Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 10.09.2018

14.9.2018

Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 10.09.2018.srt (56327)
 

1. 00:36 Voľby 11.11.2018 v DĽR a LĽR. Prerozdelenie moci.
1.1. 03:54 Podivné nehody v Abcházsku a Moldavsku.
1.2. 06:19 Minské dohody ako hlavný nástroj Ruska v globálnej politike.
1.3. 12:36 DÔLEŽITÁ INFORMÁCIA, O KTOREJ NEBOLO MOŽNÉ HOVORIŤ OD ROKU 2013.
2. 27:19 Samit v Teheráne Rusko-Irán-Turecko o Sýrii.
3. 37:07 Rusko ako protiváha Číny po rozpade SŠA? Plány GP na usporiadanie sveta.
4. 43:49 Prečo celý Západ nenávidí Rusko a chce ho zničiť?
5. 52:50 Prečo Putin neuponáhľa procesy vo vnútornej politike RF?
6. 57:59 Výzva na samoštúdium a čítanie kníh KSB a DVTR.

Fond konceptuálních technologií uvádí Analytický pořad Otázka-odpověď
Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den ...10.09.2018.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.
 

00:36

První otázka je od Maxima z Doněcku, z DLR, který se ptá na následující:
Valeriji Viktoroviči, v DLR a LLR se mají dne 11. listopadu konat volby na části území Doněcké a Luhanské oblasti. Hlavou DLR v zastoupení je teď místo Trapeznikova Pušilin.
Co je to za přerozdělování moci?
V LLR je teď místo Plotnického alespoň schopný Pasečnik a v DLR nemají z koho vybírat?
Co se v těch republikách děje?
 

V těch republikách je teď těžká situace. Smrt Alexandra Vladimiroviče Zacharčenka je těžkou ránou pro rozvoj republik. V minulém pořadu jsme o celé této komponentě nemluvili, ale sám život nás nutí to probrat daleko podrobněji.
Tehdy byla položena otázka, zda Zacharčenkova smrt nesouvisí s Putinovým vystoupením k penzijní reformě. Já jsem tehdy řekl, že souvisí, že to má přímou souvislost. Musíte si však uvědomit následující věc.
 

V důsledku… Tedy přesněji: souvislost ještě neznamená důsledek.
Pro globalisty, pro státní elitu USA, pro podpindosníky Putinovo řízení samo o sobě znamená nebezpečí. Nebezpečí likvidace dřívějšího světového řádu.

To znamená, že jedni chtějí Putina odstranit úplně a ti druzí zase chtějí, aby byl maximálně neakceschopný. Chtějí ho dostat do podmínek, kdy bude podobně jako ta opice tahat kaštany z ohně za jiné.

Je to přece tak, že globální katastrofě se potřebujeme vyhnout jak my, tak i globalisté. Chtějí donutit Putina, aby jestliže se chce vyhnout globální katastrofě a zániku Ruska v ní, pracoval pouze na stabilizaci systému, ale neposouval přitom Rusko vpřed.
Takto hodlají překlepat to Putinovo období a potom dosadit svého člověka, třeba Grudinina, kterého nechali, aby se otrkal v posledních volbách.
No a ten potom za 15-20 let opět náš stát odrovná. A přesněji za 15, protože jde o 20 let, ale pět z toho ještě zbývá na Putinův mandát.
 

Ale ještě předtím, než si promluvíme o Zacharčenkově smrti a o tom, co se děje v republikách, je třeba zmínit následující fakt.
V noci z 8. na 9. září při autonehodě zahynul předseda vlády Abcházie Gagulija.

A 9. září přes den měl zase velmi podivnou autonehodu, ke které existuje video z nahrávacího zařízení, kde je vidět, že nešlo o žádné předjíždění, o žádný smyk.
Ten náklaďák mířil přímo do čelního střetu s autem, ve kterém jel moldavský prezident Dodon.

Gagulija se právě vrátil ze Sýrie, kde Rusko řeší své úkoly globální úrovně. A Dodon? Připomenu, že Putin mu jako dárek věnoval Moldavsko, mapu Moldavska. Já už jsem nejednou říkal, že projektový stát Rumunsko je stejně odsouzen k zániku, ale ta hlavní otázka spočívá v tom, kdo posbírá jeho trosky.
Rusko má za to, že by měl být obnoven moldavský stát. Takže tu máme dva lidi účastnící se realizace ruské politiky ruského gosudara na úrovni globální politiky, z nichž jeden z ničeho nic zahynul a druhý jen zázrakem z té autonehody vyvázl. Je to náhoda?

To není žádná náhoda.
A potvrzuje to i smrt Alexandra Vladimiroviče Zacharčenka v důsledku teroristického útoku. Od Minských dohod se jako od pevného základu odvíjí velmi mnoho aspektů realizace globální politiky Ruska.
Rusko se díky těm Minským dohodám, které se podařilo prosadit Putinovi, stalo plnohodnotným subjektem v uplatňování globální politiky.

Jenže všichni nepřátelé Ruska se snaží jen o jedno, z té globální politiky Rusko vyšachovat, aby nemohlo poškozovat zájmy globálního prediktoru ani americké státní elity.

Proto jakmile zahynul Zacharčenko, tak u nás ti údajní analytici prostě začali šílet, že je třeba Minské dohody zrušit. Dostali pokyn, tak ho začali plnit. Že by v důsledku toho v Rusku začala téct krev, jim starosti nedělá. A nešlo by o žádnou selanku. To v požáru jaderné války má Rusko přijít o svou suverenitu, stát i státnost. Nedotčeny mají zůstat pouze ty objekty, které zásobují Západ zdroji.
 

V tomto ohledu jsou pro ně Moskva i Petrohrad zcela zbytečnými, protože tam není ropa, nejsou tam slévárny ani elektrárny. Uvědomují si tohle všichni ti podpindosníci a prý „patrioti“, ti patriasti (patriot+pederast), kteří sedí právě v té Moskvě?
Vůbec nemyslí na to, že právě na ně bude mířit jaderný útok jejich páníčka. Tohle by si měli uvědomit. A jestli si někdo myslí, že to nesouvisí s tím, co se teď děje na Ukrajině, tak se hluboce mýlí.
 

K té vraždě Zacharčenka má Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) čistě formální, zdůrazňuji čistě formální vztah. Lidé infiltrovaní do Zacharčenkova okolí nejsou vůbec lidé SBU. Všichni jste asi viděli seriál Spáči, kdy pro konkrétní úkol nadřízený v rozvědce ze svých zdrojů poskytuje na vyžádání kádry:
„Je třeba provést takový úkol, potřebuji takové lidi zaujímající takové funkce.“ „No prosím, mám k dispozici toho a toho, kteří ten úkol mohou splnit.“ Přesně takto to bylo provedeno.

To je mimochodem světová praxe. Kdy se mocnější rozvědka dělí o své kádry k provedení nějaké operace. Toho člověka, který pomohl zabít Zacharčenka, nebylo vůbec možné předem odhalit, protože měl životopis prakticky bez poskvrnky. Tedy nějaké ty skvrnky tam byly, jak tomu u každého normálního člověka bývá, ale podezřívat ho z toho, že pracuje pro SBU jednoduše možné nebylo. Nebyl tam ani infiltrován pro tento úkol. Dokonce ani on sám nevěděl, že byl infiltrován do Zacharčenkova okolí, on tam přišel z vlastního popudu.

A potom za ním jednou přišli a řekli mu: „Buď uděláš to a to nebo bude následovat to a to. Protože kdysi jsi udělal to a to.“
To znamená, že SBU byla pouze využita k tomu, aby začala s podlamováním Minských dohod, zařídila vyostření situace na Donbasu a rozpoutala válku, v jejímž důsledku bude možné rozdělit Ukrajinu, aby potom ta teroristická válka proti Rusku trvala až do skonání věků.

Všichni, kteří vyřvávají o uznání Doněcké a Luhanské republiky, jednotlivě, si přejí rozdělit Ukrajinu, a chtějí, aby se ruská krev prolévala řekou, aby ta válka proti Rusku nikdy neskončila. To je třeba si uvědomovat zcela jasně.
Ukrajina musí zůstat celá, ponechat si celé území a ta banderovská líheň musí být zcela zlikvidována.

Musí to tak být, jinak budou vybuchovat bomby v domech, ve vlacích, budou padat letadla… USA, Západ vždy banderovce vybaví vším potřebným, zbraněmi.
Stejně jako to teď dělají v Sýrii s ISIL, který má k dispozici ty nejmodernější zbraně. Jak se tam asi dostávají?
A banderovská líheň bude vychovávat psy, které budou posílat na porážku, jednorázové vojáky.

V Doněcké lidové republice byl rozehrán tunelový scénář. To je takový oblíbený pojem. A otázkou teď zůstává, jak se ten tunelový scénář vyvine, což v mnohém závisí na lidech žijících přímo v Doněcké republice a na jejich sousedech v Luhanské republice.

A proto teď budu mluvit o těch věcech, které jsem si od roku 2013 nechával pro sebe, celou dobu jsem mlčel.
Mluvil jsem o tom přímo pouze v soukromých rozhovorech, při speciálních konzultacích.
Co se teď stalo?
V DLR sedmého, nebo to bylo osmého? Podívám se.
Takže sedmého v DLR došlo ke státnímu převratu a to bez jakýchkoliv pochybností.

Ke státnímu převratu! K převratu zaměřenému na to, by přivedl velkou válku, kárnou operaci na Donbas.
V rozporu se zákonem, v rozporu s ústavou generální prokuratura DLR prohlásila jmenování Trapeznikova za nezákonné. Vždyť zákon je jako oj, vždy ho otočíme, kam potřebujeme
a prosadila jmenování Pušilina. Tuto volbu Pušilina ihned podpořily policejní složky. To už vypovídá o tom, že bylo-li nutné, aby ozbrojená složka vydírala celý zbylý státní aparát a obyvatelstvo, když se vnitro postavilo za Pušilina, znamená to jen jedno.

Ti lidé si velmi dobře uvědomují, že se dopouští nepravosti, že se dopouští státního převratu. Já jsem po celou tu dobu, kdy to na Ukrajině vřelo, sledoval události probíhající v Luhansku, v Doněcku. Kolik jen času jsem přitom strávil na internetu a prohlížel zprávy, nahrávky, ani nevím, jak to popsat. Když jsem se díval, co se děje v Doněcku a Luhansku, tak mi bylo hrozně, protože jsem zcela jasně viděl, jak se tenkrát Bolotov a Pušilin jako sparingpartneři s Turčinovem snažili dotlačit válku na Donbas, jak se snažili dotlačit kárnou operaci na Donbas, byli připraveni a dělali všechno pro to, aby na Donbasu došlo k velkému krveprolití, aby se Donbas tou krví zalknul.

Pušilin dělal všechno pro to, aby uhasil lidový protest, aby veškerá pára byla bezúčelně upuštěna. On sám byl kdysi namočený ve finanční pyramidě MMM a jako takový nemůže nebýt agentem SBU.
Jeden je důstojník SBU, druhý je agent SBU. Oni… Pušilin a Turčinov si vzájemně nahrávali. Ale nechával jsem to být, nemluvil jsem o tom, protože jsem viděl ten tvůrčí potenciál obyvatelstva a že to šlo kupředu, že se ten živoucí proces přece jen rozbíhá. I špatné řízení je lepší než žádné řízení.
 

I při špatném řízení se může objevit lídr, který semkne obyvatelstvo, aby bylo připraveno, až se hordy kárných batalionů Pravého sektoru vrhnou se svým terorem na Donbas, stejně jako ISIL na Sýrii.
Když jsem viděl, že v Doněcku pod Pušilinovým vedením veškerý lidový protest vázne, tak jsem vystoupil a řekl jsem, že je to slepá ulička a Doněck se jako centrum koncentrace řízení vyčerpal, ale nemluvil jsem o tom, proč tomu tak je, že jde o provokaci, že tam mají provokatéry, kteří vedou na porážku nepřipravené obyvatelstvo, že je speciálně ponechávají na pospas nacistům a karatelům ze Schutzmannschaftů, ze Sonderkommand SS Haličiny.

Řekl jsem, že se musí soustředit na minimálně připravené okresní centrum a začít odtamtud.
A to centrum se okamžitě našlo, a byl jím Slávjansk/Slavjánsk.

Je možné mít různé názory na osobnost Strelkova, Girkina, ale byla to tehdy právě domobrana, právě to centrum koncentrace řízení ve Slavjansku, které se stalo základem pro to, že lidé na Donbasu byli alespoň minimálně připraveni k odražení agrese ze strany kárných batalionů, které už tehdy vyrazily.

A v tomto ohledu to vyvedení domobrany ze Slavjanska znamenalo jen jedno, že do Doněcku dorazily bojeschopné jednotky, které se dokázaly postavit do cesty ukrajinským fašistům a karatelům, na které tam s otevřenou náručí čekal Pušilin.
 

Pušilin se vypařil, když došlo na ostrou fázi, tak někam zalezl. A je jasné proč, neboť jeho provokační činnost byla zřejmá všem, koho se tak či onak dotýkala situace na Donbasu. Objevil se zase až ve chvíli, kdy se situace již stabilizovala a bylo nutné zformovat vedení těchto republik.
A proč se tam mohl objevit?
Protože má své kurátory i v Moskvě.
 

Znovu opakuji, že ta Zacharčenkova vražda byla naplánovanou akcí sil stojících nad SBU, ale ty kádry použili podle naskýtajících se možností.
A proto jsou ti, kteří se nacházejí v Moskvě a stojí za zády Pušilina stejní upíři toužící po ruské krvi, kteří také touží prolévat ruskou krev řekami, protože si to přeje jejich páníček za velkou louží.

Doněcká republika a její mladý lídr to měli velice těžké. Zacharčenko prožíval složitá období, o kterých teď ale mluvit nebudu. On v nich dokázal čestně obstát, manévroval, řídil a vytvářel přitom strukturu. A dokud tam byl Zacharčenko, tak jsem o Pušilinovi mlčel, protože jsem viděl, že Zacharčenko pracuje dobře a posouvá republiku kupředu, že správně hodnotí perspektivy
a možnosti Doněcké a Luhanské republiky.

Jenže jsem to neviděl jen já, ale i nepřátelé Ruska. A tak zajistili přísun svých agentů.
Odstranili Zacharčenka a pomocí státního převratu dosadili k moci Pušilina, který okamžitě začal s likvidací celého státního aparátu.

Okamžitě začal odklízet všechny nepohodlné a dosazovat na jejich místo své lidi, kteří jsou buď spáči nadřazenějších rozvědek nebo prostě agenti SBU infiltrovaní do státního aparátu Doněcké republiky kvůli sabotáži.
 

A lidé žijící v Doněcku velmi dobře vědí, jak těžce probíhalo státní budování Doněcké republiky
a jak silně se projevovala sabotáž ve státním aparátu. To znamená, že teď Pušilin fakticky odhalil všechny své lidi, všechny nepřátele ruského lidu a Doněcké republiky, kteří tam byli infiltrováni různými rozvědkami.
A proč o tom nyní mluvím?
 

Zacharčenkova vražda a dosazení k moci Pušilina jsou pokusem vytvořit tunelový scénář, za kterého mají být odstraněny Minské dohody, má začít masakr lidí na Donbasu, což má donutit Rusko vstoupit do války a přinutit ho vzít pod svou kontrolu pouze polovinu Ukrajiny.

Analogickým příkladem je rusko-turecká válka z roku 1877-78, kdy napřed podle první dohody mělo být Bulharsko přes celý Balkánský poloostrov a podle druhé z něj zbyla polovina.
Přibližně jde o to samé. Až na to, že to okamžitě spustí křik:
„Oj, Rusko zaútočilo na demokratickou Ukrajinu.“

V žádném západním médiu nikdy neřeknou, že karatelé mrzačili, zabíjeli, spalovali. To oni neřeknou, budou tvrdit, že Rusko zaútočilo na mírumilovnou demokratickou Ukrajinu. A tento scénář má na starosti Pušilin.

To on má svým jednáním diskreditovat a znehodnotit Minské dohody. To je jeho úkol, proto tam byl dosazen.
Zde je samozřejmě možné navrhnout různé varianty řešení a to i na šesté prioritě, ale optimální variantou je dotlačení Pušilina do jiného tunelového scénáře, při kterém ozbrojené síly Novoruska, lidé, kteří vědí, že je to zrádce a kat ruského národa, navléknou obrazně řečeno Pušilinovi náhubek a donutí ho pracovat na realizaci mírového plánu Minských dohod, na vytvoření jednotné a nerozdělené Ukrajiny a na vykořenění té banderovské líhně.

To je právě důvod, proč jsem tu o Pušilinovi mluvil, protože právě jen takový scénář povede ke snížení míry krvavosti.
A co se týče šéfa vnitra a generální prokuratury, tam je všechno jasné. To právě jejich rukama byl proveden státní převrat. Takže jaké volby na Donbasu? To je jen obyčejná profanace.

Jestliže nebude Pušilinovi navléknut náhubek, tak se Donbas vykoupe v krvi tak, že je mi z toho úzko. Byli to Pušilin a Turčinov, kteří společným úsilím přivedli válku na doněckou zemi.
SPOLEČNĚ!

Pušilin udělal všechno pro to, aby se tam ta válka rozhořela, stejně jako se o to samé snažil v Luhansku Bolotov.

27:20

Takže přejdeme k další otázce. Valeriji Viktoroviči, okomentujte prosím summit, který se konal v Teheránu mezi Ruskem, Tureckem a Íránem o Sýrii.

Summit to byl velice zajímavý, a jak zmínili někteří novináři, tak když začala jednací část, monitory se nevypnuly a byla odvysílána i ta fáze jednání.
Takové chyby se na takové úrovni nestávají náhodou. A v zásadě se ty monitory neměly vypnout z jednoho jednoduchého důvodu.
Putinovi se pracuje velice těžce, protože Rusko nemá spojence kromě armády a námořnictva, takže se velice těžce dává něco do pořádku, zastavuje ta válka v Sýrii.
A přitom je tam ta situace maximálně kritická, prostě maximálně kritická.
Američané tam přesunují doplňkový kontingent vojsk.

Americká média všechny přímo zavalují informacemi:
„Jen se podívejte, jak americké dělostřelectvo střílí směrem k Rusům. Ano, ty náboje sice až k ruským pozicím nedolétnou, ale dáváme jim tak jasně najevo, že jestliže si jen dovolí dotknout se Idlibu a Al-Tanfu, tak to do nich nasypeme s plnou parádou.“

Wall Street Journal přímo píše, že USA jsou připraveny zaútočit jak na Rusko, tak i na Írán v Sýrii, protože se všechno už hroutí. Američanům se všechno hroutí. Oni tam potřebují za každou cenu rozpoutat válku.
 

Teď už naši diplomaté prakticky přímo na tiskových konferencích ministerstva zahraničí, sám ministr zahraničí i naši diplomaté přímo v OSN, všude se přímo mluví o tom, že ISIL je strukturním útvarem amerických ozbrojených sil, že se jedná o nepravidelnou jednotku americké armády, a že jim Američané dodávají zbraně a zajišťují krytí. Teď už se to v podstatě ani netají.
Oni mají teď poslední, poslední šanci vyvinout zde tlak.

Když někdo tvrdí, že naši diplomaté nefungují, tak to nefunguje mozek tomu, kdo říká, že kroky naší diplomacie nefungují. Všech vítězství je dosahováno výlučně diplomacií a ve výsledku…
Kolik divizí měla Velká Británie v Indii, když byla koloniální perlou britské koruny? Dvě?
A kolik miliónů lidí, stovek miliónů lidí držely pod kontrolou? A díky čemu? Díky diplomacii.

O čem to teď mluvím?
V Saské Kamenici jsou opět národní nepokoje.
A proč? Protože migranti opět zabili místního člověka. A kde se vzali ti migranti? V důsledku války na Blízkém východě, v Maghrebu. A kdo tam tu válku vyvolal? USA a jejich podpindosníci z Evropy, kde teď také trpí lidé.

A když těm lidem předtím vyprávěli… A oni jim to vyprávěli, média byla plná toho, jak ISILovci pořádají hromadné popravy. Podávali to tedy rafinovaně, třeba to jejich pozadí bylo rozostřeno apod. Ale informace o tom všem k dispozici byly. Jenže když se mezi sebou vraždili domorodci, bylo to Evropanům ukradené.
Ale když se problémy začaly dotýkat bezprostředně jich, když nemohou vyjít ze svého domova, protože je v ulicích mrzačí, znásilňují, zabíjejí, tak se najednou začínají ptát:
„Kdo za to může? A jak z toho ven?“

Naše diplomacie jim přímo dává najevo: „Evropo, podívej se, USA nechtějí, abychom dorazili ISIL, protože se jedná o jejich ozbrojené jednotky. Je to jejich armáda.“
Dříve by to celé té Evropě bylo vřele ukradené, ale teď už se jich to dotýká přímo, oni sami mají problémy.

A tak už diplomatická podpora Evropy není na straně USA, ale na straně Ruska:
„Vyřešte tam ten problém s teroristy, aby byl u nás klid, a my se vynasnažíme pověsit se jako přítěž na ruce a nohy Američanům.“
Takto to otáčí ruská diplomacie, mění ten poměr sil. Ale to je jen jeden aspekt a my přece mluvíme o třístranném jednání údajných spojenců. Údajných spojenců!

A abyste pochopili, o jaké jde „spojence“, nevypnuly se kamery.
Promluvil Erdogan: „Je nutné uzavřít příměří.“ S těmi teroristy!
A Putin mu odpověděl: „Pane Erdogane, a kde tu u našeho jednacího stolu vidíte ty teroristy?“

A okamžitě je jasné, čí zájmy na tom jednání zastupuje údajný spojenec v boji proti ISIL Erdogan. Zapomněli jsme snad na ten prodej ropy přes turecké území?
Na dodávky zbraní přes Turecko?
Na to všechno jsme snad zapomněli?
 

Nevzpomínáme si snad, jak když ropa ze Sýrie přestala proudit přes turecké území, bylo okamžitě v USA po „břidlicové revoluci“?
O které zde naši údajní analytici vykřikovali: „Pojďme těžit svou břidlicovou ropu, pojďme ničit své vlastní území! Jen se podívejte na Američany, jak se jim daří.“

I když všichni velmi dobře věděli, že to není žádná břidlicová ropa, ale ropa, kterou těží ISIL
a prodávají USA. To všechno šlo přes turecké území.
Jenže Turecko má také své zájmy a turecká armáda vstoupila na syrské území, kam jí ale nikdo nezval!
Pozván byl jen Írán a Rusko.

A Turecko tam hraje svou hru, která se zase nelíbí Rusku ani Íránu. Proto se ty monitory nevypnuly. A když Putin Erdogana setřel, v měkké diplomatické formě, tak to všichni pochopili. Pochopili rozložení sil. A jak na to potom Erdogan reagoval o přestávce?
Putin si potřeboval promluvit s Rúháním, ale Erdogan se mu pověsil na rukáv a nechtěl ho pustit.

Sledoval to chvíli Sergej Viktorovič Lavrov a řekl si, že je třeba se připojit. Viděl to Sergej Kužugetovič Šojgu a také ho následoval. Tam probíhal plnohodnotný dialog. A proč?

„Já tam mám své bojovníky. Vy je teď vybombardujete, skřípnete je ze všech stran a nač jsem tam tedy vstupoval s armádou, když se teď budu muset stáhnout a dokonce snad respektovat syrskou územní celistvost?“
A to se Erdoganovi nechce, protože dokud bojuje na cizím území, tak jeho režim přežívá. Když se bude muset soustředit na řešení tureckých problémů, tak se mu to zhroutí. Erdogan si to uvědomuje.
 

A tak mu v podstatě ukázali, kde je jeho místo, aby se necukal. To je začátek, dali mu najevo:
„Ty jsi jeden ze sponzorů terorismu, a proto s tebou také můžeme začít jednat jinak. Ty se nás teď pokoušíš blokovat. My se ale na tvé zájmy také můžeme vykašlat úplně.“

Takže z tohoto pohledu to byl velice zajímavý summit. A všechno ostatní byly rituální kroky, které jsou velice důležité ve státním i nadnárodním řízení, ale to je úplně na samostatné téma.
Nicméně věcně byla klíčovým bodem právě tato událost.

37:08

Dále je tu otázka. První větu možná bude nutné okomentovat a hned reagovat?
- Uvidíme.
Valeriji Viktoroviči, vy jste několikrát řekl, že Rusko musí zmizet.
- Já jsem nikdy nic takového neřekl, já naopak vždy říkám, že to je plán globálního prediktoru a my se musíme postarat, aby k tomu nikdy nedošlo.
- No, autor to asi nejspíše také tak myslel.
Dále píše. Ale cožpak nebude Rusko potřebné jako protiváha, až budou odepsány USA?
Vždyť tu bude Čína jako nové světové impérium a Írán mu sotva dokáže čelit.
- Írán ani Číně čelit nebude muset.

Ty dvě centra koncentrace řízení jsou totiž potřebné k tomu, aby koncentrovaly různé síly. Pochopte to. Všechny do jednoho chumlu zahnat nedokážete. Vždy tu budou konfrontační body mezi různými státy, které jestliže… Lidé se chovají podle zásady:„Přítel mého nepřítele je můj nepřítel.“ „Já nevstoupím do této koalice, já vstoupím do jiné.“
Kvůli tomu existovalo centrum koncentrace řízení euroasijské s centrem v Evropě a euroatlantické s centrem ve Velké Británii. A k atlantickému patřily USA. Ta centra tak seskupovala všechny.

Úspěchy socialistické výstavby a ideologické vítězství SSSR bez ohledu na to, že sovětská vláda sama vynakládala veškeré své úsilí, aby Sovětský svaz potopila, vedly k tomu, že tyto dvě centra koncentrace řízení přestaly stačit a objevilo se hnutí vzpurných.

Jakmile zmizel SSSR, zmizelo i hnutí vzpurných. Opět vše rozdělili do dvou partiček a dál to řídili. A Čína a Írán mají být právě takovými centry koncentrace řízení. Ten, kdo se nebude chtít přátelit s Čínou, se bude přátelit s Íránem. Ten, kterému bude proti mysli Írán, se dá do spolku s Čínou. To je ten úkol, který mají plnit dvě centra koncentrace řízení.

Co se týká té stabilizace, tak ta je velice jednoduchá. Írán se bude stabilizovat na úkor existence formátu Astany, který je velice silným spojením turkických národů a zapadá jak do formátu SSSR 2.0, tak i do centra koncentrace řízení s centrem v Číně, oj v Íránu.

A protiváhu Číny vždy tvořila Indie. A to bez ohledu na to, že teď probíhá určitá spolupráce a z Indie jsou převáděny technologie řízení společnosti.
Indie bude vždy v konfrontaci s Čínou.
 

Proto Čína buduje svou hedvábnou stezku přes Rusko a Írán a Indie zase koridor Jih-Sever, aby tu hedvábnou stezku přeťal. Takže to mají všechno promyšlené.
 

Rusko v tomto ohledu není potřebné.
Navíc představuje pro globální prediktor nebezpečí, protože Rusko je nositelem jiného pojetí způsobu života společnosti.
 

V Rusku nevymizel ani jeden národ a ty, které byly dříve bez písemnictví, ji v něm získaly. Kultura všech národů se v Rusku neustále rozvíjí.
A jak skončili indiáni? Původní obyvatelé Ameriky, když tam přišli Američané? Původní obyvatelé Latinské Ameriky, indiáni tam zůstali, a kde jsou ti od euroatlantického bloku realizujícího globalizaci?
 

Oni přece předvedli, jak řeší národnostní otázky.
Domorodci musí být vyhubeni.
 

Jen si vzpomeňte na tu tragédii belgického Konga. To přece byla absolutní katastrofa a to je zase ukazatelem evropského přístupu. Všude jedno a to samé. Rusko musí odevzdat své zdroje, ale obyvatelstvo Ruska je nadbytečné. Rusko teď jen musí svými materiálními a řídícími zdroji pomoci zformovat dvě nová centra koncentrace řízení, kterými jsou Írán a Čína, a potom musí zmizet.

A na to je vyčleněno těch 15-20 let, podle plánů globálního prediktoru. Proto je třeba maximálně svazovat ruce a nohy Putinovi, aby nedokázal nic udělat pro samotné Rusko. A takto se proti němu spojit, že dokonce… Je těžké v tomto ohledu…
Zatím budu mlčet o tom, kdo se nechal zlanařit, stal se podpindosníkem a jde proti Putinovi. Člověk na takové úrovni? Prostě nemám slov.
A proto Rusko nepotřebují a všichni dělají, co mohou.

Proto probíhá takový nekompromisní boj proti Koncepci sociální bezpečnosti,
aby se zmocnili jejího řízení, aby diskreditovali práce vnitřního prediktoru. Přesvědčili se, že žádnými zákazy ji nezdiskreditují, protože ty znalosti se už začaly šířit.
A je tedy třeba přistoupit k jejímu vykleštění.

Rusko oni prostě nepotřebují. A co víc? Jsme odsouzeni, jestliže my sami to nepochopíme
a nepřijdeme na adekvátní opatření k vlastní obraně, k obnově vlastní suverenity, tak jsme my všichni odsouzeni.
A podpindosníci doufají marně, že oni přežijí. Jaderná bomba shozená na Moskvu zabije všechny stejně, nepřátele Ameriky, obyčejné lidi i podpindosníky, ale bohužel i ruské vlastence.

43:50

Fakticky jsme se už dotkli následující otázky od Andreje, který se ptal, proč Západ chce od Ruska vždy jen to jedno, aby přestalo existovat?
A Alexandr se v doplnění k tomuto tématu také ptá.
Proč po dobu celých staletí dochází ve světě k takové nevyváženosti?

Západ láme a ničí pilíře, mravní normy národů, likviduje přírodu a klima a ve výsledku vždy dostává lidstvo na pokraj zkázy. A zdůrazňuji, že to dělá souhrnný Západ. Podle mne není důležité, zda je to práce GP nebo státní elity.
No a ve výsledku to musí řešit jeden člověk na úkor zdrojů Ruska?
Vyvolává to otázku, jsou oni tak zabednění nebo my tak naivní?

Proč bychom byli naivní? Víte, všechno musíte dělat s tím, co máte. Co je ve vašich silách, to uděláte. My žijeme na jedné planetě. Nebo jsme všichni v jedné ponorce, pro příměr, a my se nacházíme ve svém úseku. To je přece situace, za které když nevyřešíte vzniklý problém, tak dojde ke katastrofě, při které zahynou všichni.
 

Jestliže v sousedním úseku dojde k nějaké havárii a vy se v tom svém zabarikádujete, jak dlouho myslíte, že přežijete v té ztroskotané ponorce? Nebo třeba na kosmické lodi? V jednom úseku došlo k porušení těsnění a vy jste se v tom svém uzavřeli, aniž byste se pokusili zachránit celou vesmírnou stanici, kosmickou loď. Jak dlouho?
 

A pro planetu Zemi platí to samé. Proto je Rusko nuceno v kritických okamžicích s vypětím všech svých sil zachraňovat život na planetě Zemi. Jenže žádná z těch krizí nepomíjí, aniž by zanechala své stopy. Ke všem těm krizím dochází v rámci božího dopuštění.
A lidé na Západě tak či onak, stejně jako mimochodem i nadnárodní řízení, globální prediktor, včetně národních elit, oni všichni tak či onak začínají chápat, že nedošli tam, kam chtěli, že je třeba něco změnit. A potom se s nimi dá jednat a něco změnit.
 

V tomto ohledu jsme přišli o obrovskou příležitost, kdy Sovětský svaz mohl nabídnout svou koncepci globalizace. Západní svět se Sovětským svazem prohrál ideologicky i ekonomicky. Na začátku sedmdesátých let se Západ absolutně zhroutil.

Ale co se stalo? 5. ledna 1968 SSSR podepsal úplnou a bezvýhradnou kapitulaci, když uznal nároky společnosti Lena Goldfields,
a potom to muselo logicky skončit rozkladem celého SSSR, jiná možnost nezbyla.

Takže v roce 1968 to podepsali a v roce 1971, když byl zrušen zlatý standard dolaru a došlo k jeho devalvaci, kdy SSSR mohl přijít se svým rublem, a všichni by ho přijali jako referenční měnu...
Například generál de Gaulle, proto se ho také v roce 1968 zbavili. Tedy přesněji on sám odstoupil v roce 1969, ale ta revoluce, ta údajná revoluce proběhla v roce 1968.
Všichni rubl chtěli, viděli v něm záštitu, viděli v SSSR pokrok, všichni lidé v něm viděli vlajkovou loď, která je vedla k normálnímu pojetí způsobu života, k normální ekonomice, k životu bez krizí, protože ti ve vládě SSSR prostě nemohli zcela popírat všechny ideje socialismu a komunismu.

Kult osobnosti Stalina odhalili a způsobili tím obrovské škody, ale přitažlivost socialistické, komunistické ideje zcela zprofanovat nedokázali. A po těch kolejích, které položil Stalin, jeho parní lokomotiva dále jela a vezla za sebou celý svět.
A co udělala sovětská vláda?
Celému světu dala na vědomí, že neexistuje jiná valuta než DOLAR!
„Ale on se přece právě zhroutil!“ „My budeme obchodovat jenom v dolarech, se všemi jen v dolarech.“ A proč? Protože 5. ledna 1968 podepsali tu kapitulaci, potom už byla jen jedna cesta, po které SSSR vedli.
 

Bylo to jednoznačné, a proto také po podpisu té kapitulace přistoupili k demontáži toho zlatého zajištění dolaru. Zbavili se de Gaulla, aby jiní už nic nezkoušeli. Protože jinak by přijel k sovětské vládě a řekl jim:
„Chlapi, cožpak jste se zbláznili? Před kým to kapitulujete? Vždyť oni s vámi prohráli, jsou absolutně na lopatkách. A vy teď před nimi dáváte ruce nahoru?“
Aby se nic takového nemohlo stát, tak se de Gaulla zbavili. A všude postupovali stejně.

Takže tenkrát jsme tu možnost propásli, za Sovětského svazu.
Teď bychom se nemuseli zabývat globálními problémy, ale v tom případě nás převálcují jako první v pořadí.
 

Potom zahynou i oni, ale napřed zničí nás. A já souhlasím s Putinem. Jestliže nás doženou do takových podmínek, za kterých Rusko přestat existovat, tak nebudeme brát ohledy na takový svět, ve kterém nebude Rusko.
Takže (vy tupci) naši američtí partneři přestaňte si zahrávat v Sýrii!
My zaútočíme nejen na ty nosiče, které vystřelí na Sýrii, ale zároveň s vědomím, co to znamená, zaútočíme na klíčové body jak v Evropě, tak i v USA.

Jiné východisko mít nebudeme, protože to je naše šance přežít. Jestliže se s tím útokem na Evropu a USA opozdíme, nemáme šanci přežít, protože naši vnitřní zrádci, kteří tak či onak ohrnují nos nad Putinem, udělají všechno, aby Rusko shořelo v požáru jaderné války.

Podle nich prý Putin nic nedělá: „Já nechci poslouchat žádné důvody o jeho pozitivní práci. Jen řekněte, co udělal pozitivního?!“
Začnete jim to vypočítávat. „To nic není. Povězte nám o ekonomice uvnitř Ruska.“
 

Dnes byla na Dálném východě státní rada. Kdo se kdy zabýval infrastrukturními problémy? Nikdo! Jen Putin. To on řeší zastaralé i havarijní bydlení. A jak to u nás vypadá? Ukazuje se, že peníze jsou, projekty jsou, ale nikdo na tom nepracuje. Kdo za to může? Kdo za to odpovídá?
Ministr Orješkin.

„Řekněte, ministře Orješkine, proč tomu tak je?“
„Promiňte, já přišel na poradu a nepředpokládal jsem, že tu budu muset na něco odpovídat! Já na to prostě nejsem připravený.“
Přišel jsi na rezortní poradu, tak musíš sebou mít veškeré podklady.

Další ministr: „Vladimire Vladimiroviči, vy ta čísla znáte přece lépe, řekněte to místo mě.“
Putin: „No vždyť vám to říkám, že lžete, ta vaše čísla jsou překroucená!“
„Nu ano, trochu jsem se 'spletl'. A co?“
 

Je to sabotáž! Všude jde o absolutní sabotáž! Přesně to, o čem jsem mluvil v minulém pořadu. Kosmodrom Vostočnyj. Stavebníci tam nechali dutiny. Teď je to třeba předělat a utratit za to další peníze. A kdo měl na starosti kontrolu výstavby?
Ten nejpatriotičtější patriot ze všech patriotů Dmitrij Olegovič Rogozin. Ten to všechno řídil tak, že je zcela jasné, že potřeboval za každou cenu, aby tam došlo k havárii rakety při prvním startu, aby tak jedním vrzem odepsal všechno.
 

Putin to nepřipustil. Ale Rogozin je přece „patriot“. Proto by si všichni lidé měli uvědomit a pochopit, že záchrana tonoucích je v rukou samotných tonoucích.
Nebudeme-li pomáhat Putinovi, jen nad ním ohrnovat nos, skončí to jadernou válkou.

52:51

A mimochodem k těm průtahům tu je otázka od Vitalije, kterou potvrdilo několik desítek uživatelů. Valeriji Viktoroviči, dívám se celý rok pravidelně na vaše pořady a mnoha z vašich analytických údajů rozumím, ale nechápu jedno, jak se mi zdá to nejdůležitější.
Vy hájíte pomalý postup Putinovy politiky uvnitř státu a tvrdíte, že jedná postupně a správně.
- Ano.
Ale nezdá se vám, že půjde-li to dál takto pomalu, tak za tu dobu vymře pokolení nositelů sovětských znalostí, lidí s příslušným charakterem a směřováním?
A další pokolení už je vychované podle šablony liberálního systému a má zcela jiný hodnotový žebříček bez vlasteneckého zaměření?
Nezdá se vám, že nemá smysl dále otálet?
Protože když přijdeme o toto pokolení, přijdeme o svou minulost, a jak známo bez minulosti není budoucnosti.

Zásadně nesouhlasím, zcela zásadně.Tak zaprvé.
To pokolení, které odchází, při vší mé úctě k němu, i při všech jeho zásluhách, bylo to právě ono, které dopustilo, že se SSSR zhroutil a teď jsme tam, kde jsme. To znamená, že tomuto pokolení chyběly nějaké znalosti a některé jeho ideologické postoje nebyly správné. A jestliže si tohle všechno plně uvědomíme, tak mluvit o tom, že bez tohoto pokolení to nezvládneme… Už se stalo.

A teď se máme opírat právě o to, co vedlo ke zhroucení našeho státu? To však neznamená, že bychom neměli litovat, že toto pokolení odchází, to v žádném případě. V tomto pokolení bylo mnoho pozitivního a dobrého a to nejlepší z toho musíme převzít.
Jak to říkal Lenin, vzpomínáte? „Komunistou může být pouze ten, kdo si obohacuje své vědomosti z celé té zásobárny znalostí získaných lidstvem.“
To znamená, že nesmíte z nějakých ideologických důvodů odmítat znalosti a společenské kulturní výdobytky. To zaprvé a teď zadruhé.

To pokolení vychovávané „liberasty“ nepředstavuje žádné nebezpečí ve smyslu uvědomělého odporu. A to z jednoho jednoduchého důvodu, že celé to „liberastní“ pokolení je jen dav. Nemají žádné znalosti a dovednosti. Jedná se v podstatě o plankton. A co je zapotřebí udělat?
Je zapotřebí vychovat nové pokolení, poskytnout mu nové znalosti a ta práce probíhá. Vnitřní prediktor SSSR se tím systematicky zabývá od konce osmdesátých let.

Lidé čtou knihy vnitřního prediktoru, osvojují si Koncepci sociální bezpečnosti a Dostatečně všeobecnou teorii řízení. Takže toto pokolení musí získat potřebné znalosti, které mu umožní převzít to nejlepší od sovětského pokolení, ale nedopustit se těch chyb, v jejichž důsledku se zhroutil stát. A zde je každá ofenzíva předčasná.

Když jste ve válce, tak asi všichni velmi dobře rozumí tomu, že jestliže nemáte připravené jednotky, nepřeskupili jste je potřebným způsobem, nezásobili je municí, nepřipravili jste techniku
a přesto se vrhnete do útoku, budete mít ohromné ztráty a vítězství nedosáhnete.
Co tedy chceme?
Přijít o stát, přijít o lidi? Ne.
My chceme, aby Rusko existovalo celé věky a všude na Zemi byl ruský svět. Jednou s námi bude francouzský federální okruh stejně spřízněný jako ten dálněvýchodní. Proto je třeba učit se, učit se, učit se řídit, umění řídit tím nejefektivnějším způsobem.

Ten proces je dlouhodobý, ale jediný správný. A co víc, v míře, v jaké si osvojíte znalosti o řízení, se ho musíte začít účastnit. Musíme pomáhat Putinovi. Takže předčasná ofenzíva by nám nic dobrého nepřinesla. Armáda musí být na ten útok připravená.
Přitom ovšem nikdo neříká, že je třeba přestat bojovat. Poziční boje musí být vedeny neustále. Protiútoky je třeba vést neustále. A to je to, čím se v podstatě zabývá celé konceptuální hnutí.

- To byla poslední otázka.

A jako vždy se dostáváme k tomu, že musíte znát a chápat, jak je řízena celá společnost. A tato nauka je vyložena pouze v jednom zdroji v pracích vnitřního prediktoru SSSR.
Čtěte tlusté knihy. Osvojujte si nauku o řízení a vezměte na vědomí důležitou věc.
 

Já vám doporučuji pouze ty práce vnitřního prediktoru, které byly zveřejněny do června 2018.

Právě tyto práce čtěte a osvojujte si je, v nich jsou uloženy znalosti, které vám pomohou nabýt konceptuální samostatnosti, ubránit zájmy své a své rodiny, a nepřipustit, aby Rusko shořelo v požáru jaderné války.
 

Přeji vám mírové nebe nad hlavou, úspěchy.
Do příštích setkání.

http://www.vodaksb.eu/diskuse/otazka-odpoved-v-v-pjakina/