17.12.2015
Oleg Makarenko
(článek vyšel 15.12.2015)
O událostech, které se nyní rozvíjejí, je příjemnější číst v historických románech: přežívat globální krize v reálném čase je zajímavé, ale složité. Další významný milník projdeme 16.12. večer – Janet Yellen oznámí (nebo ne) zvýšení úrokových sazeb amerického FEDu.
Jak víte, západní svět už mnoho let pevně sedí na droze levných peněz. Některé země, jako Švédsko nebo Švýcarsko, už se dostaly do oblasti záporných úrokových sazeb. Jiné země, jako Kanada, se teprve chystají aplikovat tento stimulátor poslední naděje:
http://www.vestifinance.ru/articles/65259
Ekonomika USA se zatím drží v oblasti kladných úrokových sazeb a FED dokonce slibuje zvýšení o 0,25%, s výhledovou sazbou 1,5% někdy v roce 2016:
http://www.vestifinance.ru/articles/65412
16.12. má FED oznámit rozhodnutí o zvýšení (či nikoliv) úrokových sazeb. Problém spočívá v tom, že finanční systém USA praská ve švech už při současné supernízké sazbě. A nejedná se o obvyklou hysterickou reakci trhů před dalším zasedáním FEDu, problém je poněkud vážnější. Právě nyní se rozhořívá požár na trhu rizikových obligací, a během poslední doby zbankrotovaly už tři fondy z této oblasti:
http://aftershock.news/?q=node/356891
Dříve mohly dokonce firmy před bankrotem najít peníze na prodloužení své agónie – i když na vysoký úrok. Nyní půjčovat peníze firmám na mizině nikdo nechce, a jejich odpadní obligace je nemožné prodat – podobně jako nebylo možné prodat poukázky MMM poté, co pyramida zkolabovala.
Jaké odvětví ekonomiky USA je především závislé na trhu odpadních obligací? Pochopitelně sektor břidlicové ropy a plynu. Při současných cenách ropy a plynu potřebují stále více a více peněz jen pro to, aby nezbankrotovali v přímém přenosu, a banky velmi neochotně prodlužují jejich financování.
Dluhopisy těžařských firem nyní nikdo nepotřebuje a nikdo nechce, proto neopatrní lichváři, kteří chtěli zbohatnout na cizích problémech, zůstali s „papírky“, které je nemožné prodat a kterým těžaři nemohou dostát.
Co se stane, pokud v této situaci FED zvedne sazbu a tím pádem zdraží veškeré úvěry? Do ohýnku, který se rozhořívá na trhu rizikových obligací, se tím přilije pořádná porce benzínu, což udělá hašení požáru téměř beznadějným.
Pokud by se něco podobného dělo před 100-200 lety, bylo by možné nad tím mávnout rukou a pokusit se problém izolovat a problémy těžařů ignorovat – nechť neefektivní podnikatelé zhynou a nechají efektivnější subjekty získat jejich tržní podíl. Avšak ve 21. století jsou všechny sektory ekonomiky navzájem provázány do té míry, že izolovat krizi je nemožné.
Během krachu „dotcom“ bubliny v roce 2000 si také mnozí mysleli, že krize se týká jen IT sektoru – avšak krize se rychle rozšířila do celé ekonomiky. Během krize let 2007-2008 žili zoufalí optimisté v naději, že problémy majitelů hypotečních cenných papírů se podaří lokalizovat – ale i tehdy se krize rychle rozrostla do planetárních měřítek.
Spoléhat nyní na to, že trh rizikových obligací padne, a ekonomika bude pracovat jako dosud, mohou jen lidé neznající historii a ekonomiku.
Jak vidíte, zítřejší den je zjevně nevhodným okamžikem pro zvýšení úrokových sazeb. Pokud Janet Yellen přeci jen sazby zvedne, lehká nervozita na trzích velmi pravděpodobně přeroste do plnocenného krachu:
http://monetary-policy.livejournal.com/23318.html
Předpovědět další průběh krize není složité. Krach trhu rizikových oblikací, krach akciového trhu, krach bankovního sektoru, krach všeho ostatního. Přibližně tak se rozvíjely předchozí krize a nejsou žádné důvody k tomu, že tentokrát to bude jinak.
Co v této situaci budou dělat hodnostáři FEDu? Vězte, že všechna nebezpečí hrozící ekonomice USA chápou lépe než my a pečlivě zvažují každý krok.
Varianta 1: FED odkládá zvyšování sazeb na později.
Tato varianta vypadá jako nejlepší, avšak má dva nepříjemné důsledky. První – reputace FEDu po takovém kroku finálně zmizí a všichni pochopí, že žádné obnovení ekonomiky USA se nekoná, a císař je ve skutečnosti nahý. Ztráta investorské důvěry v USA se může projevit velmi negativním způsobem: například investoři mohou začít masově prodávat dolarová aktiva.
Druhý důsledek – spekulanté pochopí, že FED se nikdy neodhodlá zvýšit sazby a znovu začnou hrát podle metodiky BTFD, jako za starých dobrých časů: budou prodávat akcie draho, čekat až trh spadne, kupovat levně a znova čekat, až finanční orgány USA znovu zvednou stimulacemi trh. Takové hry jsou jak jistě chápete výhodné pro spekulanty, ale nebezpečné pro akciový trh.
A opět, kvůli politice levných peněz trpí penzijní fondy, které nemají kam vkládat své prostředky. Hodnostáři FEDu nebudou mít jednoduché z politického úhlu pohledu podepsat sociální sféře USA rozsudek smrti.
Varianta 2: FED zvyšuje sazbu a drží ji vysokou.
Tento scénář s velkou pravděpodobností přivede Státy k deflačnímu kolapsu, protože po dlouhých letech téměř nulové sazby ji je možné zvednout už jen s vyrvaným masem investorů. Všechny trhy padnou, ceny spadnou za trhy, byznysmeni budou masově přicházet na mizinu, Amerika se naplní davy hladových lidí, kteří přišli o práci. Něco podobného bylo možné sledovat v době Velké hospodářské krize 30. let.
Scénář je to nebezpečný a nepříjemný, ale je třeba chápat, že finančníci sedící na penězích v tomto scénáři získají možnost za hubičku koupit téměř vše. Ze začátku se stanou takovými králi na smetišti: budou ovládat významnou část těch rozvalin, ve které se ekonomika USA promění. Ale už za 20-30 let, až se Státy postaví na nohy, se stanou skutečnými králi.
Mám za to, že mnozí vlivní lidé v USA považují tento scénář za lukrativní.
Varianta 3: FED krátce zvyšuje sazby, pak je prudce snižuje až do záporných hodnot.
Tento scénář považuji za nejpravděpodobnější. Při tomto scénáři si hodnostáři FEDu zachovávají tvář – „Vidíte, my jsme se pokusili zvednout sazby, ale ekonomika k tomu nebyla připravená. Zkusíme to zase za nějakou dobu.“
Tento scénář má jednu doplňkovou výhodu – když se trhy výrazně rozkolébají, bude možné v chaosu protlačit sazbu ještě níže, do negativních hodnot. Na překvapené otázky budou hodnostáři jednoduše ukazovat tabulky kolabujících trhů s vysvětlením, že neměli jinou možnost.
Paralelně se snížením sazeb (nebo dokonce místo snížení) může FED spustit další kolo kvantitativního uvolňování, to znamená natisknout několik tisíc miliard dolarů a skoupit za ně nejproblematičtější aktiva.
Varianta 4: FED zvyšuje sazbu a PPT zachraňuje burzy.
Na burzách USA funguje tzv. Plunge Protection Team, „tým ochrany před pádem“. Tento tým disponuje značnými finančními a administrativními prostředky k tomu, aby uměle držel akciový trh. Podrobněji se lze o jeho činnosti dočíst například na Wikipedii.
Když trh začíná padat, PPT do něj buďto vlije hromadu peněz, nebo zastavuje obchodování, nebo komunikuje přímo s konkrétními prodejci, nebo ještě nějak jinak ovliňuje trh.
Pokud FED poskyte týmu PPT neohraničené finanční prostředky pro výkup akcií, bude možné pokusit se oddálit pád trhů o několik týdnů, načež bude možné předstírat, že trhy zkolabovaly samy od sebe, řekněmě kvůli událostem v Číně.
Osobně mám za to, že varianta 4 je odsouzena k nezdaru: k udržování trhů nad vodou jsou třeba biliónové investice, a provést injekci takového objemu financí tajně, skrz skryté prostředníky je jen stěží možné. Variantu 2 – zvednou a držet – mám také za málo pravděpodobnou, protože hodnostáři FEDu jen stěží budou chtít vejít do historie jako ti, kdo způsobil krizi. Varianta 1 – vůbec sazbu nezvedat – je o něco pravděpodobnější, zopakuji, trh rizikových obligací už hoří a činitelé FEDu mají všechny důvodu zvednutí sazeb odložit.
Avšak přesto považuji za nejpravděpodobnější scénář 3, „zvednout a snížit“. Přechod na politiku záporných sazev skrz tento scénář dá americké ekonomice určitou šanci přežít do prezidentských voleb na konci roku 2016.
Начнётся ли глобальный кризис после повышения ставки ФРС США? vyšlo 15.12. na blogu autora.
Informační báze KSB