Vladímír Menšík, to byl pan herec, klobouk dolů. Odhadl a poznal darebáka a nýmanda na první pohled…
Vladímír Menšík, to byl pan herec, klobouk dolů. Odhadl a poznal darebáka a nýmanda na první pohled …
Bohužel, takoví herci už dnes nejsou. Miluji český film a ze smutkem pozoruji ten neuvěřitelný úpadek české kinematografie … Zrovna včera jsem se bavil o filmu „Tichá bolest“ (scénář Jiří Křižan). Byť scénář napsal člověk nenávidějící socialismus, ale je tam jeden moment, který mi připomněl věc, o které zde nedávno mluvila paní Irena. Že mnoho fanatických komunistických pohlavárů padesátých let mělo temnou minulost z dob okupace.
Tito fanatici se škraloupem na duši a svědomí pak otravovali život obyčejných lidí. (podobný moment je i Ve skřiváncích na niti, kde mlíkař mluví o Tondovi, který, kdyby to viděl, by s tím nesouhlasil (myslí tím Zápotockého)).Ve filmu je moment, kdy Hrušínský ze svým vnukem příjde za okresním tajemníkem strany a připomene mu jak za nacistů udával a likvidoval lidi … Pohrozí mu, že pokud jeho vnuk nedodělá maturitu, zveřejní to.
https://youtu.be/oDNCSGk1Lzw?t=1244
Ještě k této věci obecně. Někde jsem četl nějaký materiál o československém agentovi CIA na vysokém postu bývalé KSČ. Ten v rozhovoru potvrdil, že američané po něm nechtěli aby podrýval socialismus v naší zemi, ale právě naopak, chtěli po něm maximální nesmiřitelný marxistický fanatismus, samé schůze, prověrky stranické připravenosti prostě úřednické peklo. Počítali s tím, že tento marxistický fanatismus „vyrobí“ socialismu daleko více zavilých nepřátel než jakákoliv jiná činnost.