22.6.1941. Mýty a fakta o Druhé světové válce

Zkouším projíždět znovu literaturu, co mám doma a hledám věci, které by ukazovaly explicitně na to, že chtěl někdo z pohlavárů, ať už civilních nebo vojenských, úmyslně způsobit porážku Sovětského svazu Německem.
Věci, které už se nedají vysvětlit jenom jednostranně útočnou doktrínou, chaosem ve velení a nezkušeností vojáků a velitelů a chaosem v zázemí. Anebo přehnanou sebedůvěrou.
Zvláště se zaměřuju na Žukova.
Už pár takových podivností mám, zkusím ještě pohledat a uvidím co najdu a jaký obrázek to bude dávat.

doporučuji ke studiu:

https://cont.ws/post/326783

ještě k paktu M-R, z jiné diskuse:

- Polsko v roce 1934 podepsalo pakt s Hitlerem o neútočení. Pilsudský sem paktoval s Hitlerem a chtěl spolu s ním táhnout na Rusko.
- Mnichovská dohoda, což je také pakt o neutočení byla podepsána v roce 1938, přičemž Hitlerovi se hodilo, jako kost Československo, spolu s jeho vojenským průmyslem a výzbroji a zrovna Polsko při porcování Československa se zachovala, jako hyena.
Takže je jasné, že západu vůbec nešlo o nějaké “usmíření” Hitlera, ale o to, aby ho nasměroval na Rusko.
Pakt Molotov-Ribbentrop byl poslední v řadě paktů s Hitlerem, přičemž Stalin se před Mnichovskou dohodou snažil se západem domluvit o společném útoku na Hitlera a potom nabízel pomoc Československu s tím, že by Polsko povolilo průchod Rudé armády přes své území. Jak se zachovalo Polsko? Pohrozilo Rusku vyhlášením války, spolu s Rumunskem a dalšími.
K samotnému vstupu Ruské armády do Polska.
Po první světové válce byla podepsáná mírová smlouva, přičemž Rusko vzhledem ke své svízelné situaci, revolucí a mezinárodní intervencí muselo podepsat mírovou dohodu s tím, že území, které se rozdělí mezi vítěznými mocnostmi bude procházet podle linii Curzona. Poláci tuto linii narušili, zneužili slabost Ruska a zabrali si část území dnešní Ukrajiny a Běloruska. Kromě toho, ve svých zajateckých táborech měli kolem sta tisíc ruských vojáků, které nechali zemřít hlady, údajně kvůli tomu, že sami měli problémy.
Teprve poté, co Hitlerová vojska vstoupila do Polska a polská vláda utekla do exilu (tudíž polský stát už de facto přestal existovat), na území Polska vstoupila Rudá armáda, ale jen do té, výše zmiňované, linii Curzona. V podstatě obsadila území, které jí bylo Polskem neprávem odebráno po 1. světové.
Takže, nějaké povídání o tom, jak Stalin vrazil Polsku nůž do zad je nepřípustné. Je to jen další “interpretace” historie, která s realitou nemá nic společné. A dělat z Polska, které samo podporovalo Hitlera, oběť Ruska, je nesmysl.

Článek a video o základním principu britské politiky na evropském kontinentu:
http://aeronet.cz/news/jiste-pane-camerone-video/

Článek uzavírá výrok Václava Klause: „Velká Británie je a vždy byla pro Evropu klíčovou zemí. Nejen proto, že je kolébkou moderní demokracie a kapitalismu, ale hlavně proto, že se teď – již po třetí v moderní historii – rozhodla postavit megalomanským plánům na vytvoření celoevropského impéria (první dva případy byly v éře Napoleona a Hitlera).“

Náš nejmoudřejší a (skoro) neomylný zapomněl dodat, že Británie se sice postavila proti, ale největší kus práce na porážce toho, kdo chtěl celoevropské impériu vytvořit, museli v obou případech odvést Rusové.

Celkově ale nějak nechápu, v čem ta vaše teorie přesně spočívá:
- spočívá v tom, že Hitler byl projekt Stalina pro ovládnutí Evropy?
- nebo v tom, že jen zaútočil první podle hesla nejlepší obrana je útok?

Ta teorie není primárně moje, já jsem se s ní jenom víceméně ztotožnil.
Lidí z různých zemí, kteří se různě podílejí na jejím rozvíjení je povícero.
Myšlenky, které jste navrhl se tam vyskytují v nějaké formě obě dvě.

Tvrdit, že Hitler byl primárně Stalinův projekt by bylo přehnané, Hitler byl ,,projekt" celé řady lidí, počínaje lékařem, který ho v sanatoriu léčil z dočasného oslepnutí po plynovém útoku (oslepnutí není způsobeno přímo účinkem plynu, ale je psychosomatického původu, vyvolané šokem, proto se dá léčit) a vzbudil v jinak introvertním vojákovi představu, že on má být zachráncem Německa ze srabu ve kterém se ocitlo po porážce ve válce (Hitler strávil v sanatoriu posledních pár měsíců války a propuštěn byl před koncem roku 1918). Onen lékař byl po WWII ještě naživu a byl v této věci vyslýchán Spojenci.
Dále byla na Hitlerově cestě do politiky zaangažována společnost Thule. Čím se zabývala je obecně známo. Méně známo je, kdo všechno za tím stál.
Vznik a vývoj Německé dělnické strany, pozdější NSDAP, je taky popsán dost podrobně. Po nezdařeném pokusu o puč píše Hitler ve vězení Můj boj. Z textu vyplývají Hitlerovy priority: Židé a komunisté, Francouzi, území na východě.
Následně Hitlera podporovaly průmyslové a bankovní kruhy jak z Evropy, tak z USA. Slibovaly si od toho celou řadu věcí, to je taky různě rozebráno dost dopodrobna.
V okamžiku, kdy se NSDAP stala nejsilnější stranou, i když neměla většinu, se stal Hitler zajímavým i pro zahraničí.
Někdy v této době, pokud se to nestalo už dříve, přišla západním politikům do hlav myšlenka využít Hitlera a Německo k porážce komunistického režimu v Rusku, což oni sami nedokázali. Z toho potom vyplynula jejich další slova a činy.
No a následně některého soudruha, který si přečetl MK pořádně (není vyloučeno, že to byl Stalin osobně) napadlo, že na Západě přehlédli jednu důležitou věc: Že nejprve jsou na řadě Francouzi, východ až potom, což by se dalo využít.
Protože, a teď se dostáváme k tezi č.2, jestliže Lenin a Stalin si byli vědomi, že světový kapitalismus je na pokoji nenechá, a toho si vědomi byli, tak přichází leninská otázka: Co dělat?
Lenin a Trockij zahájili politiku vývozu revoluce a po jejím neúspěchu nastoupila Stalinova politika budování socialismu v jedné zemi. S tím, že si Stalin byl vědom (a jeho výroky to dokazují), že je otázka času, než to kapitalisté zkusí znovu.
To, že nejlepší obrana je útok, je všeobecně známá věc už odedávna. Jako útočník si mohu zvolit čas a místo, soustředit tam síly a prostředky a koordinovaně udeřit, zatímco obránce musí být ve střehu pořád a všude, což je ekonomicky vyčerpávající a vede to k otupení pozornosti.
Jenže na to abych zaútočil musím být silnější a mít na vedení války připravenou ekonomiku a zdroje. Hitler to sice zvládl i bez toho, ale to je výjimka z vojenského pravidla daná politikou(vyšší priorita).
Proto Stalin nejprve budoval těžký průmysl obecně, potom strojní a zbrojní průmysl a potom začal vyrábět ve velkém zbraně.
S tím, že pozoroval, jak se situace v Evropě vyvíjí.
V momentě, kdy se cítil dost silný na provedení útoku, tak zřejmě změnil doktrínu z obranné na útočnou a začal se připravovat.
Původně to měl asi opravdu nalajnované na rok 1942, zřejmě nepočítal s tím, že Francie padne za pár týdnů. Jenže, jak už to ve válce bývá, události se rozeběhly velmi rychle a už se to nedalo zastavit. Francie padla, Británie byla sice vytlačena z kontinentu, ale mír přijmout nechtěla, přičemž porazit se ji nedařilo.
Díky značné izolaci Britských ostrovů od kontinentu se nedařilo ani vysílání špionů, kteří by něco důležitého zjistili a tak kritická hospodářská situace Británie nebyla z Německa vidět.
Němci sice věděli kolik lodí potopili, ale nevěděli z jakého počtu a kolik ještě zbývá. Totéž letadla RAF.
Na druhou stranu byli Němci nepříjemně překvapeni neustálým Stalinovým posouváním hranic na západ, kdy si Stalin vylepšoval strategickou pozici. Spolu se zjištěným soustřeďováním sovětských vojsk to byly asi hlavní faktory, které zapříčily, že myšlenka napadení SSSR před porážkou Británie v německých hlavách vznikla.
Hitlerovi to zamíchal ještě Mussolini, který způsobil, že Němci na začátku roku 1941museli jít řešit ještě Řecko, Jugošku a Krétu, což nebylo původně v plánu.
Teprve potom nastala na obou stranách situace vhodná pro vzájemný útok. Stalinovi už Hitler neměl čím dalším prospět a zároveň byl hospodářsky slabý a závislý na dodávkách ze SSSR.
Němci měli zprávy ze západních oblastí SSSR, protože to byly oblast nedávno zabrané, kde byli obyvatelé ochotní s Němci spolupracovat. A tak věděli, co se tam děje.
Na západ od SSSR byli na konci roku 1940 už jenom Němci a jejich spojenci. Z toho Němci udělali jednoznačný závěr.

Vzal jsem to letem světem, protože musím odejít.

V takové argumentaci je pár podstatných problémů:

1) Interpretace že první na řadě půjde Francie, pak Anglie atd. a pak teprve SSSR je chybná, protože co se týká Francie a dalších evropských zemí, jednalo se jen o předání průmyslových a lidských kapacit pod jednotné řízení s cílem koncetrace na hlavní úder - konečné řešení Ruské otázky. Likvidace Slovanů jednou provždy byla reálná součást plánu, nikoliv nějaké propagandistické klišé (viz i článek "Generalplan OST a konečné řešení české otázky" zde)

2) export revoluce a permanentní revoluce neselhala, jak je tvrzeno, ale bylo to cíleně zastaveno Stalinem, protože chápal že v tomto plánu má Rusko sehrát jen roli kanonefuter.

O žádném skutečném dobývání Evropy Hitlerem nemůže jít řeč, šlo jen o to, aby wehrmacht získal reálné zkušenosti. Ve skutečnosti bylo uděláno vše proto, aby se Evropa dostala pod jednotné řízení Hitlera, i ze stran tzv. "spojenců".

Chybně to interpretujete vy. Zapomínáte, že Hitler byl sice na dálkové ovládání, ale jenom do určité míry. Jakmile zesílil, začal si dělat vlastní politiku.
Tu jeho politiku samozřejmě spoluurčovaly vztahy a souvislosti s okolím, ale přestal se chovat jako poslušná loutka.
Británii v plánu vůbec neměl. Ta se mu tam připletla z vlastní iniciativy dle principů popsaných v výše linkovaném článku, protože Hitler se útokem na západ vymknul jejich představám. Tak se ho pokusili zastavit.
Německé plány na zotročení slovanských národů a likvidaci jejich elit jsou známy, to nikdo nezpochybňuje, Heydrich to popsal zcela zřetelně a jednoznačně. Ani já jsem nikde nepsal o tom, že by se jednalo o pouze propagandu. Oni to mysleli zatraceně vážně. Dokud se válčilo, tak nás potřebovali do průmyslu, potom by se nás zbavili.

Jak to, že vývoz revoluce neselhal - republiky rad vznikly a zase zanikly. Nedokázaly se udržet. Pokus o vývoz revoluce přes Polsko do Německa silou zkrachoval u Varšavy, pokud vím Stalin se toho taky účastnil. Prostě si to soudruzi představovali jak Hurvínek válku. Stalin, když viděl že takhle to nepůjde, nasadil svůj postup.
Stalin byl člověk velmi znalý, seminář, kterým prošel s výbornými známkami, mu taky hodně dal. Když dokázal meziválečnou politiku evropských zemí rozklíčovat nepříliš vzdělaný Hitler čtením novin v holičské oficíně, kde pomáhal, tak podstatně vzdělanější a v praxi kovanější Stalin to dokázal také a lépe.

Zapomněl jste napsat, komu šlo o to, aby wehrmacht získal reálné zkušenosti. Protože hráčů bylo více a každému šlo o něco jiného.

Fiasko u Varšavy bylo dílo, záměr Stalina, protože chápal důsledky, kdyby byla operace úspěšná.

Že by to byl Stalinův záměr, to slyším prvně, dosud jsem všude slyšel a četl, jak tu porážku nemohl Polákům zapomenout. Faktem zůstává, že soudruh Stalin v roce 1920 byl jiný soudruh Stalin než v roce 1941.
Co jsem četl, tak to byla spíš z jeho strany partyzánština vůči Trockému (a Tuchačevskému), kterému před rozhodující bitvou u Varšavy odebral část jednotek na vlastní úsek ke Krakovu, kde nad Poláky zvítězil. Po porážce u Varšavy se musel stejně stáhnout. Otázka je, jestli to na výsledku bitvy něco změnilo, protože do bitvy u Varšavy byli nasazeni francouzští legionáři, veteráni WWI, podstatně zkušenější a lépe organizovaní i vyzbrojení.
Dále je otázka, jestli mu to udělal naschvál, aby ho potopil a sebe vyzvedl jako úspěšnějšího, nebo jestli se domníval, že Trocký Poláky porazí i s tím zbytkem vojsk. Protože cílem bylo Německo a pokud by Stalin kvůli osobním ambicím ohrozil splnění hlavního cíle, kterého nebylo kvůli tomu dosaženo a celý Leninův plán provedení revoluce v Německu na tom zkrachoval, to by ho Vladimír Iljič nepochválil.
Kdyby byla operace úspěšná, následoval by pokus o revoluci v Německu a zřejmě i občanská válka, pravděpodobně i s nějakou tou zahraniční intervencí. Jak by to dopadlo se neodvažuju hádat, to už je moc velká spekulace.
Co by následovalo po úspěšném proražení DRRA do Německa podle vás?

V plánu byla celosvětová marxistická revoluce s pomocí ozbrojeného exportu revoluce, kde mělo Rusko fungovat jako úderná síla a zároveň v procesu zaniknout - 2 mouchy jednou ranou, likvidace Ruska a buržoazního projektu zároveň. Stalin to chápal a v míře možností blokoval, což se mu podařilo. Druhá světová válka je důsledek toho, že se mu to podařilo a navíc začal realizovat vlastní koncepci globalizaci, odlišnou od projektu zákulisních kurátorů marxistického projektu.

S tím se dá souhlasit, v kontextu vzniku WWI je zcela zřejmé, že bylo třeba zlikvidovat silné evropské monarchie.
Tam se opět protínají zájmy různých skupin (j)elit.

Rusko potřebovali zlikvidovat všichni. Stalinovi, který před válkou s politickým zadáním procestoval celou Evropu to mohlo být jasné už v té době. V roce 1913 byl Stalin ve Vídni (teoreticky se tam mohl potkat někde na ulici s Hitlerem) a zpracovával tam na Leninův pokyn článek ,,Marxismus a národní otázka".

ps. kdyby nechtěli, ať Hitler zesílí a vybuduje (na evropské poměry) neporazitelnou armádu, stačilo hnout prstem když obsadil demilitarizované porůří, čímž porušil smlouvy. Tehdy neměl jakoukoliv možnost se bránit, kdyby Francie nebo Anglie hnula prstem. Takže vykládáte pohádky. A kdyby si začal dělat vlastní politiku jak píšete, v prvé řadě zabere švýcarsko a spojí síly se Stalinem proti společnému nepříteli a (už) bývalým svým pánům, opět vedle.

Vedle jako jedle jste vy.
Nečtete pozorně, já nic takového netvrdím. Britové nechávali Hitlera celá 30. léta na pokoji, ve 30.letech to byli hlavně Britové, kdo Německu byl ochoten ustoupit a tlačili v tomto smyslu občas i na Francii. Nechali Němce dokonce i stavět válečné lodě nad limity dané Versaillskou smlouvou až do poměru 35:100 k britské Home Fleet. Výsledek Mnichova byl spíše dílem Britů než Francouzů. Proto Hitler nepředpokládal, že se do toho Británie zamíchá, že kvůli Polsku mu pro forma vyhlásí válku (na moři boj začal hned) a jeho dalším útokům směrem na sever a na západ se vojensky postaví. On měl v plánu obsadit jenom Francii (plus Benelux, protože to bylo po cestě). Proto se taky Hitler snažil Británii z války dostat ven a nechal kvůli tomu odplout Brity z Dunkerque.

Pokud měl někdo takovýto úmysl, předat Němcům západo a středoevropský průmysl a zdroje proto, aby mohli zaútočit na východ, je otázka, jestli to Hitlerovi takhle naplno řekli. Možná ano, možná ne, ale on si stejně dělal svoje.

Čili jedna věc je britská politika směrem k Německu do podzimu 1939, kdy Hitler konal v souladu s jejich představami a druhá věc je britská politika vůči Německu počínaje rokem 1940, kdy už Hitlerovo konání Britům příliš pod nos nešlo a začali proti němu hýbat nejen prsty.

Co se toho Porúří týká, někde jsem četl, že bylo Versaillskou smlouvou nejen demilitarizováno, ale i v rámci reparací na 15 let hospodářsky přičleněno k Francii.
Čili v tom roce 1935 to tak nějak uplynulo. Ale nemám to ověřeno.

Zapomněl jste napsat, komu šlo o to, aby wehrmacht získal reálné zkušenosti. Protože hráčů bylo více a každému šlo o něco jiného.

Pokud se týče vzájemného spojenectví, to by vzhledem ke své předchozí rétorice jak Hitler, tak Stalin těžko vysvětlovali národu i svým stoupencům.
Stalin byl spojenec za všechny peníze. Hitler nikoho ze svých spojenců nepodtrhl, Stalin každého, když se mu to hodilo, pokud si to mohl dovolit. Například právě Hitlera, ve věci Polska a Pobaltí. Pro Stalina bylo ve finále jednodušší psychopatického Hitlera s jeho nelidským a zkorumpovaným režimem rozdrtit a řídit to sám, než se s ním dál ,,kamarádit“. Hitler, Goebbels a spol. museli nejprve vlivem porážek na frontě vystřízlivět z teorií o podlidech, aby byli ochotni se se Stalinem znovu spojovat.

Hitler Stalina obdivoval, je doložená celá řada pochvalných nebo přímo obdivných výroků o Stalinovi, zatímco Churchilla ani Roosevelta si nevážil.
Hitler pánoval, že pokud se Stalina podaří zajmout, nepopraví ho, ale daruje mu v Německu krásný zámek jako výraz obdivu k jeho schopnostem. To je téma na delší dobu.

V každém případě souhlasím s tím, že německo(evropsko)-ruské spojenectví (nebo sjednocení) představovalo a i dnes představuje velký potenciál a elity se toho dodnes děsí a dělají všechno možné aby tomu zabránily.

S těma Švýcarama je to trochu složitější. Švýcaři šli Hitlerovi dost na ruku, podobně jako Švédové, ačkoliv se dneska k tomu ani jedni moc nehlásí. Konkrétně švýcarské banky ,,praly“ Hitlerovi nakradené zlato, ať už umělecké předměty, zlato ze zabraných zemí nebo zlaté zuby a prstýnky vězňů z koncentráků. Němci to dodávali přetavené do cihel s emblémem říšské banky a ve švýcarských bankách se tvářili, že nevědí odkud to zlato je, ačkoliv množství prodaného zlata daleko přesahovalo oficiální zlaté zásoby Německa. Zadarmo to určitě nedělali. Němci vypraným zlatem platili za dodávané suroviny ze světa.
Dále si švýcarské banky ponechaly prostředky z kont lidí, které Němci zlikvidovali, to taky nebyly malé peníze, po válce je Američané donutili část peněz vyplatit v USA žijícím příbuzným Hitlerových obětí, většinou Židů. Sami nacisté si také ulévali svoje majetky do Švýcarska. Hlavně ty nepoctivě získané.
Přes Švýcarsko se taky vedly různé zákulisní jednání, například tam působil Alan Dulles.
No a potom tam máme různé ty globální elity a podobně.
Hitler určitě věděl, proč nechává Švýcarsko na pokoji.

Možná se to stalo, možná je to vtip:
Skupina amerických bombardérů pronásledovaná německými stíhači se dostala až do švýcarského vzdušného prostoru, kam za nimi Němci neletěli. Ale ani Američané tam neměli co pohledávat. Následně se rozvinul mezi švýcarskou protivzdušnou obranou a vedoucím amerického svazu takovýto rozhovor:
Š: Víte, že jste ve vzdušném prostoru Švýcarské konfederace?
A: Víme.
Š: Víte, že tu nemáte právo být?
A: Víme.
Š: Víte, že po vás zahájíme palbu, jestli náš vzdušný prostor okamžitě neopustíte?
A: Víme.
Za 5 minut:
A: Víte, že střílíte 2000 stop pod nás?
Š: Víme.

> Hitler nikoho ze svých spojenců nepodtrhl

Co Gliwice a napadení Polska? Máte to nějak naopak.

> Stalin každého, když se mu to hodilo, pokud si to mohl dovolit

například?

SSSR ze svých nemnoha spojenců podtrhl pobaltské země, kterým následkem paktu R-M byla vnucena Smlouva o obraně a vzájemné pomoci. Německo se na základě paktu R-M vzdalo své zájmové sféry v těchto zemích a dokonce učinilo kroky k vystěhování tam žijících Němců.
V případě útoku na Polsko se ze strany SSSSR jednalo o porušení smlouvy o neútočení, ne o spojenectví.
Sovětsko-polská smlouva o neútočení platila dle dodatku z roku 1935 do konce roku 1945.

Německo Polsku obdobnou smlouvu o neútočení v dubnu 1939 vypovědělo, v případě napadení Polska Německem se tedy nejednalo o porušení smlouvy, což nic nemění na tom, že ta akce v Gliwicích byla prasárna a samotné napadení rovněž.

SSSR si na základě paktu R-M de facto připojil zpátky území ztracená v důsledku WWI a následných konfliktů.
Když Trockij nechtěl při jednáních v Brestu podepsat německé územní požadavky, odpověděl mu Lenin, ať podepíše s dovětkem:,,Teď potřebujeme mír, potom si ta území vezmeme zpět."

Čili: Rusko si jen vrátilo zpět odedávna ruská území, které ztratilo během občanské války, část z kterých zabrali v důsledku intervence poláci a kde se chovali k místním jako prasata.

SSSR vstoupil do Polska (ve skutečnosti na svá území pod dočasnou správou polska v důsledku intervence), když už žádné Polsko neexistovalo a vláda utekla za hranice, bylo to opatření mj. i k tomu, aby němci neměli svrbění pokračovat za linii.

No vždyť jo, o tom píšu, Rusové si vrátili zpět to, o co předtím přišli, zabrali zpět území kde žilo vysoké procento Bělorusů a Ukrajinců (viz Curzonova linie) plus si zabrali ještě tzv. Bialystocký výběžek, který byl z vojenského hlediska vhodný pro obchvat Východního Pruska.
Poválečná polsko-sovětská hranice tuto linii víceméně kopírovala taky.
Nicméně, Francie a Británie uznávaly nárok Ruska potažmo SSSR na pás území po Curzonovu linii, proto Německu kvůli přepadení Polska válku vyhlásili, ale SSSR nikoliv.

Vstup SSSR na polské území byl v intencích paktu R-M, nebyl improvizací vyvolanou postupem Němců i když původní dohoda nebyla dodržena přesně.
Nevím jestli Němci měli nebo neměli nějaké svrbění, ale faktem je, že 20.9. byli na několika místech za dohodnutou demarkační linií a po skončení bojů se stáhli zpět a uvolnili toto území DRRA.

V SSSR taky věděli, že je hloupost bojovat na dvou frontách, proto útok na Polsko začal až poté, co Japonci po porážce u Chalchyn-golu uzavřeli příměří a odpadlo riziko dalšího rozšíření válečného konfliktu v Asii.
Teď nemám čas to hledat, ale pokud mě paměť neklame, zdrhla polská vláda do Rumunska, ale nekapitulovala a Polsko stále mělo kus území, kde se armáda aktivně bránila, takže se nedá mluvit o tom, že by 17.9. už žádné Polsko neexistovalo. Minimálně existoval ten pás od demarkační linie na východ plus obklíčené oblasti - Varšava kapitulovala 27.9. a někde se bránili ještě déle.

V každém případě, jen těžko lze mluvit o útoku na Polsko nebo napadení Polska, když to byly původně ruská území s ruským obyvatelstvem - po připojení bylo třeba provedeno anonymní referendum, 97% lidí vyjádřilo souhlas s připojením k Rusku; a v okamžiku vstupu je existence Polska jako státu diskutabilní.

Nehledě na to, že Polsko bylo až do poslední epizody spojencem Hitlera a mnulo si ruce, jak to společně Rusům nandají.

Nejčastěji odkazované zdroje u M.S. Solonina:

Sborník dokumentů Rok 1941. redaktor V.P. Naumov, vydal Měždunarodnij fond ,,Demokratija", Moskva 1998

1941 god - uroki i vyvody. red. V.P. Nělasov, vydal Vojenizdat, Moskva 1992

Sbornik bojevych dokuměntov Vělikoj Otěčestvennoj vojny, T.35. red. P.I.Pinčuk, vydal Vojenizdat Moskva 1958

Vojenno-istoričeskij žurnal 54, 1992, no 1-2

http://www.battlefield.ru
http://www.mechcorps.rkka.ru
http://www.rkka.ru

Celý seznam literatury má přes tři stránky.

Suvorov se většinou odkazuje na paměti generálů a maršálů, které jsou v Rusku zřejmě běžně dostupné.

Jde o to že odkazovat se může na co chce, ale jde o to, jak pracuje s fakty. Fakta nejsou upřímná věc, prezentovat fakt sám o sobě není ani možné. Vždy je součástí nějaké interpretace.

Proč by nebylo možné prezentovat fakta samostatně.
Od toho se příslušné dílo nazývá faktografické - autor uvádí vedle sebe fakta, aniž by je interpretoval a činil z nich závěry.

Interpretace je až terciální záležitost, musí jí předcházet právě sběr dat, jejich analýza a teprve výsledky té analýzy je možno nějak interpretovat.

Zkusme se raději držet podstaty problému.
Dobrali jsme se pravděpodobné existence nějakého trockistického spiknutí proti Stalinovi, kterého se měl účastnit Žukov a mělo vyvrcholit v průběhu zasedání k výročí VŘSR.
Narazil jsem na zmínku, že v době bojů o Moskvu, právě v době před tímto zasedáním se v Moskvě rozšířila zpráva, že vypukl vojenský převrat, což vedlo k ještě větší panice, než mezi obyvateli panovala předtím.
Jenže kdo by převrat prováděl, všichni generálové okolo Moskvy měli v té době jiné starosti a postižen byl pouze Žukov - jako jediný z generálů nebyl vyznamenán kvůli projevené zbabělosti.

Mohla to být dezinformace vypuštěná někým, kdo potřeboval vyvolat paniku a potom se prsit tím, že v kritickém okamžiku zachránil pořádek v Moskvě a okolí.
Pro dnešek to balím a jdu spát.

Rezun pracuje s fakty tak, že s nimi manipuluje čtenáře ve prospěch své teorie, nejde mu o skutečnost.

Jistě, lze uvést fakta sama o sobě:
Síra může být osmimocná.
Bronz je slitina.
Průměrna dojivost brněnské krávy v lednu 2016 byla 135 litrů.

Jaký to má smysl? Ve skutečnosti jde v první řadě vždy o interpretaci, rámec, proces, do kterého jsou ukládána předkládaná fakta. Fakta nejdou nikdy uvést všechna - vybereš jednu množinu a prezentuješ v určitém pořadí, vznikne ti jedna "pravda", vybereš trochu jinou množinu a prezentuješ v jiném pořadí - jiná "pravda", neslučitelná s první verzí. V obojích případech jsi uvedl fakta pravdivě.

Takže jak je vidět, prvořadé jsou vždy procesy, nikoliv fakta.

Ono je to trochu jinak. Správný způsob vyvozování závěrů z výchozích údajů je velmi důležitý a nelze se bez něj obejít. Nicméně správné výchozí údaje, tj. fakta, také nelze pominout. Důležité je obojí. Pokud začnu od neúplných nebo nesprávných výchozích dat, tak i správným postupem z nich pravděpodobně vyvodím nepřesný, nebo zcela nesprávný závěr.
Pokud mám data správná a postup nesprávný, tak mi z toho taky pravděpodobně vyjde ptákovina. Z nesprávných výchozích údajů nesprávným postupem vyvodím nesmyslný závěr zcela zaručeně.
Čili jedině v případě, že výchozí data reprezentativně popisují situaci a já aplikuju pro jejich vyhodnocení správný a úplný postup, lze předpokládat, že obdržím správný výsledek.
Hezky je to vidět v matematických úlohách. Když si špatně opíšu zadání, tak mi i při správném postupu vyjde špatný výsledek. Pokud mám zadání správně, ale mám chybu v postupu, výsledek je znovu chybný. Pouze správné zadání a bezchybný postup dávají správný výsledek.
V aritmetice je to celkem jednoduché, při vyhodnocování a prognostice komplexních procesů se výše uvedené lépe řekne, než udělá. Sehnat si dostatečně reprezentativní soubor dat a ověřit si jejich správnost dá dost práce a správně je vyhodnotit ve všech souvislostech a na žádnou důležitou spojitost nezapomenout je ještě obtížnější. Protože to, že postup vyhodnocování je nesprávný nebo neúplný, zjistím teprve tehdy, až mi to někdo znalejší řekne, nebo až zjistím, že se moje závěry nepotvrdily.
Ještě že máme to pravidlo autobusové zastávky.
Tím, že jsem sesbíraná data správně vyhodnotil, práce nekončí. Dále musím provést analýzu, jak to zapadá do širších souvislostí ostatních procesů a pokusit se o prognózu dalšího vývoje v různých variantách. A z výsledku těchto prognóz udělat další závěry.
Neměli to soudruzi lehké. A ani teď nemají. A tak vymysleli dostatečně všeobecnou teorii řízení, aby měli komplexní model pro všechny případy.

Stále vám uniká podstata, kompletní výchozí údaje nemáte nikdy a nikde, a o jejich správnosti také dopředu nic nevíte.

Podstata mi neuniká, podstatou problému je to, co jsem výše popsal.
Nepsal jsem, že potřebuju kompletní data, to by byl asi opravdu problém, ale psal jsem o datech reprezentativně popisujících situaci, což je něco jiného. A to se při vynaložení příslušného úsilí sehnat dá, když vím kde to hledat.

No a správnost výchozích údajů, respektive velikost možné chyby či odchylky taky musím být schopen zjistit či ověřit.
Ať už opakovaným prováděním téhož a srovnáváním výsledků, získáváním stejných informací z různých míst a jejich vyhodnocování různými lidmi. A hlavně porovnáváním platnosti závěrů z toho učiněných se skutečností metodou autobusové zastávky.
Bez výše uvedeného by nešla dělat žádná statistika, prognostika a obecné závěry, o vědeckém výzkumu ani nemluvím.

Co se týká knih Rezuna, tady je rozbor, jak manipuluje při práci s archivy: namísto aby zkoumal co tam skutečně je, vytrhává z kontextu aby "dokázal" předem zformovanou teorii: https://www.youtube.com/watch?v=b6dZFLysY-4

Opět těsně vedle. Suvorov (Rezun) se v knihách, kde svou teorii vykládá a obhajuje na archivy neodvolává. Kde by se k nim taky v Británii dostal.
Suvorov hojně cituje z pamětí maršálů a generálů, které jsou v Rusku volně dostupné v knihovnách a každý kdo má zájem si může ověřit, co a v jakém kontextu se tam píše.
Já jsem se takhle prokousal Žukovovými Vzpomínkami a úvahami, abych si ověřil, že z něho Suvorov nedělá blbce neprávem.
Nedělá, všechny citace souhlasí.
Odkazy na archivní dokumenty se u Suvorova objevují až v knihách z poslední doby, které jsou už spíše polemikou s oponenty, i když nové informace se v nich taky hojně objevují.

Tipuji že asi neumíte rusky, škoda, ten rozbor manipulačních technik Rezuna je dobrý. Měl jsem na mysli jeho práci se zdroji, nikoliv s archivy. Vytrhává z kontextu, čímž mění smysl. Apeluje na emoce. Nezná význam pojmu "zdroj" ve smyslu historické vědy, jedná se o pseudovědu. Z hlediska metodologie a práce se zdroji nevydrží nejmenší kritiku. Manipuluje zdroji, uvádí tvrzení bez odkazů na zdroje. Například, prohlašuje nějaký druh vojsk za "útočná vojska", a dále jde celý řetěz argumentů na základě této teze, kterou nedokazuje a která je lživá. Nebudu tady vypisovat konkrétní případy, bylo by to na dlouho a je to ve videu výše.

Vy s tou logikou vyvozování závěrů máte vážně potíže. Na začátku debaty tu proběhlo pár linků na články v ruštině, které jsme podrobně rozebrali a vy uděláte závěr, že neumím rusky.
(Smajlík kroutící hlavou).
Já taky z toho, že ignorujete dotaz na činnost roty po vyhlášení bojového poplachu nevyvozuju, že jste nebyl na vojně, ačkoliv se to nabízí.
Protože kapku přemýšlím, než něco napíšu a napadlo mě, že to může mít i jiné důvody.

Archivy/Zdroje: Dávejte si pozor na to, co píšete. Opakovaně se stalo, že jste napsal nějakou ptákovinu a když jsem na to upozornil, tak jste napsal, že jste to myslel nějak jinak. Zejména se Stavkou jste se vyznamenal.

Ve skutečnosti je u mě problém v tom, že v práci si nemůžu videa z YT pouštět a doma mám pomalé připojení, které sledování delších videí neumožňuje. Tak 3-5 minut maximálně.
Tu debatu Hitlera s Mannerheimem jsem ještě dal, to bylo stejně víceméně čtení titulků. U Pjakina taky čtu přepis titulků, nedívám se na video. Je to navíc rychlejší.
Video dlouhé hodinu a půl bych sledoval tak pět až šest hodin. Tudíž jsem si to nepouštěl.
Pro mě to nemá ani zásadnější význam, já o vedení válek a politice vím docela dost, tak si dokážu udělat posouzení relevantnosti předložených tezí sám.

Jak jsem uvedl výše: Suvorov pracuje s knihami, které se dají volně sehnat. V Rusku určitě, ale šlo by to i u nás. Všechny jsem nesháněl, to bych musel do Brna, tam by se určitě v nějaké knihovně našly, ale ověřil jsem si jeho práci s citáty z knih na Žukovovi, ze kterého cituje nejčastěji. Odpovídá to, žádné vytrhávání z kontextu a překrucování smyslu jsem nezaznamenal.
S těmi citáty je spíše jiný problém. Už jsme to rozbírali nad tím článkem od Muchina, kde byly vysbírány vzpomínky několika velitelů různých jednotek z prvního sledu. Člověk musí číst pečlivě a zasazovat si věci do souvislostí, protože i ty paměti generálů, aby mohly v SSSR vyjít, musely být napsány v souladu s generální linií. Někdo psal prostě dle generální linie, jako třeba právě Žukov, někdo psal tak, aby pro neznalého počínaje cenzorem byl text nezávadný, ale aby si tam znalý člověk dokázal najít podtext.
Rezun se kromě jiného vysmívá některým režimním historikům za zcela elementární chyby v popisovaných událostech. Chyb je tolik, že mě už napadlo, že se nejedná o omyly, ale že dotyčný historik napsal co mu poručili, aby dostal výplatu, ale nedalo mu to a zamíchal tam pár na první pohled přehlédnutelných blbostí, aby si člověk blíže zkoumající text, řekl: Pozor, tady něco není v pořádku.

Nemám dobrou paměť na detaily, to ale na podstatě nic nemění, měl jsem prostě na mysli tehdejší hlavní stan velení.

Co se týká toho videa, doporučuji si udělat čas, analyzují tam nikoliv jednotlivé případy a nesmysly Suvorova (o tom jsou napsány desítky knih), ale METODOLOGII jeho manipulací, což je to podstatné, co vám uniká.

Zatím jste mě nepřesvědčil, že mi něco uniká.
Já nepotřebuju, aby mi někdo názor předžvýkával, dovedu si udělat vlastní analýzu textu z oblasti ve které se orientuju, porovnat ho se souvislostmi a udělat si názor na jeho smysluplnost. Dělám to dnes a denně, protože furt něco čtu.
Já jsem taky do roku 1995 nebo 1996, než se mi dostala do ruky první Rezunova (Suvorovova) kniha, věřil tomu, co se oficiálně prezentuje, i když se mi to nezdálo. Už jako kluk jsem kroutil hlavou, že to přece není možné, že ti Rusové nemohli být tak blbí a neschopní. Moc mi to oficiální vysvětlení nesedělo, ale jiné jsem neměl a jiné informace taky ne. Kde bych se k nim taky za komančů dostal. Navíc jsem byl kluk. Za deset let už bylo všechno jinak a já jsem si názor opravil.

Už jsem četl na netu spoustu článků na téma Suvorov a jeho překrucování historie, ale ani v jednom případě nedokázal autor Suvorovovy vývody přesvědčivě zpochybnit. Suvorov má jednotný koncept, do kterého jednotlivé detaily zapadají. Co sebe nezapadá jsou režimní výmysly politruků a ,,historiků“. Zpravidla to byl nějaký článek typu těch co jste tu odkazoval nebo nějaká variace na oficiální verzi ve stylu: , ,To nemůže být pravda, tak to nebylo, nám soudružka učitelka říkala...“

Mě taky soudružky učitelky a soudruzi učitelé říkali celou řadu věcí. Většinu z nich dodnes používám, výjimku tvoří jenom ten dějepis a občanská nauka, kde jsem musel provést zásadní rekonstrukci svých vědomostí.

Ale dnes to není lepší. Když otevřu děckám dějepis, tak se nestačím divit jak povrchně a bez vysvětlení příčin a souvislostí se události třeba toho 20. století popisují. Jednou mě dorazil mladý, když měl za úkol napsat tři nejvýznamnější zásluhy Václava Havla o naši republiku. Já jsem si nevzpomněl ani na jednu. Havlovu kariéru jako prezidenta pamatuju od začátku do konce a nic pozitivního na ní nevidím. Havel na co sáhl, to zk......
Ale to jsem odbočil. Chtěl jsem tím říct, že dějepis je velmi specifická vědní disciplína, poplatná době. Neporazit Sověti Hitlera, vypadaly by dějiny Evropy ještě úplně jinak.

Pro doplnění:
Pokud je tahle nahrávka pravá pak byl Hitler přesvědčen že ho SSSR napadnout chce:
https://www.youtube.com/watch?v=oET1WaG5sFk

Ta nahrávka je z roku 1942, tehdy Hitler už mohl vykládat co chtěl, aby ospravedlnil.

No je to soukromý rozhovor s Mannerheimem a pár dalšími u jídelního stolu (proto tam cinkají talíře a skleničky). V soukromém rozhovoru by bylo ospravedlňování a překrucování faktů známkou dětinskosti a není to podle mého názoru na místě předpokládat. To by muselo vedení NSDAP lhát jednotně jak veřejnosti, tak pro režim spojeneckým politickým lídrům.
"Ospravedlňování" by se dalo předpokládat například ve veřejném projevu v rámci propagandy.
Nicméně otázka tedy zůstává: Cítil Hitler potřebu lhát Mannerheimovi o tom že přepadení USSR nebyla vynucená akce ,ale pouze rozšiřování území a likvidace možného oponenta a nebo říkal pravdu o tom, že byl v roce 1941 skutečně přesvědčen že USSR zaútočí ? Můžeme to vůbec nějak zjistit ?

A jak ?

O tom se tu s kolegou Hoxem celou dobu přeme.
Nepřímých i přímých důkazů, které se jenom musí správně uspořádat, aby to z nich vyplynulo, je spousta.
Akorát oficiální historikové nás už 70 let učí skládat dílky jinak abychom se k původnímu obrázku nedopracovali.
O tom, že v roce 1942 navštívil Hitler generála Mannerheima se zmiňuje i Pjakin jako o prokázané věci, takže není vyloučeno, že nějaký takový rozhovor(on je to spíš Hitlerův monolog) mezi nimi proběhnout mohl.

No osobně už od základní školy mi nešlo do hlavy proč Hitler rozpoutal válku s USSR, když ještě neměl vojensky podrobenou Velkou Británii. Hitler tak hloupý rozhodně nebyl. Pokud si někdo myslí opak, tak žije v pohádkovém světě. Jiné logické vysvětlení, než že šlo o vynucený preventivní úder nemám. Pokud ho někdo ze zde diskutujících má tak prosím... . Podle mě je to jednoduché, logické a nad slunce jasné.

A proč nezabral Švýcarsko? Zabral by švýcarské banky a měl by do konce světa vystaráno s financemi...

Hlavně by si tím zadělal na potíže.
Na jedné straně tu píšete o globálním prediktorovi, o biblickém projektu, o tom jak byl Hitler podporován západními bankovními a finančními kruhy a potom napíšete něco takového. Zabráním Švýcarska by si pohněval vyšší elity a ty by přijaly příslušná opatření.

To byla řečnická otázka.

a odstavcům pod tím:

> Zatím jsme se nedobrali k ničemu, co by na to spiknutí trockistů v armádě opravdu ukazovalo, aniž by se to nepříčilo celé řadě dalších souvislostí. Sovětští velitelé byli ve válce a po ní obviňováni z kde čeho, ale z účasti na trockistickém spiknutí je nikdo neobviňoval. Víme, že Stalin odstraněn nebyl, takže buď spiklenci nakonec vyměkli (ale proč?), nebo žádné spiknutí nebylo. Kdyby byli odhaleni, byli by i zlikvidováni (co jiného s nimi), ale z vrchního velení šel ke zdi jenom D.G. Pavlov a pár dalších, kteří to sami dokázat nemohli a ani nebyli z ničeho takového obviněni. Byli to stejně jenom obětní beránci, aby bylo vidět, že za katastrofu byl někdo potrestán, ve skutečnosti patřili k nejschopnějším lidem, proto byli taky nasazeni na nejtěžším úseku.

Pavlov nesplnil rozkaz GŠ z 18.6. tomu se říká zrada a je za to kulka na místě. V knihách Muchina jsou přepisy jejich výslechů, s pár kolegy už plánoval, jak bude sloužit pod Němci a že jim "špatně nebude". To není spiknutí?

Situace byla taková že Stalin věděl o trockistech v armádě a jejich spiknutí, ale nevěděl kdo, kolik a kde, projevili se až při akci, do té doby to byli ukázkoví velitelé. Jak je odhalit? Nijak, jen tím, nechat je projevit se.
Co se týká NKVD, po čistce kterou tam provedl Berija tam bylo jevrejů 4% (oproti 50% před čistkou), NKVD byla naopak jediná struktura, na kterou se Stalin mohl plně spolehnout. Pohraniční vojska byly pod NKVD a byly to nejbojeschopnější útvary v den napadení, i když proti šílené přesile.

Co se týká těch příkazů, nejde o to kdo co podepsal, ale jak kdo co plnil. Dnes Putin také podepisuje závazné prezidentské úkazy, které ale vláda plní jen z 20%, na zbytek hází bobek. Analogická situace.
Trockistické spiknutí v RA s cílem vyvolat porážku a na její vlně odstranit Stalina je prokázané, neuspělo nikoliv proto že by to nezkoušeli, ale proto, že Stalin vzal řízení do svých rukou a řídil natolik kvalitně, že i přes toto spiknutí a snahy poškodit, kdy část velení RA ve skutečnosti bojovala na straně Hitlera, ho dokázal porazit, jen s mnohem většími ztrátami a následky pro Rusko.
Jak bojovali na straně Hitlera? Jednoduše, například tak, že manévrovali takovým způsobem, aby navedli vojska přímo pod německé hlavně. Žukov takto pohřbil celý front za situace, kdy nemusel mít skoro žádné ztráty.

Pjakin ze 4.5.2016:

...
Otázka od Andreje z Irkutska.
Když jste mluvil o tragédii 22. června 1941, tak jste otevřeně řekl,
že důvodem této tragédie byla zrada sovětských generálů a speciální roli v této zradě jste připsal Žukovovi.
Vzhledem k tomu, že je zcela očividné, že Žukov roku 1941, či 1943, nemluvě o 1945 byl absolutně jiným člověkem,
nemohl byste nám sdělit svůj názor, od kdy Žukov přestal pracovat pro Němce, a začal pracovat pro blaho své země?
Co ho donutilo začít
pracovat pro zájmy své vlasti?
Co myslíte, kdy a z jakého
důvodu došlo k jeho přerodu?
K žádnému přerodu nedošlo. Žukov nikdy nepracoval pro německé zájmy.
On pracoval pro zájmy svých
klanů a politických skupin.
To, že do určité míry vpád Německa odpovídal cílům těchto klanů a skupin, je už jinou otázkou.
Co se týká Žukova, tak k žádnému přerodu a snaze pracovat pro zájmy národů SSSR u něho nedošlo.
Ty největší tragédie se u nás
vždy odrážejí v písních a básních.
A ty nejznámější verše o válce jsou v básni Padl jsem u Rževa (A.T. Tvardovskij),
kde velel Žukov
a zahubil celou frontu,
a báseň Na Zejelovských
pozicích je klid (A.F. Kuzbass).
Ve filmu Osvobození je jedna epizoda, kdy Hitler říká, že se stal zázrak,
že se jim povedlo zastavit sovětskou armádu na Zejelovských pozicích.
Samotného Žukova zastavili.
Jak to tehdy bylo? Frontě velel Rokossovskij, který velmi dobře připravil útok.
Žukov za pomoci svých klanů a trockistických skupin dosáhl převelení Rokossovského do Pomeranije
a svého jmenování velitelem
fronty místo Rokossovského.
Rokossovský svůj úkol splnil
a Žukov zahubil celou frontu.
Místo vstupu do Berlína
zahubil celou frontu
a jako reakce na tu událost vznikla ta píseň Na Zejelovských pozicích je klid.
Jenom skutečnost, že linie vojsk Koněva byla rozvinuta, a že zamířily na Berlín,
donutilo Žukova začít
hrát pro zájmy země.
Takže poté, kdy mu doplnili
stav mužstva a výzbroj,
a kdy byl realizován plán na prolomení Zejelovských pozic vypracovaný Rokossovským,
Žukov celkem vítězně vstoupil do Berlína.
Když říkají, že Žukov speciálně rozdrtil německou armádu na Zejelovských pozicích,
protože kdyby ustoupila do Berlína, tak by bylo jeho dobytí obtížnější, daleko obtížnější, tak je to pravda.
Problém je ale v tom, že ti obhájci Žukova, kteří to zdůrazňují, již mlčí o tom,
že právě tato skutečnost
byla cílem Rokossovského.
Až na to, že v jeho plánu nebyly tak ohromné ztráty, kdy v podstatě zahynula celá fronta.
Žukov tedy nikdy nepracoval pro zájmy SSSR, Ruska a pro zájmy jeho lidu.
Což dokládá i skutečnost, že jednou použil vojáky sovětské armády
jako laboratorní zvířata
při zkoušce jaderné zbraně.
Co se na to vůbec dá říci?
Když bylo již jasné, zcela jasné, že jaderné zbraně působí na živé organismy.
Bylo to prý provedeno, aby potom bylo možné provést výzkum. A jak to reálně mělo vypadat?
Vojáci tudy projedou...
Dělal experiment na živých lidech!
O jakém vlastenectví
se tu dá mluvit?

Pjakin z 19.10.2015:

...
Otázka od Romana.
V jednom z pořadů Otázek a odpovědí jste celkem rozsáhle a podrobně mluvil
o maršálu Žukovovi jako o zrádci SSSR ve Velké vlastenecké válce.
Uvedu malý úryvek, cituji:
"Já říkám věci, které nejsou přijatelné ani pro kritiky Žukova, ani pro jeho obdivovatele.
Pokud však blíže prozkoumáte činnost maršála Žukova, tak zjistíte,
že vždy a ve všem pracoval proti SSSR a pro spiklence, ale to neznamená,
že Žukov byl nepřítelem Ruska jako takovým, byl nepřítelem Stalina a stalinského kurzu rozvoje."
Konec citátu.
To je z pořadu Otázka-odpověď a v článku "Západ a SSSR, jak ve skutečnosti probíhala studená válka",
který mimochodem najdete v menu Analytika na našem webu fct-altai.ru,
tak tam se v kapitole
"Proč právě Chruščov",
poté kdy v červnu 1957 Chruščov vyloučil z Ústředního výboru "protistranickou skupinu", píše následující,
cituji: "A zde se opět projevila skutečná morálka Chruščova. On si velice dobře uvědomoval,
že to, čeho se dopustil, zcela postačuje k tomu, aby mohl být donucen odstoupit,
aby na něj hodili celý negativní dopad ze změny politického kurzu SSSR
a mohli v tomto kurzu pokračovat s člověkem, který se "neušpinil" při chruščovském voluntarismu a je populární.
Mezi trockisty-internacisty z okolí
Chruščova byl pouze jeden takový člověk,
maršál vítězství Žukov atd. ...
Vypadá to tedy tak, že jeden soud o Žukovovi je v rozporu s tím druhým.
Ve vašem pořadu nebyl nepřítelem Ruska jako
takovým, ale byl nepřítelem Stalina a jeho kurzu,
a v té práci Západ a SSSR byl prohlášen za trockistu-internacistu,
ale vždyť u nás v zemi je trockista a nepřítel chápáno jako jedno a to samé.
Nebo jsem vás špatně pochopil?
To je chyba vnímání, když to, co říká jeden, ten druhý vnímá jinak.
Pamatujete? V globálu je to vidět v knize Mistr a Markétka, v rozhovoru Ježíše s Pilátem Pontským.
Když Pilát říká:
- Tys zamýšlel svrhnout císaře.
A Ježíš odpovídá: - To není pravda.
- Vždyť to tu mám všechno zapsané!
- Ano, jeden tu za mnou
chodí a všechno zapisuje,
ale když jsem se podíval do jeho pergamenů, tak nic z toho jsem neříkal."
Prosil jsem ho, aby to spálil, ale vytrhl mi to z rukou a utekl.
- Kdo to byl?
- Byl to Matouš.
To jsem jenom volně převyprávěl, protože to není úplně k tématu.
Je to o tom, že ne vždy to, co člověk slyší nebo čte, odpovídá tomu, co je napsáno, nebo bylo řečeno.
K tématu adekvátního vnímání čteného, psaného a viděného,
Je dobré se podívat na práci vnitřního prediktora Od korporativnosti k soudržnosti a konkrétně hlava desátá.
Tam je popsáno, co lidé slyší,
vidí, a jak funguje bariéra.
Takže o co v daném případě jde?
Tam není žádný nesoulad, neboť trockisté jako takoví také nebyli nepřáteli Ruska.
Byli pouze nepřáteli toho kurzu, kterým se Rusko vydalo pod vedením Stalina.
Trockisté podle obrazného vyjádření Trockého viděli roli Ruska jako jiskry, která zažehne světové revoluce.
A všechno, co tomu
neodpovídalo, zavrhovali.
A proto kurz na vybudování socialismu v jednom samostatném státu,
kurz na mírové soužití dvou systémů, kterým se vydal Stalin, trockisté samozřejmě nepřijali.
Nepřijal ho ani Žukov, proto když vystupoval proti politickému kurzu, vystupoval i proti státu.
Ale zrádcem státu se ve svém pojetí být necítil.
Abyste to pochopili, musíte pochopit jednoduchou věc.
V době smuty, období zmatků došlo k povstání Bolotnikova, který, jak bych to řekl,
své stoupence verboval jednoduchým heslem: "Pozabíjíme všechnu šlechtu a bojary a sami se jimi staneme."
Tedy ten, kdo si to
zaslouží, ten se jimi stane.
A vezměte si francouzskou revoluci. Bývalí revolucionáři se stali různými králi, vévody, markýzi, hrabaty a generály.
V davo-elitářské společnosti jakákoliv revoluce, která svrhne minulou vládní garnituru,
přináší stejný model státních vztahů.
Jedny uzurpátory, krále svrhnou a sami se opět těmi uzurpátory a hrabaty stanou.
Takže Žukov prostě patří ke stejné kohortě maršálů napoleonovského typu.
Vůbec se neúčastnil občanské války za sovětskou moc kvůli tomu,
aby bylo nastoleno všeobecné štěstí a všichni lidé si byli rovni.
"Ano, ať si jsou všichni rovni, ale já osobně musím zaujímat ve společnosti výsadní postavení,
a protože Stalin pracuje na tom, aby elita jako taková neexistovala, a každému se dostalo podle zásluh..."
"Za toto jsem proléval krev na Kolčakovských frontách?"
Jak bylo napsáno v jednom z románů Bulgakova.
"Já samozřejmě musím patřit mezi elitu!
Já jsem generál a mám zásluhy!"
Takže to bylo to, co cílil.
Nelíbilo se mu politické zřízení státu.
To proti němu bojoval, a aby se mu ho povedlo změnit, snažil se podrýt zdrojovou stabilitu státu jako celku.
Nic jiného ho nezajímalo, současné rosSionské elity,
které obchodují s ruskými zájmy s USA, dělají to samé.
Ti kolaboranti jako generál Krasnov, Škuro a druzí, kteří se snížili ke službě pro Hitlera, dělali to samé co Žukov.
Bylo jim to jedno. Rozdíl byl,
že přímo sloužili někomu jinému.
Žukov si alespoň uvědomoval, že doma si to máme vyříkat mezi sebou.
A cizí vpád chtěl využít pouze jako nátlakového
prostředku na stávající politické zřízení.
Využijeme ho ke změně zřízení,
a potom se již nějak dohodneme.
Krasnov a Škuro byli přímo lokajíčkové, kteří byli připraveni zničit Rusko,
jenom aby vyhověli kterýmkoliv
svým páníčkům, klidně by Rusko zničili.
To byl jejich cíl.
Žukov takový cíl neměl.
On chtěl státu způsobit nepříjemnosti,
aby dosáhl svých klanově-korporativních zájmů.
A tím se právě dnes řídí všechny elity, ale nepřítel jako takový...?
Vždyť jsou to všechno patriotické klany, copak jde o nepřátele Ruska? Ne.
Jde jim o změnu politické konstelace nebo o jinou pozici jejich klanu ve stávajícím zřízení, o jiný výsledek.
Vždyť teď se neustále v patriotickém prostředí těchto klanů přemílá otázka nevolnického práva.
Stejně, jako když bývalí nevolníci
chtěli mít své vlastní nevolníky.
To bylo v 19. století, a dnes tu máme 21. století,
ale mít nevolníky by stále ještě chtěli.
To je jejich úroveň myšlení, úroveň chápání řídících procesů.
Proto globální prediktor s těmito klany pracovat nebude, zbytečně v to doufají.
Jejich úroveň končí na umění handrkovat se s USA a spolu s nimi se také zhroutí.
A osudy těch, kteří příliš silně vyniknou...
Žukovovi byl přece udělen
titul "maršál vítězství".
Globální prediktor likviduje ty, kteří příliš silně spolupracují s někým nevhodným.
Vzpomeňte si třeba na předválečné odhalení vojensko-fašistického spiknutí v Rudé armádě.
Tuchačevský a spol., kteří příliš silně chtěli spolupracovat s Německem, byli začištěni.
To proto, že Rusko mělo být ve válce s Německem stabilnější, proto...
Ne kvůli tomu, že by se globální prediktor chtěl přátelit se Stalinem, ne, prostě chtěl zvýšit zdrojovou stabilitu.
Ty klany, které teď chtějí uzavírat obchody s USA, se dostávají do stejné pozice,
kdy globální prediktor nebude mít jinou možnost jak udržet a zvýšit zdrojovou stabilitu Ruska,
než je všechny zlikvidovat.
O co se to snaží? Řežou si větev, na které sedí. Měli by se dohodnout s Putinem.
Měli by se všichni točit okolo Putina a lovit každé jeho slovo a dělat to, co jim říká!
Ale oni stále chtějí
prodávat... Kopou si hrob.
Proto je třeba chápat, že žádný nesoulad mezi tím, co jsem řekl v pořadu, a tou prací není.
On byl opravdu trockista-internacista,
ale své místo ve společnosti viděl jinak, chtěl se stát napoleonským maršálem.
Chtěl se stát novou elitou, nějakým tím knížetem nebo něčím podobným, ale nepovedlo se mu to.
Snažil se kvalitativně změnit
systém tak, aby mu vyhovoval.
Viděl, že Stalinovo postavení je příliš stabilní, tak chtěl využít vnějšího vlivu k podlomení systému,
a potom provést státní převrat, který se jim povedl realizovat až po Stalinově smrti.
Vždyť to plánovali. Vzpomeňte si, že napřed v roce 1941 svezli v listopadu na oslavu svátků
všechny první tajemníky do Moskvy,
prý na slavnostní zasedání,
a potom Žukov požadoval přenést frontový štáb ze západního okraje Moskvy na východní.
To bylo vše, tak chtěli položit základ k provedení státního převratu.
Ti první tajemníci, co se sjeli, by předhodili Stalinovi: "Chceš naši zemi potopit?"
Svrhli by Stalina a o bitvě u Moskvy by potom tvrdili:
"Vidíte, za to, že jsme ustupovali, mohl Stalin!"
Že to nebylo kvůli tomu, jak oni sami zrazovali svou vlast, ale že za to mohl Stalin, a že až teď mohou začít útočit.
A protože to nevyšlo, tak Žukov ve své snaze pokračoval - Bitva o Ržev.
Čistě klanově-korporativní zájmy. Nebylo to kvůli tomu, že by Rusko nenáviděl nebo tak.
Viděl politické a sociální zřízení SSSR a svoji roli v něm prostě jinak.
Za to také bojoval prostředky,
které měl k dispozici.
- Úplně stejně jako současná elita.
- Ale měla to být davo-elitářská společnost.
Výlučně davo-elitářská! Rád by stal novým pánem, knížetem a možná i imperátorem.
Nemůžu přesně vědět, jaké měl myšlenky, ale to, že chtěl nastolit davo-elitářskou společnost,
a proto stál proti Stalinovi, to je jasné, vyplývá to dokonce i z jeho vlastních vzpomínek a úvah.
Také si můžete přečíst Isajeva,
který ve svých knihách bojuje proti mýtům,
proti tomu jak prý Žukova pomlouvali.
Lépe než Isajev Žukova neodvařil nikdo. Ani jeden jeho nepřítel to neudělal lépe než jeho obhájce.
To byla poslední otázka.
Při své odpovědi na poslední otázku jsem se již dostal k tomu, že je nutné si osvojovat teoretické znalostí.
Jak pochopit co bylo řečeno, jak to bylo řečeno
a nepokoušet se o nějaké interpretace.
Trockisty za nepřátele považuje například pouze jedna kategorie lidí v Rusku,
druhou kategorii lidí vůbec nezajímají a třetí je považuje přímo za hrdiny,
a je přesvědčena, že destalinizace byla nutná, Chruščovské tání přínosem apod.
Takže slovo trockista můžou
různí lidé vnímat různě,
ale co to znamená ve skutečnosti, jsem se pokusil velmi krátce vysvětlit ve své odpovědi.

OK, takže straničtí tajemníci a Žukov, tomu už bych věřil spíše.
Popsané velikášské až bonapartistické sklony a obrovská sebestřednost byly u něho známé a velitelé si na to opakovaně stěžovali u Stalina.
Furt je tedy otázka, proč ho Stalin nechal být a zlikvidovat ho chtěl až po válce.

22.6.2015:

Stoltenberg se rozčílil, jak si Rusko dovoluje pořádat cvičení,
kterých se účastní najednou 80 tisíc vojáků, když oni dokáží zapojit pouze 5 tisíc.
Cvičení jsou ukazatelem možností systému, a na 6. prioritě zobecněných prostředků řízení
je Rusko schopné několikanásobně převýšit Západ.
Což Západu umožňuje
mluvit o Ruské hrozbě.
Zde je třeba připomenout, že ať už na Rusko útočil kdokoliv. Kdokoliv!
Tak to nikdy nedělal s předpokladem, že má Rusko slabou armádu,
ale s předpokladem,
že ho zradí jeho vlastní elita.
Hitler by nikdy nezaútočil na SSSR,
kdyby nebyl přesvědčen,
že generálové Rudé armády
nebudou hájit svá území.
Teď, když tu máme výročí
začátku Velké vlastenecké války,
tak vyvstávají mnohé otázky na téma:
Co vedlo k těm porážkám?
Jak například padl Sevastopol?
Vždyť se podívejte třeba
právě na ten Sevastopol.
Víme, jak se bojovalo o Pěrekopy v občanské válce, jak se Krym dobýval zpátky v době Velké vlastenecké války.
Ale nevíme, nikdo nám nevysvětlil,
jak to všechno vybojovali Němci?
Vždyť tam přece muselo dojít k obrovské, prostě obrovské vojenské operaci!
S využitím ohromné vojenské síly!
Ta věc je přitom jednoduchá. V době, kdy se celá německá armáda mořila s jednou naší divizí,
osm divizí, které jí mohly přijít na pomoc, které jí mohly reálně pomoci, stálo a jen se na to dívalo.
Nikdo neudeřil na křídla, nikdo nezačal s protiútokem, nikdo té divizi nepomohl svými rezervami,
a potom řekli, jak je možné to ustát?
Musíme ustoupit! Takže ustupovali.
Když bránili Sevastopol, tak brigádě námořní pěchoty přikázali prolomit obranu nepřítele.
Brigáda námořní pěchoty tedy pronikla na pozice protivníka
a 24 hodin se tam bez jakékoliv pomoci udržela.
Nakonec všichni zahynuli, načež velení prohlásilo, že prolomit obranu není možné,
že tam při pokusu o průlom
zahynula celá brigáda! Nepomohli jim!
Ohledně munice. Napřed ze Sevastopolu munici vyvezli a najednou se ukázalo, že je potřebná!
Takže ji přivezli loděmi,
uskladnili, a když začal útok,
tak ji vyhodili do vzduchu,
přičemž prakticky i s personálem.
Nechali tedy obránce města prakticky bez munice! To mělo být co?
Copak v těchto všech situacích nešlo o zradu?
A takto je možné rozebrat všechno!
Město vojenské slávy - Ržev
Ten "největší" vojevůdce,
ne, "vítězný" vojevůdce - Žukov!
Jen se podívejte, kde všude to vzdával?!
Všude probíhaly pokusy o zradu.

Význam slova ,,analogický" je ,,podobný, fungující na stejném principu". Vy ho opakovaně používáte pro situace, které sice vykazují některé společné znaky, ale principiálně se odlišují, fungují na odlišných principech.

Putin nedisponuje kontrolou NKVD a RKI a nemá členy vlády a velení armády tak v hrsti, jako je měl Stalin.
Ale i na ně dojde.
Anebo obdoba RKI existuje, akorát se o tom nahlas nemluví. Uvidíme.

Pokud je za zradu kulka na místě, proč ji tedy Pavlov nedostal?
Protože soudruh Stalin takto nepracoval. Obviněný se musel nejprve přiznat, říct co ví i co neví a teprve potom šel k soudu a dostal trest. Norimberský proces si vyžádal Stalin - západní spojenci chtěli zajaté německé pohlaváry prostě postřílet jako válečné zločince.
Pořád jste nevysvětlil, proč byli zastřeleni pouze velitelé Západního frontu, když velitelé ostatních frontů byli poraženi úplně stejně - viz postup Němců k Leningradu.
Projevili se jako neschopní velitelé, resp. jako trockisté, proč nebyli potrestáni?

Pokud by Pavlov nesplnil jakýkoliv rozkaz GŠ, tak by se o tom cestou dohližitele NKVD (člena vojenské rady okruhu) v Moskvě dozvěděli v řádu hodin a byla by přijata okamžitá opatření. Ne že by to od 19. do 22.6. nikdo nezjistil. Tak to v DRRA nefungovalo.

Ve skutečnosti Pavlov dělal co mu nařídili, byl to velmi schopný velitel, který teoreticky rozpracoval použití samostatných tankových svazků a zasloužil se o zkonstruování tanků T-34 a KV-1 (proto byl, tam kde byl), ale holt někomu to za krk hodit museli. To se samozřejmě nevylučuje s případným obdivem k německému systému atd. Ale porážku DRRA by sám způsobit nedokázal. Žukovovi ani Timošenkovi to Stalin za krk hodit nemohl, tam už by příliš viditelně vystupovalo: Kam ses, soudruhu Staline díval, že přímo vedle tebe konali své dílo zrádci a škůdci?
U velitele frontu to tak nebilo do očí. Do extrému to dovedl Žukov, který ve svých memoárech píše co a jak GŠ udělal blbě aniž by zdůrazňoval, že byl jeho náčelníkem a celý GŠ mu podléhal. Dokonce je tam napsáno, že mu nepodléhal velitel rozvědky F.I. Golikov a proto ho o zjištěních rozvědky neinformoval, což je naprostá lež.

Při výslechu na NKVD by se přiznal kdokoliv k čemukoliv, obsah výpovědí se musí brát s ohledem na tuto skutečnost, maršála Bljuchera při výslechu ubili k smrti a celá řada velitelů, kteří byli zatčeni 1937-8 a v roce 1940 propuštěni, o způsobu vyslýchání vydala svědectví. Vyšetřovatelé NKVD si s předešlým postavením vyslýchaného nelámali hlavu.

Vyšší velitelé, kteří po svém zajetí přešli na stranu Němců se opravdu ,,špatně neměli", pokud ovšem nelezli do cesty Hitlerovi, Goebbelsovi nebo Himlerovi. Němečtí polní velitelé, když zjistili že Rusové jsou odborně na výši s nimi jednali na úrovni a leccos si od nich dali vysvětlit. Třeba to, že přístup k ruskému národu je zcela chybný a že se jim to stane osudným, pokud se k Rusům nezačnou chovat slušně. Ale Hitlerovi, Rosenbergovi a Himmlerovi se to vysvětlit nedalo.

Pokud vím, tak čistka V NKVD byla provedena až po válce.

Že byl Žukov případ pro psychiatra, o tom není sporu. Úmyslně urážel podřízené důstojníky, bil je, toto kdo mu odporoval, leckdy v návalu zlosti na místě zastřelil nebo nechal popravit.
Všechno co zmiňuje Pjakin je doloženo.
Že se Žukov posral a chtěl přesunout velitelské stanoviště za Moskvu, je známo, Stalin mu to výslovně zakázal s dovětkem, že pokud někam odjede, on sám zaujme jeho místo. Stalin prostě Moskvu pustit nehodlal. To se nevylučuje s tím, co uvádíte vy.

Zbývá otázka, proč mu to Stalin trpěl. Nejenom ty osobní excesy v chování ale ty diletantské operace s příšernými ztrátami.
Já bych ho zrušil už po Vjazmě, ne-li dříve.
Proč ho nesesadil, nezlikvidoval a proč kolem jeho osoby nechal vytvořit aureolu neporazitelného vojevůdce?
Na tuto otázku jsem zatím nenašel odpověď. Jiní šli do ťjurmy nebo ke zdi za daleko menší průšvihy.
Proč Žukovovi všechno prošlo?
A ještě ho Stalin nechal vykonávat přehlídku vítězství v Moskvě.
Vot eta vopros.

Stalin řídil ve válce DRRA přes ty stejné lidi jako před válkou, jenom je trochu přeskládal a jediného Pavlova nechal zastřelit.
Stalin sám byl schopným velitelem a o sovětském hospodářství a o armádě měl rozsáhlé znalosti, proto není pravděpodobné, že by ho nějací spiklenci dokázali oblbnout a podsunout mu sebevražedný plán.
To fakt ukazuje že když spiknutí, tak spíš v civilní sféře.

jen poznámka k tomuto:

> Při výslechu na NKVD by se přiznal kdokoliv k čemukoliv

to by pak asi nebyla moc dobrá tajná služba a výsledky takového výslechu by neměly hodnotu ani papíru, na kterém jsou napsány. Ale jak víme, NKVD a KGB byla jedna z nejlepších ve své oblasti. Obávám, že teze o výsleších, kde by se každý přiznal k čemukoliv, je opět jen další historický mýtus. Vy byste toleroval tajnou službu která vyslýchá tak, že výsledek výslechu je zcela nevěrohodný a k ničemu?

Záleží na tom, v jaké bych stál pozici a o co by mě šlo.
Pokud bych byl v pozici čelního politika (jako třeba předsedou rady lidových komisařů) a měl se podle zpráv tajných služeb rozhodovat, tak bych samozřejmě trval na pokud možno co největší přesnosti a serióznosti předkládaných informací.
Otázka je, jak to zkontrolovat. V SSSR byly dvě konkurenční tajné služby, kromě KGB měla svou vlastní rozvědku armáda - GRU.
Možná že byly i další.
Pokud ale potřebuju někoho zlikvidovat, nebo jako v tomto případě na něj před národem i před světem svalit vlastní vinu, což on samozřejmě odmítá, protože do puntíku plnil moje rozkazy, tak nezbývá, než z něho přiznání vymlátit.

V USA je organizací, které podléhají státu a lze je podle náplně jejich činnosti označit za tajné služby celkem 26.
Znovu: Způsob výslechu na NKVD popsali ti, kdo se posléze dostali na svobodu, to není můj výmysl ani žádná pohádka vymyšlená ex post.
To není jenom záležitost minulosti a SSSR. Aféra s tajnými věznicemi CIA a s jejich výslechovými metodami není zase tak stará.

Četl jsem dokumenty a paměti, které mluví o opaku. Například těch lidí, kteří byli vyslýcháni Berijou. Všichni do jednoho tvrdí, že Berija byl vždy naprosto korektní a fyzické násilí ani nátlak se nepoužíval. A ti lidé to psali v době, kdy Berija upadl v nemilost, a byli na svobodě, takže neměli důvod ani potřebu o tom lhát.
Papír snese vše - ti co se dostali na svobodu o tom předpokládám psali na Západě?
O brutálních výsleších v GULAGU psal Solženicyn. Jeho spoluvězeň, který byl vyslýchán těmiž lidmi co Solženicyn, o tom napsal že to jsou výmysly nacistické propagandy, které Solženicyn téměř doslova přepsal do svých knih.

Pokud se týká pamětí velitelů, kteří byli v letech 1937-8 uvězněni a 1940 propuštěni, tak ty byly napsány většinou v SSSR i když na Západě byly později některé z nich vydány taky.
Z hlavy mě z těch uvězněných a propuštěných napadají K.K. Rokossovskij V.S. Popov a L.G. Petrovskij (ten nenapsal nic, protože padl), další lidi bych musel hledat.
K.A. Mereckova stihli zmrzačit za jeden měsíc ve vězení. O ubitém Bjucherovi jsem se už zmiňoval.

O L.P. Berijovi jsem četl mnoho navzájem si odporujících informací, takže nevím, co si z toho vybrat. Nezbývá než sbírat informace dál a porovnávat je.
Četl jsem asi čtyři knížky od Solženicyna, ale Souostroví GULAG ne.

http://www.quintus-sertorius.net/news/jak-se-penezomenci-zmocnili-vlady-nad-svetem/

P.S. pobavilo mne, (jak vše souvisí se vším.. a opakuje se..) když jsem zjistila (a bylo to i medializováno), že p. bakala prodal podvodně zprivatizované byty horníků OKD, firmě vnuka Joachima von Ribbentropa..

Dneska ode mě žádné reakce nebudou, neboť jsem veškerý čas, který jsem mohl věnovat internetu strávil čtením této analýzy, přičemž některé pasáže jsem dal dvakrát.

Ne že bych se dozvěděl něco zásadně nového, ale málo kde se vidí celá problematika tak přehledně seřazená, uspořádaná, s uvedením vzájemných souvislostí, jako tady.
Je vidět, že pan doktor měl čas a chuť o dění ve světě přemýšlet a sehnat si informace.
Autor si neprotiřečí, nemá v tom logické díry a neuvádí zjevné nesmysly, neboť je to jeho vlastní dílo, nepapouškuje jenom načtené věci.

Souhlasím s názorem, že v nevojenské oblasti analýza dokládá v podstatě totéž, co tu prezentuje kolega Hox.

To co tu obhajuju já, analýza nepopírá, neboť se vojenské stránce cíleně vyhýbá. Zřejmě autor správně usoudil, že válka je až poslední úroveň řízení.

Nicméně, kdybych teze, které tu obhajuju, sesumarizoval do čtyř odstavců, tak by bez problému zapadly do této části analýzy:

Jak se penězoměnci zmocnili vlády nad světem (díl III.)
O divadlu jménem studená válka

Průběhem druhé světové války, míněno vojensky, se nezabývám. Víme, že Hitler se svými spojenci během dvou let prakticky ovládl celou Evropu. Zvrat přinesl až útok na SSSR.
Tomuto útoku předcházel seskok Hitlerovy pravé ruky Hesse v Britanii, o jehož smyslu jsme se dodnes nic oficiálního nedověděli.

Útok na SSSR se zdál mnohým nelogický a podle dostupných informací ani Stalin prvním informacím o útoku zprvu nevěřil. Nelze se mu divit, Hitler se Stalinem byli přece partneři se
stejnou minulostí, oba se emancipovali ze závislosti na západním kapitálu. Ani já tento Hitlerův krok, pod mým zorným úhlem pohledu, nedovedu vysvětlit. Myslím, že by se mělo pátrat po tom,
nebo po těch mužích z okolí Hitlera, kteří jej k tomuto kroku přesvědčili. Těžko si dovedu představit, kdo a jak by dokázal Hitlera ve spojenectví se Stalinem porazit.

Významným důsledkem útoku Hitlera na SSSR byl vznik spojenectví SSSR se západními velmocemi. Hessův výlet mým dnešním pohledem chápu jako neúspěšný pokus Hitlerova Německa o dohodu s Britanií na společném útoku proti SSSR, možná že Britanie Hessovi spoluúčast přislíbila, ale rozhodla se obráceně. Že tehdy západní spojenci váhali ve výběru mezi dvěma,
z jejich hlediska lotry, Hitlerem a Stalinem, naznačuje ve své knize „Strange Allience“, česky „ Podivné spojenectví“ tehdejší americký velvyslanec v Moskvě Kennan.

..jedním z těch mužíčků točících se kolem Hitlera, mající veliký vliv na jeho rozhodnutí, mj. i na jeho nečekané rozhodnutí otevřít nelogickou druhou frontu směr východ byl právě J.von Ribbentrop.. Tento odsunul do pozadí vliv i muže nr.2 té doby na AH, a to Hermana Goringa, který byl jednoznačně proti.. (dvojtečku nad o nechce pc momentalne provest..). K tomuto tématu se lze více dočíst přímo v Goebelssových denících, životopisných dílech zpracovaných o mužích AH.. proto ta moje poznámka závěrem. J.v Ribbentrop nebyl voják, byl to především obchodník a asi i prodloužená ruka neviditelného trhu dneška..

Pro přehlednost jsem udělal výcuc mých otázek uvedených níže v různých příspěvcích, na které bych rád znal vaše odpovědi.
Pokud možno na všechny.

Děkuji.


Co sledoval soudruh Stalin vojenskou a hospodářskou podporou Hitlerova režimu?

Opravdu si myslíte, že kdyby Stalin i bez záminky Hitlera napadl, že by se proti němu po boku Německa obrátila Británie, která byla s Německem ve válečném stavu a aktivně proti němu bojovala za značných (na britské poměry) ztrát na životech a materiálu?

Fašisté měli v květnu 1941 v Británii podporu veřejnosti?

Proč tedy s Rudolfem Hessem v Británii v květnu (11.5.) 1941 nikdo nejednal a prostě ho zavřeli, když soudíte, že by VB se s Hitlerem za tehdejší situace lehce domluvila?

Proč tedy Churchill psal po fiasku britských sil v Řecku Stalinovi dopis a přesvědčoval ho víc jak měsíc prostřednictvím velvyslance v Moskvě S. Crippse ke vstupu do války proti Německu?

Za Stalinova vedení se v ,,socialistickém táboře" ocitlo Lotyšsko, Estonsko, Litva, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Jugoslávie, Československo, kus Německa, málem i Finsko, v Asii Čína a Severní Korea... Snažil se tedy soudruh Stalin šířit do světa socialismus, nebo nesnažil?

Vy jste četl Mein Kampf?

Které Rezunovy (Suvorovovy), případně Soloninovy knihy jste četl?

Co se dělo u vás na rotě, když byl večer vyhlášen cvičný bojový poplach a nebyl přítomen nikdo z důstojníků?

Kolik bylo na německém úseku fronty sovětských vojáků před zahájením bojů? Ten 1,5 milión je celá sestava Německa na východní frontě, uvažujme proti ní první strategický sled DRRA. Kolik jich bylo?

Když byl německý útok očekáván, proč bylo tedy do poslední chvíle sovětským vojskům zakázáno odpovídat na provokace, bylo jim odebráno střelivo, piloti měli přísný zákaz proti německým letadlům vzlétnout atd?

Když přijali Sověti odpovídající opatření proti německému útoku, proč dostali tak otřesným způsobem na prdel?

Proč vojska zaujímala obranu těsně u hranice?

Pokud ty předem vypracované plány byly obranné, proč se jimi jednotky neřídily a Němce nezastavily?

Proč se Brestská pevnost nevydržela jako celek bránit ani 24 hodin?

K čemu v totální rovině okolo Vladimiru-Volyňského byla horská divize?

I kdyby byli všichni velitelé zrádci, včetně Žukova, tak by jim to nemohlo projít, protože Stalin byl taky veterán občanské války, která svým rozsahem nezaostávala za WWI, o záležitosti armády se zajímal, jejím potřebám podřizoval chod celé země, myslíte, že by si nevšiml, že mu generálové dávají schvalovat a podepisovat hlouposti?

Proč se Stalina po úvodních porážkách ani armáda ani NKVD nepokusili sesadit? Myslíte, že v Rusku nevěděli, jak se dělá vojenský převrat?

Pokud tedy, jak jste napsal dříve, soudruh Stalin dokázal spiknutí a pokus o státní převrat spojený s odstraněním vlastní osoby zmařit, tak jak to, že se Žukov dožil relativně ve zdraví roku 1969?

Proč bylo potrestáno pouze velení Západního frontu a velícím důstojníkům Pobaltského, Jihozápadního a Jižního frontu se nestalo nic, ačkoliv jednotky DRRA byly rozmístěny v těsné blízkosti hranice i u těchto frontů a na prdel od Němců dostávaly všechny fronty zhruba stejně (JZ front o něco méně)?

Kdy a za co měl být Žukov vyšetřován za velezradu?

Kdo se postaral o odstranění soudruha Tuchačevského?

Celé ty podivné události začnou dávat smysl, když do toho zakalkulujete, že na 22.6. ráno na cca 9-10 hodinu byl naplánován ,,německý nálet na sovětská města." Vybrané sovětské jednotky měly nálet provést i s použitím několika originálních německých strojů, které měly být opět vybranými stíhacími jednotkami sestřeleny.
Celý cirkus s odebíráním munice, zákazem vzletů a zákazem odpovídání na provokace měl zabránit dvěma věcem:
a)aby sovětští piloti, kteří by se o probíhajícím náletu nějak dozvěděli, nebo ho viděli, nemohli zblízka uvidět, že 90% bombardovacích formací jsou sovětské letouny a nemohli to vyžvanit, případně v domnění, že se vlastních strojů zmocnili nějak Němci je nezačali ve velkém sestřelovat. Trosky německých typů měly být na zemi obyvateli a novináři nalezeny, možná i nějakého živého Němce měli nachystaného, ale nesměly se najít trosky sovětských strojů.
b) pozemním vojskům byla leckde odebrána munice, závěry PL děl, případně zaměřovací optika děl atd. a bylo zakázáno odpovídat na provokace, aby se jednotky a jejich nezasvěcení velitelé ,,neutrhli" a nezaútočili na Němce neorganizovaně.
V neděli odpoledne a v pondělí se to mělo roztroubit do celého světa. Záminka by byla na světě a mohlo by se začít. Němci by se mohli ospravedlňovat jak by chtěli - kdo by jim věřil? Fotky trosek letadel a vybombardovaných měst by byly, výpovědi svědků také...
Proto bylo na druhý den, tedy na 23.6. naplánováno vyhlášení mobilizace, která přes všechen jinak panující chaos klapla na jedničku - všechno bylo připraveno ke startu.
Je doloženo, že už 21.6. byly rozkazem GŠ na základě vojenských okruhů zformovány jednotlivé fronty a ty začaly velet vojskům ve válečném režimu, mj. i začaly nově číslovat rozkazy od 1.
Také GŠ začal s novým číslováním rozkazů, aby odlišil co je určeno okruhu a co frontu.
Co 11.září? Shodili si to podle vás Američané sami, nebo neshodili?
Je ve světle těchto událostí představitelné, že soudruh Stalin dokázal vymyslet a zorganizovat něco podobného o 60 let dříve?

Tak byl Stalin blbec, nebo nebyl?

Máte nějak moc času na psaní.

Pojďme na to postupně. O jaké podpoře Německa ze strany SSSR mluvíte, co konkrétně máte na mysli? Kromě paktu molotov-ribentrop, kdy SSSR dodával suroviny, často takové kvality které neuměl sám zpracovat, například železnou rudu, a dostával hitech-průmyslovou produkci která zatěžovala německé kapacity, takže nemohli vyrábět tanky a podobně. Často to byly specifické kusové projekty, takže i když to němci nakonec do Ruska nedodali, sami z toho nic neměli, jen jim to ubralo průmyslové kapacity, které nemohli zaměřit na svou zbrojní výrobu. Také je třeba vzít v úvahu, že zatímco export SSSR do německa zatěžoval nekvalifikovanou pracovní sílu, export Německa do SSSR zatěžoval tu nejkvalifikovanější pracovní sílu.
Takže o čem je řeč v tomto bodě?

"Co sledoval soudruh Stalin vojenskou a hospodářskou podporou Hitlerova režimu?"

Ten údajný plán false flag je zajisté doložen dokumenty, kromě divoké představivosti Suvorova a Solonina?

Je to nesmysl už z toho důvodu, že false flag je modus operandi biblického projektu a Západu, Stalin na to nebyl schopen z principu. Můžu jen zopakovat, vše co o Stalinovi víte je lež, výsledek 70 let dlouhé informační války - pokud jste nevyvinul konkrétní úsilí se o něm dovědět pravdu, bez předsudků.

Pakt Ribbentrop-Molotov je už jenom poslední dějství celé sovětsko-německé tragikomedie. Celá věc začala, když se Sověti po krachu útoku na Polsko 1920, po porážce intervenčních vojsk a skončení občanské války (paralelně s tím proběhly ,,republiky rad“) rozhodli přejít od vývozu revoluce k politice budování socialismu v jedné zemi. Na to potřebovali spoustu věcí do začátku nakoupit na Západě. A tak se vydali na Janovskou konferenci, kde se snažili navázat kontakty, diplomatické a hospodářské vztahy se západními zeměmi. K tomu se vztahuje známý výrok V.I. Lenina ,,Kapitalisté nám prodají i provaz, na kterém je nakonec oběsíme.“
Podařilo uzavřít smlouvy o spolupráci s Německem, nazývané podle místa podepsání Smlouvy z Rapalla. Jednalo se nejen o hospodářskou spolupráci, kde Německo bylo tradičně hladové po surovinách a sověti po technologiích, ale i o spolupráci ve vojenské oblasti, kdy vojáci a důstojníci německého reichswehru na sovětském území tajně dělali věci, které jim doma zakazovala Versaillská dohoda. Mimo jiné tam cvičili s tanky. Občas na oplátku jezdili i sovětští důstojníci do Německa. Tohle běželo už před Hitlerovým nástupem k moci a poté se to ještě rozšířilo a prohloubilo. Nedávno tady na leva-netu byl článek podrobně popisující obsah obchodní spolupráce dle smluv uzavřených s paktem R-M. Nebylo toho málo. A bylo vidět, že už tehdy tahali Němci v jednáních za kratší konec. Němci dodávali co chtěli Sověti a Sověti dodávali Němcům co uznali za vhodné. Ale i přesto nebyly pro Německo smlouvy vyloženě nevýhodné a bez sovětských dodávek by jim brzy došel dech. Běželo to do poslední chvíle, ještě v noci před útokem přejely do Německa dva vlaky surovin a materiálu. Že to v SSSR zatěžovalo méně kvalifikované síly, kdežto v Německu ty nejkvalifikovanější je dáno charakterem dodávaného zboží – do Německa suroviny, obilí, dřevo atd., do SSSR stroje a technologické celky. Soudruh Stalin nebyl žádný hlupák, pracovali pro něj i jeho ideologičtí nepřátelé. Sověti dokonce v roce 1940 koupili v Německu nedostavěnou válečnou loď ,,tzv. kapesní bitevní loď“ Lutzow, ačkoliv Němci lodě potřebovali jako sůl a jeho sesterská loď Admiral Graf Spee nadělala na podzim 1939 v Jižním Atlantiku Britům mnoho škod a starostí. A to ji Britové našli a zlikvidovali celkem rychle. Součástí-sovětsko německé obchodní výměny bylo i několik, řádově 20, kusů německých letadel různých typů. Sověti si je prohlédli, zalétali si, opajcli co se dalo a na finále měly tyto stroje, přesněji jejich trosky, posloužit jako corpus delicti německého útoku na sovětská města.
V sovětsko-německých vojenských projektech se široce angažoval mj. i M.N. Tuchačevskij. On byl vůbec ,,odborník na mezinárodní vztahy“, seděl totiž v zajateckém táboře pro vyšší důstojníky s mnoha francouzskými i jinými důstojníky, přátelil se např. s plk. de Gaullem.
Proč jste mě neopravil, když jsem napsal, že se smlouvy se západními zeměmi nedařily? Jsem si až potom uvědomil, že aspoň s Francií a s Československem smlouvy ve 30. letech uzavřeny byly. SSSR byl určitou dobu i členem Společnosti národů (do přepadení Finska). Problémy s Francouzy (a Brity) začaly až po Mnichovu, kdy se porozumění vytratilo. Šéf čs. rozvědky plk. Moravec si spolupráci dle smlouvy se SSSR (z r.1935) moc nechválil, ze sovětské strany v tom viděl značné farizejství a jednostranné obchody.
Ale vraťme se k sovětské podpoře Německa před Hitlerem i za Hitlera. Stroje a technologie mohli Sověti nakupovat (a nakupovali)ve 30. letech už i jinde, např. právě v ČSR, ve Francii, v USA. Tak proč pomáhali růst zrovna hitlerovskému režimu?
Proč Hitlera tlačili američtí průmyslníci a bankéři včetně židovských je jasné, i pan doktor Komrska to zmiňuje, figuroval v tom i Prescott Bush (dědeček G.W.B) a jeho banka UBM, kteří i za války dodávali Němcům přes Španělsko letecký benzín. V roce 43 jim na to vláda přišla a málem šli sedět, nakonec zaplatili jenom dosti mastnou pokutu za obchod s nepřítelem. O tom by se dalo napsat mnoho, my se položme na otázku, co podporou Hitlerova režimu sledovali Sověti a soudruh Stalin osobně v době, kdy bylo nade vší pochybnost jasné, o koho jde, o co se snaží a jaké metody přitom používá.

Soloninova kniha ,,23.červen, skutečný den M“ která o tom pojednává je docela tlustá a odkazů je v ní dost. Už je to pár let, co jsem ji četl, musím ji doma najít a nejdůležitější odkazy sem postnu. Možná by šlo něco najít i v internetu, kniha vyšla zhruba před 10 lety a polemizuje s ní celá řada lidí. ,,Den M“ je v sovětské terminologii den zahájení mobilizace.
To máte tak: Dneska není problém vycucat si z prstu cokoliv, vyrobit pomocí počítačů, kopírek a tiskáren jakýkoliv dokument, dokonce i video se dá ve virtuální 3D realitě natočit a nikdo to nepozná, ale základní kritérium pravdy pořád platí: Musí to sedět, logicky zapadat do souvislostí.
Když dostanu několik různých jízdních řádů stejné autobusové linky a všechny jsou označeny jako platné, jak poznám, který jízdní řád platí opravdu?
Jednoduše. Stoupnu si na zastávku a porovnám si, podle kterého z nich jezdí autobus.

False flag- Já myslím, že se to nevylučuje, to že operace pod falešnou vlajkou používají moji nepřátelé mi samo o sobě nebrání, abych jim nedal ochutnat jejich vlastní medicínu. Zas tak špatně to vymyšleno nebylo (když pomineme, že to byla prasárna vůči vlastním lidem), ale bylo to moc na veliko (aby to ospravedlnilo odvetné akce) a někdo to asi práskl.
Stále stejný modus operandi, tedy způsob provedení všelijakých lumpáren, např. barevných revolucí, je opravdu pro neocons a spol typický a zřejmě to bude jedna z věcí, na kterou dojedou, protože už je to vidět až moc a slouží to jako důkaz proti nim a spojovací článek. Stejně jako u každého kriminálního zločince, který to dělá furt stejně, protože chytnou ho u jedné věci a zpětně mu právě podle způsobu provedení dokážou i ty předchozí. Neokonzervy koneckonců nic jiného než banda kriminálních zločinců nejsou.
Proč myslíte, že se nesnažím udělat si o dějinách (i o Stalinovi) svůj vlastní obrázek?
Snažím, v rámci svých časových a jazykových možností sbírám informace kde se dá. Když už jich má člověk víc, začne mu to ten obrázek dávat.

Přesnou odpověď nemám, ale vykládat veškerou spolupráci před rokem 38 jako vůli Stalina nelze, nemusel mít na věc vůbec takový vliv, aby to mohl stopnout, i kdyby chtěl. Teprve po čistce trockistů v letech 37-38 se situace změnila, do té doby byla jeho pozice natolik vratká, že mohl klidně být odstraněn, kdyby manévroval o chlup méně dobře. Viz přeložené články historika Žukova zde.
Druhá možnost je že doufal, že Hitler bude mít rozum a sílu a nezaútočí, je známo že útočit nechtěl, donutili ho.
Co se týká paktu v r.39, to už byla vynucená operace kvůli odkladu války a možnosti přípravy na ni, nikoliv podpora Hitlera.

Já ani netvrdím, že celá spolupráce byla Stalinovým dílem, určitě ne, v době kdy se to rozjelo, byl ještě naživu Lenin a Stalin se zabýval jinými záležitostmi, ty smlouvy z Rapalla byly uzavřeny v roce 1922.

Co se týká Žukova, hned po válce byla sestavena komise, která měla zkoumat roli Žukova během 2. sv. Pracovala 8 let, Žukovovi svítily těžké problémy, kompromatu na něj a důkazů jeho zrádcovské role bylo mraky, ale Stalin zemřel/byl zavražděn a trockisté v souboji o moc zvítězili, přišli za Žukovem a oznámili mu, že pokud se nedá k nim, čeká ho chládek. Přidal se k nim, vzal divizi, dojel k domu Beriji a rozstřílel ho z kulometu. Ten ten odpoledne mě Berija v plánu zatknout Chruščova a další členy politbyro. Byl to ozbrojený převrat, zamaskovaný a utajený, veškerý soud s Berijou byla maškaráda. Berijův archiv ale nenašli, ten dodnes existuje a způsobuje noční můry trockistům jak v Rusku, tak na Západě (neokonzervám a dalším). Ale najde se bude publikován, vše tajné se stane zjevným.

U Žukova hrálo roli také to že se stal z různých důvodů symbolem vítězství, z politických důvodů nebyl obviněn dříve.

Co vím já, vyšetřování Žukova nařídil hned po válce (nebo ještě před koncem) Stalin osobně. I přesto, že generál NKVD Tělegin, který ho měl kontrolovat v tom jel s ním, se do Moskvy donesly zvěsti, co všechno si Žukov v Německu nakradl. Vlaky věcí. Kromě toho se mu vrazila do hlavy válečná propaganda, která vyráběla příběhy o výjimečných hrdinech a už tehdy se začal naparovat a vychvalovat jak všechna vítězství zařídil vlastně on, což se nelíbilo skutečným strůjcům, kteří nemlčeli, ale psali stížnosti do Moskvy. Po válce se stal Žukov opravdu dosti populárním a Stalin na něj začal asi i kapku žárlit, aby ho v roli hlavního strůjce vítězství nezastínil. Tak ho převelel, nejprve do Oděsy. Vyšetřování šlo dál a jednou už mu to chtěl na nějakém sjezdu Stalin spočítat, ale tehdy se za Žukova postavili ostatní velitelé, ačkoliv ho neměli rádi, ale báli se, že Stalin začíná další vlnu čistek v armádě a že by mohlo dojít i na ně. Tak nešel Žukov do ťjurmy, ale jenom za Ural a seděl tam. Následně zřejmě došlo k tomu, co popisujete vy. Že Žukov provedl vojenský převrat, přesněji řečeno demonstraci síly vůči starým Stalinovým soudruhům, aby to položili, je známo.

Více zde: http://leva-net.webnode.cz/news/a22-6-1941-myty-a-fakta-o-druhe-svetove-valce/

Tak... celé moje povídání zmizelo a zůstalo jen to, co jsem se pokoušela nakopírovat...:(
No nic - zkrátím na minimum:
Pro všechny, co mají myšlenky typu "Stalin chtěl napadnout..." a podobné "perly", doporučuju ke shlédnutí celý dokumentární seriál Olivera Stone "Neznámé dějiny USA". Věnoval hodně času studiu dobových materiálů a těžko ho podezírat z "kremelské propagandy". Navíc - ten seriál je starší, tedy neodráží současnou politickou situaci:
http://www.mojevideo.sk/video/1e14d/oliver_stone_nezname_dejiny_spojenych_stat_.html

Nedávno to u nás vyšlo jako kniha.
Podívám se do ní ještě jednou, ale tohoto tématu se tam moc nedotýkají, spíš je tam popsána americká vnitřní politika a její přesah do politiky mezinárodní.
Kniha nejde nijak moc do hloubky problémů, popisuje takovou tu první úroveň zákulisí politiky, nic opravdu tajného nebo překvapivého.
Ale pro orientaci je to dobré, jsou tam rozkryté různé souvislosti o kterých se o nás moc neví.

Tak jsem si knihu doma vyhrabal, znovu jsem si ji prošel a je to jinak. Kniha začíná válkou Španělska a USA o Kubu v roce 1898.
Dále pokračuje popis dějů ve Spojených státech a jejich jednání se spojenci. Je tam dobře popsáno, jak americká politika funguje a jak ji ovlivňují prachatí lidé všeho druhu.
Je tam popsáno, že politika USA v tomto období vlastně ani jinak nefungovala, u nás se o tom moc nepsalo, ani nepíše, ale i v první polovině 20.století sloužily US ozbrojené síly jako drábové velkých firem a bank a tzv. Monroeova doktrína o zadním dvorku USA se prosazovala hlavně korupcí, nátlakem a silou v tomto pořadí.
Kniha si všímá i průběhu různých zákulisních jednání před WWII a v jejím průběhu a vzájemného šachování Spojenců proti sobě.
S tím, že ke konci už byl pro Churchilla přijatelnější Stalin než Roosevelt s jeho myšlenkou na rozbití britské koloniální říše a jejímu otevření americkému ,,obchodu".
To chce přečíst.

Popis událostí je dost political correct, plastičtější obraz dostanete, když si do něj dosadíte výše uvedenou analýzu dra Komrsky, případně další materiály k tématu.

Na ulozto.cz jsou (donedávna byly) všechy díly neznámých dějin Olivera Stonea.

Protože už diskuse zabíhá do podrobností, často dosti odtažitých, zrekapituluju bod po bodu svůj náhled na jednotlivá tvrzení.

Stalin chtěl zaútočit na Německo, jako první.
Je to tak, nedokázal ale svoje plány před Němci úplně utajit (je dost možné, že to někdo Němcům práskl) a Němci ho o pár dní předešli. Doloženo to je, to co tu řešíme s Hoxem jsou jenom střípky z celého dosti komplexního plánu.
V německých dokumentech se říká mnoho vzájemně si odporujících věcí, stejně jako v sovětských. Nicméně materiály doručené těsně před útokem zástupcům sovětské vlády jasně dokládaly, že Němci situaci v hrubých rysech znali, i když neměli tušení o skutečném rozsahu katastrofy, která by se na ně sesypala, kdyby Stalina nepředešli.

Stalin a Hitler vyvolali válku uzavřením paktu Ribbentrop-Molotov.
To podle mě pravda není, kdyby Británie a Francie na podzim 38 zaujaly vůči Německu tvrdý postoj a podpořily územní celistvost ČSR, tak by si Němci netroufli ani na nás, ani na Polsko.
Francii, Belgii nebo Holandsko by Němci s neporaženým a ozbrojeným Československem v zádech také napadnout nemohli. Navíc by jim chyběly zabavené čs. tanky a další výzbroj a výstroj. Hitler by se dostal do patové situace.
Co by dělal soudruh Stalin je otázka.
Uzavírání paktů o neútočení bylo v té době skutečně dosti časté.

Pokud by SSSR kapituloval, nic by se nestalo.
Nesmysl. Pokud by SSSR kapituloval, znamenalo by to naprostou genocidu slovanských národů. S tím se nikdo netajil.
Viz R. Heydrich: ,,Čech už tu konec konců nemá co pohledávat." Vyvraždění lepší části národů, poněmčení a zotročení zbytku, odsun na východ na práce na statcích německých statkářů.
V případě úplného vítězství sovětských vojsk dojetím až k Atlantiku by se NKVD na to, kdo je Slovan a kdo ne taky neohlížela.

Vítězství nad Hitlerem zajistil hlavně Západ.
Nesmysl. Západu se Hitler definitivně vymkl z rukou už v roce 1940. To, že Churchill hecoval na jaře 1941 Stalina k napadení Německa, protože Británii hrozila porážka na moři a vyhladovění je fakt. Ještě byli rádi, že jim SSSR pomohl z průseru, protože ponorková válka o Atlantik se začala lámat ve prospěch Spojenců až v roce 1943 a dva roky by Británie nevydržela, kdyby se celý německý válečný potenciál realizoval v boji proti ní.
Stačí u Němců srovnat ztráty lidí a materiálu na západní(+Afrika a Itálie) a na východní frontě.
Samotný SSSR by si s Němci asi taky neporadil, ale samotný SSSR by se do války s Německem nikdy nedostal.
Jak jsem již uvedl níže, válku si přáli všichni, každý od ní očekával něco jiného, a ve finále nebyl zřejmě spokojen nikdo. Ale mohlo to dopadnout ještě mnohem hůře.
Budiž to mementem pro dnešní politiky a generály, kteří by chtěli vyhlašovat války.

SSSR zavalil německou armádu mrtvolami.
Jak kdo, jak kdy a jak kde. V zásadě ano.
Přeborníkem ve zbytečném posílání vojáků na smrt byl právě G.K. Žukov. To je na samostatnou knihu, pár jich už bylo napsáno.
Uvedené nevratné ztráty jsou ztráty ozbrojených sil. Na straně SSSR k tomu přibývají ještě nemalé ztráty v řadách civilního obyvatelstva. Ta verze o 27 milionech není západní, ale chruščovsko-brežněvovská. My jsme se toto číslo učili už v 80. letech na základce. Jestli je to pravda, čerti vědí, spíše ne. Spíš to bude okolo 20 mil. celkem. Ale nevím a těžko určit který pramen je hodnověrný. Vzhledem k malé ploše Německa obsazené DRRA nebyly ani německé ztráty na civilním obyvatelstvu způsobené činností DRRA tak vysoké. Hodně německých civilistů stačilo před frontou zdrhnout, například území mezi původní a novou německo-polskou hranicí na Odře a Nise se prakticky vylidnilo.
U nás sudeťáci taky počítají do ztrát i ty Němce, kteří odešli už před frontou.

Miliony sovětských občanů bojovaly na straně Hitlera.
Pokud se počítají opravdu všichni, kdo byli k 22.6.1941 občany SSSR, někteří i proti své vůli, tak těch bylo v pomocných jednotkách wehrmachtu a Waffen SS (tzv. dobrovolnické divize) okolo 1,5 miliónu. Hitler podněcovaný A. Rosenbergem byl zásadně proti tomu, aby ve wehrmachtu bojovali slovanští podlidé, proto to němečtí velitelé často nahoru nepřiznávali, nebo dělili skutečné počty ,,místních pomocníků" deseti. Z toho může pramenit ,,oficiálních" 300 000 lidí.
Milion partyzánů je skromný odhad, jenom v Bělorusku jich bylo v období 1943-4 okolo 100-120 tisíc. Počty partyzánů se stanovují těžko a vždycky to bude spíš odhad.

K trestným rotám a praporům:
Četl jsem známý rozkaz č. 227 z roku 1942 o trestných rotách a závěrných oddílech. Rozkaz stanovuje kolik zhruba vojáků od každé divize a armády má být do trestných jednotek umístěno.
Je to mezi 1a 2% celkového počtu lidí a v rozkaze jsou zmiňovaní i zloději a všeobecně vojáci neplnící si svoje povinnosti.
Kdyby mohl každý velitel roty odeslat k trestné jednotce jednoho či dva nejhorší vojáky, bylo by to jedině ku prospěchu věci.
Někdy je nutné i zastřelit těch prvních pár co začnou utíkat, aby sebou nestrhli jinak bojeschopnou jednotku. Druhá věc je nahnat vojáky slepě do bezvýchodné situace a potom do nich střílet zezadu.
Hrdinství řadových vojáků bylo obdivuhodné, bohužel museli svým hrdinstvím zachraňovat často diletantskou organizaci boje svých velitelů. O civilním obyvatelstvu nemluvě.
Žukov a jemu podobní by je měli na kolenou prosit za odpuštění.
SMĚRŠ měla jiné úkoly než střílet vojáky v poli.

OUN-UPA nespolupracovala s nacisty. Otázka je, co je spolupráce s nacisty a co realizace vlastních cílů barbarským terorizováním polského obyvatelstva, volyňských Čechů, pronásledování Židů apod. Hovada v každém případě.
Do kontraverze s Němci se dostali, protože chtěli vyhlásit samostatnou Ukrajinu, Bandera proto strávil větší část války v koncentráku.
Po válce dál bojovali proti sovětské moci a když viděli, že to nepůjde, snažili se dostat přes naše území do Německa. Jak se u nás chovali je známo. Hovada.
Dobrovolnické divize SS (Galizien, Wiking, Skandenberg aj.) se často dopouštěly prasečin, které se nelíbily ani samotným Němcům. 100% vyčištění území pobaltských zemí od židovského obyvatelstva je jejich práce.

Že SSSR nepodepsal Ženevskou konvenci o válečných zajatcích je známo, Stalinův postoj k těm, kdo se vzdali nebo byli zajati jako ke zrádcům je znám také.
Jestli Ženevská konvence zavazuje signatáře i k dodržování jejích principů vůči zajatcům z nesignatářských zemí, to nevím. Sice jsem ji kdysi celou přečetl v ASPI, ale to už je víc jak deset let.

Tož tak.

Kravina na n-tou, hapruje vám tam totiž (kromě jiných chybných závěrů) klíčová věc, proč by Stalin na Německo měl útočit jako první, co by z toho SSSR měl. Nic, SSSR potřeboval klid na vlastní rozvoj, nikoliv válku. Situace analogická dnešku, kdy každý presstitut a prodejná duše řve o sto šest, jak je Rusko agresivní a chystá se vtrhnout do Pobaltí, do Švédska atp., zatímco NATO obkličuje Rusko, v plánu byl globální odzbrojující úder a v roce 2014 jsme se o chlup vyhnuli startu třetí světové války horkého typu. Tehdy byli 5. kolonou v Rusku trockisté, dnes liberálové. Chce to mozek, mozek a ještě jednou mozek.

Správná myšlenka.
Ale. Samotné vlastnictví mozku nestačí, je třeba si do něj nasbírat znalosti a začít mozek používat.
Ne jenom papouškovat co si kde přečtu, aniž bych se zamyslel, jestli to zapadá do celkových souvislostí a jestli to vůbec dává smysl.
Tehdejší situace vůbec není k dnešku analogická.
Rusko je sice na místě SSSR a žijí tam stejní lidé, ale je to jiný stát s jinou politikou a jinými zájmy. Jenom nepřátele má stejné.

Odpověď na otázku co by z toho mělo Rusko a V.V. Putin osobně v roce 2016 je úplně jiná, než na otázku co by z toho měl SSSR a J.V. Stalin osobně v roce 1941.

Sovětský svaz vznikl jako zárodek celosvětového svazu sovětských socialistických republik. Je to uvedeno v úvodní části jeho ústavy, názorně na to odkazuje zeměkoule v jeho znaku a veřejně to slíbil soudruh Stalin nad rakví Vladimíra Iljiče.
Soudruh Stalin neměl ve zvyku plácat do větru. Na to tam byli jiní kadeti.
Soudruzi si jasně uvědomovali, že mírová koexistence SSSR a kapitalistických zemí není možná. Že je to kdo z koho.
Finální střet se už nedal odkládat, v roce 1941 byl ještě kvalitativní poměr mezi sovětskými a německými zbraněmi výhodný pro Sověty, dále by se to začalo rychle zhoršovat a kvantita by to nezachránila. Vemte si, co všechno prošla německá armáda na začátku roku 1941 před útokem na SSSR. Němci neměli čas ani shromažďovat zásoby, neustále improvizovali a mleli z posledního, zvláště v oblasti paliva.
K Moskvě došli jenom proto, že se zmocnili zbraní a zásob DRRA shromážděných u hranice. S tím co měli oni sami by to nedokázali. Němci totiž předpokládali, že to mohutné uskupení vojsk u hranice je všechno, co Sověti mají a když to porazí a rozbijou, bude hotovo. Proto taky neřešili zimní výstroj pro vojska, viděli se v zimě už jako páni v ruských městech, nečekali, že budou muset ještě mrznout ve stepi.
Byli dosti rozčarováni, když zjistili, že to ani zdaleka není všechno, nevěřícně hleděli na těžké tanky KV-1 a KV-2. Čuměli na kvalitu a počty sovětského dělostřelectva a používali sovětská děla až do konce války. Oni nic takového neměli, protože místo polních děl a houfnic konstruovali obří děla, která existovala v jednom nebo dvou kusech a kromě rozstřílení Sevastopolu se na nic nehodila.

Němci navíc bojovali ještě na dalších frontách: vedli leteckou a ponorkovou válku proti Británii a bojovali s Brity i v Africe. Britům pomáhaly Spojené státy.
Stalinovi hrozilo, že hladovějící Velká Británie nabídne Německu mír. A to by byl teprve průšvih, protože Hitlerovi by se uvolnily ruce a vojáci a RAF by mu přestala bombardovat průmysl.
Čekat nebylo na co, léto 1941 byla nejlepší doba pro šíření míru a socialismu do celé Evropy.
K čemu byla Kominterna? Budovala sítě podvratných a diverzních skupin komunistických stran, které zůstávaly nečinné až do začátku války mezi Německem a SSSR.
Viz J. Fučík Reportáž psaná na oprátce, poslední kapitola:
,,...strana budovala podzemní síť, do napadení SSSR jsme se museli skrývat nejen před Němci, ale i před národem. "

Stalin položil dobrý základ, i když mu ten nejdůležitější tah nevyšel. Když ho po zahájení německého vpádu přišli navštívit straničtí bossové s otázkou co mají dělat, Stalin nejprve reagoval: ,,Lenin nám odkázal stát, a my jsme jej prosrali."
Nicméně ještě za Stalinova života se socialismus řízený komunistickými stranami docela rozšířil, i když ne tak moc, jak si vožď představoval původně.
Po Stalinově smrti proces šíření socialismu pokračoval a zadrhlo se to na tom, že Chruščov a další neměli Stalinův formát a rozhled, ani jeho schopnost systematického uvažování. Byli to právě ti, které chtěl Stalin jako přítěž už před válkou odstranit.
A tak to přes další rozšíření socialismu do Afriky, Jižní a Střední Ameriky a JV Asie nakonec dopadlo jak to dopadlo. A celé se to rozpadlo.
Soudruzi z KGB se poučili a zkoušejí to jinak a lépe. Kde se vzal tu se vzal, v Kremlu se objevil malý nenápadný, oproti mohutnému Jelcinovi téměř nerozeznatelný V.V.Putin. Dál to znáte.

A teď se dostáváme k těm rozdílům:
Současné Rusko totiž se zbytkem světa mírově koexistovat může.
Tudíž nepotřebuje nikam útočit, pokud mu z území dané země nebude hrozit přímé nebezpečí. Kdo se zbytkem světa v míru koexistovat nemůže, protože se nedokáže sám uživit a proto chce zahájit válku dříve než bude pozdě (ono už pozdě je a vedení US ozbrojených sil si je toho vědomo - na rozdíl od neokonzerv) jsou necons, sionisté a podobní pindosi a podpindosniki všeho druhu.

Musím odjet a ke kompu se dostanu až večer.

Máte výjimečný guláš v celkovém obrazu a chodu věcí, odtud plynou špatné závěry často ze správných faktů. Vždy jde v prvé řadě o celkovou mozaiku, nejobjemnější proces, v němž probíhají parciální procesy a jimž je dán rámec správné interpretace.

Použít Rusko jako jateční maso pro světovou revoluci chtěli trockisté, Stalin tento plán překazil a vyštípal je z mocenských pozic, plán budování socialismu v jedné samostatně vzaté zemi vám nic neříká?

Stalin 3x udělal čáru přes rozpočet globálním elitám, které chtěly "vyřešit ruskou otázku jednou provždy" a zároveň zlikvidovat buržoazní projekt v celosvětovém měřítku.

Poprvé, když zastavil export revoluce z Ruska a převzal řízení.
Podruhé, když porazil sjednocenou Evropu, která na něj zaútočila (Hitler dostal povolení sjednotit Evropy a veškerý její průmyslový potenciál, skutečné boje tu nebyly).
Potřetí, když odepsal marxismus svou prací "Ekonomické problémy socialismu v SSSR".

Ekonomický potenciál EU-1 byl větší, než potenciál Ruska v r.1941, ve skutečnosti k 22.6. nebyla RA ještě připravena, dovyzbrojena, dovybavena atd., s čímž padá celá ta konstrukce.

Trockistické spiknutí ve velení RA bylo realitou, zůstali tam i po Tuchačevském, Hitler zaútočil jen proto, že měl garance aktivace tohoto spiknutí.

Tak tak, každý dílčí problém musí být posuzován v širších souvislostech a u každé informace je třeba posuzovat, jak zapadá do celkového obrazu a jestli jednotlivé dílky vůbec nějaký ucelený obraz dávají.

O plánech trockistů se s vámi, nepřu, to byla banda nebezpečných magorů, ve srovnání s nimi byl Stalin velmi rozumný, mírný a střízlivě uvažující politik.
Stalin jim překazil jejich šílené, nepromyšlené plány, které by skončily bezúčelným a nikam nevedoucím masakrem a utrpením stovek miliónů lidí aniž by se čehokoliv rozumného dosáhlo. Trockisté byli salónní levičáci, tlučhubové, nedomýšlející svoje fantazie a vykřikující svoje agresivní vize do světa.
Jejich odstavení a likvidace byl jednoznačně záslužný čin vůči národům SSSR, protože pod vedením trockistů by sovětských lidí zahynulo a trpělo ještě daleko více a delší dobu.

Mimochodem, soudruh Stalin používal při šíření socialismu jaké lidi? No ano, především lidi žijící na území SSSR.

Myšlenku budování socialismu v jedné zemi znám a divím se, že proti mě argumentujete právě touto velmi správnou tezí, protože po zasazení do souvislostí z ní plyne pravý opak toho, co se snažíte dokázat.
Poté, co zkrachovaly Leninovy představy o vývozu revoluce do dalších zemí bez přípravy, jen tak ,,z chodu" a vyvozeny závěry z těchto neúspěchů, bylo rozhodnuto další pokus odložit a lépe se na něj připravit.
Bylo nutno postavit zemi nejprve hospodářsky a vojensky na nohy, stabilizovat režim a vyrovnat náskok kapitalistických zemí v průmyslové výrobě.
K tomu se váže jiná Stalinova teze: ,,Zaostáváme o 50-100 let. Musíme to během 10-15 let dohnat, nebo nás rozdrtí."
Stalin si nedělal iluze o možnosti mírové koexistence SSSR a kapitalistických zemí. Měl v té věci jasno. Sovětský režim se pokusily ostatní země svrhnout vojensky, utopit ho v krvi. Za značných obětí byla tato snaha zmařena. Země na tom byla po válce velmi špatně, ale její protivníci na tom nebyli o mnoho lépe.
Stalin délku odkladu před dalším kolem pokusu o likvidaci sovětského zřízení stanovil celkem přesně. A nezahálel. Připravil Sovětský svaz na další kolo zápasu velmi dobře a málem se mu podařilo plány globálních elit zkřížit definitivně. Ale překombinoval to, a to se stalo jeho plánům a mnoha lidem osudným.

Už v roce 1938 nechaly Francie a Británie napospas Hitlerovi nejprve Rakousko a následně Československo, dále ho nechaly vpadnout do Polska aniž by pro tyto země a národy pohnuly prstem. Předtím mu povolily znovu vybudovat ozbrojené síly v rozsahu, který dle mírové smlouvy Německo mít nesmělo. Proč? Protože chtěly Hitlerovýma rukama a na účet Německa dokázat to, co nedokázali samy: zničit SSSR. Dost možná by Němcům jejich armády v poslední fázi pomohly SSSR dorazit, nebo by naopak dorazily vítězné, ale do krajnosti vyčerpané Německo.

Proč západní mocnosti dovolily Hitlerovi Německo znovu vyzbrojit a proč nebránily jeho mocenské expanzi dokud se neobrátila proti nim samotným jsme si tedy už zodpověděli.
Teď se položme na otázku, proč Německu ve znovuvybudování jeho ozbrojených sil pomáhal Sovětský svaz.
Co sledoval soudruh Stalin vojenskou a hospodářskou podporou Hitlerova režimu?
Odpovězte vážení kolegové a kolegyně.


Ekonomické potenciály si netroufám posuzovat, nemám k tomu údaje ani potřebné znalosti pro jejich vyhodnocování. Ale možné to je.
Jenže.... Armáda takové velikosti jako byla tehdy DRRA (5 milionů mužů před začátkem mobilizace) vyzbrojená tolika technickými prostředky nebude dovyzbrojena a dovybavena nikdy, protože než jednou generací zbraní vybavíte celou armádu, začíná už lehce zastarávat a je nutno zavádět do výzbroje novější generaci.
Anebo jít cestou soudruha Stalina, které se snaží přidržovat i současné Rusko - nově zavedená zbraň musí být kvalitativně o tolik lepší než její protějšky v armádách protivníka, aby nám stačilo přezbrojovat oproti protivníkovi ob jednu generaci.
Když se podíváte na počty jednotlivých typů hlavních zbraní, jejich TTD a rok jejich zavedení do výzbroje, tak zjistíte, že zralý na přezbrojení byl spíše wehrmacht.
Sověti na tom zas tak špatně nebyli, problém byl spíše s výcvikem, protože jak se prudce zvyšoval početní stav ozbrojených sil, tak se stejnou měrou ředili zkušení vojáci a velitelé mezi zelenáče, což se nemohlo neodrazit na bojeschopnosti jednotek v podmínkách náhlého úderu protivníka a v situaci vzdušné nadvlády protivníka nad prostorem bojových akcí. V případě vlastního překvapivého útoku a zaskočení protivníka by to byl taky problém, ale podstatně menší.
DRRA chybělo mnoho zbraní a vybavení (např. radiostanice), ale i to co měla by za podmínky rozumného použití v boji, na porážku Německa, které toho mělo ještě méně a v horším stavu, stačilo.
Kdyby byl první strategický sled DRRA umístěn v pásmu opevněných prostorů tzv. Stalinovy linie, které byl zůstaly ve stavu z roku 1939 (tj. plně bojeschopné) a za ním, tak by v případě německého útoku tento útok sovětské jednotky zastavily a po vyčerpání sil wehrmachtu útoky na opevněnou linii by mohly přejít do útoku.
Nový rok 1942 by už sovětské jednotky slavily v Berlíně. Jenže.... to by je nesměl někdo navelet až na hranici, do dostřelu německých děl a do doletu střemhlavých bombardérů, které se vzhledem ke svým mizerným vlastnostem jinak než v podmínkách vzdušné nadvlády nad bojištěm používat nedaly. Nesmělo by být zakázáno tyto bombardéry napadat a sestřelovat atd. atd.

Když jsme u toho trockistického spiknutí:
Už jsme se dobrali toho, že všechno se dělo na rozkazy z GŠ, vydávané Žukovem. Žukov tedy musel být také trockista (jeho neúcta k životům vojáků by tomu nasvědčovala).
Považujeme za prokázané, že Stalin trockista nebyl.
Jak dokázal trockista Žukov přesvědčit Stalina o správnosti svých škůdcovských plánů nevíme. Co víme, že trockisté Stalina v roce 1941nesvrhli, ani se nikde nepsalo, že by se o to pokusili.
Pokud tedy, jak jste napsal dříve, soudruh Stalin dokázal spiknutí a pokus o státní převrat spojený s odstraněním vlastní osoby zmařit, tak jak to, že se Žukov dožil relativně ve zdraví roku 1969? A ještě stihl jeden vojenský převrat opravdu uspořádat. Jak to, že nebyl zastřelen spolu s Pavlovem a jeho důstojníky (některými). Proč bylo potrestáno pouze velení Západního frontu a velícím důstojníkům Pobaltského, Jihozápadního a Jižního frontu se nestalo nic, ačkoliv jednotky DRRA byly rozmístěny v těsné blízkosti hranice i u těchto frontů a na prdel od Němců dostávaly všechny fronty zhruba stejně (JZ front o něco méně). Kde je tady Stalinova prostá, ale železná logika?

Mimochodem, nevzpomínáte si, kdo se postaral o odstranění soudruha Tuchačevského?

To už se dostáváme do přílišných detailů, které by byly nadlouho a v hlavě to všechno nemám, stále není z vaší strany odpovězena otázka, proč Stalin vynaložil tolik sil aby SSSR nebyl agresorem, když údajně chtěl o den později sám zaútočit. Kde je zde logika? Proč se snažil o kolektivní bezpečnostní smlouvu v Evropě?
Vychází vám podivná logika, kdy anglosasové a západní kapitál udělali všechno proto, aby vytvořili hitlera pro útok na SSSR, ale agresorem je Stalin a SSSR. Zřejmě je dráždil samotnou existencí, proto je agresor?

Také není nijak prokázaná teze, že SSSR nemohl mírně koexistovat. SSSR pochopitelně zbrojil, ale protože věděl že útok příjde, nikoliv proto aby sám provedl sebevražedný útok a poštval proti sobě všechny ty, kteří se jinak dali proti hitlerovi (nakonec), nebo pomáhali materiálně, nebo byli neutrální.

Dále vycházíte z mylného předpokladu, že Stalin měl kontrolu nad vším v SSSR a měl nějakou "absolutní moc" a vše se dělo podle toho jak chtěl. Velký omyl.

Nechcete zkusit zodpovědět otázky z mého předchozího příspěvku?
Plus popsat, co se dělo u vás na rotě, když byl večer vyhlášen cvičný bojový poplach a nebyl přítomen nikdo z důstojníků?

To co píšu ještě zdaleka nejsou detaily, je to ještě pořád jenom první a druhý plán událostí.
Kde je zde logika? U Stalina, Suvorova, Solonina a u mě je logika všude.
Vaše první otázka si sama odpovídá: Stalin měl naplánován útok, armádu připravenou a vyvedenou do výchozích pozic a potřeboval
jenom záminku, aby nevypadal před světem jako agresor a tak si ji zorganizoval sám. Je otázka, za kolik dní po zinscenovaném incidentu by zaútočil. Původně to asi měly být ty dva týdny, jak píše Suvorov a provokace měla mít dvě části, ale vzhledem k přísunu německých vojsk k hranici byli asi rozhodnuti zaútočit hned v pondělí ráno a zároveň vyhlásit začátek mobilizace.
Že Němci zaútočili zrovna tento den ráno, byla buď zatraceně velká náhoda, nebo jim to někdo ze zasvěcených práskl. To spíše.

Stalin se snažil o vytvoření kolektivní bezpečnosti v letech, kdy ještě nebyl na válku připraven a potřeboval klid na dokončení příprav.
A protože se uzavírání smluv příliš nedařilo tak neponechával nic náhodě a nechal podél tehdejší hranice (ale dostatečně hluboko ve vnitrozemí) v letech 1928-39 vybudovat a vyzbrojit pás 21 opevněných prostorů v celkové délce téměř 2000 km, což odpovídá celé délce hranice od moře k moři, i když určité mezery mezi nimi ponechány byly (železniční tratě a hlavní silnice). Objekty byly zamaskované a prostor před nimi byl uměle zneprůchodněn.
Po posunutí hranice na západ a zahájení výstavby opevnění na nové hranici byla původní linie opuštěna a často i úmyslně znehodnocena, což mi hlava nebere.
Výstavba opevnění a jeho dislokace byly natolik utajeny, že se po německém útoku někdy jednotky přisunuté z jiných okruhů bránily vedle opuštěných opevněných prostorů, protože o nich nevěděly. Tam kde byl OP dobře vojensky využit, např. Kyjevský, se stal tvrdým oříškem k rozlousknutí.

Kde jste u mě vyčetl, že Anglosasové vytvořili Hitlera pro útok na SSSR ale agresorem je Stalin a SSSR? To jsem nikde nenapsal.
To je několik různých věcí vyplývajících z protichůdných zájmů zůčastněných:
a) Anglosasové nechali vyrůst Hitlera, aby jeho rukama zlikvidovali SSSR
b) SSSR pomáhal Hitlerovi vyrůst, protože si soudruzi na rozdíl od vás přečetli Mein Kampf celý a věděli, že nejdříve budou na řadě jiní, kteří vadili i jim a těšili se, že je odstraní Hitlerovýma rukama. Do momentu, až budou na řadě oni to nehodlali nechat dojít. Nu což, něudarílos.
c) Stalin se chtěl stát de facto agresorem, ale tak, aby v očích světa byl ,,osvoboditelem". Což se mu podařilo, ale s ,,efektem opičí pracky".

Ano, západní elity SSSR dráždil jen svojí existencí a svým socialistickým zřízením, zatímco Rusko je dráždí svou pouhou existencí a samostatnou politikou.

Ze všech výše a dříve uvedených věcí v souhrnu plyne to, co pochopil už Lenin: Buď my, nebo oni.
Stalin nebyl člověkem polovičatých rozhodnutí. A všechno co dělal mělo ocelovou logiku. V období přípravy se snažil čelit snahám západních zemí o likvidaci sovětského zřízení jednáním a uzavíráním smluv o neútočení, nebo aspoň navázáním diplomatických vztahů. Západ se taky po WWI potřeboval dát politicky, hospodářsky a lidsky dohromady, Francie a Británie byly málem poraženy, zachránil je zásah Spojených států.
Ani západní země neměly všechno na jedničku, spíše mezi 2-3, Francie 4, USA 4- (mimo loďstva).
No ale být furt ve střehu, udržovat velkou armádu, mobilizační rezervy, neustále dokola nahrazovat v celé armádě zastaralou výzbroj modernější, celý cirkus živit a šatit atd. je ohromně drahé a nepraktické. Přitom neustále čelit podvratné činnosti a čekat, co zas kdo vymyslí za lumpárnu.
Už Lenin psal o tom, že výhodnou situaci pro socialistické revoluce vytváří válka a stav po prohrané válce a že je třeba podnítit kapitalisty, aby se mezi sebou servali jako psi. Po té první to nevyšlo, i když republiky rad vznikly, dlouho nevydržely. A tak právě při snaze podchytit všechna rizika předem zjistili soudruzi, že se objevil někdo, kdo je ochoten způsobit znovu přímý střet Francie a Německa, dvou největších kontinentálních zemí. Ochoten je jedna věc, druhá věc je, aby byl i schopen. Tomu se muselo kapku pomoct. Pomohli. Pomohli mnozí, každý tím sledoval něco jiného a Hitler se zachoval podle sebe.

V situaci, kdy na evropském kontinentě už žádná větší bojeschopná armáda kromě německé nebyla a německá spolu s rumunskou a maďarskou byly seřazeny na sovětské západní hranici, na sovětském útoku nic sebevražedného nebylo.
Kdyby Sověti udělali Němcům totéž co Němci jim (s rozedněním by bez výstrahy zaútočili a rozbili by německou armádu koncentrovanou ve výchozím postavení podél hranice), tak by se skutečně zastavili až v tom Lisabonu, jak jste psal a všude by byli vítáni jako osvoboditelé od nacistické hrůzovlády. K čemuž by dopomáhaly diverzní skupiny zřízené Kominternou, viz J.F.

Následně by v celé osvobozené Evropě proběhl přechod k vládám komunistických stran, tak jako to proběhlo o pět let později v reálu v polovině Evropy a bylo by vymalováno. Nebyl by to problém, ve Francii, Itálii a ČSR bylo komunistů více než dost. Mussolini by to sám neustál.
O ty, kteří by byli proti by se postarala NKVD.
Následně by se dořešily okrajové problémy typu Skandinávie a Blízký východ (Írán byl sovětsko-britským protektorátem). No a s Velkou Británií by se vidělo.
USA měly v té době plno práce s Japonci v Tichomoří, ty by rychle zasáhnout nemohly a jakmile by se komunistické režimy v Evropě etablovaly, nic by nebránilo tomu, aby všechny země po vzoru pobaltských států požádaly o připojení k SSSR.

No a globální elity by si mohly trhnout nohou. Se SSSR obsahujícím celou Evropu a BV plus ještě se socialistickou Čínou by si už poradit nedokázaly.
Proto se dodnes budí zpocení hrůzou, že se nezávislé Rusko už dnes spřátelené s Čínou a s Indií jednoho dne spojí i s Evropou.
Už aby to bylo.

Tak byl Stalin blbec, nebo nebyl?
Já si myslím že nebyl, ale jako mnoho velmi chytrých lidí už se začal považovat za neomylného a přestal si připouštět, že by mu mohlo něco nevyjít a přestal se jistit.
Kdyby nechal část jednotek druhého sledu obsadit a připravit k obraně linii opevněných prostorů na staré hranici a nechal vybavit všechny jednotky prvního sledu i mapami území SSSR směrem vzad od zaujímaných pozic až po tuto linii včetně, přičemž ústup k ní by byl organizovaný, tak by přes všechny ostatní průsery a zmatky Sověti Němce zastavili (viz Kyjevský OP) a přešli by následně do protiútoku.
Do konce roku 1941 Berlín, do konce příštího roku by se podařil i ten Lisabon.

Stalinův oblíbenec spisovatel Konstantin Simonov napsal v jednom ze svých děl takovýto monolog (cituju z hlavy):
,,Myslím na posledního fašistu. Myslím na něho už dlouho, už od Madridu. Představuju si, jak na ulici posledního fašistického města tento poslední fašista zvedá ruce před tankem, na kterém bude vlát rudý prapor."
Nevím jak vám, mě to vhání slzy do očí. Utrpení národů způsobené fašisty už trvá příliš dlouho.

Stalinova moc a kontrola jistě nebyla absolutní, to by ani nešlo, ale rozhodně byla propracovanější a centralizovanější než kdekoliv jinde, nacistické Německo nevyjímaje. Němečtí generálové Hitlerovy rozkazy plnili, nebo neplnili, jak zrovna uznali za vhodné, na což si Hitler opakovaně stěžoval.
Stalinovy rozkazy se plnily, příslušné orgány na to bedlivě dohlížely.
Stalin nebyl titulární hlavou SSSR, ale všichni ho tak brali a jednali tak s ním, včetně zástupců cizích mocností. O nejvyšším orgánu výkonné moci v SSSR v míru a jeho titulární hlavě se moc nepíše.

Všechno se určitě nedělo, jak by Stalin chtěl. Kdyby ano, neříkal by ,,Je člověk, je problém. Není člověk, není problém." a ,,Logika vnějších okolností je často silnější než logika lidských záměrů."

Ignorujete existenci profašistického spiknutí ve velení RA, ty ztráty, zmatky atd. nebyly způsobené existencí plánů na útok, ale tím, že jednotky nebyly uvedené do bojové pohotovosti. Dále, SSSR měl koncepci boje na cizím území i v případě napadení, kvůli tomu ony mapy, ale to neimplikuje plány útoku.
Vy si to představujete jako by RA byla perfektně fungující mašina plně pod kontrolou Stalina, ale tak to nebylo ani omylem, tak to bylo až mnohem později poté, co po porážce u Stalingradu GP deaktivoval svou agenturu v řídících strukturách a přestal házet klacky pod nohy.
Mohl Stalin s takovouto armádou, kde půlka velení byla součástí spiknutí, na někoho zaútočit? Nemohl.

Dále, dokumenty GŠ z roku 1941 odhalují, že GŠ nepovažoval armádu ještě připravenou na válku. Ve skutečnosti průmyslový a ekonomický potenciál SSSR rostl rychleji, než průmyslový ekonomický potenciál pod kontrolou Hitlera, takže Hitler zaútočit musel, aby se mu to celé nezhroutilo, SSSR nemusel, čas hrál pro něj.

Že by byla DRRA perfektně fungujícím strojem to netvrdím, ale fungujícím strojem byla, i když poněkud rozvrzaným a měla své strojníky včetně nejvyššího, kteří ji ovládali.

Ano, čistě z hlediska dozbrojování a bojové přípravy by bylo vhodnější ještě počkat a velitelé frontů na to poukazovali, ale vyšší okolnosti a celkový záměr to nedovolovaly. Prostě bylo nutno se smířit s vyššími ztrátami způsobenými nedostatky ve velení a v logistice (týlovém a technickém zabezpečení) nedostatečnou zkušeností nižších velitelů a nesecvičeností nedávno přeformovaných jednotek. V situaci, kdy by šlo všechno podle plánů by to zas tak nevadilo, s tím se počítalo, lidí i zbraní bylo dost, ale v situaci náhlého útoku na nepřipravené jednotky to spolu s bezradností vyššího velení zásadně přispělo ke katastrofě.

Ekonomický a průmyslový potenciál SSSR rostl svým tempem, kdežto ekonomický a průmyslový potenciál Německa vyrostl výrazněji naposled po obsazení Francie o rok dříve. Země obsazované potom už byly ekonomicky a průmyslově nerozvinuté a spíše Německu síly odčerpávaly – vojska nutná k udržení okupačního režimu – a ze surovin tam nic moc nebylo.

Hitler zaútočit nemusel, ale v tom případě by Stalin zaútočil na něj. Takže v podstatě musel. Stalin taky nemusel připravovat útok na Německo a Němci by ho bezdůvodně nenapadli, ale v tom případě by trpně seděl, bránil by se podrazům trockistů a byla by otázka času, než by ho nějak dostali, nebo by zemřel. V okamžiku, kdy se rozhodl jednat už musel jednat, tak jak jednal, počkat nemohl, viz níže. Pokusil se vzepřít plánu globální elity a málem se mu to povedlo, aspoň jejich vítězství oddálil a mezitím co se bojovalo opět došlo k posunu v situaci na vyšších prioritách a globální elity tak na svůj konečný úspěch stále čekají.
Nedočkají se, níže uvádím proč.

Já na tom Stalinově plánu jak přejít do protiútoku a finálně vydrbat s globálními elitami na dalších 50 let, nebo taky na věčné časy, nic sebevražedného nevidím. I v situaci, kdy DRRA utrpěla katastrofickou porážku a celá země se z toho dva roky vzpamatovávala se mu plán podařilo na 50% realizovat. Kdyby mu ten úvod vyšel, bylo by procento splnění plánu určitě vyšší.

Zatím jsme se nedobrali k ničemu, co by na to spiknutí trockistů v armádě opravdu ukazovalo, aniž by se to nepříčilo celé řadě dalších souvislostí. Sovětští velitelé byli ve válce a po ní obviňováni z kde čeho, ale z účasti na trockistickém spiknutí je nikdo neobviňoval. Víme, že Stalin odstraněn nebyl, takže buď spiklenci nakonec vyměkli (ale proč?), nebo žádné spiknutí nebylo. Kdyby byli odhaleni, byli by i zlikvidováni (co jiného s nimi), ale z vrchního velení šel ke zdi jenom D.G. Pavlov a pár dalších, kteří to sami dokázat nemohli a ani nebyli z ničeho takového obviněni. Byli to stejně jenom obětní beránci, aby bylo vidět, že za katastrofu byl někdo potrestán, ve skutečnosti patřili k nejschopnějším lidem, proto byli taky nasazeni na nejtěžším úseku.

Je doloženo a výše uvedená analýza dr. Komrsky to dokládá také, že marxismus a to, čemu se zde říká biblický projekt je prakticky stoprocentně jevrejská záležitost. To samé platí o trockistech, kteří jsou součástí pyramidy řízení na nižším stupni. Jenže jevrejové všeobecně moc nelezou do armády (když nemusí). Mají to prostě v hlavách nastaveno jinak. A když už vstoupí, tak tacoví, kteří jsou myšlením spíše vojáci a je jich pár. Snaží se armádu ovládat zvenčí, z politiky a z byznysu. Jevrejové byli ve straně(81%), v jejím čele, v NKVD (mezi komisaři 85%), tam trockistické spiknutí nezpochybňuju, ale ve vrchním velení nevím o nikom. Proto se mohl Stalin proti nim opřít právě o armádu. Tato skutečnost pravděpodobně zlomí vaz neoconům a zachrání svět před jejich absolutní mocí, protože vytvořili jako svůj nástroj neporazitelné ozbrojené síly Spojených států a ty je přestaly poslouchat, když si vrchní velení dalo dvě a dvě dohromady - komu slouží a kam to vede. No a procento Jevrejů v ozbrojených silách USA odpovídá jejich procentuálnímu zastoupení v populaci USA – 2%. Oproti 85-90% zastoupení všude možně jinde. Kdo a jak donutí k poslušnosti sílu, která se kromě RVSN RF nemusí na této planetě nikoho a ničeho obávat?

Pokračování:

Od začátku:
Vycházíme z toho, že Stalin trockista nebyl a spiknutí mělo za cíl jej odstranit za přispění Hitlera, který měl útokem na SSSR a porážkou jeho armády způsobit v SSSR krizi ve vedení země a umožnit odstavení Stalina.

Za těchto okolností musel být členem spiknutí (nemusel být vůdcem) Žukov, protože rozkazy nikoho jiného než náčelníka GŠ by velitelé okruhů neplnili. A nikdo nižší by nedokázal vytvořit na frontě stav vedoucí spolehlivě k porážce DRRA. Ale ani Žukov nemohl vydávat žádné rozkazy mimo rámec daný Timošenkem a Stalinem. Důležitější rozkazy spolupodepisoval i některý z nich. Každý rozkaz na této úrovni má číslo, datum a čas vydání a píše se na něj i čas předání podřízeným stupňům velení a konkrétně komu má být doručen. Odesílatel i adresáti si rozkazy archivují. Rozkazy se odesílají duplicitně dohlížitelům NKVD ve funkci členů vojenských rad příslušných okruhů, armád, sborů a divizí, aby se posichovalo správné doručení, předání a provedení. Kdyby velitelé udělali něco jinak, než stálo v rozkazu, šlo by okamžitě nahoru hlášení se všemi odpovídajícími důsledky. Velitelé okruhů a armád a jejich zástupci a náčelníci štábů absolvovali v prosinci 1940 v Moskvě 14-ti denní poradu, kde se celá akce podrobně probrala a následně v lednu 1941 byla proveditelnost prověřena při štábních válečných hrách. Takže velitelé věděli v principu o co půjde a nedivili se. Ale neznali přesné datum, ani nevěděli o tom divadýlku na úvod.

Kdyby se po sesazení Žukova z funkce náčelníka GŠ a přeložení k Záložnímu frontu, kdy už se ho ostatní velitelé frontů a armád nemuseli bát, ukázalo, že Žukov nařizoval písemně nebo ústně cokoliv, co by bylo mimo rámec pokynů shora (a po sesazení se to určitě prověřovalo) šel by Žukov ke zdi a ne do Leningradu.

Podle mě celé spiknutí spočívalo v tom, že ten plán někdo ze zasvěcených Němcům práskl. Za peníze, z přesvědčení, že není dobré sovětizovat celou Evropu, nebo proto, že chápal, jakou hru globální elity se SSSR hrají a proč a že se jim to Stalin rozhodl překazit. Ale to by musel být někdo z vlády (rady lidových komisařů), která o tom samozřejmě věděla, tam by se mohl nějaký zakuklený nedobitý trockista vyskytovat. V armádě těžko. To si zřejmě vymysleli právě trockisté, aby svedli hněv na cizí hlavy.

Mimochodem, do toho Leningradu jel Žukov proto, že Stalin potřeboval Vorošilova, který to tam do té doby řídil, v Moskvě, aby se s ním připravil na jednání s britskou delegací (září 1941).

Připomeňme si, že do května 41 byl Stalin pouze generálním tajemníkem strany, předsedou Rady lidových komisařů (tj. vlády) byl G.M. Malenkov, který mu na začátku května tuto funkci uvolnil. Tehdy napsal německý velvyslanec hrabě von Schulenburg do Berlína, že nevidí uvnitř SSSR žádný důvod pro tento krok a že příčinu bude nutno hledat ve vnější politice. Stalin zřejmě chtěl stát osobně a viditelně v čele, tak aby rozkaz k vítěznému osvoboditelskému tažení byl zcela neoddiskutovatelně jeho. Měl by za sebou armádu a NKVD vedené L.P. Berijou, který byl jeho člověk. Po porážce nacistického Německa by mohl se svými zbývajícími oponenty zatočit jak by chtěl, případně je likvidovat po jednom hned jak by se něčeho dopustili.

Porážka DRRA nebyla způsobena tím, že by byla DRRA slabá, ve skutečnosti byla daleko silnější a lépe vyzbrojená než Wehrmacht, ale tím, že jednotky byly rozmístěny ve výchozích postaveních pro útok těsně u hranice, místo toho, aby byly v určitém odstupu od hranice zakopány v obraně. Toto bylo provedeno na rozkaz z GŠ. Plus jim GŠ zakázal se bránit (odpovídat na provokace), kterýžto rozkaz byl odvolán až 23.6.odpoledne!!

Jestli jste byl na vojně, tak určitě víte, jak velký je rozdíl mezi obranným postavením jednotky a výchozím postavením před útokem. Přechod armády z postavení před útokem do polní obrany je i v míru a na stejném místě práce na týden a více, než se vykope, zakope a zamaskuje všechno co je třeba, přičemž ještě další nejméně týden předtím musí celé velení rekognoskovat terén, sejít se na poradách, stanovit rozmístění jednotek, vypracovat příslušné rozkazy, zakreslit všechno do map a předat jednotkám. Provádění téhož pod tlakem útočícího protivníka vede k velkým ztrátám a nemusí se to povést.

Proto se plány obrany vypracovávají předem, často v několika variantách, a příslušné práce se v rámci výcviku provedou také předem, takže v situaci, kdy hrozí nepřátelský útok, nebo už začal, tak velení vydá jenom rozkaz zaujmout obranu dle příslušné varianty plánu, velitelé rozlepí příslušné obálky a všichni vědí, co mají dělat. Vyšší velitelé DRRA byli všichni veteráni, kteří toto dobře znali. Do obsazení Polska na podzim 1939 se tyto principy neochvějně dodržovaly a na hranici byla vybudována příslušná obranná postavení – viz Stalinova linie.....

Jediné logické vysvětlení, proč DRRA toto neměla připraveno a takto se nechovala po postoupení na novou hranici, které kdy kdo předložil, je vysvětlení předložené V.B. Rezunem (alias Suvorovem). Vysvětlení typu, že všichni ruští velitelé až po Stalina včetně byli neschopní a důvěřiví blbci je hodno tak Alfreda Rosenberga.

Nějaké obranné postavení na nové hranici (která byla navíc delší) vybudovány byly, ale ne v hloubce obrany, jako obvykle, ale u samé hranice, aby to Němci viděli, že DRRA sice neustále přisunuje další jednotky, ale buduje obranu. Původní obranná linie byla odzbrojena a přestali ji udržovat v bojeschopném stavu. Prostě si věřili a mysleli si, že už ji nebudou potřebovat. Rovněž byly rozpuštěny a odzbrojeny předpřipravené partyzánské oddíly v pohraničí SSSR.

Poté, co Německu vyhlásila Francie a Británie válku kvůli útoku na Polsko a Němci je na jaře 1940 porazili, Francouze donutili kapitulovat a Brity utéct a zanechat na bojišti těžké zbraně, mohl soudruh Stalin spokojeně konstatovat, že plán vychází a vydat rozkaz k rozpracování útoku na Německo, což v červnu 1940 učinil. Plán se vypracovával postupně a postavení jednotek se měnilo taky postupně, aby to nebylo tak vidět. Proto taky řval Čujkov, který nebyl zasvěcen a nové rozmístění jeho armády se mu jevilo naprosto nesmyslné. Jenže o umístění každé divize a armády rozhodoval GŠ.

Doložili jsme, mj. i Muchinovým článkem s citáty vzpomínek velitelů na činnost těsně před napadením, že se ve všech okruzích na západní hranici, tj. v Pobaltském, Západním, Kyjevském a Oděsském, přesouvaly prvosledové jednotky až těsně k hranici a že Žukov, v té době náčelník GŠ, potvrdil, že je to na jeho rozkaz. Nad veliteli vojenských okruhů (ve válce to byli velitelé frontů) už byl jenom GŠ vedený Žukovem, lidový komisař obrany S.K. Timošenko a Stalin.
Čili výchozí postavení těsně podél hranice byla zaujímána podle předem připravených plánů a na rozkaz GŠ, kdežto činnost po německém útoku byla naprostá improvizace. Žádné použitelné plány obrany vyšších jednotek vypracovány nebyly. Dokonce se přechod do obrany na vyšší úrovni ani necvičil. O tom, že by nějaká vyšší armádní jednotka v prvním sledu postupovala po německém napadení podle plánů shora jsem nikdy neslyšel ani nečetl. Buď improvizovali podle sebe, nebo se snažili plnit chaotické Žukovovy příkazy k přechodu do protiútoku. Rozkaz k přechodu do obrany došel asi až pátý den války.

Z výše uvedeného vyplývá, že rozmístění jednotek prvního sledu do postavení vhodných k okamžitému útoku přes hranici na západ, ale krajně nevhodnému pro obranu před takovýmto útokem, v situaci, kdy bylo nade vší pochybnost známo rozmístění všech divizí protivníka podél hranice, museli nařídit, nebo alespoň odsouhlasit Stalin a Timošenko.
A určitě věděli proč to dělají. Oba byli staří válečníci, rizikovost takového rozmístění sil jim byla známa. Přesto to udělali. Zřejmě nepočítali, že tam ty jednotky budou dlouho. Před víkendem je tam přesunuli, v sobotu vydali rozkaz o zřízení frontů a přechodu na válečný režim (viz vyvedení velitelských stanovišť z mírové dislokace do předpřipravených polních stanovišť), v neděli divadýlko a v pondělí by se vyrazilo vpřed, vyhlásila by se mobilizace a osvoboditelský pochod by mohl začít.

Aby mohli Stalinovi podvrhnout nepravdivé informace o Německu a o německé armádě, na jejichž základě by se takto rozhodl, to by museli být trockisté a spiklenci kromě Žukova i S.K. Timošenko a jejich předchůdci ve funkci v letech 1939-40 K.J. Vorošilov a K.A. Mereckov a dále velitel rozvědky F.I. Golikov. Ten hlavně. Pokud by se po německém útoku podvržení nepravdivých informací ukázalo, tak by z toho soudruh Stalin následně vyvodil příslušné důsledky. Ale nestalo se jim nic.

Ale ani tak by Stalinovi nemohli nasadit do hlavy myšlenku, že využije Hitlera, jeho rukama rozvrátí celou kontinentální Evropu a až bude Hitler v očích všech tím největším a nenáviděným zloduchem, tak na něho ušije takovouto boudu a za potlesku zbytku světa a porobených evropských národů zvláště s Hitlerovým režimem skoncuje. Protože nejprve musela vzniknout tato myšlenka (už ve 20.letech – po přečtení Hitlerova veledíla) a teprve potom mohla být vytvořena situace vhodná k její realizaci.

Samotný plán nijak fantastický nebyl a popíšu ho podrobněji:
Připomínám, že v Evropě mimo jejích okrajových částí mělo silnou armádu už pouze Německo. Armády poražených zemí byly rozpuštěny a jejich výstroj a výzbroj používali Němci. Armády německých spojenců, tj. Slovenského štátu, Maďarska, Rumunska a Itálie nestály za mnoho, viz jejich nemalý podíl na katastrofě (z pohledu Němců) u Stalingradu. O Řecku a Africe nemluvě. Navíc nejbojeschopnější části těchto armád stály na sovětské hranici také (kromě Italů, kteří byli v Africe). V okupované Evropě sice byly ještě další německé jednotky, jenže ty vykonávaly spíše zastrašovací funkci vůči obsazeným zemím a měly minimum těžších zbraní (k čemu taky). Dále byla v Holandsku a ve Francii ještě pořád část Luftwaffe a PVO, která válčila proti Britům. Kriegsmarine by v odporu proti sovětskému tažení nesehrála významnější úlohu.

První sled, který měl nejlépe vycvičené vojáky a nejtěžší výzbroj měl rozbít to, co stálo na hranici a druhý sled plus zbytky jednotek prvního sledu doplněné mobilizovanými vojáky ze záloh by se valil dál do nitra Polska, Rumunska a Německa. Mobilizováno bylo během 14 dní přes 5 milionů lidí, tedy ještě jednou celá DRRA. V situaci, kdyby jim Němci nezabrali zásoby shromážděné u západní hranice a nebylo by nutno stěhovat průmysl za Ural by bylo i dostatek zbraní a výstroje. Čili Sověti měli na začátku početní převahu 4,5 milionu vojáků ve dvou sledech proti 1,5 milionu Němců a ještě měli 100% zálohu, kdežto Němci měli zálohu jenom asi 20% (z 1,5 mil.). Největší problémy by dělala sovětským vojskům logistika, ale sedm železničních brigád by se o to postaralo. Do Berlína by do zimy došli (mapy byly natištěny až po Brusel), nehledě na to, že středoevropská zima by DRRA asi nedělala výraznější potíže. Kdežto Němci bojovali dosud jenom od jara do podzimu i v Evropě. Ofenzívu jako celek by nebylo jak zastavit, protože v Evropě bylo sice ještě mnoho lidí s vojenským výcvikem, ale málo těžkých zbraní a puškami a kulomety nelze zastavit tanky. Panzerfausty v roce 1941 ani 42 ještě nebyly. Navíc by se aktivovaly ony diverzní skupiny Kominterny a spousta lidí by Sověty vítala jako osvoboditele a pomáhala by jim. Komunisté měli mj. připravené seznamy lidí rizikových pro sovětskou moc, které by NKVD podle těchto seznamů okamžitě posbírala.

Čili v okamžiku, kdy by sovětská vojska ovládla centrální část Evropy (po Alpy a Pyreneje, možná i dále) a naložila s tímto územím podle vzoru Polska a Pobaltí, čímž by se zmocnila celé průmyslové základny těchto zemí a ostatních zdrojů, tak by měly tzv. globální elity průser.

V roce 1941 a 42 by nedokázaly provést ze žádné okrajové části Evropy dostatečně silný protiútok, neboť nejdříve by se tam muselo po moři navozit spoustu lidí, zbraní a materiálu. Sověti by pomocí železnice dokázali navézt příslušné vojáky a zbraně rychleji a tato území by dočistili. Nezapomínejme ani na milion sovětských výsadkářů. Vyloďovací operace na bráněném pobřeží je vždycky o hubu, vylodění v Africe, na Sicílii, u Říma a v Normandii všechny klaply, jenže to byla většina evropských zbraní a vojáků kdesi na východní frontě. Opět by nebylo kde rychle vzít těžké zbraně. Britské tanky a děla zůstaly v Dunkerque (stejně stály v porovnání se sovětskými za prd a bylo jich málo) a americká armáda měla celkem 400 lehkých tanků. Pokračování letecké ofenzívy z britských ostrovů by nemělo takový účinek jako proti Německu, neboť Sověti by německý průmysl rozebrali a odvezli na východ stejně dobře, jako to udělali v reálu po válce. Francouzský, belgický a československý by odvezli taky. Až na to, že by ho nemuseli vozit až za Ural, stačilo by někam ke Smolensku.

No a dál by se vidělo. Soudruh Stalin by měl k dispozici zdroje nejen celého SSSR, ale i Evropy a přepravoval by je po železnici, zatímco globální elity by musely všechno vozit přes Atlantik. Vůči Německu, které spotřebovávalo naprostou většinu svých zdrojů v boji proti SSSR se jim nakonec převahu vytvořit podařilo, proti SSSR sahajícímu od Vladivostoku až po Normandii (nebo možná i po ten Lisabon), který by vedl pouze dočišťovací boje malými silami v okrajových částech by to zřejmě nedokázali, tím spíše, že v Tichomoří by to asi šlo svou cestou, neboť Japonci se cítili dostatečně silní sami o sobě, oni by ten útok na Pearl Harbor tak jako tak provedli a západní Pacifik by obsadili.

Plán musel být proveden v létě 41, ani dříve ani později. V květnu 41 německá vojska dokončila ,,sjednocování Evropy“, v Evropě už byla jenom Třetí říše a její spojenci. A formálně nezávislé Švýcarsko a Švédsko, které šly ale Němcům taky na ruku. Švédi jim dodávali železnou rudu a dřevo, Švýcaři jim ,,prali“ nakradené zlato. Což by jim soudruh Stalin náležitě připomněl, až by na to došlo.
Čili v květnu 41 bylo dosaženo maxima, Němci už pro úspěšnou sovětizaci Evropy udělali co mohli, porazili a zlikvidovali většinu evropských států a jejich armád, z důležitých zemí zbývala jenom Británie, která už toho měla taky dost. Němci tím byli dosti hospodářsky vyčerpaní, neměli větší zásoby ničeho důležitého, protože v Evropě je všeobecně deficit surovin (kromě uhlí), na západě byla námořní blokáda - nad vodou je držely dodávky ze SSSR. Sovětskému svazu v porovnání s nimi nechybělo téměř nic. Nedostatek radiostanic by v situaci, kdy by měli bojovou iniciativu a nemuseli rychle reagovat na akce protivníka zas tak nevadil (celou občanskou válku manévrovali po celém Rusku a vystačili si), nedostatek automobilů by nahrazovala železniční doprava (po pár desítkách km by došli k evropským železničním uzlům).

Další rok krmit Německo surovinami, a nechat ho aby se z této surovinové krize dostalo a stabilizovalo svou moc nad evropskými národy a ekonomiku obecně by bylo naprosto kontraproduktivní. Mouřenín už udělal svou práci .....

Ještě by nakonec mohli ti přátelé fašistů v Británii W. Churchilla k něčemu dotlačit. Oni ho možná tlačili, proto Churchill který to zabalit nechtěl, tlačil na Stalina, aby mu pomohl z průseru.

Ani z hlediska výzbroje by se ničeho nedosáhlo, v Německu a v Británii nastupoval další technologický skok ve výzbroji a vybavení (radary, navigační systémy pro letadla, střely V1, letecké proudové motory, jaderný výzkum atd.), které Sověti neměli a bylo lepší se toho zmocnit včas. Němci navíc začali pozdějšími verzemi Pz-III a Pz-IV dohánět náskok sovětských tanků. V květnu 41 začali v Německu konstruovat tank Pz-VI Tiger. Čekat nebylo proč ani na co.
Tolik k vojenské stránce věci.

"Hitler zaútočil musel, protože jinak by Stalin zaútočil na něj"

to jsou takové "argumenty kruhem" - Hitler musel, protože jinak by Stalin, a Stalin musel, protože jinak by Hitler, s takovouto logikou se lze dobrat naprosto k čemukoliv.

Vůbec ne, kdyby Stalin nepřipravoval útok na Hitlera a nedělal různé přípravné tahy, které Němci vyhodnotili jako rizikové pro sebe, tak by ho Hitler v roce 1941 určitě nenapadl.
Nic by ho k tomu nenutilo, o tom, co se děje v SSSR ve vojenské sféře měli velmi kusé informace, nevěděli to co věděl Stalin.
Ale viděli co Stalin dělá navenek.

Pro Hitlera by bez hrozby sovětského útoku do zad bylo opravdu lepší dorazit Británii a upevnit svou moc v dosud obsazené části Evropy. A dát dohromady ekonomiku a dokončit vědecko-technický skok.
I ta zmínka o územích na východě v Hitlerově knize je formulována jako výhledový plán někdy v budoucnu.

Ten popsaný plán, ve stylu "mazaný plán Stalina jak ovládnout Evropu" je nesmysl z několika prostých důvodů:

- Hitler byl od začátku projektem evropských "elit" proti SSSR, jeho vzestup iniciovali nepřátelé SSSR, nikoliv Stalin
- Anglie mohla jednoduše zabránit hitlerovi v ovládnutí Evropy, například neblokováním smlouvy o kolektivní spolupráci. Ve skutečnosti Anglie reálně udělala všechno proto, aby Hitler Evropu ovládl. Podle té teorie je tedy Anglie spoluautor Stalinova údajného "mazaného plánu", což nedává smysl.

Dále, stále operujete s argumentem, že Stalin se chystal napadnout Hitlera. Kdyby Hitler neměl v plánu útok, nepřesunul by vojska k hranici SSSR, kdyby to neudělal, nikdy by neprošla nějaká false flag provokace a tím by bylo vše vyřízeno.
Nakonec - zkuste si odpovědět na otázku, kdo a za jakým účelem dal Hitlerovi k sežrání celou Evropu s jejím průmyslovým potenciálem? To se dělalo jen tak, náhodou, beze smyslu? Nebo to snad také zařídil Stalin? To jsou závažné otázky, bez jejichž zodpovězení nemá ta konstrukce právo na existenci.

Už jsem se ptal, existuje jakýkoliv sebemenší důkaz o té údajné provokaci s letadly? Cokoliv hmatatelného, kromě pohádek Suvorova a jemu podobných.

Dále, vedení SSSR vědělo o datu útoku 22.6. předem, coz už je dnes prokázané, proto to nemohlo být překvapení.

A v neposlední řadě, proč by Stalin měl dobývat Evropu? Jaké by měly být jeho motivy? Už jsem objasnil, že vytvoření Hitlera jeho plán nebyl a být nemohl. Byl to Stalin kdo zastavil export revoluce a orientaci na permanentní revoluci, byl to Stalin, který mohl lehce dojít k Atlantiku, kdyby nevyhověl žádosti Churchilla a nechal Němce, ať výsadek v Normandii zatlačí zpět do Atlantiku, další by nebyl. Bylo to plně v možnostech RA, poradit si s Němci. Ale Stalin navzdory nepříjemnostem a nepřipravenosti k manévru vyhověl, díky čemuž mohla "spojenecká" operace pokračovat (to, že "spojenci" otevřeli druhou frontu jen díky strachu, aby se celá Evropa nedostala pod vliv SSSR, je už dnes jasné)

Pokud si nepamatujete, o čem byla řeč minulý a předminulý týden, přečtěte si znova celou diskuzi, všechny otázky z tohoto příspěvku a z předchozího jsem vám už zodpověděl.
Všechny, i když ne v tomto pořadí. Znovu se mi to opisovat nechce.
Zkuste místo opakování stejných věcí zodpovědět zbylé otázky, které jsem položil já vám.

Důkazů o provokaci je řada, knihy vzpomínek účastníků VOV jsou hmatatelné dostatečně a popisů nepochopitelné situace se zákazem vzletů letadel, odebráním střeliva, demontáží zbraní z letadel, odeslání PL dělostřelectva na střelnici apod. je v nich dost. Za mých mladých let se to omílalo furt dokola.
Akorát si to nikdo nedal dohromady. Písemný rozkaz se určitě nenajde, pokud byl vůbec vydán, byl už dávno spálen a přímí organizátoři byli velmi rychle a spolehlivě umlčeni, viz. velitel letectva Západního frontu starý španělák (stejně jako Pavlov) generál I.I.Kopec, který se prý zastřelil, když se dozvěděl o německém útoku.

Když ,,nemohlo být překvapení" tak proč překvapení bylo?
Was ist das ,,předem"? Od koho? Jeden přeběhlík se objevil navečer, druhý během noci na 22.6.
Stalin tomu nevěřil ještě o půlnoci z 21. na 22.6.
Od rozvědky dostal Stalin od začátku roku asi pět různých dat zahájení německého útoku a tak i když se potom objevilo správné datum, už to asi nebral na 100% vážně. Tím spíš, že síly, které měly Němci shromážděny nebyly podle něho dostatečné k okamžitému zahájení útoku a rozvědka měla ověřeno, že německá armáda nemá naprosto nic připraveno pro boj v zimě. Němci do té doby nebojovali v zimě ani ve střední Evropě, i útok na Francii musel být v listopadu 1939 kvůli stálým dešťům odvolán a posunut až na jaro (květen) dalšího roku.
V rozhovoru (spíše monologu) s generálem Mannerheimem Hitler říká, že 10.květen byl první den s dobrým počasím a oni hned zaútočili. O tom, že Hitler v roce 1942 osobně navštívil finského generála se teď zmínil i Pjakin.

Problém ve Stalinově logice byl v tom, že ačkoliv nedokázala DRRA utajit svoje soustřeďování na západní hranici před Němci úplně, podařilo se utajit část prvního sledu vojsk, existenci tanků T-34 a KV, houfnicové pluky zálohy vrchního velení, celý druhý sled a přesun jednotek z vnitřních okruhů do pohraničí.
Prostě Němci si věřili, že ty jednotky, o kterých věděli a znali jejich dislokaci jsou schopni porazit.

Nechce se mi opisovat celý text směrnice č.1 GŠ ze dne 21.6.1941, předané vojenským okruhům už po půlnoci v 00.30 hod, určitě půjde někde vyhledat na netu, jenom v kostce:
Během 22. a 23. června může dojít k náhlému německému útoku... Útok může začít provokačními akcemi.
Úkoly pro naše vojska: nenechat se vyprovokovat žádnými akcemi, které by mohly vyvolat obrovské komplikace. Být ve stavu plné bojové pohotovosti a zachytit případný útok Němců a jejich spojenců. Nařizuji:
a)během noci zaujmout palebné pozice OP na hr. čáře
b)před úsvitem 22.6. rozmístit po polních letištích veškeré letectvo a důkladně ho zamaskovat
c) všechny jednotky uvést do stavu plné BP, vojska udržovat rozptýlená a zamaskovaná
d) protivzdušnou obranu uvést do stavu bojové pohotovosti, připravit zatemnění
e) žádná další opatření bez dalšího rozkazu neprovádět.
Podepsáni Timošenko a Žukov

Dosaďte si do textu dvě různé výchozí úvahy:
a) Němci nás pravděpodobně hned na úsvitu napadnou silou 120 divizí, od samého rána se bude bojovat po celé frontě (to tvrdili oba přeběhlíci, protože němečtí velitelé na pokyn z Berlína seznámili vojáky s úkolem už odpoledne)
b) dopoledne proběhne ,,německý nálet", odpoledne budeme mít plné ruce práce s kontrolou toho, aby se nějací aktivisti nevrhli na Němce bez rozkazu, poté bude vyhlášen Kryt hranice (kryt mobilizačního rozvinutí vojsk) a buď ještě navečer (nejdelší den v roce, světlo je do 22.30 hodin) nebo hned ráno okolo 4. hodiny začne jeho aktivní provádění.

Mě tam spíš pasuje možnost b) protože oba autoři si museli být vědomi, že než tato směrnice projde několika stupni velení, kdy musí být rozšifrována, přepracována do rozkazu nižším jednotkám, znovu zašifrována a odeslána, to vše na stupni, okruh, armáda, sbor, divize (níže už může být doručována motospojkami) tak bude už téměř ráno.

Z reálu víme, že už se nic udělat nestihlo, vojáky ráno vzbudila až německá dělostřelba a bombardování.
Text směrnice je koncipován spíš tak, že bude ještě čas popsaná opatření provést, než to vypukne. A zároveň si velení dělalo dopředu alibi, že nespalo, že vědělo a snažilo se konat.

Kdyby bylo nesporné, že Němci ráno zaútočí, nesmolili by Timošenko se Žukovem takové neurčité a částečně si odporující příkazy, ale vydali by jednoduše heslo přikazující ihned zahájit realizaci plánu Kryt hranice, který ale zahrnoval celou řadu aktivních opatření, včetně hromadných náletů na německá letiště v příhraniční oblasti, obsazení německé strany mostů přes řeky na hranici (hlavně přes Bug) a zahájení postupu vpřed s cílem podstatně narušit finální fázi rozvinování německých vojsk před útokem. V podstatě totéž, co provedli Němci jim.
Kdyby nepotřebovali být ráno zaskočeni ,,německým náletem" tak by to udělali. Kvůli tomu se celý složitý plán krytu zpracovával. To by se stihlo, protože na to byly jednotky připraveny, akorát by jim to pískli o půl dne nebo o den dřív a hlavně, nemuseli by nic formulovat a sepisovat, jenom by vyslali příslušné heslo, které by bylo beze změny předáno dolů k jednotkám.
Jenže zároveň s krytem hranice se zahajuje mobilizace a mobilizace je válka, jak správně napsal B.M. Šapošnikov.
A Stalin potřeboval, aby si začali Němci.

O tom, že se dá ráno předpokládat německý útok, bez upřesnění kdy a jaký se okolo 23 hodiny od Timošenka dozvěděl LK válečného námořnictva N.G. Kuzněcov. Ten o žádné provokaci nic nevěděl, u námořnictva se žádná nechystala a tak bez váhání nechal v celém loďstvu vyhlásit plnou bojovou pohotovost. Odtud zřejmě pochází to co jste zmiňoval, že admirál Kuzněcov nebyl německým útokem překvapen. Taky si všechno z hlavy nepamatuju, minule jsem tvrdil, že byl velitelem Baltského loďstva a po zahrabání v knihách jsem zjistil, že od roku 1940 byl už lidovým komisařem a Baltskému loďstvu velel admirál V.F. Tribuc.

Já jenom... těžko se mi to četlo, protože pleteš páté přes deváté.
K citaci z Fučíka:
- "strana budovala podzemní síť"...
Je to o budování podvratné sítě, která se aktivovala až po napadení SSSR? Asi neznáš reálie té doby, kdy za první republiky byla Komunistická strana zakázaná. Právě na tohle Fučík naráží.
A "nečinnost"? Nic nevíš o účasti našich ve španělské válce? Šlo převážně o komunisty, víš? A pročpak asi bylo heslo, že v Madridu se bojuje o Prahu? Nesvědčí to o tom, že fašistické plány byly dostatečně známé už tenkrát?
A dál si na "podvratnou činnost" odpověz na otázku, proč v r. 1946 KSČ vyhrála volby. Copak se to stalo? Nějaký "nátlak" či "diktatura", pomatení smyslů? Nebo se to ze SSSR šířilo jak virus?

A moc by mě zajímala odpověď na tvou tezi, že "mírová koexistence SSSR a kapitalistických zemí není možná" = sdělení důvodu. Proč? Proč by, proboha, měl Stalin nějak šířit "mír a socialismus", když doma musel v té době řešit nejzásadnější a nejvážnější problémy za celou dobu existence SSSR? Chtěla bych od tebe slyšet aspoň jeden smysluplný důvod, proč by to měl dělat a proč zrovna v létě 41, když v Německu už měli plán útoku na SSSR hotový. Důvod útoku Německa je jasný, jen mi chybí ten, podle kterého ty tvrdíš, že to Stalin měl v plánu napadnout Německo a Němci ho "jen" předešli.

Ve které zemi byla za první republiky Komunistická strana zakázaná? Kromě fašistických států?
V ČSR určitě ne, KSČ byla v první republice parlamentní stranou.
Sežeňte si Reportáž, pokud ji nemáte doma, a tu poslední kapitolu si přečtěte ať víte o čem Fučík píše. Můžete si přečíst knihu i celou, není tlustá, zabere to tak hodinu a něco.
Za mých mladých let to bývala ještě povinná školní četba.
Španělská občanská válka skončila předtím, než proběhly události o kterých tu diskutujeme a přeživší zahraniční účastníci už byli dávno doma. I když svůj vliv na další vývoj v Evropě měla.

Heslo, že u Madridu se bojuje za Prahu znám a historie jeho správnost potvrdila.
Cožpak o to, fašistické a nacistické plány byly obecně známy, oni se s tím netajili, naopak to ještě vyřvávali do světa.
My se tady bavíme o plánech soudruha Stalina, který tak sdílný nebyl, ten si dobře rozmyslel, co komu řekl. A to důležité nevykřikoval do světa. Proto musíme jeho záměry dedukovat z toho co říkal a co následně dělal a nutil dělat další lidi, přičemž oddělujeme to, co dělal z vlastní vůle a k čemu ho donutily okolnosti.
Soudruh Stalin je mimo jiné autorem výroku: ,, Logika vnějších okolností je často silnější než logika lidských záměrů." Člověk by chtěl, ale ono to nejde.

Podvratná činnost o které píše Fučík byla zaměřena primárně proti Třetí říši, která v té době české země okupovala. Před národem to bylo nutno skrývat, protože jejím cílem nebylo osvobození Československa ale pomoc při zřizování sovětské moci u nás. To že se ke komunistům přidala řada slušných lidí je fakt a svědčí to o přesvědčivosti jejich prezentování vlastních cílů.
A taky o zklamání lidí z chování ostatních parlamentních stran v předokupačním období.
To, že v roce 1946 KSČ vyhrála volby bylo způsobeno hlavně výše zmíněnou diskreditací velkých prvorepublikových stran, diskreditací celé demokracie západního střihu v souvislosti s Mnichovem a postojem k napadení Polska, no a také líbivostí komunistického volebního programu.
Nátlak ze strany SSSR na dění u nás by se našel, viz Košická vláda, diktatura to ještě nebyla.
Jako virus se k nám šířili agenti zverbovaní NKVD. Po únoru se k nám začali šířit i agenti z druhé strany, agenty německých tajných služeb jsme tu už měli a tak u nás bylo veselo.

Mě se teďka dobře mudruje, teď už víme co a jak, kdo co udělal a k čemu to ve výsledku vedlo.
Tehdy byla situace jiná, co se dnes ví se tehdy nevědělo a kdybych žil v té době, dost možná bych se dal ke komunistům také. Já dodnes považuju minulý režim v některých ohledech za lepší než ten současný.
Do nás to cpali ve škole a dost jsem to tehdy žral a ještě jsem se doma hádal s otcem, který se mi některé zcestné myšlenky snažil vyvracet. Ještě i v 89. jsem byl zastáncem odstraňování chyb socialismu a ne jeho celkového odstranění.

Člověk se hlavně musí oprostit od černobílého vidění světa.
To že je jeden zjevný darebák automaticky neznamená, že ten druhý není darebák, který se umí dobře přetvařovat.
Platí to obecně.

Proč není možná mírová koexistence SSSR a kapitalistických zemí je podrobně popsáno V.I.Leninem, J.V.Stalinem a ve finále i V.B.Rezunem (alias Suvorovem) tak si to aspoň u jednoho z nich nastudujte.
Druzí dva jmenovaní odpovídají ve svých dílech i na otázku, proč by měl Stalin šířit mír a socialismus do světa, což v reálu usilovně činil. Za jeho vedení se v ,,socialistickém táboře" ocitlo Lotyšsko, Estonsko, Litva, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Jugoslávie, Československo, kus Německa, málem i Finsko, v Asii Čína a Severní Korea... Slušný kus světa, ne?
A to byl prosím fakticky krach jeho politiky - čeho by dosáhl kdyby uspěl? Prohlédněte si znak SSSR a tam máte odpověď.
Už jsem to rozebíral s kolegou Hoxem.
Rovněž jsem v odpovědi kolegovi Hoxovi popsal, proč útok na Evropu obsazenou Německem, proč zrovna v létě 1941 a kdy to v SSSR začali chystat. Němci začali s přípravami později, až po odhalení příprav na sovětské straně, a také to měli připraveno o dost hůře a podle toho také dopadli, přestože měli během války mnohokrát víc štěstí než rozumu.
Zkuste si přečíst moji výměnu názorů s ostatními diskutujícími, mnohé je tam popsáno.

Proč Stalinovi šlo v nejprvnější řadě o to, aby SSSR nemohl být žádným způsobem označen jako agresor, i za cenu toho že ze sebe dělal naivního, nevšímal si provokací atd.?

Už nevím jak vám mám vysvětlit, že Hitler černým na bílém veřejně deklaroval úmysl útoku na SSSR už ve dvacátých letech, okamžikem vydání Mein Kampf. Obsahuje zcela jednoduznačnou vojenskou doktrínu, máte Stalina za naprostého hlupáka?

Tím že píšete že chtěl zaútočit jako první říkáte, že to byl naprosto neadekvátní hlupák. Potvrzuje historie tento postoj? Protože kdyby zaútočil na Hitlera jako první, na stranu Hitlera se okamžitě přidá Británie, Amerika, zbytek světa. Splnil by se vlhký sen anglosasů. O čem se zde proboha bavíme? Můžete uvádět tisíce faktů a detailů údajně něco dokazující, ale dokud nevysvětlíte tento nevysvětlitelný rozpor, nemá to žádnou cenu. Přečtěte si například knihu "Stránky diplomatické historie" od Berežkova, a dejte dohromady s informacemi od Svena Hedina z knih "Bez pověření v Berlíně", dohromady dávají zcela jasný obraz.
Jedno jsou zápisky sovětského velvyslance v Berlíně, druhé zápisky Hedina, z druhé strany. Vyjde jasně najevo, kdo co plánoval a komu o co šlo.

Nic vám neříká fakt, že SSSR se mnoho let snažil o ozavření smlouvy o kolektivní bezpečnosti v Evropě, která by znemožnila 2. světovou, a vždy to blokovala Anglie či Francie?
Že pakt Molotov-Ribentrop Rusko uzavřelo až poté, co měla analogické dohody s Hitlerem uzavřena celá Evropa a byl to vynucený krok, aby se oddálil začátek války a bylo více času na přezbrojení?
Dalo by se pokračovat ještě velmi dlouho.

Stalin za agresora za žádnou cenu označen být nechtěl, udělal proto patřičná opatření a kvůli získání obrazu oběti v očích zbytku světa šel až na nebezpečný risk, který mu nevyšel.
Píšu o tom v odstavci o ,,německém náletu na sovětská města".
Ale není to z mojí hlavy, nepřišel na to ani Suvorov, to dal dohromady až Solonin.

Vy jste četl Mein Kampf? Já jen částečně.
Podle těch, kteří knihu četli celou se tam jako nepřátelé německého národa řeší hlavně Židé, komunisté a Francouzi.
Myšlenka o tom, že by měl německý národ naplnit starou doktrínu Drang nach Osten je tam uvedena, ale není nijak zvlášť rozvedena, už vůbec ne do vojenské doktríny.
Zato zhoubný vliv Židů a (německých a rakouských) komunistů na německého dělníka je tam rozebírán velmi široce, z Hitlerovy osobní zkušenosti z války a z pobytu ve Vídni.
Z toho je potom vyvozen závěr, že těchto škůdců se musí Německo za každou cenu zbavit a je to otázka jeho národního přežití. I toto má ještě do vojenské doktríny daleko.

Potom to šlo také v tomto pořadí: Židé a komunisté, nejprve němečtí, pak rakouští, potom ještě čeští a polští. Následně Belgičané a Francouzi bez rozdílu (i když na Židy a komunisty se nezapomnělo ani tam) a připletli se do toho ještě Britové, kteří původně v plánu nebyli.
A tady se to celé zadrhlo, protože Británii sice Němci vyštvali z kontinentu, ale nedokázali ji porazit. Sice ji pomalu vařili ve vlastní šťávě, ale rychlý konec pomocí invaze se tomu udělat nedal, protože dokud existovala RAF, tak mohly pod jejím krytím v Kanálu operovat britské válečné lodě a ty by každému pokusu o invazi udělaly přítrž. RAF se zničit nedařilo. U invaze v opačném směru byla taky nejprve získána nadvláda ve vzduchu nad celým bojištěm.
Luftwaffe dokonce nedokázala zabránit RAF ani v bombardování Berlína. V Africe se válka rozhodnout nedala a ponorky mohly Británii pomalu vyhladovět, což se dělo, ale ani v létě 1941 tomu nebylo z Německa vidět konce, proto Němci vědomi si sebevražednosti války na dvou frontách, poslali Hesse, aby Britům nabídl mír. Když to Británie ignorovala, prohlásili, že se zbláznil a oni o tom nevěděli.
Churchill už zřejmě konec Británie před sebou viděl, i když nevíme v jakém horizontu, protože tento starý nepřítel Ruska a SSSR si netížil napsat Stalinovi dopis, ve kterém ho v náznacích vyzýval k napadení Německa. Následně ještě pověřil jednáním v této věci velvyslance v SSSR sira S. Crippse, který to ale vyžvanil do novin, takže to byl TASS nucen oficiálně dementovat.

Opravdu si myslíte, že kdyby Stalin i bez záminky Hitlera napadl, že by se proti němu po boku Německa obrátila Británie, která byla s Německem ve válečném stavu, vedla s ním pozemní válku v Africe, Británie byla poražena v Řecku a na Krétě, v Británii Němci bombardovali civilní obyvatelstvo hlava nehlava, což jim Britové v menší míře opláceli, které německé ponorky ničily její obchodní loďstvo, které v květnu 41 německé válečné lodi Bismarck a Prinz Eugen potopily v Atlantiku pýchu válečného loďstva bitevní křižník Hood, což jim Britové nezůstali dlouho dlužni a za tři dny šel ke dnu i Bismarck atd. atd.
Už bylo mezi nimi moc mrtvých, mír už nepřicházel v úvahu. Viz Rudolf Hess.
Ano, kdyby šel Hitler na východ hned, tak by se k němu asi přidali, buď hned nebo později, ale v létě 41 už byly karty rozdány jinak a Britové i Američané pečovali o to, aby SSSR nepadl příliš rychle.
Britům otevření východní fronty prospělo minimálně v tom, že z Francie zmizela většina Lufwaffe, odpadla hrozba invaze a patový stav se posunul v jejich prospěch.
Pro Němce neukončená válka s Británií znamenala značnou zátěž, blokované jednotky, které na východní frontě v pozdější fázi zoufale chyběly, vázala část Luftwaffe a PL dělostřelectva, ničení průmyslového potenciálu a měst, stavba lodí a ponorek spotřebovávala ocel, lodě spotřebovávaly naftu atd.
Ano, Anglosasové se nikdy, ani do dneška, nevzdali myšlenky na zničení Ruska, ale museli to odložit až po porážce Hitlera, dřív to nešlo.

S tím také souvisí jednání která ve 30. letech vedl SSSR o systému kolektivní bezpečnosti. Tehdy byly zájmy Británie, Francie a SSSR natolik různoběžné, že se na ničem dohodnout nemohli.

Pakt Molotov-Ribbentrop byl paktem o neútočení a o rozdělení sfér vlivu v zemích ležících mezi oběma státy. SSSR jeho podpisem postupně získal zpět území ztracená brestlitevským mírem. Ribbentrop si velmi pochvaloval ,,soudružskou" atmosféru, která okolo podpisu v Moskvě panovala.
V té době Německo s nikým neválčilo. Podrobně to rozeberu zítra, už musím jít spát.

Ani Hitler ani Stalin nezapomněli na myšlenku, kterou vyslovil pruský kancléř Otto von Bismarck (který byl předtím víc jak deset let vyslancem německého císaře v Rusku): ,,Pro Německo je zhoubná každá válka na dvou frontách a zhoubná je i válka na jedné frontě, jestliže na této frontě stojí Rusko."
To byla prosím řeč o starém zaostalém carském Rusku, SSSR byl (díky Stalinovi) jiná liga.
Proto se Hitler snažil této situaci za každou cenu vyhnout a proto Stalin nevěřil, že se toho Němci odváží.
Jenže Němci už v tomto okamžiku neměli volbu. Kdyby neudělali nic, konal by soudruh Stalin.
Historie dala sice Bismarckovi za pravdu, pro Německo to byla sebevražda a pro Hitlera osobně také, ale aspoň ji o tři roky oddálili.

Hlupáka se ze Stalina neúspěšně snažíte udělat vy. Tvrdíte, že měl kolem sebe trockisty, jejichž vlastizrádnou a škůdcovskou činnost nedokázal ani z bezprostřední blízkosti rozeznat a nechal je dělat naprosté pitomosti a málem přivést celý sovětský stát i s jeho občany do záhuby. Protože i kdyby nechali Němci SSSR existovat, tak pod vedením trockistů by ho stejně nic jiného než krach a rozpad nečekalo, což dokázala historie. Díky pevným základům položeným ve stalinském období trvalo dalších téměř 40 let, než se SSSR rozpadl.

Já se s využitím toho, na co už přede mnou přišli jiní, držím teze, že Stalin byl člověk velmi chytrý, znalý mnoha věcí, logicky přemýšlející, v jehož plánech nebyly nelogické prvky, naopak všechno bylo svázáno ocelovou logikou včetně dobře vymyšlené a velmi uvěřitelné krycí historky, která by mu zajistila obdiv a pomoc celého světa (k tomu nakonec došlo i bez krycí historky) a ovládnutí celého evropského kontinentu a většiny Asie až po velehorské pásmo, čímž by na mnoho let znemožnil další protiakci globalistů proti SSSR a jemu osobně.
Stalin dokázal ničit jedny svoje nepřátele rukama jiných.
Akorát mu v tom dělali problémy lidé. Proto razil myšlenku: ,,Je člověk, je problém, není člověk, není problém."

Otázka je, jak bychom při realizaci původních Stalinových plánů dopadli my jako národ.
Na slovanskou vzájemnost bychom spoléhat nemohli, Stalin Slovan nebyl a NKVD to bylo taky šumák, kdo je Slovan a kdo ne.
Ale pravděpodobně bychom pochodili lépe než podle Heydricha.

Solonin je asi tak důvěryhodný, jako pohádkář Solženicin nebo Goebbelsovi a Hearstovi propagandisté. Vše co jste napsal je buď mýtus nebo se dá vysvětlit jinak, ale už se mi to nechce rozebírat.
To ale není třeba, stačí si odpovědět na otázku: proč by měl jít SSSR do sebevražedné nevyhratelné války a napadnout Evropu, navíc s trockistickou 5. kolonou v zádech.
V USA prohlásili, že budou pomáhat tomu, kdo bude prohrávat, aby válka trvala co nejdéle.
VB by se s Hitlerem lehce domluvila i v roce 41, fašisté tam měli podporu veřejnosti i "elit", stejně tak měli fašisté podporu i v USA. O zbytek by se postaral tisk, který i v reálné historii za 2 roky v USA udělal s názorem veřejnosti na SSSR kotrmelec o 180 stupňů - od "zplozenec pekel" do "zachránce a přítel".

Solonina bych s ostatními jmenovanými nesrovnával.
Jistě, všechno se dá vysvětlit jinak, ale ta jiná vysvětlení nedávají v celkovém kontextu smysl, nebo se v nich po bližším prozkoumání objeví logické trhliny.

Proč nebyla v roce 1941 válka proti Německu sebevražedná ani nevyhratelná jsem mezitím popsal výše.

V USA prohlásili, v USA dodrželi. Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. Fašisté za odměnu ovládli po válce Spojené státy a dodnes je drží. Akorát si říkají neokonzervativci.

Už před válkou byli fašisté u části amerických pracháčů a u části velení armády dosti populární, viz. pokus o převrat v roce 1932 nebo 33. Taky se to táhne dodnes. Viz penzionovaný generál Breedlove. Já ale sázím na stáj generála Dunforda.

VB by se s Hitlerem lehce domluvila? Fašisté tam měli podporu veřejnosti? Za tehdejší situace (kterou jsem popsal výše)? To myslíte vážně?
Proč tedy s Rudolfem Hessem v Británii v květnu (11.5.) 1941 nikdo nejednal a prostě ho zavřeli?
Proč tedy Churchill psal po fiasku britských sil v Řecku Stalinovi dopis a přesvědčoval ho víc jak měsíc prostřednictvím velvyslance v Moskvě S. Crippse ke vstupu do války proti Německu? I když, kdyby Churchill tušil, co Stalin chystá, tak by naopak Hessovi sluchu popřál a na něčem by se možná domluvili.
Dobře to měl soudruh Stalin rozehráno. I v Británii by mu tleskali a pociťovali by úlevu. Chvíli. a Pak už by bylo na všechno pozdě.
Británie by v roce 1941 Hitlerovi ničím přispět nemohla, protože měla v důsledku dosavadního průběhu války proti Hitlerovi všeho málo. Pár příznivců Německa mezi šlechtou a pracháči by na tom nic nezměnilo.

Ve kterém období provedl americký tisk vámi popsaný kotrmelec?
Pominu-li, že kotrmelec o 180° není příliš povedený kotrmelec.
Já si pamatuju opačný obrat - od ,,přítele a spojence" po ,,nepřítele všeho lidstva" v poválečném období.


Mě ta oficiální verze neseděla ani když jsem se to na základce učil.
Už tehdy jsem si říkal: To přece není možné, přece ti Rusové nemohli být tak neschopní a tak blbí.
Nicméně tehdy jsem neměl znalosti ani informace a tak jsem oficiální verzi věřil. Když mi v roce 1995 půjčil kámoš první Suvorovovu knihu, tak jsem ke svému překvapení zjistil, že to mnoho podivných věcí vysvětluje. V té době už jsem byl dospělý a byl jsem voják. Další knížky jsem si už sehnal sám.

Ještě k těm jiným vysvětlením:
U matematických rovnic je správné řešení jedno, pouze u kvadratických dvě. Kubické a vyšší jsem se už neučil.
Aby se ověřilo, že je řešení správné, provádí se zkouška.
Levá strana se musí rovnat pravé.

Naproti tomu nesprávných výsledků může být nekonečné množství. To že je jich hodně, není k ničemu, když nejsou správné.

Svých fašistů měli ve VB hodně, bez problémů by se domluvili, nemalá část "elit" stála na straně fašismu. Nevrátil náhodou Hitler britské vojáky i s vybavením zpět Anglii, když je porazil u Dunkirku? Vrátil. I s veškerým vybavením, v plném zdraví.

Válka proti samotnému Německu jistě, ale pokud by Stalin zaútočil, bojoval by nejen proti sjednocené Evropě, ale i proti Anglii a jejím koloniím, proti Americe. Stále nechápete? Jen čekali na záminku, aby se mohli zapojit na straně Hitlera.

Knihy Suvorova jsou vtip, produkt informační války.

Proč Anglie blokovala veškeré pokusy o kolektivní bezpečnost v Evropě? Protože byla na straně Hitlera.

O příznivcích fašistů v Británii vím, hlavně v řadách šlechty a v obchodních kruzích, viz například králův bratr, ten co abdikoval poté, co se oženil s rozvedenou Američankou. Nebyl zdaleka jediný, konec konců britská královská rodina je původem německá dynastie Saxon-Coburg-Gotha. Windsorové si začali říkat až po první světové (asi od r. 1925).

Nicméně Němci jim ukázali, jak to s nimi myslí, nějaký jejich bratranec, princ Sasko-Koburgský jako pilot Me-110 v rámci náletu na Londýn úmyslně rozbombardoval jedno z křídel Buckinghamského paláce a ještě se tím potom chlubil v novinách.
Rozčarování britské královské rodiny bylo značné, dotyčný byl krátce před válkou v témže areálu jako host na nějaké chlastačce.

Základní britská doktrína několik století stará, byla, že se nesmí spojit evropské mocnosti, neustále si musí konkurovat a drbat se mezi sebou, když se to v Evropě mele, je to v pořádku. Proto před Mnichovem zpracovali Francouze, aby nás nechali plavat a dali Němcům volnou ruku. Ještě ani Polsku se nehrnuli na pomoc, ačkoliv je Němci po vyhlášení války začali napadat na moři. No a potom přišlo Dánsko a Norsko, tam už se zamíchali a následně Belgie, Holandsko a Francie, kde už museli konat. O moc více konat nemohli, protože neměli čím a nestačilo to.

Z Dunkerque Britové zachránili vesměs jenom vojáky a jejich osobní zbraně, skoro všechna těžká výzbroj tam zůstala. Hitler v té době nechtěl nasekat moc britských mrtvol, protože věřil, že Británie, kterou neměl v plánu a byla obtížně porazitelná, s ním uzavře mír, nebo aspoň příměří.
Hitler byl voják a na Bismarckovu myšlenku o válce na dvou frontách nezapomínal. Když ho Churchill odmítl, naštval se a nařídil Británii porazit. Potom už na mrtvoly nehleděl. O půl roku později, když viděl, že Británie drží a soudruh Stalin začal odlévat z písmenek kulky, změnil priority a nechal vypracovat Fall Barbarossa, ale Brity bombardoval dál a lodě jim potápěl taky dál. No a těsně před útokem na SSSR učinil ještě jeden pokus se ze smrtící pasti dostat – vyslal jednoho z nejbližších spolupracovníků– Rudolfa Hesse. Goringa vyslat nemohl, toho by v Británii za Coventry, Liverpool, Bristol a v neposlední řadě Londýn nakrájeli na nudle. Ostatní neuměli sami létat.

Britské koloniální jednotky nebylo jednoduché ani rychlé do Evropy přivézt – a ty co už přivezli, bojovaly v Africe. Byli to Indové a Nepálci (Gurkhové) a pár Australanů. Kdyby jich šlo přivézt více, určitě by je přivezli.
Za půl roku však Indy, Australany a Novozélanďany začali zaměstnávat Japonci. Dovoz Kanaďanů a Američanů přes Atlantik by taky nebyl jednoduchý ani rychlý, navíc ani jedni nijak početnou armádu neměli a o těžké výzbroji škoda mluvit. Američani si první rok a půl války nemohli poradit ani s Japonci, kteří měli taky prd tanky a děla, ale měli aspoň letadla.

Evropské a americké "elity" si vypěstovaly Hitlera jako nástroj k likvidaci Ruska, Anglie samotná měla bezpočet bezrizikových možností nástupu Hitlera zamezit, POKUD by to bylo cílem, a nikoliv opak.
Když Hitler porušil versailleskou smlouvu vstupem do demilitarizované zóny, jaktože nikdo ani nepípl, když v té době Německo nemělo žádnou armádu a pro Anglii by nebyl nejmenší problém zakročit?
Kdo Hitlerovskému Německu odpustil dluhy?
Kdo mu financoval fabriky a modernizaci průmyslu?
atd. atd.

na žádnou z těchto otázek není ve vaší nesmyslné verzi logická odpověď.

Zrovna jsem vám na to odpověděl o příspěvek výše.
Agresivní záměry západních (j)elit nikdo nezpochybňuje.
Že se jim jejich krátkozraká politika těžce vymstila jsme už taky probírali a dalo by se v tom rozebírat ještě dlouho.
V tomto se shodujeme.

Nejprve se omluvím - máš pravdu, KSČ byla zakázaná a rozpuštěná až v r. 1938, tedy po sedmnácti letech své existence. Což ale stejně odporuje tvému tvrzení o "nicnedělání spících buněk", které jakoby čekaly na válku Německa se SSSR.
Jak jsem si to teď ověřovala, našla jsem, že už po volbách v r. 1925 byla druhou co do počtu voličů. Pak tedy nechápu - to už tenkrát "zapůsobil" Stalin nebo se "západní demokracie" zdiskreditovala? Ten důvod je asi jinde, že?
K ostatním mým otázkám:
- pročetla jsem si diskusi i tvé argumenty, které jsi psal Hoxovi. Ale beru je jako nedostatečné - proto jsem se ptala znovu - na aspoň jeden jediný pádný argument, proč by měl Stalin napadat Německo. Argumentem pro mě není "socializace" Evropy ani "poměr sil armád". Pro jedno i druhé není žádný rozumný argument - jen spekulace.
Ta Suvorovova kniha tvrdí, že Němci předešli Stalina asi o měsíc. Zvláštní... Že by Stalin byl hlupákem a chystal se napadnout Němce - potažmo dobýt Evropu - a nebyl na to připravený? Měsíc v přípravách není zas tak významná doba, takže by teoreticky měla být Rudá armáda již plně připravená na invazi a týl měl být bezečný. Tak - jak se mohlo stát, že již 16.7., tj po cca 25 dnech - byla německá vojska zhruba 300 km od Moskvy? A proč Berija podává neuvěřitelný výkon, dodnes nepřekonaný, za cenu vlastního zdraví, a přesouvá na 1500 sovětských výrobních závodů do bezpečí "za Ural" až po napadení? Nezlob se, ale to mi zrovna nepřijde jako "připravenost na válku" a "invazi do Evropy".
To svědčí spíš o tom, že Stalin v létě 1941 připravený nebyl. A jakkoliv mohl s válkou a napadením od Německa počítat, bylo to příliš brzy, aby připravený byl. To vítězství nad Německem nebylo jen tak, z nebe nespadlo. Šlo hlavně o ohromnou vůli a nezdolného ducha lidí ze SSSR. Bez nich by vítězství nebylo.
A pokud píšeš, že Stalin "zavalil Němce mrtvolami", pak ne Stalin. Třeba masakr u Rževa byl dílem generálů, stejně, jako pod Kyjevem.
Co se statistiky o počtech obětí týká - je cosi i na wiki a aspoň pro přehled postačující. Celkový počet u SSSR je tam uváděný cca 23 milionů, což odpovídá tomu, co jsme se učili my.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Počet_obětí_druhé_světové_války

Je fajn, že to dovedete přiznat.
KSČ byla zakázána, odešla do ilegality, ale na odboji proti Němcům se organizovaně nepodílela a její odbojová síť vyčkávala.
Na to jsem už narazil na více místech, ale odvolávám se na citát z J.Fučíka, který pochází z oficiálního vydání. Buď cenzor taky nepochopil na co Fučík naráží, nebo mu to nepřipadalo podivné a nesprávné.
KSČ, odtržená v roce 1921 od socdem byla už v roce 1925 druhá? V rámci celé republiky, když na Slovensku byla její popularita minimální (téměř tam nebyli dělníci)? Na to se podívám.
Ony ty prvorepublikové strany nebyly o nic lepší než současné.
Daňové úniky, rozkrádačky, přihrávání veřejných zakázek spřáteleným firmám, neplacení daní atd. Průser na průser.
Kominterna už v té době u nás působila.

Proč chtěl Stalin zaútočit na Evropu rozvrácenou a obsazenou Německem jsem mezitím Hoxovi popsal podrobněji. Včetně důvodů, které ho k tomu vedly.
Že vám ty důvody připadají nedostatečné, s tím nic nenadělám.
Vy jste zřejmě nevoják, tudíž vás vojenská část argumentace zřejmě míjí, zkuste se soustředit na politické a hospodářské důvody. Ty jsou ostatně vyšší, válka je jak známo 6.priorita, až když to jinak nejde. Válka je pokračování politiky hrubšími prostředky, což můžeme vidět ve světě dodnes.

Čtěte pozorněji, v odstavci, kde komentuju tezi o zavalování mrtvolami se Stalinovo jméno vůbec nevyskytuje, jmenuju tam jenom Žukova, jako typického ničitele lidí. Masakry u Rževa byly dva a v obou případech velel Žukov. On má takovýchto katastrof na triku více. Tříletá blokáda Leningradu je taky jeho dílo. Schopnější velitel by se z toho prosekal po odchodu hlavní části německých sil k Moskvě (začátkem září) ještě do zimy. Žukovovi už to spočítali jiní.
Ohledně počtu obětí se nemá smysl přít. Jak to bylo přesně nevíme a životy jim nevrátíme.

V jednom dosti fantastickém románu o WWII říká po úvodní porážce sovětských sil Pavlov Žukovovi:
,,Modlete se, aby Bůh nebyl, protože nicota je milosrdná v porovnání s tím, co nás čeká, jestli Bůh je."

>Proč chtěl Stalin zaútočit na Evropu rozvrácenou a obsazenou Německem jsem mezitím Hoxovi popsal podrobněji. Včetně důvodů, které ho k tomu vedly.

Nepopsal jste nic, jen iluzorní děje. SSSR v té době potřeboval válku jako to poslední na světě, potřeboval hlavně ještě pár let až desetiletí klid na vlastní rozvoj. Také je zcela mimo, že byla vyloučena koexistence. To byla pravda jen dokud byl v akci plán exportu revoluce a permanentní revoluce Trockého, který *právě* Stalin zrušil. Stalin neměl zájem na nijaké válce, to je jednoduše nesmysl. Zbraní ještě Rusko nikdo neporazil, stačilo zajistit dostatečnou úroveň obranného průmyslu a bojeschopnosti armády a každý by si rozmyslel útočit, i kdyby se spojil celý zbytek světa, podobně jako při přítomnosti jaderných zbraní. Jednoduše by to bylo bezperspektivní, kdyby měl SSSR ještě pár let rozvoje bez války. Proto muselo světové zákulisí skrz Hitlera zaútočit, a nikoliv Stalin.

Mohu být stokrát rozhodnut, že si budu dělat svoje a nikoho si nevšímat, pokud mě ti druzí chtějí napadnout a zničit mě, nehodlají mě nechat na pokoji, nechtějí se mnou žít (koexistence je soužití) tak jsou mi moje mírumilovné úmysly houby platné, pokud si budou věřit že na mě mají.
Musím je od jejich úmyslu odradit nebo jim ho znemožnit.
Zbraní by bránící se Rusko těžko někdo porazil, ani s převahou ve vzduchu by to nebylo jednoduché, nicméně početná armáda nechrání sama o sobě proti zradě zevnitř, proti trockistům. Tohle si dobře uvědomuje Putin a činí určitá opatření proti vnitřním zrádcům.
Putina a spol. a s nimi celé Rusko chrání před vnějším ozbrojeným útokem právě bojeschopné RVSN a doktrína M.A.D. Stalin neměl JZ a tak se rozhodl, jak se rozhodl. Viz výše.

https://topwar.ru/97184-tayna-22-iyunya-vtoroy-eshelon-zagovora-tuhachevskogo.html

Martirosjan (historik) popisuje dění 22.6. na západní frontě, konstatuje úmyslné poškozování RA ze strany velení, s cílem vyvolat porážku na jejíž vlně provést státní převrat.

Zajímavý článek, který popírá Chruščovovskou propagandu.
Stalin se nebál Hitlera, nebyla žádná jedna puška na tři vojáky atd., ale výzbroje bylo dost a na slušné úrovni.
Podle autora to po...li Timošenko se Žukovem, kteří vybrali nebezpečnou variantu odražení německého útoku.

Jak J.V.Stalin, tak všichni vrchní velitelé DRRA byli veteráni občanské války, větší část z nich i WWI.
Zatímco WWI byla válka zákopová, občanská válka byla válka manévrová. Sice ještě s malým použitím letectva a tanků, ale roli tanků plnily tačanky a tažená lehká polní děla.
Vrchní velení DRRA proto s vedením manévrové války mělo svoje osobní velmi konkrétní a hluboké zkušenosti.
V roce 1935 předvedli zahraničním důstojníkům, mj. i československým, rychlý průlom obrany protivníka tanky za podpory letectva a výsadku velkého množství parašutistů.
Že Němci používají k napadání okolních zemí taktiku rychlých průlomů obrany a postupu mechanizovaných formací do hloubky s podporou letectva se vědělo, už to Evropě párkrát předvedli.
Takže pokud řekneme, že vedení SSSR počítalo s napadením ze strany Německa, tak zcela logicky museli uvažovat, že Němci budou postupovat právě takto a sami z vlastní zkušenosti věděli, co je k tomu potřeba a kde má tento postup slabá místa.
Moderní válka není pouliční bitka, ani středověká bitva, aby ti nejlepší stáli v první řadě.
První řady musí být spíše iluzí než hrází, aby první mohutný a překvapivý úder dopadl do prázdna, aby bylo kvantum střeliva spotřebováno zbytečně a aby podle směrů soustředění palby bylo možno určit na které směry se protivník zaměří.
Terén bojiště není šachovnice, kde je políčko jako políčko, někde je cesta, jinde les, vesnice, louka, řeka, kopec, pole, rokle atd. takže těch možností, kudy může protivník zaútočit není nekonečné množství a dají se předem vytipovat.

V dalších dvou odstavcích se autor přiznává že předvedl aritmetický idiotismus. Souhlasím. Jenom nechápu, proč to udělal.

Že je divize základní jednotka, s tím souhlasíme, tabulkové počty pro střeleckou divizi jsou spíše okolo 12 tisíc mužů, v ostatních druzích vojsk je to ještě méně.
Ale: pásmo pro divizi v obraně je 20-25 km, těch 8-10 km je šířka pásma pro útok na hlavním směru úderu.
Ani ty ostatní čísla nesedí.
Vydělím-li 25000 metrů 12000 vojáky, vyjdou mi zhruba dva metry na vojáka. Průměrně. 60km/14483 vojáků je 0,24 vojáka na km. Čili jeden voják na 4m fronty.
Jenže průměr je nám k ničemu. Četa bigošů má tři družstva po deseti lidech a přesto má v obraně pokrývat šířku cca 400 m. A to je 13 metrů na člověka. To už není ani těch autorových 0,1 mužika, to je 0,08 vojáka. A přesto to tak stojí v řádech. Proč?
Protože linie fronty se nepokrývá vojsky souvisle rovnoměrně v jedné řadě, ale obrana je ohnisková a vícevrstvá. Další opěrný bod čety je vzdálen 100-150m, na kterých není vůbec nikdo, jenom miny a zátarasy pokryté palbou.
Mnoho dalších vojáků se nachází v hloubce obrany, dělostřelci, logistika,letectvo, opraváři atd. atd.
Podél německo-sovětské hranice byly zalesněné a bažinaté, víceméně neprůchodné úseky, kde nebylo třeba mnoho lidí a vojska byla soustředěna tam kde byl průchodný terén.

Na jedné straně autor používá průměry za celou frontu, na druhé v místě koncentrace do průlomu. Potom mu vycházejí takové ptákoviny.
Jedna desetina mužika, tedy například jeho useknutá hlava by pět mužiků určitě nezastavila, ale vynásobíme-li celou situaci deseti, můžeme říct, že jeden celý mužik v zákopu nebo DOTu vybavený DŠK nebo něčím podobným (viz výše - zbraní bylo dost), by padesát útočících mužiků zastavit pravděpodobně dokázal.
Analogicky osádka tanku, obsluha děla, posádka bombardéru atd.
Ale to je teoretické házení čísly.
Nechápu kde autor přišel na těch pět mužiků na metr. Kdyby se všech cca 1,5 miliónu německých vojáků seskupilo do sestavy po 5 mužích na metr, tak by byla sestava 300 km dlouhá. No dobře, ale co zbývající stovky kilometrů frontové linie skoro 1000 km dlouhé(bez Maďarska a Rumunska).
Kontrolní otázka: Kolik bylo ve stejném úseku fronty sovětských vojáků? Ten 1,5 milión je celá sestava Německa na východní frontě, uvažujme proti ní první strategický sled DRRA. Kolik jich bylo?

Mám doma knížku autorem vzpomínaného generála letectva Zacharova, vydanou ještě v 80.letech, kde popisuje jak metody německého průzkumu sovětských příhraničních letišť před válkou, tak svůj vlastní průzkumný let podél hranice. Hlášení po částech podával proto, kdyby ho náhodou sundali, aby nebyly všechny informace ztraceny.
Ano, na německé straně se všechno hrnulo těsně k hranici, jasný příznak bezprostředně hrozícího útoku.
Popisuje také, kolik měl na svých letištích letadel. Proč bylo na sovětské straně tolik letadel nacpaných těsně u hranice, to nepíše. :-))
O ostatních sovětských vojscích těsně u hranice, viz naše páteční diskuse, také ne.

I kdyby byli všichni velitelé zrádci, včetně Žukova, tak by to nemohlo projít, protože Stalin byl taky veterán občanské války, která svým rozsahem nezaostávala za WWI, o záležitosti armády se zajímal, jejím potřebám podřizoval chod celé země, myslíte, že by si nevšiml, že mu generálové dávají schvalovat a podepisovat hlouposti?
Když se na druhé straně tvrdí, že Stalin odmítl Žukovův plán na preventivní úder proti Německu? Někdo tu na něj odkazoval.
Ano odmítl, dokonce dvakrát, a až to Žukov a spol. dotvořili podle jeho představ ... tak ho podepsal.

Nabízí se otázka:
No dobře, zrádní velitelé DRRA způsobili svými (zlo)činy porážku, ale kde je ten státní převrat?
Je známo, že asi po třech dnech, kdy už bylo jasně vidět, že se už situaci na frontě rychle zvrátit nepodaří, se Stalin na týden stáhl do sebe a sám v sobě se vyrovnával s tím, co se stalo.
Přesto se ho ani armáda ani NKVD nepokusili sesadit. Proč??

Podle plukovníka Martirosjana byli všichni zrádci, včetně Žukova.
Spíš to působí dojmem, že příslušník KGB pomlouvá a očerňuje armádu a obviňuje ji zrady, (co jiného taky čekat od KGBáka, že?) aniž by problematice rozuměl, protože plete hrušky s jabkama.
Na otázky:Но что это, вина Сталина? Или самой Лубянки? Это вина оппозиционеров, которые сдавали невинных людей, тащили их за собой.
je odpověď: Ano, je to vina NKVD (Ljubljanki), protože pokud vyšetřující orgán neumí prověřit obvinění, sesbírat důkazní materiál a ty, kterým se nic neprokázalo, propustit, tak je naprosto neschopný a měl by jít od toho.
Prý se dá všechno doložit dokumenty: tak prosím, pane plukovníku, dokládejte.
Dále se pan plukovník rozebírá v záležitosti nové ústavy z roku 1935 a vypsaných voleb, tato záležitost je zde na stránce popsána.

Další prognózy týkající se současnosti nehodnotím.

článek je ok, spíš mi připadá, že jste četl něco co tam není. Podstatné informace, kvůli kterým jsem ho zavěsil jsou, že Stalin 18.6. vydal příkaz uvést vojska do bojové pohotovosti (opět onen příkaz z 18.6.) a fakt, že Pavlov záměrně nechal zlikvidovat 3 divize tím, že je neodvedl z Brestu:

Да, более того, знали, что главный удар будет по Бресту. В послевоенное время те самые командиры, которые сидели на брестском направлении, чудом выжили в войне, они сами написали, что они знали, и знал, естественно, командующий Западным округом Павлов. Спрашивается - ты почему, мерзавец, тогда не вывел войска из Брестской крепости?

Co se týká podměny strategie v případě útoku Německa, co a jak konkrétně kdo dělal nevím, to je technický detail.

Převrat byl plánován, Stalin je přehrál a ustál to, tady žádná záhada není. Nebyl snad Žukov zrádce, když změnil obrannou doktrínu na takovou, která vedla ke katastrofě? Hlupák nebyl, musel vědět co dělá.

To že Stalin se na týden "stáhl do sebe" je také mýtus, vyvrácený archivními dokumenty (je to pokud se nepletu u Muchina) - po napadení Stalin pracoval několik měsíců nepřetržitě od rána do noci skoro beze spánku, naopak ten kdo se zlomil byl Žukov.

Co konkrétně myslíte tím, že jsem četl co tam není?
Já sice ještě z minulého režimu ovládám schopnost číst mezi řádky - a stále si ji udržuju na výši, protože současné média si s těmi minulými nezadají v jednostranném nebo zcela nepravdivém (dez)informování o událostech ve světě, případně důležité události zcela ignorují - ale nemyslím, si že bych si tam přimyslel, co se v článku nepíše nebo z textu nevyplývá.

Čím déle se v tématu vrtáme, tím více z toho plyne, že pokud nějaký rozkaz z GŠ 18.6. přišel, byl to rozkaz k zaujetí pozic poblíž státní hranice podle předem připravených plánů.
Přičemž zaujímané pozice rozhodně nebyly vhodné pro odrážení útoku protivníka. Čehož si museli být všichni zúčastnění dobře vědomi.
V tom odkazu, co jste dával, byly ale některé zmiňované činnosti i před tímto datem. 13.,14. a 16.6. Muselo být těch rozkazů více, nebo tam byl stanoven nějaký pořádek, která divize kdy vyrazí, aby si nezavazely na cestách a nezpůsobilo to zbytečný poplach.
Velitelé, kteří přežili se shodují v tom, že po německém vpádu museli všichni improvizovat a předem připravené obálky s dokumenty nesměli otevřít a museli je spálit.

Žukov nebyl sice hlupák, nicméně se v praxi ukázalo, že jakmile řídil více než jednu divizi, skončilo to vždycky průserem. Bez výjimky. To až Chruščovovská a Brežněvovská propaganda z něho udělaly maršála vítězství.
Teoreticky je možné, aby Žukov vydával úmyslně zhovadilé rozkazy, ale není možné aby si toho jeho nadřízení nevšimli a nezatrhli mu to. To by jak Stalin, tak LK obrany Timošenko museli být blbí a slepí. Žukova do funkce náčelníka GŠ jmenoval právě Stalin a určitě věděl proč zrovna jeho.

Navíc, jak je v článku zmíněno, řvali by i podřízení a cestou komisařů by se upozornění, že vyšší velitelé vydávají rozkazy ohrožující bojeschopnost armády a obranu země, do Moskvy určitě dostalo. Po tom celá NKVD šla jak po uzeném.
To by byl potom fofr směr Ljubjanka.
Zmíněný velitel 4.armády V.I. Čujkov byl skutečně koncem roku 1940 z funkce odvolán, ale byl poslán do Číny jako poradce, čili žádné odklizení na nevýznamné místo (o něco dříve tam byl se stejným posláním i A.A. Vlasov). Ten orelský okruh byla možná nějaká krycí funkce. Poslední dva roky před válkou měnili velitelé místa poměrně často, jednak z důvodu změny priorit, dále z důvodu zmatení rozvědek protivníků, protože už z rozmístění velitelů se dalo mnohé odvodit.

Známý je Čujkovův výrok z období bitvy o Stalingrad:
,,Dokud žiju, ani jedna fašistická kurva přes nás neprojde."

Jak to bylo se Stalinem vám dohledám a napíšu, nebudu to potit z hlavy.
Žukov se nezhroutil, Žukov byl po sérii porážek jím osobně řízených svazků ke dni 29.7. Stalinem zbaven funkce náčelníka GŠ a sesazen na velitele Záložního frontu. Nahradil ho B.M.Šapošnikov.
Kdyby po Žukovově odvolání někdo našel, odevzdal, nebo nahlásil jakýkoliv rozkaz vydaný Žukovem ve funkci náčelníka GŠ bez vědomí a v rozporu s pokyny Timošenka a Stalina, nezachránil by ho před trestem smrti už nikdo.
Jenže Žukov všechny rozkazy vydané před začátkem války vydával s jejich vědomím a schválením.
Včetně rozkazu vydaného 22.6.1941 v 00.30 hod. ,,Nepodléhat provokacím!"

Celé ty podivné události začnou dávat smysl, když do toho zakalkulujete, že na 22.6. ráno na cca 9-10 hodinu byl naplánován ,,německý nálet na sovětská města." Vybrané sovětské jednotky měly nálet provést i s použitím několika originálních německých strojů, které měly být opět vybranými stíhacími jednotkami sestřeleny.
Celý cirkus s odebíráním munice, zákazem vzletů a zákazem odpovídání na provokace měl zabránit dvěma věcem:
a)aby sovětští piloti, kteří by se o probíhajícím náletu nějak dozvěděli, nebo ho viděli, nemohli zblízka uvidět, že 90% bombardovacích formací jsou sovětské letouny a nemohli to vyžvanit, případně v domnění, že se vlastních strojů zmocnili nějak Němci je nezačali ve velkém sestřelovat. Trosky německých typů měly být na zemi obyvateli a novináři nalezeny, možná i nějakého živého Němce měli nachystaného, ale nesměly se najít trosky sovětských strojů.
b) pozemním vojskům byla leckde odebrána munice, závěry PL děl, případně jak zmiňuje autor zaměřovací optika děl atd. a zakázáno odpovídat na provokace, aby se jednotky a jejich nezasvěcení velitelé ,,neutrhli" a nezaútočili na Němce neorganizovaně.
V neděli odpoledne a v pondělí se to mělo roztroubit do celého světa. Záminka by byla na světě a mohlo by se začít. Němci by se mohli ospravedlňovat jak by chtěli - kdo by jim věřil? Fotky trosek letadel a vybombardovaných měst by byly, výpovědi svědků také...
Proto bylo na druhý den, tedy na 23.6. naplánováno vyhlášení mobilizace, která přes všechen jinak panující chaos klapla na jedničku - všechno bylo připraveno ke startu.
Dohady panují okolo dalšího plánovaného vývoje, zejména okolo data zahájení sovětského útoku, dle Suvorova to mělo být rovněž v neděli, 6.7.1941. Krycí jméno operace: ,,Bouře".
Je doloženo, že už 21.6. byly rozkazem GŠ na základě vojenských okruhů zformovány jednotlivé fronty a ty začaly velet vojskům ve válečném režimu, mj. i začaly nově číslovat rozkazy od 1.
Také GŠ začal s novým číslováním rozkazů, aby odlišil co je určeno okruhu a co frontu.
Vymyšleno to měl Josif Vissarionovič dobře, ale Němci mu to poněkud zkomplikovali a zamotali.
Než začnete o tom, že to nemůže být pravda, vzpomeňte si na klasika válečné propagandy Josefa Goebbelse, který s oblibou tvrdil, že lidé spíše uvěří velké lži než malé, protože si řeknou, že tak moc by nikdo lhát nemohl.
Co 11.září? Shodili si to podle vás Američané sami, nebo neshodili?
Podle mě ano, opět tomu nasvědčuje celá řada okolností a oficiální verze je děravá ,,jako ústa staré ženy", jak by řekl Inču-čuna, náčelník Apačů.

Změna strategie obrany země není technický detail, to je otázka nejvyšší důležitosti a závažnosti (a taky stupně utajení) a kdo za co odpovídá, kdo co zpracoval a kdo co komu nařídil je přesně určeno. To taky není detail.
Detail je to akorát ve vyprávění toho, kdo to zmrvil a potřebuje ze sebe shodit vinu, že vlastně o nic podstatného nešlo.

Naopak zničení tří divizí, i přesto, že stály na hlavním strategickém směru a že mezi nimi byla 22.td, je v měřítku DRRA sice průser, ale maximálně na operační úrovni, ne na úrovni strategické.
Vojáci těchto divizí to nepochybně viděli jinak. Pro ně to byl životní průser za který nemohli.