Co očekávat v následujících dnech a týdnech:
- Řecko vyhlásí platební neschopnost.
- Německo ochrání své banky, ale ostatní země na podobný krok nebudou mít prostředky a rychle dojde k vícenásobným státním bankrotům (platebním neschopnostem) a krachům bank, což lehce povede k finanční krizi celého globálního bankovního sektoru.
- Euro se oproti dolaru výrazně propadne.
- Německo ohlásí znovuzavedení německé Marky. Už objednali její tisk a nyní popohání tiskárny k větším výkonům.
- Jakmile Německo opustí Euro, Euro padne do nových hloubek.
- Začnou právní spory o legálnost německého kroku, které se potáhnou roky.
- Německo bude tvrdit, že Euro pokračuje i bez nich, a budou navrhovat další smlouvy a úmluvy na unifikaci Evropy.
Trhy se nyní soustředí na nevyhnutelný řecký default (platební neschopnost). Ale to není nyní ten největší problém. Trhy nepočítají s tím, že se Německo chystá opustit Euro. Trhy se velmi pravděpodobně s tímto krokem budou muset v blízké budoucnosti vyrovnat. To bude svázáno s pádem hodnoty Eura těch zemí, které při něm zůstanou ( = devalvace měny pro zbytek Evropy). Tento krok může vypadat nemyslitelně, ale já věřím, že Německá vláda mnoha cestami naznačuje, že z jejího pohledu není jiného řešení. Z téhož důvodu také různí potentáti na schůzce G7 pronášeli výroky jako "světová ekonomika se dostává do velmi nebezpečné fáze". V Jackson Hole (místo schůzky G7) byla bezpochyby atmosféra, že se blíží období historie, kdy se budou muset řešit výzvy, s jakými se žádný z nynějších politiků či úředníků globálních struktur nikdy v životě nesetkal.
Německý místopředseda Philip Roesler měl 11. září projev, v němž řekl, že Německo nedá žádné další peníze na záchranu jiných zemí a každý německý politik, který schválí byť jediné euro na záchrané balíčky pro jiné země v úřadu nepřežije. To je v souladu s německým hlasováním o víkendu které ukázalo, že 70 procent Němců je proti dalšímu transferu německých peněz do zadlužených zemí.
Všimněte si prosím zvláštní volby slov: "Roesler řekl pondělnímu vydání německému Welt, že by neměly existovat "žádné limity při uvažování možných řešení evropské dluhové krize".
Němci se již rozhodli, že pokud budou vypisovat další záchranné šeky, bude to pro jejich domácí banky a instituce. To znamená, že mnoho ostatních evropských zemí přestane být schopno splácet svůj dluh. Nyní to vypadá, že se to může stát v řádu dnů. Německo se proto připravuje na pomoc svým bankám. To může znamenat znárodnění některých nebo všech z nich. Nevyhnutelné je to proto, že oslabující euro dále oslabí schopnost zadlužených evropských zemí splácet dluhy a vyvolá riziko řetězových defaultů. Evropské země budou defaultovat víceméně současně, spíše než postupně.
Evropské země mohou nebo nemusí mít prostředky, aby znárodnily své země podobně jako Německo. Proto bychom měli očekávat krachy bank jako reálnou možnost.
Je těžké přecenit šok, který toto vše přinese finančním trthům. V tomto momentu historie budou ztraceny a získány obrovská jmění.
...
Německý ministr financí dal tento týden historické interview pro noviny Der Spiegel, kde řekl následující: "Byli bychom podivnou vládou, kdybychom se nepřipravili na všechny možnosti, jakkoliv nepravděpodobnými se mohou zdát". Jaké eventuality mohl mít na mysli? Později se prozradil:
SPIEGEL: Z historického pohledu, v tomto druhu situace existovaly jen dvě řešení - buďto inflace, která devalvuje dluhy země, ačkoliv udělá to samé i s úsporami lidí...
Schäuble: … nebo, v minulosti, válka, což je dnes díkybohu nemožné - právě díky procesu evropské unifikace...
SPIEGEL: … nebo alespoň měnová reforma.
Reference na "měnovou reformu" je výmluvná. Neřekl "fiskální reforma". Fiskální reforma by mohla problémy potenciálně vyřešit. Namísto toho řekl "měnová reforma", což znamená že Německo se stáhne z Eura a vrátí se k Marce. Naprosto vyloučil euro-dluhopisy (Eurobonds) a záchranné fondy, když řekl: "kolektivizace dluhu není, stejně jako není nekonečná podpora". To je v souladu s výrokem Otmara Issinga agentuře Bloomberg z 15. sprna, kdy řekl: "Eurobondy jsou katastrofa" a dodal, že "nechápe, proč by k tomu měli němečtí politici svolit, protože by to pro Němce znamenalo vyšší daně nebo rozpočtové škrty".
Fakt, že Troika (ECB, MMF a vyšetřovatlé EU) museli pozastavit jejich hodnocení Řecka je dalším významným znamením. MMF chtěl být ohledně vážnosti řecké situace mnohem realističtější, než by si ECB přála. Rozpuštění mise je jednoduše pro Němce signálem, že problémy na periferii (Řecko) jsou mnohem vážnější, než aby se daly vyřešit nějakými úspornými opatřeními.
...
(kráceno)
Dr. Pippa Malmgren, zdroj.