Gruzínský politolog: V Gruzii rusofobii vystřídal antiamerikanismus

Prezidentské volby definitivně udělají tečku za devítiletou vládou režimu Michaila Saakašviliho. Saakašviliho konec přitom symbolicky připadá na pětileté výročí kavkazského konfliktu.

Osmého srpna 2008 gruzínská armáda zaútočila na separatistickou republiku Jižní Osetii. Poté, co se do konfliktu zapojilo Rusko, byly gruzínské sily vyhnány z jihoosetinského území a ze sousední rebelující Abcházie.

O pozadí kavkazské války a situaci v Gruzii hovořil Hlas Ruska s politologem a ředitelem gruzínského Institutu Eurasie Gulbaatem Rcchiladzem.

Hlas Ruska: Jak po pěti letech hodnotíte konflikt mezi Ruskem a Gruzií?

Gulbaat Rcchiladze:Konflikt hodnotím stejně, jak jsem ho hodnotil v první den, kdy začal: byla to provokace, za kterou osobně stál prezident Michail Saakašvili a jeho klika.

Podíl na něm má také třetí strana, která ho k tomuto dobrodružství podnítila. Svou roli sehrála americká diplomacie. I když nyní se Američané horlivě brání takovému obvinění. Je nicméně jasné, že by se Saakašvili v srpnu 2008 neodhodlal zaútočit na Jižní Osetii, pokud by nedoufal, že ho Washington podpoří.

Spojené státy Saakašviliho vyzbrojovaly, existují fakta o přítomnosti amerických a dalších vojenských instruktorech v gruzínské armádě.

Ještě tehdy, 8. srpna 2008, jsem napsal, že právě Saakašvili zaútočil na Jižní Osetii. Tehdy to bylo velmi nebezpečné o tom hovořit. Všechna gruzínská media, ačkoli znala pravdu, se jí bála zveřejnit.

HR: Může se v nejbližší době znovu podobný konflikt zopakovat?

GR: Ne. Za vlády nového premiéra Bidziny Ivanišviliho k takovému konfliktu nemůže dojít. To je jisté. Takový konflikt nikdo nepotřebuje. Ani Rusko, ani Jižní Osetie, natož Gruzie.

Nicméně, konflikt, který existuje ve zmrazeném stavu, zůstane ve své podobě. Tento spor nelze řešit vojenskou cestou.

HR: Může premiér Ivanišvili nebo nový prezident, který přijde nyní po Michailu Saakašvilim, změnit vztahy mezi Gruzií a separatistickými republikami?

GR:Normalizovat vztahy se nepodaří. Nejdříve musíme normalizovat vztahy s Ruskem. Pokud se vláda bude snažit naladit vztahy s Osetinci a Abcházci za zády Ruska, tak to nic nedá. Pokud totiž Rusko neumožní, aby se dialog uskutečnil, tak k němu nedojde.

Abcházci a Osetinci dialog nepotřebují. My sami, svou politikou, jsem dosáhli toho, že Rusko uznalo jejich nezávislost, ačkoli Moskva to neměla v úmyslu.

Pokud překonáme překážky, které nás dělí s Ruskem - a některé přitom vznikly uměle - tak můžeme doufat, že nějaký dialog s Jižní Osetií a Abcházií začne.

HR: A je Gruzie naopak připravena uznat nezávislost separatistických republik?

GR:Ne, to nemůže. Gruzie je nemůže uznat. To by nebylo spravedlivé. Kdo jen tak ve světě rozdává své území? Nikdo.

Gruzie je uznána na mezinárodní úrovni a stala se členem OSN 31. června 1992 s jasně definovanými hranicemi, v jejichž rámci se nachází Jižní Osetie i Abcházie. Tečka.

Měli bychom spíše přijít k jinému modelu vztahů, například k založení konfederace. Dříve takové plány existovaly, ale v Gruzii to nikdo nechtěl slyšet.

HR: Změnil se vztah po kavkazském konfliktu mezi Gruzií a Západem?

GR:Ano, v určitém smyslu se změnilo. Důvěra Západu vůči Gruzii se snížila, protože tam málo rozumí prioritám, které má nový premiér Ivanišvili. I jeho samotného znají špatně.

Západ v Gruzii přišel o svou popularitu. Gruzínci jsou zklamáni. V roce 2005 do Tbilisi přijel tehdejší prezident George Bush. Byly tu lidové oslavy, vítali ho jako národního hrdinu. Potom ale Bush odletěl a Západ začal jednostranně podporovat Saakašviliho. My jsme však zůstali chudí, v Gruzii docházelo k zločinům - zabíjeli lidi, mučili je a popravovali - a stejně to bylo považováno za demokracii.

Lidé proto začali pochybovat. Pokud dříve v Gruzii dominovala politická rusofobie, nyní to je spíš antiamerikanismus.

HR: Chce ještě země vstoupit do NATO?

GR:Ano i ne. Obyvatelé země mají málo informací o tom, co to je Severoatlantická aliance. Členství spojují se zvýšením životní úrovně. Přesto jsem přesvědčen, že přesvědčených odpůrců vstupu Gruzie do NATO je minimálně 30 procent.