Zkušenost čtenářky - setkání s temnotou

Čtenářka vystupující pod jménem Jarka mi poslala zajímavý osobní příběh. Publikuji bez zásahů:

 

Setkání s temnotou

Jak to vlastně tenkrát celé začalo. Pracovala jsem třetí rok v esoterickém knihkupectví, takže možnost dostat se k informacím ohledně duchovna a esoteriky byla otevřená. Přečetla jsem snad skoro vše co se dalo, jenom některé knihy mi vůbec nešly číst. Byly pojednávány tak vědecky až nesrozumitelně, že se v tom vyznal jenom ten koho bavilo být záhadným. Spousty blábolů a slátanin se kupilo v různých knihách… Po dvou letech jsem došla k názoru, že tam jeden opisuje od druhého a každá další novinka jsou jenom sebrané spisy a že spousty autorů si vymýšlí, prostě proto, že je to móda.
Měla jsem možnost sledovat lidi a tzv. duchovní, věčně něco hledající zmatené postavy, co nevěděli ani kam patří. Chodili tam stále stejní a tak jsme se stávali jednou velkou duchovní rodinou. Povídali si a odkrývali svá rodinná tajemství a chodili si pro rady. Moje šéfová  v udílení rad, byla a je dodnes naprosto nepřekonatelná…  Vypozorovala jsem tam zajímavý úkaz. Čím více ti lidé byli na „vzestupu“, tím více jim překáželi partneři, kteří nestíhali jejich vývoj. Takže většina najednou zůstávala sama, neboť přeci nebudou s těmi co nevědí…
Ale to jsem odbočila. Chci vám popsat setkání, které otočilo celý můj život vzhůru nohama.
Jednu sobotu jsem byla na prodejně sama. Byl to celkem poklidný den. Zákazníci přicházeli a odcházeli. A těsně před polednem se tam objevily dvě ženy a jeden muž. Zprvu jsem jim věnovala stejnou pozornost jako každému. Pak se ale muž zeptal:“ Kolik je tady kartářek v (město jmenovat nebudu)?“ „ Nevím.. 6 nebo 8“. On na to: „ Moje sestra je ze Slovenska a je ta nejlepší na zemi!“ Zasmála jsem se… Načež se na mě ta dotyčná podívala svýma černýma očima. Zachytila můj pohled a mě se zatočila hlava. Chvíli jsme stály  a koukaly si do očí. A pak jsem se zeptala:  „A  mně byste vyložila?“  Probrala se, koukala mi chvíli nad hlavu a pak s takovou zvláštní pokorou v hlase řekla: „Vám vyložím zadarmo.“  Domluvily jsme se, že přijde v pondělí a vyloží mi karty  na prodejně.  Pak odešli. Jen co se za nimi zabouchly  dveře, tak mi hlavou proběhlo: „ Ty ses asi zbláznila….“  Myšlenku jsem umlčela, udělala co bylo třeba a odjela domů…
V pondělí  přišla sama. Vyložila mi  karty a pak jsme ještě chvíli povídaly.  Já se najednou cítila šťastná a omládlá, oči mi svítily jako zářivky. A nabyl to jenom můj pocit. Okolí na to reagovalo stejně překvapeně. Tak jsem  je posílala za paní Zdenou.  Všem bylo najednou krásně a spolupráce s paní kartářkou se začala prohlubovat. Občas se někomu z klientů udělalo nevolno a tak se zase vrátil a paní  Zdena ho „dala“ dohromady a zase mu bylo krásně a já měla radost jak pomáháme lidem.
 U jedné kamarádky jsme rozběhly  automatickou kresbu. Tak ona malovala a malovala…  Ale pak najednou chtěla za svou práci peníze.  To se paní Zdeně nelíbilo, tak ji za našeho kruhu vykázala. Mimochodem, to už se seance prováděly u mě doma. Protože ona byla tak úžasná kamarádka a navíc u mě je klid. Bydlím na samotě v roubence, takže báječné  místo pro budoucí „reje“   ( To jsem ovšem netušila).
 Když nebyl nikdo kdo by maloval (automatická kresba), tak jsem to tzv. žezlo přebrala já.
 Občas se stalo, když jsem chtěla být sama, že mě v noci navštívil malý čert. Jen tak ležel vedle mě v posteli, byl asi půl metrů veliký a byl celkem roztomilý. A přesně jak v pohádce, před svítáním zmizel. Zdena na mě čekával ráno u vlaku a pokaždé se ptala jaká byla noc a jak se cítím. Každé ráno mi udělala očistu těla i duše aby na mě černí nemohli. A stále mi vypravovala o tom jak je bible prohnilá a jak probíhá ve světě boj mezi temnotou a světlem. Smála jsem se tomu a stále si stála na svém – peklo neexistuje. Temnota není. A ona se čím dál víc rozčilovala, že nechci chápat, že se to se mnou nedá. Zlobila se a já přestala vzdorovat a byla jsem hodná a poslušná jako ovečka.  Když jsem dělala co chtěla, tak mi zas oplácela vlídností a laskavostí…. Takhle to šlo pár týdnů.  Jeden víkend (děti nebyly doma) za námi na chalupu přijelo pár známých. Oni vlastně jezdili stále ale ten víkend byl počátkem obrovského propadu. Když to tak beru zpětně, tak jsem vlastně prožila historii lidstva na své vlastní kůži. Takže: přijelo pár lidí a začalo se jako obvykle řešit nějaké vztahové problémy. Zdena karty, já automatickou kresbu. Odpojovala jsem energie a rovnala těla a prostě klasika. Probíralo se toho hodně a je pravda, že už si přesnou chronologii událostí moc nevybavuji. Bylo nás tam celkem 6. Já, Zdena, Martin, Martina, Jitka a její syn Petr. Vzpomínám si, že jsem jenom vnímala jak se baví o pekle a o čertech co jezdí venku na černých koních, o hadech co se jim pletou pod nohama a ohni… Nic z toho jsem neviděla. Koukala jsem na ně, že se zbláznili… A Zdena mlčela, neříkala nic, jen mě pořád pozorovala… Byla jsem mimo tuhle skupinu a vůbec netušila co si počít. A pak najednou přiběhl Petr z půdy a celý rozklepaný nám říkal, že na půdě je ukřižovaný chlap. Šli jsme se tam podívat. A tam začali jeden přes druhého vyprávět co vidí. Že tahle chalupa je prokletá, že tam selka se svou dcerou byly čarodějnice. Na půdě ukřižovaly sedláka, protože byl lakomý. Stále jsem nechápala. Oni na té půdě byli jak přimrzlí a jako by každý prožíval svou roli úplně celým svým tělem. Trvalo to nějakou chvíli a pro mě to bylo divadlo.  Pak jsme sešli dolů do sednice, jenom Petr se stále nevracel. Přiběhl za půl hodiny s tím, že na posteli (co byla na půdě) viděl ležet v krvi znásilněnou malou holku. Koukal na mě a já na něj. To už jsem začala se  klepat. Přišla ke mně Zdena, koukla mi zblízka do očí: „ To nejsi Ty, To nejsi Ty…….“  Schoulila jsem se do klubíčka a plakala a křičela a prožívala jsem brutální znásilnění. Byla jsem malá, bezbranná a totálně ponížená. Strach mě ochromil a zablokoval naprosto všechny mé smysly. Ostatní na mě koukali a čekali a ž se uklidním. V tu chvíli jsem ztratila naprostý pojem o čase a celý svět se propadl  do tmy. Nejedli jsem, spali ve dne a v noci bojovali s démony. Podle Zdeny to byla rozhodující noc, kdy se bojovalo o duše. Hlídali jsem pana presidenta VH. Malovala jsem – spíše čmárala a boj o záchranu světa byl v plném proudu. Démony jsme honily po celé chalupě, pálily obrazy svatých, pálili bible, spálili  nábytek. A pak začalo svítání a boj s démony byl u konce a my konečně vyšli ven. Na nebi byla duha a mraky měly tvar hradu a každý z nás měl kolem sebe duhovou auru. Protože jsme boj vyhráli, tak se z nás „ vyvolených“ mohl zrodit nový „ mesiáš“. Martin se stal Kristem, Martina pannou Marií, zabrali mi ložnici a šli plodit mesiáše. A já spala na gauči se Zdenou, co hrozně chrápala. Pokaždé když jsem do ni šťouchla abych utišila chrápání, tak jsem ji vzbudila. Jen po mě hodila pohled a zase usnula. Ráno vstala Martina s seřvala nás, že takhle potratí, protože ji budíme a nemáme žádnou disciplinu. V tu chvíli se z nás s Petrem stali spojenci, mrkli jsme na sebe a oba dostali záchvat smíchu. „ Jak můžeš potratit, když jsi ještě nepočala? “ Chechtali jsme se jak  malí a nebyli k zastavení. Načež se do nás pustila Zdena, že nemáme žádnou víru a že si zasloužíme potrestat. Tak se ti tři (Zdena, Martina a Martin) sbalili a odjeli do města. Až prý se vzpamatujeme, tak máme přijet za nimi. Tady si myslím, že udělala chybu. Jakmile odjela, začala mi pracovat hlava. Petr usnul a já přemýšlela. „ Jak nemám víru? Já, že nemám víru? Mám víru v sebe a to tak velkou, že kdybych si nevěřila tak tady nemůžu bydlet“. Rozčílila jsem se: „ Já víru mám! A co zvládneš Ty, zvládnu tak! A nikdo mi nebude říkat takovéhle nesmysly!“  Probudila jsem Petra a řekla jsem mu že musíme odejít, pryč z tohohle místa. Moc nechápal ale byl loutka tak poslouchal. Zavolali jsme Jitce (Petrova mamka, co byla vyhozena) a ta nám dávala instrukce. To co jsme nevěděli, bylo že ve městě zatím vznikla skupina přátel, která nám chtěla pomoc. Byli to klienti Zdeny. Jitka jim zatím povyprávěla, co se dělo před tím, než byla vyhozena.
 Chtěli jsme odejít z domu ale nešlo to… Nešli otevřít dveře… Díky  telefonní podpoře Jitky  jsme je pak otevřeli. Zvláštní na tom celém bylo, že nikdo s kým jsme mluvili nechtěl  za námi přijet.  Možná se báli, netuším….

Venku jsme nemohli jít, podlamovaly se nám nohy, váleli jsem se po trávě, těžko se nám vstávalo a tak jsme padali a zase vstávali až se nám pak podařilo dojít k sousedovi, co nám slíbil půjčení auta. Skupina z města  nám dala  instrukce, že je třeba protnout kruh,  co Zdena vyrobila. To znamená odjet jinam. Na druhou stranu a pak můžeme zpět za nimi do města. Nevím ani jak se mi podařilo dojet na smluvené místo, jen si pamatuji, že jsme opět nemohli z auta vylézt. Pro nás bylo zamčené. Ale po velkém úsilí se to podařilo. Dali jsem si oběd, napili se a pak nás kamarád  zavezl tam, kam jsme potřebovali. Šli jsme do prvního kostela a mám pocit, že jsme se v té jejich svěcené vodě snad i koupali. Od známých jsme dostali růžence a pokoušeli se vrátit k sobě. Nebylo to tak jednoduché. Ti tři  (Zdena, Martina s Martinem) nám volali a naháněli nás. Zahodili jsme telefony. Byl to stav jako když ztratíš tělo. Stav naprostého šílenství a zoufalství.Petr se vrátil k mámě domů a já odjela k nám na vesnici.  Do chalupy  jsem se vrátit nemohla, měla jsem šílený strach. Tak jsem přespávala  u souseda. Trvalo to asi týden a já si řekla, že to takhle dál nejde. Šla jsem se podívat domů – nikomu bych nepřála ten pohled. Chalupa jak po vnitřním požáru. Nepořádek, černo, špína. Rozbité nádobí, prostě vybydlená chalupa. A venku nepořádek a spousty ohořelého nábytku…..  Přes den jsem tam chodila uklízet a na noc spát k sousedovi. Ty noci to bylo děsivé – promlouvali k nám skrze sny (to co zůstali věrní Zdeně) a nutili k návratu. Bylo to jako by stál Martin u mé postele. Ale nikdo tam nebyl. Hlasy byly tak skutečné… Tady jsem pochopila jak vypadá schizofrenie.
 Když byla chalupa vybílená, vše umyto a venku poklizeno, vrátila jsem se domů. V noci pokračovali útoky takového rázu – celé tělo je paralyzováno, nemůžete se pohnout, kolem létají hřebeny, otevírají se dveře…. Modlila jsem se noc co noc otčenáš a žalmy… Pomohlo to jenom na chvíli. V té době jsem studovala homeopatii, která je jak mi bylo řečeno od ďábla.( To mi sdělila na počátku setkání Zdena)  A právě homeopatie, byla ta co mě pomohla vrátit se zpátky. Takže i když jsem ji na chvíli přerušila, začala jsem se ji věnovat o to víc.
 Jednoho dne volal soused, že bych si měla nechat vysvětit chalupu. Že mi přivede kněze. Nevím proč ale začala jsem se bránit. Přes mé protesty ho přivedl.  Vstoupil mi do chalupy vysoký pán s nádhernýma průzračně modrýma očima. Podíval se na stůl,( kde jsem zrovna měla rozložena skripta, atlas anatomie, repertorium a dalších spousty knih) a řekl: „ to je od ďábla – spalte to!“  Úplně jsem se oklepala. Ten pocit na zvracení už znám…. (mívala  jsem ho často poté co jsem se Zdenou ukončila spolupráci a zůstal doteď, když je něco špatně).  Věděla jsem, že mám být opatrná. Nechala jsem knihy na stole a zeptala jsem se ho co chce.“ Slyšel jsem co se tady dělo! Jdu Vám pomoc!“  Ptala jsem se co ví a jak se to dozvěděl. Prý se nemám ptát. Prostě se to tam u nich ví. Zamrazilo mě. Tak jsem se zeptala jak vyrábějí svěcenou vodu . „ To je rituál, to umí jenom vyvolení.“  Opět to slovo a opět zvony v hlavě. Povídám: „ Takže, když si obléknu sváteční šat a naprogramuji si vodu tak si ji vyrobím také“. Jeho nádherné modré oči potemněly a začaly z nich sršet blesky. „ Jste posedlá ďáblem! Jste nebezpečná sobě i světu!“ „ Tak a ven!“ Má trpělivost byla u konce. Vyhodila jsem je oba i s mým sousedem. Odcházel velmi znechucen a něco si brblal pod nosem. Pak asi za dvě hodiny přišel soused a řekl mi, že si zahrávám a že nevím co dělám. Abych se vzpamatovala nebo skončím  v blázinci….. „ Když jsem tam neskončila doteď tak teď už to zvládnu!“  A v duši se mi rozlilo příjemné teplo.
Dlouho potom jsem nechtěla vzít pastelky do ruky. Ale jednoho dne jsem to zkusila a používám je doteď. Vím jak se dá pomoc i uškodit. Naučila jsem se jak rovnat lidem těla. Jak probouzet duše. Tahle zkušenost mi pomohla přijmout, že peklo vážně existuje. Že svět není jenom o lásce a štěstí. Že manipulace s druhým není tak těžká. Pochopila jsem, že  „pozitivní myšlení“ je past. Stejně jako jakékoli náboženství. …
S temnými silami jsem se od té doby setkala ještě několikrát. Jen jsem se přestala bát. Jsme silnější, pokud si věříme. Pokud víme kdo jsme…
A jak to dopadlo s Martinem a Martinou? Viděla jsem je po dvou letech. Přišli o byt, o peníze. Martin se dodnes léčí na psychiatrii. Mají spolu malého syna o kterého se hádají. Jeden na druhého neustále nadává. Martina se jakžtakž srovnala.
A další účastníci? Petr se stále hledá. Jeho maminka Jitka zachraňuje svět a přitom potápí sebe – prý si to tak Bůh přeje. Za mnou do chalupy nikdo z nich nechce. Mají strach.
No a paní Zdena? Stále je v (městě) a občas vykládá karty. Potkala jsem pár lidí, kteří přišli o peníze o šperky… I takhle se dá žít. Nevím co ona je zač ale na začátku jejího příběhu je obrovská tragedie. Přišla o svou prvorozenou dceru – ve třech letech ji srazilo auto. Co to udělalo s její psychikou, to už nechám na čtenáři…
 

-Jarka

 

Diskusní téma: Zkušenost čtenářky - setkání s temnotou

Lululemon Canada Sale43944

Korscjwy | 09.10.2013


musím přehodnotit

Silaet | 30.01.2012

Uvažovala jsem nad tím a i když nevím kde a proč se co vzalo, je to dost varovné samo o sobě. Nemám zkušenosti ale co s tím? Záleží na tom, z jakého úhlu se na to díváme. Byla tu v komentářích zmínka o karmě a o tom, že se nám děje jen to, za co si můžeme. Možné to je. A nebo je to i tak, že člověk zažije o něco složitější level... právě podle jeho schopností a vloh. Jiný by to ještě nepobral, ale někdo na to má a popere se s tím. Takže zvyšování obtížnosti hry. Mluvíme tu běžně o karmě, takže když budu důsledná, není vše, co nás potkává právě výsledek karmy? Má vůbec smysl se nervovat? Když to doženu do extrému, není ten dnešní svět také výsledek karmy? To by znamenalo, že jsme všichni , nebo většina z nás.... na tom tak blbě, že si tohle zasloužíme? Takže většina z nás si zasloužíme chudobu, postupné zotročování, ztrátu důstojnosti? Takový šmejdi jsme byli ? Potřebujeme trest? Takový hajzlové, že se dnes budem muset snažit cosi přežít? Byly na světě takové podmínky? Možná ano. Možná se dnes vyžíráme trest za období, kde jsme se špatně chovali a krásně jsme se tu dnes sešli. No v každém případě, zdá se mi to trošku ujeté i když karmu se mi vyloženě zpochybňovat nechce. Něco tady ale není logické.

Re: musím přehodnotit

Aien | 31.01.2012

Nenene! Tak ne.Naopak, člověk dostane "mapku" směr a je puštěn na trať(čili narodí se do určité doby a místa a rodiny). Má určité nastavení a tím zažívá určité události. Nejsme tu za trest, ale za odměnu, za to, že jsme si vedli dřív dobře a máme na to,to zvládnout.Žádný vojevůdce nepošle do rozhodující bitvy nezkušené rekruty.Od poloviny 20. století se sem chce zrodit kdekdo, aby o tu srandu nepřišel, a my jsme se tu zrodili, jsme nejlepší, jen si to uvědomit, zbavit se strachu. Co se nám může stát horšího, než že vypadnem ze hry (umřem) a na naše místo nastoupí někdo jiný? Karma jako determinace na nás neplatí, jsme vědomé bytosti a karmu si tvoříme SAMI! Kurňa Silaet, že zrovna ty pochybuješ!?

Re: musím přehodnotit

Grey Rashka | 31.01.2012

Kazdy clovek si rozhoduje o svojom osude sam. Cim viac clovek, tym viac rozhoduje o osude. Cim viac otrok, tym menej clovek.

zkušenost

Jarka | 28.01.2012

Děkuji všem co jste si přečetli tenhle příběh. Je pravdivý ale ne zcela uplný. Je tam ještě spousty dalších skutečností, které zde nebyly uvedeny.....
Je to jenom malý dárek pro Vás všechny co jste na tomto webu. Od té zkušenosti mám takové malé radárky na manipulaci. Takže všem: zapojte rozum a zavolejte si zpátky vše co vám bylo odebráno. Hlavně svá Ega (sice stále netuším, co to je - ale zřejmě je to něco co dobrovolně odevzdáváme někam abychom ztratili pojem sama sebe).
Tak jako jsme spadli do područí systémů, sekt, církví a já nevím čeho všeho, tak tady je nám předkládána minulost (možná je pravdivá, možná upravená), kdo ví co to je.. A informace jsou dávány v dnešní době zadarmo - proč asi??
Někteří z vás se nechali dobrovolně oskenovat videem - super. vnímáte pocity? Paráda. Tak ale vezměte rozum do hrsti.
Hodnotím život sebou. To je základ. A zkuste, když už znáte protivníka, přemýšlet rychleji než on..
To, že se objevují stejné informace na různých místech, má také nějaký důvod. Když toto ted píši není mi nejlépe ani mi nebylo dobře, když jsem psala svůj příběh... Pocit jako by mi něco svazovalo ruce - že by svědomí? Možná . Vážně netuším.
Ať Vás opatruje Vaše vlastní duše a ať Vás chrání síla předků....
Můj email: volanirodu@seznam.cz

Re: zkušenost

jaja | 28.01.2012

to je zajímavé..stejné informace na různýcch místech.Já teď koukala na film na Nově :Zlatý kompas
Fantasy film USA Ve světě Zlatého kompasu má každý člověk svého demona, který je součástí jeho duše, má podobu zvířete a existuje mimo lidské tělo. V takovém světě žije jedenáctiletá Lyra...Musíme všem dětem pomoct,aby jim bylo vráceno to,co jim bylo odebráno..naše zvíře (ega),co nás neustále konfrontuje.Pravdu poznáme v našich očích (intuice).No teda....

je to náročné téma

Silaet | 28.01.2012

Nevím co k tomu napsat. Zkušenost šílená, ale věřím, že je to možné. Zaráží mě na tom několik věcí ale jen proto, že bych prostě reagovala jinak. Ono je to lákavé, pohybovat se v těch sférách mezi nebem a zemí, případně mezi peklem, zemí a nebem. Sama jsem také zvědavá a všelijak to se mnou mlátí či mlátilo. Druhá věc je, že mám strach a respekt. Nikdy jsem se nechtěla zbláznit, nebo dostat se za pomyslnnou hranici reality.
U Jarky mě nepřekvapuje ten začátek situace, asi bych se do toho dostala stejným způsobem. Co mě překvapuje, že když viděla čerta vedle v posteli, že se jí nerozsvítila varovná kontrolka. Já osobně bych už v této fázi prudce reagovala na situaci. Možná že byla těžce pod vlivem a ta paní Zdena toto odhadla prostě brilantně. Celý ten děsný víkend, kdy se pálilo v baráku kde co a bojovalo se se s démony a duchy... mohlo to být opravdu na drogách či jedech. Nebylo by to tak výjimečné, někdo mohl nějaký účinný koktejl namíchat a podstrčit. Vypadá to fakt na velkou jízdu a vliv jednoho media mohl zamotat hlavu všem přítomným. Nechtěla bych to zažít, jestli to skončilo, tak je to fajn. V případě Jarky bych asi uvažovala o odstřihnutí od všeho, co i dnes praktikuje. Nemá přehled o tom, co pochází z jakého zdroje a přehled o tom, jaké dveře zůstaly kde otevřené. Myslím že DISTANC by nebyl vůbec od věci. Když se to Jarce nebude zdát jako dobrý nápad, přijde zároveň na to, co jí vlastně na tom láká a tím zároveň dostane odpověď, kde má otevřenou branku k těmto směrům. Myslím že pro zajímavost je to dobré vysledovat a pak se rozhodnout. Mohlo by s totiž stát, že nebude svobodná i když se může zdát, že je. Je to osobní volba, ale posvítit si na své pohnutky, na své EGO, je určitě dobré preventivní opatření. Doba je složitá, určitě není od věci, zkusit prověřit sám sebe a případně se vyhnout dalším útokům a zneužítí sebe sama. Držím palce :) a díky za článek

vše kolem

david2 | 27.01.2012

Tam muselo být na tuty Čarovný bejlí, nebo nějaká jiná psychotropnost co se vymkla průvodci z ruky.Nepily-nejedly jste něco-myšleno odvar,bábovka atd.At tak nebo tak je dobře,že jste od ní pryč ona hrozně hazardovala(nebo někdo jiný) z vašim zdravim.Při intoxikaci se člověk otvírá a muže vás cokoli posednout pokud o tom nevíte.

divne

Andrej | 27.01.2012

moc sa mi to nezda
ale ja ked mam pocit ze sa temnie tak obnovujempsi pole ako pisla pan Levashov
ak mam pocit ze sa budem musiet branit tak pomaha veta:

Ja som Rodu Svagovho. Branim svetlo, lasku, radost a cest Rodu. Slava Rodu i Predkom.

omg

Adam | 27.01.2012

co se tady porad vsichni boji nejakych temnych sil. existuje jednoduse karma a kazdy ma co si zaslouzi. nikdo si nemuze na nic stezovat. kazdy si sve problemy tvori sam. dobry clovek "slovy, myslenim i skutky" se nema ceho bat. na nic se neodvolavam. jen je to jednoduche. clovek nepotrebuje zadnou zvlastni viru. just be good...

Zkušenosti se zlem?

Radomír | 26.01.2012

Aniž bych se chtěl pisatelky dotknout, v jejím příběhu nacházím nesrovnalosti, takže jsem skeptický. Omlouvám se, nechť v tom Jarka nevidí nic osobního. Aťuž zažila nebo ne, podle popisovaných projevů se nesetkala přímo se zlem, ale s jeho nižšími projevy.
Už se možná stávám otravný svými mentorskými projevy, ale nedá mi to a chtěl bych důrazně varovat zdejší návštěvníky před podobnými hrátkami s "tajemnem".
Dnes si hraje kde kdo, experimentuje, laškuje a mnohdy mu jeho prvopočáteční úspěchy dělají dobře. Už se vidí "velým mágem s velkými schopnostmi". Je jedno, jestli je chce užívat pro sebe nebo k spáse světa. Drazí, uvědomte si, že schopnosti k napojení se máme všichni bez rozdílu, někdo víc, někdo míň. A uvědomte si, že nic jako bílá nebo černá magie není. Je jen magie a kam se nakloní, záleží na čistotě osobnosti mága V dávných dobách procházeli adepti velmi náročným procesem poznávání a osobních zkoušek povahy, chrakteru a způsobů řešení situací. A jen málokdo prošel. Tajemství byla pečlivě chráněna a střežena, předána jen těm, kdo úspěšně prošli všemi nástrahami a zkouškami. A mnohdy neprošli právě ti s největším talentem, protože jim chybělo na ctnostech. K ne-ctnostem patří i netrpělivost, zbrklost, zvědavost.
Temná strana se neomezuje pouze na projevy holywoodských filmů. Skutečné zlo má úplně jinou tvář a mnoho světlých a trénovaných (mágů, volchvů) zaplatilo za setkání se skutečným zlem svým životem. Mnoho jich také přešlo na temnou stranu, aniž by si toho byli vědomi. To skutečné zlo bylo v minulosti schopno pozastavit nebo úplně odklonit činnost karmy nebo zničit život na většině planety.
Nechci se víc rozepisovat. Jen znovu apeluji na všechny, aby se do dobrodružství se "schopnostmi" nepouštěli. Nevíte, co děláte a jak tím ubližujete nejen sobě. Nevíte, kam se napojujete, chybí vám vědomosti, zkušenosti, ctnosti, pevnost i víra. Jen málokdo je povolaný a oprávněný vstupovat na druhou stranu.
Každému člověku, který je pevný ve víře, se samo a ve vhodné chvíli ukáže (objasní, projeví) všechno, co potřebuje pro svůj další postup. Není třeba žádných nabízených a dnes vyučovaných "magických rituálů".

Re: Zkušenosti se zlem?

Hox | 26.01.2012

howgh :)

Re: Re: Zkušenosti se zlem?

Ivan | 26.01.2012

ešte maličký dodatok - ma napadlo "filmové" stvárnenie takejto činnosti...
http://www.youtube.com/watch?v=FSsdNvgMYL8&feature=player_embedded

Re: Re: Re: Zkušenosti se zlem?

Radomír | 28.01.2012

To stvárnění je skvělé. :) Asi tak to je. Mnozí si myslí, že když se naučili nastartovat auto, objedou svět, kdo pochopil, k čemu je volant, se již má za "řidiče".
A děkuji za trpělivost a shovívavost (hoxovi, tobě, erdystovi i princovi a vůbec všem, že sem můžu občas něco napsat).

Re: Zkušenosti se zlem?

Prince | 26.01.2012

Radimíre, mentor je potřeba, díky za dobrý příspěvek :)
Hlavně diskuse, výměna informací a poznatků, životních příběhů - pádů a povstanutí - smutku a radosti, hledání a nalezení.
Příběh Jarky je poučka jak pro ni a její děti, tak pro čtenáře, kteří si to přečetli.
Psal jsem to na vedlejším vlákně: neplatí přísloví, že kdo nic nedělá, ten nic nepokazí. Myslím, že člověk je hloubavá bytost a podobným věcem se nevyhne. Záleží pak na síle osobnosti, kam jej to sfoukne, jestli do propasti, nebo na další cestu.
Mnoho lidí zde z Leva netu si podobnými duchovními štrapácemi prošlo, aby se ocitli právě zde, na LN a viděli souvislosti jinak, z vyšší perspektivy.
Já bych spíše nadával na lidi, co sedí za pecí a hltají blikání TV.

Re: Zkušenosti se zlem?

Daniela M. | 29.01.2012

Všem nevěřícím Tomášům,
ten příběh má pokračování jehož jsem se zůčastnila,.
V ten moment, kdy se v něčem takovém ocitnete Vám rozhodně nepřipadá, že by se s Vám nebo s ostatními dělo něco mimořádnéhonebo něco divného. Teď s odstupem několika let se na to dívám jinak. Říkám si, proboha, to je tak šílené, proč to někdo nezarazil. Já osobně jsem z toho vyvázla bez následků, měla jsem pocit, jako kdybych se osobně pohybovala v 3D horroru. A nešlo to nijak ovlivnit, jen vím, že jsem cítila jakousi vnitřní sílu, která se bránila podvolit. Takže takové kecy o lysohlávkovém mejdanu a já bych ..... nejsou na místě. Říká se, kdo nevěří ať tam běží...Vlastní zkušenost je nepřenosná a osobně bych snad ani nikomu nepřála. Berte to tak, že se to stalo a je to varování.

kalba

ivánek | 26.01.2012

tomu se říka krutej mejdan, nj tipuju houbovou polévku

Vše kolem

Jarilo | 26.01.2012

Jarka ahoj, môžem sa opýtať ako vizeral ten čert, ktorý bol u teba v spálni ( ložnici :) ) a ešte si hovorila, že Jitka vám dávala inštrukcie keď ste sa nemohli z chalupy dostať von, o aké inštrukcie išlo ak si spomenieš, veľká vďaka za odpovede. A Miška v ezoterike sa zrkadlá považuju za možné vstupné brány z nižšieho astrálu ( temných svetov ) do nášho sveta, takže asi to je dôvod.

Re: Vše kolem

Jarka | 26.01.2012

Co si vybavuji tak jsem si první noc myslela, že to proletěla černá kočka anebo, že se mi to zdálo. Ale vedle mě na peřině zůstal malý dolík a byl teplý. A druhou noc jsem ho zahlédla - malý asi jako kočka a měl dlouhý ocas. Instruce si nepamatuji. já to zapomněla celé jen jak jsem začla číst křivá zrcadla tak se mi paměť začla vracet.
V naší koupelně pak už nikdy žádné zrcadlo nevydrželo. pokaždé se z nějakého důvodu rozbilo. A je zajímavé, že se nikdy žádná návštěva nezeptala proč tam není zrcadlo.

Re: Re: Vše kolem

Ivan | 26.01.2012

aký matroš ste pri tom užívali?....

Re: Vše kolem

Míša | 26.01.2012

Když jsou považovány za vstupní brány z temných světů, proč je teda ona rozbíjela? Takhle to vypadá, že nás od nich chránila. Nebo to pro ni byla hrozba? Je-li možné mi to nějak prosím vysvětlit..

Re: Re: Vše kolem

Daniela I. | 26.01.2012

Mne to pripadá, že sa jej niečo vymklo z rúk, s čím sa ešte ani ona nestretla a dostala strach. Milá Zdenka bola určite napojená na spodný astrál a mame Jarke prebila energetickú ochranu a bola lacným energetickým dobíjačom.
" Zachytila můj pohled a mě se zatočila hlava." Toto malo byť varovným signálom!!!
A začalo to "nevinne", výkladom kariet... :(
Podstatné je, že Jarka je z toho von :)))

Re: Re: Vše kolem

Jarilo | 26.01.2012

Ona to mala pravdepodobne pomiešané, kľudne mohla byť presvedčená že robi spravnu vec a že ona je tá dobrá.

Re: Vše kolem

Iris | 27.01.2012

"Odpojovala jsem energie, rovnala těla" - tohle mě děsí. Nedovedu si představit, že bych takto zasahovala do duše druhého člověka a přitom nebyla schopná vycítit, že mám vedle sebe negativní bytost nebo že se chystají takové rejdy. Obvykle vás musí něco dopředu varovat - bolest hlavy, nevolnost, konkrétní vize...Dokud to nebudete mít zvládnuté, a nebudete přesně cítit, kdy se kolem vás co pohybuje, nemůžete rovnat těla a odpojovat energie. To je pak nezodpovědné hazardování s dušemi druhých lidí a riziko pro vás i pro druhé.

Re: Re: Vše kolem

Martina | 27.01.2012

Ano, Iris, dávám Ti za pravdu. Je třeba mít dokonale zvládnuté pocity, být neustále v těle. "Ulítlí lidé", obzvlášť vizuální typy, se často nechávají unášet tím, co všechno vidí, co se jim zobrazuje, přestanou naslouchat svému tělu, které vysílá varovné signály prostřednictvím nepříjemných pocitů. Často právě ale ego vítězí a pocity zůstávají nevyslechnuty a potlačeny - ke škodě nejen toho, kdo si zahrává.
Vždyť se podívejme kolem sebe, jak má lidstvo zvládnuté emoce, jak rozumí svým pocitům, jak "ví" jak s nimi zacházet a přetavovat negativní v pozitivní. Zde je doba kamenná. Namísto abychom v životě jeli na vlně svých pocitů, čelili jim a nepotlačovali je, necháváme se jimi častokrát stravovat a spalovat. Bojíme se jich a potlačujeme je.
Vzpomínám, jak Levašov ve své biografii píše, jak pomáhal Světlaně, když jí bylo zle a temní na ni útočili, a že by jí byl houby platný, kdyby se nechal unášet nenávistí, propadl strachu o ni apod. Musel zůstat ve svém středu, neutralitě, aby byl schopen jasně myslet a jednat - v obrovském vnitřním klidu a nerušeně. Dokud tohoto člověk není schopen, neměl by si s podobnými věcmi zahrávat. A pro ženy toto platí dvojnásobě, neboť víme, dvakrát silnější hormonální systém než muži... Zvládnout své emocionální já je úkol číslo jedna. A také znát své slabosti a umět vypozorovat pohnutky, na základě kterých se rozhoduji a konám.
A taky je dobré mít po boku pořádného vyrovnaného chlapa, který když vidí, že začínáte blbnout a ulítavat a utápět se v podivných vizích a výstředních emocích, tak vám nastaví zrcadlo a vrátí vás vhodným způsobem zpátky do reality. (Toto jsou poklady mých minulých zkušeností, jsem vizuální typ a taky jsem různě hledala a zkoušela, než jsem se dostala ke Slovanství.)

Re: Re: Re: Vše kolem

Pocity | 27.01.2012

Ty pocity, které člověk má, jsou takový hlavní ukazatel. Už při prvním kontaktu měla paní Jarka pocit, že se jí točí hlava, takže ten první pocit nebyl moc příjemný a výsledek tomu dal za pravdu. U žen ty pocity nebo emoce vnímám spíš pozitivně, ne jako přítěž. Myslím, že se hodně necháváme ovlivnit takovou tou obecnou propagandou, že ženy jsou zmítané hormony a emocemi. To je sice do určité míry pravda, ale celkově je to spíš výhoda. Ženy jsou takový předvoj, dokážou se rychleji naladit na změny, které nyní na planetě probíhají, a ovlivnit své partnery. Pokud je partner taky aspoň trochu duchovně naladěný, tak může v tom vidět přínos a žena se s ním cítí zakotvená, takže se nevznáší neustále někde v astrálu:-), ale jsou i partneři, co jí doporučí psychiatra. Jinak léčení je zodpovědná věc a na to už člověk musí mít určitou úroveň, takže ty věci, které jsou popsány v článku, by neměly nastat. Spousta lidí se opájí tím, že absolvují kurz, přečtou hromady knih, získají nějakou schopnost a už můžou léčit, ale tak to není. K léčení je člověk v podstatě předurčen - tj. má tu schopnost už tak vyvinout třeba z dřívějška, že ví přesně, co dělá. Levašov taky pracuje s emocemi. Právě emoce mu umožňují poznat, že na něj někdo útočí atd. To je vlastně intuice, pocit, kterým s námi naše tělo i duše komunikují. Pokud jsou vizuální vjemy s tím v souladu, není problém. Ale vizuální vjemy může mít i narkoman, takže člověk musí mít za sebou i s těmito vjemy nějakou zkušenost, aby dokázal říct, ano, teď už se na tyto své vizuální vjemy můžu spolehnout.

Re: Re: Re: Re: Vše kolem

Martina | 28.01.2012

Možná jsem nebyla pochopená úplně přesně: Samozřejmě pocity vnímám jako něco nesmírně cenného a zásadního - ukazatel pravdy. My ženy k nim máme blíže a v tom je naše výhoda na počátku duchovní cesty, ale také riziko a úskalí, když se do toho zamotáme. Otevíráme i mužům zpočátku cestu, jsme spojovacím mostem do jiných světů, ale do cíle bychom bez mužů nedošly. Je zapotřebí jejich racionalita a jasný úsudek. Do cíle lze dojít jen společně. Někde i o tomto Levašov psal, že muž a žena se vzájemně potřebují a podporují na duchovní cestě.
A je rozdíl mezi pocity a emocemi. Pocity jsou ryzí, z naší podstaty, proudí k nám na základě aktuální situace, jsou tím pravým kompasem, jak se rozhodnout, ale emoce jsou zastaralé zasuté a potlačené pocity z minulých situací a zkušeností, které nás trýzní v těle, a vyplouvají na povrch, když se bolestivá situace z minulosti zopakuje. Tady může dojít k zmatení a špatnému zhodnocení situace. Proto je třeba udělat si jasno v pocitech a emocích a vnímat ten zásadní rozdíl. Že mají ženy 2x silnější hormonální systém je fakt, se kterým je třeba počítat, není to obecná propaganda. Je to výhoda i nevýhoda současně. Je to jaké to je, netřeba to vynášet ani odsuzovat.Více je o tom i tady na leva-netu v kapitole 2 u rozboru Skazky o jasném Sokolu.

Otázka do fóra

Martin | 26.01.2012

Dobrý večer,

celkem děsuplný příběh, ale nedělám si iluze, že by to nebylo možné. Lze se vůbec nějakým účinným způsobem proti podobným temným entitám bránit ? Co by v tomto případě například udělal pan Levašov ? Existuje nějaká dlouhodobě účinná technika nebo způsob ?

Re: Otázka do fóra

Daniela I. | 26.01.2012

Citát z S-A véd:
"Jednou z vecí, ktorá nám môže pomôcť v každodennom živote je aktívne používanie nášho vlastného psí-poľa. Toto pole má každý človek okolo seba. U každého má svoju vlastnú hustotu, štruktúru či silu. To prvé, čo by sa každý mal naučiť je vytvárať okolo seba vlastné ochranné pole. Najskôr si musíme vytvoriť schopnosť vytvárať ochranné pole na úrovni podvedomia. Ako to urobiť? Skoncentrujeme sa na myšlienku: «Okolo mňa sa z mojej energie vytvára obranná kukla (obálka), cez ktorú nemôže preniknúť nijaká negatívna energia.» Takúto prípravu musíme robiť každú voľnú minútu dovtedy, kým mozog nezačne vykonávať podmienený reflex na obranu.

Potom si už musíme iba periodicky overovať stav a silu takejto ochrany. Keď sa človek nachádza na mieste, kde je veľa ľudí, musí si vytvoriť maximálnu ochranu. Doma ju môže mať minimálnu. Je veľmi dôležité si vytvárať ochranu pred spánkom ako pre fyzické telo tak aj pre svoju bytosť kompletne. Pri vytváraní takejto ochrany okolo fyzického tela aj svojej bytosti celkom si predstavujeme energetickú kuklu. Ak si takúto ochranu vytvoríme správne, tak možnosti jej narušenia sú minimálne. Na to, aby sme si uchovali celostnosť ochrany, musíme byť bez negatívnych emócií. Problém je totiž v tom, že negatívne emócie otvárajú obranu zvnútra, pričom vytvárajú toky energií, ktoré sú čo do zloženia a kvality totožné s úrovňou spodného astrálu. Toto vytvára blahodarné podmienky pre činnosť astrálnych zvierat – ktoré, ako sa píše v Slovansko-Árijských Védach voláme Besi, ale aj pre ľubovoľné iné psí-pôsobenie na človeka. Musíme sa vyvarovať negatívnych emócií. Všetky smery, ktoré vyzývajú k pokore, teda pasivite a nie k nutnosti boja sú cudzie a negatívne. Musíme si ale uvedomiť, že ak pri boji so zlom vznikajú negatívne emócie, dokonca ak sú aj nasmerované na zdroj zla, človek nakoniec buď bude týmto zlom porazený, alebo sám sa stane jeho zdrojom. Práve v tomto je sila zla. Na boj s ním je potrebné si uchovať emocionálnu čistotu, bez ktorej nie je možné efektívne bojovať so zlom."

Z vlastnej skúsenosti potvrdzujem, že to pomáha :)

Re: Re: Otázka do fóra

Ivan | 26.01.2012

...no ale však ony to tie dámy chceli a svoje energetické štruktúry do toho priamo smerovali....sa do toho hrnuli jak teliatka na porážku.... tu sa nedá robiť ochrana proti tomu čo chceš....by si robila sama proti sebe....

Re: Otázka do fóra

Ivan | 26.01.2012

existuje - neveriť a nespoliehať sa na cudzích ľudí, najprv si podrobne naštudovať problematiku a nezačínať s takými vecami pokiaľ presne nevieš čo ťa čaká a nevieš čo stým....

Re: Re: Otázka do fóra

Ivan | 26.01.2012

a ešte jedna zásada: Nikdy nevyvolávajte to, čo neviete odvolať!

Re: Re: Otázka do fóra

Daniela I. | 26.01.2012

...jaj, veď paraziti dobre vedia ako na to! :(
Informácie o svetlom poznaní ti nepodhodia pod nos, aby si sa stal znalým. To, aby človek len pátral a zháňal....
Ale ja rada ňúram :)
Jedno je isté, treba byť maximálne ostražitý :)))

Re: Re: Re: Otázka do fóra

Ivan | 26.01.2012

tak nejak moc by som do toho parazitov neťahal, skôr ľudia sú "nepoučiteľní"...keď rada "núraš"... čitala si "choroby z nenávisti" od T. Rosinského?....

Re: Re: Re: Re: Otázka do fóra

Daniela I. | 26.01.2012

... no nemyslela som zrovna parazitickú verchušku... skôr kadejakých potrimiskárov a rýchlokvasných vykladačov kariet, snov, tarotu ... ktorí zarábajú na ľudskej nevedomosti/neznalosti :(
...čítala som nejaký výňatok - Duchovná príčina chorôb, niekto mi to poslal na mail, ale či to malo vzťah k T. Rosinskému :(
... hoď trošku osvety :)))

Re: Re: Re: Re: Re: Otázka do fóra

Ivan | 26.01.2012

http://www.cadpress.sk/psychotronika_sk.htm

Re: Re: Re: Otázka do fóra

helena | 26.01.2012

Presne tak Daniela,to človek aby len ňúral...aj ja rada ňúram..krásne to slovíčko...ale už ťažšie je pochopiť súvislosti ale dúfam že aj vďaka takým skvelým ľuďom ako ste vy Daniela a všetkým ktorí tvoria tieto výnimočné stránky to pôjde ľahšie.

Re: Re: Re: Re: Otázka do fóra

Daniela I. | 26.01.2012

Vďaka patrí predovšetkým Hoxovi a celému kolektívu prekladateľov. Ja len sem tam hodím "ňáky štek" :)
Tiež sa sem chodím vzdelávať a je to výdatný prameň :))))

Re: Otázka do fóra

Iris | 27.01.2012

Univerzální technika ochrany neexistuje. Je třeba si vybrat nějakou formu mentální ochrany, jaká člověku vyhovuje, a tu pak provádět denně. "Nejuniverzálnější" je asi ochranné vajíčko. To stačí na běžnou ochranu, ale pokud začnete pracovat s nebezpečnýma věcma, tak vás to nejspíš donutí posílit ochranu. Není to vždy o tom, že nebezpečí vyhledáváte, ale ono si vyhledává vás s tím, jak stoupáte ve svém mentálním vývoji. Protože my ty negativní entity třeba běžně nevidíme, ale ony moc dobře vidí nás. Je to metoda pokus omyl. Jednou dvakrát si člověk neudělá ochranu a dostane takovou "ránu", že už si příště dá větší pozor. Postupem času zjistí, co opravdu funguje a co ne, protože každý člověk je jiný a potřebuje ochranu na míru.

Re: Vše kolem.

Jarka | 26.01.2012

Zdena fyzicky nedělala nic. Ani pak už nic neříkala. To je to, co je pro mě dodnes záhadou. Fyzicky se tam pálil nábytek a obrazy. Nechci to svalovat na ostatní. Byla jsem u toho...

Re: Re: Vše kolem.

jaja | 27.01.2012

Ahoj,
vůbec Ti nezávidím,já jsem si okultní vědy jen oťukávala,ale něco mi říkalo,že mám ihned zabrzdit.Píšu hlavně proto,že moje kamarádka měla problémy se synem,je to adrenalinový sportovec a dodnes nemá tušení,kde se to vzalo,ale najednou v noci přišel za ní do ložnice,že nemůže spát,tahá mu někdo peřiny z těla a něco ho pořád pozoruje.Prostě 19kluk,který byl tak vystrašený,že mu nebylo blbé jít spát k mamce a nepřestávalo to.Po nějaké době měla sraz třídy a jak neexistuje náhoda,tak jí poradily ženský jednu paní,která se jmenuje Božena Koubová (můžeš si ji vyhledal na internetě)napsala knížky o prazitních duších...atd.Moje kamarádka jí napsala a ta jí pomohla.Její emeil je b.koubova@post.cz ,myslísm si,že tím už nic nepokazíš.Držím všechny pěsti a napiš,zda ti poradila,nebo pomohla.

Re: Vše kolem.

Míša | 26.01.2012

Musím doplnit. Jsem Jarčina dcera a bylo mi 13 když se to stalo. V ten den sme i s bráchou měli jet domů, ale nakonec sme zustavali u táty. Zdena nás tu nechtěla. Když sme přijeli zpet domů tak to byl šok. Pálilo se vše, knihy, nábytek, moji plyšáci, které mamka měla v ložnici, obrazy, sošky.. Vše co jí přišlo pod roku, vše co ji připadalo "nečisté".. Jen do našeho dětského pokoje se nedostala-Což je dodnes pro mne záhadou..

Re: Re: Vše kolem.

Míša | 26.01.2012

A ještě dodatek. Všechna zrcadla byla také zničena. Dodnes v koupelně zrcadlo nemáme..

Re: Re: Re: Vše kolem.

jaja | 27.01.2012

Mrkla jsem se na ty její knížky a napsala toho celkem hodně,tak mi to nedalo,abych pár úryvků z jejich knih sem nedala.

Duše zajatec času a prostoru
Další duše žijící mezi námi, jsou duše, zajatci času a prostoru. Tyto duše jsou však v té úrovni, kam podle zákona patří. Jsou natolik zatěžkaný minulým životem, že se se svou tíhou negativní energie připoutávají ke hmotnosti. Tyto duše zůstaly v nejnižším stupni astrálu zatěžány záznamy vlastního sobectví, závisti, násilí, strachu. Tímto tvořili, a nyní v tom žijí.
Z těchto energií mohou prolínat vědomím do vyšší úrovně pouze uvědoměním si následků své viny a prosbou za odpuštění, což nedokázaly ve fyzických tělech. Pro většinu z nich je však jednodušší přivtělit se k nějakému člověku. Dají přednost prožitkům těla a cítí se být člověkem. Mohou bez problému kdykoliv tělo člověka opustit a znovu se do něho vrátit, nebo si vybrat jiné tělo. Některé se snaží tělo ovládnout, a nezřídka se jim to podaří. Majitel těla může cizí duši cítit, nebo slyšet, může si s ní povídat. Říká se tomu schizofrenie.

Duše z ještě nižší úrovně
Do našich míst jsou také často odváděny duše, které svou tíhou již nepatří ani do tétoúrovně, ale přicházejí sem z úrovně ještě nižší. Někteří lidé kvalitou svého vibračního informačního pole vytvořili podmínky - vibrační most - pro tyto duše. RNK - ribonukleová kyselina - a DNK - deoxyribonukleová kyselina - je mimo jiné také nositelkou informačního pole. Zákonem přitažlivosti stejnorodého je duši nízké morální kvality umožněn vstup do informačního vibračního pole člověka stejných kvalit. Takto se dostávají do této úrovně, a pak je přivtělení se do fyzického těla člověka velice snadné. Prolnutím se skrze fyzické tělo mu doslova ucpe některé čakry v emociálním, mentálním a astrálním těle. Zastře svými vibracemi cit, a člověk ztrácí intuici. Její myšlenkový projev je zcela negativní a velmi jim člověka ovlivnuje. Sadismus, brutalita, bezcitnost, tělesné já. Pod tíhou negativních vlastností je jí naprosto jedno, že ubližuje a působí bolest.
Ve všech úrovní existuje zákon, akce - reakce. A tak i na tyto duše působí spravedlnost, bez ohledu na to, zda je či není ve fyzickém těle. Dá se to říci i takto. Prožívá li člověk negativní karmu, člověk to odnáší s ní.

Sestavila Božena Koubová

Více zde: http://tajnespisy.webnode.cz/news/jake-jsou-druhy-dusi-/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz

Re: Re: Re: Re: Vše kolem.

Ivan | 28.01.2012

....pánečky, ako to tá žena tak všetko presne vie a ovláda....

Re: Re: Re: Re: Re: Vše kolem.

jaja | 28.01.2012

Já nevím,ale je opravdu velice schopná,žádné bláboly nějaké šarlatánky.Ty knihy jsou dost přesné...nemůžu ale posoudit,já těmto schopnostem nerozumím.Já jí taky psala ohledně mého otce.Když jsem byla malá,tak otec zemřel,ale nikdo nám neobjasnil za jakých okolností.Otrávil se plynem?Nešťastná náhoda?Psala mi potom,že otci pomohla do světla,že ještě nebyl,jak těm duším pomáhá?Uvedla jsem zde její email,tak třeba by někdo rád chtěl někomu pomoct,nebo se jí zeptat?Já osobně jsem po jejím působení cítila strašnou úlevu,že jsem pomohla otci?Nevím,ale pocit to byl příjemný.Vidí taky duše,co jsou u nás v prostoru kde bydlíme i co jsou na nás navěšené .Potom očistí.Zpětně se dívá naše trauma a stresové období(rozvody,nemoc)atd.Levašov o tom taky píše a tam se to dost podobá,hodně odborné.

Re: Re: Vše kolem.

Tonda | 03.02.2012

Děcká duše je čistá a má vyšší level, než duše rodičů a i ochranu.

Přidat nový příspěvek