám na mysli události z roku 1991, ale události z roku 1990, z března, kdy tam byla přijata deklarace o suverenitě, a kdy to celkem takticky uhasili, což nakonec vedlo k událostem z roku 1991.

Něco podobného se teď odehrává v Katalánsku s výjimkou jedné věci. Už jsem mluvil o tom, že když globální prediktor propásnul, tedy přesněji zkoncentroval veškerou svou snahu na rozřešení konfliktu mezi státní a globální elitou v USA, jak v samotných USA, tak i v souvisejících evropských procesech, tak v podstatě do velké míry ponechal těm událostem probíhajícím v Katalánsku volný průběh. A ty tam tedy probíhaly tak, jak byly od počátku nastaveny, kdy vše mělo vést ke vzniku evropského islámského chalífátu. Hlavní ekonomickou myšlenkou k odtržení Katalánska je ta, že to Katalánsko krmí celé Španělsko.

To je asi to samé, jako když Ukrajina u nás provedla své referendum pod heslem: „Moskaly dál krmit nebudeme!“ A jak to dopadlo? Obyčejní lidé přece nemají ani ponětí o globální dělbě práce, nemluvě o globálním sjednocení práce, ani o meziodvětvové bilanci. Kdy se ty ekonomicky výhodné procesy přinášející zisk a v současnosti lokalizované řekněme v Katalánsku stanou po jeho odtržení okamžitě ekonomicky nevýhodné. A utrpí tím jak Španělsko, tak i Katalánsko. Ovšem Katalánsko to zabolí víc.

A proč tedy Ukrajina tehdy ještě nějakou dobu více méně slušně přežívala? A díky čemu přežívala? Přežívala díky tomu, že ukrajinská ekonomika byla integrována do té ruské, takže z ruských objednávek. Její výrobní řetězce byly napojeny na ty ruské. Jakmile je začali přesekávat, tak se celý ten ukrajinský blahobyt sesypal jako domeček z karet. To je jedna věc.

Druhá věc. V Katalánsku žije více Španělů, než samotných Katalánců. Přibližně to samé bylo i na Ukrajině. Dá se v tomto případě operovat různými statistickými údaji, že Ukrajinců bylo tolik a tolik a Rusů bylo vždy méně. Já si ovšem myslím, že „svidomí“ bezesporu mají svatou víru v západní výzkumné ústavy, jako je například Gallupův ústav. A ten v roce 2008 provedl výzkum ukrajinského obyvatelstva a přišel k závěru, že na Ukrajině je 83% obyvatel dosud ruské národnosti. Ano, s poblouzněnými mozky soustředěnými na separatismus a jakousi ukrajinskou identitu, ale podle určujících faktorů, ze kterých hlavním byl ruský jazyk, jsou to Rusové.

V Katalánsku je to ještě jednodušší, i tam je více Španělů. A podstata toho procesu s referendem v Katalánsku spočívá v tom, že zdaleka ne všichni byli naočkováni, tedy přesněji souhlasili s referendem. A to referendum o odtržení mělo velkou šanci pohořet. A tak bylo třeba udělat vše pro to, aby nepohořelo, aby většina obyvatelstva byla pro odtržení. A stejně jako byly využity naše tajné služby a armádní jednotky v Litvě, aby pozvedly separatistické nálady v letech 1990-91, tak úplně stejný scénář byl teď použit v Katalánsku a ve výsledku to dopadlo následovně.

Globální prediktor by ten proces potřeboval zbrzdit. A kdyby mohl a měl dost sil, tak by ten proces stopnul raz dva, protože to referendum bylo organizováno shora. A vždy dá se provést osobní práce s lidmi, která zabrání tomu, aby se vůbec podobná věc dostala do programu nějakého toho parlamentu. Stejně jako to v případě potřeby dopadá s naším parlamentem, s naší Státní dumou i s ohledem na Ukrajinu by se dala uvést velká spousta příkladů. Takže ten problém se dal vyřešit ještě v zárodku, aniž by to vůbec vyvolalo zájem davu. Vždy je k dispozici taková skupinka politicky aktivních, kteří by se o tu věc postarali.

Jenže vše se připravovalo podle starého scénáře a změnit ho bylo zapotřebí dost dlouho dopředu. To se ale nepovedlo, protože všechny síly byly soustředěny na boj státní elity USA a globalistů v USA. Ve výsledku to dopadlo tak, že vzhledem k tomu, že potřební lidé už byli rozestaveni na svých místech, mám na mysli řídící funkce a to nejen v Katalánsku, kam byli dosazeni ti s odpovídající mentalitou, s určitým smýšlením, a to i v samotném Španělsku. A byly založeny společenské organizace, do kterých byly napumpovány peníze, zdroje, byl jim vytvořen určitý image… Zkuste něco takového jednoduše zastavit.

A dále v tomto ohledu. Ten proces je ve své podstatě, stejně jako všechny procesy, setrvačný. Když rozestavíme lidi a vytvoříme organizace, tak jako třetí krok, z pohledu toho, kdo ten proces řídí, vytvoříme určité informační pole. Potom se z nás již stávají rukojmí toho informačního pole, takže buď zorganizujeme dané referendum a nějak ho vyhrajeme, nebo ho neprovedeme, a potom nám pohoří velmi mnoho kádrů orientovaných na tuto věc, společenské organizace se zdiskreditují a nezbyde nám, než začít znova.

Jenže globální prediktor teď pouze odkládá rozdělení Evropy a vytvoření evropského islámského chalífátu, ale toho plánu se nevzdává. To znamená, že si potřebuje v záloze uchovat všechny. A teď se tedy stal rukojmím. Bylo tedy třeba z toho nějak vybruslit. A vybruslit z toho museli ti lidé, kteří byli angažováni k zorganizování toho referenda o odtržení. Je těžké to vyřešit. No a ti lidé tedy postupovali tak, jak měli postupovat s malou odchylkou, o které budu mluvit později. Jak to tedy vyřešili?

Podívejte, potřebují dokázat, že vlastně žádné referendum nebylo. Udělat to tak, jako by žádné referendum nebylo. A žádné referendum také nebylo. Absolutní většina volebních místností v den provedení referenda nebyla jednoduše otevřena. Otevřeno jich bylo něco okolo dvou set z celkového počtu dva a půl tisíce. Ve výsledku se lidé, kteří chtěli hlasovat, hromadili u těch volebních místností, které otevřené byly. A bylo tak vytvořeno velké propagandistické pole: „Oj, podívejte, kolik lidí je pro to referendum! Tolik jich přišlo.“

Dále. Byla odnesena část uren, kam již lidé vhodili své hlasovací lístky. Když tímto způsobem organizujete referendum, tak ve zbylých urnách budete mít, že 90% voličů hlasovalo pro. To je jasná věc, tam přece šli ti, kteří chtěli hlasovat, kteří byli ochotni si vystát ty ohromné fronty. A byl tak vytvořen efekt lidového hlasování. A čím je tento efekt lidového hlasování udržován? Dokud centrální španělské státní orgány nepřistoupily k silové protiakci proti referendu, aby ho zmařily, tak byli ti lidé celkem nezúčastnění.

Ale jakmile přistoupily k té silové protiakci, tak lidi okamžitě vyprovokovaly k politické aktivitě. Charakter samotného toho střetu však byl karikaturní. Bylo možné jednoduše klíčové hráče rychle eliminovat z davu a vše by proběhlo v klidu. „Skutečných bouřliváků je málo, a tak se nám nedostává vůdců“ (Vysockij – Dopis redakci). A všechny procesy jsou řiditelné. Nejsou vůdci, není řízení a vše se rozsype. Ale policie, španělská národní garda začala předstírat ty střety. A tento charakter předstírání střetů vedl k tomu, že to vypadalo, jako by lidé hájili to referendum.

Pro obyvatelstvo, které bylo politicky exaltované… Tedy ne pro politicky aktivní ani politicky vybuzenou, ale pro tu politicky exaltovanou část obyvatelstva se to stalo určitou zábavou. Oni si uvědomovali, že jim v podstatě nic nehrozí, ale s takovým lehkým stupněm nebezpečí: „Podívejte, oni nás tu utiskují!“, a začali si hrát na politiku, bránit ty volební místnosti apod. „Oj, podívejte, teď nám začnou bránit…“ Ale nikdo to neměl v úmyslu, taky proč. Jednoduší bylo sebrat po hlasování urny a dosáhnout toho, aby bylo otevřeno minimum těch volebních místností, než bojovat o všechny ty místnosti najednou.

A jak to tedy dopadlo ve výsledku? V davu byli provokatéři. Někteří si povšimli, že všichni podle svého chování i symboliky, kterou nosili, nejspíš patřili k LGBT společenství. Všichni si hráli na takové tvrďáky, neboť věděli, že se jim tam prakticky nemůže nic stát a tak útočili na policii, provokovali ji v těch nejméně očekávaných… Lidé byli exaltovaní, čelili policii, chovali se rázně. Přijde provokatér a vykoleduje si zpětnou reakci od policie. Ale u nich to vůbec není jako u nás, kde vás ruská garda nosí na rukou. U nich používají gumové obušky, gumové projektily, slzný plyn atd.

Takže to potom neschytá jen samotný provokatér. Všichni jsou přeci exaltovaní, všichni útočí… A pak už se s tím nikdo dvakrát nepáře. Když na policistu řve nějaká stařenka a vrhá se mu nehty do obličeje, tak přestože má chrániče a na hlavě helmu s krytem, je její chování skutečně agresivní. No a v té celkové situaci když na něj někdo agresivně útočí, tak samozřejmě zareaguje. A takto se dosahuje nezbytných vášní, kdy to končí tisícem zraněných. Šlo tedy o rozsáhlou show.

Na jedné straně zůstaly zachovány ty nástroje, které bude možné použít pro budoucí vyvolávání separatismu, a na druhé straně nebude to referendum uznáno. Chápete? Ale už ta skutečnost, že to referendum provedli v takovémto rámci, je ukazatelem toho, že se Španělskem si globální prediktor neporadil. On tam přišel o své řízení, protože se měl postarat o nepřipuštění samotného toho procesu. A on dopustil, aby ten proces referenda proběhnul právě teď, přestože by ho potřeboval odložit na pozdější dobu, aby si tak uchoval své nástroje. To je vše a tak narazili.

A výsledek je jeden.

Globální prediktor musí spolupracovat s Ruskem, protože přichází o své řízení. Rusko je stát federativní a umí si poradit v otázce společného soužití lidí různých národností a různých kultur. Tento konflikt může být vyřešen pouze s přispěním Ruska.

Jinak je všechno, co se tam děje, natolik banální, a je to natolik podobné ukrajinskému referendu z roku 1991 a těm událostem ve Vilniusu, které se odehrály částečně v březnu roku 1990 a částečně v roce 1991, kdy… Víte, ta situace je taková, že kdyby potřebovali, tak by se tam už teď objevili odstřelovači.

- Stejně jako ve Vilniusu.

- Ano.

Ale vzhledem k tomu, že se to globálnímu prediktoru nehodí, tak se nikde ve světě nikdo nerozčiloval: „Jsou to přece ještě děti!“ Kdo se rozhořčil? Corbyn? Ten je z Velké Británie, kde byl nedávno brexit a on byl jedním z jeho nejaktivnějších účastníků. To znamená, že se jedná o zainteresovanou osobu. A všichni ostatní? Policii neodsuzují, centrální státní orgány neodsuzují, přestože se toho státní elita USA velmi domáhá, takže něco se ještě může projevit. Velmi se snaží.

A jak se to projeví a jak si s tím poradí globální prediktor? To je otázka. Je třeba rychle přistoupit na dialog. Zacharova vám všechno řekla. Musí přistoupit na ten dialog a ten problém ve Španělsku vyřešíme.

49:53

Na tu další otázku jste už odpovídal třikrát. Napřed taková, řekněme, návodná otázka. Valeriji Viktoroviči, je Sergej Šubenkov ve vztahu k ruskému státu zrádce?

- Bezesporu.

Jak tedy okomentujete následující událost? Ruský ministr obrany svým rozkazem číslo 634 ze dne 21.09.2017 předčasně udělil hodnost nadporučíka mistrům světa Marii Lasickeneové a Sergeji Šubenkovovi.

Je něco shnilého v království dánském. Když Sergeje Kužugetoviče považují za nejlepšího ministra obrany a všemožně ho opěvují, tak se za tím kryjí velice závažné procesy a mnohé omyly Sergeje Kužugetoviče. Zda jsou úmyslné nebo neúmyslné je druhořadné. Ale ten scénář popisující jedno spiknutí proti Putinovi... S podotknutím, že Sergej Kužugetovič o dost zmoudřel v porovnání s tou dobou, kdy to bylo sepsáno. Od té doby velice zmoudřel! Nicméně sám scénář nikam nezmizel.

A to spiknutí proti Putinovi, státní převrat proti Putinovi, to je… Ta příprava státního převratu je objektivní danost a velmi mnoho generálů teď vyřvává, že chtějí výměnu ministra obrany a prezidenta našeho státu. Co se stalo? Tato událost je stejná, jako kdyby na základě výsledků Velké vlastenecké války byla generálu Vlasovovi předčasně udělena mimořádná hodnost generála Dělnicko-rolnické rudé armády. „Vždyť to je jedno, že bojoval proti nám. Je to přece náš bývalý generál a tak mu tu hodnost udělíme.“

Když jsem předtím sportovce, profesionální sport porovnával s armádou, tak ta analogie byla absolutně funkční. On se účastní soutěží, to je jeho bojové pole, kde má bránit suverenitu a nezávislost našeho státu, jenže on soutěžil za neutrální vlajku, je to dezertér, který tak vystoupil proti svému státu. To, že on dezertoval, vede k tomu, že se sázkou na to, že budou dezertovat i další, teď naší těžkoatletické reprezentaci zakázali soutěžit.

A to znamená, že se hroutí kariéry normálních sportovců, chápete? Takže je to postaveno tak, že buď se lidé už vůbec nebudou moci věnovat sportu, nebo jim nezbyde než také dezertovat. Nebýt té zrady Šubenkova a všech těch ostatních, tak by Západ ztratil zájem o to, aby rozšiřoval tyto sankce, které jsou absolutně bezdůvodné. Jenže vidí, že to ty lidi zlomí, že k nim ti pancharti přilezou po kolenou, po břiše se připlazí.

Jen si to vezměte, Šubenkov je v týmu CSKA, je to důstojník a za to, že soutěžil za neutrální vlajku, ho bylo třeba vyhnat s ostudou z armády. S ostudou! V carské době byl takzvaný občanský trest *), něco takového mělo následovat. A místo toho ho odměnili.

*) Druh trestu spočívající ve veřejné potupě trestaného, kdy byl zlomen jeho kord a přišel o všechna práva vyplývající z jeho stavovského postavení

To znamená, že uvnitř armády je velice podstatná část generality připravena zradit ruské zájmy, a že díky tomu mimořádnému udělení hodnosti Šubenkovovi posílají na Západ vzkaz: „My jsme vaši, buržousti. To já jsem se postaral o tu časovanou bombu, to já jsem ty studny otrávil!“

Pamatujete se na Chlapce-Podlece z Malčiše-Kibalčiše (Arkadij Gajdar)?

To je to, co to znamená! Tohle volají na Západ. Hrají podle těch pravidel, o kterých mluvila Zacharova. Jenže oni se drží jiných pravidel, protože jsou svou podstatou lokajíčkové a tak řvou: „My jsme vždy byli a zůstali lokajíčky. Přijď, pane, a vládni nám. Nám jsou zájmy Ruska ukradené!“

Co je v podstatě nutné a mělo by být pro Sergeje Kužugetoviče zásadní otázkou? Musí se rozhodnout, v jakém bude týmu. Zda bude hrát v týmu globálního prediktoru na straně Ruska. Víte, jak to myslím. Ta moje formulace je taková, že ti, kteří to potřebují, to pochopí. Nebo zda bude hrát na straně státní elity. V tom případě ale musí čekat zpětnou facku od globálního prediktoru. A to se mu líbit nebude. Co je tedy třeba udělat?

Všechny, kteří mají co do činění s návrhem Šubenkova a té…

- Lasickeneové

- Lasickeneové na mimořádné povýšení, hnát pometlem jako lidi, kteří se zpronevěřili svým funkcím, a prokázali absolutní nezpůsobilost k výkonu služby. Protože Sergeje Kužugetoviče v daném případě v podstatě pořádně podtrhli. On podepisuje hromady dokumentů: „Je třeba podepsat ty sportovce“, a tak je podepsal, jako běžnou agendu. A co je to vlastně za sportovce? Někdo k němu přijde s hlášením, a může to samozřejmě podat různě. A ten, který to dal Sergeji Kužugetoviči k podpisu, by to měl objasnit.

Sergej Kužugetovič by se měl podívat, kdo mu ho tam dosadil, když takto podává hlášení. A ty, kteří připravili ta jmenování, by měli z armády vyhnat, jsou to zrádci. Přičemž znovu opakuji, že takoví jako Šubenkov pracují na tom, aby v naší zemi nebyl profesionální sport, který je teď nezbytný pro to, abychom bojovali za ruskou suverenitu na mezinárodních sportovištích. S tím teď nic neuděláme, s tou existencí profesionálního sportu.

To oni pracují na tom, aby naši sportovci nemohli soutěžit. To Šubenkov se postaral o to, aby naše těžké atlety odrovnal, když se sám připlazil po břiše. A bude to pokračovat. To Šubenkov podrazil naše paralympioniky, že je nenechají soutěžit.

Kdyby projevil občanský postoj, tak by ty paralympioniky nechali být, vše k tomu spělo, jenže když vidí, že je dokážou zlomit: „Tvrdí chlapi z armády to neustojí, tak to tam máme ty správné nálady a zařídíme státní převrat raz dva“, myslí si ve Washingtonu státní elita.

„To jsou ty naše kádry. Na povel se k nám po břiše připlazí. A tak zařídíme státní převrat a v Rusku bude válka, protože máme takové jako je Šubenkov, a také takové, kteří ho za to povyšují. To oni jsou naší oporou a silou.

Myslí si, že potom u nich nastoupí ráj na zemi, klid a mír, a zatím to tam bude horší než teď na Ukrajině.“ Vždyť kdo by se staral o zájmy nějakých lokajíčků? To je vše, tato věc je jasně daná.

To byla poslední otázka.

Když jsem začal tou první otázkou, tak jsem hned řekl, že by všichni politologové, všichni politici měli znát Dostatečně všeobecnou teorii řízení, musí se umět vyznat v politických procesech, v procesech řízení složitých sociálních supersystémů. Chápete? Protože když se v tom nevyznáte, nemůžete nic pochopit.

Když se vy, vážení přátelé, díváte na tyto politology, tak přece dobře musíte vidět, že tito lidé nebudou hájit ruské zájmy, protože řeší pouze své klanově korporativní úkoly a to nejdůležitější, vůbec nerozumí procesům řízení. Stále se usilovně hrabou v tom pískovišti, kam je usadil dospělý strýček. To je vše.

Záchrana tonoucích je v rukou samotných tonoucích. Jestliže nechceme, aby se náš stát utopil, musíme se všichni sami posadit k učebnicím, a učit se, učit se a ještě jednou - učit se náležitým způsobem umění řídit.

Čtěte tlusté knihy vnitřního prediktoru SSSR, osvojujte si Dostatečně všeobecnou teorii řízení a pamatujte si, že znalosti znamenají moc. Berte tuto moc do svých rukou. Podporujte řídící procesy, které realizuje Putin s těmi lidmi, kteří tvoří jeho tým. Jsou to takoví lidé jako Sergej Viktorovič Lavrov s jeho týmem na ministerstvu zahraničí.

A ať už je to jak chce, tak také Sergej Kužugetovič Šojgu s tím týmem, se kterým pracuje. Musíme jim pomáhat, protože když to dělat nebudeme, tak tu můžeme také mít Ukrajinu a to, co si oni vyskákali na tom svém Majdanu, protože nás se pokoušejí vést stejnou cestou. U nás to má být „vlastenecký“ majdan, když hlásají: „Putinovi nenadáváme proto, že je to Putin, ale že je málo Putin.“

Různá ta hnutí na podporu armády a generálové, kteří na těch zasedáních lžou, nestydatě lžou. A mluví-li z upřímného přesvědčení… Pane Bože, jak velcí debilové musí ti generálové být! A dobře že už byl odvolán.

- Ten slavný výrok Sergeje Viktoroviče (Debilové, k…a)

- Nu ano, ano.

Takže studujte tlusté knihy vnitřního prediktoru SSSR.

Berte moc do svých rukou a buďte šťastní.

Přeji vám mírové nebe nad hlavou.

Na shledanou.