O stereotypech myšlení a matričním řízení v kultuře

O stereotypech myšlení a matričním řízení v kultuře

scéna z aktuálního hollywoodského zombie-trháku "Světová válka Z"

 

...částečně metodou prostých úvah.

Stereotypy myšlení a chování jsou z určité části jsou formovány kulturou, kulturním prostředím. Projevují se například v tom, že většina si neuvědomuje, že nějaká alternativa (alternativní koncepce) stavajícímu systému (koncepci) může vůbec z principu existovat, mají za to, že současný stav civilizace vznikl postupným "samo sebou" vývojem, je přirozený (kulturou se v tomto smyslu rozumí vše, co není předáváno geneticky, tedy veškerý objem informace v jakékoliv formě, nacházající se v dané společnosti, který není dalším generacím předáván geneticky).

Lidé různých kultur se chovají ve stejných situacích různě, včetně úplně automatických, bezprostředních reakcí. Je tedy "něco", co v člověku formuje kultura, prostředí ve kterém vyrůstá, co ovlivňuje v nějaké míře jeho chování, a existenci čehož si člověk převážně neuvědomuje. To "něco" jsou kulturou podmíněné stereotypy myšlení a chování. Někteří lidé se do konce života nedostatnou z této pomyslné "ohrady", tj. nepřekonají tyto stereotypy myšlení a chování, chovají se v jistém smyslu v určitých situacích automaticky, na stejný "vstup" je vždy stejná "odezva" (odtud termín "biorobot", "bioautomat", což je popis, nikoliv nadávka). S využitím tohoto faktu je možné manipulací obsahu kultury "programovat" statisticky předurčenou reakci určitého podílu lidí žádaným směrem, což dnes získalo název "sociální/kulturní engineering" a na Západě je to mj. vysokoškolský obor, i když metoda sama tady byla odedávna. V otevřeném režimu se ale pochopitelně učí jen neúplná verze.

Dá se tedy říct, že jedinec je v nějaké míře (každý v jiné) produktem kultury, prostředí, ve kterém vyrůstal. Pak je na místě otázka, co je v dané kultuře objektivně dobré a co špatné (z hlediska mj. duševního zdraví, vývoje jedince, "startovní čáry" kterou mu kultura do života poskytuje atd., či jinak - z hlediska cílu hierarchicky vyššího řízení) a pokud dojde k identifikaci negativních faktorů, dalším krokem duševně zdravé společnosti by logicky měla být snaha o jejich odstranění.

Nová informace, kterou se jedinec dozví, nevstupuje do prázdna, ale do systému existujících stereotypů a algoritmů myšlení, dosavadních zkušeností, padá mj. na půdu světonázoru jedince (který je zčásti formován na nevědomé úrovni kulturními stereotypy). Pokud je nová informace konfliktní s jedním nebo více stereotypy, jedinec ji není příliš schopný přijmout ihned, i když je správná, racionálně podložená apod. Například, do 15-16 století, kdy všichni "věděli", že země je středem světa a plochá, bylo by většinou marné vysvětlovat kinematiku nebeských těles, kepplerovy a newtonovy zákony, ukazovat data z pozorování atd. Pravděpodobná reakce by nakonec byla "to je sice pěkné, ale... (každý ví, že země je plochá)". Teprve když postupně došlo ke záměně pojmového aparátu používaného společností (tj. ke změně kultury), začaly být zaváděny pojmy jako "zeměkoule", "sluneční soustava" a podobně, došlo ke změně stereotypů myšlení a teprve pak většina novou myšlenku přijala. Změna paradigmatu začíná vždy změnou používaného pojmového aparátu.

 

Matrice ve filmech

Filmy obecně a hollywoodské "blockbustery"(trháky) zvlášť, jsou mimojiné nástrojem behaviorálního programování populace, nástrojem řízení/kontroly, a to na poměrně vysoké prioritě obecných prostředků komunikace/kontroly/agrese (vysvětlení viz materiál MIM).

Behaviorální programování se týká v podstatě 99% hollywoodských filmů, v důsledku "samo"řízení scénáristů, producentů a dalších (i když nějací "zasvěcení" se v tamní hierarchii určitě nacházejí). Není náhoda, že dlouhodobě, a v poslední době obzvlášť, je chrleno takové množství katastrofických, apokalyptických a postapokalyptických, dystopických nebo utopických filmů. Jedná se o programování očekávání, že všechno půjde k horšímu, metodu podvědomého stresování cílové skupiny, zvyšování úrovní vnitřního antagonizmu (pnutí) ve společnosti a tím redukce tvořivého potenciálu (zásoby stability a potenciálu supersystému, v terminologii Dostatečně všeobecné teorie řízení - DVTR).

Pro identifikaci matric a programování ve filmech stačí většinou sledovat (pokud už) trochu s odstupem a všímat si morální stránky chování postav a celkového poselství, i když tady je často na první pohled "vše v pořádku" (happy-end), a "virus" se nachází na hlubší úrovni. Dobrý příklad pro studium je například Cloud Atlas.

Negativní matrice se dají předpokládat u filmů s biblickou tématikou, apokalyptických, katastrofických, dystopických, vykreslujících negativní varianty budoucnosti (například různorodé variace na téma globální fašizmus). I pokud dílo neobsahuje matrici záměrně, jedná se v takovém případě o posilování biblické matrice/egregoru, (ne)vědomou práci na biblickou koncepci, ilustraci principu "každý pracuje podle míry svého chápání na sebe, a podle míry nechápání na toho, kdo chápe více".

Přítomnost "zbytečné" symboliky je v takových filmech často faktem, otázkou je pouze interpretace. Jedním z příkladů takové symboliky je film Wrestler, jehož rozbor zde byl zveřejněn zhruba před rokem.

Na druhou stranu je třeba říct, že matrice samotné nejsou jen negativní, jsou jen nástrojem, prostředkem. Koncepce jsou ve vztahu k objemnějším matricím druhotné, jsou vyjádřením matric v pojmech (slovy), soupeření koncepcí je vlastně odrazem soupeření matric (ty jsou v obrazech, nikoliv pojmech) na hlubší úrovni. Příkladem pozitivních matric je například dílo Puškina v podstatě od prvního písmene do posledního, film "Bílé slunce pouště"(Белое солнце пустыни) a mnoho dalších. Často se pozitivní matrice objevuje jako reakce kolektivního nevědomí společnosti na informační útok negativní matrice. To je pravděpodobně příklad fenoménu Puškin, jako reakce ruské civilizace na biblickou koncepci. Pravda, rozpoznání "faktoru prostředí" trvalo stovky let, to je podmíněno kolektivní algoritmikou ruské civilizace, která je typu Blok, nikoliv Konglomerát (viz níže), v důsledku čehož trvá "sladění" jednotlivých prvků a informačních toků déle. Pokračováním (nejen) díla Puškina a další kolektivní reakcí ruské civilizace (nejspíš s podporou kolektivního něvědomí zbytku světa) se dá chápat objevení se KSB(KOB) na konci 80. let, ke kterému také došlo víceméně "náhodou" (řetězem shod okolností, které byly za hranicemi ovlivnění jednotlivých účastníků toho procesu - například kdyby "se nerozpadl" SSSR, práce "Mrtvá voda" (jádro KSB) by velmi pravděpodobně nikdy nespatřila světlo světa a ležela dodnes ve stranických sejfech. Zánik SSSR umožnil, spíše přímo způsobil publikaci "Mrtvé vody"). Je to mimochodem další příklad "efektu opičí pracky", který je typický pro řízení v rámci biblické koncepce - 40 let pracovali na řešení jednoho "problému", ale v důsledku realizace cílů se objevil "bonus", který je pro ně řádově větším problémem.

 

Dodatek: Blok versus Konglomerát

V uskupení typu blok se nové prvky začleňují do celku po principu rovný s rovným a následně se hledá (pokud je třeba) nový harmonický režim fungování (stabilní stav), což si žádá nějakou dobu. Kulturní výměna mezi blokem a novým prvkem probíhá podle principu "to lepší z každého" - vzájemné obohacování.

Konglomerát je uskupení typu "metropole-kolonie", algoritmika přežití nese parazitickou podstatu. Příkladem je anglosaská civilizace, v minulosti například Řím a mnoho dalších. V krátkodobém horizontu dosahuje konglomerát svých cílů efektivněji, v dlouhodobém je méně stabilní, než blok. Je to analogie současného finačního systému založeného na úroku - je schopen stabilně fungovat jen při neustálém exponenciálním růstu. Jakmile se růst zastaví nebo zpomalí, systém kolabuje pod vlastní vahou.
 

Diskusní téma: O stereotypech myšlení a matričním řízení v kultuře

vse je drobet jinak

to se stydim, páč jsem pořád jinde, než Vy... | 05.03.2014

No, a uz jsem tady...hodne moooc hledam autory...a ted je tu mam...Prince a Picknettovou...
Hned jdu hledat...a to vsechno...
Mam pred sebou cestu

Nieln filmy

Oracle 911 | 10.11.2013

Obecne sa dajú nájsť prvky matricového riadenia nielen vo filmoch, ale aj v románoch, divadelných hrách ale či v pesničkách: http://www.youtube.com/watch?v=IJDQwe8mc9Y

Ostatne vo filmoch je hrdina/mesiáš na ktorého ľudia čakajú a ktorý nakoniec zachráni deň.
Nie je to najstarší spôsob riadenia, vidieť ju všade v biblických a v cirkevných textoch, v románoch, v legendách a mýtoch ale aj v blockbusteroch, ROZDIEL je ale v príbehu (v podrobnostiach) a v prostredí v ktorom ten príbeh sa odohráva.

poznámka

Vasiľ | 08.11.2013

Mám jednu poznámku týkajúcu sa technológie blockbusterov. Nie je to asi nič nové, ale kedže to tu možno ešte neodznelo, tak to napíšem:

Veľmi dôležitou stránkou filmov (no i kníh) je ich emocionalita. Cieľom je vyvolať u diváka určité emócie - aby bolo jeho objektívne vnímanie rozladené - aby sa do jeho podvedomia potrebné matrice dostávali lepšie.
Napríklad táto scéna:
http://www.youtube.com/watch?v=OXiWUdIZMPU
Využíva veľmi silné emócie spojené s lúčením sa. Inak v tomto filme biblickú tematiku naozaj netreba hľadať lupou.

Veľmi podobnú metódu využívajú aj televízne noviny:
Reportáže sú krátke a rýchlo sa striedajú. V jednej chvíli hovoria o tom, ako nejakí násilníci zavraždili starenku a hneď na to v druhej reportáži spomenú situáciu v Sýrii s patričným komentárom, za tým ide samozrejme ďalšia tiež emotívna reportáž. Takto divák jednak ani len nemá čas nad tým, čo mu bolo ukázané uvažovať, navyše je aj emocionálne paralizovaný a jeho podvedomie je otvorené parazitickým informáciám.

Ďalšou technikalitou spojenou s blockbustermi je ich audiovizuálna atraktivita, ktorá predstavuje lákadlo pre mnohých divákov. Divák je ohromený efektmi, s čím môžu byť zas spojené určité emócie - viď predošlá časť môjho príspevku.
Napríklad tento celkom nový film:
http://www.youtube.com/watch?v=d6sk3HudM4k
Je vizuálne veľmi pekný, aj keď môže spôsobiť krútenie hlavy :-)
Zaujímalo by ma, či v ňom nevidíte nejakú symboliku - tiež je to celkom populárny film, tak by mňa osobne prípadná symbolika zaujímala.


Takže v skratke: Film má vyvolať emócie, čím sa u diváka naruší jeho obranný mechanizmus v podobe používania rozumu (racionálne hodnotenie, toho čo vidí), čo uľahčuje prenikanie žiadaných obrazov do podvedomia divákov.

Re: poznámka

Vasiľ | 08.11.2013

poznámka ku poznámke:
K tým televíznym novinám - sledovači televíznych novín sú buď neustále emocionálne paralizovaní správami o vraždách, znásilneniach, prírodných katastrofách,... alebo sa u nich vytvorí citová nezaujatosť, odmeranosť, chladnosť... , ktorá sa potom môže prenášať aj do reálneho života.

Re: poznámka

Cico Ciciak | 03.03.2016

Gravitace pro elity. Skrytý smysl. (film "gravity") - Symbolika vo filmoch, symbolika filmov
----------------------------------
http://leva-net.webnode.cz/products/gravitace-pro-elity-skryty-smysl-/

Prosba

Jana1 | 08.11.2013

Ztratila jsem se v dodatku Blok versus Konglomerát. Asi bych potřebovala nějaký příklad.

Re: Prosba

Hox | 08.11.2013

jedná se částečně typ civilizace, je to spojeno s kulturou, smyslem života. Je to o způsobu existence a rozšiřování nějakého nestejnorodého státního útvaru či civilizace, pokud se hranice civilizace kryjí s hranicemi státního útvaru. "blok" a "konglomerát" je označení, které tomu dali autoři KOBu, z názvu samotného není moc jasná podstata. Ta je v následujícím (kdyžtak mě někdo opravte): u typu blok se jedná jakoby o jednolitý celkem ve smyslu, že všechny oblasti jsou součástí téhož egregoru, mají společnou kulturu, uznávají stejné/podobné hodnoty, krátce, pojem "smysl života" je v rámci bloku +- jednotný. Nově připojená oblast (například národ, který se rozhodne stát se součástí bloku, za příklad lze třeba vzít Gruzii a její dobrovolné připojení k Rusku v 18. století) je vnímána jako partner, adaptuje-přijme kulturu bloku za svou (s uchováním své lokální) a svou kulturou naopak přispěje k obohacení kultury bloku.

V uskupení typu konglomerát (příklad - dříve římská říše, nyní západní civilizace) funguje vnitřní algoritmika zcela jinak, metropole si různými způsoby podmaňuje nové oblasti, které vnímá jako spotřební materiál pro vlastní prosperitu. Probíhá ničení původních kultur a vnucování kultury metropole jako "etalonu civilizovanosti".

či jinak, rozlišení po principu "po ovoci...": součástí ruské civilizace je přes 150 etnik, ani jedno za staletí nezaniklo a naopak mnoho etnik a národů přežilo jen díky tomu, že byly pod ochranou Ruska.
V kontrastu, na území amerik bylo civilizací s algoritmikou typu "konglomerát" vyhubeno téměř veškeré původní obyvatelstvo, pokud se nepletu do dnešní doby přežilo tak 5-10 procent původního počtu kmenů a etnik.

stručně asi takto, jinak je to téma na knihu.

Re: Re: Prosba

Jana1 | 08.11.2013

Moc děkuji. Musela jsem si to sice přečíst několikrát, ale rozumím.

Re: Re: Prosba

taurus | 08.11.2013

Pro zjednodušení příkladu stačí vzít SSSR - blok, kdy metropole se stará o všechny svoje poddáné stejně, někdy, když je to potřeba, dotuje regiony, aby se životní úrověň vyrovnala.
Kultura, pokud je míněno ve smyslu mnohonárodní, je jedná, přitom kulturní odlíšností národů, jazyky, hudba, literatura, vyznání atd. jsou zachovány. Jeden státní jazyk, ústava, zákony, soudníctví, měna, školní osnovy atd. Takže kromě etnických Rusů, ostatní národy byli bilingvní. Mnohým příslušníkům jiných národů to pomohlo k vyššímu vzdělání, protože jejích mateřský jazyk není vybaven tolika potřebnými k vyššímu vzdělání pojmy. Ale podporovalo se i školství v regionalních jazycích. V bloku dochází k nenásilnému prolinání (ne smíšení) kultur - kuchyně, hudba, literatura, filmy atd. vše je společné a současně každý má to svoje. Ke smíšení ras docházelo, ale ne nějak moc často, právě proto, že obecně se vědělo a tradicích a mentalitě druhé strany, takže se dály zvážit rizika takového sňatku. Blok není kotel národů, kde se všechno promíchá a vzníkne z toho jeden jakoby mnohonárodní národ, jako v Americe.
Konglomerát - EU, zde už každý svoje zkušeností má, takže není třeba příliš rozvádět.

Re: Re: Re: Prosba

Jana1 | 09.11.2013

Děkuji i tobě Taurusi. Jen bych se ještě chtěla zeptat. Vasil výše píše, že podobný film má vyvolat emoce - strach. Bohužel, jsem už ukázky z tohoto filmu viděla. Ve spojení s tím, že je tady nějaký plán, jak padlo v ukázce - plán B, že se s něčím takovým počítá i ve skutečnosti. Jak se může člověk zbavit strachu z takové hrůzy a tím neživil "to", co tuhle negativní energii potřebuje?

Re: Re: Re: Re: Prosba

taurus | 09.11.2013

Ne každý film nese v sobě matrici. Spousta jích slouží k vyvolání negativních emocí a nejistoty.
Stačí, když si uvědomíš, že timto filmem se někdo snaží tě naprogramovat. A nepoddávat se tomu. Přistupovat racionálně.
Snažít se uklidnit příjemnou hudbou, čtením knížky nebo podívat se na jiný, příjemnější film.
Důležité je vědět z čeho ten tvůj strach pramení, jestli má racionální jádro.

Re: Re: Re: Re: Re: Prosba

Jana1 | 09.11.2013

Jádro není ve strachu ze smrti. Jen jsem přemýšlela nad tím, co se v případě, že člověk dostane takový virus, stane s duší. Jestli ji to taky nepoškodí. Možná se tomu usměješ, možná jen přemýšlím víc, než bych měla. Moc děkuji za tvé odpovědi.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prosba

taurus | 09.11.2013

Tak zatím, nakolik je mi známo, u nás se ten scénář nepřipravuje.
Každý by měl zvážit, jestli podstoupí riziko očkování, třeba proti té chřípce. I zde na webu jsou články, kde je psáno o škodlivostí různých vakcin.
O duší a dopadu na její stav nějakým vírem jsem dosud neuvažoval. Ale logickou úvahou by se dálo dojít k tomu, že stav tvé duše víc ovlívní tvoje vlastní myšlenky a číny, než nějaký virus.
To je asi jako se vzteklinou, proč by stav duše měla ovlívnit nakažlivá nemoc? Nebo třeba stařecká demece?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prosba

Jana1 | 09.11.2013

Máš pravdu. Hledám asi "bubáky" tam, kde nejsou.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prosba

y | 10.11.2013

vypočuj si doktora Hnízdila

http://www.youtube.com/watch?v=0Gy4frLKdwc

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prosba

taurus | 10.11.2013

Velmi zajímavá přednáška, díky za odkaz.
Kdyby pan doktor tak často nevzpomínal Havla, tak bych si řekl, že studuje KOB.:)

Re: Re: Re: Re: Prosba

Hox | 06.12.2013

Detailní rozbor Bloku a Konglomerátu je v nově zveřejněné části DVTR, kapitola 13.7: http://leva-net.webnode.cz/products/dostatocne-vseobecna-teoria-riadenia-kapitola-13-7/

Pro praktická studia ...

Petr | 08.11.2013

Zájemcům o tuto a s tímto související problematiku mohu doporučit vynikající knihu Lynn Picknettové a Clice Prince: Spiknutí hvězdná brána.

Díky

taurus | 08.11.2013

Hoxi, předpokládám, že je to tvoje úvaha. (?)
Stručně, srozumitelně, potřebné. Díky.

Re: Díky

Hox | 08.11.2013

ano. pokud by někdo chtěl v (poly)tandemním režimu upravit/opravit či rozšířit, jsem pro, je to víceméně základ pro zlepšení kvality materiálů a odstranění subjektivních nepřesností nebo neadekvátností, jiná cesta v principu není. Kdo by se také chtěl do budoucna podílet na procesu tvorby, třeba jen poukázáním na slabá místa nebo nesrozumitelná (ze svého pohledu), může se mi taky ozvat na mail, uvítám.

technická

Jana1 | 08.11.2013

Zasekla jsem se na slově blockuster :) Nemělo být blockbuster? Možná by bylo vhodnější české slovo "trhák" ?

Re: technická

Hox | 08.11.2013

samozřejmě překlep, opraveno

Re: Re: technická

w | 09.11.2013

Block buster je povodne slovo pre bombu ktora vyhodi do vzduchu polku bloku, druhotne sa to pouziva na oznacenie "trhakov". Preto je to lepsie, metaforckejsie vzhladom na Kob.

Přidat nový příspěvek