Krach petrodolaru. Jaký odvetný úder je Rusko schopné uštědřit. Jefimov o energoměně.

Krach petrodolaru. Jaký odvetný úder je Rusko schopné uštědřit. Jefimov o energoměně.

9.1.2015

 

Jim Sinclair, známý v investorských kruzích jako "mr. Gold" vysvětluje, jak může Rusko položit dolar a zlikvidovat americkou ekonomiku. Viktor Jefimov z petrohradské státní univerzity vysvětluje princip měny, kryté energií, jež by nahradila v mezinárodním obchodu petrodolar a přitom by z ní nikdo neměl parazitický užitek, byla by všech a nikoho zároveň. Video trochu staršího data (duben 2014), ale informace jsou to stále aktuální. Autor také zvolil trochu příliš "úderný styl", na můj vkus, hlavně v první části, ale pokud se přes to přenést, informace za to stojí.

 

Titulky: Irena

 

Diskusní téma: Krach petrodolaru. Jaký odvetný úder je Rusko schopné uštědřit. Jefimov o energoměně.

Mena

Karol | 10.01.2015

Mám s menou jeden zásadný problém. Ak menu (obeživo) považujem za nevyhnutné zlo pre výmenu vecí, tak dobre. Je to praktické. Nie všetci ale chcú obchodovať (aj takí sa nájdu), energiu ale potrebujú. Ak budeme svoje životné potreby viazať na matériu v hrubom slova zmysle, je to jedno, ktorá mena tu bude, je iba otázkou času, kedy ju "povolaní" skorumpujú. V dejinách je dolár asi piata rezervná mena v poradí, je akurát dátum na jej výmenu za niečo iné. Ale ak sa držím tejto doktríny (rezervnej svetovej meny, ktorú ne/dobrovoľne všetci používajú), tak idem z dažďa pod odkvap, teda žiadna zmena. El. energia sa dá slušne vyrábať, ale už nie tak slušne skladovať. Tým je spochybnená funkcia úložnej hodnoty (funkcia peňazí), čo by mohla byť výhoda i nevýhoda - vyrobím to, čo práve druhý potrebuje (?). Ale socialistické plánované hospodárstvo tu už bolo a malo svoje muchy (veľké, ako kravy). Zhrniem. Ak delegujem štát/banku na kontrolu mojich finančných/energetických prostriedkov, zvyšujem svoju závislosť na nich a znižujem svoju zodpovednosť za seba samého. Obdoba mnohých súčasných volieb.

Re: Mena

Pavel | 10.01.2015

Nemohu souhlasit považovat oběživo za zlo nebo zdroj zla. Pokud má probíhat řízení je potřeba evidence. Nějaké zlo může vznikat nesprávným zacházením s oběživem, ale to lze s čímkoli (nožem mohu ukrojit chleba nebo bodat, ale nůž za to nenese žádnou odpovědnost). Zlo a dobro je pouze uvnitř člověka nikde jinde není k nalezení.

Dále jsi narazil na stejné nepochopení, kterého jsem se také dopustil. Výrobou elektrické nevyrobíš energo peníze, bude záležet na aktuální poptávce po elektřině a jak efektivně ji vyrobíš. Budou stejné papírky, ale kde bude na nich napsáno například, že za 1 energo korunu si koupíš 1kW energie nebo zboží, které je prodáváno za 1kW energie. Energo měna, řeší poměřování ekonomické síly států (kromě energo měny zůstanou lokální měny). Zkoušelo se kde co stříbro (něco čeho je hodně) zlato (něco čeho je málo) jak jsi sám uvedl. Teď je to velmi přibližné (důsledkem této přibližnosti jsou cykly /recese, oživení/, které s velkým zpožděním reagují na skutečnou situaci a řízení je obtížné), aby to nějak fungovalo a byla důvěra zajišťuje se krytí měny zlatem. Mohou být výkyvy, ale pokud mám dohodu, že mohu směnit peníze za zlato vždy mi alespoň něco zůstane protože zlato je vzácné a bude mít nějakou hodnotu (do té doby než ho dokáže někdo levně vyrobit).

Energo měna odstraňuje ze systému nutnost krytí pěnez a rezervní fond, tedy není potřeba.

Energo měna pomůže spravedlivěji mezi státy směňovat a obchodovat. Systém je mnohem průhlednější a tudíž mnohem snadněji kontrolovatelný a tím znesnadňuje spekulace a zneužití.

Jinak zneužitelné je všechno, což je nutná daň za svobodnou vůli. Můj úhel pohledu je, že existují "škodiči" (ty bytosti, které jsou na straně zla - nemusí o tom nutně vědět) jsou něco jako "viry". Malé množství vírů testuje odolnost a zdraví společnosti. Pokud je společnost nemocná dochází ke kolapsům. Pokud příliš mnoho jedinců se stalo viry a řeší pouze osobní problémy a nestará se o blaho společnosti, potom dojde k rozkladu společnosti.

Jsme součásti společnosti, kterou sami tvoříme a jsme za všechno odpovědní i za to, že existují Rothschildy (naše osobní chamtivost jim umožnila vznik a růst). Pokud se nepřijme zodpovědnost, tak si vlastně odřezáváme možnost s tím něco dělat. Kdo za to může když ne my sami?

Člověk je tvor společenský a společnost je postavena na důvěře. Bez důvěry nemůže existovat lidská společnost, bez důvěry se z nás stanou zvířata. Ale svobodná vůle je vždy k dispozici, vždy lze odejít do ústraní a žít sám nezávisle, ale bude to mnohem obtížnější než být obklopen věcmi a bezpečím a přitom si stěžovat, že důvěřovat není možné a ať se udělá co se udělá někdo rozkrade.

Re: Re: Mena

Striebro vs zlato | 10.01.2015

Zkoušelo se kde co stříbro (něco čeho je hodně) zlato (něco čeho je málo) jak jsi sám uvedl.
Ale striebra je ovela menej ako zlata. V skutočnosti by malo byt striebro drahšie ako zlato!!! :-)

Re: Re: Re: Mena

Pavel | 10.01.2015

Tak to jsem nevěděl :), ale asi v době kdy se zkoušelo bylo stříbra více než zlata. Někde možná na těchto stránkách je video (už si nepamatuji), kde nějaký ruský odborník vysvětloval historii. Nedostatek zlata omezoval rychlé vytvoření potřebného množství oběživa a tak se zkoušelo stříbro i kombinace stříbra a zlata, pak ale přišlo papírové oběživo (nakonec dolar kryté zlatem). Nicméně budoucnost by mohla být energo měna, kde by problém s krytím již nebyl. Ale Ti, kteří spekulují a využívají nedostatků oběživa krytého zlatem tomu budou všemi svými silami bránit. Je to, ale hodně zjednodušené a podle toho jak to zhruba chápu. Mám za to, že podstatu jsem trochu chytil. Teď je to petro dolar a krytí se děje také pomocí dluhopisů (na zlatě se to dobře vysvětluje a zlato má stále velký význam z psychologického hlediska lidé jsou posedlí zlatem a mohou si na něj sáhnout, kdežto ekonomické ukazatele jsou mnohem hůře pro laika uchopitelné). Pokud někde jsem mimo opravte mně.

Re: Re: Re: Mena

Pavel | 10.01.2015

Ještě stříbra je méně než zlata, protože není pro něj využití. Levnější je proto, že náklady na získaní stříbra jsou nižší než u zlata. A navíc má zlato funkci krytí - jeho cena je umělá a jinak stanovena než u komodit, kde se cena odvíjí pouze od užitkové hodnoty. Pokud by zavedla energo měna, tak by cena zlata asi rapidně klesla a ze zlatých rezerv by se třeba dělaly střechy a spěrky :)

Re: Re: Re: Re: Mena

hestroy | 12.01.2015

Pro stříbro není využití? To nemyslíš vážně. Kov s nejlepší vodivostí nemá využití?

Re: Re: Re: Re: Re: Mena

Jára | 06.07.2019

Dále se stříbro používalo také ve fotografiích.

Re: Re: Re: Mena

robert | 15.01.2015

striebra nieje menej ako zlata - je ho viac a to v pomere priblizne 15:1

Re: Re: Re: Mena

Tomin73 | 29.12.2015

Roční světová produkce stříbra se udává v rozmezí 27 - 32 tis. tun.
Zlata se ročně vytěží cca 2,5 tis. tun. Z historického hlediska se cena stříbra udržovala na zhruba 1/10 ceny zlata, což přibližně kopíruje poměr těžby. Tak nevím kde jste k té informaci přišel?

Re: Re: Mena

Karol | 11.01.2015

Pokúsim sa reagovať.Súhlasím s tým, že zlo (dobro) nie je, záleží na urovni jedinca. Ovšem moje použitie termínu zlo bolo obrazné - "nutné zlo" a predovšetkým v spojení s obchodom - teda výmenou. Vtedy mi "nesprávné zaobcházení s oběživem" nedáva zmysel. Výmena buď prebehne, alebo nie. Ďalej - EE (el.energia) je energonosič, možný ekvivalent,nie peniaz v pravom slova zmysle, preto som poukazoval na technické nezrovnalosti čiste funkčné, ale je možné EE považovať i za tovar. Ostatne, to sa doláru stalo, keď ho tlačia ako cvičky. Kompletne popiera závery rakúskej ekonomickej školy pre pomer množstva obeživa a tovaru/služieb. Ak pri tom neuveritelnom tlačení obeživa nie je ekvivalentná inflácia, neplatia pravidlá ekonomie, čo je ale dosť dobre možné pri virtuálnej mene v podobe čísel na el. účte. Možno sa zmenili pravidlá, len nám to zabudli povedať. Peniaze v dnešnej podobe sú staré cca 6000 rokov, ich podoby boli rozne, zlato, striebro, mince, soľ, bankovky, mušle...a teraz nastáva asi ten moment našeho vzájomného sa nechápania. Ak ste zástanca potreby riadenia a kontroly, to ja nie som. Razil som silu individualizmu ešte pred prevratom v 89´a moji nadriadení ma nemali v obľube. Ktoré tvrdenie bude bližšie pravde? Bohatý jedinec=bohatý štát, alebo bohatý štát=bohatý jedinec. Spravodlivejší obchod, kontrolovatelnejšia situácia - to sú všetko pre mňa pozostatky bolševizmu (pozor! nezamieňať s komunizmom, či socializmom). Je to potreba kontroly. Existuje naprieč systémom, nech má meno, aké chce. S vyjadrením sa k zodpovednosti plne súhlasím. Sme stavebné prvky spoločnosti rovnako, ako bunky v tele. Neviem len, kto je tá rakovinotvorná bunka, ja, alebo tá bytosť, čo stojí na "strane zla". Analýza prebieha, výsledky ešte nie sú...Posledná poznámka: človek je rovnako tvor spoločenský, ako individualistický. Sloboda, či závislosť je na rozhodnutí (neodškriepitelná pravda, že tých v stáde je neporovnatelne viac). Ten odchod do ústrania som učinil a som sebestačný (bez inžinierskych sietí!!!, t.j. moja potreba výmeny/obchodu je mizivá), otázka, koľko toho človek potrebuje k prežitiu, je tiež veľmi individualistická. Moje tvrdenie, že na uživenie stačí 1500 m2 je pre mnohých neprijatelné a nepredstavitelné. A to mám pozemku mnohonásobne viac. Nepadlo mi to z neba, 30 rokov som si na to šetril. Energo mena je zaujímavý nápad, peniazom, i tým v dnešnej podobe, sa dá hovoriť finančná energia. Ale znovu podotknem, že sa príliš pohybujeme v hrubohmotnej rovine, kde sa doraz kladie na matériu, kontrolu, všemocnosť systému a pod. Lepšie je ovládať seba. Prajem všetko dobré v tomto roku, ktorý asi nebude jednoznačný.

Re: Re: Re: Mena

Pavel | 11.01.2015

Skvělé, vážím si Vašeho úsilí. Smysl nedává, ale tohle "nejsem zastánce řízení a kontroly" (a čeho jste zastánce?). Nic jiného než řízení a kontrola tu není. Pokud jdu a nechci spadnout do jámy musím si zkontrolovat jestli přede mnou není díra. Pokud žiji v ústraní stejně bude probíhat rozhodování, tedy řízení, kterého součástí je kontrola nebo pak zbývá snad jedině lehnout si a čekat na smrt, ale než smrt nastane stejně bude v organismu probíhat řízení i když vědomé řízení bude opuštěno. Co děje po smrti a před narozením je nezjistitelné. Celý tento web koncepce bezpečnosti společnosti je o tom jak se naučit správné řízení. Není možnost neřídit, ale můžeme se naučit řídit a kontrolovat co nejlépe (správná míra). Špatné řízení vede k neštěstí a správné ke štěstí.

Snažím se to pochopit možná Vám některé mechanismy řízení připadají tyranské a neprávně používáte slovo kontrola, které zaměňujete za tyranii. Vysvětlím tyranii: tyranie to jsou vykolejené ochranné síly.

z hlediska míry
- smrt těla (nedostatek ochrany)
- plnohodnotný život (správná ochrana)
- tyranie neboli smrt duše (příliš ochrany)
paradoxně tyranie vzniká z nedostatku osobní kontroly nechám okolí, aby kontrolovalo za mně

koncept zde uvedené bezpečnosti společnosti spočívá, že co nejsprávnější řízení bude provádět důsledně velká část bytostí a tím pádem bude možnost chyb v řízení minimalizovaná

A dokud existuje spolupráce tak budou i nástroje na spolupráci jako zmíněné oběživo, ale tím, že půjde dobře kontrolovat zamezí se zneužití (je to dlouhá cesta)

Rozsah osobní svobody je právě dán schopností osobní kontroly, plus ještě potřebují správné informace, ale osobní kontrola umožní jejich nerozptýlené a tudíž efektivní vyhledání.

Příklad děti potřebují mnohem více kontroly (více ochrany) jinak buďto se jim stane nehoda nebo se jim rozpadne psychika neboli řídící jednotka (děti z ulice nejsou schopny převzít řízení svého života). Dospějí tyto už tuto ochranu nepotřebují, ale nějakou ochranu stále mají a je dobré být stále vděčný vyšším ochranným silám.

Pokud je ve společnosti vnímáno nepřiměřené množství kontroly není to tím, že by tu kontrolu někdo vnucoval, ale protože jedinci, z kterých je společnost složena nemají dostatečně rozvinutou kontrolu a tak tu práci dělá někdo za ně (příklad rozpadlé tkz. despotické režimy - je to tam teď mnohem horší - protože lidé v těch regionech nejsou schopny kontroly a vynucování demokracie rozrušilo existující nějak fungující ochranné síly - chyba řízení korporátních společností cílených na zisk).

Ještě dobro a zlo nesporně existuje, ale má význam pouze pro člověka. V etických principech jsou základní orientační body, ale konečné rozhodnutí je vždy na konkretním jedinci (to je svobodná vůle pokud rozezná člověk dobro a zlo může se rozhodnout ke které straně se přikloní). Pokud nerozená a udělá chybu nevadí opakovaným vstupem do podobných situací
se to postupně naučí. Pokud se někdo vědomě přikloní ke zlu a nějak si to omluví - tak si hold zavaří a nakonec to musí odpracovat.

Na závěr můj můj oblíbený zenový koan "Kudy vede hranice mezi dobrem a zlem?". Jeho odpověď mnohé vysvětluje. S oblibou ho dávám lidem, které potkávám. Méně vzdělaní lidé mně překvapují jak ho dokážou svým osobitým způsobem správně vyřešit. Kdežto Ti vzdělanější začnou většinou tvrdit, že zlo a dobro neexistuje a Těm pak říkám: "Jak pak můžete dát svému životu smysl, když nemůžete udělat nic dobrého?"

Re: Re: Re: Re: Mena

Karol | 11.01.2015

Nádhera, moja duša tančí:). Koan na konci ma asi najviac pobavil (v dobrom, mám koany rád). K nemu pridám: "Čo je opakom zla?" Niekto (túto otázku kladiem pri debatách často a rád) odpovie prvoplánovo, že zlo. Ale minimálne v biblii sa píše: "Ďábel dvě tváře má". Na podobný výklad poukazoval i R.Steiner, že protipol zla, ako extrému, je zase extrém. Skrátene - protipol zla je iné zlo. Ale predovšetkým závisí tento výklad na úrovni vedomia respondenta, toto vedomie je samo o sebe úrovňové - zlo:dobro dáva akési 2D. Extrém(zlo):ZSC(zlatá stredná cesta):Extrém(zlo, či "dobro") dáva už akési 3D. Ale, prosím o trochu tolerancie k tomuto obraznému popisnému sposobu. Steiner tie dva extrémy označoval za Ahrimana a Lucifera a cestu medzi nimi ako možnosť práce, či využívania týchto síl na dosiahnutie optimálneho výsledku a neprepadnúť do priepasti (do pekla duše). Úroveň vedomia ani zďaleka nekončí na tomto 3D. S vyššími úrovňami odpadá potreba kontroly (pre jedinca), ale stúpa potreba kontroly zo strany Egregora. Ináč povedané, ste viac nabitá baterka, lukratívnejšie zbožie, stojí za to Vás kontrolovať, a tým presmerovávať Vašu energiu. Takýto mám pohľad mám aj na peniaze, oni nie sú "zlé", tak ako spomínaný nož. Tu by sa dalo s Vami súhlasiť o nesprávnom použití/zneužití obeživa. Ale vedomého jedinca na to predsa nenachytajú, ten funkcie peňazí pozná. Tyrania i anarchia sú len prejavy riadenia, ich možnosť použitia závisí na úrovni jedincov. I chaos je sposob riadenia (DVTR). Niektoré tzv. tyranské režimy sú tyranské len v našich médiách a iné boli nastolené nami, treba sa len pozrieť o úroveň vyššie (geopoliticky, časovo,....). A aj to je len súčasťou riadenia, o sile informácie asi diskutovať nemusíme. Keď spomínate bezpečnosť, spomínam na predchádzajúci režim. Kdo sa vzdá slobody na úkor bezpečia, príde o oboje. Dnes je takto indoktrinovaná bezpečnosť hmotná. Slobodu nám definovali (jedni aj druhí, stále sú to tí samíú, že "sloboda je poznaná nutnosť", alebo:" tvoja sloboda končí tam, kde začína moja". Z tohoto majú najvačšiu radosť systémy typu Goebbels. Lož je tak dlho opakovaná, až je prijatá ako norma (Orwell,1984). Mimo protokol, práve robím zbierku týchto "lží", ktoré sú v spoločnosti pravidelne omielané (o slobode, o pravde, o informácii, atď.).
Moj odchod od komerčnej spoločnosti je iba súčasťou mojej cesty a pre nikoho iného nemá žiadny význam. Je to "moja cesta". A je súčasťou mojej budhistickej súčasti. Je to niečo ako kláštor, keď prestalo byť doležité sa stretať s ľuďmi iných vedomí a ponoriť sa do "samoty". Ale sám nie som, to človek býva mnohokrát na Václaváku.

Re: Re: Re: Re: Re: Mena

Dokonalé | 11.01.2015

Děkuji za odpověď, považuji ji za brilantní. V mnohém máte hlubší informace.

Ale ocitli jsme se mimo téma viz příspěvek níže, ale dříve psaný před přečtením toho na co teď odpovídám.

Zatím s bohem a děkuji

Re: Re: Re: Re: Re: Mena

Pe-tri | 11.01.2015

Život člověka mimo společnost a mimo ekologické prostředí Země není možný. Jak lze tedy v za takto daných podmínek smysluplně uchopit koncept priority individualismu před kolektivismem (neberme prosím v úvahy karikatury kolektivismu minulého století) ? Pokud vyjdeme z analogie člověka coby buňky, potom nutně docházíme ke koexistenci jak individuálních/funkčně specializovaných cílů, tak i cílů kolektivních/sdílených, přičemž na obou dvou úrovních je potřeba chápavého řízení k jejich dosahování. Otázka zní tedy takto: kdo z nás najisto ví, jestli lidské buňky (ne)mají svobodnou vůli ?
P.

Re: Re: Re: Re: Mena

Pe-tri | 11.01.2015

... dobro a zlo nesporně existuje, ale má význam pouze pro člověka..

Tento výrok nutně vede k otázce - může mít dobro a zlo význam pro člověka a přitom nikoliv i pro spoleCtnost (Ct=č)?

Jak byste (co nejméně subjektivně) definoval Dobro a Zlo? Možná až po té je na řadě otázka z Vámi uvedeného koanu. A je smysl života skutečně vázán na (doposud nezadefinované) kategorie Dobra a Zla? Opět - bez sdíleně přijaté definice Dobra a Zla (byť pracovně a jen v prvním přiblížení) jsou tyto otázky velmi relativní.
P.
ps. Jinak formulace ohledně kontroly se mi líbí:)

Re: Re: Re: Re: Re: Mena

definice dobra a zla | 11.01.2015

Mám to uchopeno matematicky, tedy jednoznačně. Na základě informací, předaných mi v dětství prostřednictvím pohádek a v pozdějším věku vyčištěné, kde jako podklad mi slouží plné pochopení PC - stroje na řízení informací, slovo budhovo a přímý kontakt "mistrem" (i když sám se nazýval starším žákem, pro mne mistr), bez kterého bych slovo budhovo správně nedokázal pochopit.

DOBRO = TRUE (pravdivá informace, rozhodující zbraň dobra je správné označování a sdělování co nejsrozumitelnějších a nejpravdivějších informací) = vedoucí z utrpení až ke konečnému úplnému opuštění utrpení

ZLO = FALSE (nepravdivá informace - typické zlo vzniká podstrčením nepravdivé informace) = vedoucí do utrpení k potížím a problémům

Spojením, že to má význam pouze pro člověka se snažím říci, že to má význam pro lidský typ mysli, který vnímám tak, že dokáže rozlišovat zlo a dobro, co je správné a co ne. A snažím se tím zdůraznit ze je zodpovědnost na jednotlivci, protože nelze spolehnout na vyhodnocení z jiného zdroje od jiné bytosti. V tom vidím bezpečnost společnosti, že každý samostatně vyhodnotí co je dobro a zlo, při vzájemné komunikaci kdy si sdělíme informace potřebné k rozhodnutí.

Nějaké obecné návody, které může společnost použít jsou k nalezení jsou v náboženských systémech. Uvedené jako ctnosti a nectnosti. Jeden příklad za všechny štědrost je dobro, lakota je zlo. Potíže s náboženstvími jsou, že jsou příliš strnulé (mrtvé) - nedovolují efektivní začleňování nových informací a přehodnocování již vzniklých.

Koncept dobra a zla vzniklý evolucí považuji za dokonalý více už to zjednodušit nelze. PC stroj funguje přesně takhle, když podmínka splněna je pravdivá pokračuji touto činnosti, když nepravdivá pokračuji jinou činností. To, že podle mého mínění ve společnosti převažuje lidský typ mysli je dáno právě našimi kořeny na které se napojujeme prostřednictvím pohádek.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mena

Pe-tri | 11.01.2015

Ok, o tom jsem psal - zvolil jste si za cíl - budhisticky řečeno - zbavit se utrpení. Potom vše co podporuje tento cíl je Dobro a co tomu brání je Zlo. Pojďme dál, kdy otázku můžeme položit takto: Jsou dobro a zlo skutečně závislé na cílech ? Pokud ano, potom "dobré" cíle sparťanů (dát gól) jsou v derby se slávisťany "zlem" a naopak. Takže háček vězí ve výběru cílů ? Co je potom tím správným klíčem k určení - tento cíl ano, tento ne ?
A nebo kategorie Dobro a Zlo pojmenovávají svébytné a objektivní reálie nezávislé na našich cílech ? Respektive jsou nám zadefinovány (dány do vínku) nám nadřazeným systémem (hierarchie vedoucí k HNR) a jedním z našich úkolů (podmiňujících jít evolučně dál - zbavit se utrpení) je tyto objektivní reálie objevit a v subjektivní/individuální/různé podobě/aplikaci je uvést je do svého života ?
P.
ps. Štědrost je dobro absolutní (platí to za každých okolností ) ? Lakota je zlo absolutní (platí to za každých okolností ) ? Myslím že nikoliv.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mena

zjednodušená omezená definice | 11.01.2015

Je potřeba mít jednoznačné definice proto zjednoduším:

DOBRO = TRUE (pravdivá informace)
ZLO = FALSE (nepravdivá informace)

ale je to pouze ve vztahu k informaci.

Dobro a zlo ve vztahu k cíli bych spíše nahradil termíny správný postup a špatný postup.

Dobro se projevuje již ve výběru záměru. Například nutnou podmínkou dobrého záměru je možnost jeho dosáhnutí, ale ne jedinou. Druhou je, aby působení výsledku způsobovalo nějaké dobro nebo blaho, aby se něco zlepšilo nebo omezilo něco zhoubného.

Bráním se vytvoření přesné definice kategorie dobra a zla, protože život je živý není pevně daný. Bezpečnost vidím v tom, že si každý na to přijde sám. Nebo takhle usilujeme o dobro a vyhýbáme se zlu i když nevíme co to je. Shodneme se na něčem, že je to dobré a po uskutečnění to zas tak dobré není. Záměr byl špatný je potřeba najít jiný záměr.

Cituji Vás:
Respektive jsou nám zadefinovány (dány do vínku) nám nadřazeným systémem (hierarchie vedoucí k HNR) a jedním z našich úkolů (podmiňujících jít evolučně dál - zbavit se utrpení) je tyto objektivní reálie objevit a v subjektivní/individuální/různé podobě/aplikaci je uvést je do svého života ?
ANO, ale nikomu bych to neříkal ať si na to přijde sám. Např.: Není dobré mladému člověku dát hned všechno. Neproběhne zrání a vývoj. Bude to pouze zprostředkovaná ne dobře ukotvená informace. Bude ochuzen o možnost si na to přijít.

Rodíme se do neznáma a hra život spočívá velkou měrou v objevování :)

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mena

Pe-tri | 11.01.2015

Nyní už souhlas, i s tou dílčí definicí dobra a zla - ve vztahu k hodnocení informací, kde lze jednoduše říct: dobro=pravda, zlo=lež.
Jen bych doplnil, že stojí za přemýšlení otázka o případné existenci objektivní podstaty Dobra a Zla, jejíž dílčí (souvztažné) definice (vůči tu cíli, tam informaci, tam strategii) jsou pouhými aplikačními přiblíženími se k jejich "pramáti".
P.
Díky a mějte se

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mena

jardob | 11.01.2015

"Stedrost" a "lakomstvo" za predpokladu že rovnako chápeme tieto pojmy možno považovať za dobro a zlo iba ak obsahujú Mieru...
Rozdat vsetko jedlo co mám druhým a nechať hladovať vlastné deti, určite dobro nie je! Podobne relativne cez optiku Miery sa mozeme divat aj na pojem "lakomstvo"..

K tomu true a false. Je to dobrý začiatok, ale nesmieš zabúdať, že v prípade PC to nie je všetko, true a false nie sú samoúčelné.. Pracujú iba v štruktúrach roznych základných algoritmov, ktoré sú projektované s určitým cieľom a poslaním.. Tak BIOS základná sofwarová platforma obsluhujúca hardware, má svoje poslanie, a aj nadstavbový operačný systém ma svoju štruktúru a poslanie orientované na interreakciu s uživateľom... (a PC funguje dobre ak je bezchybný software a procesor s jeho logicko-algoritmickým jadrom kde nula je 0 a jednotka je 1)

To znamená že aj vesmírny operačný systém je množina štruktúrovaných do seba vnorených algoritmov (pravdepodobne bezchybnych = harmonických), ktoré majú svoje poslanie a ciel - a my do nich vstupujeme správne ak true je true a false je false. Jednou z našich úloh je spoznávať objektívne procesy a vytvárať vlastné algoritmy ktoré nebudú v rozpore s nadradenými harmonickými algoritmami.

Samozrejme existuju ešte jedinci pre ktorých je podsúvanie nepravdivej informácie a ohlupovanie ľudstva (zavirenie PC) cieľom ich života. Ale všetkého len do času.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: štědrost

| 11.01.2015

Zde jde o definici štědrosti. Štědrost je ctnost a tak je to zamýšlené takový má význam, jako dobrá vlastnost. Zpochybňováním si podřezáváme evoluční kořeny, zahazujeme úsilí jedinců, kteří termín ustanovili. Štědrost znamená, když mám(přebytek) tak dám. (když to potřebuji pro děti tak nemám). Míra se projevuje u poměřování jestli mám nebo nemám přebytek, abych mohl projevit štědrost. Štědrost je termín, který cílí na bohaté, aby když už bohatství mají s tím udělali něco dobrého.

TRUE a FALSE byli prezentované pouze ve vztahu k definici dobra a zla. Je to nadhození jak se TRUE a FALSE účastní rozhodovacího procesu.

Oceňuji výstižný podrobný příměr Vámi popsaný, který se mi líbí a byla radost ho číst :)

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: štědrost

Pe-tru | 11.01.2015

Řekl bych že míra se projevuje nejen v tom jestli mám nebo nemám, ale (a to zejména) v tom, jestli je či není spravedlivé darovat (být štědrý). Tedy štědrost jako taková je spíše neutrální než že by byla svojí podstatou ctností, ale ctností je - umět štědrost uplatňovat. Tedy mezi štědrostí a nožem/ohněm není principiální rozdíl, můžeme jimi jak ubližovat tak pomáhat. Záleží jen na naší míře chápání/schopnosti jak tyto nástroje správně-dobře používat.
P.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: štědrost

Pavel | 11.01.2015

Slovo štědrost má pevně stanovený význam. Nelze o něm takhle diskutovat co to je a co ne, protože je to již stanoveno a nezměnilo se to celá staletí.

Slovo dávaní je obecnější a další slova pak dávají více informací jakým způsobem je dáváno:
- rozhazovačnost (moc)
- štědrost (akorát a ke šlechetným cílům)
- lakota (málo)

zde cituji wikipedii:
Štědrost (lat. liberalitas nebo caritas, angl. charity, rusky ljubva) je jednou ze sedmi ctností, pochází pravděpodobně ze starého francouzského slova "charité" , které bylo odvozeno z latinského "caritas". Je to ochota dávat, uskutečňování šlechetných myšlenek nebo činů, láska k bližním, charita, velkorysost. Aristoteles říkal, že štědrost je vyváženým středem mezi rozhazovačností a lakotou. Jinými slovy je to potlačená chamtivost a egoismus. Nepřítomnost žádostivosti; neulpívání na vnímaném objektu. Opakem štědrosti je lakota (lat. avaritia).

Re: Re: Re: Mena

Pe-tri | 11.01.2015

Dovolím si stručně zareagovat.

ad. ... Ak pri tom neuveritelnom tlačení obeživa nie je ekvivalentná inflácia, neplatia pravidlá ekonomie, čo je ale dosť dobre možné pri virtuálnej mene v podobe čísel na el. účte.

Inflace vzniká až tehdy, kdy nárůst oběživa doprovází nárůst mezd a to jak vidíme si kormidelníci zatím velmi dobře hlídají. Raději (zatím) volí deflační cestu než spustit domino zvyšování mezd, vedoucí k (těžko řiditelné) hyperinflační spirále.

ad. Dobro a zlo
Bez sdíleně přijaté definice lze na toto téma uvažovat donekonečna bez valného výsledku. Pokud přijmeme cílevědomost (a s tím spojené řízení vedoucí k dosahování cílů) jako objektivně akceptovatelnou strategii, potom lze jednoduše definovat, že dobro je to co dosahování cílů podporuje a zlo to, co tomu brání. Praktickou otázkou pak už je jen subjektivní výběr cílů a z toho plynoucí konsekvence, tvořící rozmanitost našeho života.
P.

Re: Re: Re: Re: Mena

Karol | 11.01.2015

Ak dovolíte, je vysoko pravdepodobné, že moje ekonomické vzdelanie neodpovedá súčasnej realite. Vychádzam z rakúskej ekonomickej školy, z nej plavne vychádzala tá česká, cca 100 rokov dozadu. Peniaze z potreby výmeny - ako obeživo z praktických dovodov, ako výmenná hodnota (preto krytie zlatom a pod.) čoby prejav dovery pre obe zúčastnené strany a úložná hodnota ako potvrdenie ich hodnoty. Je doležité, aby množstvo tovaru/služieb malo hodnotový ekvivalent v peniazoch, ak sa toto "má dať - dal" rovná, jedná sa o vyvážený systém. Keď sa rovnováha nachýli na jednu strán, nastáva deflácia, alebo inflácia. Pozor - mzdy, ako také v tejto rovnováhe nehrajú rolu, sú to režijné položky. Trvalou infláciou , a to stačí 1-2% ročne, cca za 40 rokov zlikvidujem hodnotu. Tlačením "peňazí" tejto riadenej inflácie dosiahnem a to nenápadne, ľudia nie sú zvyknutí s pojmom 1 % pracovať Je to riadené, poukazuje i Hox (dole). Už v prvom článku som naznačil o energo peniazoch, že je to zaujímavé, pretože výroba EE má sama o sebe problémy robiť ju "na sklad", čím by sa inflácia ako taká vylúčila, nevýhodou by bola malá likvidita, než rozbehnete veľkú elektrárňu do plného výkonu, želvy zdrhnú. Tam by hrozila deflácia. Stále však musíme chápať EE ako to zlaté krytie, nie ako peniaze samotné. Tým problém inflácia - deflácia stráca na aktuálnosti. K problematike dobro-zlo sa, ak dovolíte, nevyjadrím, to patrí do inej témy, tam ale rád.

Re: Re: Re: Re: Re: Mena

Pe-tri | 11.01.2015

Proč v dnešní době, tak masivního tisku dolaru se svět potýká s deflací a ne inflací ? Je to proto, že se tyto printdolary nedostávají do oběhu. Tím chci říct, že samotná existence nerovnováhy nestačí k vyvolání deflační či inflačních efektů. Mzda není řadová režijní položka. Mzdou se reguluje poptávka (roste koupěschopnost), potažmo objem tržeb, takže byť nepřímo, vystupuje na obou stranách rozvahy, jak v nákladech producentů tak v jejich výnosech. Jde o to, v jakých cenových hladinách se směna uskutečňuje, respektive s jakým trendem jsou uskutečňovány. Rostoucí (inflační) trend je možný jen pokud roste kupní síla (roste měnová zásoba) a ta roste s růstem mezd.
Jinak inflace je obecně nutná v úvěrových systémech s nenulovým úrokem, protože bez nich by nebylo možné nominálně splácet úroky z poskytnutých úvěrů. Proto je inflace tak ostře sledovaným/řízeným parametrem Centrálních bank.

Krytí El. Energií je na rozdíl od zlatého krytí schopno "pravdivě plavat/potápět se" s úrovní hospodářské činnosti země a tuto skrze adekvátní/rovnoprávnou změnu kurzu k ostatním měnám transformovat do spravedlivé mezinárodní směny.
P.
Zdravím a děkuji

k příspěvku od Karola

Pavel | 11.01.2015

Konec dobrý všechno dobré

Reagoval jsem na tento příspěvek nesprávně. Chyba byla v tom, že jsem neodchytil proč vnímám příspěvek od Karola jako nepatřičný. Nepatřičnost je v tom, že se odklání od tématu.

Článek se zabývá mimo jiné možností nového oběživa tkz. "energoměny". Vize, že by se mohlo fungovat i bez měny sem nepatří a každopádně je potřeba ji nějak rozvinout, aby se o ní dalo diskutovat. Stejné chyby jsem se dopustil i já a zavlekl další témata. I tak diskuzi považuji za plodnou.

Další probírána témata, ale propleteně a nesystematicky uvedené jsou dobro a zlo, řízení a kontrola. Za nejzajímavější považuji, že Karol uvedl, že jeden člověk se může sám uživit na 1500m^2.

Rád bych Karola povzbudil k napsání těchto článků, které zde provizorně označím takto: "Jak si zařídit minimální závislost na penězích" nebo "Jak se lze uživit na 1500m^2" nebo i jiná pokud má co říci. To by obohatilo sekci od čtenářů. Dokonce bych se rád k němu podíval. Pokud by mně pozval a příznivé okolnosti to snadno umožnili.

Re: k příspěvku od Karola

Pavel | 11.01.2015

Beru zpět svoje vyhodnocení o patřičnosti a nepatřičnosti a výzvu k napsání článků. Po přečtení brilantní odpovědi Karola, vyhodnocuji, že to není vhodné.

Cesty boží jsou nevyzpytatelné...

Re: Re: k příspěvku od Karola

Karol | 11.01.2015

Mám tam chybu, hneď v treťom riadku. Prvoplánovo malo byť opakom zla je dobro, ale všetci pochopili...Odklon nemal byť cieľom, takého trolovania toto forum nie je hodné. Ale mal som na mysli stále energiu v roznych formách, len som to nevyvážil, nabudúce sa polepším:)

Re: Mena

Hоx | 11.01.2015

Ty výhrady nejsou ve skutečnosti k věci, vyplývají jen z nepochopení hlavní myšlenky, tj. jsou to k výhrady k subjektivním představám o navrhovaném systému, ne k systému samotné tak jak je navrhován.
Podrobněji je to rozepsáno zde:
http://leva-net.webnode.cz/products/k-energetickemu-standardu-pres-zlaty/
http://leva-net.webnode.cz/products/vytah-z-diplomovej-prace-vyznam-ropy-rubla-a-dolara-doplnenia-k-tomu-a-par-uvah-z-toho-vyplyvajucich-/

Co se týká poslední poznámky, jsou v zásadě dvě cesty - izolovat se od systému a stát se "nezávislým", nebo změnit systém tak, aby sloužil lidem a nebyl svou podstatou fašistický a protilidský. Máme za to, že první varianta je slepá ulička, tunelový scénář. Také peníze obecně nejsou "nevyhnutné zlo", peníze jsou mezně zkoncentrovanou informací o tom, co je (o hodnotách, provedené práci atd.) Pokud se nevrátit civilizačně pár tisíciletí nazpět a nezačít barterovat sobolíma kožkama, jsou nutné k fungování civilizace na současném stupni vývoje. Jde jen o to, jak je peněžní systém postaven, kdo ho ovládá. Současný peněžní systém je parazitický nástroj, bezpochyby, to však neznamená, že každý peněžní systém je parazitický nástroj... podobně jako oheň, může být užitečný, a může to být i zbraň hromadného ničení, záleží na způsobu aplikace a morálce společnosti.

energo-penize

Tomas | 09.01.2015

Mě k energo-standardu napadá jedna věc, a to geo-podmínky, na severu se pochopitelně víc energie používá v "neproduktivním" směru např. topení.

Re: energo-penize

Hоx | 10.01.2015

Otázka jak počítat množsví energie které bude ovlivňovat sílu měny je otázka diskusní, připadá v úvahu jak vyrobená/vyprodukovaná, tak spotřebovaná, připadně nějaký mix, připadá v úvahu i odlišný způsob počítání v různých státech, pokud se tak dohodnou, trochu víc je to rozebráno zde: http://leva-net.webnode.cz/products/k-energetickemu-standardu-pres-zlaty/

Re: Re: energo-penize

Oracle 911 | 10.01.2015

Myslím si, že rezervná mena bude emitovaná nejakou BRICS bankou a bude krytá zlatom (štát časť svojich zlatých rezerv dá banke a dostane naspäť zlaté certifikáty aby systém bol likvidný) a meny štátov budú kryté vyrobenou energiou (papier sa dá emitovať do nekonečna, ale jej krytie jednotkou energiou potom poklesne). Aká energia?

Mám vážne výhrady voči elektrickej energie, sú k tomu 2 hlavné dôvody:
1) V súčasnosti väčšina elektrickej vyrobenej energie je derivátom tepelnej energie vznikajúcej v tepelných elektrárňach spalujúcich nejaký neobnoviteľný/pomaly sa obnovujúci zdroj ako zemný plyn, uhlie, ropa a sem sa dá prirátať aj štiepne palivá.
2) Nákladná doprava ktorá tvorí asi 50% ekonomickej aktivity je závislá od tepelnej energie, spaľovací motor je tepelný stroj.

To znamená, že systém by mal zohľadniť tieto skutočnosti. Z čoho logicky vyplýva, že treba zrátať priemyselne vyrobené teplo (teplárne sa nerátajú)+teplo z nákladnej dopravy (aproximovať sa dá zo spotreby nafty)+energia z obnoviteľných zdrojov, v čom sa to bude rátať je principiálne jedno ja som za J ale aj MWh alebo aj kWh je použiteľná.

Nezabúdajme, že väčšina krajín je importérom energetických nosičov, takže odpadá poistka proti zbytočnému spaľovaniu, dôjde k decentralizovaniu výroby, rozvoju obnoviteľných zdrojov a ďalších pozitívnych dopadov ktoré som nevymenoval.

K energoměně

| 09.01.2015

Přiznám úplně nerozumím oběhu peněz. Takhle nějak se to snažím pochopit - v současné době se vytisknou peníze a ty nějak musí odrážet skutečnou hodnotu toho co máme a aby to hrálo, když se jich vytiskne více tak se vytvoří dluhy do budoucna (což by nemusel být takový problém protože díky rozvoji budeme umět vytvořit hodnotu rychleji). Problém je, že tiskárna FED je v soukromých rukou a provádí to tak, aby jakékoli chyby v řízení neohrozili majetek těch nejbohatších (odříznutá špička pyramidy na jednodolarovce) a vše odnesli dolní (pyramida bez špičky) a dokonce je děláno tak, že kdykoli se začne situace všech zlepšovat je jim to sebráno a převedeno k nejbohatším (každou válkou bohatnou Rothschildové, vždy financovali obě strany konfliktu). Pokud to je jinak vysvětlete někdo prosím.

Moje otázka zní, pokud by byla energo-měna, nezačali by se stavět atomové elektrárny více než je potřeba (vytisknu si peníze), jaký mechanismus by tomu bránil ?


Re: K energoměně

one man | 09.01.2015

Nepochopil si to .. ide len o nejaké meradlo ( mierku ) hodnoty .. To že vyrobíš MWh elekrickej energie neznamená by si vlastnil ( napríklad ) 1000P ( energorubľov ) Iste, mohol by si tú elektrinu predať, ale to môžeš predať aj zemiaky. či slivovicu ..

Re: Re: K energoměně

Pavel | 10.01.2015

Dobře dík, už mi to došlo. Tak máme měrnou jednotku. A je dobře převoditelná skvělé - půjde stanovit cenu, kolik by stalo energie nějakou věc nebo službu vytvořit za aktuálního stavu rozvoje. Hm to by mohlo dobře fungovat. Teď se hodnota současné měrné jednotky dolaru určuje obchodováním, což umožňuje snadno spekulace a umělé zásahy. Kdežto u energoměny bude jednotka neměnná a obchodováním se bude stanovovat cena zboží a služeb a ne hodnota platidla, které zůstane konstantní. To by se mi líbilo. Lokální stát si může vytisknou vlastní měny tolik kolik uzná za vhodné a obchodování stanoví kurz k energo-měně.

Re: Re: Re: K energoměně

Hоx | 10.01.2015

přesně tak, jen bych poslední větu upravil na:
Lokální stát si může vytisknou vlastní měny tolik kolik uzná za vhodné a energetické zabezpečení (kolik energie v ekonomice připadá na jednotku měny) stanoví kurz k ostatní měnám.
Pak už plný souhlas :)
Ono to defakto o ničem jiném není, než a) metoda stanovování vzájemných kurzů různých měn
b) odstranění lichvy a úroků
c) zavedení měřidla, aby se už konečně z ekonomie stala věda, a ne zaklínání živlů...

Re: Re: Re: Re: K energoměně

Hоx | 10.01.2015

a ještě d), možná nejhlavnější bod: zavedení mechanizmů pro mezinárodní obchod, aby z používané měny neměl nikdo výhodu a nikomu konkrétně nepatřila.

Re: Re: Re: Re: Re: K energoměně

Pavel | 10.01.2015

Jako možné zabezpečení navrhuji, aby údaje o transakcích se společnou energobankou byli veřejné, žádné skryté neevidované převody, které by způsobovali, že v oběhu by bylo více energo měny než odpovídá skutečnosti. Jak říká Hox energobanka by byla pro všechny společná a plně kontrolovatelná všemi státy.

Re: Re: Re: Re: Re: K energoměně

jardob | 10.01.2015

- Hoci to znie ako "NWO", ale bolo by idealne keby mena neexistovala v papierovej podobe, iba virtualne.. Zmizli by "mrtve" peniaze, stat by mal lepsi prehlad o transakciach hlavne smerom do a zo zahranicia. Kto by si chcel setrit, mohol by v cennych materialoch. A bolo by idealne keby existoval predaj valuta za tovar, tovar za valuta, a neexistoval samoucelny nakup valuty za inu valutu.
- druhá vec, nevyhnutne je pracovat na vyvoji cloveka a moralky z hladiska 1.priority, aby sa energovariant nezvrhol v tom smere, aby sa nenavysovalo množstvo penazi tým, že sa bude uskutočnovať politika plytvania energiou.
- system burzy cennych papierov, komodit a valut by mal zmiznut, ako paraziticky. A v podstate aj zbytocný ak sa zbavíme urokov a užery.

ROSSIJA

Irena | 09.01.2015

Mě to zaujalo ještě z jednoho důvodu. Buď jsem tomu nepřikládala tehdy důležitost, ale spíš si myslím, že mi to uniklo, to dění okolo té banky ROSSIJA. Myslím konkrétně tu skutečnost, že přešla pouze na ruble. Já tehdy zaregistrovala, že proti ní uvalili sankce, a že si tam Putin otevřel účet, ale těch rublů jsem si tedy nevšimla. Připadá mi to jako opravdu zajímavý chod.

Re: ROSSIJA

janko hrasko | 10.01.2015

minule som sa pytal, tusim hox-a, ze naco sa tak zlozito robila emisia tych 600 miliard rublov cez rosneft, ked si kludne mohli zalozit banku a tam mozu narobit pozicky vo vyske 25x nasobok rezervy (tusim 4% musia mat rezervu). bolo mi povedane, ze by takato banka neprezila. ja som mal naozaj namysli banku len pre vnutorny trh, takze tam je treba naozaj aj vnutorny platobny system. naco sa patlat s narodnou bankou, ta aj tak v dnesnej dobe neemituje nic dokopy, vsetko sa deje cez komercne banky, su fakt na dobrej ceste zvysit mnozstvo rublov obehu. som teraz zvedavy, kedy sa zapne ten ich vlastny financny system. bude zajimave sledovat udalosti, ked to zapnu, co sa bude diat.

Přidat nový příspěvek