15.7.2014
Michail Krasov
Latinská Amerika
Během latinskoamerického turné Putin navštívil Kubu, Argentinu, Brazílii a podíval se do Nikaraguy.
Základní otázky: ekonomická spolupráce, vojenské základny, setkání BRICS + Merkelová, s Merkelovou je možné pohovořit (naznačit, že jsme připraveni publikovat ještě hromadu historií s americkými špiony v Německu), a i jednoduše na fotbal se podívat (konceptuální hru, jejíž otěže řízení přechází k Rusku).
S Kubou byla otázka v principu řešena už v zimě, kdy se v jejím přístavu uvelebil koráb rozvědky „Viktor Leonov“ z Černomořské flotily [tehdy se příjezd ruské lodi kryl s dalšími akcemi protestu ve Venezuele proti vládě prezidenta Nicholase Madura].
A odpuštěním 90% dluhu Kubě byla otázka řešena finálně: na šelfu Kuby budou pracovat ruské ropné společnosti a Rusko umístí na Kubě GLONASS (a možná i něco „většího“).
V libovolném případě vliv Ruska se přibližuje k hranicím USA.
V Brazílii během summitu BRICS se předpokládá vytvořit obdobu MMF. Brazílii se před příjezdem Putina pokoušeli zažehnout pomocí fotbalových emocí: brazilcům zajistili fotbalovou ostudu, ale „podpálit“ zemi jak chtěli se jim nepodařilo, ačkoliv situace v Brazílii není nejoptimističtější, jakkoliv by lidi zaměstnávali fotbalem...
Bulharsko
Bulharsko, země mající velmi daleko k suverenitě, bylo přinuceno vyjádřit se proti Jižnímu proudu, i když plyn z něj potřebuje samo jako vzduch. Přijel podiskutovat Lavrov a Bulharsko se přestalo vyjadřovat proti.
Ale jakmile se vepsalo v tento projekt, začal na zemi tlak: vykolejil vlak Sofie-Burgas, jsou oběti.
„Rétorika“ katastrof na železnici se stává kompletně pochopitelným jazykem komunikace.
Ještě na jaře po výzvě Ukrajiny k partyzánské válce v Rusku začaly havárie na železnici: nejprve ukrajinská nákladní souprava vykolejila v narazila do vlaku Moskva-Kišiněv na kyjevském směru pod Moskvou, přičemž, jak informovala média, jméno strojvůdce byl Sergej Majdanský.
Brzy po osvobození prvních dvou žurnalistů RF Kadyrovem (opět – jak informovala média) vykolejil vlak Moskva-Grozný.
Odpověď následovala: v Moskvě na Kutuzovském prospektu v domě, kde žili pracovníci ambasády USA, došlo k výbuchu plynu; zraněna byla jen občanka USA. Přičemž dům se nachází vedle zastávky metro Kyjevská.
Na rozdíl od Bulharska, na země typu Rakouska, také podporující Jižní proud, tak otevřeně tlačit nelze, ale státy úrovně Srbska nebo Maďarska by měl zpozornět - Jižní proud ruší Státům mnohé plány.
Novodvorská
Zemřela opoziční aktivistka Valerie Novodvorská.
Často to bývá tak, že po skončení nějaké epochy odchází ze života ti lidé, na kterých se držely ideje té epochy. Je to možné objasnit skrze noosférní algoritmiku.
Egregor liberalizmu citelně ztrácí sílu a proto hlavní představitelé liberálního křídla odchází ze života: Počinok – v okamžik připojení Krymu, Novodvorská – po příchodu Strelkova v Doněck a startu nového projektu „obrana-útok DLR“...
Paralelně nabírá sílu egregor bolševizmu: po publikování materiálů o Berijovi ve výročí rozehnání Tian-an-men, nastolení Putinem otázky vrácení jména Stalingradu, jeho dárek Zjuganovovi (s podtextem: rozhodni se, s kým jsi a „Vpřed kolegové!“), na Ukrajině opolčenci „oživili“ tank IS-3 (Iosif Stalin) z dob Velké vlastenecké války a ten už byl „aktivován“ proti nepřátelům.
Zelenopole
Po smrti ukrajinských vojáků u Zelenopole se v síti objevili „údajní stoupenci DLR“ s posměšnými komentáři typu „dobře propečení Ukrové“.
Dříve se takový morální odpad neobjevoval, a i rétorika VELMI připomíná majdanovskou. Provokátoři podobného druhu záměrně nebo z „hlouposti“ podněcují občanský konflikt svou protilidskou škodolibostí.
Zvláštní pozornost provokátorů k té události je podmíněna tím, že pod Zelenopolem zemřeli vojáci z Lvovské oblasti, tj. vojáci ze ZÁPADU zemřeli zbraní VÝCHODU, což je ideální epizoda pro informační rozdělení východu a západu Ukrajiny.
Kolomojský/Tkačenko
Slitý do sítě rozhovor Kolomojského a Tkačenka využívá každý jak umí: Kolomojský pro píár: podívejte, jak se přede mnou všichni třesou (nehledě na to, že sám Béňa oficiálně autenticitu nahrávky odmítal); soupeři Kolomojského aby ukázali, podle jakých „pravidel“ hraje.
Ale ti, kdo jsou chytřejší než Béňa a jeho soupeři, využili rozhovor aby potichu demonstrovali ukrajinským divákům, jak pracují ukromédia.
V rozhovoru Tkačenko informuje, že vymýšlejí „podlé plány“ jak „odříznout“ Lugansk a Doněck, a potom bez zbytečných slov souhlasí začít mediální antikampaň proti „pidosovi v dobrém smyslu toho slova“ (podle vyjádření Kolomojského).
Pro tu část obyvatel, která se neodnaučila samostatně myslet, mohou takové rozhovory pomoct otevřít „nezávisle zavřené“ oči.
Ostatní – totální oběti ukrajinského vysílání – může probudit jen reálný život, a budoucí ekonomické problémy Ukrajiny budou sloužit jako studená sprcha těm, žijícím v „mediální snu“. Katastrofičnost událostí je jak je známo vždy podmíněna reálnou morálkou všech učastníků těch událostí.
Co se týká Kolomojského, v „kuloárech“ setkání Putina s představiteli rabinátu se pravděpodobně už všichni „soukmenovci“ Béni líbezně dohodli na tom, že se stane společným obětním beránkem, ale teprve poté, co v rámci svého boje vytáhne ještě více špíny na ukrajinské oligarchy.
Angara
Po řadě havárií Rusko provedlo úspěšný start „Angary“ - první nové domácí rakety po rozpadu SSSR.
Let určili na 27.6., ale v ten nejednoznačný den mělo něco udělat „bum“, proto start odložili.
Pod bdícím okem Vladimíra Putina, který osobní přítomností kontroloval vypuštění rakety v Plesecku, Rusko dělá další suverénní krok subjektu globální politiky, a 22 minut letu „Angary“ nad Ruskem je tomu odpovídající potvrzení.
převzato odtud
Informační báze KSB