iPhony a digitalizace jsou pro chudé a hloupé

Přední americký deník New York Times zveřejnil článek, který jistě zvedl ze židle běžné liberály a technokraty. V článku se uvádí, že současné „digitální vzdělávání“, stejně jako ostatní digitalizace, je údělem chudých. Ukazuje se totiž, že bohatí v USA odmítají nejen služby „digitální ekonomiky“, ale také smartphony, sociální sítě, online nákupy a zejména školy, které používají gadgety.

Zatímco naši domácí grefové (Herman Gref, předseda výkonné rady Sberbanky) nám říkají, že život ve virtuálním prostředí je progresivní a nezbytný, bohatí Američané a většina bohatých na světě ho opouštějí:

 

„Chtějí, aby si jejich děti hrály se svými vrstevníky, a soukromé drahé školy bez technologií z toho profitují. Bohatí jsou ochotni a schopni za to platit. Viditelná lidská identifikace - život bez telefonu během dne a odchod ze sociálních sítí - se staly symbolem vyššího stavu. Čím více se v životě chudých objevují monitory, tím více mizí ze života bohatých. Čím jste bohatší, tím více utratíte za to, že budete mimo scénu. Generální ředitel Institutu luxusu Milton Pedraza, který radí společnostem, jak chtějí nejbohatší lidé žít a za co utrácet peníze, zjistil, že bohatí utrácejí za cokoli "lidského". Podle průzkumu jeho společnosti jsou odhadované náklady na činnosti, jako je cestování, volný čas a jídlo, před náklady na zboží, a vidí to jako přímou reakci na šíření digitalizace. "Nyní ve vzdělávání a zdravotnických zařízeních všichni začínají sledovat, co je uděláno člověkem. Lidská práce je velmi ceněná,“ řekl pan Pedraza.

„Pagery byly dříve důležité, protože to byl signál, že jste důležitý, zaneprázdněný člověk," řekl Joseph Nunes, předseda marketingu na University of Southern California, který se specializuje na status marketing. Dnes už tvrdí, že pravdou je opak: „Pokud jste opravdu na vrcholu hierarchie, nemusíte nikomu odpovídat. Oni musí odpovídat vám. Bohatí lidé si mohou dovolit vzdát se svých dat a pozornosti k prodaným produktům. Chudí a střední třída takovou možnost nemají,“ pokračuje New York Times.

 

Představte si, že iPhone je dnes v USA známkou žebráka! A vše, o čem nás přesvědčují, že je třeba odmítnout jako přežitek „socíku“, jako například školy, kde jsou děti vyučovány dobrými učiteli, nemocnice, kde léčí profesionální lékaři, a dokonce pořádání banální veselé svatby s živými hosty - to vše jsou v Hollywoodu a mezi americkými boháči věci mimořádně „in“. Zjištění, které je pro naše hvězdy a ty, kteří chtějí být také „in“, něco nepochopitelného. Přitom autoři článku dále vysvětlují, že odmítnutí jakékoli virtuality - od sociálních sítí a chytrých telefonů až po používání miniaplikací ve vzdělání - to není nějaký rozmar všelijakých Rockefellerů, ale jediný způsob, jak získat inteligentní a schopné následovníky.

 

„Podle prvních výsledků významné studie o vývoji mozku provedené národními zdravotnickými instituty s 11 000 dětí ty, které tráví více než dvě hodiny denně sezením u obrazovky, mají za přemýšlení horší známky než ty, jež místo toho čtou knihy. Studie dále zjistila, že mozek dětí trávících hodně času na displeji a těch, kdo naopak hodně čtou, je velmi odlišný. U některých „dětí čísel“ totiž předčasně řídne mozková kůra. U dospělých jedna studie zjistila souvislost mezi časem stráveným u počítačů a gadgetů a depresí.

Proti používání gadgetů se vyslovil i přední autor Americké akademie pediatrie a přední pediatr v dětské nemocnici v Seattlu Dimitrij Christakis. Tvrdí, že dítě, které se v iPadu učí stavět s virtuálními kostkami, neví, jak to samé udělat s kostkami skutečnými.

Technické společnosti tvrdě pracovaly (lobovaly), aby donutily veřejné školy zavádět programy, které vyžadují, aby na každého studenta připadal jeden notebook, a přitom tvrdily, že tak budou děti lépe připraveny na budoucnost založenou na digitalizaci. Ale zatímco druhým zavádějí tuto digitalizovanou budoucnost, své vlastní děti vychovávají úplně jinak.

V malých městech kolem Wichity, kde byly rozpočty škol tak sníženy, že Nejvyšší soud rozhodl o jejich neekonomičnosti, byli učitelé a učební pomůcky nahrazeni softwarem a studenti trávili většinu školního dne tiše u notebooku. (Totéž připravují pro ruské děti lobisté z projektu Digitální škola ze Skolkova, ASI a Vyšší ekonomické školy). A v tutéž dobu je v Silicon Valley čas strávený u obrazovek stále více považován za nezdravý. Jednou z nejoblíbenějších základních škol je tam místní Waldorfská škola, která slibuje návrat ke kořenům a zavedení téměř klasického vzdělávání. V důsledku toho se ukazuje, že zatímco bohaté děti vyrůstají s minimem času stráveným s gadgety, chudé děti se k nim obracejí stále častěji,“ uvádí ve svém článku New York Times.

 

Na tom není co komentovat. Fakticky jsme v situaci, kdy samotní majitelé informačních gigantů, kteří protlačují zavedení stále většího počtu gadgetů do vzdělávání a přispívají tak ke hloupnutí populace závislé na jejich službách jako na droze, posílají své vlastní děti za nemalé peníze do běžných škol bez „digitalizace“. Kromě toho zde ona „droga“ není uváděna náhodou. „Chudým a střední třídě se tvrdí, že gadgety jsou pro ně a jejich děti dobré a důležité. Za tímto účelem jsou v technologicky vyspělých společnostech na výplatních páskách psychologové a neurovědci, jejichž úkolem je co nejrychleji a pokud možno na co nejdelší dobu přikovat oči i mysl dětí k obrazovkám počítačů... „Lidé se utíkají k tomu, co znají - k monitorům. Je to jako běžet do rychlého občerstvení,“ řekl Sherry Turkle, profesor sociální vědy a technologického výzkumu na Massachusetts Institute of Technology. A stejně jako odmítnutí rychlého občerstvení je obtížnější, když je to jediná restaurace ve městě, tak je pro chudé a střední třídy mnohem obtížnější vyhýbat se světu mobilních telefonů a počítačů. I když se někdo rozhodne žít offline, je to často nemožné. Rodiče studentů veřejných škol možná nechtějí, aby se jejich děti učily s gadgetem v ruce, ale takovou možnost nemají, když je mnoho tříd nyní postaveno na individuálních laptopových programech. Skutečnost je také taková, že v naší kultuře rostoucí izolace, ve které zmizelo tolik tradičních shromažďovacích míst a sociálních struktur, gadgety už zaplňují rozhodující část prázdnoty,“ dodávají američtí novináři.

 

Připomínám, že se nejedná o text konspiračních teoretiků, kteří hovoří o budování nové společnosti otroků pod kontrolou „Velkého Bratra“. To je úctyhodný a nesmírně tolerantní New York Times, který docela oficiálně říká, že ano - ve skutečnosti IT společnosti vědí, že lidé z jejich zboží hloupnou, ba co víc, drží si velký aparát zaměstnanců, kteří jsou nuceni hloupnutí obyvatelstva ještě zrychlit. Své děti však drží co nejdál od všech těch „novinek“. A samozřejmě, oni sami raději nakupují věci v obchodech než na internetu, chodí k lékařům, než aby použili vzdálenou pomoc a jedí v dobrých restauracích, než aby si objednávali fast food prostřednictvím internetu.

A tady se vracíme k videím z BBC ukazujícím lidi, kteří nejsou nijak zvlášť nadaní a žijí ve spartánských podmínkách v roce 2039 - tedy ti, kterým dnes je 5 - 10 let. Jsou to „nuzáci“, kteří se naučili novým pravidlům ve škole s gadgety, kteří se zapojí do sociálních sítí a stanou se hlavními „pracovními zdroji“. Prostě otroky těch, kteří posílají své děti do klasických škol a léčí se v běžných nemocnicích. Jsou to klasičtí otroci, kteří budou mít přístřeší, nějaké jídlo z kobylek a oblečení z rafinované ropy. Pouze místo cejchu budou mít identifikační číslo, namísto okovů jim budou dány gadgety a dohlížet na ně bude nechvalně proslulá umělá inteligence. A tato budoucnost se již blíží; nejen ve Státech a na Západě, ale i v Rusku.