Události popisuje místní obyvatel.
- Odjíždět jsem se nechystal. Za prve, není kam. Za druhé, ne proto můj děd osvobozoval Krym od fašistů, aby jeho vnuk jím ho daroval. Přípravoval jsem se na nejhorší. Obzvlášť jestli vzít v potaz, že žiji v rajónu, kde je plno Tatarů. Každou chvíli jsem čekal, že začnou lámat dveře a viděl jsem tváře sousedů... Měl jsem takový pocit, že v noci brousí nože. Jedno uklidňovalo, že jen tak mě nedostanou... a pár si s sebou přes řeku Styx vezmu. Potom se objevil Babaj s kamarády a začalo to být klidnější.
Ale co bylo zvláštní, ruskou občanku jsem nemohl dostat až do září. Protože ti samí Tataři doslova okupovali všechna oddělení migrační služby. Poté, co se ukázali "slušní lidé", Tataři najednou prudce se zamilovali do Ruska. Ačkoli si moc dobře pamatují na jejich nálady - oranžové, když přišel Juřčenko k moci v 2004. Jak se později ukázalo, "slušní lidé" o 3 dní předběhli přípravovanou řežbu. Přípravovali je rukama Tatarů pod řízením Džamileva právě Američané. Sám jsem viděl, jak k Mustafa Džamilevovi přijížděli ti samí gentlemani, u kterých na čeléch svítil nádpis "CIA" nebo pracovník "gosděpu". Právě oni mu nadhodili nápad takzvaných samozachvatů (neoprávněná okupace pozemků). Obyčejní Tataři byli nuceni platit za takový "samozachvat" 5 tis. dolarů. Vím nejen z doslechů, protože jsem pracoval v televizí a byl ve spojení s tatarskou redakcí. Právě přes Džamileva a Čubarova pindosi slibovali Tatarům domy zabitých Rusů, motivuje je tím, že oni vás prý deportovali a teď vy máte právo na veškerý jejich májetek. Když si vzpomenu, co se dělo, zdálo se mi, že spím a vidím noční můru.
Když jsem se dozvěděl, že nad vládními budovy zvedli ruskou vlajky, začalo být na duši klidněji. Od této chvíle jsem neviděl na ulici žádného Tatara, žádný mitink se nekonal. Tehdy na duši začalo být ještě klidněji. Zvláštní poděkování za to Ramzanu Kadyrovovi.
Jak zde vyprávěl jeden místní Tatar, přijel jeden člověk a předal jím poselství od Kadyrova. Z jeho slov zaznělo příbližně toto: "Jestli z hlav Rusů spadne jediný vlas, celou vaší sebranku zlikvidujeme za 24 hodin." Poté veškeré jejich mítinky a pochody skončily. Chvála a Sláva Našim Bohům za to, že jsme znovu v Naší Rodné Rusi! Vivat Rusko!
O Čečencích ještě pár slov. A oni zde byli, také na Čongaru. Velmi pomohli svou přítomnosti schladit horké hlavy mezi radikálními Tatary. Ale i mezi nacisty, kteří se pokoušeli prorazit do Krymu. A ještě pročesávali Krymské Hory, likvidovali tábory a úkryty Chizb-ut-Tachrir. Musím říct, že po tom všem jsme kardinálně změnili názor na Čečence na lepší.
Informační báze KSB