Osobní deníky L.P.Beriji, část 1

Osobní deníky L.P.Beriji, část 1

23.9.2017


Tyto osobní deníky Beriji neměly nikdy spatřit světlo světa, psal si je pro sebe, nikoliv pro cizí oči. Pokud by nebyl zavražděn, nejspíš by nikdy nebyly zveřejněny. O čem přemýšlel ve skrytu své duše muž č.2 stalinského SSSR?

1. část překladu tohoto unikátního svědectví, publikovaného v češtině poprvé, dokončení překladu je ZDE.

Zápisky Berija přesně nedatoval, podle kontextu je však zřejmé, že jsou psány v roce 1952. Je asi zbytečné připomínat, že osobní poznámky jsou unikátní historický dokument, odhalující o dané osobě více než cokoliv, co napíše někdo druhý nebo co je určeno od začátku pro zveřejnění. Pozorný čtenář si všimne paralel mezi některými otázkami, které Berija řeší ale jsou pro něj záhadou, a témat, probíraných v knize "Ford a Stalin: o tom jak žít lidsky" (kde jsou i odpovědi na to, co Berijovi unikalo), tyto Berijovy poznámky a kniha se navzájem doplňují.

Poznámky k překladu: Slovo "ruský" označuje nejen přídavné jméno, ale je používáno i v roli podstatného jména, které by se jinak překládalo jako označení národnosti - Rus. To však není přesné, protože ruský může být třeba i Kazach, Němec nebo Marijec. Jde o civilizační příslušnost, nikoliv etnickou, nebo národnost.

Překlad je také záměrně ponechán v určité kostrbaté formě vyjadřování, kterou je psán i originál (ruština nebyla Berijovi rodný jazyk).

Zdroj: http://www.litmir.me/br/?b=147730 (Sergej Kremljov. «Берия. Пожить бы еще лет 20!» Последние записи Берии)

 

 

...

Soudruh Stalin v poslední době často nastoloval otázku o tom, kdy je třeba provést další sjezd Strany. Naposled jsme se sešli ještě před válkou, potom válka narušila pravidelnost, ale od konce války už uplynulo hodně doby. Ale sám soudruh Stalin měl za to, že není třeba spěchat, protože předtím se jednotlivé sjezdy svolávaly podle konkrétní potřeby, když nazrávaly velké otázky a bylo je třeba posoudit a postavit před lid a stranu nové úkoly.

Hned po válce byly úkoly jasné pro všechny, bylo třeba co možná nejrychleji obnovit národní hospodářství na předválečnou úroveň a co možná nejrychleji ji překonat a posouvat se dále. Vnitřní úkoly byly jasné i bez sjezdu, a pořádat sjezd jednoduše proto, že už dlouho nebyl, nemělo smysl. Pětiletý plán jsme přijali i bez sjezdu, to bylo také správné, protože hned po válce by byl sjezd politicky předčasný. Pokud bude sjezd, bude třeba udělat závěry a závěry je možné dělat tehdy, když je něco uděláno, a po válce bylo třeba pracovat ve všech směrech a práce bylo spousty.

Z druhé strany, určit tak zpatra vnější úkoly bylo nelze, protože zde bylo všechno nejasné. Otázka Německa na nás nezávisela, v Rakousku stejně, v zemích lidové demokracie se také ne vše hned vyjasnilo a bylo třeba pochopit, co tam zmůžeme prakticky.

Z jakékoliv stránky se podíváme, pořádat sjezd bylo předčasné, protože jestli by ho udělali, řekněme v roce 1948, co říkat o vnější politice? Anglo-americký blok měl Jadernou Zbraň, my jsme ji neměli a nebylo jasné, kdy mít budeme. Tady se mohlo stát všelicos, byla to nová záležitost, hodně risků.

I poté bylo ve vnějších záležitostech mnoho nejasného. Čas běžel, bylo vidět, že na sjezd už všichni čekají, proto se rozhodli uspořádat ho na podzim roku 1952. Ale přemýšleli o něm dávno, takže se připravovali také dávno, hodně přemýšleli.

Soudruh Stalin řekl, přejmenovali jsme Sovnarkom na Radu ministrů, protože Rada lidových komisařů, to je pojem mimořádného stavu, kdy se zřízení teprve buduje. Lidoví komisaři, to je historie. Ministři se k Velké Velmoci hodí více. Ale strana bolševiků, to už se také blíží k pojmu historie. Byl takový historický fakt, že stoupenci leninské linie získali na 2. sjezdu většinu (bolšinstvo). Slovo vzniklo zvučné a lidé to podpořili, mělo to podporu.

Ale to je minulost. Před revolucí byla napřed jedna RSDRP, pak se objevili bolševici a menševici, až do revoluce. Tehdy jsme se nemohli zříct slova bolševik, politicky by to bylo hloupé. A my jsme to slovo správně zachovali v novém názvu Strany. S Iljičem jsme to speciálně posuzovali, a on tehdy řekl, že toto jedno slovo nám vybojuje většinu, chlapovi se líbí, aby slovo znělo, a bez podpory chlapů [mužiků] se neobejdeme. Tak nechť to bude tak.

Potom přišla opozice a také se nešlo zbavovat slova bolševik. Pak válka. A nyní je možné to slovo, písmeno, které Straně udělalo dobrou službu, z názvu odstranit, a aby to znělo také dobře, ukážeme že naše Strana, to je Komunistická strana Sovětského svazu. Také zní dobře.

Všichni se soudruhem Stalinem jednohlasně souhlasili, protože on vždy, než vyslovil nějaké mínění, ho 10x promyslel.

Název „KSSS“ bude také znít dobře a přesvědčivě.

***

Soudruh Stalin nás učí, že je třeba znát desetkrát více než to, co budeš mluvit. Co bych měl říct ve svém vystoupení?

Bude třeba říct to, co neřeknou ostatní. Hlavní úkoly pokryje Malenkov, to bude zpráva práce ÚV, tady je všechno jasné, tady bude pracovat sám soudruh Stalin a aparát. Teze se nakupí potom, po rozhovorech se soudruhem Stalinem a ostatními.

Čím se nový sjezd odlišuje od minulých? Kdysi u nás na sjezdech bylo mnoho diskusí, protože byly různé platformy a každý táhl deku na sebe. Užitku bylo málo, samý chaos. Čím silnější byl socialismus, tím bylo na sjezdech méně křiku a více díla. To samé na plénech ÚV. Nyní je to klidnější, všechna posuzování probíhají v dělné rovině, demagogie absentuje. Takže bude třeba postavit vystoupení bez polemiky, se silnými tezemi, aby byl program jak pro nás, tak pro celý Svaz SSR.

Je třeba nastolovat velké otázky do budoucnosti.

Minulost také nelze vypustit, kolik let uplynulo od posledního sjezdu, kolik věcí se změnilo. To bude třeba také zmínit. Válka byla pro nás prověrka, vydrželi jsme. A pak druhá prověrka, za kolik let po válce vše obnovíme. Za pět let jsme překonali předválečnou úroveň, dvojnásobně. A pokud by nebyla válka? Po válce byla spálená země. Bez války by byl kvetoucí sad.

Tuto myšlenku je také třeba zahrnout.

***

Na sjezd přijedou delegace z celého světa. Otevřeně přijede Moris Tores (hlava francouzské kom. strany, pozn.), bude vystupovat. A ten fakt, že před sedmi lety byl v Itálii Mussolini, a dnes je tam velká figura Togliati, to je také síla.

Budou Číňané. Bude mnoho lidí, a přijedou otevřeně dokonce jako státní delegace. To dříve nebylo, to je znamení nové doby. Zde jsme dobu pro nový sjezd zvolili správně.

Hned po válce jsme teprve nabírali autoritu ve světě a teprve začínal tábor socialismu. Tehdy by sjezd nebyl mezinárodní událostí.

Dnes je jiná situace.

Dnes jsme skutečná světová síla, vědí to, chápou to, a počítají s tím. Nenávidí, ale uznávají nás. I přátel se objevilo mnoho.

Nyní je co ukázat jak nepřátelům, tak přátelům. Dříve byly naše sjezdy naší vnitřní záležitostí, nyní ať děláme co děláme, jsme předvoj, jak říká soudruh Stalin, a za námi stojí ohromné síly, je třeba je jen správně organizovat a správně využít ve společných zájmech.

Trocký křičel o světové revoluci a chtěl Rusko obětovat pro světovou revoluci. Byl to hlupák a nepřítel. Pokud bychom nepracovali pro SSSR, ale pro světovou revoluci, nebyl by dnes ani SSSR, ani revoluce. A takto jsme dosáhli hodně a ještě více toho dosáhneme, pokud nebudeme hlupáky.

Trocký křičel, že je třeba světový požár, ale k čemu požár? Požár znamená že všechno shoří, k čemu to potřebujeme? My potřebujeme, abychom byli majákem, svítili a ukazovali správný směr ostatním. A pokud oni tím správným směrem půjdou, nám bude také dobře. Budou plout podle světla našeho majáku, k nám, to je to důležité.

Takže sjezd by nám v tom měl pomoct, je třeba, aby přátelé uviděli, že je dobré přátelit se a být se Sovětským svazem. Je to třeba jak jim, tak nám. My jsme se stali silou sami, a oni s námi nyní musí pracovat, a také se stanou silou.

Zvlášť velké rezervy jsou v koloniích a závislých zemích. To je více než půl světa, a to vše jsou naše potenciální rezervy, jen je třeba pracovat. Na sjezdu se to přímo říct nedá, bude třeba jen naznačit. Je třeba uvést myšlenku o rozvoji socialistických národů a srovnat je s národy chudými a utlačovanými. Pak bude hned vše jasné.

O ruském národu bude třeba také dobře mluvit, od duše. Jak mluví o ruském národě soudruh Stalin. Já jsem pracoval s mnohými a s mnohými pracuji, a ruský člověk, jestli je pevný, není lepšího nad něj, ani spolehlivějšího. Stává se i, že pokud je ruský člověk prevít, pak většího prevíta není, ale jestli má duši, pak je to dobrá duše. O tom bude třeba říct.

***

V materiálech sjezdu je důležité obsáhnout otázku o RVHP. Ale je třeba opatrně akcentovat to, že zde musí být vzájemně výhodné vztahy. To je složité udělat, bude třeba jít do sporů, protože u nás mají za to, že nejdůležitější je politický efekt a proto bysme měli pomáhat, dokonce jestli je to pro nás ekonomicky ztrátové.

Bude nám zatěžko zde realizovat pevnou linii, protože Amerika silně pomáhá Evropě. Pomoc je to pochopitelně v uvozovkách, ale nějak funguje. A my nemůžeme podporovat příživnické nálady. Sednou nám za krk a už se jich nezbavíme.

Výpočty a analýzy ukazují, že vyrábíme mnoho produkce, kterou je pro ně výhodnější získat u nás, protože u nás je levnější. A náš trh je pro ně výhodnější, protože je obrovský a garance jsou silné, a krize nejsou. Na to je třeba tlačit, jestli to totiž postavíme jen na bratrských vztazích, je možné na tom pohořet.

(RVHP byl vytvořen na začátku roku 1949 v sestavě Bulharska, Maďarska, Polska, Rumunska, SSSR a Československa., pozn. překl.)

 

Mikojan bude dělat velké vystoupení ohledně potravinového průmyslu, říká, že si budeme olizovat prsty, protože za 5 let jsme odvětví posílili kolosálně. Budou kotlety, budou bonboniéry, a hlavně se dostaneme na slušnou úroveň spotřeby, pokud nezradí zemědělství. Zde budou třeba mohutné investice. Vesnici pomůžeme mohutně, takže Anastáz (Mikojan) bude mít z čeho dělat delikatesy pro lid.

***

Bude třeba ve vystoupení zvláštně zdůraznit teorii rozvoje socialistických národů. Soudruh Stalin o národnostní otázce mnoho psal, Lenin taky hodně psal, ale to se týkalo úkolů, které už jsme z velké části vyřešili a už jsou v minulosti. Je třeba udělat nějaké závěry. Když Lenin a Stalin zpracovávali národnostní otázku, stál úkol určit směr toho řešení, tehdy se socialistické národy teprve začínaly formovat jako národy nového typu. A dnes reálně máme nové národy na Východě, nyní je už možné zformulovat příznaky socialistického národa a podmínky jeho rozvoje podle té zkušenosti, kterou jsme shromáždili.

Máme bohatou zkušenost. Pokud počítáme od konce občanské války, pak už více než 30 let se naše národnostní okrajiny rozvíjejí jako socialistické národy. Je zvlášť důležité, že ty nejsložitější sovětské republiky nezažily okupaci a proces vzniku socialistických národů se tam nepřerušil. Válka mobilizovala, a evakuace inteligence do středoasijských republik pomohla jejich vzniku a pozvednutí kultury a vědy. Ve vystoupení je možné se toho dotknout, ale je třeba popřemýšlet. Možná to bude navíc. Možná, že to bude třeba říct nepřímo, zdůraznit roli ruského národa.

Zahraničním hostům to taky bude užitečné slyšet.

Domluvil jsem se se soudruhem Stalinem, že promyslím otázku o naší národnostní politice. Je třeba přesvědčivě na číslech ukázat, že je možné žít v mnohonárodnostním státě přátelsky a podporovat se navzájem. To je důležité jako příklad pro naše zahraniční kolegy.

Jak to bude třeba říct:

Za prvé, správná národnostní politika je možná jen v socialistickém státě.

Za druhé, je třeba zaostalé okrajiny pozvedávat k úrovni Centra a nelitovat na to prostředků.

Za třetí, je třeba nějak poznamenat, že když jsou všechny naše národnosti na podobné úrovni, pak je to dobré i pro Centrum, a velká úloha národních republik spočívá v tom, aby se rychleji pozvednuli do centra. To je ve společných zájmech. Bude třeba správně připravit všechny údaje.

To se týká i lidově-demokratických zemí. Pokud budou dobře pracovat na sebe, bude lehčeji i nám. Ale pokud budou pracovat na nás, pak bude lépe i nám a v konečném důsledku i jim. Nejsme imperialisté a více si nevezmeme, a sami čestně zaplatíme. Ale vy také pracujte podle svědomí, vzájemně pomáhejte i nám.

Ale to je třeba opatrně, my se soudruhem Stalinem jsme tu otázku probírali, a on zvlášť varoval, že tady je třeba opatrně.

Podumejte a dejte svoje návrhy, potom to probereme. Je třeba čerpat z prací soudruha Lenina a Stalina.

Paralelně dát poslední materiály ohledně situace v imperialistickém bloku a podložit čísly.
 

Je třeba postavit vystoupení tak, aby vznikl velkolepý obraz toho, čeho už bylo dosaženo. My sami pořádně nechápeme, jak mnoho se nám podařilo za sedm let po válce.

Za sedm let jsme zemi pozvedli z ruin. V roce 1946 byl hlad, a nyní bude Mikojan reportovat o plánech velkovýroby delikates, budeme je dělat, volně prodávat, a kupovat je budou ne buržuji, ale běžní lidé.

Před sedmi lety jsmě měli rozvaliny a hlad, a dnes vážně mluvíme o budování komunismu. Principiálně nebudu ve vystoupení mluvit o nedostatcích, chci mluvit o dobrém a velkém. Bude třeba se postarat být výrazný, aby to lidem došlo, a nejen tak suše. Tento sjezd bude velkolepé dílo, lidé přijedou z celého světa, o nedostatcích pohovoříme sami mezi sebou, zde je třeba poskytnout celkový obraz a abychom i my sami pochopili, co děláme a jak pracujeme, a ostatní aby se také zamysleli, že socialismus a národ bez vykořisťovatelů může dosahovat velkých úspěchů.

Otázku o socialistickém národě bude správné nastolit, vidím to podle toho, jak ke mně přicházeli lidé z republik a děkovali a prosili v tom díle pokračovat. Soudruh Stalin řekl, že byla doba, kdy moje brožura o historii bolševismu na Kavkaze sehrála pozitivní roli, ale nyní je třeba na základě tezí vystoupení napsat knihu o socialistickém národě, a odtud my potom vezmem něco do nového Programu [strany].

Je to velký úkol, ale je třeba to udělat. Bude třeba pečlivě sesbírat materiál a fakta, ale ještě více dát pevnou osnovu myšlenek. Zde bude možné uvést Gruzii za příklad, popsat jak jsme tam pracovali, kde pochybili a jak našli perspektivní způsoby práce.

Už tehdy jsme nepracovali obecnými frázemi, ale svolávali zvlášť republikánské Plénum ohledně mandarinek, pečlivě se připravovali, prosili agronomy, šlechtitele ať se připraví, připravovali jsme konkrétní plány odrůd, zemědělské techniky, dokazovali ekonomickými výpočty, že to bude výhodné. Lidé se mohli konkrétně přesvědčit, že se mohou účastnit s výhodou pro sebe, a vznikala výhoda pro celý Sovětský svaz.

Takto se i formuje nový socialistický národ, na novém socialistickém budování, a aby určitě mysleli nejen na své republiky, ale i na celý Svaz. Zde vzniká přátelství, vznikají vztahy.

Bez dobře rozvinuté ekonomiky se nový socialistický národ nepodaří. Druhá nejdůležitější věc je výchova nových pokolení a vzdělání. Zde je taky možné dát za příklad Gruzii. Za necelých 10 let jsme transformovali vše.

Začínali jsme tím, že jsme posílali mladé lidi do Moskvy a Leningradu, a než jsem sám odjel do Moskvy, Vekua (vynikající sovětský matematik) už sám přednášel na naší univerzitě. V Tbilisi jsme otevřeli spoustu vysokých škol, dokonce institut tělesné výchovy.

Mluvíme o jednotě, ale jednota, to není prostě stát vedle sebe, je třeba i podobně myslet. Dobře to vyšlo s Bulganinem, nedomlouvali jsme se a řekli o vojenských přípravách Ameriky podobné věci, prakticky jsme doplnili jeden druhého. To je jednota, kdy se díváme na něco a vidíme to podobně. Slova jsou různá, ale smysl jediný.

***

Po sjezdu bude velmi mnoho práce ve všech směrech. Soudruh Stalin správně zdůrazňuje kritiku a samokritiku, ale správně i říkají, že černý koberec nevymydlíš do bíla. Naše byrokraty neprobiješ žádnými řečmi. Jaké pouštění žilou jim zorganizovali v roce 37,38, a oni jak byli hrabiví a sebestřední, tak takoví i zůstali. Manželky si pobrali podobné zlatokopky jako oni sami, ale všechny nepřitlačíš. Předtím také bylo ve vedení mnoho politických opozičníků s dobrou zkušeností organizace ilegálních sítí. Bylo je nebezpečné je prostě odstranit, hned by začali spiknutí, odhodili by veškeré zábrany. Do táborů je také nešlo poslat, tam tehdy byla masová vrstva politických nepřátel, kulaků, podkulačníků a různých bývalých. Dej jim do každého tábora dvě tři stovky zkušených politických organizátorů a čert ví, co by se mohlo stát. A válka už byla za dveřmi. Takže tehdy jsme se rozhodli správně, pátou kolonu bylo třeba odstranit i s kořeny, aby nezůstala ani stopa. Ale stejně se během války ukázalo, že jsme neodhalili všechny. Jistě, tehdy Ježov poslal do táborů mnoho nevinných lidí, ale to jsem napravil, tady mám svědomí klidné. [po odstranění Ježova a nástupu Berii do čela NKVD nechal Beria přezkoumat všechny rozsudky z doby Ježova a několik set tisíc rozsudků zrušil, čímž zachránil život stovkám tisíc lidí, pozn. překl.]

A dnes už zjevných politických opozičníků nejsou masy, byrokrat dneška není ideový, ale zlatokop, myslí jen na sebe.

***

O ruském národě jsem mluvil výborně, to poznamenali mnozí a často mi opakovali, že to bylo velmi správně.

Ruský národ je skutečně udivitelný národ, jen potřebuje správné vedení. Ale ruský národ je třeba vychovávat více, než jiné národy.

U nás na Kavkaze to nejsou ani národy, ani národnosti, ale nos drží vysoko jako veliký národ. Tady je třeba vychovávat na druhou stranu: na svojí národnost buď hrdý, ale co jsi bez ruských a bez ostatních sovětských národů? Budeš slabý a temný.

A ruský národ je třeba vychovávat naopak, aby na sebe byl hrdý, aby mohl říct, že my ruští držíme celý svět na zádech, tak dejte i nám co nám náleží. Pokud ruský národ získá co mu náleží, to je přesně to, co potřebuje pro rozkvět.

Ale ruský národ a ruský funkcionář, to jsou různé věci.

Jestli prostý ruský člověk přijede na nové místo, rychle se zabydlí, naučí se jazyk pokud je třeba.

A ruský funkcionář, dokonce stranický, má za to, že všichni mají umět rusky, zvlášť z aparátu. A pokud je člověk schopný, je možné ho povýšit, ale rusky umí špatně nebo vůbec, co dělat?

Je třeba [ho] jmenovat, ale jak zjistíš, jaké má schopnosti, jaký je budoucí vedoucí a jak bude pracovat s lidmi, když s ním mluvíš jen přes tlumočníka, a ne z očí do očí, z duše do duše?

Dnes je národnostní politika ještě důležitější než dříve. Dříve, kdy byly všechny národy chudší, byly semknutější, protože těžkosti sbližují. Nyní je dobře, v sovětských republikách žijí lépe, objevují se myšlenky, teď už můžeme sami, i bez ruských.

To je třeba blokovat, ale ne represemi, ale správnou národnostní politikou, zvláště ohledně vychovávání silných kádrů.

***

U ruského národa je také mnoho špatného, to je třeba také říct, jak Lenin říkal, ne kvůli ponížení, ale kvůli nápravě. Lenin říkal, že ruský člověk je ve srovnání s Němci špatný pracovník, správně říkal. Ale potom řekl, že to není problém, že ruský národ má vše, aby se stal skvělým pracovníkem. To se také podařilo. Sovětská moc vychovala nového ruského člověka, a on vedl všechny za sebou.

Když byla válka, Němci se divili, jak umně pracovali ruští pracovníci v okupaci, existují trofejní dokumenty, a rozvědka také něco dodala. Z jedné strany bylo špatné, že na nepřítele někdo tak kvalitně pracoval, ale z druhé strany, takové vzdělání jim dala Sovětská moc. Němci nevěřili že to jsou obyčejní lidé, mysleli si, že zajali inženýry.

Při umné vládě ruský národ vrší zázraky a rychle se stává umným a silným a vede za sebou ostatní.

Tady je třeba popřemýšlet a navrhnout do Programu prostor pro zvláštní význam ruského národa. Ale aby to ostatní národy nevnímali jako ponížení, ale jako objasnění, jako slogan „Spolu s ruským národem vpřed ke společenému šťastnému životu!“.

***

Nyní, po sjezdu, je třeba vážně pouvažovat o obsahu nové verze Programu. Kudy nasměrovat úsilí, dát více teorie nebo zda postavit konkrétní úkoly a říct, že v míře rozvoje komunistického budování je strana připravena upřesňovat svůj Program a rozpracovávat další novější verze, protože marxismus je věčně živá a rozvíjející se věda.

Zapsali jsme, že potřebujeme vypracovat novou verzi Programu strany. Proč novou verzi, a ne nový Program? O tom jsme hodně debatovali. Řekl jsem to soudruhu Stalinovi myslím ještě před sjezdem. Nový program, to je když starý je komplet splněný, všechny cíle a úkoly jsou vyřešeny, pak je možné nový.

První Program Strany, to byl Program boje za politickou proletářskou moc, a Druhý Program, to byl už boj za praktické budování socialismu, tam je už řečeno už i o světovém komunismu. Takže nelze mít za to, že Druhý Program je splněný, ale je tam hodně věcí, které jsou dávno splněny a ztratily význam.

Pečlivě čtu starý Program a vyjasňuji, že ze starého textu zůstane do nového málo. Ale to, co zůstane, to je to hlavní, co nelze považovat za splněné, to je třeba teprve uskutečnit.

Proto potřebujeme obsahem prakticky nový Program, ale považovat ho ne za nový Program, ale za novou verzi starého Programu boje za světový komunizmus v nových historických podmínkách.

Ostatní se na to dívají podobně, zvlášť Molotov a Kaganovič. Soudruh Stalin si to poslechl a řekl, že jsme dokázali svou politickou zralost, protože skutečně, pokud bychom jen zaměnili starý Program novým, bylo by to jako prohlášení, že jsme starý uskutečnili. A my jsme ho nevyplnili dokonce ani v části 6-ti hodinového pracovního dne, a o komunistické revoluci, která vyvede lidstvo ze slepé uličky, zatím nemůže být řeč. Dnes se smysl sloganu „komunistická revoluce“ mění, je těžké prakticky počítat s komunistickou revolucí v Americe a v imperialistickém bloku, to je také třeba objasnit, ale zdůraznit, že je to nová verze starého Programu, ne nový Program.

Ohledně požadavku 6-ti hodinového pracovního dne poznamenal soudruh Stalin správně. On tu myšlenku zdůraznil v „Ekonomických problémech socialismu v SSSR“, jen už pevně ve spojení s nutností polytechnického vzdělání, aby člověk nebyl celý život připoután k jedné profesi a mohl ji měnit, když bude chtít. To je potřebná věc a to bude třeba přímo dát do nové verze Programu, ale už v té podobě, v jaké je to napsáno u soudruha Stalina, s přechodem k budoucímu 5-ti hodinovému pracovnímu dní.

Soudruh Stalin hodně silně zapracoval nad tou svou prací, bude ji třeba přečíst víckrát, je tam mnoho, co bude třeba přímo vzít do nové verze Programu. Ale tady je třeba důkladně popřemýšlet, protože funkční politickou ekonomii socialismu nemáme, tady se soudruh Stalin znepokojuje oprávněně.

***

Soudruh Stalin dnes často opakuje: „Bez teorie je nám konec“. Oprávněně. Proto je třeba vypracovat nový Program a desetkrát se zamyslet, desetkrát přeměřit a znova prověřit. Je tu hodně nejasného a potřebujeme si udělat jasno, co jsme vybudovali a co je třeba budovat.

Někdo si myslí, že už jsme všechny předběhli, všechny porazili a nyní vzhůru do světlé budoucnosti komunizmu. Komunizmus je možný, ale je třeba pracovat, pracovat a ještě jednou pracovat. A ještě více přemýšlet a přemýšlet, soudruh Stalin mluví o tomtéž.

Před několika lety byl zajímavý rozhovor. Přijeli lidé z Maďarska a během diskuse někdo řekl soudruhu Stalinovi, že pro země s lidovou demokracií je velmi důležitá sovětská zkušenost budování socialistické demokracie. A soudruh Stalin jen pokrčil rameny a řekl, že u nás je do socialistické demokracie daleko daleko, že nebyl čas a podmínky pro její formování. Pokud bysme začali budovat demokracii, dávno bysme neexistovali a Sovětská moc by dávno zanikla.

Tak to i je. Dokud jsme u nás nedosáhli lepšího života, než v hlavních kapitalistických zemích u jejich střední třídy, nebo alespoň stejné úrovně, aby všichni měli dobré bydlení, aby bylo jídlo, oděvy, obuv, všemožné ledničky, do té doby bude vždy nebezpečí obnovy kapitalismu. Všem nevysvětlíš, že nemůžeme dosáhnout všeho najednou. Za pět poválečných let jsme vybudovali dvě nová mocná odvětví, atomové a raketové, a lidé o tom zatím skoro nic neví, jen se dohadují.

Ale dohadovat se, to je jedna věc, je třeba přesně vědět. Pak budou i lépe chápat. Tuto věc bude třeba také objasnit.

 

Když lidé vědí, kam plynou peníze a jak pracuje vláda, pak i oni sami lépe pracují. Soudruh Stalin dobře řekl o šroubcích. Malý šroubek vypadne ze stroje a může vzniknout havárie. U nás nejsou malí lidé, kteří nejsou potřební sovětskému uspořádání. U nás je každý jako šroubek ve stroji, každý je potřebný, a každý se účastní, a každý má svou funkci ve společné práci.

Když je život v pořádku, každý si může dobře odpočinout, pobýt kolem vody, být s rodinou. To vše je třeba, k tomu je třeba směřovat. Člověk musí pracovat, jinak není člověkem. Ale člověk má právo i odpočívat. Jiná věc jsou vedoucí. Jak tady odpočívat, když práce je na 100 hodin denně, a je jich jen 24. Ale i vedoucí musí odpočívat, naše zdraví je také státní majetek. Soudruh Stalin říká správně, že naše práce je práce chlapská, jako u tažného dobytka. Táhneš a táhneš, nemůžeš, a přece táhneš. Ale pro přípravu skutečného socialistického vedoucího (manažera, řídícího, pozn.) je třeba 5-6 let, i když je talent.

Vezmi můj příklad. Hned mě vytáhli, ještě v Baku, ale tehdy byla taková doba. Nebyli lidi a jestli jsi pracoval a měl výsledky, vytáhli tě. Jen pracuj. Tehdy jsme dospívali předčasně. Ale přece, kdyby mi dali Kavkaz když mi bylo 25, možná bych si neporadil.

 

Přání jsou přání, ale bez zkušenosti se neobejdeš. Je potřeba alespoň 5 let postupné řídící práce a pokud máš hlavu na správném místě, je možné dosáhnout hodně. Ale přesto je třeba se neustále učit, jak u knih, tak u lidí. Pokud lidé vidí, že se chceš učit a hodně znát, pak to tvojí autoritě neuškodí. Naopak, lidé vždy půjdou vstříct a vše co je třeba řeknou a poradí sami, jestli vidí, že to skutečně potřebuješ.

Znova můj příklad. Když jsem začínal pracovat na Atomovém Projektu, co jsem tehdy věděl, nic. Věděl jsem co je to elektron, a co je to pozitron, o tom jsem ani neslyšel, nebylo odkud. To ještě nebylo nehorší, tady nebylo třeba se tolik orientovat, to je záležitost vědců, ale přesto jsem něco pochytil, naučil se, protože jsem se nebál zeptat, a učitelé byli dobří, všichni akademici a profesoři. Ale bylo hodně technických a technologických otázek, kde nebylo možné řídit, dokud to člověk nepochopil. A pochopil jsem.

Stejně tak je třeba se zorientovat v našem společenském uspořádání. Co jsme vybudovali? Co chceme vybudovat, to víme, chceme vybudovat komunizmus. A co je hlavní v komunizmu? Materiální hojnost? A co znamená hojnost? Tady je možné se dívat z různých stran.

Dostatek je třeba zajistit všem. To znamená, každému svůj byt, dost bylo komunálek. Toho dosáhneme za 10-15 let, když budeme dobře pracovat.

Kvalitní jídlo, aby vše, co je třeba pro zdraví, vitamíny a další, bylo v potravinách v dostatku. To je také splnitelný úkol. Anastás Ivanovič nám slibuje do 10 let takovou masovou gastronomii, že budou milionáři závidět.

Oblečení, obuv, zde také brzo zabereme a dáme věci do pořádku, rezervy jsou, nyní je možné méně dávat na atomové práce a přeorientovat zdroje na lehký průmysl.

Ledničky, televize, to vše také bude.

Znamená to, že jsme komunismus v hlavních bodech vybudovali dokonce v kapitalistickém obklíčení? A pak, dnes už nejsme sami, existuje socialistický tábor a bude sílit, takže i tam je třeba přemýšlet o komunismu za nějaký čas a všechny pozvednout na vysokou úroveň.

Dobře, pozvedli jsme. Co to znamená, nyní budeme mít už ne světový socialistický tábor, ale světový komunistický tábor?

***

Řekli jsme, že jsme už vybudovali socialismus a začínáme budovat komunismus. Pro národ je to jako maják, je třeba vidět budoucnost. Ale zatím máme mnoho mezer. Mluvit o nich v Programu není moc třeba, lidé i bez našich řečí ví, čeho je nedostatek. Mluvit je třeba o nedostatcích v práci a ukazovat na ně, pro jejich nápravu a odstranění. Pokud nebudou nedostatky [v naší práci], nebudou ani mezery.

Proč vznikají nedostatky? Říkáme, mateřské znaménka kapitalismu. Ale pokud je řediteli závodu 35 let a sovětskému uspořádání je také 35 let, a má mateřské znaménka kapitalismu, odkud jsou? Od rodičů? A rodiče jsou u něj z dělníků, ne z pánů. Čestně pracovali a špatný příklad synovi dát nemohli. Odkud je to u něho? Je to objektivní dannost nebo je to nedostatečnou výchovou?

Soudruh Stalin píše, že v socialistické společnosti také fungují objektivní zákony a skrz ně se nedostaneš a nařízením je nezměníš. Tady je všechno jasné. Není nad námi diktát kapitálu a trh nám ceny nediktuje. Krize nemáme. Vychází, že pokud jsi vzal v úvahu všechny rezervy a všechno správně naplánoval, pak dosáhneš toho čeho chceš. A soudruh Stalin píše, že dělat je možné jen v souladu s platným ekonomickým zákonem a pokud ho nebereš v úvahu nebo neznáš, pak udeří a tvoje plány nemají cenu groše, selžeš. Říkal jsem soudruhu Stalinovi, a jak jsme pracovali dosud? Pokud dodnes neznáme ekonomické zákony té společnosti, kterou budujeme, pak jak jsme ji byli schopni vybudovat.

A soudruh Stalin se směje a ptá se: „A co jsme vybudovali? Vybudovali jsme ji ve vystoupeních a na papíře a lidem říkáme, že vybudovali. A správně říkáme, protože je třeba ukazovat dopředu, jako maják. Maják také neosvětluje celé okolí, ale ukazuje správný směr, a stejně naše slova. Ale sami musíme chápat, že maják je jen směr. A po cestě mohou být mělčiny, skaliska. Bez mapy je možné lehce pohořet. Podobně my, bez pochopení ekonomických zákonů naší společnosti. Dříve jsme budovali bez zvláštní teorie, protože jsme nic neměli, ani slušný základ. Dokud šla občanská válka, jaká teorie, dej Bůh zachránit alespoň nějakou ekonomiku. Pak jsme válku zakončili, zůstali sami s kapitalismem. Rudé Německo nevyšlo, pokud by bylo, bylo by možné tak nespěchat s industrializací, a takto, museli jsme narychlo budovat průmysl a přelomit individualizmus rolníků, provést kolektivizaci. Sotva jsme to stihli, přišla válka, opět krizové metody. Obětovali jsme životy, mučili se, jaká ekonomická teorie, když jsem musel hrozit ředitelům závodů ne rublem, ale popravou. Jaké ekonomické zákony?

Potom po válce jsme začali obnovovat národní hospodářství. Ženy oraly pole, byl hlad, bylo třeba zajistit Atomovou Zbraň, také nebyl čas na ekonomické zákony. Celou dobu jsme pracovali v mobilizačním režimu, ale ne protože jsme chtěli, ale protože sám život nás nutil. Ale nyní už je to jiná věc, nyní přišel čas přijít na to, podle jakých zákonů by měla žít normální socialistická společnosti, v podmínkách normálního života. Jak je třeba konat – zvyšovat platy a snižovat ceny, nebo napřed snížit výrobní náklady a potom až cenu.

Dodneška jsme žili podle zákonů války, přinutili nás tak. Během války zabijí tisíce lidí a považuje se to za normální, nikdo nezavádí vyšetřování. A v době míru zabijí jednoho člověka, a bývá, že deset lidí na tom pracuje měsíce, kdo a proč. A správně, protože v mírové době je třeba žít podle zákona, a pokud nebudeme v mírové době žít podle zákona, pak nebudeme mít normální život, ztroskotáme.

Přibližně tak mluvil soudruh Stalin a když jsem řekl, že to není tak jednoduché dát do Programu, a zanést to tam je třeba, řekl: „Je to závazně třeba, ale jakými slovy, to si i sám lámu hlavu, i vy si lámejte. Uděláme projekt nové verze a pustíme ji na lidové posouzení. Myslíte, že jsem do „Ekonomických problémů socialismu v SSSR“ jen tak z legrace zahrnul materiály diskuse s Venžerem a dalšími? Chtěl jsem ukázat, že diskuse je třeba, i když se mýlí. Je třeba myslet společně, přišla taková doba, že prostě zasedáním a Nařízením Politbyra se daleko nedostaneme.

Čestně jsem se soudruhu Stalinovi přiznal, že „Ekonomické problémy socialismu“ jsem ještě moc nečetl, tady je třeba s tužkou v ruce a ne jedenkrát. Zatím se tomu věnuji úryvky. Ale už je vidět, že je tam moře myšlenek a dokonce oceán myšlenek. Ale budu se do toho dostávat a budu si dělat poznámky. Tím spíše, že mám k dispozici mnoho kvalitních hlav, a nyní je začínám zapojovat, nechť taky přemýšlí. Je to společný úkol a společný zájem. Čím silněji budeme přemýšlet, tím lehčeji bude potom.

Soudruh Stalin se zasmál a řekl - proč moře-oceán? Chtěl nám dát zdroj myšlenek, a pokud zdroj prošlapává správnou cestu, pak ve výsledku vznikne silná řeka, a ona vede k moři a oceánu. Jak dokáže vždy přesně věci vystihnout, ani není co dodat.

 

Kolik let s ním jsme, a vždy když dojde na hluboké myšlenky, cítím se jako učedník před učitelem. Učedník zdá se vyrostl, ale přece jen učitel působí moudřeji, co tu povídat.

 

Stále se přesvědčuji, že teoretická práce je třeba politickému vůdci neustále, pokud se tím člověk nezabývá, mozky v tom směru vysychají a to je špatné. Je to jako jít bez mapy k neznámému místu.

Teorií jsem se vážně nezabýval už přes 20 let, nyní se do toho znovu pustil a vidím, že hlava pracuje ztěžka, to je špatné. Celou dobu se zabýváš praktickými otázkami ohledně hospodářství a to je málo, teď to sám vidím. To, že mě soudruh Stalin přitáhl k teoretické práci, už vyšlo jako užitečné, protože začínáš myslet o teorii a jako by ses najednou dostal na horu a vidíš daleko. Vidíš daleko, vidíš mnoho, co zespodu nebylo vidět.

Nejsme američtí kapitalisté, tam jsou Morgani a Rockefelleři, ale vůdci národních mas, budujících novou společnost, nebývalou společnost. To znamená, že se potřebujeme orientovat nejen v praktických otázkách, ale ani nezapomínat na společenské vědy, protože za praktickým úkolem bysme měli vidět politický úkol a ukázat jiným, že nestavíme jednoduše závod nebo novou přehradu, ale děláme to proto, aby se lidé mohli rozvíjet a rozvíjet svou společnost a jít dopředu a vzhůru.

Vzal jsem práce soudruha Lenina, osvěžit si, pak vzal Engelse a začetl se, ačkoliv není čas. Vyřešíme pár závažných praktických otázek a bude třeba projekty č.1, 2 a 3 předat mladším, a sám se více soustředit na teorii a projekt nové verze Programu. Je to velmi zajímavé a čistí to mozky. Pak i praktická práce půjde, jedno druhému pomůže.

Poznámka: pod projekty č.1, 2 a 3 se má na mysli zodpovědnost za jaderné, uranové a raketové odvětví SSSR. „Pár závažnými otázkami“ se má zřejmě na mysli příprava ke zkoušce první sovětské vodíkové bomby RDS-6s, která byla vyprojektována pod vedením Beriji a odzkoušena až po jeho vraždě v roce 1953.

Bolševici vzali moc už před 40 lety. Člověk ve 40 letech to je rozkvět, mnoho sil, zkušenosti, žij a pracuj. Ale pro různé lidi je 40 let různé stáří. Pokud ses narodil v chudé rodině, špatně jedl, nezískal vzdělání, pak ke 40 letům moc úspěchů mít nebudeš. A jestli ano, pak velmi velkou cenou, je třeba silně zapracovat, aby člověk něčeho dosáhl.

Ale pokud ses rovnou narodil do bohaté vzdělané rodiny, dali ti dobré vzdělání, od dětství jsi sportoval, poslouchal hudbu, kulturně se rozvíjel, pak dokonce bez zvláštní práce budeš hrát viditelnou roli, můžeš hodně dosáhnout, pokud nebudeš spalovat život.

To je taky třeba dát do Programu. Dnes potřebujeme plánový entuziasmus, tak říkajíc. Boje a chaosu bylo dost, takto je možné překypět a ztroskotat. Entuziasmus je veliká věc, není třeba ho hasit, ale i entuziasmus je třeba umět dopředu nasměrovat a promyslet směry jeho aplikace.

Správný entuziasmus je objevuje tehdy a správně pracuje, když je správně vybrán cíl a správně postaven úkol. Ale pokud přinutíš hlupáka modlit se bohu, rozbije si čelo, hle celý entuziasmus.

Když na frontě stavíš bojový úkol správně, tak jak je třeba, tak vidíš že i velitel si myslí to samé a oči mu hoří, sám se dere to splnit, protože to zapadá do jeho chápání díla. Takový entuziasmus hory přenáší.

***

...pokračování

 

 

Diskusní téma: Osobní deníky L.P.Beriji, část 1

Krása

23 | 30.09.2017

Úplně na mě dýchlo to ještě čisté budovatelství. Tak nakažlivé v celém socialistickém táboře. Vzpomněl jsem si na skvělé ruské scifi knížky, které jsem jako kluk hltal po desítkách, které také byli tohoto nadšení budovat lepší svět pro všechny plné.

Deníky

Putinovec | 26.09.2017

Tohle vrhá ne Beriju coby člověka úplně jiné světlo.A nejen na něj.Mohl by člověk myslící na zájmy národa dlouhá léta spolupracovat s někým,kdo je vykreslován jako nejmasovější vrah v historii?Ta stavbička lží a pomluv zosnovaná kolem osob Stalina a Beriji se nezadržitelně hroutí.Ze suti podvodů vyleze utajovaná pravda,kdo byl skutečně strůjcem genocid a podle čích not hrál.

Re: Deníky

Hox | 27.09.2017

Naprostý souhlas, proto jsme to také přeložili.

Re: Re: Deníky

rassen | 27.09.2017

Také souhlasím, o Berijovi dávno nepochybuji, ani o Stalinovi. Dnes, když si vzpomenu na trapnou sovětskou budovatelskou propagandu v sedmdesátých letech minulého století (která se nekryla se skutečností), uvědomuji si, že začátkem padesátých let byla tato hesla skutečností. O to větší nenávist chovám ke všem zrádcům a škůdcům, kteří překazili dokonat Stalinovi, Berijovi a případným následníkům jejich velké dílo...

Re: Re: Re: Deníky

kolkobudeszit | 28.09.2017

[osobní rovina -> https://pastebin.com/w7WfGXHH ]

Re: Re: Re: Re: Deníky

M.C. | 28.09.2017

Když už se rozhodneš přispívat do diskuze, tak piš střízlivý a snaž se dodržovat pravidla slovenského pravopisu, bude se to lépe číst.
Nediv se, že ti Hox takové táraniny maže.

otázky

Nikdo | 25.09.2017

Trochu jsem hledal jak to bylo s jeho zavražděním. Koncem června 1953 náhle pozvali Beriju do Kremlu a Chruščov hned začal obviňovat Beriju. Údajně bylo takto: Ten žasl. Co si to troufá muž, který vždy patří mezi druhořadé? Řekl: „Co se děje, Nikita? Co to blábolíš?“ Pak do místnosti vtrhli maršálové Žukov, Moskalenko a několik důstojníků s pistolemi. Zatkli Beriju. Až dva týdny po jeho zatčení vydali zatykač a schvalování probíhalo na tajných zasedáních.

Pěkně to zapadá do obrázku o zradě velitelského sboru na začátku války - generál Žukov a spol. - stejná parta.


Nyní k otázkám, jak to že Berija nic netušil, přeci jako hlava NKVD musel mít dostatek informací o klanovém rozložení v SSSR a určitě věděl o co komu jde. Jistě ušili na něj boudu, ale také existuje intuice. Proč ho HNR prostřednictvím nějakých znamení nevarovalo?

Pak mám otázku, k těm zápiskům, existuje nějaký příběh, kdo ty zápisky a kde našel?

Pak je zajímavá otázka motivu těch zápisků?
Podle mně je to informační pomůcka (ten zápisník) člověka budujícího spravedlivou společnost. Při zpětném čtení se asi Berija snažil dobrat k tomu nejdůležitějšímu, jinak řečeno hledal ty nejsprávnější vektory cílů.

Re: otázky

Hox | 25.09.2017

Kniha, ze které pochází tento úryvek, je 5. svazek v projektu publikace Berijových "tajných" (osobních) deníků z let 1938-1952, 4 předchozí už vyšly dříve. Motivaci vysvětluje redaktor těch knih na začátku: Beria svoje deníky vnímal zčásti jako osnovu pro budoucí memoáry, zčásti jako "brainstormin" se sebou samým, třízení myšlenek atd. Jak je vidět z textu, psal co ho zrovna k nějakému tématu napadlo a později se k zápiskám vracel a používal jako podklady. Zde například projektuje své vystoupení na sjezdu r. 1952 plus další věci.
Autenticita textu je potvrzena samotným jejich obsahem a rozsahem, něco podobného zpětně o 50 let později zfalšovat nejde. Zdrojem je téměř jistě Státní archiv RF (protože nikde jinde by to redaktor najít nemohl), jen jsem po tom nepátral, protože nebyl důvod. Mám také pocit, že autorem těch knih je historik, který má přístup ke státnímu archivu RF, a jednoduše publikuje materiály odtud.

Re: Re: otázky

ABCD | 26.09.2017

Dobrý den,

marně pátrám po těchto denících, mohl byste prosím uveřejnit, kde se dají sehnat, koupit apod. Děkuji

Re: Re: Re: otázky

Hox | 26.09.2017

Zde je máte všechny pohromadě:
http://www.litmir.me/a/?id=57454

«Берия. Пожить бы еще лет 20!» Последние записи Берии
«Второй войны я не выдержу...» Тайный дневник 1941-1945 гг.
«С Атомной бомбой мы живем!» Секретный дневник 1945-1953 гг

Re: otázky

Hox | 25.09.2017

ps. s vraždou to bylo jinak, zabili ho v jeho domě několik hodin předtím, než on plánoval svůj krok proti nim (neotrockistům v čele s Chruščovem). Celý další proces byla maškaráda, byl už dávno mrtvý. Jednoduše ho o pár hodin předběhli.

Re: Re: otázky

Nikdo | 25.09.2017

Díky za obě odpovědi. Čerpal jsem bez nějakého většího hledání z mainstreamu. Řekl jsem si, že snad základní fakta budou plus mínus v pořádku (no oni vlastně s tím plus mínus jsou). Takhle to dává smysl, když se píše v článku o vraždě a ne o popravě, čemuž jsem se trochu divil.

Re: otázky

Lin | 25.09.2017

Já jen... těch verzí o posledních dnech Beriji je hodně - a vlastně nikdo dodnes nemá jistotu, co se tenkrát vlastně stalo (samozřejmě - až na jeho vrahy). Takže popíšu, co jsem kolem toho četla:
Nešlo o "pozvání do Kremlu", ale šlo o zasedání rady ministrů (tenkrát komisařů), které mělo začít v deset ráno.
Jenže už od brzkého rána (cca 3 hodin) zaplňují Moskvu tanky "maršála Vítězství" - Žukova. Je to z toho důvodu, že jedině Žukov mohl zabránit vojákům vnitra (pod Berijovým velením) vmísit se do událostí. Dalším generálem, který sehrál svou roli, byl velitel vojsk moskevského okruhu Moskalenko.
Jsou různé verze o Berijově zatčení (nejpravděpodobnější je ta, že Beriju přepadli brzy ráno doma a zabaleného do koberce odvezli neznámo kam) a je na pět možných míst, kde údajně Beriju věznili. jedna z verzí také říká, že se Berijovi podařilo uprchnout podzemím jeho domu - nebo že se bránil při přepadení střelbou a když zjistil, že mu jeho ochranka na pomoc nepřijde (byla zlikvidovaná), zastřelil se sám.
Proces, který byl veřejný a vedený jakoby s ním, byl velmi zvláštní. Jednak to byl úplně poslední takovýto monstrproces - s obviněním "kontrarevoluční činnosti" - a jednak tam nikdo nemohl potvrdit, že soudili pravého Beriju. Přiváděli a odváděli ho s pytlem na hlavě a to, jak se choval, bylo "divné". Takže - vše je opředeno dodnes legendami a tajemstvím, včetně tvrzení, že v době soudu byl už Berija dávno mrtvý a soudili dvojníka.
Berija, který měl na starosti sovětský atomový program a protiraketovou obranu SSSR, byl jistě cenným zajatcem. Určitě hrálo roli i to, že byl příliš "blízko" Stalina a příliš dlouho měl přístup k tajným informacím = že mohl leccos kompromitujícího vědět na ostatní "smečku", chtivou moci.
Zatčený a mučený byl i Berijův syn - takže předpokládat, že pokud dostali Beriju živého a nepokusili se z něj informace "vymlátit" - to je nepravděpodobné.
Teď se dostanu k hlavní otázce = proč. I toto má mnoho verzí, nejpravděpodobnější je ta, že Berija zjistil pravdu o smrti Stalina = že ho otrávili. V té době byl totiž v SSSR celý vědecký ústav, který se zabýval vývojem smrtících jedů a zkoumání účinků na člověka tak, aby se dalo velmi těžko poznat, že smrt nezavinil např. infarkt, ale jed. Berija také zjistil, že Stalina nechali umírat (snad) dva dny - a nikdo mu nezavolal lékaře.
A teď k faktům:
Chruščov, Žukov, Moskalenko i Malenkov měli prospěch jak ze smrti Stalina, tak Beriji. Moskalenko se pak stal, tuším, vrchním velitelem raketových vojsk a když k moci přišel Chruščov, povýšil ho do hodnosti maršála. Malenkov se sice na chvíli stal "mužem č.1", ale pak i jeho nechal Chruščov odstranit a na jeho židli si sedl sám.
Monstrprocesy byly po Berijově smrti zakázané a také byl předělaný celý trestní zákoník + byl vyloučený onen § o "kontrarevoluční činnosti". Chtěl si tak Chruščov pojistit, aby ho nemohli takto svrhnout a obvinit?
Byla "najednou" rozšířená "verze" o údajné Stalinově paranoie "spiknutí". V obyčejných zdrojích se stále opakuje, že Stalin byl posedlý strachem ze spiknutí, že nikomu nevěřil a bál se každého, že mu usiluje o život. Takže mi to přijde jako cílené, protože Stalin musel vědět dost věcí, které se chystají a aby náhodou nevylezlo, že se obával oprávněně, rozšířili verzi o "paranoidním schizofrenickém diktátorovi".
Na závěr k Berijovi.
Byl Stalinovi nejblíže a jeden z mála, komu Stalin opravdu věřil, mohl se na něj spolehnout a měl ho za přítele. Byl velice schopný a např. z Gruzie udělal kvetoucí zahradu, prosperující zemi (viz jeho zápisky o pěstování broskví - právě v Gruzii založil ohromné sady broskvoní).
Před válkou, když trockista Ježov svým "přístupem" odsuzoval k smrti statisíce lidí, byl Stalinem povolán z Gruzie do Moskvy, aby tomu učinil přítrž - což se mu během jednoho roku i povedlo. Když válka začala, byl to opět Berija, komu byl svěřený nadlidský úkol přesunout stěžejní průmysl za Ural. Povedlo se mu to a díky němu nepadl fašistům do rukou těžký průmysl. Po válce byl Stalinem pověřený, aby vedl atomový výzkum a postaral se o protiraketovou obranu země. Povedlo se mu to.
No... a mě napadá otázka, zda by Stalin svěřil tak veledůležité - až životně důležité úkoly do rukou někomu, komu by nevěřil nebo kdo by usiloval o jeho místo "prvního muže" - či byl schopný proti němu "kout pikle". Berija byl starý a léty prověřený přítel - takže z mého hlediska jsou jeho obvinění směšná.
A ještě k otázce, proč to vlastně ten Berija psal - ty své zápisky, postřehy. Myslím si, že za ty roky si Berija moc dobře uvědomoval, že je stále mnoho lidí, kteří se dříve či později pokusí o převrat. Přijde mi, že tím (možná = má spekulace) psaním chtěl zanechat objasnění pro budoucnost = o co se snažili, čeho chtěli dosáhnout a proč.

Re: Re: otázky

Nikdo | 25.09.2017

Děkuji, takhle dlouhá odpověď si poděkování opravdu zaslouží. Mimochodem, alespoň Berijův úspěch přesunu průmyslu za Ural mainstream nepopírá (jasně, že jenom proto, že by to nešlo, i když v poslední době některé elity občas zkoušejí mezi lidi dostat evidentní lži - což asi také dělají velmi dlouho, akorát je na to dnes díky technologiím více vidět - ovšem jenom pro toho, kdo chce vidět).

Re: Re: otázky

Hox | 25.09.2017

Co se týká syna Berii a syna Chruščova. Po vraždě otce určití lidé radili synovi Beriji Sergovi, ať uteče, že si přijdou i pro něj, kvůli archivům otce, které ten před smrtí někam poslal (asi do Číny). Sergo odpověděl, "Kdybych utekl, přiznal bych tím nějakou vinu otce". A nechal se zatknout, tam ho nějakou dobu věznili a když pochopili, že o archivech nic neví, pustili ho.

Syn Chruščova zdrhl a potom se nechal využít pro antiruskou propagandu. To je také jeden z nepřímých indikátorů, kde je pravda.

Re: Re: Re: otázky

Nikdo | 25.09.2017

Nebo alespoň, kdo stojí za svým "slovem" a kdo své "slovo" přizpůsobuje páníčkům.

Re: Re: Re: otázky

Lin | 25.09.2017

Ano, to je také indikátor...
Našla jsem výňatek z obsáhlého dokumentu "Berija - návrat z nebytí" (v RJ):
https://www.youtube.com/watch?v=EQBmjBzzbuo

Je tam o něm dost informací - a možná to někomu i pomůže si udělat vlastní obrázek. Je tam i to, že po válce Berija požádal o uvolnění z funkcí a chtěl se věnovat rodině a svému (nedokončenému) studiu, na které mu stále nezbýval čas. Byl však pověřený atomovým programem. Je tam uvedené, že po Stalinově smrti byl nucený znovu převzít ministerstvo vnitra (po Ignaťjevovi - další "Ukrajinec na pozicích" - nevím proč ho odvolali, snad Taurus objasní). Pokračoval v plánech Stalina - a vyhlásil amnestii pro "politické" (mj. i pro Polinu Molotovovou) a také navrhl "revizi pohledu" na třicátá léta a Velkou vlasteneckou válku = chtěl zachovat pro budoucnost realistický a pravdivý obraz o událostech. V neposlední řadě - oznámil, že "všemocná" partajní moc se musí postupně odbourávat (jak to už začal dělat Stalin - což je možný důvod jeho vraždy - a jak měl v plánu do budoucna stranu úplně od moci odstavit).
Když odstranili Beriju, stranický aparát znovu převzal veškerou moc v zemi...

Re: Re: Re: otázky

M. C. | 28.09.2017

Který Chruščovův syn?:
Jeho nejstarší syn Leonid byl ve válce zajat a spolupracoval s Němci, na rozdíl od Stalinova syna Jakova, který raději zemřel v zajateckém táboře.
Partyzánům se podařilo Leonida Chruščova ze zajetí osvobodit, byl letecky přepraven přes frontu do Moskvy a popraven za spolupráci s nepřítelem i přes přímluvy svého otce, což údajně Chruščov nemohl Stalinovi odpustit.
Mladší syn Sergej opustil SSSR až těsně před jeho rozpadem.

Re: Re: otázky

DAGMAR | 27.09.2017

vyborny prispevek, joko vzdy, diky Lin

Re: otázky

anonym | 26.09.2017

A co odpoved na onu (asi i trochu neprijemnou, kdyz jste se ji tu vsichni vyhli...?) otazku "proc HNR" nezasahl a Beriju neochranil", popr. i Stalina?
Nemuzu si pomoct ale prece by to pak vse dopadlo lepe, nebo ne?

Re: Re: otázky

anonym | 26.09.2017

Jeste pozn., standardni odpoved-vymluvu typu "mravnost lidu SSSR nebyla tehdy jeste na dostatecne urovni" a "vse se deje nejlepsim moznym zpusobem s ohledem na uroven mravnosti zucastnenych" neberu, protoze prave proto bylo prece potreba tuto uroven mravnosti zvysovat, a myslite si snad ze v te nasi realite, kdy bylo toto Stalinovo vedeni "lidskeho typu" odstraneno, se pak za Chruscovovskeho upadku az do dnes zvysovala rychleji ci lepe?
Vzdyt sami vidime kam az to doslo.

A kde bychom byli dnes kdyby Stalin a jeho program rozvoje prezil a pokracoval v rozvoji spolecnosti?

Mj. prijde mi ze samotna KSB je jakymsi pozde narozenym ditetem-pohrobkem osviceneho vedeni SSSR 50let.. pravdepodobne by ji tehdy v ramci nove verze programu rozvoje socialismu-komunismu behem par let vymysleli, mit jeste trochu casu...

Re: Re: Re: otázky

M.C. | 29.09.2017

Proč takovou odpověď neberete, vždyť je to zjevně správná odpověď - průběh událostí odpovídal úrovni (ne)mravnosti konajících osob.
Nejste první, kdo si položil otázku, co by se dělo, kdyby k tomuto trockistickému zvratu nedošlo, kdyby se nepovedl.
O jakýsi nástin se pokouší článek zde na leva-netu:
http://leva-net.webnode.cz/products/fikce-ale-projev-stalina-na-xx-sjezdu-ksss/
Stalinovi v době jeho smrti už táhlo na 75. rok, čili už neměl asi takový tah na branku jako dříve. Možná proto k tomu došlo.
Četl jsem taky, že Stalin připravoval další reformu státní správy a oslabení vlivu strany, to mohl být pro některé lidi dostatečný důvod, viz. tzv. stalinské represe jejichž vznik je v tom článku zmíněn také.
Někde tu je i celý článek o tom, proč k tzv. stalinským represím vůbec došlo a čí je to práce.
Otázku ohledně činnosti či nečinnosti HNR v této věci musíte položit jemu, já si o tom netroufám spekulovat.

Z hlediska SSSR je KSB skutečně pozdě narozeným dítětem, z hlediska lidské společnosti tomu tak není.
Nyní jsme na řadě my, tohle kolo zápasu je naše.

Re: Re: Re: otázky

Hox | 29.09.2017

> A kde bychom byli dnes kdyby Stalin a jeho program rozvoje prezil a pokracoval v rozvoji spolecnosti?

Stalin předběhl dobu, společnost na to nebyla připravená a nebyl schopná se dostatečně osvobodit od davo-"elitarismu". Dobře a podrobně je to vysvětleno v knize Ford a Stalin. Stalin připravil půdu pro budoucnost, společnost musí dospět jako celek, jeden člověk-vůdce nemá moc v tomto směru cokoliv změnit, jen může podporovat procesy, které společnost pozvedávají - což Stalin dělal. Tento jev podvědomě zaregistroval nejeden spisovatel nebo veřejný činitel, viz výroky typu "Stalin neodešel do minulosti, ale rozpustil se v naší budoucnosti." Přesněji to neřekneš.

Re: Re: otázky

Nikdo | 26.09.2017

Mně vše dobře zapadá. V otázce šlo o to, že to nemohl nevědět (HNR ho nemohlo neinformovat při jeho mravnosti), ale to vyplývalo pouze z podvržené verze. Stejně jako Stalin věděl, že bude po smrti pomluven a pošpiněn a později očištěn. Dalším faktorem je svobodná vůle, bytost přijme rozhodnutí včetně následků a rizik rozhodnutí (udělá co musí, i když může zahynout).

Dobrý je ten kdo přijme zodpovědnost (ne ten kdo si na dobrého pouze hraje - kdo nic nedělá nic nezkazí) a podmínkou je, že dobrý je nucen stát se velmi dovedným, protože jedná a přijímá rozhodnutí za celek a chyby (i když to vypadá nespravedlivě) mohou být větší než toho kdo jedná a hledí pouze na své zájmy. Dobrý je nucen dotahovat vše důsledně dokonce a i malá chyba může hodně zkazit - život je výzva.


Vše se děje jak má vyvíjí a posouvá dopředu.

Re: Re: Re: otázky

Nikdo | 27.09.2017

Stejné je to s ukřižováním Ježíše, ke kterému možná ani nedošlo. Proč ho HNR nechalo ve štychu? Zajímavý výklad dává OSHO. Na kříží se ptá "proč?" Těm lidem jsem pomáhal, proč to dělají, k čemu celá ta snaha a HNR podle verze od OSHO hned přispěchá na pomoc a dostává odpověď - jo chápu říká si ježíš a bolest odchází - neboť bolest je v psychice ne v těle - každý vám potvrdí kdo má nějaké zkušenosti, že bolest psychická je větší než fyzická - viz třeba Vincenta van Gogh - psychický tlak byl tak velký, že si uřízl ucho. Každopádně ve všech verzích to bylo svobodné rozhodnutí při poskytnutí všech potřebných informací od HNR.

Berija

Sugar | 25.09.2017

Díky za překlad,
pamatuji si tu fotku, kde Stalinova dcera sedí na klíně Beriji. Z toho asi demokrtizátoři usoudili, že byl pedofil?

Je to uzasne krasne

Dagmar | 24.09.2017

Az je cloveku smutno ze to bylo zniceno, ale ne vsechno, historicka genetika existuje a dnes je tu ohromne Rusko, ktere cerpa z teto historie. I my bychom meli v sobe nalezt toto dedictvi a stavet na nem.. Vyplyva z toho raky, ze Beria Stalina nezradil, jak se nekde muzeme docist.

Velmi poučné

Klacek | 24.09.2017

Děkuji za ono nahlédnutí za oponu. Docela to koresponduje s tím, co mluvívá V.Pjakin.

Nedá mi ovšem být ve střehu a pozastavit se nad tím, jestli si tak náhodou Berija nedělal tyto zápisky jako aliby, kdyby se měl znelíbit Stalinovi a mělo by mu jít o život. Hledali by důkazy zrady a našli by akorát oddané zápisky.
Nejsem dnešní a Berija určitě nebyl hlupák, který by nevěděl, jak mnozí skončili... Tím nechci zpochybňovat obsah jeho zápisků. Beru si z nich mnoho ponaučení

Re: Velmi poučné

Hox | 24.09.2017

To už je tedy absurdně paranoidní.

Re: Re: Velmi poučné

Lrnka | 24.09.2017

Před nějakou dobou vypukla aféa nějakého lékaře v nějaké nemocnici v Praze (jména si už nepamatuji), kde také figuroval "deníček" postiženého, který obsahoval přesné úplatky a mafiánské kontakty. Aféra nějak vyšuměla, ale to není podstatou. Podstatou je ten deníček - tedy okno do duše.
Alibi je směšné, protože chamtivec má starost o sebe a hlavně své požitky, kde si ve své chamtivosti mafiáni "vedou černé účetnictví", kontakty a pod., takové jsou jejich deníčky ... mafiánské "rodiny" jsou rozvětvené a kdo si to má všechno pamatovat.
Nakonec i lhář se při podrobnějším pohledu (poslechu) pozná, protože: "Nikdo ze sebe nevydá nic jiného, než jen to, čím je sám." Lhářům a podvodníkům nahrává naše malá pozornost a krátká paměť.
Možná jsou lidé podezíraví, protože nesledují pozorně toho, kdo "něco" říká a jak to říká a současně neporovnávají se skutky řečníka - kde je možné ihned "vidět" soulad, nebo nesoulad osoby i řeči.

Re: Velmi poučné

Hox | 24.09.2017

Mám na mysli, pokud pro účely diskuse připustíme na okamžik mainstream pohled na Stalina a Beriju, a vaši úvahu:

Tedy, Berija, sadistický maniak a pedofil, si píše soukromý deník ze kterého sálá lidskost a pochopení, starost o běžné lidi, jako alibi ze strachu před dalším sadistickým tyranem?

Re: Re: Velmi poučné

klacek | 24.09.2017

to zní rozumně. Beru.

(nemyslel jsem to tím mejnstrímem. Uznávám, že to s něma mohlo být trochu jinak, než se ten mejnstrím snaží tvrdit.Dokonce je to i patrné, pokud někdo zná trochu souvislosti)

Re: Re: Re: Velmi poučné

Dagmar | 24.09.2017

[osobní rovina, https://pastebin.com/a8xwszmw ]

Re: Velmi poučné

Hox | 24.09.2017

ps. osobní deník odhaluje duši, skutečnou mravnost-morálku, ne tu deklarovanou. O autenticitě nemůže být pochyb, text je potvrzen samotnými událostmi, kterých se týká (sjezd 1952 a další okolnosti).

Re: Velmi poučné

Slovan | 24.09.2017

Presne si to vystihol. Najme kedze to zacal pisat az v case ked uz zacal citit, ze sa ho Stalin chce zbavit. Ale nakoniec sa Stalina zbavil on. Bol to spinavy chazar, zodpovedny za smrt desiatok milionov Slovanov.

Re: Re: Velmi poučné

Hox | 24.09.2017

Znát pravdu, sám by sis teď nafackoval.

Re: Re: Velmi poučné

Stanislav | 25.09.2017

https://pastebin.com/50BwtfeL

Re: Velmi poučné

Dagmar | 24.09.2017

pod rouskou hledani pravdy pochybujete o vsem, ale vase pochybnosti zustavaji velice povrchni, dusi tohoto textu zpochybnit nejde

Ta fajne :)

ľudo | 24.09.2017

..pridávam sa a ďakujem.

jeden malý detail:
"Nejsme američtí kapitalisté, tam jsou Morgani a Rockefeleři a vůdci národních mas, budujících novou společnost, nebývalou společnost."

by som asi preložil nie "a", ale "ale vodcovia národných más"..

Re: Ta fajne :)

Hox | 24.09.2017

S "ale" mi ta věta nedává smysl, tobě jo?

Re: Re: Ta fajne :)

pm | 24.09.2017

Mně taky dává s ALE rozhodně větší smysl.

Re: Re: Re: Ta fajne :)

Hox | 24.09.2017

jaký?

Re: Re: Re: Ta fajne :)

Hox | 24.09.2017

Aha, jasné, ještě chyběla čárka. Šlo o to že i v Americe byli nějací vůdci a budovali tam nějakou novou společnost (50. léta byly léta největšího vzestupu životní úrovně v USA), takže by se to teoreticky dalo interpretovat i na USA, v určitém smyslu, ten konec věty.

Re: Ta fajne :)

DAGMAR | 25.09.2017

je tam "ALE"
copie: Nejsme američtí kapitalisté, tam jsou Morgani a Rockefelleři, ale vůdci národních mas, budujících novou společnost,

Re: Re: Ta fajne :)

Hox | 25.09.2017

už. předtím nebylo.

Diky

jirka17 | 23.09.2017

Takto nahlednout za oponu je velmi poucne. Tesim se na pokracovani.
Vsem stesti a zdravi.

Berija

Jahoda | 23.09.2017

Excelentne. Leva net klobuk dole za taketo materialy. Dakujem.

Přidat nový příspěvek