Možno hovoriť o nezištnosti, ak človek za to čaká odmenu v nebi?

Možno hovoriť o nezištnosti, ak človek za to čaká odmenu v nebi?

5.4.2017

jardob

 

Je vôbec ľudské ak človek spraví niečo správne a čaká za to vonkajšiu sadisfakciu, či už na zemi – ak sa tým pochváli a užíva si pochvalu alebo skrytý obdiv? alebo v nebi, kde aj mnoho kresťanov dúfa, že za to dostanú viac blaženosti v nebi alebo viac pochvaly a obdivu od nebesčanov? (a špeciálne mnohí rádoví rehoľníci robia až neskutočné veci, často sebatríznivo, aby mali väčšiu odmenu v nebi, viac blaženosti, šťastia, nebeskej autority)

Z môjho pohľadu je práve toto finta zo strany šíriteľov myšlienky zhromažďovania „pokladov v nebi“, pretože či už človek zhromažďuje poklad na zemi, alebo v nebi, stále je mamonárom a Človekom sa nestáva, lebo sa sústreďuje na nesprávny cieľ.
Z tohto pohľadu je napríklad aj 6. kapitola Matúšovho evanjelia trochu prekrútená, tým skôr že prsty páchateľov tam vkladajú Ježišovi do úst slovo Amen (väzba na staroegyptské božstvo). Ježiš určite nevravel o odmene/odplate v nebi ani nebeských pokladoch, pretože Božie dary pramenia jedine z vnútra človeka, ak ich dostáva Zhora, a tým pádom nie je závislý na daroch vonkajších. Podstatou je teda získať a otvoriť Boží dar vo svojom srdci.

Prečo sa strachovať o tento život, veď ľudské telo zomrie a recykluje sa, ľudský duch (jeho pozemská psychika) sa podeje ktovie kam, ale duša (hlbinné Ja, podstata vedomého vnímania akejkoľvek reality) je večná, je od Boha a skúsenosť je to najcennejšie čo získava v Živote. Dušu nemožno ničím spútať naveky, už aj preto, že Boh nestvoril nič trvalé/nemenné v tvárnom svete, ale všetko stvorené sa mení, vzniká a zaniká, preto aj trápenia sú dočasné a z pohľadu večnosti nemôžu byť nespravodlivé. Všetko dočasné je dobrá skúsenosť, ak slúži ako poučenie.

Netreba zabúdať, že ak aj Korán hovorí o Gehenne (čosi ako peklo), tak tam spomína že stvoril mnoho ľudí a duchov pre peklo, no nie duší… Duch a telo sú bez duše len prázdnou šupkou, recyklátom, a nositeľom vnímania je výhradne duša. Duch a telo sú len dočasným prepojením duše so stvoreným svetom v konkrétnom časopriestore.
A pochopiteľne, ide o proces čistenia noosféry, telá sa v zemi recyklujú a zlé algoritmy správania duchov (psychík) zostávajú v egregoroch noosféry, no ako sa tá bude úsilím ľudí čistiť, bude to podobné veľkému upratovaniu skládky/smetiska v noosfére. Páleniu suchých mŕtvych ratolestí. A tam nejde o problém, lebo duchovia a algoritmy duchov v algoritmov nie sú reálne živí, ani vnímajúci, nemajú svoju vôľu. Týmito kvalitami disponujú len také entity, do ktorých je vtelená duša, nositeľka vôle, vedomého vnímania… Duch bez duše je len tieň a nie je o nič živejší ako plechovo-kremíková umelá inteligencia, ktorá život pripomína/imituje, ale ním nie je – nevníma, necíti, len naprogramovane imituje pocity.

Ono podobná pasca číha aj u tých, čo sa príliš koncentrujú na svoju karmu. Tam tiež človek môže uviaznuť v pasci individualizmu. Svet je organická sieť, kde takmer všetko je závislé od všetkého, v dôsledku evolučných skokov vždy vznikajú disproporcie vyvolávajúce disharmonie ktoré majú byť tvorivým vývojom vyplnené a harmonizované. No svet nemožno harmonizovať, ak si každý hľadí len na svoj chvost, a nemyslí kolektívne a globálne. Už len preto, že kolektívny intelekt je mnohonásobne výkonnejší ako individuálny. A kolektívna morálka je ako železobetonová stena.

Ak človek nie je schopný urobiť dobrú vec, bez toho, že by ho to zožieralo v srdci, lebo z toho nič nemá, ani na zemi, ani na nebi, ak sa o tom nikto nedozvie. Ak mu nestačí, že to vie len on sám a Boh, a odmenou je mu len to, že ho to robí viac Človekom a pomáha spoločnosti, ľudstvu, Božiemu Zámeru – tak bez tohoto nemožno vytvoriť spoločnosť Ľudí. A tí, čo vedú ľudí rôznymi fintami a fikciami (zdanlivého humanizmu) k individualizmu a skrytej zištnosti, tí to dobre vedia, a bránia tak ľuďom stať sa Ľuďmi.

Človek je na obraz Boží stvorený (čiže určité obrazy, ako nemateriálna informácia sa odzrkadľujú aj v človeku). A čo môže byť v človeku viac podobné Bohu, než duša… Duša (naše hlbinné ja, živo a vedome vnímajúce realitu) je predsa večná, má vôľu, ktorej sa podriaďuje mnohé (na rozdiel od Boha len to, čo je vložené do Božieho predurčenia bytia. Čiže rôzne varianty vývoja reality, no napriek tomu ďaleko viac, než väčšina ľudí považuje za možné), má schopnosť živo a vedome vnímať Život. A možno aj veľa iného, čo nie je momentálne známe…

Spýtam sa teda… potrebuje Boh osobnosť? potrebuje ju duša ak je mimo stvorený svet? K čomu slúži vlastne pamäť?

Boh je všeobjímajúca realita, a nejako veľmi si ho personifikovať, by znamenalo klamať sám seba, lebo to čo o Ňom vieme a sme schopní si v tomto hmotnom stave predstaviť, je len nekonečný zlomok z plnej skutočnosti…

Načo slúži pamäť? Určite nie na parádu a zbytočnosti.
Do ľudskej pamäti sa ukladá okrem faktov jednak ľudska osobnosť, jeho psychologický profil, ktorý je podmienený vyskladanými mravnými kritériami a informáciami vyskladanými do určitého videnia a chápania sveta, ktoré môže byť chaotické, nestabilné (kaleidoskop), alebo stabilne a viac či menej detailne zobrazujúce realitu v jej súvislostiach (mozaika).
Ak sa v človeku nejakým spôsobom odizoluje jeden blok pamäti od iného bloku pamäti, ktoré môžu zodpovedať rôznym situáciám, udalostiam, časovým etapám, tak môže dôjsť k rozdeleniu osobnosti, vzniku viacerých osobností v jednom tele. Rovnako ako teoreticky vedomie duše môže v danej chvíli operovať na iných miestach vo forme iných entít, no „ja“ ako človek XY si to uvedomiť nemôžem, lebo dátový tok, medzi pamäťou tamtej entity a mňa ako človeka XY žiadny neprebieha, a má to svoj logický zmysel. Podobne ako nevieme, čo vedomie nášho Ja (duše) robí, keď sme uprostred hlbokého spánku a nesnívame.
To znamená, že pamäť má význam pre bytosť, ktorá sa nachádza v nejakom časopriestore, vo svojej materiálnej životnej perióde, a zúčastňuje sa tam nejakej misie (pochopenej alebo nepochopenej). Ak by napr. človek mal vedomosti vysokých vesmírnych egregorov, nebol by človekom a neplnil by misiu človeka. Ak by pes mal ľudské vedomosti, nebol by psom. Ak by „marťan“ mal vedomosti človeka, nebol by marťanom a nerobil by to čo by mal robiť vo svojom časopriestore a svojej materiálnej životnej perióde.
Ak človek zomrie, údajne po troch dňoch sa oddelí duch (v ktorom je stále inkarnovaná duša) od tela. A keďže takýto duch má vďaka duši vedomie, a vníma, no už nemá telo, tak zrazu sa mu mnohé obráti naruby… Ak svoje Ja predtým stotožňoval so svojim telom, tak teraz zažije šok… Ďalšie prekvapenie príde, keď o niečo neskôr sa duša oddelí od ducha (vyzlečie si identitu, ktorú mala na zemi).
Ďalej je už ťažko hovoriť, chýbajú informácie… Ak okrem hrubohmotného sveta hmoty, ktorý je schopné vnímať telo a jemnohmotného sveta duchov, ktorý zasa dokáže vnímať duch (v tele cez nevedomie a bez tela aj priamo), existuje nejaký ďalší svet, ktorý je prístupný iba vnímaniu duše, je možné že aj tam prebieha nejaká informačná výmena s inými dušami v duchu Božieho Zámeru.
No z iného pohľadu, ak všetko materiálne „vyčleníme pred zátvorku“, tak to hlavné čo robí dušu dušou, schopnosť Vnímať, Cítiť (v provom rade bezprostredne Boha) a Tvoriť (cez vôľu). Duša na nemateriálnej úrovni pravdepodobne bezprostredne vníma Celovesmírnu Mieru (Božie Predurčenie), Vnímať na úrovni duše znamená aj chápať a vidieť zmysel všetkého na úrovni Predurčenia. No pravidlá zrejme fungujú tak, že materializovať predurčené možno len vstupom do tvoreného sveta v rôznych inkarnáciách.
Vedomosti, tie nevznikajú z ničoho, vedomosti sa čerpajú práve z tejto Miery a stvorených vecí, a preto duša má možnosť prežívať epizódy Božieho stvorenia v jeho najrôznejších fragmentoch, Materializovať všetko čo bolo Predurčené (prežívať to aj emočne).
Sem patria aj všetky omyly ktoré pri vývoji a existencii života entít vznikajú, ale všetky procesy majú dlhodobú tendenciu sa normalizovať a harmonizovať, čo podmieňuje ďalší vývojový skok. Chyby a tragédie sú nato, aby sa z nich jedinec i biologický druh poučil, aby naštartovali svoje geneticky podmienené dary (rozum, intuíciu) a začali čerpať múdrosť, ktorá je aj okolo nás v prírode, ale možno ju čerpať aj zo spojenia s Najvyššou múdrosťou. A Dobré slúži nato, aby sa v živote jedinca a spoločnosti zafixovalo a zdokonaľovalo.

Pri prudkých zmenách podmienok v prírode obyčajne hynú jedince a lokálne aj druhy, ktoré sa nedokážu dostatočne rýchlo prispôsobiť. Rovnako aj u človeka, ľudská spoločnosť nie je homogénna, sú v nej jedinci s rôznym chápaním. A rozum (ako vrodený dar Zhora) je najlepší pomocník na prispôsobenie sa zmenám, na prekonávanie prekážok. Kto odmieta používať rozum, tomu aj intuícia bude nanič, a okamžite prehráva – zaostáva v živote. Ak rozum odmieta používať aj väčšina spoločnosti, stále je dosť ľudí, ktorí ho používať budú, a sú takí, čo ho používajú ešte viac, a sú takí, čo všetkých úplne prekonávajú… Bohužial, tam hrá veľkú úlohu morálka, lebo rozum má obrovskú moc a výhodu, ale bez etiky je démonizmom. A zdanlivá etika bez rozumu, je nanajvýš formou biorobotizmu. Totiž ak človek nechápe etiku len ako mrtvy súbor pravidiel, kamenné desatoro, ale vidí v nej to, čo v Stavbe Vesmíru každú jednu matricu a v nej rôzne varianty vývoja Naviguje práve k tým variantam Vesmírneho procesu (v každej jeho časti a etape), ktoré charakterizujú Zámer – potom musí pochopiť, že Vesmír nie je statický ale dynamický, a aj jeho Rozum nesmie byť kamenný ale vyvíjať sa tak ako všetko, t.j zbierať vedomosti a rásť, osvojovať si etiku Života, aby bolo možno chápať a voliť tie varianty života seba i spoločnosti, ktoré život harmonizujú a charakterizujú Zamer. A svoje chápanie neustále zdokonaľovať a prispôsobovať novým podmienkam, lebo život nestojí, a myslieť je nutné čoraz globálnejšie, inak nás prebudí zo sna tá časť globálneho sveta, ktorú sme prehliadli a odignorovali, zostávajúc na svojom piesočku.

Preto len rozvíjaním spoločne vedomostí a mravnosti, možno dospieť k režimu psychiky Človek. A tak ako treba rozvíjať svoju vlastnú psychiku, treba rozvíjať aj kolektívnu psychiku spoločnosti a ľudstva. Lebo individualizmus je cestou k prehre. Žiadny proces vo vesmíre nie je odtrhnutý od ostatných. Ani človek nie je odtrhnutý od života ostatných ľudí. A civilizácia individualistov, ktorá nerozvíja ľudstvo ako druh, je zbytočná, a v konečnom dôsledku odsúdená k záhube v nejakej katastrofe, aby mohla vzniknúť kultúra a civilizácia inak rozmýšľajúcich ľudí, ktorá si poradí so svojou misiou, alebo tiež zahynie, a misia bude zverená iným preživším…

 

Diskusní téma: Možno hovoriť o nezištnosti, ak človek za to čaká odmenu v nebi?

Vdaka za uvahu a zamyslenie

Paulo | 05.04.2017

Pri slovách "matéria" a ich obmednách myslí autor klasickú pevnú hmotu a nie matériu v chápaní konceptu MIM, správne?

Malá odchýlka....

Klara | 05.04.2017

Stačilo by , ak by ľudia boli dobrí telepati a celú túto tému by sme vôbec nemuseli riešiť.....:) . Pokúste sa používať 1 deň svoju myseľ tak, akoby ľudstvo bolo telepatické.... :):):):):):):):):):):)

výborné video o finančním systému v rusku, SSSR, RF, kred systému atd

Libor Smetana | 05.04.2017

píšu mimo téma, ale stojí za shlédnutí, možná o překlad a umístění, podle hlasu je to Jefimov 2016.

https://www.youtube.com/watch?v=hLtmu5ectUs&t=3s

Jen na okraj

Pe-tri | 05.04.2017

Ahoj Jardobe,
přiznejme si, velké sousto jsi si vzal ke zpracování. Tak jen dvě poznámky na okraj.
První ryze formální - hermetická tradice dělící člověka na nerozlučnou trojici používá pojem duch a duše v obráceném smyslu než ty, tj. to nejniternější v člověku je jeho Boží jiskra, Duch, Átman či vnitřní Kristus, to je ta nesmrtelná složka, která je podstatou shodná s Bohem. Duše pak je již Duch obalený osobností, když podstatou této osobnosti jsou zkušenosti a vědomosti, které na své cestě, od okamžiku kdy se vyčlenil z Boha udělal. No a pozemský hmotná bytost, která vznikla inkarnací Duše do lidského embrya pak je člověk tak jak ho známe a uvažujeme o jeho podstatě a logice jeho pozemské inkarnace (jen na okraj - inkarnovat do lidské podoby se mohou i jiné entity než lidské Duše). Píši to jen proto, aby tvá terminologická záměna případně někoho nemátla.
A ta druhá je k meritu věci textu, které by šlo formulovat obecněji položenou otázkou - zda je činnost motivovaná odměnou mravní. Moje odpověď pak je jednoznačná - samozřejmě ano. Můžeme to pozorovat nejen v činnosti lidské ale i v přírodě - vše správně se odehrávající nese sladké plody a naopak. Prostě zásluhovost je jedním ze základních principů. Druhá věc je zneužívání tohoto principu různými asociálními mocichtivci. Třeba ten tolik diskutovaný Korán. Je v pořádku slibovat ovečkám zásluhy toho typu, že pokud budou aktivní v obracení na víru, budou více Bohulibí než když budou pasivní, řadoví věřící ? A do podobné kategorie lze řadit i katolické sliby o podmíněném životě věčném v království nebeském a přitom si těmi podmínkami tito asociálové zajišťují pozemské otroctví těch, kteří na sliby uvěří. A nebo to mohou definovat i negativně - při neplnění jimi stanovených pozemských otrockým podmínek sklidí posmrtné peklo.
Ovšem velká chyba by byla, kvůli těmto nemravům, odmítnout princip - jak zaseješ tak, sklidíš, ne ? To bychom vylévali onu pověstnou vaničkou i s dítětem.
P.

Re: Malá odchýlka....

Paulo | 05.04.2017

Myslím si, že telepatia má tiež svoje úskalia - možno ňou preniesť obrazy, ale nie chápanie za jednotlivými pojmami - práve na to slúži naša reč - ako kód, Miera.

Re: Vdaka za uvahu a zamyslenie

jardob | 05.04.2017

Zdravím Paulo,
Ono je to myslene terminologicky presne, ako je to napísané. Pri výrazoch ako "nemateriálna informácia" sa tým myslí, že informácia nemá materiálny pôvod, nie je formou matérie. Archetypy - predobrazy všetkých možných druhov informácie ako aj miery sú Božom bytí, a v rámci tvorenia ich len vložil zmysluplne a eticky do Predurčenia všetkého.

V iných výrazoch ako "materiálna životná perióda" sa tým myslí tá súčasť stvoreného Života, na ktorej sa duša svojou inkarnáciou zúčastňuje, a stáva sa spolutvorcom materiálnych procesov v medziach matríc predurčených Bohom.

Termínom "materializácia" sa tým myslí proces Tvorenia. Predurčenie Božie je celovesmírna Miera, a súčinnosťou Vôle a Informácie sa rodí Matérie (hotový produkt, proces, nové objekty. Pričom slovami "rodí sa matéria" sa myslí - rodia sa nové formy MIM).

Re: Re: Malá odchýlka....

Standa | 05.04.2017

Proč jen obrazy?
Při modelování struktury části lidského mozku v počítači se tenhle model je schopen naučit rozpoznávat obrazy i řeč a vracet hotové pojmy. Zvládá pak zjistit, kde je hrana v obraze, rozpoznat písmena a slova v psaném textu, odhalit je povel v mluvené řeči, přijít na to, kde udělat vítězný tah v partii. Učení modelů, kter é popisuji, probíhá předkládáním příkladů před čidla toho modelu - což simulije získávání zkušenosti.

Pokud při těchto pokusech velice podobné struktury neuronů rozpoznávají obrazy i řeč, proč by hypotetická telepatie měla v jednom případě fungovat a ve druhém selhat?

Re: Re: Vdaka za uvahu a zamyslenie

jardob | 05.04.2017

materializovať možno nielen viditeľné - hmotné, ale v prvom rade neviditeľné veci a procesy, ktorých vplyv cítime oneskorene alebo nepriamo.

Hlavní myšlenka článku jednou větou

Nikdo | 05.04.2017

Co jednodušeji vyjádřím co článek popisuje:

Zásluhy jsou zhoubným motivem jednání a vedou k degradaci.

(není tam žádná reflexe skutečného stavu věcí, protože je to dopředu dané bez ohledu na okolnosti - například sportovec, který nepomůže zraněnému, protože by ho to zdrželo a nebyl by první, přišel by o zásluhy - hezký příklad zhoubnosti takového přístupu je také ve staré české pohádce Hrátky s čertem v postavě otec Scholasticus)

Lidský typ psychiky jedná tak, aby to byla ta správná věc (v místě, které je osvíceno z hora). Zásluhy ve spravedlivé společnosti jsou rozlišením v nespravedlivé se stávají cílem a kupčí se s nimi.



Re: Jen na okraj

Hox | 05.04.2017

> zda je činnost motivovaná odměnou mravní. Moje odpověď pak je jednoznačná - samozřejmě ano.

To je právě klíčová otázka (vztah k odměně), jak to chápu tak odpověď je opačná, samozřejmě že není. Je správné dostat za správnou činnost odměnu, ale není správné tu činnost dělat kvůli té odměně, to tu činnost mění do protipól a okamžitě nastává problém a nesoulad.
Pokud řemeslník například dělá něco jen kvůli odměně, tak je to v principu duchovní prostituce, pak stojí zpravidla za houby a lépe se mu vyhnout a najít toho, který to dělá proto, že ho to baví a vnímá samotnou činnost jako správnou, a odměna je jen doprovodný jev, druhotný v celém procesu.

Re: Hlavní myšlenka článku jednou větou

Hox | 05.04.2017

souhlas, pěkně řečeno.

Re: Hlavní myšlenka článku jednou větou

Hox | 05.04.2017

Klíčová otázka, protože jakmile se začne něco dělat kvůli zásluhám/odměně atd., vrhá to na celou činnost už dopředu určitý stín a nesoulad, vytrácí se dobrý pocit ze samotné činnosti.

Re: Re: Malá odchýlka....

jardob | 05.04.2017

Ako poznáme z KSB, tak súhrn obrazov a procesov v našej pamäti predstavuje tzv. videnie sveta; súhrn pojmov (slovo+obraz/proces) zasa tvorí chápanie sveta.
Vysielanie rovnakých slov, alebo len rovnakých obrazov inému človeku ale ešte nezaručí totožné chápanie informácie/zmyslu druhým človekom. Kľúčovou zložkou správneho chápania informácie ako celku v rámci komunikácie (slovnej či telepatickej) je súbor mravných kritérii v človeku.
Mravné kritériá fungujú ako porovnávacie konštatny v príkazoch (IF THEN, SWITCH a pod...)
Veď dokonalá komunikácia by mala fungovať ako empatia, teda neprenášať len strohú informáciu, ale aj vnútorný postoj k nej u jej odosielateľa.
Každý nosič informácie obsahuje niečo, čo možno označiť za šum, pozadie, teda určitý prebytok informácie. A človek vždy v informácii hľadá aj určitú hlbku, niečo navyše, analyzuje nosič aj s informáciou. A práve mravná zložka je zodpovedná za správne pochopenie aj hlavnej informácie, aj doplnkovej, interpretáciu ďalších rovín. Takto si niektorí ľudia domýšľajú, čo druhý človek reálne nemal v úmysle. Hodnotia, podľa prevažne svojich mravných kritérii. Niekto zbadá psa (hoc aj hrajúceho sa s deťmi) a predstaví si ako by sa s ním hral sám, alebo jeho deti. Iný človek si predstaví, ako by ho odral a zjedol...
Mravné odlišnosti ľudí robia rozdiely v zložení nielen mozaiky vlastného chápania sveta, ale aj chápania sveta u iného človeka. A aj keby sme doplnili chápanie sveta videním sveta iných ľudí, osvojením si telepatie, bez zjednotenia mravných kritérii by sme chaos v chápaní sa navzájom neodstránili.

Re: Re: Jen na okraj

Pe-tri | 05.04.2017

Za poctivou práci poctivá odměnu je samozřejmě (vidím že asi jak pro koho) správně a v pořádku. Slovíčkaření a matení jestli se činnost vykonává jen pro odměnu nebo taky pro odměnu je už věcí subjektivní, operativní situace a nikoliv principiální záležitost typu jak zaseješ tak sklidíš.Tohle je potřeba umět rozlišovat, ale dohadovat se o tom nebudu. Výsledná kvalita díla je závislá na moha dalších parametrech nejen na motivaci a je jasné, ale principiálně druhořadé jestli je práce vykonávána jen pro odměnu. Co by sis principiálně vybral - profesionálně odvedené dílo dělané kvůli poctivé odměně nebo amatérský, nadšenecký šlendrián za almužnu ?
P.

Re: Jen na okraj

jardob | 05.04.2017

Ahoj Pe-tri
ďakujem za doplnenie.
ad: hermetická interpretácia duch-duša-telo. Tak je to naozaj len záležitosť terminológie a vysvetlenia. Keďže vychádzam z terminologie KSB, tak sa snažím túto terminológiu dodržovať, aby som do KSB nevnášal chaos. Inak vcelku súhlas s doplnením k tejto téme.

ad: sladká odmena. Toto by som trochu poupravil. Prijímať odmenu, žať dobré plody, nemravné nie je. Ale háčik je v tom, že ak človek nechce uviaznuť v psychike typu zviera, tak by to nemal byť hlavný motív jeho činnosti. Cesta k vyšším typom psychiky je v poznaní toho, čo sa za tou odmenou skrýva, v hlbšom poznaní božích mier.
V prírode je dobrá cesta označená odmenou, príjemnou harmóniou... Prečo? Sú to indície.. ako pre slepca. A navyše nie každý tvor je dostatočne rozumovo obdarený, aby na to prišiel intelektuálnou cestou... Veď každý začína typom psychiky zviera (a nielen homo sapiens), teda od inštinktov. Veď aj rozmnožovanie rodu, teda pohlavný akt sprevádza slastná odmena, ale iste uznáš, že človek by nemal súložiť (množiť svoj rod) len kvôli tejto odmene-slasti. Ak totiž jedinec odmenu zneužíva, obyčajne sa stane jej otrokom a ide to s ním dolu vodou. To je tiež indícia, čo je dobré a čo nie. Cukor a bič pre málo chápavých. No ak sa chceme stať ľuďmi, treba chápať viac, preniknúť hlbšie do podstaty, námestníkom na zemi nemôže byť neznajko, ktorý vidí iba to, čo je na povrchu.

Re: Re: Jen na okraj

Pe-tri | 05.04.2017

Ale je to přece jednoduché ne - kvalita odměny/plodu je dána kvalitou činnosti/setby. Jako měrou měříme takovou je nám měřeno. Jako a kolik energii investuješ, takovou a tolik můžeš opodstatně očekávat že sklidíš. Jen svévole do tohoto principu ale může (neměla by) zasahovat.
P

Re: Re: Re: Jen na okraj

Hox | 05.04.2017

posunul jsi to do úplně jiné roviny, původní rovina byla ta, zda je ok, když někdo udělá správnou věc nikoliv proto, že je správná, ale proto že kalkuluje s nějakou odměnou. Odpověď je jasná.
Ve skutečnosti pak vůbec nejde o samotný akt odměny, jeho přítomnost nebo absenci, ale o vnitřní vztah, postoj k nějaké činnosti, zda motivace plyne zevnitř (správně) nebo zvenku (kalkul, špatně).
Někdo může být třeba celý život "dobrý křesťan" a "mravní člověk", ale pokud to nejde zevnitř, je to například podmíněno "sešněrováním" nějakou autoritou na téma toho, jak by se člověk měl chovat a co je mravní a co ne, tak tam něco podstatného chybí a chybí sám život, jiskra.

Re: Re: Re: Re: Jen na okraj

Hox | 05.04.2017

A při určité duševní disciplíně a přítomnosti vůle může motivace plynout zevnitř i při nějaké činnosti, která byla vynucena vnějšími okolnostmi, které třeba nemusí být k člověku zrovna příznivé. Jinými slovy, nic nemůže v principu zabránit člověku aby měl vnitřní radost z dobré věci.

Konání dobra

los/sol | 05.04.2017

má podle mého význam fyzikální = vyzařuje frekvenci.
Podle mého se tedy jedná mimo jiné o dynamiku - kmitání, které by mělo být v harmonii s galaktickým očekáváním?
Když toto není splněno může mít galaktické následky?
Takto to chápu já :)

Re: Re: Re: Jen na okraj

Hox | 05.04.2017

ps. v jednom svatém písmu se na toto téma říká, že ten, kdo rozdává část svého majetku chudým, ale dělá to proto, že se chce vyvyšovat, získat obdiv, "body" u Boha atd., nedělá to od duše, tak se jedná o hřích.

Re: Re: Re: Jen na okraj

jardob | 05.04.2017

Ano, len treba chápať, že odmena je iba pomocný nástroj (slepecká palička, brailová mapa), nie cieľ. Odmena nesmie človeka brzdiť, ani ho neovládateľne hnať do priepasti, len pomáhať navigovať, kým sám pochopí itinerár života a vesmíru (napliesť si to s umelo vytvorenými odmenami - výtvormi človeka).

Odmena môže byť mantinelom, ktorým si človek sám ohraničí svoje možnosti, a pripraví sa o videnie sveta za týmito mantinelmi.

Ako vraví VP ZSSR, človek sa od zvieraťa líši tým, že má možnosť sám si určovať hranice možného... (na rozdiel od hraníc určených pre zvieratá, biorobotov a démonov)

Napokon, základnú odmenu človek dobre vyladený dostáva vždy, a to je dobrý pocit v srdci prameniaci z dôvery Bohu, vediac prečo.

Re: Jen na okraj

los/sol | 05.04.2017

Já mám k té lidské činnosti výhrady.
Už tím, že Bůh vyhnal Člověka, pač mu řádil v "Ráji", se s činnosti lidí Země, nemůžu ztotožnit
"... Můžeme to pozorovat nejen v činnosti lidské ale i v přírodě - vše správně se odehrávající nese sladké plody a naopak."

Ryze přírodní činnost byla, je a vždy bude v souladu a nese jaké jiné než pouze a jenom pouze sladké plody.
Činnost lidská: - likvidace jezer, umenšení ploch lesů, luk, jímání atmosferické vlhkosti pro zobchodování, modifikace,
prostě nazvěme to > krádeží hmoty poznání = opětovným řáděním lidí v v "Ráji" < ... i dobře profesně provedená v dobré víře/nevíře, je kyselé shnilé ovoce.
Jak se píše: Činnost pro tělo lidské = marnost, prach to bylo a v prach se to obrátí.

dovolil bych si citovat

Koloděj | 05.04.2017

Ale ti, kteří mě učili, co je špatné a co je dobré, mi říkali, že všechna morální pravidla pocházejí od Boha.

„V tom případě se mýlili. Nikdy jsem nestanovil, co je dobré a co je špatné, co máte dělat a co dělat nemáte. Kdybych to udělal, připravil bych vás o největší dar, kterým je příležitost dělat, co uznáte za vhodné, možnost vytvářet sami sebe podle obrazu toho, čím opravdu jste. Připravil bych vás o možnost vytvářet stále vyšší realitu založenou na nejušlechtilejších představách o tom, čeho jste schopni.

Říkat, že něco je „špatné“, by bylo totéž jako říkat, abyste to nedělali. Říkat vám, abyste něco nedělali, by bylo totéž jako vám něco zakazovat. Zakazovat vám něco by znamenalo omezovat vás. Omezovat vás by znamenalo odpírat vám realitu toho, čím skutečně jste, a možnost vytvořit ji.
Jsou lidé, kteří říkají, že jsem vám dal svobodnou vůli, ale titíž lidé tvrdí, že když mě nebudete poslouchat, uvrhnu vás do pekla. Jaká je to svobodná vůle ? Není to výsměchem Bohu - nemluvě o skutečném vztahu mezi námi ?“

Re: Re: Re: Re: Jen na okraj

Pe-tri | 05.04.2017

Odměna je zákonitá a objektivní reakce daného procesu, podobně jako plod je zákonitá reakce na proces růstu zasazeného semínka. Není ani prostředkem ani cílem. Jak chápavě se k ní kdo staví je už jiná věc. Že je mnoho subjektivních možností je nasnadě. Otázka však může znít i jinak - jak vypadá odměna za správně vedený život a jak za chybně ?
P.

dovolil bych si citovat - pokračování

Koloděj | 05.04.2017

Jestliže však neexistuje peklo, znamená to, že si člověk může dělat, co chce, a nemusí se bát odplaty ?

„Potřebujete strach k tomu, abyste byli, dělali a měli to, co je správné ? Musí vám být vyhrožováno, abyste byli „dobří“ ? A co to znamená „být dobrý“ ? Kdo o tom nakonec rozhoduje ? Kdo určuje pravidla ?

Řeknu vám tohle: Vy sami si vytváříte pravidla. A vy sami posuzujete, jak je dodržujete. Neboť vy jste ti, kdo rozhodli o tom, čím skutečně jste - a čím chcete být. A vy jste jediní, kdo mohou posoudit, jak na tom jste.

Měl bych vás tedy trestat za to, že jste učinili rozhodnutí, které jsem vám umožnil ? Kdybych nechtěl, abyste učinili toto druhé rozhodnutí, proč bych vám k tomu dával příležitost ?

Na tuto otázku si musíte odpovědět, než mi připíšete roli odsuzujícího Boha.

Proto odpověď na tvou otázku zní: ano, můžete si dělat, co chcete, a nemusíte se bát odplaty. Bude však dobré, když si uvědomíte důsledky.

Důsledky jsou přirozené následky. Ty jsou něčím jiným než odplatou nebo trestem. Následky jsou prostě tím, k čemu vede aplikace přírodních zákonů. Jsou tím, co se děje v důsledku toho, co se událo předtím

Re: Re: Jen na okraj

Pe-tri | 05.04.2017

Myšlenka že Bůh vyhnal člověka z ráje je ŘKC manipulace. Nemá z mého hlediska smysl ji řešit. A to že se tělo obrátí v prach nám říká symbolicky totéž jako když řekneme, že nám shořely šaty...
P.

Re: Hlavní myšlenka článku jednou větou

Pe-tri | 05.04.2017

Že někdo něco dělá JENOM pro odměnu je POUZE jedna z možností, jak individuálně svojí vůlí může lidská bytost modifikovat objektivně úřadující princip třeba pro tentokrát vyjádřený příslovím - jak se do lesá volá, tak se z lesa ozývá. Je potřeba rozlišovat obecný princip od jeho aplikačního použití.
P.
PS. Zkuste prosím hledat s čím souhlasíte, než se stereotypně vymezovat.

Re: Re: Re: Jen na okraj

los/sol | 06.04.2017

Atak to jsme ve shodě s tou religií.
Já to spíše používám k obraznému popisu technogenní havárie = vyhnání z Ráje - to osobně cítím jako zánik civilizace, a to i přesto, že pak Starý zákon popisuje tu klasickou s vlnami, kde už figuruje Noe s technogenním plavidlem chráněným energetickými poli.
To jen na okraj.
Takže to beru jako popis dvou technogenních katastrof, pač brání něčeho "poznání" může být obrazně cokoli, co škodí Zemi. Není potřeba zůstávat jen v textu. Když se zapojí obrazotvornost, je to pak víc akční to čtení Starého zákona.
Uspokojování potřeb pro schránku fyzickou je obecně založeno na Zlu, to není potřeba dokazovat (každý rok nové autíčko, nový mobíl, vrtulník, a další nesmysly, nové skládky, tuny odpadků, jaderné katastrofy, ropné havárie, chemie,.... = marnost a zase marnost

dotaz

Libor | 06.04.2017

možná se vám bude zdát můj dotaz triviální, ale jaký máte názor na duši u zvířat, například u savců-těch s vyvinutější Nervovou soustavou? Nějak se mi tato otázka v poslední době vrací, ale všude čtu jen o člověku, jakoby zvířata neexistovali. Možná mám mezeru ve vzdělání, ale nikdo neví vše a skoro každý ví v nějaké oblasti mnoho, v nějaké příliš málo. Odpověď se mi nedaří odvodit, Je smrtelná? Jak by měla fungovat?

Re: dotaz

Pe-tri | 06.04.2017

Budu teď pár dní mimo net tak jen v rychlosti můj názor - každá individualizovaná materie je trojjedinná (duch, duše,tělo), přičemž toho ducha respektive jeho projev si můžeme představit jako vědomí. A to právě jde. Nakolik je hrubšími obaly (duše, tělo) toto vědomí umlčeno (uzavřeny komunikační porty) natolik (ne)živě se objekt projevuje navenek a (ne)má k dispozici spojení na egregory z různých vrstev bio/noo/sfér. Vše je tedy o míře otevření/uvěznění/svobody ducha v jeho obalech duše a těla projevujících se různou formou vědomí. Duše i tělo se napojují na různé sféry kolektivní existence...
P.

Re: dotaz

David | 06.04.2017

Veľmi zjednodušene. Človek má telo, dušu a ducha. Zviera telo a dušu , duch je skupinový, druhový. Tj. že napr. všetky levy majú jedného skupinového individuálneho ducha, ktorý však sa nenachádza na fyzickej rovine ale v inej jemnohomotnej úrovni (napr. astrál). V rozprávkacj kolektívny duchovia druhu vystupujú ako napr. Levi král a pod.

Re: Re: Hlavní myšlenka článku jednou větou

Nikdo | 06.04.2017

Je to možnost masově rozšířená a ať u pracujících tak u hledajících (doktrína zlatého prasete) a proto je také civilizace na hranici kolapsu. A proto je potřeba ji jasně jednoduše a zřetelně označit jako zásadní chybu.

Takže s Vámi nesouhlasím je to rozhodující a hlavní chyba v současné lidské společnosti, všechny ostatní jsou zatím podružné, až bude toto vyřešeno a všichni začnou vědomě budovat království boží na zemi, pak bude mít nějaký smysl zabývat se dalšími možnostmi.

Dále jste troll nebo hlupák, když mícháte do daného tématu zákon příčiny a následku, ten jen každému víceméně znám. Tady se mluví ne o tom co všechno mohu dělat, ale jak to dělat správně nebo nedělat špatně.

Re: Re: Re: Hlavní myšlenka článku jednou větou

Nikdo | 06.04.2017

Nějak jsem sklouzl k osobní rovině, nebylo to řečeno vhodně. Spíše jsem měl napsat působí to na mne nabubřele a "přechytračele", protože v tom nelze najít žádnou užitečnou informaci.

Re: Re: Re: Hlavní myšlenka článku jednou větou

Nikdo | 06.04.2017

Ještě propojka budovat království boží na zemi, znamená hájit svoje zájmy, protože bůh nám rozděluje k výběru úkoly. Takže problém k vyřešení je vlastně tento: jak se vzájemně podporovat v plnění individuálních úkolů.

Re: Re: Re: Re: Hlavní myšlenka článku jednou větou

Hox | 06.04.2017

Tohle tesat do kamene, čím více lidí to pochopí, tím bude svět lepší místo.

Re: Re: Re: Malá odchýlka....

Klara | 06.04.2017

Je to komické, ako rozprávame "odborne " o telepatii, pričom takmer nikto nevie vedome telepaticky komunikovať :):) Telepatická komunikácia zahrňuje určite viac, ako to, čo ste tu popísali. To, že ju nevieme plne chápať, pretože sme ju nezažili ani na 20 - 30 % (niekto ani len na 1 %), to je pochopiteľné. Malá odchýlka (telepatia) by ľudstvo zmenila veľmi významne.

Re: Hlavní myšlenka článku jednou větou

kattka | 06.04.2017

Dělat něco pro zásluhu je vpodstatě touha, touha se dá podmanit a podmaněným se dá vládnout - z filmu "Sebevražené komando"

Re: dotaz

gnostik | 06.04.2017

Pričom duch je nestvorený, bez začiatku a konca, duch-vedomie proste JE...Duša a Telo boli stvorené Bohom-stvoriteľom (demiurgom) za účelom extrakcie čistého ducha-vedomia z jednoty Všetka (skutočné nepoznateľné nestvorené Všetko), do podradnej prekliatej existencie v rozporuplnom duálnom svete za účelom jeho postupného (miliardy rokov trvajúceho) privlastnenia demiurgom-Bohom-stvoriteľom, samotným Satanom...Z tohoto titulu mi často texty VP SSSR prídu ako šambalické (veľmi odlišnou formou vynávajúce satanizmus)...

Re: Hlavní myšlenka článku jednou větou

Mart'as | 06.04.2017

V Bhagavadgite (ted si nevzpomenu kde presne) se pise - jakekoliv konani dobrych skutku s ocekavanim nejakych zasluh at uz ted za zivota ci po smrti,je jakoby clovek nevykonal nic. A rozhodne si tim clovek nebuduje lepsi karmu. Nebude zadna odmena po smrti,jak si nekteri naivne myslí.

Co je to vlastne "záslužná činost"?

Re: Re: Re: Re: Re: Jen na okraj

Lexa | 06.04.2017

Ta tzv. "odměna" jsou nové podmínky, výhodnější pro další duchovní růst směrem k bohu. Člověk je může promrhat, nebo dokonce tento dar, který si sám naděli, vytěsnit. Pokud má duchovní inteligenci, využije ho s vděčností ke svému vnitřnímu růstu.
Mnoho lidí z falešné skromnosti či zakořeněného pocitu viny daného katolickým dědictvím nedokáže příležitosti využít vhodným způsobem. Mám se stydět za to, že jsem dostal najíst, když mám hlad? S chutí se najím a načerpané síly využiji k další práci.

Re: dotaz

pre Libor | 06.04.2017

odpoveď nájdete v https://posolstvo-gralu.org/ve-svetle-pravdy-posolstvo-gralu-obsah/
39. Rozdiel v pôvode medzi človekom a zvieraťom

V Češtin= https://poselstvi-gralu.cz/

Odpoveď na titulok je:

Martin | 07.04.2017

nemožno.

Re: Re: Re: Hlavní myšlenka článku jednou větou

Pe-tri | 07.04.2017

Když něco děláme, VŽDY bysme měli vědět PROČ to děláme. A toto PROČ je zásluha. Že vy si tuto zásluhu představujete jsko amorální je váš problém a vaše krátkozrakost.
P.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jen na okraj

Pe-tri | 07.04.2017

Ano, samozřejmě, ale toto chápat předpokládá správnou představu o celku.
P.

Re: Re: Re: Re: Hlavní myšlenka článku jednou větou

Nikdo | 07.04.2017

Není zde snaha se domluvit. Termínům je potřeba přiřadit správný a co nejvíce jednoznačný termín a dohodnout se. Považuji váš výklad zásluhy za svévolný.

Můj subjektivní výklad s předpokladem, že se blíží tak jak ho vnímáme všichni pro slovo zásluhy je zde:

Zásluhy
jsou po (za) něčem - poskytují označení/rozlišení co proběhlo jestli to co bylo uděláno sloužilo dobru. Osoba, která má zásluhy nemá za to nic na nárok, ale je u ní předpoklad, že její práce a rozhodnutí bude přinášet dobré výsledky. Aby společnost dobře fungovala je šikovné podporovat lidé, které mají zásluhy o dobro. A tohoto se snaží paraziti zneužít vědí, že lidé kteří mají zásluhy se oceňují. Velice často se děje, že se přisvojují cizí zásluhy a pak za to něco vyžaduje. A dále ten kdo má zásluhy si toho nemusí být vědom nebo je, ale je to pro něj bezvýznamné (někdy aby bylo ostatní možné přesvědčit je však nutné předvést své zásluhy).

Zásluhy nehrají žádnou roli při správném rozhodování, protože není zcela jasné jestli to co uděláme bude to vhodné, ale snažíme se o to. Dobré vůle a příslušné úsilí nemusí přinést zásluhy (cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly) jsou potřeba zkušenosti, znalosti a dovednosti a morálka a etika na vysoké úrovni, aby podařilo něco co můžeme následně označit jako "záslužné".

Například:
Hox má zásluhy, protože se stará o tento web již delší dobu a kvalita je nesporná. (Podívejte na jakém hnojišti se ocitlo dvtr,eu (začne učit nějakou znalost a skončí v úplném opaku v pomlouvání a diskreditaci oné znalosti) . U mne tím získá to, že jeho slova u mne mají mnohem větší váhu. Jenže určitě to nezačal dělat, abych si jeho práce vážil, ale proto, že tomu důvěřuje, že je to dobrá věc.

Re: Odpoveď na titulok je:

jana123 | 07.04.2017

Dobro je samo o sebe odmenou, kto vykonal dobry skutok, uz bol odmeneny, a telo je chrámom duše. Laska k Bohu je alfa a omega vsetkeho, je kompasom a majákom.

Re: Re: Re: Re: Jen na okraj

Carlos | 07.04.2017

... zahryzli ste si do vlastného chvosta a donekonečna sa môžete točiť stále dokola :) V našich životoch existujú činnosti, ktoré robíme len a len a práve kvôli odmene :) A myslím, že je to OK.

Re: Re: Re: Re: Re: Hlavní myšlenka článku jednou větou

egypťan | 07.04.2017

Zásluhy jsou jen lidská představa. O meritokracii se také zmiňoval nejednou Pjakin, a to s jistým despektem, jako o určitém elitářství. U poslednho soudu bude karma dotyčného souzena podle jeho pohnutek a nikoli podle toho, co si o tom někdo (nikdo) myslel, jestli je to dobro nebo co. Každý, kdo koná "dobro" a jeho pohnutky nejsou čisté, obrací to dobro ve zlo. Každý sklidí to, co zasil. Jestli si někdo myslí, že bůh nevidí do jeho srdce a může ho nějak přechytračit svým pokrytectvím, je to jen nafoukaný hlupák.

Re: Re: Re: Re: Hlavní myšlenka článku jednou větou

Údiv | 07.04.2017

"budovat království boží na zemi, znamená hájit svoje zájmy," asi tak jako USA hájí "jen" svoje zájmy?
To chce tady někdo tesat do kamene? Aha...

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hlavní myšlenka článku jednou větou

Nikdo | 08.04.2017

I když s Vámi souhlasím a domnívám se, že rozumím co tím míníte. Musím však označit, že používáte slovo/termín zásluha chybně. Zásluha není ta odměna, která po zásluze někomu patří a o té mnozí sní a představují si jí.

Zásluha znamená: něčemu jsem dlouho sloužil a věnoval se tomu a tudíž mám na konečném výsledku zásluhu, podílel jsem se na tom svým úsilím (používá se jak v dobrém tak ve i ve zlém smyslu - o tu katastrofu jsi se zasloužil ty, ty za to můžeš).
Zásluha je příčina vstup (vstupní úsilí) ne výstup. Každý dostane to co si zaslouží (kam kdo vložil své úsilí tam budou výsledky, zasloužil jsi se od dobro sklidíš dobro, o zlo sklidíš zlo).

Vaši první větu bych přeformuloval takto:

Mnozí dlí ve svých myšlenkách/představách v odměně za dílo, místo aby se věnovali a dali plnou pozornost dílu samotnému.

1 | 2 >>

Přidat nový příspěvek