25.4.2014
Alexandr Zubčenko
Po dvouhodinové vojenské operaci s použitím obrněné techniky se útok na Slavjansk zasekl. Armádě se podařilo dobýt tři (podle jiných zdrojů – dvě) opevněná stanoviště na příjezdových cestách do města. Bylo zabito 5 obránců. Jednomu z nich bylo nedávno 18 let. Během dneška a dnešní noci se útok už opakovat nebude. Velení „antiteroristické operace“ poté, co se setkalo s tvrdým odporem, opět oznámilo o úspěšném vyplnění plánu na „kompletní blokádu města“.
Ve skutečnosti se jednoduše neodhodlali jít dále, protože chápou, jaké ztráty by je mohly čekat. Efektivita obrněné techniky je při boji v městských podmínkách velmi nízká. S ohledem na přítomnost protitankových ručních zbraní u obránců je velmi zranitelná. To je jeden z faktorů, který podmínil selhání třetí etapy „protiteroristické operace“. Přední oddíly ukrajinského specnazu, nejvíce bojeschopné ve srovnání s ostatním „vojenským materiálem“, který má kyjevská klika k dispozici, se během dvouhodinové operace ukázaly plně demoralizovanými. Odmítli postupovat vpřed, požadujíce napřed preventivní zničení bodů odporu leteckými údery. Nicméně to vyžaduje politické rozhodnutí na úrovni osoby, dočasně plnící povinnosti prezidenta. Vojáci trvají na písemném rozkazu. Alexandr Turčinov, podle důvěryhodných zdrojů, kleje na všechny strany, požaduje kompletní vyčištění Doněcké oblasti od „separatistů“ do 30. dubna, ale papír podepsat odmítá.
Valentin Nalivajčenko, který doslova před pár dny v barvách popisoval, jak s pomocí skvěle organizované operace za 24 hodin obsadí všechny obsazené administrativní budovy, raději mlčí. Kromě toho, jeho tisková mluvčí Marina Ostapenko začala mluvit o zastrašeném a terorizovaném místním obyvatelstvu, které chcí mír a klid, přiznává kyjevskou vládu, ale přitom úporně stojí živým štítem v cestě kyjevským silám, účastnících se „antiteroristické operace“. Dokonce si ani není vědoma rozporů ve vlastních slovech. „Zastrašení“ a „terorizovaní“ lidé nebudou z vlastní vůle stát okolo administrativních budov a s ikonami čekat na příjezd útočníků. Tady jde o něco jiného. A organizátoři a vykonavatelé operace, kteří se setkali s odporem obyvatel, nikoliv hrstky povstalců, to chápou. Malé město se sto tisíci obyvateli se ukázalo být nedobytnou pevností.
Nejde ani tak o barikády z pytlů s pískem a ukořistěné obrněné transportéry. Armáda má nulovou podporu. A to znemožňuje provedení antiteroristické operace jako takové, jak je neustále ohlašováno. Lze realizovat jen plnocennou vojenskou operaci se všemi jejími atributy: dělostřelecká příprava, vzdušné údery, použití granátometů a dalších těžkých zbraní. Ale potom dokonce i důvěřivý evropský divák, zbožňující televizní záběry podobného druhu (ach, ti divocí Slované!), neuvěří, že probíhá boj s teroristy. Všichni si zvykli na následující postup: lidé, ozbrojení od hlavy až k patě, obkličují budovu, dávají teroristům nějaký čas na rozmyšlenou. Potom likvidují vstupní dveře a hrnou se dovnitř. Variantou je spouštění se ze střechy na lanech, nebo v nejtěžší variantě z vrtulníků. Ale když vrtulník ostřeluje budovu a potom je na ní veden útok ze všech hlavní, už se nejedná o „antiteroristickou operaci“. To je nasazení armády ve velkém měřítku, srážky s množstvím mrtvých. Přičemž z obou stran.
Proto i promluvila madam Ostapenko o civilním obyvatelstvu. Selhaly pokusy hlavy SBU Nalivajčenka s pomocí tajných služeb realizovat převraty v blokovaných budovách administrace. V Doněcku dali skupině provokátorů peníze, aby provedli čistku budov vlastními silami, a potom se v bezpečí vytratili pod dohledem specnazu. Analogickou akci se pokoušeli provést v Mariupolu a také v dalších městech, včetně Slavjansku. Ale ani jedna z těch akcí SBU (ukrajinská bezp. služba, pozn.) se nepovedla. Jen v Mariupolu „pravoseki“ (pravý sektor) na několik hodin obsadili městský magistrát, a to jen částečně. Síly národní domobrany obnovily status quo. Ale je třeba chápat, že pro vyšší vedení „antiteroristické operace“ a Turčinova osobně neexistuje cesta zpět. Američané jim vykreslili jasný obrázek: pokud do 30. dubna neobnovíte kontrolu nad Doněckou oblastí, podkopete nám prezidentské volby a začátkem léta můžete směle odpočívat v teplých krajích bez jakýchkoliv garancí vaší bezpečnosti.
Podle plánu měla tvrdá, exemplární čistka Slavjansku vést k pádu Doněcké republiky. Jak se nicméně ukázalo, ani kolony obrněné techniky, ani střelba s cílem usmrtit nezlomily odpor malého městečka. Rozhodlo se vydržet do konce. To není majdan, který se pokoušeli rozehnat vodními děly a dýmovými granáty. Zde probíhá reálný boj. Pokud selže útok na Slavjansk, pokoušet se o velkoměsta jako Doněck a Lugansk nemá ani smysl. Další faktor, který podporoval zastavení vojenské agrese na Slavjansk je ruský. Reč není o mýtickém specnazu GRU, se kterým tak úspěšně bojuje Nalivajčenko.
Prezident RF Vladimír Putin dal dostatečně jednoznačně najevo, že použití armády proti obyvatelstvu je zločin. V takovém případě lze dočasnou vládu v Kyjevě nazvat jen vojenskou chuntou. A oni bez vojenské operace získat kontrolu nad městem nemohou. Myslím, že v následujících 24 hodinách musí přijít zvrat. Toto je skutečně významný okamžik v historii země. A jeho symbolem se stalo měst Slavjansk.
převzato odtud, článek vyšel 24.4.2014 15:16
Informační báze KSB