Rozhovor s expertem na západní marketing, autorem Metodiky Adizes a mnoha knih, přeložených do 30+ jazyků.
Vyšlo v roce 2011 v časopise "Přímé investice" (Прямые инвестиции), vydávaného ruskou "Sberbankou".
...
- Profesore, Evrope se dnes ocitla v těžké situaci kvůli takovým zemím, jako Řecko, Španělsko, Itálie. Jak se podle vašeho mínění bude situace vyvíjet?
- "Těžká situace" není vcelku správné označení. Evropa se ocitla v situaci, kdy libovolný krok povede k prohře: situace prohra/prohra. Jakékoliv opatření by přijali na úrovni jednotlivých zemí nebo celé EU, budou vyvolávat nevoli u veřejnosti. Ale nic nedělat také nejde, jinak hrozí krach finančnímu a valutovému systému EU.
- Co myslíte, pomůže silné Německo Řecku vyhnout se defaultu (bankrotu)?
- To je složitá otázka. Politici v Německu musí chápat, že dávání peněz Řecku je v podstatě sebevražda.
- Táhne Evropa svět do nové krize?
- Evropa je v daném případě jen jedna ze zúčastněných stran. Svět stojí na prahu globálních změn, nynější ekonomická doktrína se naprosto vyčerpala. Krize regionálních a světových měřítek budou následovat, takže bude složité určit, kdy končí jedna krize a začíná druhá. Krize z let 2007-2010 se nám v retrospektivě bude zdát nevýznamná. Základy současné západní společnosti, její hodnoty budou zlomeny. Svět budoucnosti nebude mít nic společného se současným.
- O jakém časovém rozmezí hovoříte? 50, 100, 200 let?
- Ó ne, vše to zažijeme. Staneme se svědky těch změn.
- Řekl jste, že současná ekonomická doktrína se vyčerpala. Co příjde po ní?
- Jaká je hlavní funkce libovolné ekonomiky, podle současných představ? Ekonomický růst, zvyšování produkce, odbytu, spotřeby. Všichni hovoří jen a jen o zvýšení HDP, zisku. Růst světové ekonomiky se stal problémem číslo jedna. Ale orientace na růst a zisk je zhoubná, nebere v úvahu to, že žijeme v uzavřeném systému. Planeta není nafukovací, nezvětší se jen proto, že se zvýší množství obyvatel a my ho chceme nakrmit. Pokud se podívám na rozvinuté země, to jejich trhy už jsou přesycené, a firmy se i přesto snaží vyrábět více a více zboží. Ale lidé tolik nepotřebují. Je vytvářena umělá poptávka na absolutné nepotřebné věci, a přitom se na ně spotřebovává ohromné množství často neobnovitelných zdrojů.
- Co rozvojové země, kde trhy nejsou nasycené?
- To není nadlouho. Pokud hovořit o rozvíjejících se zemích, například čínská ekonomika je také přehřátá. Čínským zbožím jsou zaplaveny přístavy celého světa. Nějakou dobu bude část "zbytečné" produkce pohlcována rozvíjejícími se trhy. Ale to není řešení problému. Koneckonců, zvednout životní standarty lidí z rozvojových zemí na úroveň rozvinutých zemí není možné. Na planetě není tolik zdrojů. Znamená to, že buďto rozvinuté strany musí všemi způsoby podporovat chudobu vně svých hranic, nebo je nutné měnit ekonomickou doktrínu.
- Těžko rozvojové země budou chtít zůstávát chudými.
-Přesně! Všichni chtějí žít dobře, ale to není možné. Znamená to, je třeba měnit představy o tom, co je to "dobře žít". Podívejte se na západní země, zvlášť se to týká USA, tam koncepty "životní úroveň" a "kvalita života" zdaleka ne vždy jsou totéž. Lidé mění drahá auta za ještě dražší, kupujou domy a byty, kde tráví pár týdnů v roce. Nekonečně pracují, aby si to vše mohli dovolit. Projděte se po ulicím, a neuvidíte lidi, kteří spokojeně pijí kávu v kavárnách v polovině dne. Všichni spěchají, a ve výsledku v ničeho nedosáhnou. Jejich děti vyrůstají bez nich, partneři mizí, a oni si to uvědomí, až když jsou staří. Nezůstává čas na radost ze života, na společenské aktivity. To je velmi nízká kvalita života.
-Teď fakticky mluvíte o změne systému hodnot západního světa. Jak je možné realizovat přechod k novým hodnotám? Je to proces evoluce?
- Bojím se, že na evoluci nám nezůstane čas. Svět je už na hraně; krize, války jen přibližují kritický moment. Napětí roste. Myslím, že to vnímají všichni. Nevylučuji scénář globální války. Lidé, kteří ji přežijí, budou žít už úplně jiným životem.
- Velmi temná prognóza. Ale pojďme se vrátit k ekonomice. Řekl jste, že se změní doktrína. Jaká bude?
- Je složité popsat detaily nyní. Jedno říct mohu:orientace na zisk nebude součástí. Obecně mám za to, že firmám je třeba direktivně ohraničovat zvyšování zisku. Zisk přestane být cílem sám o sobě. Co se konkrétně stane základem nové ekonomické doktríny, je nemožné říct. Je jasné, že při absenci orientace na zisk zmizí finanční trhy, burzy. Podstatně se změní role státu. Stát bude plnit roli integrátora, sjednocujícího lidi. Myslím, že hovořit konkrétněji je zatím brzy.
- Komunismus umřel, kapitalismus umírá?
- Kapitalizmus je již prakticky mrtev. Bude něco úplně jiného, co si my v současných podmínkách dosud neumíme představit.
- Jak lidé, firmy budou přežívat v tom světě budoucnosti, který popisujete?
- Je třeba být "blíže k zemi". Říkám to naprosto vážně. Když se mně ředitelé firem ptají, do čeho je perspektivní vkládat peníze, říkám , že je to voda a jídlo.
...
Hox: to je přesně ono - "Je vytvářena umělá poptávka na absolutné nepotřebné věci, a přitom se na ně spotřebovává ohromné množství často neobnovitelných zdrojů." A nejen to, je to přímo zločinný systém, který škodí všem, někomu přímo, někomu nepřímo - na jedné straně je celé odvětví ekonomiky, které se vytvářením poptávky po zbytečných věcech zabývá, na druhé straně je podobně velké odvětví, které naprosto zbytečné a nikomu nepotřebné (a nekvalitní) věci vyrábí, a to vše jen proto, aby se ekonomika založená na dluhu a penězích vytvořených z ničeho nezhroutila sama do sebe, protože aby se udržela v chodu, musí neustále růst exponenciálním tempem. Ve výsledku pak celé generace lidí jsou nuceny pracovat jako otroci stále zběsilejším tempem, kamiony se zbožím křižují pevniny, lodě s kontejnery křižují moře ve snaze někde zbytečné zboží prodat (navíc zboží je vždy více než peněz, za které by je bylo možné koupit), a to vše JEN PROTO, aby ve výsledku bylo na splacení úroků za hypotéky a půjčky za všechny peníze v ekonomice existující (za každou korunou/dolarem atd. v ekonomice je prvotní dluh, kterým vznikl(a)), to jest, aby bylo na převod kybernetických čísel z jedné škatulky do druhé někde v nějaké bance. Nebo ještě jinak, aby bylo na úrok z dluhu, který byl od začátku nezákonný, protože vznikl z ničeho. Většina planety tedy pracuje v otrockých podmínkách několikrát větším objemem, než by musela, jen za účelem umoření jednoho virtuálního neplatného dluhu jinými virtuálními čísly. Nemluvě o jaký tato situace má vliv na ničení životního prostředí a chování korporací a jedinců směrem k biosféře a živočišné říši, a také k sobě navzájem. V tom je šílenost a zrůdnost současného finančně-ekonomického systému.