Trocký v roce 1936 doslovně popsal, co se bude dít po roce 89

Zaujal mě následující úryvek ze Základů Sociologie 6, kde Trockij fakticky popsal, co se stane, až se trockistům povede vybudovat byrokratické řízení a to se zhroutí. Dalo by se říci, že to jsou přímo prorocká slova, ale já myslím, že to nebylo žádné proroctví, ale jen tvrdý a postupně realizovaný plán (to je k tomu, že trockismus spočívá také v tom, že trockisté něco otevřeně deklarují a skrytě pracují na něčem jiném):
V roce 1936 L. D. Trockij (jeden z internacistů, a proto také jeden z iniciátorů potlačování Sovětské moci, jako moci vycházející přímo na místech z lidu, a její záměny byrokratickým řízením) napsal v knize Zrazená revoluce: Co jest SSSR a kam spěje? (http://www.magister.msk.ru/library/trotsky/trotl001.htm):
«Privilegia mají pouze polovinu své hodnoty, nelze-li je zanechat jako dědictví svým potomkům. Jenže právo to učinit je neoddělitelné od vlastnického práva. Nestačí být ředitelem trustu, musíte být jeho podílníkem. Vítězství byrokracie v této rozhodující oblasti by znamenalo její přeměnu v novou majetnickou třídu.»
«Zhroucení sovětského režimu by nevyhnutelně vedlo ke zhroucení plá-novaného hospodářství a tím pádem ke zrušení státního vlastnictví. Vynucená vazba mezi trusty a závody uvnitř trustů by se tak rozpadla. Nejúspěšnější podniky by si pospíšily vydat se vlastní samostatnou cestou. Mohly by se přeměnit na akciové společnosti nebo by byla nalezena jiná přechodná forma vlastnictví, například s účastí pracujících na zisku. Současně by se ještě snadněji rozpadly kolchozy. Pád současné byrokratické diktatury bez její záměny novou socialistickou mocí by tak znamenal návrat ke kapitalistickým vztahům za současného katastrofického úpadku hospodářství i kultury.»
«Kdyby… vládnoucí sovětskou kastu svrhla buržoazní strana, našla by nemálo připravených slouhů mezi současnými byrokraty, administrátory, techniky, řediteli, partajními tajemníky, prostě mezi privilegovanými špičkami všeobecně. Čistka státního aparátu by samozřejmě byla nutná i v takovém případě; ale při restauraci buržoazie by se patrně musela zbavit méně lidí než revoluční strana. Hlavním úkolem nové moci by však byla obnova soukromého vlastnictví výrobních prostředků. Především by bylo nutné vytvořit podmínky pro to, aby se ze slabých kolchozů dokázali vyčlenit silní farmáři a silné kolchozy by bylo nutné přeměnit ve výrobní družstva buržoazního typu, v zemědělské akciové společnosti. V oblasti průmyslu by odnárodňování začalo podniky lehkého a potravinářského průmyslu. Plynulý začátek by se proměnil v přechodné období, v sérii kompromisů mezi státní mocí a jednotlivými „korporacemi“, tj. potencionálními vlastníky z řad sovětských kapitánů průmyslu, jejich bývalých vlastníků-emigrantů a zahraničních kapitalistů. Nehledě na to, že sovětská byrokracie mnohé pro restauraci buržoazie připravila, tak to, co by nový režim musel provést v oblasti forem vlastnictví a metod hospodaření, by nebyla reforma, ale sociální převrat.»
Toto vystoupení L. D. Trockého proti byrokracii nebylo projevem starosti autentického komunisty o blaho státu. Jednalo se o jednu z hran konfliktu biblického projektu s bolševismem, ve kterém marxista L. D. Trockij (viz práce vnitřního prediktoru SSSR – Smutné dědictví Atlantidy (Trockismus je „včerejšek“, ale vůbec ne „zítřek“) pod rouškou boje s byrokracií vystupoval proti bolševismu, který byl v daných historických okolnostech nucen bránit budoucnost státu před ideovými marxisty opírajíc se o byrokracii, ze zásady bezideovou, kterou L. D. Trockij sám v prvních porevolučních letech pomáhal vytvářet, když potlačoval Sovětskou moc pod rouškou místního boje s kontrarevolucí (viz práce vnitřního prediktoru SSSR – Jidášův hřích XX. sjezdu). Ta otázka, jak marxisti-trockisti počínaje koncem roku 1917 sami likvidovali Sovětskou moc jako moc vycházející z lidu, není v historické literatuře osvětlena ani není adekvátně zachycena v dokumentech strany a státu té doby. Jedno z hesel Kronštadtského povstání v roce 1921 znělo: „Za Sověty bez komunistů!“ (bylo populární v letech 1919 – 1920 po celém státě: tj. v Kronštadtu si ho sami nevymysleli) bylo pouze jedním z projevů tohoto boje internacistů-trockistů proti skutečně lidové Sovětské moci a socialismu.