O Teslovi a jeho objevech a vynálezech jste jistě hodně četli nebo slyšeli. Problém je, že internet je kromě zajímavých informací o Teslovi doslova naplněn nesmysly, záměrnými dezinformacemi, polopravdami o jeho osobě a o tom, co vlastně dokázal mimo to, co se obecně připouští. "Ruské skalární longitudinální zbraně", Filadelfský experiment a mnoho dalšího jsou příkladem takových kampaní, které často plynule přecházejí do oblastí jako cestování v čase, mimozemšťané a podobně. Vědomý dezinformátor na poli Tesly je podle všeho i Tom Bearden. Vše je to děláno s cílem znemožnit nebo ztížit aktivní veřejnosti dostat se k jádru věci, ke funkčním principům, k reprodukovatelným experimentům, ke skutečnému pochopení toho, na co Tesla přišel a v čem jsou jeho objevy převratné.
Dobrá zpráva je, že je tu člověk, který jako jediný na světě (nebo přinejmenším jediný, o kterém se obecně ví), pochopil a zopakoval všechny Teslovy experimenty, a se stoprocentním úspěchem - jinými slovy, pečlivě rekonstruoval podle Teslových patentů jeho experimentální sestavy a došel přesně k těm výsledkům, které Tesla popsal. A které jsou z většiny podle dnešní oficiálně povolené vědy nemožné, neměly by existovat, dlužno říct. Neměly by existovat, pokud oficiální věda chápe realitu správně a Tesla a další umlčení vynálezci špatně. Ale ony existují.
Jmenuje se Eric Dollard a posledních několik let žil jako bezdomovec v Mohavské poušti, byl něco jako mýtus, každý badatel na poli Tesly o něm věděl, ale nikdo nevěděl, kde se nachází a zda ještě vůbec žije. 20 let staré instruktážní videa, na kterých prezentuje Teslovu neobvyklou elektřinu (longitudinální dielektricitu), jsou mezi znalými legendou... ale od té doby nic, po Ericovi se jakoby slehla zem. Až donedávna. Nyní znovu po mnoha letech vystoupil ze stínu a dal o sobě vědět. S podporou komunitního financování (nasbíralo se kolem 32 tisíc dolarů za 2-3 měsíce a sbírka pokračuje, je to obrovský úspěch) nyní zřizuje novou laboratoř (o svých předchozích 8 laboratoří byl různými cestami připraven) a je připraven podělit se o své vědomosti se světem. Je nazýván Teslou současnosti. Možná jako jediný na světě kompletně pochopil a navázal na Teslovu práci, včetně vypracování teoretického aparátu, který Tesla neměl (pracoval intuitivně). Dollard znovuobjevuje elektřinu a ukazuje, že konveční chápání je naprosto mylné. Jeho stránku v angličtině najdete na ericdollard.com. Napsal mnoho vědeckých prací, v nichž své objevy a metody popisuje. Ty jsou na dané stránce dostupné. V jeho pozici najdete sto procent logiky a nula procent nesmyslů a spekulací. V červnu bude poprvé po patnácti letech veřejně přednášet na konferenci Bedini-Lindemann v USA.
Eric říká, že byl úspěšný v zopakování Teslových experimentů nikoliv proto, že je chytřejší než ostatní, ale proto, že se Teslovy návrhy nesnažil vylepšit, upravit, interpretovat moderníma očima - jen jednoduše udělal přesně to a jen to, co Tesla popsal. A ono to fungovalo, v každém jednotlivém případě. V rozporu se zažitým názorem, Tesla se se svými objevy nikdy netajil, přinejmenším do doby, než na něj byl spáchán atentát a než mu byl akademickým establishmentem vražen nůž do zad. Tesla se své objevy nesnažil tajit, byl v té době díky kontraktu s Westinghausem a úspěchu svého střídavého proudu už milionářem. Každému zájemci předal kompletní a detailní instrukce, jak "Teslův jev", jak se v té době nazýval, reprodukovat. Nejednomu se to podařilo. Kolem roku 1892, když byl oficiálně pozván anglickou akademií věd udělat přednášku a referát o svých posledních objevech, poprvé a naposled (kvůli tomu, co následovalo) v několikahodinovém vystoupení se podělil s "elitou" akademické obce kompletně o vše, co v té době znal - hlavní těžiště přednášky bylo o jeho tehdy novém revolučním objevu (o kterém oficiální věda dodnes tvrdí, že neexistuje a existovat nemůže), o kterém se dočtete níže v úryvku. Tesla se podělil naprosto o vše, co tehdy o novém jevu věděl - podělil se o to s tehdejší akademickou elitou. Včetně jeho chápání jevu, včetně praktických funkčních ukázek, včetně precizního návodu, jak jev reprodukovat. Po jeho vystoupení mohl prakticky každý z přítomných jev vlastními silami ověřit, zkoumat, dále s ním experimentovat. Tesla si nenechal nic pro sebe, žádný speciální detail. Ale přesto se nic takového nestalo, ani jeden z vážených ctihodných profesorů akademiků si nedal tu práci, a dnes je tato epizoda kompletně vymazána z historie. Tesla dokonce nechal jeden funkční aparát, který jev demonstroval, v Anglii jako dar tamní vědecké komunitě. Možná dodnes sbírá prach v nějakém skladu nebo muzeu. Ale ani to nestačilo, aby vědecký establishment té doby uznal, že Tesla objevil nový neznámý jev a že tehdy a dnes akceptovaná teorie elektromagnetismu je mylná nebo neúplná. Namísto uznání se Tesla dočkal ostrakizace a vytěsnění z "vědecké" komunity.
Tesla tehdy vědecké komunitě oznámil objev principiálně nového jevu, nové síly, zároveň s tím poskytl teoretické zdůvodnění, zároveň s tím poskytl detailní instrukce, jak jev reprodukovat a nakonec osobně v britským akademikům udělal přednášku s demonstrací jevu, a zanechal jim jeden funkční aparát pro studování jevu. Ani toto všechno nestačilo, aby tehdejší věděcký mainstream jev uznal jako skutečný a začal se jím zabývat. Namísto byl vědeckou obcí jev označen za vymyšlený, vymazán z historie a učebnic a oficiálně "nemožný z principu" (protože teorie ho nepředpokládá) je dodnes. Takový je bohužel stav věcí. Ale nyní je šance, že se to díky Erikovi může změnit. Pokud díky němu dostatek lidí pochopí Teslovu elektřinu a začne na jejím základě stavět zařízení a demonstrovat, že je to realita, oficiálně povolená věda to nebude moct donekonečna ignorovat a její kapitulace zatřese samotnými základy oficiální vědy takovým způsobem, že to pro většinu z nich bude doslova náboženská zkušenost.
Níže uvádím část z knihy "Lost science" Gerryho Vassilatose z Borderlands Science Foundation, která se týká právě tohoto Teslova objevu. Tuto knihu Dollard doporučuje, takže je velmi pravděpodobné, že informace jsou autentické a správné. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že o Teslově "zářivé energii" (používaný, ale zavádějící termín) už jsem četl hodně, ale na takto srozumitelný a jasný popis toho, co to je a jak to vyvolat, jsem jinde nenarazil.
Str. 79:
...Tesla ohodnotil situaci velmi pečlivě. Náhlá aplikace proudu stresuje vodič jak elektricky, tak mechanicky. Když rychlost spínací akce je dostatečně krátká, a síla dosáhne dostatečného vrcholu, efekt není nepodobný miniaturnímu blesku. Elektřina napřed zahřeje kabel, přivede ho k bodu varu. Další aplikace proudu poté exploduje vodič elektrostatickým šokem. Ale bylo toto mechanistické vysvětlení fenoménu kompletní?
Většina kovů byla údajně takovými výboji vaporizována. Byly zde ale další aspekty tohoto jevu, které Teslu fascinovaly. Ze zvědavosti vyvinul malý generátor "blesků" sestávající z vysokonapěťového dynama a malé baterie kondenzátorů. Jeho myšlenkou bylo odpařit úseky vodiče bleskovými proudy. Chtěl pozorovat mechanické explozivní jevy, které se dějí pod vysokonapěťovou elektrifikací. Instantní aplikace vysokého napětí a proudu může doslova odpařit tenké vodiče. Nabité na tyto úrovně potenciálu, jeho kondezátorům bylo umožněno vybití přes sekce tenkého drátu. Tesla nastavil svůj aparát pro eliminaci možnosti jakýchkoliv zpětných pulsů. Sepnutí jediného kontaktu produkovalo jediný, explozivní elektrický jednosměrný výboj: impulz stejnosměrného proudu připomínající blesk. Tesla nejprve systém ovládal ručně pomocí nožového spínače. Toto přestávalo být vhodné, jak bylo napětí dynama záměrně zvyšováno.
Rychle sepnul velký nožový kontakt, kterým manipuloval v rukavicích. Prásk! Vodič explodoval. Ale kromě toho byl Tesla zasažen tlakovou vlnou jakoby jehliček. Vypnuv dynamo, promnul si obličej, krk, ruce. Jasně cítil "jehličky". Jak dynamo pomalu zastavovalo, Tesla přemýšlel. Tlaková vlna byla silná. Musel být pokropen sprškou žhavých kovových částeček velikosti kouřových částic. Pečlivě se prozkoumal, ale nenalezl žádná poranění. Žádný důkaz štiplavé exploze, kterou tak silně cítil. Umístil mezi sebe a aparát silné sklo a provedl pokus znovu. Prásk! Vodič byl opět proměněn v páru, a ... tlakovou vlnu cítil opět. Ale co to mohlo být? Jak tento efekt mohl proniknout skleněnou deskou? Nyní si nebyl jistý, jestli cítil elektrický efekt, nebo mechanický. Sklo by odstínilo všechny miniaturní projektily, ale neodstínilo by příliš elektrický jev. Skrz pečlivou izolaci každého testovacího prvku si Tesla uvědomil, že pozoroval velmi vzácný jev. Každý "prásk" produkoval v Teslovi neočekáný "jehličkový" šok, zatímco byl vodič impulzem odpařen. Instantní puls produkoval zvláštní impuls, nikdy nepozorovaný u střídavého proudu. Bolestivý šok se manifestoval pokaždé, když zavřel nebo otevřel nožový kontakt. Byly to IMPULSY, nikoliv alterace proudu. Co ho překvapilo byl fakt, že tyto jehličkové šoky ho byly schopny dosáhnout na velkou vzdálenost: stál více než tři metry od aparátu! Tyto elektrické šokové vlny se šířily od vodiče do všech směrů a plnily místnost záhadným způsobem. Nikdy dříve takový jev nepozoroval. Napadlo ho, že částečky kovu mohly sloužit jako nosič elektrického náboje. To by vysvětlilo silnou tlakovou vlnu doprovázenou dojmem elektrického šoku. Použil delší sekce drátu. Když vodič, vedoucí výboj, byl dostatečně dlouhý a tím měl dostatečný odpor, žádná exploze se nemohla odehrát.
S drátem na místě, dynamo se pomalu roztáčelo. Tesla sepnul kontakt a byl opět překvapen jasně pocítěnou šokovou vlnou! Efekt přetrval i přesto, že žádný drát neexplodoval. Byla zde skutečná záhada. Žhavá kovová pára nebyla k dispozici, aby "nesla" elektrický náboj přes místnost. Nemohly být nalezeny žádné známé jevy, které by vysvětlily štiplavou povahu tlakové vlny. Co se zde tedy dělo? Tlaková vlna byla silná a ostrá, jako miniaturní hrom. Byla vnímána podivně "elektricky", když bylo napětí dynama dostatečně vysoké. Od jistého napětí byla až nepříjemně pronikavá. Bylo zřejmé, že má elektrickou povahu. Elektrifikované zvukové vlny. Takový jev by nebyl neočekávaný, pokud byly ve hře velmi vysoká napětí. Snad měl jen to štěstí pozorovat daný jev jako první.
Pokládal si otázky. Jak a kdy náboj vyskočil z vodiče tímto podivným způsobem? Byl zde jev, který nebyl popsán v žádné literatuře, kterou Tesla četl. A Tesla měl přehled o všech psaných pracech na téma elektřina. S myšlenkou, že se jednalo o nějaký podivný a potenciáně smrtící zkrat, důkladně zkontroloval každou část svého obvodu. Nenašel žádnou cestu, kudy by se elektřina mohla dostat ven. Jednoduše tam nebyly žádné cesty pro koronární výboje, aby se dostaly do ovládání spínače, které držel.
Rozhodl se ještě lépe izolovat všechny části a vyzkoušet experiment znovu. Nožový spínač byl rychle sepnut a vypnut a Tesla opět cítil nepříjemný štiplavý šok, stejně silně jako předtím. Rovnou skrz skleněný štít! Nyní byl ohromen. Toužil vyzkoušet jev na dálku a znovu upravil sestavu, tentokrát pro automatické spínání.
Mohl během testu volně chodit po místnosti. Mohl držet záštitu nebo jednoduše chodit bez ní. Malé rotační jiskřiště bylo umístěno namísto ručního nožového spínače. Rotační spínač byl navržen pro přerušování proudu z dynama v pomalých, stejnoměrných intervalech. Systém byl spuštěn, motor začal pomalu spínat.. cvak.. cvak... cvak... každé sepnutí plnilo místnost známou šokovou vlnou.
Tentokrát to bylo velmi intenzivní. Tesla nemohl před šoky uniknout, nezávisle na své vzdálenosti od aparátu, která mohla být díky dlouhé hale značná. S obtížemi se dostal k ovládání, aby systém deaktivoval. Z toho co mohl bolestně pozorovat, tenké jasné bílo-modré výboje vycházely z vodiče s každým sepnutím.
Šoky byly cítit daleko za viditelné konce jisker. To se zdálo indikovat, že potenciál byl mnohem vyšší, než napětí, pod kterým vodič byl. Paradox! Dynamo poskytovalo napětí 15 tisíc voltů, a přitom podobné jiskry byly charakteristické pro elektrostatické napětí 10x-20x vyšší. Vstupní proud byl nějak transformován na mnohem vyšší napětí neznámým procesem. Žádné přirozené vysvětlení nebylo k dispozici. Žádné vědecké vysvětlení nedostačovalo. Pro odpověď jednoduše nebyl dostatek údajů. A Tesla věděl, že to nebyl žádný běžný jev. Někde v srdci této aktivity bylo hluboké přírodní tajemství. Tajemství tohoto druhu vždy otevíraly lidstvu cestu k novým revolucím.
Zvažoval tento zvláštní jev zvyšování napětí z několika stran. Problém byl, že nedocházelo k žádné magnetické indukci. Transformátory zvyšují nebo snižují napětí, když kmitá proud. Zde byly impulsy. Změna se odehrávala během impulsu. Ale v obvodu nebyl žádný transformátor. Žádné vodiče nebyly dostatečně blízko sebe, aby mohla nastat magnetická indukce. Bez magnetické indukce nemohl teoreticky existovat transformační efekt. Přitom, každé sepnutí spínače vyvolalo zářící modré výboje a bolestivé jehličky.
Tesla si všiml, že podivné jiskry byly spíše jako elektrostatické výboje. Pokud by jiskry byly oblouky stejnosměrného proudu, byl by jistě zabit při prvním pokusu. Fyzický tlak a bolestivý vjem těchto výbojů přes takovou vzdálenost nemohl být vysvětlen. Tento fenomén nebyl nikdy popsán nikým, kdo by se s ním musel během své činnosti setkat.
Tesla postupně přišel k vývodu, že efekt byl něco nového, něco nikdy dříve nepozorovaného. Došel k závěru, že efekt nebyl nikdy dřív pozorován, protože nikdo zatím nesestrojil tak výkonný impulsní generátor. Nikdo jev nepopsal, protože ho nikdo nezažil. Tesla kdysi zažil vizi víru čiré energie, hledě na západ slunce. Výsledkem této vize byl jeho Polyfázový proud. Pravé odhalení. Ale toto byl originální objev učiněný náhodou. Byl to empirický objev enormního významu. Byla zde nová elektrická síla, naprosto nový druh elektrické síly, který měl být zabudován do rovnic Jamese Maxwella. Překvapivě, nebyl.
Tesla nyní zpochybňoval vlastní vědomosti. Zpochybňoval základy, v něž vložil v předcházejících letech tolik důvěry. Maxwell byl "zákon a měřítko", podle něhož byl celý jeho systém polyfázové elektřiny sestaven. Tesla zkoumal matematickou platnost Maxwellových metod. Bylo dobře známo, že Maxwell odvodil své matematické popisy elektromagnetické indukce z velké sbírky dostupných dat o elektrických jevech. Možná nestudoval dostatečné množství jevů.
Možná nový fenomén nebyl objeven, a proto byl pro Maxwella nedostupný. Co dávalo Maxwellovi právo tvrdit, že jeho rovnice jsou "konečné"? Během odvozování zákonů elektromagnetické indukce, Maxwell zavedl vlastní "výběrový proces", když na základě vlastního uvážení rozhodoval, které jevy jsou "základní". Během 18. století byl pozorován bezpočet elektrických jevů. Maxwell měl od začátku těžkosti rozhodnout se, které jevy vybrat jako "nejzákladnější". Výběrový proces byl čistě subjektivní. Když se rozhodl, které jevy byly "ty fundamentální", Maxwell zredukoval tyto vybrané případy a popsal je matematicky. Jeho záměr byl zjednodušit práci inženýrům, kteří navrhovali elektrická zařízení. Výsledkem byly "předsudky" ze strany elektrických inženýrů, kteří nesnesli myšlenku jakékoliv odchylky od "standardu". Tesla se setkal s tímto druhem dogmatiky už dříve, když byl studentem. Vlna kvantitativní slepoty ho doháněla.
Tesla a další věděli velmi dobře, že existovali zvláštní a anomální formy elektromagnetické indukce, které byly pravidelně pozorovány. Měnily formu podle změny formy experimentálních aparátů. Objevy nových elektrických sil byly ohlašovány téměř pravidelně v měsíčníku Nature Magazine. Bohorovní v jistotě, že všechny elektrické jevy byly náležitě klasifikovány a matematicky popsány, akademici byli velmi zdrženliví v akceptování Teslových tvrzení.
Ale tato akademická rigidnost nebylo to, co Teslu trápilo. Již našel odpovídající kompenzaci svých vynikajících znalostí ve světě průmyslu. Tesla, nyní ve vlastnictví jevu, který nebyl předpovězen Maxwellem, začal zpochybňovat své vlastní znalosti. Stal se z něj "mechanistictý typ", přesně ten typ, kterým jako student tak opovrhoval? Empirický fakt byl v rozporu s tím, na čemž Tesla založil své životní dílo. Goethe pravil, že příroda vede lidstvo. Volba byla jasná: přijmout empirický fakt a odhodit konvenční teorii. Nějaký čas se pokoušel odvodit šokový efekt matematicky "zápasením" s Maxwellovými rovnicemi, ale marně.. Byl odhalen nový elektrický princip. Tesla by ho uchopil, stejně jako magnetický vír, a upředl by z něj nový svět. Co se historicky odehrálo je skutečně smutné. Pokud by Maxwell žil po Teslově náhodném objevu, zahrnul by tento nový jev do svých rovnic. Samozřejmě, pokud by se Maxwell rozhodl vybrat daný jev mezi ty, které považoval za "fundamentální".
Empirický fakt byl v rozporu s teoretickou základnou. Tesla následoval stopu. Výsledkem byla naprostá změna směru, jímž se jeho výzkum ubíral. Po zbytek svého života pronášel vědecké výroky, kterým málokdo byl ochoten uvěřit a ještě méně je bylo schopno reprodukovat. Přitom však existuje několik reprodukovatelných elektrických jevů, které nemohou být Maxwellovou teorií předpovězeny. Periodicky se objevují, kdykoliv se s nimi experimentátor s otevřenou myslí náhodou setká.
Vysokonapěťový impulsní proud produkuje dosud neznámý zářivý/sálavý jev. Ve skutečnosti, toto je ten elektrický "vysílací" efekt, jehož implementace v myriádách různých návrhů tak odlišuje Teslu od ostatních vynálezců. Tato nová elektrická síla byl objev obrovského historického významu. Navzdory tomuto faktu, jen málo akademiků si ovědomilo jeho význam. Zaměřeni na dogmatizaci Maxwellovy práce, nebyli ochotni naslouchat Teslovým vzrušeným oznámením. Akademici tvrdili, že Teslův efekt nemůže existovat. Trvali na tom, ať Tesla svá prohlášení odvolá.
Teslův zvláštní efekt nemohl být Maxwellem předpovězen, protože Maxwell ho nezahrnul do svých rovnic. Jak by to mohl udělat, když tehdy nebyl znám? Tesla se nyní zamýšlel nad akademickými dopady nového efektu. Pokud nebyl zahrnut do Maxwellových rovnic, jaké další jevy a síly ještě byly opomenuty? Budou nyní akademici ignorovat jejich existenci? Odváží se dokonce odmítnout možnost samotného jevu na základě neúplného matematického popisu?
Vida že efekt může lidstvu poskytnout ohromné možnosti, pokud bude využit, Tesla si přál studovat jev a implementovat zářící elektrickou sílu za mnohem bezpečnějších podmínek. Prvním krokem, který provedl před pokračováním svých experimentů, bylo zkonstruování speciální uzemněné měděné bariéry: štítu pro blokování elektrických emanací. Byly to velké pláště relativně silné mědi. Uzemnil tyto pláty, aby zajistil svou kompletní bezpečnost. V elektrických termínech, Tesla kolem sebe vytvořil "Faradayovu klec". Tato instalace blokovala jakékoliv elektrostatické výboje před dosažením jeho osoby. Nyní mohl jak pozorovat, tak zapisovat co viděl s velkým klidem.
Umístě se za své měděné štíty, Tesla spustil aparát. ZZZZZzzzzz... motorizovaný spínač bzučel, napětí dynama bylo přerušováno několiksetkrát za vteřinu, šoková akce byla nyní kontinuální. Cítil stálý rytmus elektrostatických podráždění spolu s tlakovou vlnou přímo skrz bariéru. Nemožné. Žádné elektrický vliv ho neměl dosáhnout skrze takové množství uzemněné mědi. Ale tento energetický jev byl pronikavý, dával elektrické šoky a pocit tlaku. Teslovi chyběla slova k popsání tohoto nového jevu.
Byl si jistý, že nový objev vyprodukuje kompletně nový druh vynálezů, jakmile bude zkrocen. Efekt se naprosto lišil od těch, které byly pozorovány u vysokofrekvenčních střídavých proudů. Tyto zvláštní výboje byly důsledkem jednosměrných, nevratných impulsů. Ve skutečnosti, tento jev ZÁVISEL na jednosměrné povaze impulsů. Rychlé sepnutí vysokonapěťového dynama produkovalo efekt, který nemohl být nikdy dosažen žádným střídavým generátorem. Byla zde demonstrace "vysílané elektřiny".
Většina výzkumníků a inženýrů má na Teslu a jeho vynálezy pevně dané názory. Jsou zajímavě fixované na myšlence, že vše s čím kdy Tesla experimentoval, se týkalo střídavého proudu. To je chybný pohled, jak pečlivé studium patentových přihlášek odhalí. Málokdo si uvědomuje zdokumentovaný fakt, že když jeho práce v oblasti střídavého proudu byla dokončena, Tesla se přesunul ke kompletně nové oblasti impulsních proudů. Jeho patenty z této doby až do konce kariéry jsou naplněny terminologií týkající se čistě elektrických impulsů. Tajemství principu leží v aplikaci jednosměrného proudu v malých časových intervalech. Tesla studoval časový aspekt impulsů, věříc, že bude schopen eliminovat bolestivý aspekt zkrácením délky impulsů. V odvážné sérii experimentů, vyvinul rychlé mechanické rotační spínače, které operovaly s velkými stejnosměrnými napěťovými potenciály. Každý kontakt trval přibližně jednu desetitisícinu vteřiny.
Vystavuje se takovým impulsům velmi nízké síly, s radostí zjistil že "pole bolesti" bylo téměř pryč, zůstal jen zvláštní tlakový vjem, který mohl být pozorován přímo skrz měděné desky. Zvětšení výkonu nevyvolalo zvýšený jev bolesti, ale jen zajímavé zvýšení tlakového pole. Jako výsledek jednoduchého přerušovaného vysokonapěťového přímého proudu, jev nebyl nikdy dříve popsán, kromě blízkých svědků úderu blesku. V tomto případě však byl jev chybně připisován vzduchové tlakové vlně.
Nejsa zpočátku schopen správně pochopit jejich podstatu, Tesla konzervativně přistoupil k tlakovému jevu jako k efektu tlaku vzduchu. Nejprve postuloval, že tlakové pole bylo důsledkem ostrých zvukových vln, které postupovaly všemi směry od rázových výbojů ve vodiči. Ve skutečnosti toto oznámil v málo známé publikaci té doby, kde objev poprvé oznámil. Nazývaje tlakový jev "elektrizovanými zvukovými vlnami", popsal jejich pronikající podstatu v akustických termínech. Další experimenty však postupně přinesly nové pochopení, že oba pozorované jevy, tlakový a elektrostatický, se vůbec neodehrávají ve vzduchu. Demonstroval, že k nim může docházet i v olejové lázni. Vodiče impulsního proudu byly umístěny do minerálního oleje a pozorovány. Silné projekce tlaku byly emitovány vodičem v oleji, jako kdyby vzduch tryskal pod vysokým tlakem.
Tesla nejprve věřil, že tento proud byl řízen elektrickým tlakem. Kontinuální pozorování jevu ho ale přesvědčilo, že projektovaný proud nebyl vůbec vzduch. Navíc, Tesla věděl jak jev vysvětlit, ale byl opatrný v přijmutí vlastní teorie toho, co z vodiče pod vysokonapěťovým impulsním proudem tryská.
Tesla provedel elektrická měření tohoto jevu. Jeden konec galvanometru byl spojen s měděnou destičkou, druhý byl uzemněn. Když byl aplikován impulsní proud, nepřipojený a vzdálený galvanometr registroval stálý stejnosměrný proud. Proud skrz prostor bez vodičů! Nyní zde bylo s impulsním proudem dosaženo něco, co nemohlo být nikdy dosaženo se střídavým proudem jakékoliv frekvence.
Analýza situace dokázala, že elektrická energie nebo elektricky aktivní energie byla projektována z impulsního zařízení jako paprsky, ne vlny. Tesla byl absolutně ohromen zjištěním absolutně longitudinální povahy paprsků, popisujíc je v patentu jako "paprsky, připomínající světelné". Tato pozorování byla v souladu s teoretickou předpovědí Kelvina popsanou v roce 1854. V jiném článku Tesla paprsky nazýval "temnými paprsky", a "paprsky které charakterem připomínají světlo". Paprsky neoslabovaly se čtvercem vzdálenosti od zdroje (jako konveční e.m. vlnění), ani lineárně uměrně vzdálenosti od zdroje. Zdálo se, že dosahují velkých vzdáleností bez viditelného oslabení...
Aby nezůstalo jen u slov, na tomto videu mezi 18:00 a 23:00 můžete vidět účinky longitudinální pulsní elektřiny na vlastní oči. Je to jeden z těch jevů, které podle oficiální teorie nemohou existovat, protože "to odporuje všemu, co o elektřině víme". Je tam zajímavého mnohem více, stejně jako na ostatních videích Dollarda. Existuje také kanál TheOldScientist, který zdá se provozuje člověk seznámený s prací Dollarda a demonstruje různé aspekty Teslovy longitudinální dielektřiny.
Závěrem určitý návrh. Není nač čekat, informace jsou k dispozici. Pokud by dalo více lidí jak se říká, hlavy dohromady, výsledek se podle mého dostaví. Prvním dílčím cílem by mohl být reprodukování výše popsaného jevu v základní formě - ověřit elektrostaticko-tlakovou vlnu (ve skutečnosti jsou to tlakové pulsy (šokové pulsy) v éteru, jak se z přednášek Dollarda dozvíte. Elektřina samotná je polarizovaný éter a elektřina neproudí ve vodičích, ale kolem vodičů. Elektřina není proud elektronů, proud elektronů je jen vedlejším účinkem). Testovací aparát vypadá dostatečně jednoduše, až primitivně - zdroj vysokého napětí, baterie kondenzátorů a tenký vodič určený k odpaření. Jediný aspekt, který mě osobně není jasný, je "Tesla nastavil svůj aparát pro eliminaci možnosti jakýchkoliv zpětných pulsů". Z jiných materiálů vím, že toto je klíčový aspekt - jakmile dojde z jakýchkoliv příčin k jakkoliv malému zpětnému pulsu, jev nenastane. I ověření jen tohoto základního efektu v základní formě by znamenalo mít v ruce důkaz existence éteru a toho, že oficiální věda se téměř ve všem naprosto mýlí. A to je příjemná představa.
Dollard na stránce nabízí několik balíků celkem vzácných knih, převážně zapomenutých perel velikánů vědy 18-19. století, které se dají stáhnout, pokud něco přispějete na zařízení laboratoře a Erikovy výlohy. Výše příspěvku je libovolná. Tuto cestu podporuju, ale pokud někdo nemá možnost přispět třeba kvůli technickým překážkám, můžete se mi ozvat na email, po domluvě jsem ochotný nějaké knihy poslat. Většina z nich jsou vědecké práce, pro představu jak záživné čtení to je si můžete představit například vysokoškolské skripta fyziky v angličtině. Nicméně, jsou tam informace které jinde nenajdete, protože od té doby byly Velkou inkvizicí prohlášeny za kacířství.
Chtěl bych tedy navrhnout vytvoření nějaké (zpočátku asi neformální) skupiny, která by se tím zabývala. Víc hlav víc ví. Sám bych svou roli, pokud by taková skupina vznikla, viděl spíše jen symbolickou, nemám momentálně ani potřebné prostory, ani vybavení a potřebné zkušenosti pro podobné experimenty. Ale oblast mě vždy zajímala a zajímá, sleduji ji už zhruba 10 let. Leva-net by například zpočátku mohl sloužit jako informační kanál, aby se zájemci o účast navzájem našli. Také připadá v úvahu nějaký finanční vklad pro získání potřebného vybavení, pokud vyvstane potřeba, ale to už předbíhám. Jak to vidíte? Je v našich silách něco takového podniknout, přejít z virtuálního prostranství k aktivitě ve fyzické rovině?
Hox
Informační báze KSB