Prevencia a liečba zubného kazu

08.07.2013 23:17

převzato z bezvazdravi.webnode.cz

Prevencia a liečba zubného kazu

Na fotografii vidíte sira Edwards Mellanbyho, objevitele vitamínu D. Společně se svojí manželkou dr. May Mellanbyovou identifikoval dietární faktory, které kontrolují formování a opravy zubů a kostí. Objevil také příčinu rachitidy (nedostatek vitamínu D) a efekt kyseliny fytové na absorbci minerálů v trávicím traktu. Skutečný velikán vědy! Jeho výzkum začal v druhém desetiletí 20. století a pokračoval do čtyřicátých let.

Co objevil o formaci zubů a kostí je zásadní, podivuhodně jednoduché a převážně zapomenuté. Vzpomínám si, jak jsem jako dítě chodil k zubaři. Řekl mi, že mám dobré zuby. Informoval jsem ho, že se snažím dobře jíst a vyhýbat se sladkostem. Vysvětlil mi, že mám dobré zuby díky genům, nikoliv mé stravě. Tenkrát jsem byl skeptický, ale nyní si plně uvědomuji, jak nevědomý ten muž byl.

Struktura zubů je určena během jejich růstu. Dobře zformované zuby jsou velmi odolné vůči kazům, zatímco špatně zformované zuby jsou k nim náchylné. Doktoři Mellanbyovi ukázali, že existuje silná korelace mezi poruchami skloviny a zubními kazy u britských dětí. Následující graf byl sestaven z výsledků několika studií, které Mellanby publikoval v knize Nutrition and Disease (1934, Výživa a nemoci). “Hypoplastická” znamená sklovina, která je na mikroskopické úrovni špatně zformovaná.

Graf vypadá nepřehledně, takže si ho vysvětleme. Modrý sloupec představuje děti s dobře zformovanými zuby, a můžete vidět, že 77% z nich nemá žádné kazy, a pouze 7,5% z nich má silné kazy (3 na ose x). Zelený sloupec představuje děti s nejhorší strukturou skloviny, a vidíme, že pouze 6% z nich je bez kazů, zatímco 74% z nich má silné kazy. Struktura skloviny velmi dobře koreluje s výskytem kazů.

Co určuje strukturu skloviny během růstu? Doktoři Mellanbyovi identifikovali tři hlavní faktory:

1. Obsah minerálů ve stravě
2. Obsah v tucích rozpustných vitamínů ve stravě, hlavně obsah vitamínu D
3. Dostupnost minerálů k absorbci v trávicím traktu, která je závislá především na obsahu kyseliny fytové ve stravě

Zuby a kosti jsou mineralizovaným skeletem tvořeným proteiny. Vítamín D ovlivňuje kvalitu proteinů tvořících tento skelet. Aby se mineralizoval, dieta musí obsahovat dostatek minerálů, především vápníku a fosforu. Vitamín D umožňuje obsorbci těchto minerálů v trávicím traktu, který je ale dokáže absorbovat pouze tehdy, když nejsou vázány na kyselinu fytovou. Kyselina fytová je antinutrient nacházející se především v nefermentovaných semenech jako jsou obilniny. Celý proces je tedy závislý na absorbci minerálů (tedy dostatku minerálů v potravě s nízkým obsahem kyseliny fytové) a na jejich dopravení na správné místo (pomocí v tucích rozpustných vitamínů).

K optimální tvorbě zubů a kostí dochází pouze na dietě obsahující dostatečné množství minerálů, v tucích rozpustných vitamínů, a s nízkým obsahem kyseliny fytové. Doktoři Mellanbyovi prováděli své experimenty na psech, kteří jsou z důvodu, který vysvětlím později, dobrým modelem formování zubů u lidí. Z knihy Nutrition and Disease:

Pokud je tedy štěňatům ve vývinu podáváno omezené množství odstředěného mléka společně s obilovinami, libovým masem, pomerančovým džusem a kvasnicemi (t.j. strava obsahující dostatek energie a také dostatečné množství proteinů, sacharidů, vitamínu B a C a solí), výsledkem jsou špatně zformované zuby. Pokud je přidán nějaký bohatý zdroj vitamínu D, jako například olej z tresčích jater nebo vaječné žloutky, struktura zubů se velmi zlepší, zatímco po přidání olejů jako je olivový … zůstanou zuby špatně zformované jako na samotné základní dietě. … Pokud je příjem vitamínu D nedostačující a obilninový obsah diety je zvýšen, nebo jsou pšeničná semena [obsahující velké množství kyseliny fytové] nahrazena bílou moukou, nebo pokud jsou ovesné vločky [obsahující velké množství kyseliny fytové] nahrazeny bílou moukou, struktura zubů má sklony ke zhoršování, nicméně pokud je za těchto podmínek zvýšen příjem vápníku, kalcifikace [usazování vápníku v zubech] se zlepší.

Ostatní výzkumníci výsledky Mellanbyových nejprve zpochybňovali, protože je nebyli schopni zopakovat u krys. Ukázalo se, že krysy produkují v tenkém střevě enzym fytázu, která degraduje kyselinu fytovou, takže získávají minerály z nekvašených obilnin lépe než psi. Lidé také produkují fytázu, ale v množství, které nepostačuje k dostatečné degradaci kyseliny fytové. Tenké střevo krys vykazuje asi třicetkrát větší fytázovou aktivitu než tenké střevo lidí, což opět ukazuje, že lidé nejsou dobře adaptovaní ke konzumaci obilovin. Naše schopnost získávat minerály ze semen je srovnatelná se psy, což ukazuje, že výsledky Mellanbyových jsou platné i pro lidi.

Doktoři Mellanbyovi zjistili, že tytéž tři faktory určují u psů také kvalitu kostí, čímž se budu zabývat někdy jindy.

Existuje něco, co může člověk s plně zformovanou sklovinou udělat, aby zabránil kažení zubů? Doktoři Mellanbyovi ukázali (tentokrát na lidech), že nejenže je možné kažení zubů zabránit dobrou dietou, ale pokud jsou již kazy přítomny, je možné je takřka úplně vyléčit. Také dr. Weston Price používal k léčbě zubních kazů podobnou metodu.

Zuby jsou schopné se samy vyléčit. Díky tomu je možné, že tradiční kultury jako Inuité mohou opotřebovat žvýkáním kůže a pískem pokrytých ryb své zuby až na zubní dřeň, a přesto mají vyjímečně nízký výskyt zubního kazu. To je také důvod, proč si mohou příslušníci afrického kmene Wakamba obrušovat své přední zuby do špičky, aniž by se jim zkazily. Po přijetí západních nutričně chudých potravin jako je bílá mouka a cukr přišly obě tyto kultury o svojí odolnost vůči zubnímu kazu.

Zuby jsou tvořeny čtyřmi vrstvami. Sklovina je nejtvrdší a nejvíce mineralizovanou vnějších schránkou. Zubovina je další ochrannou mineralizovanou vrstvou, která se nachází pod sklovinou. Pod zubovinou se nachází zubní dřeň, která obsahuje cévy a nervy. Kořeny jsou tvořeny cementem, další mineralizovanou tkání.

Když je sklovina špatně zformovaná a dieta je chudá, sklovina se rozpouští a vznikají kazy. Kazy jsou infekcí, která využívá špatně zformovaných nebo neudržovaných zubů. Pokud dieta zůstává chudá, zub musí být vyplněn nebo odstraněn, jinak hrozí riziko vážnějších komplikací.

Zkažený nebo poškozený zub má naštěstí schopnost se sám uzdravit. Zubní dřeň obsahuje buňky zvané odontoblasty, které jsou schopné vytvářet novou zubovinu, pokud je dieta dobrá. Zde je co řekl dr. Edward Mellanby o výzkumu své ženy. Převzato z Nutrition and Disease:

Od dob Johna Huntera je známo, že pokud jsou sklovina a zubovina poškozeny opotřebením nebo kazy, zuby nezůstávají pasivní ale odpovídají na zranění reakcí odontoblastů v zubní dřeni v oblasti, která odpovídá oblasti poškození, což vede k tvorbě toho, co je známo jako sekundární zubovina. M. Mellanby v roce 1922 zkoumala tento fenomén za různých nutričních podmínek a zjistila, že dokáže kontrolovat tvorbu sekundární zuboviny v zubech zvířat jak co do kvality, tak i kvantity, nezávisle na původní struktuře zubu. Pokud byla psům s opotřebovanými zuby podávána dieta bohatá na kalcifikační faktory, tj. bohatá na vitamín D, vápník a fosfor, docházelo k tvorbě velkého množství dobře zformované nově vytvořené sekundární zuboviny, ať už byla původní struktura zubů dobrá nebo špatná. Na druhou stranu, dieta bohatá na obilniny a chudá na vitamín D vedla k tvorbě sekundární zuboviny buďto v malém množství, nebo špatně zkalcifikované, a k tomu docházelo i případě, že byla původní struktura zuboviny dobrá.

U psů byly tedy faktory, které ovlivňují uzdravování zubů, stejné jako faktory, které řídí jejich růst:

1. Obsah minerálů ve stravě, obzvláště vápníku a fosforu
2. Obsah v tucích rozpustných vitamínů ve stravě, hlavně obsah vitamínu D
3. Dostupnost minerálů k absorbci v trávicím traktu, která je závislá především na obsahu kyseliny fytové ve stravě (která brání absorbci minerálů)

A co lidé? Doktoři Mellanbyovi se rozhodli zjistit, jestli mohou použít své dietární principy k léčbě již existujících zubních kazů. Rozdělili 62 dětí s kazy do tří různých dietárních skupin. Skupina 1 jedla svojí normální stravu plus ovesné vločky (bohaté na kyselinu fytovou). Skupina 2 jedla svojí normální stravu plus vitamín D. Skupina 2 jedla stravu bez obilnin a brala vitamín D.

U skupiny 1 zabránily ovesné vločky uzdravení zubních kazů a napomohly tvorbě nových, pravděpodobně kvůli své schopnosti bránit absorbci minerálů. U skupiny 2 zapříčinilo prosté podávání vitamínu D uzdravení většiny kazů a omezilo tvorbu nových. K nejsilnějšímu efektu došlo u skupiny 3, která jedla stravu bez obilnin s vitamínem D, a u které došlo k uzdravení takřka všech kazů a tvorbě jen velmi malého množství nových. Obilniny jsou hlavním zdrojem kyseliny fytové v moderní stravě, i když nelze vyloučit, že způsobují kažení zubů i prostřednictvím jiného mechanismu.

Dr. Mellanby také poukázal na skutečnost, že strava třetí skupiny neobsahovala nízké množství sacharidů a cukru: “Ačkoliv [dieta třetí skupiny] neobsahovala chléb, ovesné vločky nebo jiné obilniny, obsahovala mírné množství sacharidů, neboť děti v této skupině jedly množství mléka, džemu, cukru, brambor a zeleniny.” Studie vyšla v British Medical Journal (1932, 1:507) a British Dental Journal. Opět dr. Edward Mellanby:

Vytvrzování zkažených oblastí, ke kterému dochází v zubech dětí živených stravou bohatou na kalcifikační faktory, ukazuje na zabrždění aktivního procesu a může vést k “uzdravení” infikované oblasti. Jak se lze domnívat, tento fenomén je doprovázen vznikem tlusté bariéry dobře zformované sekundární zuboviny. … Po shrnutí těchto výsledků je jasné, že klinické dedukce učiněné na základě experimentů na zvířatech jsou platné, a že je nyní známo, jakým způsobem lze omezit šíření kazů a dokonce zastavit aktivní proces kažení zubu v mnoha postižených zubech.

Dr. Mellanby začal publikovat studie ukazující uzdravování kazů u lidí v roce 1924. Proč byl takový zásadní zdravotnický objev, publikovaný ve velmi vlivných vědeckých žurnálech, zapomenut?

Dr. Weston Price také uspěl v léčbě zubního kazu s použitím podobné diety. Živil chudé děti jedním velmi výživným jídlem denně a sledoval jejich zubní zdraví. Z knihy Nutrition and Physical Degeneration (str. 290, Výživa a fyzická degenerace):

Před jídlem byly podávány asi čtyři unce (0,1 dkg) rajské šťávy nebo pomerančového džusu a kávová lžička plná směsi stejného dílu přírodního oleje z tresčích jater s velmi vysokým obsahem vitamínů, a másla s obzvláště vysokým obsahem vitamínů. Poté dostaly misku obsahující přibližně pintu (0,5 litru) velmi bohatého vývaru z dušené zeleniny a masa, uvařeného převážně z morku a libových částí jemného masa: maso bylo obyčejně uvařeno samostatně, aby si udrželo šťávu, a poté bylo velmi jemně nasekáno a přidáno do masové polévky z kostní dřeně, která vždy obsahovala jemně nasekanou zeleninu a množství velmi žluté mrkve; jako další chod dostávaly vařené ovoce, jen velmi málo slazené, a rohlíky pečené z čerstvě namleté celozrnné pšenice, které byly namazány máslem s vysokým obsahem vitamínů. Pšenice na rohlíky byla mleta čerstvě každý den v motorem poháněném mlýnku na kávu. Každé dítě také dostávalo dvě sklenice čerstvého plnotučného mléka. Menu se každý den obměňovalo změnou masové polévky, rybí polévky nebo orgány zvířat.

Dr. Price pořídil rentgenové snímky před a po experimentu, které ukazují rekalcifikaci zkažených zubů dětí, které se zúčastnily tohoto programu. Jeho intervence nebyla přesně stejná jako intervence doktorů Mellanbyových, ale v mnoha ohledech se jí podobala. Obě diety byly bohaté na minerály, bohaté na v tucích rozpustné vitamíny (včetně vitamínu D), a měly nízký obsah kyseliny fytové.

Priceova dieta nebyla bez obilnin, ale obsahovala rohlíky pečené z čerstvě namleté celozrnné pšenice. Čerstvě namletá pšenice má velkou fytázovou (enzym, který degraduje kyseliny fytovou) aktivitu, a společně s dlouhým kvašením, které se v té době používalo, muselo dojít k rozložení takřka celého obsahu kyseliny fytové. To z ní učinilo zdroj minerálů, nikoliv past na ně, jako je tomu u moderních pšeničných produktů. Používal také máslo pasoucích se krav s vysokým obsahem vitamínů společně s olejem z tresčích jater. Dnes víme, že vitamín K2 z másla pasoucích se krav je důležitý pro vývoj a údržbu kostí a zubů. To bylo něco, co doktoři Mellanbyovi ve své době nevěděli, moderní věda ale potvrdila Pricovo zjištění, že K2 funguje synergicky s vitamínem D při udržování zdraví kostí a zubů.

Pokud bych měl vytvořit dokonalý dietární program pro uzdravování zubních kazů, který je založen na úspěších obou lékařů, vypadal by asi takto:

  • Bohatý na živočišné potraviny jako maso, orgány, ryby, kostní dřeň, plnotučné mléčné produkty (pokud jsou dobře snášeny) a vejce.
  • Pouze fermentované obilniny; žádné nefermentované obilniny jako ovesné vločky, cereálie, sušenky atd. Žádný chléb kromě kvašeného, protože obyčejně nejsou pečeny z čerstvé mouky.
  • Žádné ořechy; luštěniny pouze umírněně, a pouze pokud byly přes noc nebo déle máčeny v teplé vodě (kvůli obsahu kyseliny fytové).
  • Škrobnatá zalenina jako brambory nebo sladké brambory.
  • Přiměřené množství ovoce, ale žádné sladkosti.
  • Přiměřené množství dobře uvařené zeleniny.
  • Pohyb na slunci, olej z tresčích jater s vysokým obsahem vitamínů, nebo vitamín D.
  • Štědré množství másla pasoucích se krav.
  • Žádné průmyslově zpracované potraviny.

Tato dieta by maximalizovala obsorbci minerálů, a zároveň by poskytla dostatek v tucích rozpustných vitamínů. Pravděpodobně není nutné se jí držet striktně. Například pokud jíte více na minerály bohatých potravin jako jsou mléčné výrobky nebo kostní dřeň, pravděpodobně vám projde větší konzumace kyseliny fytové. Nebo je možné, že budete schopni uzdravit své kazy, když si dáte jedno nebo dvě jídla jako je toto denně, jak demonstroval dr. Price