Základy sociologie

Základy sociologie

19.8.2016

 

VNITŘNÍ PREDIKTOR SSSR


 

Základy sociologie

_______________

Koncepční materiály studijního kurzu

Díl 1.
Část 1.
Úvod do psychologických základů praxe poznávání a tvořivosti

Část 2.
Dostatečně všeobecná teorie řízení (DVTŘ)
a některé aspekty praktického řízení

Sankt-Petěrburg
2010

 

Na obálce je reprodukce obrazu V. D. Polenova (1844 — 1927) Kristus a hříšnice (Kdo z vás je bez hříchu?).

© Publikované materiály jsou majetkem Ruské kultury, a proto vůči nim nikdo nemůže uplatňovat autorská práva. V případě, že si nějaká právnická nebo fyzická osoba zákonem stanoveným způsobem tato autorská práva přivlastní, pocítí odplatu za tuto krádež v podobě velmi nepříjemné „mystiky“ přesahující hranice právní vědy. Nicméně každý, kdo bude chtít, má plné právo na základě svého vlastního chápání veřejného prospěchu kopírovat a vydávat tyto materiály jak v plném rozsahu, tak i v podobě jejich částečných citací a to včetně pro obchodní účely, všemi jemu dostupnými prostředky. Každý, kdo tyto materiály použije v podobě jejich částečných citací, úryvků nebo odkazů, ponese osobní odpovědnost, pokud to povede ke změně jejich smyslového kontextu, tedy k překroucení jejich celkového smyslu, a vystaví se tak možnosti střetnout se s „mystickou“, mimoprávní odplatou.

 

20100410-Bases-of-Sociology_Full_Part_12_CZ.doc
20100410-Bases-of-Sociology_Full_Part_12_CZ.odt
20100410-Bases-of-Sociology_Full_Part_12_CZ.pdf
20100410-Bases-of-Sociology_Full_Part_12_CZ.epub
20100410-Bases-of-Sociology_Full_Part_12_CZ.mobi

 

Přeloženo v rámci programu komunitního financování.

 

Předmluva

Kurz, který tímto předkládáme Vaší pozornosti, v ničem neodpovídá vzdělávacím standardům RF, ať už jde o vzdělávací standardy pro základní, střední či vysoké školy.

Nicméně, budeme-li vycházet ze skutečnosti, že posláním vědy je řešit různorodé problémy, se kterými se střetávají lidé, kulturně svébytné společnosti a vůbec lidstvo jako celek, tak velké množství problémů zděděných z minulosti, stálé vytváření nových a jejich další prohlubování, tvoří základ pro předpoklad, že historicky vzniklé společenskovědní disciplíny nejsou adekvátní životu jako takovému. A z toho vyplývá, že neadekvátními životu jako takovému musí být i požadavky vzdělávacích standardů v oblasti společenských věd jak pro základní, střední, tak i vysoké školy. Proto je dodržování vzdělávacích standardů v oblasti společenskovědních oborů pouze pokračováním politiky formování neadekvátního chápání světa u žáků ze základních škol a studentů ze středních a vysokých škol, jehož důsledkem je neustálé obnovování potenciálu pro vznik budoucích problémů, pohrom a katastrof.

To bylo důvodem, proč jsme se rozhodli volným způsobem napsat a otisknout koncepční materiály vzhledem ke stávajícím standardům alternativního studijního kurzu „Základy sociologie“.

V současné době jsou dokončeny a publikovány první tři části výše uvedeného kurzu. Část 4. je rozpracována a bude zveřejněna, jakmile bude dokončena.

Číslování hlav, ilustrací a příloh je uváděno v celé publikaci vzestupným způsobem.

Vnitřní prediktor SSSR
10.10.2009

 

Další díl: Základy sociologie 2

 

 

Diskusní téma: Základy sociologie

Metrologická průkaznost sociologie

Matěj | 13.12.2016

Samotná debata Hox-Sio je velmi poučná z hlediska sociologie v praxi, že ? Matěj

metrologie - pro Sio..

Jan Koňas | 14.09.2016

Po přečtení celé diskuze s HOXem, je vidět, že chcete "namalovat obraz pomocí houslí". Jazyk čísel a jazyk slov jsou propojitelné logikou, kterou zatím neznáte. Používáte jen tu "formální", která vytváří řadu procesů z prvků, aniž by ty procesy zahrnovaly proměnlivost (= hodnotu času v daném prostředí) použitých prvků.
Zkrátka věda o lidech se řídí vztahem mezi slovy, zatímco vy (Sio) požadujete převod "vztahu mezi slovy" (=dvojice) pod jedno číslo. Práce s čísly má zkrátka toto omezení, neschopnost vnitřního dělení číslice. A problematickou výhodu ve schopnosti zastavit čas (v každé platné rovnici). A tím zastavením času (např. v úloze byrokracie v řízení opravy chyby) i celého systému, postaveného na hierarchii řízení dějů aplikacemi matematiky. Těmi je většina vědních oborů, vyjma sociologie filosofie a podobných. Kurt Gödel popsal hranice matematiky - a tím naboural hodnotu té základny, na které stavíte svou zkušenost/moudrost.
Asi bude pro vás vhodné začít znovu číst přinejmenším tu část textu, pojednávající o dvojnosti rozhodovacích systémů v člověku, kde spolupacuje věcná + emoční složka "řízení sil člověka" - a kde si obě tyto složky vytvořily své "globální systémy řízení"- jazyky. Nevíte zřejmě, že matematika a latina jsou "děti" hebrejštiny, že rotace obou v evropských jazycích vygenerovala dvojici angličtiny a ekonomiky - a tato dvojice pak jazyky počítačů. Také asi netušíte, jak podstatným zásahem do řízení populace bylo navázání tabulky symbolů (ASCII) na osmibitovost - na původní oktávy zvuků, převedené na číslice.
Poziční matematika je něco, co lidi trochu znají z numerologie nebo z astrologie. Bohužel dějiny téhle sluneční soustavy nám byly podávány jinak - vždy v rámci znalostí skutečné historie člověka a dosahu "jazyka vítězů".
Pjakin a spol. jsou skupinou, která má znalosti skutečné historie politiky, počaté pokurvením učení křestu (=vstupu mezi vyspělejší civilizace) skupinou mocných, jejichž potomci řídí události ve světě spolu s rozvinutějšími, ale stejně morálně založenými civilizacemi z jiných hvězdných systémů.
..bohužel ale asi nejste připravený podobné informace strávit, tak jen děkuji Hoxovi za trpělivost, se kterou se vám snažil říct, že housle "malují" zvuk, plynoucí a mizející v čase, ale obraz potřebuje dvě hmoty - tužku a papír. Významy číslic v pozicích "čísla" jsou klíčem, který se teprve budeme učit používat...
Uzavírám (svými texty na webu) kolečko, které ze symbolů hebrejšitny oddělilo kategorii velikosti a pravidla pro ni (matematiku) - a kategorii "smyslu té velikosti", vloženou do pravidel a symbolů latiny a "latinky".
Že tento okruh dokončí dvojice čeština + technologie počítačů - to víme zatím asi jen dva, ale vy k nim bohužel nepatříte. ..tož se těšme, jakou cestu si řídící a poznávací systémy člověka vyberou v následujícím období....

Re: metrologie - pro Sio..

NicNezNula | 03.01.2017

Dotaz. V jaké pozici jsou vůči sobě Hebrejština a enochiánský jazyk?

Pojem "Metrologická průkaznost sociologie"

Славянин | 05.09.2016

Sio: "Metrologická průkaznost sociologie" je velmi specifický pojem, který možná ještě nebyl nikdy v tomto smyslu použit, protože sociologie byla zatím vždy spíš jen o účelové manipulaci a vůbec ne o jakékoliv průkaznosti.

Jde tedy o nejvyšší možnou vyjádřitelnou formu průkaznosti zajištěnou tak "chirurgicky" přesným přístupem, jaký vyžaduje měření, tedy o nejserióznější úroveň ověřitelnosti.

Veškeré nejsofistikovanější současné technologie jsou přímo úměrné přesnosti a opakovatelnosti měření. Jen díky tomuto metrologickému přístupu a stanovení norem se dostaly na tuto vysokou úroveň. Stejného efektu se dostane sociologii, a tedy skupině lidí, pokud bude zkoumána s touto metrologickou precizností a průkazností, a nebude založena pouze na manipulaci a lživých formách reality, jak nám předvádí své umění GP.

.... len tak

Sergio | 04.09.2016

Ak sa zhodneme , ze existuje svedomie , ako vrodena vlastnost ludskeho organizmu , tak akym je napr. intelekt a pod , musime teda akceptovat aj metrologicku preukazatelnost daneho objektivneho faktu . Tak ako je napr. vyska IQ metrologickym ukazovatelom istej kvality intelektu , dajme tomu ze je aj nejaka hodnota “vysky” svedomia ako ukazovatel MIERY kvality danej informacie t.j. svedomia . Hodnota vysky intelektu (ale aj manualnej zrucnosti , hudobneho sluchu, sportoveho nadania a pod. ) je v ramci ludstva distribuovana podla Gaussovho rozdelenia spojitej NAHODNEJ veliciny . Moja otazka znie : Je takto , Gaussovou krivkou , v ramci ludstva distribuovana aj “vyska” vrodeneho svedomia ludi ? Ak tak nie je rozdelena , preco ?

Re: .... len tak

Cico Ciciak | 15.02.2017

Podľa mňa, ak aj je kvalita svedomia založená na gausovej krivke ako napr. sluch (neviem, či aj čuch alebo zrak) alebo IQ (väčšina sa nachádza v strede gausovej krivky), tak fakt je ten, že normálne každý človek týmto zmyslom disponuje a nejaká kvalita svedomia tu v podstate nehrá žiadnu rolu, ako napr. v prípade sluchu, nakoľko si s priemernou kvalitou vnímania zvuku vystačí v bežnom živote drvivá väčšina ľudí, pretože špičkových muzikantov je len menšina, a keby ich aj nebolo, tak sa svet nezrúti.
Keď si zoberieme na zreteľ napr. taký intelekt/rozum (sluch...), tak hodne ľudí ho má zakrpatený aj z dôvodu (zámerne) nevhodne navrhnutého štátneho "vzdelávacieho" systému (s čím súvisí aj debilizačná kultúra západu), aj kvôli vlastnej vine (degradačné záujmy potláčajúce obecný rozvoj človeka).
Naopak, keď sa od mlada nejaký zmysel pravidelne a vhodne rozvíja/kultivuje/cvičí, tak sa môže zlepšiť.
Skrátka, väčšina ľudí plne nevyužíva ani to (bežné, ktoré postačuje na väčšinu činností človeka) IQ, ktoré má k dispozícii (viď súčasná defektná kultúra západu) a podobné to bude aj v súvislosti so svedomím.

"Některé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nespadá do okruhu našich pojmů."

Pro Sia

Pe-tri | 29.08.2016

Příčina tvé nechápavosti spočívá ve větě: Chápání a vnímání světa je mravně podmíněné. Toť vše, co je k tobě účelné zmínit.
P.

Re: Pro Sia

Přemek | 10.11.2016

Příčina tvé chápavosti uvnitř vlastního světa nepochopení ničeho vně spočívá v odmítání vlivu mravnosti (mravné morálky) na způsob poznávání reality. Svět venku je jiný než si představují nemravové.

Zdokonalení KSB

Jura | 22.08.2016

Sio, brání ti někdo zdokonalit KSB? Konkrétně práci základy sociologie?

Re: Zdokonalení KSB

Sio | 23.08.2016

Na to jsem zatím nepomýšlel. Snažím se zjistit, o co tu jde. V knize vidím také dost kritiky vzhledem k jiným vědám. Pojetí metrologické průkaznosti vědy v podání, které tam je jsem vážně nepochopil. Připadně mi nejednoznačné a neaplikovatelné prakticky ani na samotnou sociologii.

Sio ad Sia

PESS | 21.08.2016

Sio..ty co riesis? Otvor svoju mysel poznaniu..mal by si ukazat viac vdacnosti,ze niekto kona,pracuje - aby sa uz konkretne informacie k tebe dostali ,na podnose zlatom...

Re: Sio ad Sia

Sio | 21.08.2016

Nemám rád snadné a jednoduché cesty, vy ano? A když si něco už přečtu, tak zkouším, jak se dá přečtené aplikovat, slepá víra není můj šálek čaje. Je-li tedy řeč o metrice, jde o řeč čísel, nebo se mýlím? Žádám jen jednoduchý příklad, model. Žádám toho moc?

Re: Re: Sio ad Sia

Hox | 22.08.2016

Pokud nemáš rád snadné cesty, přestaň už konečně po ostatních chtít, aby ti něco předžvýkávali, a jednoduše si to nastuduj sám. Zatím to ale vypadá že knihy VP jsou pro tebe něco jako rozžhavené železo, číst nelze.
Masky padají...
Ten tvůj první příspěvek byl hrubě neuctivý, jemně řečeno, k práci překladatele a podílu všech těch, kdo se na překlad složil, začal jsi výsledek rovnou shazovat (...místo těch spoust vaty ... Temíny naprosto gumové, tedy k ničemu.), bez nejmenší snahy pochopit, o čem kniha je, bez toho aniž bys ji vůbec četl.

Re: Re: Re: Sio ad Sia

Sio | 22.08.2016

Přečetl jsem si kapitoly o metrologii. Zadal jsem tu pár dotazů a nikdo nedal relevantní odpověď ve formě jasného příkladu z praxe. To o mnohém vypovídá. Ano, trošku provokuji, to je fakt. Práce překladatele je kvalitní, díval jsem se do originálu a vcelku to dobře sedělo. JInak jsem se o ní tuším ani nevyjadřoval, možná jsem zapomněl kde.

Re: Re: Re: Re: Sio ad Sia

Hox | 27.08.2016

Nevím jak ty, já v kapitole 1.3 vidím jednoznačné kritéria jak poznat, zda je zajištěna metrologická průkaznost nějaké činnosti:

Život současné civilizace je takový, že jedním ze základů úspěchu každého druhu činnosti (nejen vědecké) je zajištění její metrologické průkaznosti.
Metrologická průkaznost spočívá v tom, že:
- pokud odhalíte v přírodě určitý jev (a stejně tak i ve společnosti), musíte ho charakterizovat určitým souborem příznaků, z nichž každý je lidem přístupný buď přímo prostřednictvím jejich smyslových orgánů, nebo zprostředkovaně prostřednictvím přístrojové základny vytvořené kulturou (vlastně právě v sestavení takovéhoto souboru příznaků i spočívá samotné odhalení jevu objektivně existujícího v přírodě);
... dále podle textu knihy

Re: Re: Re: Re: Re: Sio ad Sia

Přemek | 10.11.2016

Mnozí z nás jsou ovlivněni představou o výhradně matematické povaze metrologie. Přitom v socioekonomické sféře jsou pokusy o kompletní matematizaci ukázkou totálně selhavší metody i metodologie samotné. Schopnost identifikovat vlastnosti poznávaného jevu, pochopit je jako nutné náležitosti jevu a používat je při srovnávání jevů má ve své podstatě zcela nematematický, ale binární metodologický zákad. Vlastnost jev má nebo nemá, podle toho jej lze kategorizovat. Těch bitů se pak vrství tolik, kam až sahá naše gnoseologická dispozice. Tak je jev změřen a může sloužit jako prvek ověřitelné (pravdivé) informace. Matematická tendence vše kvantifikovat vede k přehlížení vlastností, jež mají kvalitativní povahu. Kvalitativní účetnictví pochopitelně žádný účetní nezná a také by jej bez dalšího nikdy nepochopil, protože je v zajetí kvantitativních pojmů matričního charakteru. Kvalitativní účetnictví spočívá v identifikaci nejen samotné přítomnosti vlastnosti jevu, ale také v identifikaci významu její přítomnosti v daném jevu. takový význam pochopitelně do primitivních lineárních matric nikdo nenacpe a obvykle v zajetí své metodologie usoudí, že TO měřit nelze. Kdo to neumí, ten tvrdí, že to nejde, kdo to umí, ten to se znalostí pojmů jako kvalitativních měr reality řeší. O tom, že matematiku stejně jako dítě neradno vylévat s vaničkou, vypovídá životní příběh Jamese Clerka Maxwella a jeho nikoli skalárních, ale vektorových rovnic. Matematici bez básnické fantazie, jíž Maxwell měl bohatě rozvinutu, jej nepochopili (nebo byli instruováni), takže jistý nepříliš fantazií nadaný Oliver Heaviside, který si nedokázal představit význam vektorových kvaternionů v původních Maxwellových rovnicích je skalarizoval a redukoval na čtyři. Tak to vypadá, když někdo nepochopí jev či realitu v celém komplexu a je nucen si je přizpůsobit svému omezení. To je příklad rozdílu mezi mozaikou a kaleidoskopem. Ve vědě naštěstí existuje pojem "nepřípustné zjednodušení", který může pomoci vysvětlit, že jednoduchá realita je produkt dětských očí a mozku a se skutečnou realitou má pramálo společného. ostatně to je důvod, proč se celý život učit a využít tak postupného získávání vědomostí ke korekcím předchozích závěrů o poznání a poznával lépe a hlouběji. Mimochodem, to úzce souvisí s častou příčinou davového chování v omezené poznávací dispozici kombinované s obyčejnou leností poznávat. I já jsem postupně našel cestu k mnohem komplexnějšímu poznání reality, která je sama o sobě komplexní z podstaty a opustil jsem nesmyslné specializační běsnění mnoha mých kolegů. Proto nemohu přijmou teze o nahodilostní povaze jevů, neboť vnímám ty souvislosti kauzální povahy mezi nimi, které mnoho lidí nevnímá a je odsouzeno k životě v nevědomí.

kde je pan Pjakin?

anonym | 21.08.2016

Pani Ireno, děkuji za zprávu a předem děkuji za překlad. Vaše práce je neocenitelná a zasluhuje obdiv.

kde je pan Pjakin?

anonym | 21.08.2016

Netrpělivě čeká na pana Pjakina. Nevíte,pane Hoxi, proč se neobjevil? Děkuji

Re: kde je pan Pjakin?

Irena | 21.08.2016

Dali ho tam se zpožděním a je moc dlouhý, takže bude nejspíš v pondělí. Nedá se nic dělat, ono to chvíli trvá.

Re: Re: kde je pan Pjakin?

paa tal czechia | 23.08.2016

z PLNA HRDLA DĚKUKJI za překlady pana PJAKINA a ostatní knihy...Osobně dřu na sobě od vraždy prezidenta Kennedyho,kdy jsem ztratil SMYSL ŽÍVOTA...A zázraky od ZDROJE fungují...Měli jste prázdnou peněženku a těsně před výplatou duchodu se vám tam ze vzduchu objevila stokoruna? A takovým událostí by nám vyšlo na román..Ovšem 90 procent spáču by to nežralo...

Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 20.08.2016

"Jinými slovy v základu metrologické průkaznosti historické vědy a sociologie, včetně všech jejích oborů, leží určité uspořádání a ucelenost souboru sociálních jevů, se kterými jsou porovnávána analyzovaná fakta ze života a činnosti společností a doporučení vědy k vyřešení problémů odhalených v životě společnosti."
Tak pokud chci někomu vysvětlovat základy sociologie, asi by místo těch spoust vaty bylo dobré v učebnici definovat třeba ono "určité uspořádání a ucelenost souboru sociálních jevů". Co si pod tím má žák představit? Nikde jsem tam tu definici nenašel. Jakých sociálních jevů se to týká? (třeba uvést 10 - 20 nejdůležitějších, jako příklad). Co se má na mysli pod "určité uspořádání a ucelenost"?
Temíny naprosto gumové, tedy k ničemu. Stavět na takové definici metrologické průkaznosti historie nic nelze.

Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 20.08.2016

Manipuluješ vytrháváním z kontextu, jak se může přesvědčit každý, kdo si knihu přečte, nejen tento tvůj příspěvek.

Kromě toho, chceš snad tvrdit, že ta pozice není pravdivá?

Pokud se jedná opět o to, že je tam o něco dále demonstrována pavědecká podstata marxismu, laskavě už nás ušetři nové diskuse na to téma, která už tu proběhla tak 5x, a namísto toho napiš článek.

Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 20.08.2016

Na marxismus zapomeňme, bylo toho dost. Nicméně pokud nějaká věda nabádá ostatní vědy k metrologické průkaznosti, musí být také metrologicky průkazná. Jenže ouha - v čem spočívá metrologická průkaznost samotné sociologie v knize definované - jak si ověříme, že se nejedná o snůšku blábolů? Prohlédl jsem tu knihu celou a to v originále a na žádnou definici metrologie pro sociologii jsem nenarazil.
Vezmu si nějaký jev, který by sociologie měla zkoumat. Tak třeba efektivitu činnosti GP. Jakou metrologii bys zvolil? A jak by zvolená metrologie souvisela s textem knihy? Pomohla by ti v tom?

Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 20.08.2016

Napsal jsi neuvěřitelnou blbost.

Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Irena | 21.08.2016

Prohlédl, nebo přečetl?

Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 21.08.2016

A co vy. Prohlédli nebo přečetli? Pokud ano, jistě jste schopni namísto invektiv uvést několik příkladů metrologie této odrůdy sociologie. Pokud ne, může to znamenat jediné. Buď tomu sami nerozumíte nebo je metrologická průkaznost této nestandardní odrůdy sociologie pochybná. A to přesně podle kritérií, které si tato teorie vytváří a bere za své. Tak jak je to s váma, přátelé? Co máte kromě invektiv? Třeba jsem jen takový příklad v knize nenašel, tak mi pomozte. Někdo to přece překládal, tak minimálně on si to musel přečíst. Je to tam nebo ne?

Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 21.08.2016

Také se tam píše: Zdaleka ne ve všech humanitních disciplínách je však vznik tradic vědeckých škol založen na zajištěné metrologické průkaznosti a většina lidí (nejen z humanitních oborů) tento problém nechápe.

Z tvojí reakce mi vyplývá, že ten problém stále nechápeš, tudíž se není o čem bavit, protože by to byla konverzace typu "o koze, o voze"... co napsat, když je o metrologické průkaznosti sociologie bezmála celá kniha? Snad jen poradit přečíst znovu, nebo se na věc podívat s větším odstupem, zdá se mi že pro stromy nevidíš les.

Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 21.08.2016

Jen velmi od pasu, na čem může být založena metrologická průkaznost životu adekvátní sociologie:
- dvouúrovňový model psychiky
- typy psychiky
- 7 vrozených smyslových orgánů (5 klasických, vrozený smysl míry, svědomí+stud jako vrozený religiozní smyslový orgán)
- 6 kategorií zobecněných prostředků řízení
- 5 druhů moci
- 6 kategorií objektivních zákonitostí, jimž je podřízen život společnosti
- Dostatečně všeobecná teorie řízení
- HNVR jak objektivní jev
- Boží zámysl / dopuštění
- Objektivní etika (vševesmírná míra), z toho vyplývající objektivita dobra a zla
- noosféra, egregory a kolektivní psychika
- demograficky podmíněné potřeby vs paraziticky-degradační
- metodologie poznání

dalo by se zřejmě ještě doplnit, vůbec jsem se například nedotkl hospodářských a finančních otázek..

Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 21.08.2016

Očekával bych, že metrologie je o měření a na výstupu každého měření jsou čísla. Nechápu, jak tvé body přeměnit v měření a čísla, chce to příklady. Je to tak složité najít nějaké?
Právě co se týče hospodářských a finančních otázek (speciálně makroekonomických) hodnocených z hlediska sociologie bych měl zájem o kategorie a příklady. Bylo by něco k disposici?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 21.08.2016

Zabezpečení metrologické průkaznosti vůbec není (jen) o číslech, ve skutečnosti není skoro nikdy o číslech. Je to o jednoznačné definovanosti pojmů, což může být zajištěno i nezjevným způsobem, pokud psychika lidí, kteří nějaké nové pojmy zavádějí nebo s nimi pracují, pracuje správně.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 21.08.2016

Není o číslech? Nějaký konkrétní příklad? Pomohu. Třeba, jak může být metrologicky ověřeno tvrzení:
"Z toho tedy vyplývá, že historický proces může být popsán:
• s přesností do definovaných sociálních skupin;
Z tohoto druhu sociálních skupin se obzvláště vyčleňují ty sociální skupiny, jejichž členové se tak či onak zabývají převážně politikou."

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 22.08.2016

Pokud chceš pochopit problém metrologické průkaznosti (konzistence, adekvátnosti), můžeš si to přečíst v této knize, v jiných knihách VP, poslechnout si Rozmluvy o životě Velička, možností je mnoho...

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 22.08.2016

Promiň, ale můj dojem je. že přečtení a vyslechnutí všech těch zdrojů tě nic nenaučilo. když mi nejsi schopen dát jediný konkrétní příklad a odpovědět přímo na položenou otázku. Odpovídáš na konkrétně položené otázky vyhýbavě a velmi obecně. Proč to děláš?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 22.08.2016

Otázka je, kdo tu nepochopil...

co se týká "konkrétních odpovědí", jde o informaci, že 2+2 = 4, nebo o chápání, proč to tak je?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 22.08.2016

Zatím by mi úplně stačila odpověď na otázku jak je metrologicky podepřen tento náhodně vybraný výrok:
"Z toho tedy vyplývá, že historický proces může být popsán:
• s přesností do definovaných sociálních skupin;
Z tohoto druhu sociálních skupin se obzvláště vyčleňují ty sociální skupiny, jejichž členové se tak či onak zabývají převážně politikou."
Je to jen tvrzení nebo je to nějak metrologicky prokázáno?
Co vůbec znamená, že "historický proces může být popsán s PŘESNOSTÍ do definovaných sociálních skupin"? Dá se ta PŘESNOST kvantifikovat? Je snad ta přesnost vyšší než třeba přesnost "do vnitřních spiknutí ve spiknutí“?
A co znamená, že "se OBZVLÁŠTĚ vyčleňují ty sociální skupiny, jejichž členové se tak či onak zabývají převážně politikou."? Proč obzvláště? Podle jakých kritérií?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sugar | 22.08.2016

Asi by sis měl ujasnit, co je to sociální skupina/třída a její objemnost v celkové struktuře všeho lidstva např. národ - rod - jedinec. Mně to bylo jasné, když jsem poslouchal Velička. Jde o přesnost popisu dějin, stejně jako je např. v matematice počet desetinných čísel...

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 22.08.2016

No, sociální třída může byt zrovna tak zedníci, učitelé a lékaři. Dělění do tříd je možno provést podle různých kritérií. Myslíte to tak, že pokud třeba popisujeme život nějakého jedince, je to "přesnější", než když popisujeme historii nějaké skupiny?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 23.08.2016

Tys tam někde četl o sociálních třídách? Jakou knihu jsi četl? (nebo "prohlížel")

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 23.08.2016

Sociální třída je totéž, co sociální skupina. To slovo pochází od slova třídit. Pokud vytvoříme nějakou sociální skupinu podle skupiny parametrů, tak provedeme třídění.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Přemek | 30.11.2016

Máš pravdu, že třída je výsledkem třídění a může být obsahově totožná se skupinou. V situaci, kdy sociálními třídami operoval výhradně (!) marxismus, je použití pojmu "třída" zabarveno významově matricí marxismu. Pojmy nelze izolovat od prostředí, v němž vznikly.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Přemek | 30.11.2016

Viz moje obsáhlejší argumentace ke "kvalitativnímu účetnictví" výše. Číst bez ochoty porozumět čtenému je mlácení prázdné slámy.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 21.08.2016

Dívám se že jsem opomněl základ nejzákladnější, pro životu adekvátní sociologii: prvotní kategorie Matérie-Informace-Míra, namísto Hmota-energie-prostor-čas, bez objektivity informace totiž nelze zkoumat psychiku jako informačně-algoritmický systém a zavést její dvou-úrovňový model.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

ja.. | 26.02.2017

Ako chces zmerat pocit z jazdy na Mercedese a 120tke...mnozstvom endorfinu vyplaveneho do krvy...?..asi nie vsetko sa da premenit na cisla...


Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 21.08.2016

Svědomí + stud jsou člověku vrozené? Životní zkušenost, tedy praxe, toto naprosto vyvrací už tím, že spousta lidí tyto dva atributy zcela postrádá. Neznáte snad nikoho, komu chybí?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 21.08.2016

V současné kultuře je v sobě většina lidí umlčela, souhlas.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 21.08.2016

Existuje tedy nějaký ověřitelný důkaz, že tyto smysly při narození měli a pak je umlčeli? Ják já to vidím, jsou tyto dva atributy výsledkem kulturního prostředí, nikoli vrozené. Jako podporu tomuto argumentu uvádím, že tyto vlastnosti mají nejen různé kultury dány různě ale i jednotlivci v dané kultuře.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 22.08.2016

Pokud si vzpomeneš na svoje dětství, máš pocit, žes věděl co je správné a co špatné, dobro a zlo, jen díky tomu, že do to tebe včas "vtloukli"?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 22.08.2016

Samozřejmě. Tyto pojmy jako první vštěpují rodiče a škola. A to už v období ranného dětství, které si lidé většinou nepamatují. Pokud by mi například vtloukali do hlavy, že já jsem šlechtic a ti lidé v podhradí jsou poddaní, nevolníci, otroci a mám plné právo je třeba i kdykoli zabít, považoval bych to za své právo.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 22.08.2016

Samozřejmě blbost, dítě hned po narození pozná dobro a zlo. Například když se něco zlého stane, začne brečet.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 22.08.2016

Třeba když se pokaká, tak je to zlo? Dítě začne brečet, pokud cítí nějaký diskomfort z nenaplněné potřeby nebo cítí nebezpečí. Máš nějaké konkrétní situace, kdy třeba roční dítě pozná zlo a začne brečet?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 23.08.2016

Člověk se rodí s vrozeným smyslem pro míru (což se projevuje například v tom, že ví co je pěkné a co ošklivé/disharmonické, některé věci ho odpuzují a jiné přitahují, rozezná harmonii od nesouladu, rozezná falešnou hudbu, hudbu od kakofonie, ladné tvary nebo pohyby od neladných, a nikoliv proto, že by mu to vše někdo vštěpoval a vysvětloval) a se svědomím jako komunikačním kanálem Shora, který, pokud ho člověk nezahluší, mu neomylně napovídá, co udělal špatně nebo co by bylo správné, a nejde ho změnit, jen umlčet, přehlušit nebo ignorovat. Obecně tvrdit, že svědomí je něco výhradně subjektivního, formované čistě kulturou, je satanismus.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 23.08.2016

Nevím, zda čistě kulturou (protože některé vzorce chování máme skutečně vrozené, třeba odpor ke kanibalismu nebo sex s nejbližšími příbuznými) ale více je těch vzorců, které jsou kulturou vytvořeny.
Pro svá tvrzení nemáš důkazy a možná je satanismem tvrdit něco, co je jen mým subjektivním názorem a vydávat to za objektivní pravdu. Každopádně milovníci takových "pravd" zabijeli a mučili spousty lidí.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 23.08.2016

Jsi mimo a začínáš být agresivní, takže nevidím dále smysl se s tebou o něčem bavit, navíc o zjevných věcech, na které víceméně přijde sám každý, kdo se nad tím zamyslí. Vyžadovat důkaz, že svědomí není produktem kultury, je samo o sobě silné kafe.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

JL | 23.08.2016

Podle mě jste udělali fatální chybu v momentě, když jste vyslovili zlo/dobro v podobné úvaze. Zlo/dobro jsou pojmy měnící svůj význam v závislosti na tom na co je vztáhnete, patří vyhodit z jakékoli úvahy ,protože se s nimi nikam nedostanete, nejsou to prostě jasně definované pojmy, jen taková mlha ničeho.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 24.08.2016

Jsou to kulturou definované pojmy a jejich platnost závisí na úhlu pouhledu také na míře. Co v přiměřeném množství může být léčivé je ve velkém množství smrtelné a v malém neúčinné.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 24.08.2016

Svědomí není kulturou definovaný pojem.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 24.08.2016

Dokázal bys to metrologicky prokázat?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 24.08.2016

Triviálně, poté co mi prokážeš, že chápeš na co ses vůbec zeptal. Vypadá to totiž že "metrologická průkaznost" se pro tebe stala svého druhu fetišem, "glokou kuzdrou" - slova jsou, smysl absentuje.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 25.08.2016

Odpovědi se asi nedočkám, tak to uzavřeme: existují případy, kdy lidé postupují na základě svědomí proti normám konkrétní kultury, která je zformovala? Upřímná odpověď je jedna: existují.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 26.08.2016

Na to je jednoduchá odpověď. Vezmu jako příklad Jana Husa. Vyšší společnost se odklonila od norem, které sama vytvořila. V daném případě se jednalo o křesťanskou morálku. Kněží kázali vodu a pili víno a před Kristem se podle Bible dopouštěli hříchu. Jan Hus to prostě vzal vážně a snažil se prosazovat rovnost před Bohem. Šel proti tomu, co bylo považováno za normu a samozřejmost. Že bohatí a výše postavení mohou hřešit.
Ale s tím, co kázal, se nenarodil, to si jen přečetl v Bibli a vzal to vážně.
Mimochodem, nevyrůstal v Praze a na venkově byly asi zvyky jiné, přísnější, takže jednal v souladu s normami venkova, ve kterých byl vychován, ale šel proti zkaženým normám vyšší společnosti ve městě.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 26.08.2016

Mravně pochybná interpretace jednoho případu, který má nulovou vypovídací hodnotu o neznámém počtu (milionech, miliardách?) ostatních případů.
Kromě toho si je třeba vybrat: buď je svědomí vrozené, nebo dobro a zlo neexistuje a není objektivně rozlišitelné, obojí najednou se navzájem vylučuje.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 26.08.2016

Jednak je to důkaz negací a to stačí jeden příklad. A narozdíl od uvedené teorie je to aspoň nějaký důkaz, protože ta je neprokázaná. No a Dobro a Zlo jsou samozřejmě také produkty lidské kultury, podobně jako svědomí. Co je dobro v naší kultuře nemusí být takto vnímáno v jiné. Někdo si myslí opak a důsledkem je například prosazování západního "dobra" v kulturách středního východu válečnými prostředky. Na tom, co je a není dobro a zlo se musí různé kultury nejdříve shodnout.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 27.08.2016

Aha, takže černá labuť je taky důkaz negací a důkaz, že všechny labutě jsou černé? :)

Co se týká zbytku, jak v tvém systému koordinát rozhodneš, co je rozvoj a co degradace? Jak potom můžeš mít námitky proti degradačním trendům jako LGTB, homosexualizace, alkoholizace, narkotizace.. prostě je to dobro a hotovo, ne? Nebo přece jen dobro/zlo, rozvoj/degradace není subjektivní hodnocení? Z hlediska liberalizmu je šíření tolerance k LGBT a propagace LGBT "rozvoj".
Avšak jestli jeden "rozvoj" vede časem k biologickému vyhynutí všech nositelů názoru, že je to "rozvoj" a "dobro", a jiný rozvoj vede k prosperující mravně a biologicky zdravé společnosti, tak to asi subjektivní nebude, ne?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 24.08.2016

Pokud se bavíme o konkrétní situaci, dobro a zlo nejsou prázdné pojmy.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 24.08.2016

Souhlasím. Jejich náplň je v rámci konkrétních podmínek konkrétní.

Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 21.08.2016

Ještě by mě zajímalo, zda v rámci VP SSSR probíhá k vydaným knihám nějaká oponentura jako ke standardním vědeckým pojednáním? Pokud ano, je veřejně dostupná? Rád bych se na ni podíval.
Tím netvrdím, že bych se spoustou tezí tam uvedeným nemohl souhlasit.

Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 21.08.2016

VP pracuje v iterativním polytandemu, to znamená že text vyjde až tehdy, kdy jsou s ním všichni spokojeni. Co se týká externí oponentury, na fundovanou kritiku KSB jsem ještě nikde nenarazil, za 25 let se neobjevilo nic ani v ruštině, aniž žádném jiném jazyce.

Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 21.08.2016

A existuje seznam lidí, kteří si dohromady říkají VP, tudíž patří k tomu polytandemu? Mají hlas?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 21.08.2016

Bezpochyby existuje, ale není veřejný.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 21.08.2016

V tom případě platí, že všechna tato tvrzení jsou oponována určitou konečnou asi nepříliš početnou skupinou lidí, kteři smýšlejí podobně. Jak se dociluje jednoznačného schválení, to nevím. Ze současné a historické praxe znám jeden příklad. Volbu papeže. To se kardinálové někam zavřou a dokud se jednoznačně nedohodnou, nemohou ven. Je to snad podobné?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 22.08.2016

To mi připomíná, jak při řešení nějakého problému při vytváření atomové bomby Beria zavřel dvě kapacity v oboru, které se nemohly shodnout na principiální otázce, v místnosti se slovy: pokud jste skuteční komunisté, vypracujete stanovisko, se kterým budete oba souhlasit! Za pár hodin se zevnitř ozvalo klepání na dveře a řešení bylo na světě...

Dá se asi i takto :), ale jinak VP popsal metodologii vlastní práce, viz http://leva-net.webnode.cz/products/jak-vznikl-autorsky-kolektiv-vp-sssr-jak-se-objevila-mrtva-voda-kob/

Re: Metrologická průkaznost sociologie

Irena | 21.08.2016

Pokud chápeme problematiku metrologické průkaznosti jakýchkoliv vědeckých výzkumů, můžeme zajistit i metrologickou průkaznost historické vědy a sociologie (a také všech ostatních takzvaných „humanitních“ disciplín), což je potom automaticky řadí mezi exaktní vědy, přestože to nepovede ke změně jejich charakteru, který je z větší části popisně výkladový.
Z toho tedy vyplývá «…historie je stejně jako matematika exaktní vědou, pouze s tím rozdílem, že jestliže v matematice mohou být výpočty provedeny s přesností do jednoho desetinného místa nebo třeba s větší přesností, tak každý historický proces může být popsán:
• s přesností do anonymního davu-národa a „osobnosti“ – osobnosti vůdce, génia, velikého a moudrého, nebo ničemného a podlého v závislosti na tom....atd. viz Sociologie

Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 21.08.2016

Příklad prosím. Tj. seznam atributů nějakého jevu sledovaného sociologií a konkrétní metrologie týkající se těchto atributů vedoucí k ČÍSLŮM. Nebo je snad řeč o nějaké revoluční metrologii bez čísel?

Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 21.08.2016

Přečti si to V KNIZE, je to tam. Pálí tě snad jako rozžhavené železo, že to nejde?

Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 22.08.2016

Spíš jsem přesvědčený, že by to byla ztráta času, protože to tam nikde není.

Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 22.08.2016

Z té věty vyplývá, žes knihu nečetl, a tedy nemůžeš vědět, co tam je a není.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 22.08.2016

Prošel jsem ji rychločtením, vcelku je mi jasné, o čem to je. V 90% bych takové vysvětlení nepřehlédl. Ale ty tvrdíš, že to tam je. Tak kde, jistě to víš?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 22.08.2016

Bylo tím myšleno, že pokud pochopíš o čem je v knize řeč, odpovíš si snadno sám, respektivně pochopíš že samotná ta otázka je mimo.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 24.08.2016

Když neumí někdo na otázku odpovědět, zpochybní samu otázku. Běžná technika.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 24.08.2016

V knize je řeč o zabezpečení metrologické adekvátnosti na úrovni kategorií a pojmů, ty se ptáš na metrologii aplikační, proto je ta otázka mimo, na což jsem poukazoval.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 24.08.2016

No, tak mám dojem, že "metrologická průkaznost sociologie" je "fiktivní kategorie, kterou není možné v životě poměřit pomocí nástrojů, ani odhalit „organolepticky“ (tedy prostřednictvím lidských smyslových orgánů)."
Lze pouze říci, že "v základu metrologické průkaznosti historické vědy a sociologie, včetně všech jejích oborů, leží určité uspořádání a ucelenost souboru sociálních jevů, se kterými jsou porovnávána analyzovaná fakta ze života a činnosti společností a doporučení vědy k vyřešení problémů odhalených v životě společnosti." A kde máme to měření? Etalony? Já bych i tušil, ale tušíš ty?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 25.08.2016

Tak, v prvé řadě, "metrologická průkaznost sociologie" není kategorie, ale vlastnost. Buď ji nějaká konkrétní sociologie má nebo nikoliv. U jakékoliv vědní disciplíny, teorie, myšlenkového směru atd., lze v principu určit, zda je zabezpečená metrologická průkaznost nebo nikoliv.

Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

metrolog | 22.08.2016

Než "o číslech" je metrologie "o neurčitostech", nikdy nevyčíslíš dokonale výsledek jakéhokoliv měření čili kvantifikace, vždy je to neurčitý výsledek. A čísla jsou také stavy ANO-NE / NULA-JEDNA. Metrologie má celou řadu aspektů. Redukovat metrologii jen na naměřená čísla je laické.

Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 22.08.2016

Jistě, ANO-NE, 0/1 beru jako metrologický výsledek. Samozřejmě vím, že měření je vždy s určitou přesností. Ta ostatně musí být spolu s výsledky specifikována. Nepovažuji se za laika, jsem inženýr s 35 letou praxí a bez měření nejde dělat skoro nic. A tak se dožaduji konkrétního příkladu aplikace metrologie na sociologii, jak je podána v knize, nic víc.

Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 22.08.2016

Už samotná formulace toho, k čemu se dožaduješ příkladu, ilustruje že stále nechápeš, o jakém objektivním jevu je v případě otázky o nutnosti zajištění metrologické průkaznosti vědních disciplín řeč.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 22.08.2016

Ano? Tak fajn. Po lopatě. Mám humanitní vědní disciplínu - SOCIOLOGII. Potřebuji dokázat, že JEJÍ jednotlivé teze jsou metrologicky průkazné. Vybral jsem jednu z tezí a ptám se, jak je prokázána její metrologická průkaznost.
Ony totiž JINÉ její teze (v knize) vyžadují dost striktně metrologickou průkaznost jiných humanitních věd, tedy vlastně obecně - všech věd. A tak se ptám a dávám příklad. Jak jsou jednotlivá tvrzení této vědy metrologicky prokázány?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 22.08.2016

O dokazování nějaké metrologické průkaznosti nějakých tezí právě vůbec nejde, jde o zajištění metrologické průkaznosti (adekvátnosti) pojmového aparátu, na kterém je něco vystavěno. To vůbec nemusí mít nic společného s měřením jako takovým, a kromě technických disciplín má málokdy, jedná se o to, aby pojmy, se kterými ten daný obor pracuje, byly jednoznačně definované a chápané a měly spojitost s objektivní realitou, tzn. aby to nebyly iluzorní záležitosti.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 22.08.2016

No, já myslel, že pojem metrologie je používán tak, aby se na jeho významu shodli i lidé z jiných kultur (také tento požadavek ohledně pojmů v knize je). No a naše kultura, podobně jako třeba i ruská chápe metrologii nějak takto:
>>Metrologie je obor, který se zabývá mírami pro stanovení velikosti různých technických a fyzikálních veličin a jejich měřením. Míry jsou obvykle realizovány etalonem (standardem). Na úrovni států jsou metrologií zmocněny národní metrologické instituty a na mezinárodní je to Mezinárodní úřad pro míry a váhy (BIPM). Mezinárodní standardizaci zajišťuje Mezinárodní organizace pro zákonnou metrologii (OIML) a akreditaci organizace Mezinárodní spolupráce pro akreditaci zkušebních a kalibračních laboratoří (ILAC). Mezinárodní den metrologie je 20. května.<<
https://cs.wikipedia.org/wiki/Metrologie
nebo třeba takto:
>>Метроло́гия (от греч. μέτρον — мера, + др.-греч. λόγος — мысль, причина) — наука об измерениях, методах и средствах обеспечения их единства и способах достижения требуемой точности[1]. Предметом метрологии является извлечение количественной информации о свойствах объектов с заданной точностью и достоверностью; нормативная база для этого — метрологические стандарты.

Метрология состоит из 3 основных разделов:

Теоретическая — рассматривает общие теоретические проблемы (разработка теории и проблем измерений физических величин, их единиц, методов измерений).
Прикладная — изучает вопросы практического применения разработок теоретической метрологии. В её ведении находятся все вопросы метрологического обеспечения.
Законодательная — устанавливает обязательные технические и юридические требования по применению единиц физической величины, методов и средств измерений.
<<
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9C%D0%B5%D1%82%D1%80%D0%BE%D0%BB%D0%BE%D0%B3%D0%B8%D1%8F

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 22.08.2016

O metrologii není nikde v celé knize řeč. Řeč je o "Метрологическая состоятельность".

http://goo.gl/0Y6ZVE

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 22.08.2016

Citáty z knihy:
"Potřeba zajistit metrologickou průkaznost života civilizace vedla ke vzniku specializované vědní disciplíny nazvané „metrologie“. Metrologie je věda o umění měřit a zajišťovat metrologickou průkaznost všech druhů činnosti."
"A rozvoj metrologie vede v podstatě ke ztotožnění etalonu délky a etalonu času."

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Hox | 22.08.2016

...z čehož vyplývá, že metrologická průkaznost je hierarchicky nadřazený, objemnější pojem než metrologie jako vědní disciplína.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 23.08.2016

To asi ano. I metrologie musí být metrologicky průkazná, nemám pravdu?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

metrolog | 24.08.2016

"ztotožnění etalonu délky a etalonu času" - co se ti na tom nezdá? Vždyť to je jen komplementár frekvence a vlnové délky.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 24.08.2016

S tím ztotožněním vcelku problém nemám, četl jsem to v kap. 3.7. když jem se prokousal tím koránem. Já se jen ptám, jak určíme, že věda zvaná siciologie je metrologicky průkazná, jelikož v textu je uvedeno, že i humanitní vědy musí být metrologicky průkazné. Uspokojivou odpověď jsem nedostal.

Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

metrolog | 24.08.2016

Tak třeba když se dělají sociologické statistiky - vyhodnocují se jejich spolehlivostní charakteristiky. Tebe zatím jen zajímalo kolik jsi naměřil a s jakou plus/mínus chybou. Ale metrolog vyhodnocuje dál, zajímá ho jak spolehlivě, s jakou konfidenční pravděpodobností v tom "plus/mínus" intervalu skutečná hodnota leží, přičemž to rozdělení nemusí být symetrické. A metrologie je komplexnější, není to jen praxe kolem fyzikálně technických měření.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 24.08.2016

Ano, statistika. Použití statistiky by mohlo být (a občas i je) použito k určení metrologické průkaznosti tezí humanitních věd. Jste asi první tady, který prošel testem a snad pochopil, na co se ptám. A výstupem statistiky jsou čísla. Ona je totiž v textu přímo věta:
"Pokud chápeme problematiku metrologické průkaznosti jakýchkoliv vědeckých výzkumů, můžeme zajistit i metrologickou průkaznost historické vědy a SOCIOLOGIE ..."

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Metrologická průkaznost sociologie

Sio | 24.08.2016

Jinak ano, každý statistický výsledek je doprovázen pravděpodobností, že se v určitém intervalu nachází, to je mi samozřejmě známo. Pracujeme-li se statistikou, pracujeme i s pravděpodobností, korelací atd.

Jak tam píší ...

Sio | 20.08.2016

А. Галич — популярный в 1960-е — 1980-е гг. в кругах отечественной интеллигенции бард и литератор (автор ряда киносценариев): «Не бойтеси тйримы, не бойтеси сумы, не бойтеси мора и глада, а бойтеси единственно толико того, кто скажет: “и знай, как надо!” Кто скажет: “Идите, лйди, за мной, я вас наужу, как надо!” Гоните его! не верите ему! Он врёт! Он не знает, как надо!»

Re: Jak tam píší ...

Hox | 20.08.2016

Píší tam:

Tuto pozici agresivní nevědomosti nejobsažněji a přitom nejstručněji vyjádřil A. Galič – populární v šedesátých až osmdesátých letech 20. století – bard a literát z okruhu naší domácí inteligence (autor řady filmových scénářů):
«Nebojte se vězení, nebojte se bídy, nebojte se moru a hladu, bojte se jedině toho, kdo řekne: „Já vím, jak na to!“ Toho, kdo řekne: „Lidé, následujete mě, já vás naučím, jak na to!“ Vyžeňte ho! Nevěřte mu! On lže! Neví, jak na to!»
— A pokud „on“ nelže a opravdu ví, „jak na to…“? — Tak se v případě úspěchu propagandy názoru vyjádřeného A. Galičem stanou mor, hlad, vězení a další sociální útrapy nevyhnutelnými: a konkrétně se ke své solidaritě s tímto názorem A. Galiče přiznaly osoby, které měly v té či oné míře podíl na státním krachu SSSR a na po něm následujících sociálních útrapách – bývalý premiér SSSR N. A. Ryžkov a bývalý člen politbyra ÚV KSSS, „architekt přestavby“ A. N. Jakovlev.

-----

jen jsem nepochopil, tím příspěvkem se k té pozici agresivní nevědomosti hlásíš, nebo to není ten případ?

Re: Re: Jak tam píší ...

Sio | 21.08.2016

Ne, nesouhlasím s tím, co Galič říká. Tady jsem já blbě pochopil, proč to je v té knize uvedeno, později mi to došlo, že to není pozice autorů. Z druhé strany, něco pravdy v tom je. Lidé by neměli slepě věřit falešným prorokům.

Re: Re: Re: Jak tam píší ...

Irena | 21.08.2016

Vy jste snad někde narazil na to, nebo slyšel, aby vám někdo z KOBáků tvrdil, že jim máte na slovo věřit, nebo že jejich materiály jsou tou pravdou nejvyšší a nepopiratelnou...?

Re: Re: Re: Re: Jak tam píší ...

Sio | 22.08.2016

To bych ani neřekl. Spíš mají ve zvyku omílat některé "pravdy" bez důkazů nebo s důkazy slabými a jsou s tímto stavem spokojeni. A tak se pokouším předestřít i jiné možnosti.
Navíc se tu meldují právě ony části KSB, které moc obsahu v sobě nemají. Svědčí to o tom, že víra je tu víc, než věda a logika. KSB má skvělé součásti, jako plná funkce řízení, řízení na šesti prioritách, DVTŘ jako celek. No, mám pocit, že je to tu jako u komunistů. Lidi to myslí dobře, ale 99% z nich tomu moc nerozumí. Nejde jen o to přečíst tlusté knihy. Jde o to je propojit navzájem a hlavně s životní praxí. Církevní protagonisté znali Bibli téměř nazpaměť a stejně nepochopili hlavní poselství NZ. Nestvořili mozaiku, jen kaleidoskop. Hezká, laciná, barevná sklíčka, citáty. Klidně kázali v latině a nevadilo jim, že tomu nikdo nerozumí. Protože velmi často nerozuměli ani oni sami.

Re: Re: Re: Re: Re: Jak tam píší ...

Hox | 22.08.2016

Mantru o "99%, kteří nic nepochopili", pronášejí ti, kdo chcou vyvolat dojem, že patří mezi to 1%. Pouze dojem, protože ten kdo něco doopravdy pochopil, nemá potřebu používat podobné argumentační fauly a psychologické manipulace.
To že jsi starší člověk s už nepružným systémem stereotypů myšlení (takže KSB se nemá kam v hlavě umístit), za to samozřejmě nemůžeš, ale to, že namísto aby ses pokusil na sobě zapracovat, obviňuješ ostatní z nechápání (ve stylu, nikdo nic nechápe, kromě mě), padá plně na tvoji hlavu.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jak tam píší ...

Sio | 22.08.2016

No, 1% je poměrně dost. V desetitisícovém městečku je to 100 lidí. Počítám, že není nic zase tak vyjímečného se do toho vejít. Génius je třeba jeden na desítky miliónů nebo dokonce jeden za sto let. Takže génius k tomu být nemusíš a já tě nepodceňuji. Ona dogmatičnost není jen otázkou věku. Je to spíše způsob myšlení a dogmatiků pod třicet je spousta.
Výhodou toho, když je člověku nad padesát je, že má spoustu životních zkušeností. Ty se nedají získat z knih ani ničím nahradit a nepochybuji, že až bude nad padesát tobě, budeš si myslet totéž. Prostě člověk už měl nějaký čas poznat sebe i svět.
Takže ano. Konkrétně v této oblasti, tj. sociologie, politika atd. se do 1% pohodlně vejdu. Ty pravděpodobně také, jsi nepochybně nadprůměrně inteligentní. Ale pozor, neplatí to samozřejmě pro všechny oblasi lidského poznání, to opravdu netvrdím. Třeba ve hře na piáno bych se ztěží vešel do prvních 20%. :-)

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jak tam píší ...

Hox | 23.08.2016

Řeč není o dogmatičnosti, ale systému stereotypů myšlení, které u drtivé většiny lidí je s věkem čím dál tím těžší měnit. Děti a mladí si lehce osvojují nové věci odhazují staré názory a pohledy, které se ukázaly neadekvátní. Čím je člověk starší, tím méně je v drtivé většině případů schopen s podobnou lehkostí přehodnocovat své názory a osvojovat si nové vědomosti, bez ohledu na to zda jsou adekvátnější než jeho stávající. Kromě toho, někteří lidé raději zemřou, než by změnili léta pěstovaný názor, i když je chybný.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jak tam píší ...

Sio | 23.08.2016

Ano, to je pravda, starší mají svůj názor podpořený zkušeností a svět se mění, co platilo včera nemusí platit dnes. Mladí ještě málo umí a tak "tvoří" nové náhledy, jak se učí. 9 z 10 jsou pitomosti ale jde tu o tu desátou, která je skutečně posunem dopředu.
Můj přístup je maximálně vědecký a v rámci přiznání, že materiální vesmír někdo stvořil i materialistický. Základem je skepse, ne slepá víra. Když mi něco nesdí do mozaiky, zajímá mě proč.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jak tam píší ...

Hox | 23.08.2016

Řeč nebyla o názorech, ale o stereotypech myšlení, což je rozdíl.
Schopnost samochvály ti ovšem zjevně nechybí, +1 bod.

Knižní varianta?

DušanBe | 19.08.2016

Chtěl bych se zeptat,existuje-li odhad kdy by mohly být Základy sociologie vydány v papírové formě. Raději bych si četl z knihy než z monitoru.

Re: Knižní varianta?

loranka | 19.08.2016

my, menej trpezlivi si to dame vytlacit v tlaciarni

Re: Knižní varianta?

Jura | 20.08.2016

To se těžko odhaduje. Podílí se na tom několik lidí a nemáme zaběhlé procesy. Např. "Sad" byl původně připravován na tisk zároveň s "Atlantídou". Uvést veřejně termín (což někteří berou jako slib) tak, aby nebyl i násobně změněn je zatím asi nemožné.

Nicméně padlo rozhodnutí a tituly: Potrebujeme inú školu a Základy sociologie se k tisku začaly připravovat.

Re: Re: Knižní varianta?

DušanBe | 20.08.2016

Děkuji za vysvětlení. Počkám si na knihu.

...

PESS | 19.08.2016

..nie je mozne,ci pre jednotlivca,ale v konci aj pre celu spolocnost urobit a vykonat viac...ako to ,co robite VY Dakujeme,ze tu ste ... ste nenahraditelny

Re: ...

nazdar | 19.08.2016

Přidávám se, velká úcta tomuto webu.

Re: ...

Putinovec | 19.08.2016

Také velice děkuji.

Re: Re: ...

Nill | 29.08.2016

Dekuji take, skvele stranky..

Přidat nový příspěvek